Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

[Juraj Tichý]

PREČÍTAJTE SI NAJNOVŠIE VOJENSKÉ HODNOTENIE OZBROJENÝCH SÍL SLOVENSKEJ REPUBLIKY

Ruské sily možno upustia od úsilia o široké obkľúčenie ukrajinských jednotiek pozdĺž línie Izjum-Slovjansk-Debaľcevo v prospech obkľúčenia Severodonecka a Lysyčanska. Relatívny úspech ruských operácií v tejto oblasti v kombinácii s ich neúspechom postúpiť z Izjumu a značný pokles operačného tempa tohto pokusu o postup naznačujú, že sa pravdepodobne vzdávajú úsilia na osi Izjum. Je otázne, či ruské sily dokážu obkľúčiť, nie ešte dobyť, Severodoneck a Lysychansk, aj keď sústredia svoje úsilie na tento veľmi obmedzený cieľ. Ruské ofenzívy zakaždým uviazli, keď počas útočných operácií dosiahli zastavanú oblasť a spomínané oblasti pravdepodobne nebudú iné.

Ukrajinská protiofenzíva okolo Charkova tiež núti ruské velenie k ťažkým rozhodnutiam. Ruské sily boli pravdepodobne stiahnuté z Charkova a poslané smerom k Rubižne a Severodonecku za cenu straty územia v Charkove, z ktorého Rusi ostreľovali mesto. Ukrajinská protiofenzíva pri Charkove sa začína veľmi podobať protiofenzíve, ktorá nakoniec úplne vyhnala ruské jednotky z Kyjeva a zo západnej Ukrajiny, aj keď je priskoro povedať, či Rusi urobia podobné rozhodnutie aj tu.

HODNOTENIE DOTERAJŠÍCH UDALOSTÍ:

• • • Ruské sily neuskutočnili žiadne potvrdené pokroky v okolí mesta Izjum. Ruské jednotky spustili neúspešné útoky na Oleksandrivku a Novoselivku. Ruské jednotky stiahnuté z blízkosti mesta Charkov pravdepodobne doplnia jednotky na východnom krídle rieky Severský Donec v snahe brániť západné krídlo ruských komunikačných línií. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že ukrajinské sily nepravdivo tvrdili že získali a opevnili 170 km medzi Kramatorskom a Slovjanskom, ďalej tvrdilo, že Ukrajinci používajú civilistov ako ľudské štíty, pravdepodobne v snahe stanoviť informačné podmienky na vysvetlenie opustenia osi Izyum alebo na ospravedlnenie pomalého alebo žiadneho pokroku v oblasti.

• • • Ruské sily sa pravdepodobne zmocnili Rubižne a okrajovo postúpili do Voevodivky, predmestia Severodonecka. Jednotky Luhanskej ľudovej republiky a Čečenska vstúpili do chemického závodu Zorya medzi Rubižne a Voevodivkou 11. mája. Od 12. mája v závode prebiehali boje.

• • • Ruské sily pokračovali vo vzdušných a delostreleckých útokoch proti ukrajinským pozíciám v oceliarni Azovstal. Ruské jednotky neviedli pozemnú ofenzívu na Azovstal, ale skôr sa zamerali na blokovanie ukrajinských obrancov v použití tunelov na výstup. Ruské úrady pokračovali v okupačnej činnosti v Mariupole. Ruské sily zriadili filtračné kontrolné body v celom meste, aby ešte viac upevnili svoju kontrolu. Okupačné úrady môžu usporiadať referendum o pripojení Mariupolu k Rusku už 15. mája.

• • • Ruské sily pokračovali v defenzívnych opatreniach proti ukrajinským výpadom uskutočneným počas ukrajinskej protiofenzívy severovýchodne od mesta Charkov. Ani jedna strana neuskutočnila za posledných 24 hodín žiadny potvrdený postup v severnej Charkovskej oblasti. Podľa dostupných informácií sa ruské sily sústreďujú na preskupenie jednotiek a intenzívnu paľbu na ukrajinské pozície v Pytomnyku a Ruskom Tyške, aby zabránili ďalšiemu postupu na sever k ruským hraniciam.

Pozorovacie hliadky vojakov ozbrojených síl ako aj našich spojencov naďalej monitorujú celú dĺžku zelenej hranice s Ukrajinou. K tomu sú využívané všetky dostupné technické prostriedky. Súčasťou monitorovacích aktivít je aj nasadenie vzdušných prostriedkov ozbrojených síl a to vodne aj v noci.

Prehľad o činnosti vo vzdušnom priestore Slovenskej republiky, s dôrazom na prístupy z východu, je vedený prostriedkami rádiotechnického a rádiolokačného prieskumu ako zo stálych dislokácií, tak aj vyvedenými jednotkami protivzdušnej obrany. Prieskumné družstvá práporu radiačnej, chemickej a biologickej ochrany neustále monitorujú situáciu tak, aby sme vedeli včas prijať účinné opatrenia. Svoju činnosť zároveň koordinujú so zložkami civilnej ochrany ministerstva vnútra SR.
.
.
#OSSR #MySmeNATO #WeAreNATO #hodnotenie

[Daver]

mám zpoždění (host na svatbě and tak, takže od středy nebyl pořádně čas)
zdroj: https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... e4a31959b9

Válka na Ukrajině, 12. května 2022

Dobré ráno vespolek!

Předem se omlouvám, neboť dnes mám extrémně málo času. Tedy zde jen dvě zajímavé informace.

1.) První se týká ruského předmostí u Bilohorivky, v souvislosti s nímž někdo zveřejnil tento příběh: Co jsem udělal, abych zničil pontonový most přes Siversky Donets (originál: https://threadreaderapp.com/thread/1524 ... 74849.html )

Jsem vojenský inženýr UA + důstojník EOD. Sloužil jsem jeden turnus v Donbasu před nedávnou invazí.

Nedávno jsem splnil misi, která měla obrovský dopad na ruské ztráty a totálně zkazila jejich plány na obklíčení Lysyčanska.
Zpočátku tam byly informace od frontových jednotek, že na druhé straně řeky jsou Rusové a shromažďují různá vozidla. Takže můj velitel mě 6. května požádal jako jednoho z nejlepších vojenských inženýrů, abych udělal ženijní průzkum na řece Siverskyj Doněc
Společně s průzkumnými jednotkami jako zálohu jsem šel prozkoumat oblast Hryhorivky a Bilohorivky 7. května.

Frontové jednotky v Bilohorivce hlásily, že se na druhé straně řeky shromažďuje několik RU vozidel.
Prozkoumal jsem oblast a navrhl místo, kde by se Rusové mohli pokusit postavit pontonový most, aby se dostali na druhou stranu. A pomocí dálkoměrů zjistili, že řeka je 80 m široká, takže Rusové by potřebovali 8 částí (po 10 m) mostu spojených, aby se dostali na druhou stranu.

S tímto tokem řeky jsem věděl, že budou potřebovat motorové čluny, aby takový most postavili, a zabralo by jim to nejméně dvě hodiny práce.

Trvalo mi den, než jsem všechno zkontroloval. A musel jsem to udělat i 8. května.

Tak jsem nahlásil tuto informaci, kterou jsem měl, svým velitelům.
Také jsem jednotce, která pozorovala tuto část řeky, řekl, že musí být na pozoru kvůli zvukům motorových člunů.

Viditelnost byla v oblasti na hovno, protože Rusové zapálili pole a lesy a házeli spoustu kouřových granátů. K tomu všemu byla mlha.
Museli ten zvuk slyšet. A to udělali 8. května brzy ráno. Přímo na místě, které jsem řekl. Byl jsem tam také, abych to zkontroloval – a viděl jsem svým dronem, jak Rusové dělají pontonový most. Okamžitě jsem se hlásil velitelům.
Když se ohlédnu zpět, myslím, že můj průzkum + mé návrhy jednotce na řece měly největší dopad. Obehrál jsem ženisty RU.

Rusové se pokusili umístit most PRÁVĚ na místo, kde jsem hádal.

Říční jednotka neviděla jednotky RU, ale byla schopna slyšet motorové čluny a okamžitě to ohlásit.
Dělostřelectvo bylo připraveno.

Byli jsme schopni potvrdit, že Rusové namontovali 7 částí mostu z 8. Rusům se dokonce podařilo přesunout některé vojáky a vozidla přes řeku. Začaly boje.
Za 20 minut poté, co průzkumná jednotka potvrdila, že je ruský most namontován, se těžké dělostřelectvo pustilo do boje proti ruským silám, a pak se přidalo i letectvo.

Byl jsem stále v oblasti, a nikdy v životě jsem neviděl / neslyšel tak těžký boj.
Po jednom dni bojů, 9. května ráno, byl most stržen. Některé ruské síly (~30-50 vozidel + pěchota) uvízly na ukrajinské straně řeky bez cesty zpět. Snažily se utéct pomocí rozbitého mostu. Pak se pokusily postavit nový most.
Pak Letectvo začalo s těžkým bombardováním oblasti a zničilo tam všechny pozůstatky Rusů a další most, který se pokusily postavit.

Říká se, že je to ~1500 RU mrtvých.

Jejich strategickým cílem bylo překročit řeku a pak obklíčit Lysyčanský. Zoufale selhali.
10. května byl pontonský most úplně stržen. To už bylo na čase, když jste začali dostávat všechny obrázky z oblasti.

Byl jsem na zemi, dělal jsem tam práci, po boku dalších ukrajinských hrdinů.

Splnil jsem svou část a mělo to významný dopad.

Hrdý na službu Ukrajině!

Za předpokladu, že je to pravé, je to velmi dobrá léčba proti mému „syndromu ruského předmostí“.

Geolokátoři mají za to, že již 8. května byly zničeny tři plovoucí mosty PP-2005 na Siversky Donets (https://twitter.com/GeoConfirmed/status ... 2424204288)

1 severovýchodně od Dronivky, na 48.938486 38.060246 nebo 48.938332, 38.059901 nebo 48.93732,38.06106
2 severně od Bilohorivky, na 48.950473, 38.226771 nebo 48.950469, 38.2271234 (https://twitter.com/olehbatkovych/statu ... 1823251456)

BTW, zdá se, že na tomto protiúderu se podílel dělostřelecký prapor 17. tankové brigády: pokud je to pravda, musí se této jednotce přestat říkat „smolaři“. (17. tanková brigáda byla těžce zasažena při bitvě o Kherson a poté, byla těžce pocuchána, po přesunu na východní frontu)

2.) Další věc, kterou jsem včera shledal zajímavou, je do jisté míry také „mosty související“. Jak se široce uvádí, a tedy dobře známo, za poslední měsíc a v reakci na dodávky těžkých zbraní a souvisejícího střeliva ze strany NATO vedou Rusové intenzivní kampaň, která blokuje práci ukrajinského železničního systému.

Zpočátku byly takové operace vedeny s pomocí řízených střel s plochou dráhou letu jako Kh-101 a Kh-555 (ASCC/NATO-kódové označení „AS-15 Kent“). Ty byly odpalovány výhradně ze strategických bombardérů jako Tupolev Tu-95 a Tu-160. Poměrně často Rusové nasazovali také z lodí a ponorek odpalované 3M-54 Kalibr („SS-N-27 Sizzler“).

Jak se zásoby těchto střel snižovaly, začali z míst na okupovaném Krymském poloostrově odpalovat střely P-600 Onix/Yakhont systému pobřežní obrany K-300P Bastion-P („SS-C-5 Stooge“).

…a samozřejmě neustále využívají balistické střely jako 9K720 Iskander („SS-26 Stone“):

Asi před dvěma týdny (ne-li dříve) Rusové vyčerpali své zásoby balistických střel a střel s plochou dráhou letu do té míry, že začali využívat své staré Kh-59s („AS-13 Kingbolt“): ve skutečnosti se jedná o taktické, elektroopticky řízené střely s doletem asi 100–150 km (Rusové tvrdí mnohem více; ale ruská reklama a realita jsou dvě zcela odlišné věci). Jsou vypouštěny ze stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, ale množství střel „stále v provozu“ u VKS je tak staré (vyrobeno koncem 80. let, počátkem 90. let), RUMINT tvrdí, že až 60% jich má po vypuštění poruchu (rozhodně: než se dostanou někam do blízkosti svého cíle). Navíc navádění střely jako Kh-59 v bojových podmínkách je všechno jen ne „zábava“….

Jde o to: včera se objevilo video, které údajně ukazovalo vypuštění dvou střel Kh-22 („AS-4 Kitchen“) z bombardéru Tu-22M-3. https://twitter.com/200_zoka/status/1524326248092164096

Musím přiznat, že jsem si to video musel dvakrát přehrát, jen abych věřil svým očím.

Kh-22 byl původně vyvinut – už v šedesátých letech – k útokům na přísně chráněné pozemní cíle, jako jsou letecké základny nebo velká zařízení protivzdušné obrany, nebo na přísně chráněné námořní cíle – jako letadlové lodě. Vyvinut byl už v šedesátých letech, je to stará zbraň: něco jako „generace 1,5“ sovětských řízených střel. Není divu, že v „režimu pozemního útoku“ měl „kruhovou chybu s pravděpodobností“ kolem 3 mil: proto byl ještě v šedesátých letech obvykle vybaven jadernou hlavicí. Jistě, konvenční hlavice byly vyvinuty také, stejně jako varianta proti radaru a během sedmdesátých let – a ve spojení s tehdy zbrusu novým bombardérem Tu-22M – byl považován za největší hrozbu pro letadlové lodě amerického námořnictva.

V posledních několika letech se objevily zprávy o modernizaci na standard Kh-32; ale vzhledem ke špatnému stavu ruského high-tech vojenského sektoru od roku 2014, kdy Moskva ztratila kontakt s více než padesáti ukrajinskými vojenskými výzkumnými a vývojovými zařízeními, a k tomu, jak je tato zbraň doslova „toxická“ (kvůli svému pohonnému prostředku), mám o této části příběhu své pochybnosti.

Každopádně: zdá se, že po všech těch letech se nyní Kh-22 dočkal i své bojové premiéry. Hádejte, mohlo by to vysvětlit spoustu ukrajinských zpráv o „záhadných detonacích“ hodně daleko od čehokoliv smysluplného, které se objevily v posledních několika dnech.

https://miro.medium.com/max/1280/1*q4vB ... QUUag.jpeg

[Daver]

zdroj:https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... d65b518a4d

Válka na Ukrajině, 10., 11., 12. května 2022

Dobré ráno všem!

Je to čím dál těžší – vyhnout se sarkasmu při shrnutí vývoje na bojištích na Ukrajině. Ale, zkusím to.

STRATEGICKÝ POHLED

Asi jediná opravdu důležitá věc na diplomatické scéně hlášená v posledních dnech je, že Putin se nyní staví nejen proti vstupu Ukrajiny do NATO, ale i do EU. Hádejte, že to skončí jako příběh s Finskem a Švédskem…

11. května ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo ztráty Národní gardy. Od 24. února bylo v akci zabito 501 vojáků NG a 1 697 zraněno. GenStabU dále oznámilo, že Rusové vypálili 788 balistických a řízených střel. Hm, není to výrazně nižší číslo než 2 125, které 2. května ohlásil Lid v nouzi o čerstvý vzduchu(Pentagon), a nižší než Zelenského číslo 2 014 z 5. nebo 6. května…?

VZDUCH

Rusové pokračovali v bombardování Ukrajiny balistickými a řízenými střelami, poslední tři dny — ale celkový počet takových útoků se výrazně snížil. Navíc mezitím používají především Kh-22 a Kh-59, z nichž ani jedna nemůže zasáhnout hlouběji do Ukrajiny. Podle mne, nejhlubší úder posledních několika dní zasáhl rafinerii Kremenčuk, na řece Dnipro, asi 160 km severně od Dnipro. Stejný byl zaměřen již 24. dubna: nyní byl zasažen čtyřmi raketami (pravděpodobně Kh-22). Mikolajiv byl zasažen znovu a dalším místem, na které se zaměřil ruský letecký úder, byl Novhorod-Siversky, v oblasti Černihiv, kde byli nejméně tři zabiti a 19 zraněno, když byla zasažena místní škola. Myslete si, že člověk musí být Keystoneský policista v Moskvě, aby pochopil účel mrhání zdroji pro takový účel..

Jednotky 81. výsadkové brigády (nasazené jižně od Izia) tvrdily, že sestřelily ruský Mi-24 za použití FIM-92 Stinger MANPAD. Ka-52 byl údajně sestřelen střelou Piorun MANPAD někde dále na východ, ale více podrobností jsem nenašel.

Ukrajinské letectvo zase soustřeďuje všechny své letecké údery na RFA v oblasti Bilohorivky. Musí to být proto, že totéž je tak „nedůležité“, že se to v mase zpráv ignoruje... Alespoň se zdá, že neutrpěly žádné ztráty, za poslední tři dny.

BITVA O DONBAS

Charkov…Ukrajinským jednotkám chybí k dosažení hranic málo, ale existují zprávy o tom, že se tam RFA přeskupuje, aby zabránila jejich dalšímu postupu. Zjistil jsem, že nejzajímavější částí této protiofenzivy je skutečnost, že Ukrajinci osvobodili četné vesnice v oblasti Rubižne, severně od Starije Saltiva: s tím jsou nyní v okruhu necelých 20km – a tedy v dostřelu dělostřelectva – od Vovčanska: to je stejně důležité, protože železniční spojení z Belgorodu vede přes Vovčansk, a to je hlavní zásobovací trasa pro RFA v oblasti Izia. Hádám, že bychom se v následujících dnech mohli dočkat UAV-videí zničených vlaků (alespoň to by bylo v současné situaci povzbudivé).

