Souboj vojevůdců

[Atlantis]

Kurnik, a to ani jeden nemůžete bydlet blíž? Kdo má pro to jeydit?
Nechcete to hodit na torent, aby se to dalo stáhnout a odkaz sem?

[sa58]

Kurnik, a to ani jeden nemůžete bydlet blíž? Kdo má pro to jeydit?
Nechcete to hodit na torent, aby se to dalo stáhnout a odkaz sem?

Skvělý nápad nazdílet cca 9 GB. To to můžeš rovnou tahat přes FTP, při mám uploadu cca 50 KB/s to bude za pár dní hotovo

V Praze už Česka Pošta nefunguje?

[sa58]

Už to tak vypadá, že ČT koupila další sérii tohoto seriálu. Nejdřív jsem si myslel, že je to jen opakování, ale dnešní první díl je jiný než ten co mám už nahraný.
Takže dnes ČT 2 20:00
Toje je napsáno na webu ČT

Velkokníže Nikolaj proti Hindenburgovi
Bitva u Tannenbergu v roce 1914 patřila k velkým vítězstvím německé armády v první světové válce. Americký dokumentární cyklus
klikněte pro větší obrázek klikněte pro větší obrázek klikněte pro větší obrázek klikněte pro větší obrázek
Rovinami Východního Pruska pochodovali v srpnu 1914 němečtí a ruští vojáci k malé vsi jménem Tannenberg. Němečtí i ruští velitelé věřili, že zvítězí a válka do Vánoc skončí. Tannenberg se stal bojištěm, na kterém se generál Paul von Hindenburg a velkokníže Nikolaj střetli v jedné z rozhodujících bitev první světové války. Hindenburg v této bitvě triumfoval a zasadil ruské armádě psychologickou ránu, ze které se už nikdy nevzpamatovala. Car Mikuláš posléze svého strýce odvolal a sám se jmenoval vrchním velitelem. Ve svých důsledcích to bylo katastrofální rozhodnutí: s dalšími porážkami a ztrátami rostla deziluze, která nakonec otevřela bolševikům cestu k moci.

[Manfred]

Ty Merkavy jen zmiňovali. Předběhli dobu o 12 let. Vznikly jako reakce na ztráty v Jon-kippurské válce a rok vzniku se udává 1979.

Jordánci (i ostatní arab.armády) měli MiGy, ale z velké části 17 a 19. Překvapilo mě to množství sestřelů 21. Ty právě byli hlavně až v té Jom-Kippurské válce.

No asi se budu hádat, Jordánci a Migy..... možná tak slepený modely v kanclu nějakýho pilota RJAF. Co vím tak zpočátku hlavně GB letadla, pak US - F5,F104,F16

[Nelson]

Už to tak vypadá, že ČT koupila další sérii tohoto seriálu. Nejdřív jsem si myslel, že je to jen opakování, ale dnešní první díl je jiný než ten co mám už nahraný.
Takže dnes ČT 2 20:00

Celkem se to dá, některá tvrzení jsou ale dost zajímavá.
Například v dílu o maršálu Arthuru Harissovi a generálu Josefu Kammhuberovi zřejmě scénárista zaslechl něco o díle italského generála Guilio Douheta a dost mně nadzvedlo že půl dílu zdůrazňoval jak je tato doktrína mylná a neúčinná (aniž by o ní vůbec něco věděl).

[YAMATO]

Mohl bych se zeptat čím argumentoval...tedy pokud argumentoval?

[Nelson]

Právě že ničím. On prakticky vycházel ze skutečnosti že se Kammhuberovi podařilo zefektivnit protiletadlovou obranu natolik, že Hariss bitvu o Porůří prohrál. A na základě toho neopomněl několikrát zdůraznit, že myšlenka "Vítězství ze vzduchu" je mylná.
Přitom mu nějak ušlo, že jedním z předpokladů pro zahájení konečné bombardovací kampaně je vybojování absolutní vzdušné převahy. Že to není samotný cíl Douhetismu ale jenom jedna z podmínek pro pozdější úspěch. A Harissovy a Spatzovy bombardéry nad Porůřím neměly šanci pokud se stíhačům nepodařilo porazit Luftwaffe. V případě úspěchu by potom nebyl problém Německo kompletně vypálit, jak to praktikoval LeMay v Japonsku (ještě že Japs kapitulovali).