Izium… už 4-5 dní nejsou žádné zprávy o ukrajinské ofenzivě severozápadně od Izia. Jen žádné potvrzení o jakémkoliv postupu nebo osvobozených místech. Mně to spíš připadá, že se Ukrajinci „učí“ dělostřelectvem na svých nových dělostřeleckých kusech NATO-standard 155mm, odstřelováním tamních předsunutých ruských základen. Pravděpodobně ve spolupráci s infiltrovanými speciálními silami a/nebo všudypřítomnými UAV.

Lymane... Rusové útočí celou cestu od Oleksandrivky po Šandryholove a Novoselivku severně od města. Většina Šandryholove je pod jejich kontrolou, ale zbytek této frontové linie se drží. Za posledních 4-5 dní si Ukrajinci nárokovali zničení asi 40 různých vozidel v této oblasti, včetně řady T-72 a T-80.

Pokud je to pravda, tak by to potvrdilo zapojení 90. tankové divize a zničení (dohromady) jednoho BTG.

Rusové se zase pyšní prací svých technických podpůrných služeb, jako je tento BREM-1, který ukazuje evakuaci poškozeného T-72B3:

phpBB [video]

Impil/Jampil je pod ruskou kontrolou a Ozerno jižně od něj je těžce ostřelováno.

Bilohorivka… pro rekapitulaci: teď už je zřejmé, že Rusové postavili jeden pontonový most přes Siverskij Doněc západně od tohoto místa, 7. května. Ten byl zničen Ukrajinci. Pak další pontonový most 8. nebo 9. května. Ten byl zničen Ukrajinci. Pak třetí most 10. nebo 11. května. Ten byl zničen Ukrajinci – a v době, kdy ukrajinské bezpilotní letouny zaznamenaly zničení nejméně 6 T-72, 15-20 BMP-2, 8-10 MT-LB, asi 20 dalších vozidel, atd., a to hned vedle jednoho z těchto mostů. To je něco jako vybavení nejméně jednoho BTG RFA. Vše vizuálně potvrzeno. Přidejte k tomu ukrajinské nároky na zničení asi 20-30 dalších vozidel ve stejné oblasti za posledních 4-5 dní, a máte obrázek o zuřivosti náporu RFA a bojů tam.

...a Rusové stále přicházejí — a překračují řeku: z Bilohorivky je hlášena urputná bitva trvající nejméně tři dny. Existují zprávy o ruských mechanizovaných vojácích (tedy: vojácích podporovaných obrněnými vozidly) „prorážejících řeku“ v několika směrech, a to nejen směrem na Verchokamjanske/Novoselivka, 5 km jihozápadně, ale také na Shypylivku.

Nemohu si pomoci: nemám dobrý pocit z vývoje v této oblasti — tím spíš, když uvážíme zprávy, že dálnice T1302 západně od Lysyčanska je pod neustálou dělostřeleckou palbou. To je jedno z klíčových zásobovacích spojení do tohoto města, ale také k Severodoněcku.

Rubižne…. (to je další Rubižne: město severně od Sieverodoněcku, dobývané už dva měsíce)….během noci z 10. na 11. května byly zbývající ukrajinské jednotky nuceny se z města stáhnout (pokud z něj něco zbylo). Dokonce se stáhly i z Vojevodivky — místa mezi Rubižnem a Severodoněckem — a RFA (která údajně přivezla čtyři čerstvé BTG) se tlačí na severní předměstí Severodoněcka, přestože Ukrajinci vyhodili do vzduchu most spojující Vojevodivku s tímto městem. A co je nejhorší, ukrajinské jednotky si tam teď vážně stěžují, že nemají dost tanků, málo dělostřelectva, málo munice.

Popasna… za poslední tři dny Rusové definitivně postoupili nejméně 1-2 km západně od trosek tohoto města, směrem k dálnici M3. Snaží se postupovat i severně od Popasny: definitivně se tlačí na Kumšuvaku, kde – na rozdíl od ukrajinských tvrzení – nejsou žádná opevnění.

Horlivka…Rusové prolomili LOC mezi Horlivkou a Doněckem a zajistili Novobachmutivku a Novokalynove, severně od Krasnohorivky. Jako obvykle je zde prostě hranice, jak velký trest může jakákoli jednotka nasazená v intenzivním boji přijmout…


MARIUPOL

Rusové celý komplex nepřetržitě ostřelovali a poslední tři dny ho zasahují dalšími nálety Tu-22M-3. Včera se objevily zprávy o tom, že Rusové (tedy: dvě BTG separatistů rozmístěné tam) prorazili první obrannou linii na severovýchodě a vzali jen málo objektů, ale Ukrajinci je pak zatlačili zpět. Zdá se, že posádka má stále v provozu i několik bezpilotních letounů, ale mám dojem, že většina bojů se zatím odehrává pod zemí. Tedy: uvnitř tunelů pod Azovstalem. Získat odtamtud podrobnosti je v dnešní době samozřejmě ještě těžší než získat nějaké spolehlivé informace z Mariupolu. Tudíž si myslím, že je bezpečné to uzavřít: obecně posádka odolává, ale situace je kritická.

BTW, Ragip Soylu (obvykle dobře informovaný a citující Mustafu Džemileva, jednoho z ukrajinských vyjednavačů), hlásí, že Turecko nabídlo evakuaci přeživších z mariupolské posádky – a slíbilo, že je v Turecku udrží až do konce války.

Moskva odmítla.

MOŘE

Rusové tak moc „evakuovali“ ostrov Zmiyniy v Černém moři, že přivezli plovoucí jeřáb, vyložili dva systémy protivzdušné obrany (není jasné, jestli SA-13 nebo SA-15) a další zásoby tam. Tj. posádka je opět v plné síle. Ukrajinci tvrdili, že zasáhli několik dalších válečných lodí ruského námořnictva, včetně vyloďovacího plavidla třídy Dygon Ataman Platov, ale není to potvrzeno. A teď nás čeká další kolo...

[Daver]

zdroj: https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... 4028a502db
Válka na Ukrajině, 14. května 2022

Dobrý den vespolek,

po vší té dřině posledních dní jsem si chtěl vzít alespoň pár hodin volna…. ale, na bojištích v Donbasu žádné „time-outy“ nejsou…

Teď už je docela jisté (i když se stále čeká na konečné potvrzení), že ruské předmostí u Bilohorivky bylo včera zcela zničeno. Tzn. ta bitva se zdá být uzavřena — katastrofickými ztrátami RFA (vizuální důkazy ukazují na úplné zničení nejméně dvou BTG).

Nicméně…. proslýchá se, že Rusové si ponechali dvě další, menší předmostí v oblasti Serbianka (to je západně od Bilohorivky)….

Navíc, a to je opravdu zlé, dnes ráno se objevují zprávy o zcela novém předmostí — a pak o docela hlubokém (3-5 km) — mezi Shypylivkou a Pryvilljou. To je severně od Bilohorivky a severozápadně od Sieverodonetsku…



Objevují se zprávy o naléhavém rozmístění ukrajinských jednotek tímto směrem, zřejmě i do Pryvillya a Novodružska…

Zdůrazňuji zde: je to cokoliv jiného než potvrzené a nemám žádné důkazy. Opravdu, „syrové zvěsti“. Proto, prosím, nepanikařte, nebo mě začněte prohlašovat za „hysterického“. Jde o to: za předpokladu, že je to pravda, mají teď Rusové BTG hluboko za severním křídlem obrany Sieverodonetsku (tj. na severozápadní straně města).

Jinými slovy: bez ohledu na neúspěchy a tvrdě na paty zprávám o tom, že Dvornikov dostal rozkaz dosáhnout svých cílů bez ohledu na náklady (což je: obklopit Sieverodonetsk): jsme zase na začátku a pamatujte na to o Rusech a jejich předmostích…

EDIT/UPDATE №1: zde „doplněk“, který – tak doufám – by mohl vysvětlit, proč jsem tak znepokojen „těmi ruskými předmostími na Siverských Donetech“.

Dimitrij poskytl tento odkaz: https://t.me/rybar/32642 (v komentářích někdo poznamenal že jde o pro-ruský telegram, takže informace berte s dávkou soli)

Je to telegramový účet v ruštině a „pitvá“ vývoj týkající se předmostí RFA na Siverském Donetě. Co je pro mě opravdu překvapivé: nejen rozšíření této ruské ofenzívy. Ale v první řadě, říká žese to všechno stalo již mezi 2. a 5. květnem. Pozor: to je před 9-12 dny!



V této válce je 9-12 dní strašně moc času. Tolik, že – z důvodů vysvětlených dříve – už RFA mohla dojet až k Popasně a uzavřít „pytel“ kolem ukrajinských jednotek v oblasti Sieverodoněcku. Očividně se tak nestalo. Ale mohlo se tak stát. A my bychom o tom byli „informováni“ až o několik dní později… nebo vůbec.

Další detail, kterému by člověk měl věnovat pozornost, je: podle této verze vývoje, a dokonce i poté, co bylo zničeno „hlavní“ ruské předmostí u Bilohorivky, zůstala ještě dvě další předmostí – a to právě v této oblasti…

[Viking Vike]

Pán Cooper si asi nevšimol, že sú tam odkazy na časti 2 a 3. Čiže udalosti do 13. mája.
https://t.me/rybar/32643
https://t.me/rybar/32644

[Daver]

Dodatek: Příručka operátora

Tohle je reakce na různé „komentáře“, které jsem obdržel v reakci na svá shrnutí za posledních několik dní. Něco podobného jsem již před třemi měsíci zveřejnil na svém facebookovém účtu, ale zdá se, že je na čase „zopakovat cvičení“ zde. Důvodem je, že ta masa, která mě dnes „sleduje“, neví o mně, o mých názorech, o tom, proč se zaměřuji na sledování „pouze“ konkrétních věcí, nevěnuji pozornost ostatním, píšu konkrétní věci a ještě méně o své práci.

Vyrůstal jsem v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tehdy neexistoval internet: lidé jako já mohli sledovat probíhající války pouze prostřednictvím novin, časopisů, televize a rozhlasu. Výměna informací byla pouze jedním způsobem a – ve srovnání s moderní dobou – extrémně pomalá.

Tehdy ozbrojené konflikty následované lidmi, jako jsem já, byly takové jako válka v Angole (1975–1992), Nikaragui (1979–1989), sovětská intervence v Afghánistánu (1979–1989), pád íránského šáha a pak íránsko-irácká válka (1979, tj. 1980–1988), válka o Falklandy/Malvíny (1982), izraelská invaze do Libanonu v roce 1982 atd. Získávání komplexních a spolehlivých informací bylo tak pomalé, že – až na několik drobných výjimek – jsem se o spoustě věcí, které dnes o těchto konfliktech vím, skutečně dozvěděl až od doby, kdy jsem na internetu, v roce 1996.

Jedním z „pozitivních“ zážitků z „těch dob“ tedy bylo „naučit se číst mezi řádky“. To je „dovednost“, kterou mnozí lidé ze Západu až donedávna neznali: AFAIK, lidé dost staří na to, aby žili ve východní Evropě 70. a 80. let, ji budou znát velmi dobře.

Další „dovednost“, kterou jsem se tehdy naučil, byla schopnost empatie: schopnost naučit se zjišťovat důvody, proč jiní lidé myslí to, co si myslí, a dělají to, co dělají oni. Tj. rozumět lidem, jejichž mentalita je úplně jiná než moje – a pak dost dobře na to, abych byl schopen „vžít se do jejich kůže“.

Ta mě postupně „proměnila“ v „individualistu“: když jiní, jak jsem to viděl já, „rychle dělali ukvapené závěry“, snažil jsem se pochopit, proč někdo něco udělal, a vysvětlit to; a začal jsem odmítat brát všechny zprávy za holé peníze.

Například: jeden z příběhů týkajících se ozbrojených konfliktů široce publikovaných v osmdesátých letech byl, že mezi Íránem a Irákem neprobíhá žádná letecká válka. Že v podstatě obě letectva nedělala nic, jejich vlády je držely zpátky nebo (špatně) používaly pro výstavní účely. Čím víc jsem bádal o íránských a iráckých vzdušných silách, tím méně jsem mohl „věřit“ takovým zprávám: s odstupem času nemohu než dojít k závěru, že jsem byl bezradný kluk, ale dozvěděl jsem se dost na to, abych mohl říct, že existovaly dvě profesionální vzdušné síly, léta cvičené, vybavené jedněmi z nejlepších přístrojů, jaké se daly koupit. Všechny běžné/oficiální komunikační kanály byly zavřené (viz: místní ambasády nepomáhaly), zprávy z médií byly k ničemu a dokonce i specializovaný tisk neustále opakoval stejnou starou historku. To byl tedy – až na mé „nadšení pro vojenská letadla“ – jeden z důvodů, proč jsem začal pátrat sám. Postupně, o 10-15 let později, jsem měl dost informací pro svých prvních pár knih o letecké válce mezi Íránem a Irákem, které vyšly v letech 2002-2004.

Z toho, co o tomto tématu vím dnes, to pořád bylo „nic“. Taková „doba kamenná“. Ale byl to dobrý začátek a – navzdory všem možným trhnutím, která mi házela kameny do cesty (a na mě) – jsem pokračoval ve výzkumu a sbírání informací. Dnes mohu s klidem říct: lidé, kteří vysvětlovali, že mezi Íránem a Irákem nebyla žádná letecká válka, se všichni mýlili (pokud by v tomto ohledu byly nějaké pochybnosti, podívejte se na jednu z mých posledních knih k tomuto tématu https://www.helion.co.uk/military-histo ... a9ag2-uPIQ ).

Při výzkumu této války jsem se sám propracoval několika desítkami dalších, „obskurních“, „žádný příběh“ vzdušných sil a leteckých válek. A protože mám v povaze to, že čím méně se ví o konkrétním tématu, tím je to pro mě zajímavější, stal jsem se něčím jako specialistou na výzkum a publikování o málo známých, někdy „zcela neznámých“ vzdušných silách a leteckých válkách. V dnešní době mám opravdu pocit, že mám velmi dobrou představu o historii (v abecedním pořadí) alžírských, angolských, egyptských, etiopských, íránských, iráckých, libyjských, marockých, súdánských, syrských, jemenských, zimbabwských vzdušných sil – a o leteckých válkách, které vedly (což je asi vidět i z mých souvisejících knih).

Během všech těch desetiletí jsem slyšel, zkoumal a vyvracel hromadu legend a mýtů: Íránci „nelétali“ nad Irákem, Iráčané „nelétali“ nad Íránem, „Arabové vždycky lžou“, Egypťané a Syřané „nikdy nelétali“ nad Izraelem, Izraelci „sestřelují Araby na potkání“ a „nikdy neztratili jediné letadlo v leteckých bojích s Araby“, a Alžířané „neumějí létat“ a Jemenci „tím méně“ a Súdán nebo Zimbabwe „nemají žádné vzdušné síly“…. Všechny takové nesmysly jsem slyšel, ověřoval a vyvrátil už dávno.

A konečně, protože většina těchto vzdušných sil byla vybavena sovětskými „MiGy“ (a Suchoje, a Antonovy, a Mily atd.), prostřednictvím výzkumu těchto vzdušných sil – začal jsem zkoumat i sovětské a posléze ruské vzdušné síly. Ani zdaleka tak intenzivně jako pár jiných lidí, ale dostatečně na to, abych jim porozuměl (například za účelem napsání této knihy https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 ).

Bez ohledu na to, o jaké téma jde, používám vždy stejné metody (především: výzkum s pomocí neoficiálních zdrojů). Bez ohledu na to, o jaké téma se jedná, vždy k němu přistupuji podobným způsobem: nejprve se snažím porozumět socioekonomickému a geostrategickému zázemí, abych pochopil, proč politika v dané zemi svým způsobem „funguje“. To mi zase pomáhá pochopit, proč organizuje své ozbrojené síly tak, jak to dělá. Jakmile to pochopím, dokážu pochopit doktrínu, strategii a taktiku dotyčného letectva – vlastně všechno, až po maskovací barvy a označení, které používá.

Sečteno a podtrženo,

1.) Nevím všechno: naopak, většinou nevím vůbec nic. Alespoň v mnoha případech, které mě zajímají vím, jak si to co nevím, zjistit.

2.) Moje zkušenost je taková, že internet je výborný nástroj pro učení prostřednictvím rychlé výměny obrovských objemů informací. Používám ho přesně k tomu, po celou dobu. Nikdo neví všechno, ale spousta z nás dohromady ví mnohem víc než každý sám. Proto vždycky uvítám komentáře, opravy a dodatečné informace.

3.) Jak je uvedeno na Facebooku, jsem inspirován, zvědavý a nadšený mnoha věcmi – a (nemilosrdně) kritický ke všem a všemu (včetně mě). A to natolik, že mě mnozí považují za „nediplomatického“.

4.) To, co dělám, když „on-line monitoruji“ konflikt, jako je ten na Ukrajině, nemá nabízet optimistické nebo pesimistické perspektivy, nahrazovat masová média, čelit té či oné osobě, ovlivňovat kohokoli – a ještě méně to dělám pro jakoukoli slávu štěstěny.
Prostě se snažím sbírat informace, zaznamenávat, křížově kontrolovat a informovat.

Stává se, že to spoustě lidí přijde zajímavé, dokonce poučné. Díky moc za pozornost a důvěru, ale prosím, vždy myslete na to: Nikoho nenutím číst, ani není mým cílem mít tisíce následovníků a fanoušků (to je jeden z hlavních důvodů, proč odmítám většinu žádostí o rozhovor z médií).

5.) Omlouvám se, pokud výsledky mé práce „vás nenadchnou“, dokonce „vás rozesmutní“, ale myslete na to: války nejsou žádné příjemné záležitosti – a proto je vždy lepší žádné nebojovat. Jde o to, že to není mým záměrem, ale nemůžu za to, že něco, co píšu, vám nadělá radost. Pokud vám to nějak pomáhá: říkejte mi chladný a vypočítavý. Jsem zvyklý na to, že mi říkají spoustou jmen. Některá jsou vtipná, jiná nechutná. Jde o to, že už mě to nezajímá.

6.) To, co zde čtete, připravuje někdo, kdo je zvyklý zkoumat ty nejobskurnější konflikty a „online monitorovat“ desítky ozbrojených konfliktů – počínaje těmi v Afghánistánu 90. let (ano, před intervencí USA/NATO v roce 2001), první konžskou válkou (https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6)(1996-1997 ) a druhou konžskou válkou(https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 ) (1998-2003), přes mnoho dalších, které od té doby bojujeme. Také máte co do činění s někým, kdo pracuje jako editor desítek knih o současném válčení a povzbuzuje a podporuje další autory ve výzkumu konfliktů, které mají přímý dopad na náš každodenní život – jak by mělo být zřejmé z knih jako Fury from the North(https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 ), Wings over the Hindu Kush(https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 ), Erawan War( https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 ), Brigate Rosse(https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 ), COIN Operations in Paraguay(https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 ), or the war in El Salvador(https://www.helion.co.uk/military-histo ... f7335644a6 )).

Je pravděpodobné, že to mnohým může znít „autoritativně“, ba dokonce „působivě“. Mějte však, prosím, vždy na paměti: množství toho, co se dočtete, jsou „surová data“, daleko od „konečné pravdy“. Navíc, zatímco v dnešní době můžeme stanovit konkrétní fakta (jako: letadlo XY bylo sestřeleno na tom a tom místě a čase), ve skutečnosti je to jen začátek výzkumu, který nikdy nekončí a vyžaduje neustálé aktualizace. Jinými slovy: mějte na paměti, že bude trvat nejméně několik let, než zjistíme, co přesně se stalo v který den, kde, kdy, jak a proč.

7.) Přísně odděluji to, co dělám pro život, od svého soukromého života. Respektujte to, prosím.

Pán Cooper si asi nevšimol, že sú tam odkazy na časti 2 a 3. Čiže udalosti do 13. mája.
https://t.me/rybar/32643
https://t.me/rybar/32644

Bod číslo 2)

[Daver]

zdroj:https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... 9a89f694be

Válka na Ukrajině, 14. a 15. května 2022

Dobré ráno všem!

STRATEGICKÝ POHLED

V sobotu 14. května to byl osmdesátý den Putinovy plánované dvoutýdenní speciální operace... Perlu dne dodali Keystonští policisté v Moskvě, když, zřejmě v reakci na všechny zprávy o zničení jejich předmostí XY na Siverském Donetsku tvrdili, že zničili ukrajinský most a předmostí (oficiální stránky Keystonských policistů jsou v těchto dnech těžko dostupné, proto zde odkaz na jednu z webových stránek přeposílajících jejich zprávy http://militariorg.ucoz.ru/publ/ukraina ... 1-0-119067 ).

Mimochodem, už několik dní se mě ptají různí lidé z arabských zemí, jestli německé úřady opravdu „doporučily obyvatelstvu, aby se zásobovalo vodou a potravinami“. Mezitím dokonce i ruská média informují o něčem podobném. Jistě, nemůžu říct, že bych vůbec sledoval nějaká německá média, ale – a abych to jednou provždy uzavřel – mám alespoň dost kontaktů v Německu, abych mohl říct: tohle je prostě nesmysl. Pokud by se objevily nějaké pochybnosti, zeptejte se některého z mnoha Němců, kteří toto čtou.

Skutečný problém je tento: zatímco zásobování potravinami na Západě není vůbec žádný problém, Rusko blokuje ukrajinské přístavy a tím i vývoz pšenice do Afriky a zejména do částí Asie. Navíc Rusko má v současné době plné ruce práce s kradením statisíců tun ukrajinské pšenice z částí země, kterou dosud okupovalo. Navíc Indie přestala vyvážet pšenici, protože ji zasáhla strašlivá vlna veder (teploty 50°C a více).

Výsledek: dodávky pšenice do většiny Afriky (zejména Egypt a Etiopie jsou silně závislé na Ukrajině) a částí Asie – kupodivu: lidé v mnoha tamních zemích se zdají být něčím jako „velcí Putinovi fanoušci“ a očekávání, že je „osvobodí od západního imperialismu“ – je pod tak velkým otazníkem, že existují vážné obavy z možného hladomoru.

VZDUCH

Někdy během 14. května se VKS pilně pokoušela vystopovat a zničit ukrajinský systém S-300/SA-10 SAM, který byl nedávno rozmístěn v oblasti Sumy. Nakonec se přihlásili ke zničení jeho radaru včasného varování a dvou odpalovacích zařízení. Ukrajinci zase tvrdili, že byl sestřelen jeden ze zapojených stíhacích bombardérů VKS. Zdá se, že obě strany vypálily docela dost střel, nezasáhly nic, ale, no, iluze, že „každá vypálená střela je zásah“, je stále dost rozšířená.

Počátkem 15. května Keystonští policisté v Moskvě tvrdili, že předchozího dne zasáhli Ukrajinu 17 „vysoce přesnými střelami ze vzduchu“. Možná mi něco uniklo, ale nenašel jsem žádné ukrajinské zprávy, které by naznačovaly nějaký druh takových útoků: skutečně to vypadá, jako by Rusové nevypálili jedinou střelu do hloubky Ukrajiny po dobu nějakých 24-36 hodin – než se vrátili k tomuto aspektu jejich zvláštního selhání.

Brzy ráno 15. května zasáhly čtyři rakety (a údajně: „zcela zničily“) neznámou vojenskou základnu v okrese Javoriv, poblíž hranic s Polskem. Kolem poledne se ze směru od Černého moře přiblížily k oblasti Lvova dvě střely s plochou dráhou letu: obě byly prohlášeny za sestřelené. Pozdě večer ukrajinská protivzdušná obrana tvrdila, že sestřelila raketu, která se blížila k oblasti Kirovohradu.

Posílená protivzdušná obrana RFA v oblasti Chersonu zase tvrdila, že 14. května sestřelila jedinou ukrajinskou balistickou raketu Točka-U, a ty uvnitř Ruska si nárokovaly jedno sestřelení Točky nad oblastí Sumy, a to 15. května.

Ukrajinci tvrdili, že 14. května byl sestřelen jeden stíhací letoun VKS (není jasné, jestli myslí Su-30 nebo Su-34) a 15. května dva vrtulníky (Ka-52 a Mi-28N). těchto dvou dnech bylo asi tucet ruských bezpilotních letounů bylo prohlášeno za sestřelené .

Ach ano... a RUMINT má za to že neznámá posádka VKS MiG-31 byla oficiálně vyznamenána za sestřelení ukrajinského stíhacího bombardéru Su-24M – v neznámém termínu.

Kdyby to byla pravda, bylo by to první bojové nasazení a první vzdušné vítězství MiGu-31.


BITVA O DONBAS

Zatímco Ukrajinci ohlašují ofenzívu v oblasti Izia (ale nepodporují to žádnými detaily), Keystonští policisté v Moskvě ohlásili ofenzívu svých vojsk VDV v oblasti Donbasu a bylo zveřejněno video, na kterém jsou zachyceny AFV Terminátora kdesi v oblasti Severodoněcku.
Skutečně se zdá, že někdy během minulého týdne Ukrajinci ztratili Dovhenkeho a Rusové mezitím tlačí na Bohorodychne.

Teď už to opravdu vypadá, že útok RFA přes Siverský Donětsk byl zastaven: není jisté, jestli byla všechna 3-4 předmostí úplně zlikvidována, ale přinejmenším utrpěli takové ztráty, že nemohou dál útočit jižně od řeky. Místo toho 239. gardový tankový pluk a 228. motostřelecký pluk (oba jsou z 90. gardové tankové divize) útočí na Lyman.

To zase přeměnilo jejich dobytí Popasny Wagnerem a 150. motostřeleckou divizí na nový Schwerpunkt, tj. primární úsilí RFA. Zde vstoupili do Komyšvaky (severně od Popasny) a tlačí na Družbu (západně od Popasny).

Dále na jih od LOC jsou zprávy o ruských útocích severně a jižně od Avidiivky: zřejmě severní hrot tohoto klešťového útoku vede 3. motostřelecká brigáda v oblasti Novoselivky; jižně separatisté a 60. motostřelecká brigáda v oblasti Pisky (podél jižní strany doněckého letiště).

Roste počet zpráv o tom, že Ukrajinci v oblasti Severodoněcka mají nedostatek dělostřelecké munice: to by mohlo vysvětlovat jisté ruské pokroky. Rusové si zase stěžují na to, že jejich velitelé dělají vše pro to, aby zvýšili své ztráty.

….nebo alespoň někteří Rusové si tímto způsobem stěžují. Jiní si stěžují na Ukrajince. Jako například článek o zkušenostech velitele ruského tanku, který najdete zde( http://militariorg.ucoz.ru/publ/ukraina ... 1-0-118492 ). Čtením mezi řádky se ukazuje, že Ukrajinci jsou velmi nefér zbabělci, kteří se vůbec nezapojují do tankových bitev, jen utíkají. Při útěku se nespravedlivě zaměřují na zásobovací kolony a pravidelně nechávají ruské tanky, aby jim došla munice nebo palivo. Pokud dojde k střetu pak na vzdálenost 3 000-4 000 metrů, přičemž Ukrajinci se zaměřují na tanky RFA protitankovými řízenými střelami Stugna-P a Javelin. To je nefér, protože Javeliny se vyrábějí v USA.

Pak se na ně Ukrajinci zaměřují dělostřelectvem, což je nespravedlivé, protože ukrajinské dělostřelecké zaměřovače používají „standard NATO“ automatický taktický řídicí systém Krapiva (ATMS)(https://znaj.ua/ru/society/172993-vzhal ... ogiv-viyni ), který zahrnuje i laserové zaměřovače, které poskytují GPS souřadnice (slyšíte, slyšíte... nebylo to proto, aby se někdo chlubil – nebo si stěžoval – že všechna GPS na Ukrajině je vážně narušena?): souřadnice se „automaticky“ předávají dělostřeleckým jednotkám. A představte si, že tito šikovní Ukrajinci „přepadávají“ a „sabotují“ své kolony a vždy se nejprve zaměřují na zdravotnická vozidla, aby ranění nemohli být evakuováni... což znamená, že je to ukrajinská nespravedlnost, která je zodpovědná za množství obětí RFA, žádné totální útoky bez ohledu na cenu. Jednoduše nespravedliví a nespolupracující, skrz naskrz, tito Ukrajinci…

Vzhledem k tomu, že odbočuji k diskusi o ATMS“ (Já vím: mnozí nemají rádi, když se „příliš technicky vyjadřuji“, ale nemohou si pomoci: moderní válce dominuje technika): ve skutečnosti je to tak, že jsou to Keystonští policajti v Moskvě, kteří sní o tom, že takové systémy budou mít – a to už od padesátých let. Protože všichni generálové – nejen ruští – už od nepaměti sní o „bojování bitev na dálkové ovládání“.

Nyní byl ruským (tj. v dřívějších dobách: sovětským) problémem vždy nedostatek pokročilé high-tech: jejich rané ATMS“ – jako například Vozduch, který v šedesátých letech koordinoval práci 2-3 divizí protivzdušné obrany – byly založeny na „počítačích“ o velikosti průměrného rodinného domu, a přesto byly schopny koordinovat souběžné operace pouze proti 41, poté 82 cílům.

V Sýrii se ještě v roce 2015 Rusové hodně chlubili svým Metronomem ATMS. To zase vyvolalo na Západě spoustu obvyklých senzací. Nicméně již v té době začalo být zřejmé, že systém je omezen na použití VKS a silně závislý na téměř dokonalé funkci satelitního polohovacího systému GLONASS. Velká část GLONASS byla ještě v havarijním stavu i v roce 2015, ještě více pak nad Sýrií. RFA tak byla nucena rozmístit desítky tzv. diferenciálních stanic (v podstatě: stožár zvětšující a opravující signál ze satelitního navigačního systému) — a to pro bojiště v podstatě o velikosti asi 60 krát 50 kilometrů (severní Lattakie a západní Idlib). Jelikož se toto stále ukazovalo jako nedostatečné, VKS ukončila toto tažení na základě souřadnic shromážděných komunikační rozvědkou a fotoprůzkumem starými letouny jako Antonov An-30 a (syrské) Su-22M-4 vybavenými průzkumnými gondolami KKR-1, místo toho: jen zřídka operovala s pomocí předsunutých leteckých/dělostřeleckých dispečerů.

Poměrně nepřekvapivě kolem roku 2017 byl Metronome ATMS údajně považován za „téměř nepoužitelný“ a nahrazen…. „něčím lepším“.

Co přesně bylo to „něčím lepším“, mi zůstává nejasné – protože zprávy si příliš protiřečí. Například již v roce 2014 ohlásil Signál VNII svůj Kapustnik/Kapustnik-B ATMS (údajně vyvíjený od let 1993-1994), a nedávno se začalo mluvit o systémech pojmenovaných Constellation a Sozvezdie. Co a kolik z toho všeho bylo skutečně zavedeno do služby u RFA, zůstává nejasné. Pokud se podíváte na mé dřívější zprávy, najdete video, které údajně zveřejnili Keystonští policisté a které údajně ukazovalo předsunuté letecké/dělostřelecké dispečery 150. motostřelecké divize, jak něco takového operují v Mariupolu. Nicméně to bylo oficiální vydání: z frontových linií (a pak z ruské strany frontových linií) se člověk dozví jen to, že koordinace mezi pozemními jednotkami RFA, dělostřelectvem a VKS je extrémně špatná a žádní předsunutí dispečeři tam vůbec nejsou.

….a, no, podle map se zdá, že bojiště na Ukrajině je asi o 10 větší než v severozápadní Sýrii, kde se vážně angažovali Rusové, ještě v letech 2015–2017. Takže by to mohl být skutečný problém, který je opět stejný: ‚to‘ s pokrytím GLONASSem.

Zeměpis… meh… proč by se o to měl někdo starat – zvlášť na moderním bojišti…?

MARIUPOL

Od soboty 14. května Rusové zaměřují zápalnou munici na komplex Azovstal. Tamní obránci se drží, ať se děje, co se děje – a skutečně: ukazuje se, že jejich ztráty od stažení do komplexu jsou „relativně lehké“ (z mého úhlu pohledu ani jedna ztráta není „lehká“): 15 zabitých za 1,5 měsíce. Mají ale stále větší počet zraněných, o které se musí starat, což je ještě složitější, protože Rusové se neustále zaměřují na místní nemocnici. Jednání o jejich možném stažení pokračují, stále s velkou tureckou účastí (mnohým to bude znít divně, ale Erdogan je jedním z Putinových nejbližších přátel: jak už bylo ohlášeno v březnu, telefonují spolu několikrát týdně).

JIH

Obecně byly frontové linie „klidné“, poslední tři dny – až na sporadické ostřelování. Například v noci ze 14. na 15. května ostřelovala RFA Šyrokiv jižně od Kryvje Rih z BM-27. Považuji to za nepřekvapivé: 58. CAA zabředla jižně od Orikhivu a v oblasti Velyka Novosilka, východně od Dnipro. Hlavní koncentrace 49. CAA, západně od Dnipro, je severně od Chersonu, ale zjevně nemůže udělat víc, než držet Ukrajince ve střehu. Obě strany postrádají vojáky a zásoby pro „víc“.

[Juraj Tichý]

PREČÍTAJTE SI NAJNOVŠIE VOJENSKÉ HODNOTENIE OSSR

Ruské sily sa pravdepodobne vzdali cieľa dokončiť rozsiahle obkľúčenie ukrajinských jednotiek od mesta Doneck po Izjum v prospech dokončenia dobytia Luhanskej oblasti. Ruské vojenské velenie bude v budúcnosti pravdepodobne uprednostňovať bitku o Severodoneck. Ruské sily tiež pravdepodobne zmenšovali postup na Slovjansk z Izjumu, pravdepodobne kvôli pomalému tempu tamojšej útočnej operácie.