[YAMATO]

No tak to je zas kvalitní pořad ...to je pak člověk skoro rád, že nemá čas na to koukat. Ale mám se rozčilovat u politiky nebo u tohoto

[sa58]

Nemá asi cenu komentovat TV dokumenty, některé jsou opravdu "pro širokou veřejnost".

Jinak k tomu bombardování.... I když spojenci proměnili německá města v ruiny, furt byly německé. A o to tak nějak jde...

[Lord]

Sapik to vystihl přesně, aj ruiny jsou neměcké a stále tedy v rukách nepřítele. Dokud na toto území nevstoupí noha pešáka, nemůžeme si být jisti 100 % kontrolou.

[Dzin]

Ale pánové, Monty nebyl svatý, ale ropzhodně to byl jeden z nejlepších britských generálů.
Válečná propaganda z něj udělala doslova boha a proto po válce dost publikací proti němu ostře vystoupilo, ale bylo by nefér z něj dělat naprostého neschopu. Dokonce to mnohdy dochází tak daleko, že ač nejsem jeho příznivec, mám potřebu na jeho obranu vystoupit.

[Nelson]

Dokud na toto území nevstoupí noha pešáka, nemůžeme si být jisti 100 % kontrolou.

Jseš si tím jistý??
Kolik amerických nebo britských vojáků vstoupilo na území japonských ostrovů před kapitulací Japonska?? Pokud tedy nepočítám válečné zajatce.
Bombardování Německa, jakkoliv strašné se podle mne nevyrovnalo tomu teroru ze vzduchu, který nad Japonskem v posledních měsících války rozpoutal Curtis LeMay.

[Hans S.]

Jseš si tím jistý??
Kolik amerických nebo britských vojáků vstoupilo na území japonských ostrovů před kapitulací Japonska??

Zajímavý příklad. Nikdy mě nenapadlo o tom takhle uvažovat. Má to něco do sebe.

Bombardování Německa, jakkoliv strašné se podle mne nevyrovnalo tomu teroru ze vzduchu, který nad Japonskem v posledních měsících války rozpoutal Curtis LeMay.

Možná to bylo více způsobeno neschopností japonské obrany, než americkým tlakem..také dost záleží na materiálu, ze kterého jsou stavby ve městě. Obecně spíše kamenná německá města se dala zapálit přeci jen o dost hůře, než nějaký tradiční japonský papír a dřevo, nebo čím byly ty jejich tradiční stavby tvořeny.
Ale to je asi na diskusi v jiném tématu.

[rabo]

Jseš si tím jistý??
Kolik amerických nebo britských vojáků vstoupilo na území japonských ostrovů před kapitulací Japonska?? Pokud tedy nepočítám válečné zajatce.

Samozrejme, vedúci predstavitelia môže podpísať kapituláciu bez toho, že noha pešiaka vstúpi na jeho územie, ale čo potom ? napr. Kľudne sa môže stať, že v krajine dôjde k následnému prevratu a vojna pokračuje ďalej s "novými" ľuďmi. Takáto situácia je v povojnovom chaose úplne reálna.
Áno, vyhrať vojnu z "odstupu" je možné, ale následne to bez účasti pešiakov jednoducho nepôjde.
príkladom je aj Irak: vojna vyhraná z odstupu, ale prítomnosť vojakov tam určite zabezpečuje, keď už nie mier v krajine, tak že nie sú "Saddámovi nástupcovia" nebezpečný pre iné krajiny. Pomsta za jeho smrť by bola dosť pravdepodobná. No a druhou úlohou "pešiakov" je zabezpečiť presadzovanie záujmov víťaza a to sa z odstupu nedá. Vojna ťa niečo stála a ty si to dáš zaplatiť.

[Nelson]

No konkrétně v případě Japonska bych o případném převratu neuvažoval. Nepokoje byly možné (a taky byly) maximálně do poledne 15.srpna 1945, tedy do přečtení Císařského reskriptu o přijetí bezpodmínečné kapitulace. A v momentě kdy císař (čili bůh) vyjádřil své přání se nikdo neodvážil oponovat, rebelům zbývaly maximálně tak demonstrativní sebevraždy.
S Irákem bych to nesrovnával,tam je bordel kdy si každý hrabe pro sebe a hledí jen na své osobní zájmy. A to jak vláda, tak i ti kdo proti ní bojují. Chybí tam ta vůdčí osobnost se zásadním vlivem na celý národ. Japonsko jsem uvedl jako příklad Douhetismu, přinucení státu kapitulovat za pomoci leteckého teroru proti civilnímu obyvatelstvu. A tu nemožnost převratu dokumentuje i fakt, že pouhý den po výsazení jediné bojové divize přistál na základně Acugi MacArthur se svým štábem a jejich bezpečnost zajišťovali japonští vojáci.

Možná to bylo více způsobeno neschopností japonské obrany, než americkým tlakem..také dost záleží na materiálu, ze kterého jsou stavby ve městě. Obecně spíše kamenná německá města se dala zapálit přeci jen o dost hůře, než nějaký tradiční japonský papír a dřevo, nebo čím byly ty jejich tradiční stavby tvořeny.
Ale to je asi na diskusi v jiném tématu.

Samozřejmě máš pravdu, ty papundeklové baráky "hořely jako listí na podzim" (popis z amerického tisku) ale i tak tvrdím, že Němci ani zdaleka nezažili to co obyvatelé japonských měst na něž se zaměřil LeMay. Proto asi byly vypracovány i odlišné metody a místo v Evropě použitého fosforu se na Japonsko shazoval napalm.
A ano, je to i o zhroucení japonské protivzdušné obrany. V Německu by asi Luftwaffe nedopustila aby se nad německými městy toulaly obrovské svazy bombardérů bez jakéhokoliv stíhacího doprovodu. Jenomže Japs neměli ani noční stíhače, ani čas a prostředky pro jejich výcvika v poslední fázi se jim nedostávalo ani paliva pro letadla.

[Nelson]

Mimochodem, v pondělí 12. 11. bojuje Halsey proti Kuritovi u Leyte. Jsem zvědavý co scénárista, případně překladatel vyoslí v tomhle dílu. Už se těším jak mi z toho bude na .

[Sawyerik]

Jsem zvědavý co scénárista, případně překladatel vyoslí v tomhle dílu.

Tak jsem se na to právě dodíval. Nemít o těchto událostech informace odjinud, asi bych byl dost zmatený, ale upřímně. Vtěsnat tuto epochální bitvu nebo spíše soubor bitev do 45min které jsou na to vyčleněny je fakticky nemožné. A tak tím, že se ve scénáři snaží říct vše podstatné jednoduše je z toho poměrně složitý a nepřehledný guláš. Nicméně, tento seriál je americký a původně zřejmě určený americkému divákovi a ten se dozví alespoň základní informace. Při známém a mnohokrát potvrzeném "vysokém všeobecném přehledu" americké populace zjistí řadový divák že:
1. Američané válčili s Japonci
2. Že vyhráli
A to není málo.

[Sawyerik]

V Německu by asi Luftwaffe nedopustila aby se nad německými městy toulaly obrovské svazy bombardérů bez jakéhokoliv stíhacího doprovodu. Jenomže Japs neměli ani noční stíhače, ani čas a prostředky pro jejich výcvika v poslední fázi se jim nedostávalo ani paliva pro letadla.