Ruské súkromné vojenské spoločnosti údajne vytvárajú kombinované jednotky s výsadkovými prvkami kvôli značným stratám bojovej sily. Ruským silám pravdepodobne došli zálohy pripravené na boj, čo prinútilo ruské vojenské velenie spojiť vojakov z mnohých rôznych zložiek, vrátane súkromných vojenských spoločností a zástupných milícií. Približne 2.500 ruských záložníkov cvičí v oblastiach Belgorod, Voronež a Rostov, aby posilnili ruské útočné operácie na Ukrajine. Ruské sily pravdepodobne vykonávajú skrytú mobilizáciu a vytvárajú nové jednotky s novo zmobilizovaným personálom, ktorý má pravdepodobne nedostatočný výcvik na to, aby bol efektívny, navyše malú motiváciu bojovať.

HODNOTENIE DOTERAJŠÍCH UDALOSTÍ:

• • • Ruské sily vykonali neúspešné pozemné útoky v smere na Slovjansk. Ruské jednotky začali ofenzívu na Dovhenke a Bogorodychne, približne 18 a 25 km južne od Izjumu. Ukrajinské letectvo naďalej operuje nad Ruskom kontrolovanými osadami neďaleko Izjumu. Ukrajinské delostrelectvo zasiahlo ruské obrnené jednotky a pozície približne 65 km severne od Izjumu s podporou ukrajinských bezpilotných lietadiel.

• • • Ďalej boli pozorované pozemné ofenzívy severovýchodne od Popasnej, ktoré naznačujú, že ruské sily sa pokúsia postúpiť do Lysyčanska cez diaľnicu T1303. Neúspešné ruské pokusy o prekročenie rieky Siverskyi Donets z Kreminy pravdepodobne ešte viac podkopali ruské rozsiahle snahy o obkľúčenie.

• • • Ruské sily podnikli neúspešný útok na Avdiivku zo západu. Ukrajinské sily zničili 14. mája priehradu/vodnú nádrž Mironovskyi, 5 km severne od Svitlodarska, aby spôsobili záplavy, ktoré pravdepodobne spomalia ruský postup na sever.

• • • Ruské sily uskutočnili delostrelecké, letecké a námorné útoky na zostávajúcich ukrajinských obrancov v oceliarni Azovstal. Ukrajinskí predstavitelia uviedli, že ruské sily vypálili zápalnú muníciu s ,,termitovými vrstvami,, na Azovstal 14. mája.

• • • Ukrajinská protiofenzíva pokračovala v tlačení ruských síl zo severovýchodného mesta Charkov smerom k ruskej štátnej hranici. Ruské sily strieľali na ukrajinské pozície severovýchodne od Charkova, pravdepodobne v snahe brániť ruské komunikačné linky vo Vovčansku, približne 60 km od mesta Charkov.

• • • Ruské sily pokračovali v opevňovaní svojich pozícií na juhu Ukrajiny a nevykonávali aktívne útočné operácie. Ruské sily kopali zákopy v južnom Melitopole. Ruské jednotky vytvárajú železobetónové konštrukcie aj v Mykolajevskej a Chersonskej oblasti. Ruské zákopy a betónové úkryty sú indikátorom toho, že ruské sily sa snažia vytvoriť a brániť trvalú kontrolu nad okupovanými oblasťami.

Slovenské ozbrojené sily naďalej monitorujú situáciu na zelenej hranici priamym nasadením pozorovacích hliadok na zemi, ako aj vo vzduchu. Okrem monitorovania zelenej hranice sa takmer 1.200 vojakov slovenských ozbrojených síl, ozbrojených síl Maďarska, americkej armády v Európe, Národnej gardy Indiany a vojakov Armády Českej republiky zúčastňuje na začínajúcom cvičení Slovenský štít 2022. Úvod cvičenia je venovaný veliteľsko-štábnemu cvičeniu. Zároveň manévrové prvky zlaďujú svoje postupy. Druhý týždeň cvičenia Slovenský štít 2022 bude venovaný prápornému manévrovému cvičeniu.

V najbližších dňoch pripravujeme ďalšie zmeny v postaveniach jednotiek PVO v blízkosti štátnej hranice s Ukrajinou tak, aby sme udržali čo najefektívnejší prehľad o vzdušnej situácii a boli pripravení efektívne zasiahnuť v prípade potreby.
.
.
#OSSR #MySmeNATO #WeAreNATO #hodnotenie

[Juraj Tichý]

PREČÍTAJTE SI NAJNOVŠIE VOJENSKÉ HODNOTENIE OSSR

Ruské sily viedli obmedzené a zväčša neúspešné pozemné ofenzívy pozdĺž frontovej línie na Ukrajine. Ruské zoskupenie okolo mesta Charkov sa najmä snaží udržať hranicu a zabrániť ukrajinským jednotkám v postupe ďalej na sever. Rusi by mohli alternatívne dúfať, že vykonajú protiofenzívu, aby zatlačili späť ukrajinské sily na juh smerom k Charkovu, aj keď je veľmi nepravdepodobné, že takéto úsilie bude úspešné.

Ruskí vojenskí blogeri pokračovali v uverejňovaní analýzy, ktorá je skeptická voči snahám Ruska a je čoraz viac v súlade so západnými hodnoteniami ruských vojenských zlyhaní na Ukrajine. Jeden z takýchto blogerov, Igor Strelkov, tvrdil, že ruská ofenzíva na dobytie Donbasu nakoniec zlyhala a že „nebol oslobodený ani jeden veľký mestský územný celok “. Strelkov uviedol, že je nepravdepodobné, že by ruské sily oslobodili Donbas do leta a že ukrajinské jednotky budú držať svoje pozície v okolí mesta Doneck.

V okupovaných oblastiach Ukrajiny rastú nezhody medzi ruskými okupačnými správami a proruskými kolaborantmi. Vojenská správa Záporožskej oblasti uviedla, že ruské sily majú vážne konflikty s kolaborantmi v dôsledku medziľudských mocenských konfliktov.

HODNOTENIE DOTERAJŠÍCH UDALOSTÍ:

• • • Ruské sily pokračovali v útočných operáciách cez Doneckú a Luhanskú oblasť a dosiahli len obmedzené zisky. Jeden proruský kanál tvrdil, že ruská operácia na porážku ukrajinského zoskupenia v Doneckej oblasti do konca apríla zlyhala a že okrajový taktický úspech prišiel za cenu ťažkých strát a krutých bojov. Zdá sa, že nespokojnosť s neúspešnými ruskými operáciami v Doneckej oblasti rastie.

• • • Ruskí a ukrajinskí predstavitelia rokovali 16. mája o evakuácii 264 zranených obrancov Mariupolu z oceliarní Azovstal do okupovanej Doneckej oblasti. Je možné, že ukrajinskí a ruskí predstavitelia budú v najbližších dňoch rokovať o evakuácii zostávajúcich obrancov Mariupolu. Ruské sily sa pokúšajú znovu otvoriť prístav Mariupol, aby vytvorili lodné trasy z Ruska.

• • • Ukrajinské sily dosiahli ruské hranice na bližšie nešpecifikovanom mieste severovýchodne od mesta Charkov. Ruské sily sa neúspešne pokúsili odraziť ukrajinské jednotky v blízkosti ruských hraníc približne 60 kilometrov severovýchodne od mesta Charkov.

• • • Ruské sily pokračovali v opevňovaní svojich pozícií v Záporožskej oblasti a nevykonávali aktívne útočné operácie na južnej osi. Ukrajinská jadrová energetická spoločnosť Energoatom informovala, že ruské sily vykopali zákopy a vybudovali betónové barikády pozdĺž celého obvodu Záporožskej jadrovej elektrárne Závod v meste Enerhodar. Ukrajinské sily údajne zaútočili na ruské muničné sklady a poľné základne v strednej a severnej Chersonskej oblasti. Ruské sily podnikli ďalší raketový útok na Odeskú oblasť, pravdepodobne v snahe úplne zničiť poškodený most cez ústie rieky Dnester.

Príslušníci Ozbrojených síl SR spolu so spojeneckými kolegami pokračujú v hliadkovaní na zelenej hranici s Ukrajinou. Našim cieľom je zabezpečiť hranicu pred nelegálnym prechodom do Slovenskej republiky. Vzdušné prostriedky ozbrojených síl vykonávajú pravidelné pozorovacie lety najmä v nedostupných priestoroch. Prostriedky protivzdušnej obrany sú vyvedené v poľných postaveniach a spolu so stacionárnou sieťou rádiolokačných a rádiotechnických prostriedkov prieskumu vedú neustály prehľad o vzdušnej situácii do dostatočnej hĺbky územia Ukrajiny.

Viac ako 1.200 slovenských a spojeneckých vojakov cvičí v Centre výcviku Lešť v rámci medzinárodného cvičenia Slovenský štít 2022. Spoločné výcvikové aktivity v sebe zahŕňajú poznatky získané z prebiehajúcej ruskej vojenskej agresie u nášho východného suseda.

[seabee]

Analýza norského velitele obranných sil Gen. Eirika Kristoffersena a dalších:
Ruská armáda je nyní "zraněný medvěd". Může ožít?
WASHINGTON: Při sledování ruské invaze na Ukrajinu a následujícího zaváhání byl nejvyšší norský vojenský důstojník překvapený stejně jako širší vojenský svět tím, jak špatně si vedla údajně nadřazená ruská armáda.

"Stav sil byl horší, než si jejich vyšší důstojníci mysleli." Myslím, že to je fakt. Tanky nebyly tak provozuschopné, jak měly být, měly problémy s logistikou, se všemi těmi věcmi,“ řekl pro Breaking Defense v rozhovoru z 12. května generál Eirik Kristoffersen, šéf norské obrany.

Ale navzdory překvapivému úspěchu ukrajinských obránců téměř tři měsíce po brutální invazi se Kristoffersen připojuje k odborníkům a dalším úředníkům a varuje, že konflikt ještě zdaleka neskončil – a předpovídá, že se nakonec ruská armáda přeskupí, i když zůstávají otázky přesně jak to bude vypadt. Mezitím Kristoffersen řekl, že Kreml je stejně nebezpečný jako vždy.
„Rusko bych teď popsal jako zraněného medvěda a dokonce je zahnaný do kouta,“ řekl Kristoffersen. "Myslím, že je to velmi nebezpečné, protože to, co prezidentu Putinovi zbývá, je jeho jaderné odstrašení, což je, víte, velmi nebezpečné."

Za předpokladu, že Putin nepoužije jadernou zbraň – a Kristoffersen zněl na této frontě relativně klidně, když řekl, že „nevidí žádnou vůli nebo motivaci pro Rusy použít jaderné zbraně právě teď, myslím, že práh je stále vysoký“ – pak to vypadá, že Ukrajina situace nemusí mít brzký konec v dohledu.

Kristoffersen předpovídá, že situace na Ukrajině zůstane „dlouhou válkou“ díky silné ukrajinské obraně. Tyto komentáře zopakoval 16. května finský velvyslanec ve Spojených státech Mikko Hautala, který řekl, že konflikt bude „dlouhodobý“, což je „druh patové situace. A upřímně řečeno, je těžké vidět, jaký druh politického vývoje“ by to zlomil.

Problém, řekl Hautala, je v tom, že „na ruské straně politicky nevidím, alespoň zatím, politické uznání skutečnosti, že tuto válku nelze vyhrát s dostupnými zdroji právě teď. A já nevím, kdy k tomu poznání dojde. Ale myslím si, že podle mého názoru se Rusko nemůže tohoto konfliktu vzdát, alespoň zatím. Myslím, že právě proto... to bude vyžadovat spoustu času a bohužel i mnoho kapitálu, než dojde k poznání, že je třeba najít něco jiného, protože tato válka je pro Moskvu nevyhratelná.

„Ale samozřejmě víme, že se přizpůsobí“
Právě teď má veřejnost pocit, že ruské konvenční síly se ukázaly jako papírový medvěd, poražené Ukrajinci vyzbrojenými starší technikou a sužované řadou velkých logistických a morálních výzev. Ale obecně odborníci a evropské zdroje varují před sebeuspokojením, pokud jde o ruskou armádu.

„Největší chybou je podceňovat svého protivníka a myslet si, že se nevzpamatují a nevrátí se k vám,“ řekl Jim Townsend, bývalý úředník ministerstva obrany a expert na Evropu z Centra pro novou americkou bezpečnost. Poukazuje na to, jak Rusko brzy prohrálo s německými silami ve druhé světové válce, než se vrátilo s pomstou.

"Musíme být připraveni, že se Rusové vzpamatují a vrátí se jako vojenská mocnost, což historie ukazuje, že ano." Může to chvíli trvat, ale nezapomenou. Finové to vědí, a proto nyní riskují a vstoupí do NATO."

[Juraj Tichý]

PREČÍTAJTE SI NAJNOVŠIE VOJENSKÉ HODNOTENIE OSSR

Ruské sily naďalej trpia nedostatkom rezervných síl, čo spôsobuje, že ruské vojenské velenie musí konsolidovať vyčerpané taktické práporové skupiny. Zástupca náčelníka operačného štábu ukrajinského generálneho štábu Oleksij Gromov tvrdí, že ruské sily cvičia v Krasnodarskom kraji vojakov na doplnenie jednotiek 49. kombinovanej armády a snažia sa obnoviť bojovú silu ruských jednotiek stiahnutých z frontu na okupovanom Kryme.

Neznámi ruskí páchatelia vykonali v máji sériu útokov molotovovým koktailom na ruské vojenské komisariáty po celej krajine, pravdepodobne na protest proti tajnej mobilizácii. Celkovo došlo k najmenej 12 prípadom úmyselného podpálenia proti vojenským komisárom a minulý týždeň k ďalším piatim. Ruské bezpečnostné zložky prichytili dvoch 16-ročných pri čine v jednej osade v Moskovskej oblasti, čo naznačuje, že za útoky na vojenské komisariáty sú pravdepodobne zodpovední ruskí občania.

HODNOTENIE DOTERAJŠÍCH UDALOSTÍ:

• • • Ruské sily sa neúspešne pokúsili obnoviť útočné operácie juhozápadne od Izjumu, no nepostúpili ani v smere Slovjansk alebo Lyman. Ukrajinské delostrelectvo zaútočilo 18. mája na vybavenie ruského elektronického boja 7 km od Izjumu.

• • • Ruské sily sa tiež neúspešne pokúsili prelomiť ukrajinskú obranu západne a východne od Avdiivky a pokračovali v ostreľovaní oblasti. Ruské jednotky podľa pozorovaní začali operovať skôr na úrovni samostatných práporov ako v podobe ucelených práporových bojových skupín a zamerali sa na dobytie konkrétnych dedín v Donbase.

• • • Ruské a Donecké okupačné orgány v Mariupole mali údajne 19. mája problémy s vytvorením koherentnej administratívnej kontroly nad mestom. Okupačné orgány v Mariupole, ktoré spolupracujú s ruskými okupantmi, sa nehlásia vedeniu Doneckej ľudovej republiky a namiesto toho sa riadia ruskou Federálnou bezpečnostnou službou.

• • • Frakčné boje medzi zastupiteľskými orgánmi v Mariupole sa pravdepodobne zhoršujú s pokračujúcou evakuáciou ukrajinských obrancov z oceliarne Azovstal. Proruské telegramové kanály sa sťažovali, že ruské sily odsúvajú zranených ruských vojakov z nemocníc v Doneckej ľudovej republike, aby ošetrili zranených ukrajinských vojakov, ktorí boli nedávno evakuovaní z Azovstalu.

• • • Ruské sily sa zamerali na udržanie svojich pozícií severne od mesta Charkov, aby zabránili ďalšiemu postupu Ukrajiny. Ruské jednotky podnikli bližšie nešpecifikované a neúspešné protiútoky v snahe obnoviť stratené pozície v okolí mesta Charkov.

Dnešným dňom začína druhá fáza medzinárodného vojenského cvičenia Slovenský štít 2022. Taktické jednotky zaradené do zostavy 12. mechanizovaného práporu začnú v nasledujúcich dňoch plniť úlohy stanovené plánmi nadriadených stupňov, ktoré vznikli počas prvej fázy veliteľsko-štábneho cvičenia. Samotná taktická časť preverí nie len vykonateľnosť plánov, ale ja schopnosť veliteľov a štábov reagovať na meniace sa podmienky na „bojisku“.

👁 Pozemný radiačno-chemicko-biologický prieskum vo vybraných lokalitách bol dňa 19. mája 2022 doplnený o unikátny spôsob a to letecký, s využitím diaľkového detektora bojových chemických látok DDCWA, schopného detekovať chemické toxické látky až do vzdialenosti 5 km. Ak si občania všimli vrtuľník OS SR „stojaci“ vo vzduchu, tak práve vtedy bolo vykonávané meranie týmto detektorom svetovej úrovne. Prieskum, ktorý trval 2,5 hod, bol zameraný na pokrytie štátnej hranice s Ukrajinou na presne určených bodoch. Výsledky sú zasielané vyhodnocovaciemu stredisku, kde spoločne s pozemným prieskumom dotvárajú obraz o situácii na našej východnej hranici.
.
.
#OSSR #MySmeNATO #WeAreNATO #hodnotenie

[Daver]

zdroj:https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... 5dddf58bf1

Válka na Ukrajině, 21., 22., 23. května 2022

Ahoj všichni!