Ona nemožnost přinutit Německo ke kapitulaci pouze leteckým bombardováním byla zdůrazňovaná především na naší straně "železné opony". Důvod je nasnadě. Stejně tak jako zpochybňování vlivu strategického bombardování na německou válečnou výrobu. Ale. Nejsem si momentálně schopen vzpomenout na název publikace k tomuto tématu vyšlé ještě v polovině 80-tých let (!) , ale co si vzpomínám dobře. Autor uváděl že
1.ke konci r.44 začala válečná výroba prudce klesat a bylo to doloženo čísly
2.že poté co se spojenci při bombardování průmyslových cílů zaměřili na továrny produkující syntetický benzín byly německé ozbrojené síly podstatným způsobem ochromeny a za
3.že i když je dnes obecně uznávána nemožnost vyhrát válku pouze leteckým bombardováním, těžko si můžeme představit jak by se zachovalo Německo kdyby se válka protáhla do r.46 a v tu dobu již podle Arnoldových plánů měli být jen Američané schopni posílat nad jím ovládané území 5000 bombardérů denně.
Takže prostor pro polemiku tady je.

[Nelson]

Tak jsem se na to právě dodíval. Nemít o těchto událostech informace odjinud, asi bych byl dost zmatený, ale upřímně. Vtěsnat tuto epochální bitvu nebo spíše soubor bitev do 45min které jsou na to vyčleněny je fakticky nemožné. A tak tím, že se ve scénáři snaží říct vše podstatné jednoduše je z toho poměrně složitý a nepřehledný guláš. Nicméně, tento seriál je americký a původně zřejmě určený americkému divákovi a ten se dozví alespoň základní informace. Při známém a mnohokrát potvrzeném "vysokém všeobecném přehledu" americké populace zjistí řadový divák že:
1. Američané válčili s Japonci
2. Že vyhráli
A to není málo.

No s tím vysokým všeobecným přehledem jsi to doufám myslel ironicky. Ale s těmi zjištěními průměrného amerického diváka bych to viděl nějak takhle:
1. Válčili jsme - nic překvapivého. Světový četník musí přece stále udržovat pořádek. A navíc, nač bychom jinak měli armádu, ne?
2. Vyhráli jsme - také nic zvláštního. Jsme přece nejlepší ze všech a vždycky musejí vyhrát ti dobří.
3. Válka s Japonci - dost zarážející zjištění. S Japonci jsme přece nejlepší přátelé, asi nám museli provést něco nepříjemného. Ale aspoň jsme je nakopali.

A s tím seriálem. No nevím, tímto obdobím námořních válek se zabývám už hezkou řádku let, ale o takový popis této komplexní kampaně jsem ještě nezakopl. Jednu chvíli se scénář snaží být až hodně stručný a vzápětí zabředne do takových detailů že je to až k smíchu. A přitom pomíjí některé úplně základní informace.
Dojal mně třeba záběr na skupinu bitevních lodí. Šlo zcela jasně o formaci amerických plavidel, nafilmovanou někdy před válkou, zde však popsanou jako Kuritův První úderný svaz a aby to natvrdlejší diváci lépe pochopili tak v prostřihu ukázali nějaký stožár s vlajkou japonského námořnictva.

[Sawyerik]

to norad: Ironicky, jak jinak. Přítel který žil v USA s přestávkou 6 let a měl obecnou historii jako jednoho z koníčků mi vyprávěl, že když se s Američanem bavil např. o Americké občanské válce, čelil i při naprosto běžně známých faktech dotazům na které univerzitě studoval "amerikanistiku" a nikdo mu nechtěl věřit, že má opravdu jen Střední zemědělskou školu. Čerstvá maturantka "té jejich střední školy" jak tomu říkal, na dotaz s kým sousedí USA na jihu tipla že s Brazílií. A stejná osoba na dotaz kdo vyhrál II.ww odpověděla po úvaze že - Japonsko. Takže informace že to tak není mohou být pro diváka překvapující.
No a ta skupina bitevních lodí jak píšeš. Ano to je věčný problém téměř všech "dokumentárních" filmů. Ale i to už zde bylo několikrát probráno. Vím jistě jedno. Když se mě zítra zeptají kolegové v práci: "Díval ses na to?", odpovím díval. A na případný dotaz co si o tom myslím řeknu: "No jo, tak nějak to bylo." A budu mít klid.