Po (pracovně náročném) víkendu se pokusím zachytit nejdůležitější události na bojištích války na Ukrajině. (poznámka: i já jsem měl náročné období a dost jsem vás zanedbával, ale měl jsem trochu krizi ohledně překládání, válka trvá dlouho a já jsem začal překládat počínaje 5. březnem a bylo to víc a víc vyčerpávající, protože….to je válka, tak jsem si musel dát pauzu)

LETECKÁ A NÁMOŘNÍ VÁLKA

21. května se letouny Tu-22M-3 VKS pokusily zasáhnout jeden z mostů přes ostrov Chortycia v Záporoží. Ukrajinci místo toho hlásili škody na místním sanatoriu. Brzy 22. května se Rusové pokusili zasáhnout železniční stanici Vilňansk severovýchodně od Záporoží, s neznámými výsledky.

Dne 22. května jednotky 80. výsadkové útočné brigády sestřelily Su-25 VKS někde jižně od Kryvyi Rih. Na přiložené fotografii je zobrazen výsledný sloup kouře.

Podle ukrajinského -GenStabu opustily v posledních dnech přístav Sevastopol dvě třetiny ponorek ruského námořnictva v Černém moři. Patří k nim plavidla B-237 Rosotov na Donu, B-261 Novorossijsk, B-262 Staryj Oskol, B-265 Krasnodar, B-268 Veliky Novgorod a B-271 Kolpino – všechny třídy Projekt 877 Paltus (ASCC/NATO-kódové označení „Kilo“). Každá má čtyři odpalovací zařízení pro střely s plochou dráhou letu Kalibr.

(Ach ano, a fregata Admirál Makarov – o níž se tvrdí, že ji Ukrajinci zasáhli/zničili asi před měsícem – je naprosto nedotčená a křižuje u Oděsy.)

Není divu, že dnes ráno Ukrajinci tvrdili, že sestřelili jednu střelu s plochou dráhou letu nad Fastivem v Kyjevské oblasti, zatímco Keystonští policisté tvrdili, že zasáhli hlavní železniční stanici v Žitomiru a základnu 10. horské brigády v Ivano-Frankivsku….

Tvrzení o úderu střely s plochou dráhou letu na Malyn lze porovnat s oficiálními ukrajinskými informacemi. Kyjev tvrdil, že jeho protivzdušná obrana sestřelila čtyři Kalibry, včera brzy odpoledne, ale že druhá vlna střel pak poškodila Ukrzaliznytsia Works, jednoho člověka zabila a čtyři zranila. Kromě toho trosky sestřelených střel poškodily přes 150 domů a několik vyšších budov v oblasti Malyn.

Dále na východ Keystonští policisté tvrdili, že včera zasáhli komunikační centrum a jednu Osa-AKM (ASCC/NATO-kódové označení „SA-8“) ukrajinských sil v Bakhmutu nebo v jeho blízkosti u Kh-59. A konečně, jejich protivzdušná obrana měla sestřelit tři Su-25 ukrajinského letectva, téměř zničeného již v dubnu: dva z nich poblíž Kiselevky (Kherson), a jeden nad Pavlogradem (Charkov). Ach ano….a ruská protivzdušná obrana měla sestřelit dvě balistické střely Točka-U blížící se k Chersonské oblasti a několik raket Smerch v Charkovské oblasti.

BITVA O DONBAS

Charkov... Ruskému protiútoku došla pára, když se snažil dobýt Ternovu. O místo se stále bojuje. Dál na východ se Ukrajinci snaží znovu zahájit útok směrem na Vovčansk.

Izium... zdá se, že se něco děje v oblasti mezi Virnopillií a Bražkivkou, jižně od města, ale nemám jasno co přesně. Dál na východ... Dovhenke je stále ostře napadán a — kvůli ruským útokům na Oleksandrivku a dobytí Jarovy, se Ukrajinci stáhli z oblasti Oskil zpět do Studenoku, možná až do Sviatohirska.

Lyman... po pádu Drobyševe severně od města je nyní Lyman obklíčen ze tří stran.

RFA by stále mohla ovládat nejméně dvě předmostí jižně od Siverského Donetu mezi Dronikvou a Šypylivkou (nutno přiznat, související zprávy jsou krajně matoucí).

Severodoněck... město je pod extrémním tlakem RFA a separatistů. 20. nebo 21. května ruské těžké minomety 2S4 vyřadily poslední most spojující ho s Lysyčanskem. Chvíli to vypadalo, že Ukrajinci vyhodili tento most do povětří sami a budou se stahovat ze Severodoněcku. Nicméně vyšlo najevo, že dělostřelectvo 4. brigády rychlé reakce a 24. brigády pak našly 2S4, které most zničily, a vyřadily ho. RFA a separatisté proto útočí na Purdivku a Oleksandrivku severně od města a – po výstavbě pontonového mostu v oblasti Muratove – se tlačí mezi město a Vorunov, na jeho jihovýchodní straně. Jinými slovy: jsou nyní na okraji Severodoněcku, na třech jeho stranách.

Popasna... zdá se, že to nejhorší je za námi, nebo byl alespoň zpomalen ruský postup, poslední dva dny, což zase znamená, že Ukrajinci přispěchali s významnými posilami do této oblasti (pravděpodobně včetně většiny 10. horské brigády z Ivano-Frankivska). Jedním z výsledků je, že se Ukrajincům podařilo udržet opevnění na nízkém kopci severně od Volodymyrivky a severní části Trypillje. Nicméně VDV se tlačila na sever kolem této oblasti a boje v tomto „rohu“ jejich průniku se mezitím odehrávají mezi Bilohorivkou a Vasylivkou, přičemž posledně jmenovaná je – možná – pod kontrolou RFA.

Ruský postup na Vrubivku se zpočátku zdál, že jim získal alespoň jižní část vesnice (která zahrnuje i důležité železniční nádraží), možná dokonce větší část, ale mezitím se zdá, že byl zatlačen zpět: drží Oleksandropillii a jižní část Komyshuvakhy (společně s železniční větví z Popasné do této vesnice). Jinými slovy: místo na západ – na Bakhmut, jak mnozí očekávali – RFA a separatisté tlačí na sever, na Lysyčansk a severozápad, směrem na Serebrianku-Bilohorivku.

Zde je nevyhnutelné pozorovat dva body:

a) Kdyby Keystonští policisté lépe koordinovali svůj průlom v oblasti Popasna se svými několikanásobnými pokusy o překročení Siverského Doněcka – a kdyby lépe podporovali překročení Siverského Doněcka svým dělostřelectvem – už by uzavřeli „Kessel“ (kotel) v okolí Severodoněcka a Lysyčanska. Z Popasné vyrazili s téměř dvoutýdenním zpožděním.

b) Posudky, podle nichž by RFA chybělo k zahájení útoku na Bakhmut, jsou zjevně mylné: i kdyby spěchali se všemi možnými posilami do oblasti Popasna, nemají prostě žádné vojáky k zahájení dalšího útoku na další silně chráněnou (dvěma ukrajinskými brigádami) městskou oblast.

Můj posudek: ani Putin není tak šílený (nebo tak neschopný), aby nařídil útok na Bakhmut dříve, než „vyřeší situaci“ v oblasti Severodoněcko-Lysyčanska.

Tato krize však zdaleka nekončí, protože RFA žene mohutné posily do oblasti Popasna. Jeden z tankových konvojů zachycených na videu, když se přibližoval k oblasti, asi před 3-4 dny, měřil 11 km…

MARIUPOL

21. května GenStab v Kyjevě nařídil posledním 531 obráncům Mariupolu, aby složili zbraně, a oni poslechli. Tím bitva skončila s tím, že asi 90% města bylo zcela zničeno; více než 20 000 obyvatel je, obávám se, po smrti a kolem 2500 vojáků z 36. námořní pěší brigády, Azovského pluku Národní gardy, 12. brigády teritoriální obrany, Státní pohraniční stráže a KORD šlo do zajetí v Rusku. Ruské a separatistické ztráty zůstávají neznámé.

DOPLŇĚK:AZOV REGIMENT

Než někdo přijde na myšlenku prohlásit to za „konec praporu Azov“: to je špatně.

Už samotný pojem „prapor Azov“ je mylný. Již počátkem roku 2015 byla jednotka rozšířena na pluk a poté asimilována do Národní gardy Ukrajiny. Během posledních pěti let se výrazně rozrostla: počátkem roku 2022 zahrnovala asi 2500 vojáků organizovaných do dvou komando praporů, tankového praporu, polní dělostřelecké baterie a průzkumné roty, cvičného praporu a různých podpůrných prvků (jinými slovy: dosáhla síly brigády).

Prvky ztracené v Mariupolu zahrnovaly celý 1. prapor komanda Azov, části 5. tankového praporu Azov, možná lepší část velitelské složky pluku Azov.

Pro srovnání, co jsem o něm slyšel naposledy, 2. prapor komanda Azov bojoval v oblasti Kyjeva a poté pomáhal rozšířit rotu speciálních sil Azov na celý pluk, a to ještě v průběhu března a dubna. Jinými slovy: pluk Azov stále existuje a je nepřetržitě zapojen do bojů proti ruské agresi.

V posledních několika měsících se mě mnozí ptali, Azov = nacisté, jak oficiální Moskva nemůže přestat tvrdit?

Od roku 2022 je odpověď záporná. Důvodem je, že se píše rok 2022, nikoli 2014, a že za posledních pět let prošla jednotka stejným druhem transformace jako masa ukrajinských ozbrojených sil.

Není pochyb o tom, že Azov byl původně založen směsicí ukrajinských šovinistů, bílých suprematistů a ukrajinských a zahraničních neonacistů. Jednotka bezpochyby používá insignie spojené s Wehrmachtem a SS. Není pochyb o tom, že v letech 2014 a 2015 se její členové zapojili do dobře zdokumentovaných případů rabování a nezákonného zadržování a mučení civilistů. A bezpochyby, veteráni z Azova založili fašistickou politickou stranu (která jednotku stále silně podporuje) a úzké vazby na podobné kruhy v zahraničí.

Je však třeba mít na paměti, že podle ruské ideologie je být Rusem rovno být „internacionalistou“; naopak, každý, kdo se prohlašuje za příslušníka jiné etnické skupiny žijící v Rusku (nebo v zemích považovaných Rusy za „v ruské sféře vlivu“), je „nacionalistou“, ba „extremistou“.

Není divu, že v probíhající válce lze v ruských médiích často číst pojem (ukrajinští) „nacionalisté“ (včetně zpráv Keystoneských policistů v Moskvě): znamená, stejná myšlenka se uskutečňuje. Obdobně v agresi, kterou zahájil Putin s cílem vyhladit Ukrajinu z map a paměti, jsou všichni ukrajinští nacionalisté „extremisté“, jsou obviňováni z veškerého ničení, které ruská agrese skutečně způsobila, a jsou zákeřně stíháni.

To vše znamená, že přinejmenším jeden Žid hrál důležitou roli v historii Azova a několik z nich u něj v současné době slouží. Většina důstojníků a dalších hodností sloužících u Azova jsou alespoň „rusky mluvící“ a pocházejí z částí Ukrajiny, které jsou převážně osídleny Rusy. Především si Kyjev uvědomil, jakou škodu způsobuje špatná pověst Azova na mezinárodním poli, a od roku 2017 přistoupil k velkému rozšíření a odpolitizování a vykořenění neonacistů. Byly zavedeny přísné prověrky a pečlivé sledování během výcviku a cizinci (z přibližně 20 zemí) sloužící u jednotky jsou povinni přijmout ukrajinské občanství. Bez ohledu na to, co tvrdí zakladatel Azova Andrij Biletsky o svých kontaktech na velení praporu v Mariupolu, a i když není pochyb o tom, že člověk nemůže být nikdy dost opatrný (protože není pochyb o tom, že někteří členové Azova zůstávají nepřátelští vůči liberálním demokraciím, právům menšin, hlasovacím právům atd.), moje hodnocení je takové, že odpolitizování Azova dosáhlo rozměrů, kdy od roku 2022 jsou jeho dřívější vztahy k neonacistické scéně vlastně irelevantní.

Příklad: za poslední dva měsíce byly v oblasti Charkova zřízeny dva další průzkumné prapory a tankový prapor pluku Azov (všechny jsou podřízeny 127. brigádě TD) a v oblasti Ivano-Frankivsk byl zřízen prapor Azov-Prykarpattia. V současnosti jsou to „prostě prvky ukrajinských ozbrojených sil“.

[skelet]

toto vlákno neslouží k diskuzi

[Daver]

Zdroj:https://www.facebook.com/11726073299327 ... 51208/?d=n

Prapor Azov, aneb pár nácků jako důvod k válce

Kontroverzní jednotka ukrajinské Národní gardy se základnou v Mariupolu budí vášně již od svého založení. Původně dobrovolnický útvar, jehož kořeny můžeme hledat v bojůvkách fotbalových chuligánů se zapojil do konfliktu na Ukrajině již v roce 2014. Prvních potyček se zúčastnil v Charkově a okolí. Později byl přesunut do zuřivých bojů okolo přístavního města Mariupolu na březích Azovského moře. Právě podle něj přijal své současné jméno. V tomto velmi žádaném článku se pokusíme zmapovat jeho historii do vypuknutí letošní války s Ruskem a doufáme, že se nám podaří odpovědět na většinu nejasností a mystifikací.

Na úplném začátku byla skupina ultras fotbalového klubu FC Metalist Charkiv, která si říkala Sekt 82. Po vypuknutí násilností a aktivizaci separatistů v únoru 2014 se tito výtržníci zapojili do pouličních bojů s proruskými elementy ve městě a okolí. Během nepokojů se jim podařilo obsadit budovu regionální správy Charkovské oblasti a následně z nich byla z nouze vytvořena jednotka "sebeobrany" pod formálním označením "Hlídková policie pro zvláštní účely - Východní sbor". V té době si skupina díky svému černému oblečení ve stylu black bloc u ukrajinských médií vysloužila přezdívku "Muži v černém" nebo také "Černý sbor". To bylo v očividném kontrastu s neoznačenými ruskými vojáky "na dovolené", kterým se tehdy říkalo "zelení mužíčci".

Jak už jsme naznačili v dřívějším článku o policejní skupině Alfa, ukrajinské ozbrojené síly od rozpadu SSSR trpěly silným podfinancováním, korupcí a nízkou morálkou. Není tedy divu, že na počátku donbaského konfliktu utrpělo vojsko celou řadu porážek a muselo ustoupit lépe vybavené a odhodlanější síle separatistů, podporovaných ruskou armádou. I z tohoto důvodu museli ukrajinské elity zavřít obě oči a spolehnout se na všelijaké polovojenské skupiny se sporným nebo dokonce otevřeně neonacistickým pozadím. Je nutné brát v úvahu, že tyto skupiny měly mnohdy větší vůli bojovat, než pravidelná armáda. Využití vyhroceného nacionalistického cítění těchto dobrovolníků se pak v tu chvíli přirozeně jevilo jako ideální motivace pro obranu vlasti a národa.

Celkově mimo složky armády vzniklo přes 100 dobrovolnických praporů, které byly organizovány buď ministerstvem obrany nebo vnitra. "Dobrovolnické bataliony", jak se jim říkalo, měly už tehdy vazby na různé politické strany a hnutí. A není třeba skrývat, že se jednalo zejména o ty ultranacionalistické, které se prodraly do vyšší politiky během protiruské euforie po Euromajdanu. Pro ilustraci jmenujme ještě některé další paramilitantní uskupení jako například Síčský batalion (dnes 4. rota praporu kyjevské speciální policie) zformovaný pod patronátem strany Svoboda nebo Ukrajinský dobrovolnický sbor, který je dosud pod kontrolou nacionalistického Pravého sektoru a nepodléhá ani Obraně ani Vnitru (jednotka v současnosti bojovala na východním křídle obrany hlavního města, zejména v okolí Černihivu a Nižinském okrese jižněji).

Když byla v květnu 2014 charkovská sebeobrana rozpuštěna, z jejího personálu v souladu s nařízením Ministerstva vnitra vznikl “Prapor Azov”. Jednotka, které se v Berďansku dostalo výcviku od veteránů gruzínských ozbrojených sil byla zpočátku financována zejména soukromými subjekty. Hlavním investorem však tehdy byl ukrajinský multimiliardář židovského původu, bankovní oligarcha Ihor Kolomojskij. Pro zajímavost uveďme, že populistická, "pravicově-radikální" a neonacistická hnutí v Evropě, včetně těch českých, tuto skutečnost považovala za "zradu" a mnozí se od Azovu již tehdy odvrátili a začali podporovat Rusko; s ohledem na současný vývoj v těchto organizacích si dovolujeme tvrdit, že byly nebo se časem dostaly na výplatní pásku Kremlu a začaly sloužit jako nástroj jeho tajných služeb. Politickou ochrannou ruku nad Azovem v této době držel například Oleh Ljaško, člen Parlamentu Ukrajiny za pravicově-populistickou Radikální stranu, oligaracha a bývalá hlava Doněcké oblasti Serhij Taruta a nebo tehdejší ministr vnitra Arsen Avakov.

Je nespornou pravdou, že na počátku tvrdé jádro jednotky tvořili lidé, které bychom mohli označit za ultranacionalisty nebo neonacisty. Například vůdce původní domobranné jednotky, Volodymyr Špara, byl mimo jiné šéfem buňky organizace Ukrajinských patriotů v Kyjevské oblasti. Právě z tohoto extremistického hnutí pocházelo množství nových členů útvaru. Zároveň jednotka přilákala desítky různých radikálů - zejména z Ruska, Skandinávie, ale také z Itálie. Už o rok později nicméně mluvčí praporu uváděl, že v jeho řadách může být maximálně 10-20% neonacistů. Podle něj se ale jednalo o jejich osobní názory, který nemají vliv na fungování jednotky. "Pomýlená mládež", jak je označil, se však často netajila svými tetováními s nacistickou tématikou, a to ani před zahraničními reportéry, kteří si takovou senzaci samozřejmě nechali pro sebe. V tomto období bylo fenoménem i "zdobení" uniforem podobnými symboly, což veřejnému vnímání Azovu jistě nepomohlo a spíš jen hnalo vodu na mlýn ruské propagandě, která fotografiemi z této doby pravidelně ospravedlňuje své jednání dodnes.

Co se týká obligátně předhazované symboliky, tak je nutné říct, že zpočátku rozhodně nebyla v rozporu s extremistickým pozadím jeho členů. Dobré pověsti jistě nepřispěl fakt, že si do svého znaku Azov vybral tzv. vlčí hák a černé slunce, které jsou často spojované s nacistickým okultismem a jednotkami Waffen SS i Wehrmachtu. Nicméně v roce 2015, když došlo k začlenění Azovu pod ukrajinskou Národní gardu, byl znak pozměněn. Došlo k odstranění černého slunce a vlčí hák byl nakloněn o 45 stupňů. Podle Ukrajinců má symbol ve skutečnosti představovat iniciály slov “Idea Nacii” - tedy “národní myšlenka”. Většina obyvatelstva jej pak podle průzkumu z roku 2022 nepovažuje za nacistický a mnoho komentátorů tvrdí, že se jednotka již úspěšně depolitizovala.

Zkoušku ohněm zažila jednotka v bojích o Mariupol v létě 2014. Společně se sesterskou jednotkou Dnipro-1 se jim během protiofenzívy podařilo vytlačit separatisty z klíčových vládních budov i opevněných pozic. Při této operaci byli ztraceni dva muži. Následně bylo město určeno za jejich novou základnu. Prapor měl v této době sílu kolem 400 mužů, jejich žold činil v přepočtu asi deset tisíc korun měsíčně. V první polovině srpna 2014 se pak část praporu zapojila do operace, při které se podařilo obsadit město Marinka v Doněcké oblasti. Ukrajinské jednotky následně vstoupily na předměstí Doněcku, kde docházelo k zuřivým bitvám se separatisty.

V srpnu se Azov také zapojil do bitvy o Ilovajsk, ale za své podprůměrné výkony si vysloužil kritiku spolubojovníků i komise ukrajinského parlamentu. I když byl útok na město úspěšný, Azovu bylo vyčítáno, že přišel na bojiště pozdě, v malém počtu, nedokázal pokrýt svěřená křídla a navíc během prvotního útoku utrpěl velké ztráty. V druhé polovině měsíce byl proto přesunut zpět do Mariupolu, kde byl hlášen pohyb nepřátelských sil a panovala obava, že se povstalci opět pokusí město ovládnout. Mezitím separatisté s podporou ruské armády, která překročila hranice, Ilovajsk obklíčili. Po několika dnech v obklíčení ruský prezident souhlasil s vytvořením koridoru, kterým by Ukrajinci město opustili. Záhy se velitelé obou stran domluvili, že obklíčení vojáci z města ustoupí výměnou za záruku bezpečného odchodu. Dohoda ale nebyla z ruské strany dodržena, došlo palbě na ustupující kolony a zahynulo mnoho ukrajinských bojovníků. Rusové tvrdili, že Ukrajinci nedodrželi podmínky příměří a zahájili palbu, což je ale vskutku nešťastná náhoda, neboť se to ruské armádě z nějakého důvodu přihodilo i v Gruzii, Čečně a v Sýrii.

Koncem srpna utrpěly ozbrojené síly Ukrajiny, včetně Azovu, další porážku, a to severně od Mariupolu u města Novoazovsk. Je třeba připomenout, že navzdory ruským prohlášením, že se jejich vojáci bojů na Ukrajině neúčastní, pozorovatelé NATO hlásili, že je v zemi nejméně 1000 ruských ozbrojenců vybavených i těžkou technikou. Síly separatistů byly prokazatelně podpořeny ruskými tanky i dělostřelectvem a Ukrajinci se po krátké bitvě stáhli do Mariupolu, kde začali budovat silné opevnění. Po pádu Novoazovsku se separatisté začali chystat k útoku na samotný Mariupol. Bitva vypukla na začátku září a povstalcům se podařilo postoupit na pět kilometrů od města. Během nočního protiútoku ukrajinské armády a dobrovolnických praporů, ale byly jejich jednotky zahnány na ústup. V této době prapor disponoval 500 bojovníky.

V průběhu září vyvinulo ministerstvo vnitra snahu o zkrocení nezávislých dobrovolnických batalionů a jejich začlenění do struktury ozbrojených sil Ukrajiny. Azov byl povýšen na pluk a začleněn do ukrajinské Národní gardy pod označením "Vojenská jednotka 3057 - Oddělení zvláštních operací Azov". Podle prvního velitele, Andreje Biletského, začali vojáci pobírat žold ve výši asi 12000 korun. Od této chvíle byly jednotce dodávány i těžké zbraně od ukrajinské armády. Zároveň došlo k odlivu nejexponovanějších radikálů a útvar se začal profesionalizovat. V tuto chvíli se začala psát nová historie praporu, dovolíme si tvrdit, že s čistým štítem.

Na začátku roku 2015 byl Mariupol bombardován raketomety separatistů. Během útoků zemřeli tři desítky civilistů a více než stovka byla zraněna. Během dalšího ostřelování pak zahynuli dva členové Azovu východně od města. Místo, odkud údery přicházely, bylo lokalizováno v oblasti vesnice Širokyne, vzdálené asi 11 kilometrů. V osadě byla hlášena zvýšená aktivita nepřátel, která vyvolala obavy z další ofenzivy proti mariupolské obraně. Z toho důvodu byla připravena rychlá akce. Jednotky Azovu měly vést překvapivý útok proti vesnici s cílem vytlačit separatisty k Novoazovsku a vytvořit tím nárazníkovou zónu, která by bránila ostřelování města. Útok byl podpořen ukrajinskou armádou a letectvem a také praporem Národní gardy “Donbas”, “Dobrovolnickým sborem” Pravého sektoru a praporem proukrajinských Čečenců z jednotky “Šejk Mansúr”.

Po proražení linií nepřátel se Azovu podařilo z chodu dobýt Širokyne, Pavlopil a Kominternove. Během postupu k Novoazovsku však byli Ukrajinci zastaveni u Sachanky, kde se dostali pod palbu těžkého dělostřelectva. Následně povstalci zahájili vlastní protiofenzívu a zahnali Ukrajince zpět k Širokyne. Azov v této bitvě utrpěl velké ztráty.

Mezitím bylo vyhlášeno příměří podle Minských dohod (Minsk II.). Oblast ve které se nacházel Azov byla součástí demilitarizované zóny, avšak separatisté na vyhlášené příměří nebrali ohled. Ve sporném území tak docházelo k zuřivým bojům a Širokyne bylo během následujících týdnů prakticky srovnáno se zemí. Kolem města obě strany vybudovaly důmyslné systémy zákopů a navzájem se ostřelovaly dělostřelectvem. Ukrajinci i povstalci podnikali pravidelné výpady a frontová linie se přelévala z jedné strany na druhou. V létě pak velitel separatistů náhle nařídil stažení svých jednotek z místa jako “akt dobré vůle”, kterým se mělo stvrdit vyhlášené příměří. Podle Ukrajinců však šlo o znouzectnost, neboť proruští povstalci už si nemohli dovolit další ztráty.

Až do invaze z 24. února 2022 pak byl pluk až na pár výjimek více méně mimo frontovou linii. Místo toho byl ale pod neustálým útokem ruské propagandy, která využívala jeho minulosti pro podporu svého narativu o tom, že ukrajinská armáda i vláda (Ruskem neuznaný “režim”) je tvořena nacisty nebo nad ní mají nacisté kontrolu. Izabela Tabarovská, ruská odbornice z platformy amerického Mezinárodního centra Woodrowa Wilsona, k tomu připomíná: “Intenzivní kampaň démonizace našla jistou odezvu u tvrdého jádra Putinových příznivců, protože za druhé světové války se vytvořil jakýsi kult vítězství nad nacismem. Ten je dnes nedílnou součástí ruské národní identity.” Nafukování vlivu (neo)nacistů na vládě Ukrajiny pak sehrálo klíčovou roli v ospravedlnění útoku, který ji měl dle slov představitelů Ruské federace demilitarizovat a “denacifikovat”. Výše uvedená fakta nicméně dokazují, že Azov z roku 2014 s tím současným už sdílí pouze jméno.

Autor: /PH/ a /ZS/

Editor: /JT/ a /AB/

[Daver]

zdroj: https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... 5b9ff2dac9

Válka na Ukrajině, 26. května 2022

Zdravím všechny!

„Trochu“ později než obvykle, ale dnes o něco větší aktualizace….

STRATEGICKÝ POHLED

Zatímco to píšu, oligarchie této planety (tentokrát bez Rusů) – plus mnoho politiků jí podplacených – právě uzavírá své shromáždění na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Mezi tím, co si pochutnávali na hamburgerech v ceně 80 eur za kus a spoustou networkingu nezbytného po dvou letech pandemie, mumlali o záležitostech jako „„společný, mnohostranný dopad“, „unikátní kolaborativní prostředí, ve kterém se znovu připojili…“ a znovu a znovu takové nedůležité záležitosti jako válka na Ukrajině a možný hladomor, který by mohla způsobit v Africe a Asii, nebo energetická krize a znečištění plasty…

Jako už tolikrát předtím, jednou z „hvězd“ byl Henry Kissinger. Pro mládež mezi námi: je to bývalý poradce pro národní bezpečnost USA (z konce šedesátých a sedmdesátých let), nejznámější pro účast na lhaní americké veřejnosti o deeskalaci ve vietnamské válce při rozšiřování války do sousední Kambodže; pro sehrání pomocné role při převratu proti chilskému prezidentovi Allendemu v roce 1973; pro uvedení amerických ozbrojených sil do stavu DEFCON2 (jaderné pohotovosti před totální válkou) během arabsko-izraelské války v říjnu 1973; pro podporu indonéské invaze do Východního Timoru….a málo dalších….“kontroverzních“ afér. Pro ostatní by mohl být známý svými výroky o důležitosti ropy a konkrétních lidských bytostí….a pro mě je nejznámější jako ředitel think-tanku Kissinger Associates, který se podílel na americké účasti na podpoře „demokratizačního“ režimu Paula Kagameho ve Rwandě a jeho rabování konžského nerostného bohatství od roku 1996…

Ale, to odbočuji… Kissinger ve svém vystoupení v Davosu „radil“ – nebo, řekněme, „varoval“ – těm „evropským politikům“, aby – mezi ostatními – uchlácholili Putina uspokojováním jeho chuti, tj. tím, že mu poskytli části Ukrajiny…

Vždy potěší, když mu radí lidé tak dobře informovaní jako Kissinger – a samozřejmě, v žádném případě se nesnažil agresora uchlácholit. Ne.

Mimochodem, mohl by mu někdo laskavě vysvětlit, že Putin se za posledních 12 měsíců skutečně setkal s různými evropskými politiky, „nebo tak“, ale ve skutečnosti jim nenaslouchal – a místo toho trval na jednání s USA o „sférách vlivu“…?

…možná se ho zeptat, jestli je připraven poskytnout, řekněme, Floridu, Novou Anglii, nebo alespoň New York City Putinovi – výměnou za mír?

To samozřejmě zvedlo spoustu prachu, a tak zapadlo, že, jen tak mimochodem, Izrael odmítl další americkou (a německou) žádost o dodávku zbraní vyvinutých v koprodukci mezi USA a Izraelem (čti: placených z peněz amerických daňových poplatníků) – na Ukrajinu. Tentokrát šlo o protitankové řízené střely Spike (ATGM). (https://www.axios.com/2022/05/25/israel ... any-russia )

Proč na tom záleží?

Izraelská vláda zdůvodňuje odmítnutí poskytnutí výzbroje Ukrajině svými „bezpečnostními zájmy“. Nyní ve skutečnosti zmíněné „bezpečnostní zájmy“ sní o tom, že Putin udrží Islámské revoluční gardy (IRGC) a konglomerát Hizballáhu, aby nezměnil Sýrii na základnu pro útoky na Izrael. (https://www.washingtoninstitute.org/pol ... -influence)

No…*povzdech*…. Drazí Izraelci, je na čase postavit se realitě čelem: IRGC/Hizballáh mají v Sýrii již léta dobře zavedený parastát, Asad je zcela závislý na sponzorování Teheránu, aby přežil, a nic menšího než otevřená invaze do země (kýmkoliv kdo by chtěl vstoupit do takového dobrodružství) by je nikdy nemohla vykopnout a tím preven….vlastně: zachránit Sýrii před tím, aby se stala dalším Libanonem (i když s 10x větším Hizballáhem).

Jinými slovy: to je naprosto nesmyslná výmluva – i když pro naši dobu tak typická: strč hlavu hluboko do písku, baby, a problém zmizí….

Ale nebojte se: masmédia budou ignorovat chování Izraele, jako obvykle, zatímco sociální média jsou vždy přeplněná lidmi plnými výmluv pro tuto ubohou malou zemi – a kritikou německé vlády za „nicnedělání“ nebo „přešlapování na místě“.

Ach ano…“přešlapuje na místě“ a „Sýrie“… už jsem se zmínil, že za poslední tři měsíce stáhly RFA a VKS ze Sýrie masu svých vojáků, respektive letadel?

Proč na tom záleží?

No, v pondělí 23. května Erdogan oznámil, že protože USA a Rusko nedodržely svůj slib, že udrží konglomerát PKK/YPG/SDF 30 km od syrsko-turecké hranice, má v úmyslu rozšířit oblasti kontrolované Tureckem v severní Sýrii. V tomto „severozápadním cípu“ Sýrie se Turecko – společně s četnými nevládními organizacemi a bez veškeré finanční podpory, kterou mu přislíbila EU – stará o nejméně 3 miliony syrských uprchlíků….kromě 3 až 5 milionů syrských uprchlíků uvnitř Turecka. Proto by se nyní Erdogan měl soustředit na zajištění Ain al-Issa, Manbij a Tel Rifaat. Jistě, žádné z těchto měst nebude zvonit na zvony, proto mi dovolte jen podotknout, že poslední z nich bývalo obýváno převážně sunnitskými Araby, dokud ho v roce 2015 etnicky nevyčistil a nevyraboval do posledního hřebíku konglomerát PKK/YPG/SDF podporovaný USA/NATO…

Pár hodin po Erdoganově oznámení rozmístila turecká armáda několik motorizovaných a mechanizovaných jednotek podél hranice do Sýrie a pak další jednotky uvnitř Sýrie, zejména do oblasti al-Bab. „Jaké překvapení“, včera se objevila zpráva o tureckém vojenském vozidle, které se stalo terčem útoku v oblasti jižně od Afrinu: od té doby se objevují zprávy o tom, že turecká armáda ostřeluje Sidon, Muallq, Ain al-Isa, dálnici M4, Aqibu a několik míst severně od Manbiju…

Poslední zprávou je, že Ankara má v úmyslu projednat situaci na Radě bezpečnosti OSN, zítra: pokud by z toho nic nevyšlo…. no, uvidíme. Jde o to, že pro někoho jako jsem já, někoho, kdo považuje Erdogana za mizerného vyjednavače, není jasné, jestli se pokouší využít amerického a ruského zaujetí vývojem na Ukrajině, ruským stažením ze Sýrie nebo chlípností USA a NATO k tomu, aby Finsko a Švédsko dostaly do zahraničí (a naopak)….

Poněkud nepřekvapivě s ohledem na všechnu tu nekonečnou západní, ruskou a izraelskou aroganci a ignoranci a vojenskou intervenci IRGC má tedy situace v Sýrii nejlepší předpoklady stát se…. povzdech… bardakem (turecké slovo pro sklo/sklenici).

Samozřejmě tu nejste od toho, abyste četli mé bláboly o cynické realitě geostrategie. Dovolte mi tedy vrátit se na bojiště Ukrajiny…

NÁMOŘNÍ A LETECKÁ VÁLKA

Keystonští policisté v Moskvě nejméně dvě své ponorky dostali zpět do Sevastopolu, pronto, rychle jim znovu naložili 3M54 Kalibry a pak je poslali zpět k moři, aby mohli znovu zahájit útoky na Ukrajinu – a pak jaké útoky. Brzy 25. května zasáhly tři Kalibry továrnu Motor Sich v Záporoží, která vyrábí motory pro bezpilotní letouny. Vlastně čtyři z nich dorazily do města, ale jeden byl sestřelen, když prolétal přímo nad nákupním střediskem: následná detonace většinu těch druhých zdemolovala a zabila přitom jednu osobu…

Sarkasta ve mně se nemůže než divit: proč útočit na továrnu na výrobu UAV-motorů, když je RFA každý den houfně sestřeluje, jak tvrdí Keystonští policajti…. Ale, to jsem já a moje nikdy nekončící otázky o nedůležitých věcech…

Kyjev pak tvrdil, že ještě včera ukrajinské letectvo zachytilo další salvu Kalibrů a dva sestřelily MiGy-29.

Jinde bylo během dne zajímavé nasazení bombardérů VKS Tu-22M-3, které měly „vysoce přesnými střelami“ udeřit na „taktické cíle“ v oblasti Donbasu – viz: Kh-22. To by mohlo potvrdit zvěsti, podle kterých se VKS ani nesnaží operovat nikde na obloze chráněné těžšími ukrajinskými střelami země-vzduch (což je: de-facto celý ukrajinský vzdušný prostor). Rusové tomu samozřejmě okamžitě čelili tím, že zveřejnili videa jako je toto, zachycené VKS Su-25 „nad“ Chersonem, nebo toto, údajně nad Severodoněckem/Lysyčanskem: pozorovatel se musí sám rozhodnout, zda se „létání mezi budovami a stromy“ se stále počítá jako „na obloze“…

Teď vážně, nenechte se prosím mýlit: VKS neustále pátrá po ukrajinských jednotkách protivzdušné obrany, snaží se je vystopovat – a zničit. To byl také účel onoho útoku Tu-22M-3. To nám zase umožňuje dva závěry:

– A) ukrajinský GenStab zvažuje situaci v Donbasu – pravděpodobně zejména v oblasti Lyman – za natolik kritickou, aby přesunul některé své těžší systémy zeměvzduch (zejména S-300) blíže k frontové linii, ale

– B) také natolik bezpečnou, aby tak mohl učinit.

Proto musíme očekávat, že ruská kampaň „potlačení protivzdušné obrany nepřítele“ (SEAD) – bude v následujících dnech dále zintenzivněna. A to i proto, že, alespoň podle Kyjeva, se VKS mezitím chystá zajít tak daleko (a zůstává tak moc neúspěšné), že by mělo začít nasazovat své strategické bombardéry Tu-95 a T-160 proti předsunutým ukrajinským protiletadlovým střelám země-vzduch. To je zvláště zajímavé, protože

A) VKS takové bombardéry nevyslalo k úderům na takové cíle ani na začátku války, kdy by to ještě dávalo mnohem větší smysl (skutečně: nezničila ani většinu nemobilních radarů včasné výstrahy na Ukrajině, jako by to udělal každý jiný);

B) jsou to dny, ne-li týdny, co byly z Ukrajiny hlášeny nějaké údery raket Kh-101 a/nebo Kh-555; a

C) dosud se takové zbraně používaly k zaměření „fixovaných“ objektů – jako jsou letiště, továrny a mosty, tj. nic, co by se dalo přesunout – ale nic jako mobilní systémy protivzdušné obrany v ukrajinských službách.

BTW, podle zpravodajského ředitelství ukrajinského MOD, VKS a RFA už utratily 60-70% svých „vysoce přesných“ balistických střel a střel s plochou dráhou letu a místo toho, aby jeden cíl zaměřili 2-4 střelami, jako na začátku války tak pálí 8-12 na stejný cíl. Polovina z toho by samozřejmě mohla být propaganda, ale přinejmenším to druhé lze potvrdit křížovým zkoumáním několika zpráv z mainstreamových a sociálních médií Ukrajiny a: to je mluvení úplně jiným jazykem než všechna tvrzení o jejich „vysoké přesnosti“.

Ach dobře: zbožné přání a realita….věc „prostě se stane“, když člověk plánuje válku na 3-14 dní, ale pak ji musí vybojovat… „navždy“


BITVA O DONBAS

Pozice ukrajinských vojsk v Lymanu zůstává kritická. Skládá se z prvků 3. tankové, 57. motorizované, brigády, 79. air assault brigade (tady si nejsem překladem, takže originál), 128. horské brigády a 15. pluku národní gardy, tamní posádka je napadena BTG ze čtyř ruských motostřeleckých divizí a několika separatistickými jednotkami (mé znalosti o těch z „Luganské lidové republiky“ jsou dosti chabé), a zatím není pochyb o tom, že agresoři jsou hluboko uvnitř města. Otázkou je, zda Ukrajinci dokážou udržet obránce zásobené – ale také chráněné před masivnídělostřeleckou palbou a takovými objemy leteckých úderů jako 23. a 24. května… Zřejmě nemohou: zprávy z dnešního rána naznačují ukrajinský ústup do jižních částí města a odtud směrem na Siverské Doněce.

Dále na východ… od 20. května byla původní ukrajinská posádka v Severodoněckém kotli – včetně „4. brigády rychlé reakce“ (měl by to být vlastně pluk), 17. tankové, 79. a 95. air assault, 111. a 115. brigády TD na severu a severovýchodě a 24. mechanizované na jihu – posílena o prvky 1. brigády SOF, 31. a 80. brigády SOF, 128. horské brigády, praporu Donbass a Stugna; možná i gruzínskou legií a prvky z několika dělostřeleckých brigád.

Pomyslete, to uzavírá všechny diskuse o „ukrajinském ústupu“.

Zdá se, že jejich příchod skutečně nejen vzpamatoval, ale stabilizoval zejména situaci podél silnice T1302. 76. VDV (tedy: pravděpodobně BTG 106. pluku VDV) zůstává uváznout ve Volodymyrivce. Před dvěma dny došlo k velké krizi, když se VDV – a/nebo jedna z „mechanizovaných“ BTG podporujících 76. pluk* – tlačila na sever, aby dosáhla Jakovky, a to po boku opevnění 24. mechu severně od Volodymyrivky. To mělo za následek dočasné uzavření T1302 mezi Jakovkou a Bilohorivkou.

Zdá se totiž, že jejich příjezd se nejen zotavil, ale zejména stabilizoval situaci podél silnice T1302. 76. VDV (tedy pravděpodobně BTG ze 106. pluku VDV) zůstává uvízlá ve Volodymyrivce. Před dvěma dny došlo k velké krizi, když VDV – a/nebo jeden z „mechanizovaných“ BTG podporujících 76. pluk* – zatlačil na sever, aby se dostal do Jakovky do boku opevnění 24. mechanizované severně od Volodymyrivky. To mělo za následek dočasné uzavření T1302 mezi Jakovkou a Bilohorivkou.

*Alespoň oficiálně nejsou v RFA žádné „mechanizované“ formace. Pouze formace motorizované střelecké. Podle všech obrněných bojových vozidel vyhozených do povětří 80. AAB od 20. května však byla zmíněná formace vybavena především BMP-2/3.

Nicméně Rusové přitom utrpěli takové ztráty kvůli ukrajinskému dělostřelectvu a protitankovým řízeným střelám, že se včera odpoledne stáhli zpět do Vasylivky. Od dnešního rána se vraceli až do okolí Vrubivky... Ukrajinci okamžitě využili této příležitosti a spěchali alespoň s jedním (i když pravděpodobně „více“) zásobovacím konvojem do Lysyčanska. Od dnešního dne zůstává T1302 „otevřen pro dopravu“, i když bych nedoporučoval žádným civilistům, aby se ho pokusili použít (pokud opravdu musíte, jeďte raději cestou přes Siversk).

Podle vlastních zpráv v sociálních médiích hrála 80. AAB klíčovou roli v zastavení ruského postupu: mezi 20. a 25. květnem její operátoři Stugna-P vyřadili množství vozidel téměř o síle roty(viz: nejméně 10) BMP-2/3 a BTR-82, plus několik MT-LB a jeden nebo dva tanky.

Zřejmě se to nemusí jevit jako „moc“, ale: když člověk zničí tolik vozidel ve správný okamžik na správném místě, může všechno změnit. Především, bez ohledu na to, kolik z nich je hodnotí jako — a jak moc se chovají, že „mají moře“ vojáků a AFV, Rusové tyto ztráty pociťují. Koneckonců existují jasné důkazy pro to, že v této válce ztratili přes 700 hlavních bojových tanků nebo něco kolem jedné třetiny své tankové flotily od začátku konfliktu. Není divu, že včera do Melitupolu dorazil vlak naložený prastarými hlavními bojovými tanky T-62M. (https://www.facebook.com/watch/?v=1069312580327042 )

Nebojte se: Putinovi fanoušci to pohotově vysvětlili slovy: „Dvornikovův záměr distribuovat tanky spoustě menších jednotek, aby mohl v této válce pokračovat mnohem déle“…a samozřejmě také „T-62M je lepší než T-72“…

A konečně, obě strany mezitím hojně využívají miniUAV shazující munici (většinou minometné bomby, ale i DIY-typy): i když stále nezpůsobují tolik škod a ztrát jako dělostřelectvo, vyřazují stále více bojových vozidel (na ruské straně, https://twitter.com/Blue_Sauron/status/ ... 9499426819 ) a vojáků (na ukrajinské straně, https://twitter.com/spriteer_774400/sta ... 4932420608 ). Dokonce natolik, že pokud tato válka opravdu potrvá ještě několik měsíců, budou si jak ruské, tak ukrajinské jednotky muset vypěstovat třetí oko: jedno, které bude neustále monitorovat oblohu...

[Daver]

jedná se o překlad vlákna na twitteru, proto je to takové "zvláštně strukturované"

Zdroj: https://twitter.com/chriso_wiki/status/ ... Jihwv2VVXs

Ruské pokroky v Donbasu vyvolávají spoustu komentářů, včetně iracionálního nadšení a chmur. Stojí za to podívat se na širší obrázek, jak to udělal @ian_matveev, ve vlákně které jsem s jeho svolením přeložil níže.

Ruská armáda zasadila čtyři těžké údery a prolomila obranu Ukrajiny u Popasné. V krátké příspěvku se pokusím vysvětlit, jak to podle mého názoru ovlivní válku v blízké budoucnosti a co lze očekávat dále.

Pro začátek se podívejme na situaci střízlivě. Dva ze čtyř úderů byly útoky na LYman a Severodoněck s masivním dělostřelectvem a podporou MLRS. Není to nic nečekaného. Tyto útoky byly připravovány dlouhou dobu.
Lyman je malé městečko na severním břehu řeky Severskij Doněck. Je to na stejném břehu, ze kterého se ruské jednotky pokusily přejít u Bělogorovky, i když se k řece u Lymanu zatím nedostaly. Po pádu Drobyševa je Lyman obklíčen ze tří stran.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Baterie ruských BM-21 Grad
https://twitter.com/ChrisO_wiki/status/ ... sgtUSKYzjA

Lyman se stal zřejmým dalším cílem Putinovy armády na cestě k Severodoněcku- Celé město nebylo dobyto, podle různých zdrojů je jihovýchodní část města stále v ukrajinských rukou. Ale v příštích několika dnech definitivně padne.
Severodoněck se stal druhým místem dopadu ruských vojsk. Jsou to již dva týdny, co byl dobyt Rubižne – na předměstí. A zatím není příliš v cestě útoku na samotný Severodoněck. Je to nečekané?
Ne, dá se očekávat, že dojde k dalšímu frontálnímu útoku ruských vojsk, ke kterému už dva měsíce směřují útokem na Kreminnu, pak na Rubezhnoje (Kadyrov podle svých slov dobyl Rubezhnoje čtyřikrát).

Severodoněck je nyní také pod útokem ze tří stran. Ale jasně vydrží déle než Lyman. Kromě toho je tu také Lysyčansk. A Putinův osobní nepřítel, řeka Severskij Doněck. Můžete tu zabřednout celé léto.
Ptáte se, zda nemůžeme města napadnout čelně? Ruská armáda byla také tázána. A našla odpověď – Bělogorovka. Odpověď neseděla, takže nová odpověď je Popasna. Tam je masivní průlom k obklíčení Ukrajinců u Severodoněcku.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Na obrázku je vidět Putinův mokrý sen – obklíčit a odříznout Severodoněck. Ruské jednotky nashromáždily až 10 BTG poblíž města Popasna, které bylo obsazeno již 8. května, a proto mohutně zaútočily směrem na Soledar a Seversk.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Podařilo se jim dosáhnout Vasilievky a Vladimirovky na západě a Vrubovky na severu. Aktualizoval jsem tuto mapu trochu z @Liveuamap
.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Ruským jednotkám se podařilo přiblížit k dálnici spojující Lysyčansk a Bakhmut a včera bylo promítáno video z ostřelování. Nebudete tomu věřit, ale ruské armádě se připletla do cesty... Bělogorovka! (moje poznámka: kolik těch vesnic stejného jména tam mají? tyhle dokonce nejsou ani tak daleko od sebe)

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Celkový postup ruských vojsk za těch pár dní byl 5-7 km tímto směrem. To je hodně na místní útok - dokonce to lze považovat za úspěšný. Nicméně k úplnému obklíčení Severodoněcka je zapotřebí dalších 20-22 kilometrů.
Bude tempo postupu stejné i v budoucnu? S největší pravděpodobností ne - na základě zkušeností z ofenzívy jižně od Izjumu asi před měsícem a půl víme, že 2-3 dny je limit pro ruský útok.
Takže je pravděpodobnější, že nyní můžeme očekávat spíše stabilizaci než další průlom. I když opakuji, tohle je válka, stát se může cokoliv.
Čtvrtý úder zahájily ruské jednotky poblíž Svitlodarska. Obsadily celou oblast až k řece Luhansk, včetně Svitlodarska. Ale ukrajinské jednotky se zde zřejmě okamžitě stáhly na druhou stranu, nekladly velký odpor.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Místo toho se přesunuli do druhé obranné linie. Podívejme se na celou situaci. Útok na Lyman a Severodoněck jsou očekávané bitvy, ve kterých Putinova armáda ztrací hodně sil. Lyman bude brzy dobyt, Severodoněck bude držen.
Průlom na Svitlodarsk pravděpodobně nepovede k velkému pohybu. Je to podpůrná ofenzíva z křídla. Nejnebezpečnější je samozřejmě průlom z Popasna. Ale není kritický ani pro ukrajinské síly. Z několika důvodů:
1. Severodoněck je velmi daleko od obklíčení. Bude trvat dlouhou dobu a dlouhou ofenzívu jej obklíčit.

2. Koridor ze Severodoněcka zůstává dostatečně široký

3. Ofenzivní impuls ruské armády nemůže trvat dlouho. Pokud zásadně nezmění svůj přístup a restrukturalizují svou armádu, budou moci útočit jen 3, maximálně 5 dní v kuse. Pak nastane pauza, během níž ukrajinská armáda posílí svou obranu.

4. Putin ztrácí své zbývající bojově připravené jednotky, jako Němci u Kurska. Analytici již napsali, že útok z Popasné musel být zahájen současně s útokem u Bělogorovky. Aby přetížil dělostřelectvo Ukrajiny.
Ale opět vidíme postupné, spíše než synchronní údery. To vše vede k vysokým ztrátám a ukrajinská armáda se může bránit s menšími silami a přemístit je do nebezpečných oblastí.
https://twitter.com/ChrisO_wiki/status/ ... sgtUSKYzjA (Francouzské Caesary v UA službách)
5. Ze strategického hlediska ani pád Severodoněcka, pokud se ukrajinské jednotky stáhnou, nezmění výsledek války.

Jednoduše se stáhnou do nových linií.

Jeho ztráta by nic nezměnila, jen by trochu snížila morálku. To znamená, že ani v nejhorším případě Ukrajina během průlomu u Popasny válku neprohraje.
Ale pochybuji, že k tomu vůbec dojde – ruská armáda ukázala svou slabost a od té doby nijak dramaticky neposílila. Jakkoliv by si to Putinova propaganda přála (mapa z propagačních stránek LNR).
https://twitter.com/ChrisO_wiki/status/ ... tsgtUSKzjA
Nepropadejme kvůli tomu panice. Dokud budou obě strany bojeschopné, bude docházet k útokům, včetně ruských. Včetně těch úspěšných. Protože Putinova armáda je stále dost nebezpečná. Ale už není schopná situaci radikálně zvrátit.
Stejně jako Wehrmacht v roce 1943, Putinova armáda vydává důležité zálohy na nové útoky, kterých bude nedostatek, až se ukrajinské síly přesunou do protiútoku. Očekávám to zhruba do poloviny až konce léta (tento tweet si můžete uložit).
Mezitím budu pozorně sledovat vývoj situace.

P.S. Neexistuje žádný věrohodný důkaz, že by se ukrajinské jednotky v panice vzdávaly nebo ustupovaly. Navzdory průlomům a masivním útokům zůstávají ukrajinští obránci bojeschopní a reagují přiměřeně.

[Daver]

zdroj:https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... 2855e4f179

Válka na Ukrajině, 26. – 29. května 2022

Dobré ráno všem!

STRATEGICKÝ POHLED

Uprostřed zpráv o tom, že USA připravují dodávky M142 HIMARS na Ukrajinu, Putin prý vyhlásil dodávku takových systémů jako „červenou linii“. Není jasné, o jakou červenou linii se jedná a jaké budou důsledky.

Dodávky M777 postupují relativně pomalu: 2 prapory s celkem 18 kusy jsou v provozu, ale zbytek dodávek se zatím nezdá být ani na Ukrajině. Od tohoto týdne bylo spatřeno kolem bojiště stále více estonských a italy dodaných FH70.

Po třech měsících trpělivého čekání, až německý kancléř Scholz a jeho vláda udělají víc, než že Ukrajině pomohou penězi, se začínám přidávat k těm, kteří trvají na tom, že totéž v tomto ohledu přešlapuje na místě. Koneckonců, všechny slíbené dodávky těžkých zbraní – dokonce i ty, včetně Německa, které poskytují zbraně zemím, jako je například Polsko nebo Slovinsko, aby tyto země mohly poslat své „sovětsky navržené“ tanky na Ukrajinu – se neuskutečnily. Ostatně 27. května začal Scholz na Twitteru blábolit o tom, že „násilí bude potlačeno násilím“, „může být mír bez zbraní“… a podobné nesmysly. Prosím, buďte někdo tak laskav a vražte mu facku: snad se z toho stavu probudí…

Celkovým velitelem jednotek RFA v oblasti Donbasu je prý nyní další důstojník z Dálného východu, generálplukovník Gennadij Židko. Je prý dalším „veteránem Sýrie“, ale nevzpomínám si, že bych o něm někdy předtím slyšel: pravděpodobně tam sloužil po roce 2017. Mimochodem, pochybuji, že to znamená, že Dvornikov je nyní „mimo“: spíše že celkově velí RFA na Ukrajině a Židko ovládá „pouze“ oblast Donbasu, : řekl bych, že se to ukázalo jako nezbytné po selhání koordinace přechodu Siverského Donětsku v oblasti Bilohorivky s průlomem u Popasny (byl to velmi nákladný neúspěch).

Debata v USA se teď vede o tom, jak se Rusové učí ze svých zkušeností a budou v krátkodobém horizontu pokračovat v postupu, ale v dlouhodobém horizontu nemohou vyhrát…. Hm… Nevidím, že by se Rusové vůbec něčemu učili. Pro začátek mají obrovský problém s nutností udržet Putinovy oblíbence ve velení. OK, teď se zdá, že se snaží „vyhnout“ souvisejícím otázkám jmenováním generálů z Dálného východu: údajně mají nejmenší politické aspirace a žádné kontakty v Moskvě, a tudíž nepředstavují hrozbu pro Putinův režim. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se zlepšovali na operační nebo taktické úrovni. Příběh s masivní koncentrací dělostřelectva, aby dosáhli toho či onoho – jako například u Lymana v posledních několika dnech – není ničím novým: dělali to během druhé světové války, v Afghánistánu, v Etiopii a Angole (jako poradci), na Ukrajině v letech 2014–2015 a v Sýrii v letech 2015–2018. Následné akce Spetsnatz nejsou nic nového přinejmenším od Afghánistánu 80. let. Nanejvýš se naučili, že jediná cesta vpřed je jedna a to ze zabezpečených oblastí, které mají dobrou železniční síť (nebo jsou v blízkosti takových oblastí). Mohli se naučit, že mají výhodu vždy, když jsou ukrajinské síly „fixovány“ v konkrétních vesnicích a/nebo městech. Jakmile však Ukrajinci začnou manévrovat, dělostřelectvo RFA se chová jako slon v porcelánu a jednoduše nenachází řešení. Jsou slabí i v protibaterijních akcích – hlavně proto, že Ukrajinci své dělostřelectvo široce rozmisťují a neustále přesouvají … jinými slovy: Rusové jsou nejlepší ve srovnání s Kissingerem (OK, OK: možná i se Scholzem a SPD).

Konečně se stále hodně mluví o příjezdu toho vlaku naloženého T-62 do Melitupolu. No, nezapomeňte, že pár dní předtím se objevily zprávy o tom, že konvoj o délce 11 km plný mnohem modernějších MBT dorazil do oblasti Popasna a vlak T-62 do Melitupolu byl následován vlakem naloženým T-80. Proto prozatím nevidím důvod ztrácet ještě více času dohady o tom, kde a jak budou T-62 rozmístěny.

VZDUCH

Keystonští policisté si včera nárokovali sestřelení dalších dvou ukrajinských Su-25: tentokrát nad „Zagradovkou“ v Chersonské oblasti a nad Barvinkovem v Charkovské oblasti. Navíc si nárokovali sestřelení Mi-8 poblíž Orechova, v Záporožské oblasti, jedné Točka-U nad Svatovo („DNR“: ve skutečnosti místní hlásí místo zasažené třemi Točkami, ne jednou) – a ne méně než 18 UAV….

Uvědomte si, že nároky Keystonských policistů se mezitím týkají celkem 182 ukrajinských letadel, 128 vrtulníků a 1 045 UAV (včetně více než 40 Bayraktarů). Podle mne, Ukrajinci jich na začátku války tolik neměli: samozřejmě, „vysvětlení“ je, že všechna „přebytečná“ letadla, vrtulníky a UAV „dodalo NATO“ od 24. února…

BITVA O DONBAS

Severně od Charkova dne 27. května Ukrajinci zajistili Ternovu a zatlačili na Vesele (západně od Ternovy) a Starytsyu (severovýchodně od Ternovy). Ukázalo se, že se jim podařilo udržet předmostí i východně od Siverského Donetu: to by se mělo táhnout od Metalivky na severu až po Chotimilu na jihu („Nebesa“ pomoz mi se všemi zeměpisnými označeními Ukrajiny….“)

Izium... ať už tam došlo k jakékoli ukrajinské protiofenzívě, no, zdá se, že včera znovuobsadili Velyku Komyšuvaku. Ale už ne o moc víc. Dovhenke, které – podle velícího důstojníka ruské BTG, která se tam účastnila – zůstává pod tlakem. Ironií je, že to místo bylo nahlášeno jako „obsazené“ velícím důstojníkem ruské BTG, která tam byla nasazena, už před třemi týdny, i když se jim nikdy nepodařilo víc než dosáhnout jeho severního předměstí: mezitím útočí, protože zpráva velícího důstojníka o vítězství musí být splněna... Samozřejmě, jsou tu i další důvody: pět kilometrů severovýchodně od Dovhenke se RFA tlačí jako o život na Studenok a snaží se dostat do Bohorodinu – pravděpodobně s cílem obklíčit Svjatohirsk: i když je to výborná obranná pozice, ten je vystaven možnému obklíčení kvůli ruskému dobytí Lymanu, 10 km dále na východ.

Lyman ve dnech 24. a 25. května Rusové zatloukli město veškerou silou letectva , dělostřelectva, několika raketomety, těžkými minomety, které dokázali dát dohromady. Palba trvala hodiny a bez ohledu na to, jak moc chyběla přesnost (dělostřelectvo RFA postrádá podporu UAVS a očividně má velký problém s vynulováním ukrajinských zákopů a dalších opevnění), zdá se, že způsobila těžké ztráty, hroutila se obrana téměř ve chvíli, kdy Rusové zahájili svůj klešťový útok (jeden přišel ze severu, druhý z jihu, přes železniční stanici). Říká se, že prapor 79. AAB ztratil přes 100 zabitých, zatímco přeživší 200-300 byli příliš šokováni a zdrceni ke kapitulaci... to opravdu zní jako „typický výsledek masivní dělostřelecké palby“. Lyman byl pak dobyt přinejmenším BTG 90. gardové tankové divize, 15. MRB, 24. brigádou Spetsnaz a BTG separatistů 26. května.

Kdo mohl, stáhl se do lesů jižně od města a pak přes Siverské Doněce, kde se buduje nová obranná linie s pomocí 95. AAB. Začátkem 28. května Rusové čistili les národního parku Sviati Hory, dále jihozápadně a jižně – a vyvolávali zprávy, podle kterých byla RFA „jen 5 km od Slovjansku“.

Severodoněck…Poté, co se Rusové ukázali jako úspěšní v Lymanu, pokusili se zopakovat to samé v Severodoněcku, 27. května. Po několika hodinách intenzivních dělostřelecký střelby a leteckých úderů – VKS Su-25 toho dne „střílely a modlily se“ po celém Severodoněcku – zaútočili ze čtyř směrů. Kupodivu nejúspěšnější tentokrát byli Kadyrovovi Čečenci (sloužící u Rosgvardie), kterým se podařilo proniknout na severní stranu města a dostat se k hotelu Mir, poblíž bystřiny – než tam, alespoň podle Ukrajinců, byli zastaveni s těžkými ztrátami.
V noci z 27. na 28. se RFA pokusila proniknout do ukrajinských pozic vysláním jednotek Specnatz „kolem“ Severodoněcka: někteří tvrdí, že zaútočili ze severu, dobyli přechod (dokonce i „most“) mezi městem a Lysyčanskem, druhý zničili a další poškodili. Podle zpráv z posledního večera se však zdá, že skutečně pronikli z východu. Zdá se, že Ukrajinci podnikli protiútok se svými speciálními jednotkami, ale výsledek zůstává nejasný – což obvykle není dobré znamení.

Od dnešního rána je Severodoněck stále pod obrovským tlakem a situace uvnitř města je kritická, i když ne beznadějná: dokud budou Ukrajinci schopni udržet posádku zásobenou, měla by být schopna vydržet.

Výběžek u Popasné…’Když je kočka venku, myši tančí na stole’, říká se, a je to zřejmé z následujících dvou fotografií, pořízených někde podél silnice T1302 mezi Popasnou a Severodoněckem, mezi 24. a 27. květnem: protože ukrajinské dělostřelectvo nebylo nablízku, RFA mohla volně seřadit tanky a BMTP 90. gardové tankové divize na okolní kopce a mlátit obránce, jak chtěla... jakmile ukrajinské dělostřelectvo opětovalo palbu, Rusové se rychle stáhli.





To znamená, že ve dnech 26. a 27. května Ukrajinci nasadili dostatek dalších vojáků z 80. AAB, 14. a 57. mechanizované brigády k zahájení protiútoku, který ráno 28. května nejen že vytlačil zbývající Rusy z Vrubivky, ale získal zpět Komyšvaku (5 km severně od Popasny).

Bakhmut... Ve dnech 26. a 27. května se RFA a Wagner tlačily od Trockého západním směrem a dobyly Ilovajsk, 6-7 km východně od Bakhmutu, a Vdrodženiňu, o několik kilometrů jižněji. Zaútočily na Pylypchatyne, mezi Volodymyrivkou a Ilovajskem, jako další, ale zdá se, že se jim to nepodařilo zajistit. Zdá se, že Ukrajinci využili příležitosti k vytvoření nové frontové linie mezi Pokrovským, Klynovem a Semyhirjou.

Jinými slovy: prozatím se zdá, že největší krize v Severodoněckém kotli je zažehnána a situace se relativně stabilizovala – s výjimkou města Severodoněck. Zbývá zjistit, co hodlají Rusové udělat se všemi tanky, které přivezli do Popaszkého výběžku za posledních 5-6 dní, a jestli by mohli využít dobytí Lymanu.

JIH

Po zhruba měsíci jen minimální aktivity (s výjimkou protiútoků 14. tankové brigády v oblasti Volnovaky ve dnech 16. a 23. května, které byly obě rychle odraženy dělostřeleckými a leteckými údery RFA) zahájili Ukrajinci útok na pozice 49. CAA severně/severovýchodně od Chersonu. Zapojenými jednotkami se zdají být 60. pěší a 63. mechanizovaná brigáda. Podle zpráv v ruských sociálních médiích překročili řeku Inhulets u Davydiv Brid, asi 80 km severně od Chersonu. K ránu 28. května dosáhli Iščenky a Bruskynske, asi 10 km hluboko uvnitř území kontrolovaného 49. CAA. Rusové ženou do oblasti posily a brání se dělostřeleckými a leteckými údery.

Nelze si pomoci, ale docházím k závěru: místo i směr tohoto útoku byly snadno předvídatelné: až tak že mě překvapuje, že se GenStabU rozhodla pro tento plán…

[Daver]

dnešní Cooper
zdroj:https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... a9554accdf

Dobré ráno všem!

Je to poslední den v dlouhém a krvavém měsíci květnu. Je tragické, že to bude poslední den příliš mnoha mladých životů strávených jako potrava pro děla v iracionální bitvě vyprovokované několika starými páprdy: další lekce, kterou se lidstvo prostě nemůže naučit už tisíce let...

BITVA O DONBAS

Lyman…. Na to, že vojáci deklarovaní za „poražené“ Rusy, skutečně „zlomení“ a mají „nízkou morálku“ dle mnoha zahraničních pozorovatelů, zůstávají ukrajinští obránci Lymanu schopni boje. Místo bezhlavého útěku zpět do Siverského Donetsu se organizovaně stahují do terénu jižně od města – které je podle své geografie de-facto „dalším městem“: buď hustý les, nebo nedávno zalesněné oblasti, ale především velmi nerovnoměrný, dokonce členitý terén a poskytující tak obráncům dostatek krytí. Uklízení, které Rusům zabere nějaký čas – tím spíš, když uvážíme, že mají tak málo vojáků, a v takovém spěchu, aby získali Severodoněck, že začali stahovat jednotky z Lymanu a přesouvat je dále na východ, jakmile obsadili Lyman…

Severodoněck….alespoň podle Rusů bylo zničené město dobyto před dvěma dny. Dokonce i Lysyčansk byl na pokraji pádu. Ukázalo se, že od včerejška Wagner, Rosgvardia, separatisté a RFA obsadili severní předměstí, Hotel Mir, autobusové nádraží, nemocnici na severovýchodě; zdá se, že dorazili do Městské koncertní síně, asi o 2-3 ulice dále do centra a zdá se, že postoupili do Syrotyne, jižního předměstí. Všichni dohromady: asi třetina města, ze tří stran.

Ukrajinská posádka – včetně 4. pluku rychlé reakce, 111. nebo 115. TD a 17. tankové brigády – byla posílena o prvky 81. výsadkové útočné brigády, ale od posledního večera se objevují zprávy o všeobecném stažení přes Siversky Donets do Lysyčanska.

Hádám, že musíme počkat a uvidíme, co se tam bude dít…

Popasna….tamním RFA, Wagnerovi a separatistům dochází dech. Říká se, že mnoho z asi 12-15 BTG uvnitř výběžku má 200-250 vojáků a asi tucet operačních vozidel — a že se je generálové snaží donutit, aby pokračovali v útoku, a to s namířenými zbraněmi. Teď to možná někteří odmítají, ale mnoho ne: včera se pokoušeli získat Komyšvaku od prvků 118. brigády TD. Výsledek nejasný.

Mluvíme-li o 118. brigádě TD: zdá se, že ukrajinci v dnešní době operují tak, že se přesunou v jedné z pravidelných jednotek, odrazí ruský útok nebo zaujmou nějaké místo; pak stáhnou pravidelné jednotky a nahradí je jednotkami územní obrany. Možná to zní vůči jednotkám TD nefér, ale ve skutečnosti je to velmi dobrý nápad: jak umožnit místním velitelům ponechat si alespoň nějakou rezervu.

Bakhmut…no, žádná cesta k postupu na Bakhmut, když byli Wagnerovci přesunuti zpět na sever do Severodoněcka. Výsledek: Stejné pozice jako před dvěma dny — a zatím je těžké postoupit, protože podle Rusů je celá frontová linie od Komyšvaky na severu až k několika místům v Horlivce a Donbasu pod krutou palbou ukrajinského dělostřelectva dodaného NATO. To se týká i velké části výběžku Popasna. Fotografie níže ukazuje, co zbylo ze 76. VDV poté, co ji zpracovalo dělostřelectvo 80. výsadkové přepadové brigády.



Nebojte se: mnohem více je na cestě. Putin nařídil všechny možné posily do Severodoněcku a Avdijivky. Ty zahrnují nejméně tři BTG a jeden dělostřelecký prapor z 58. CAA na jihu, plus několik vlaků naložených T-72 a T-80. Zajímavé je, že většina projíždí Rostovem-na-Donu cestou do Melitopolu…


Avidiivka…se stále drží, bez ohledu na to, jak silně byla ostřelována nebo zasažena ze vzduchu: skutečně, ruský pokus obejít město útokem na Novobachmutivku a Vesele, severně od Avdijivky…. no, nedostal se příliš daleko. Rusové v této oblasti posilují své dělostřelectvo – například samohybnými minomety Tulpan.



JIH

Ukrajinská „protiofenzíva na Cherson“... myslím, že neprozrazuji žádné velké tajemství, když řeknu, že mi to připadá jako „dokonalá diverzní operace“. Díky podpoře NATO ukrajinský GenStab dokonale ví, že útočí přímo na největší koncentraci jednotek RFA (a všech možných „spojenců“) v této části Ukrajiny – a že existuje jen málo jiných, „lepších směrů“, které by mohly zasáhnout, někde jinde na jihu. Ale, stále to dělá, a s nějakým brzkými úspěchy.

Důvodem je, že i když jsou BTG 49. CAA silně přetížené (připomeňme si: průměrná BTG, když je v plné síle, má bránit frontovou linii o délce asi 7-8 km: ty 49. CAA musí bránit frontové linie o délce 20-25 kilometrů) — tak ruská armáda má stále dost sil a dvě dokončené obranné linie kolem Chersonu. Třetí je stále ve výstavbě... Nicméně jednotky ukrajinské 60. a 63. brigády si v posledních dvou dnech vedly dobře. Jako první, po zajištění Davydiv Brid, předstíraly zatlačení jižním směrem, zatímco se stáčely na východ, aby zasáhly ruskou frontovou linii mezi Bilou Krynytsií a Novohrjhorivkou do zad a zhroutily ji. Tímto způsobem je nyní průnik frontovou linií stejně hluboký jako široký. Ale zdá se, že další postup se zastavil mezi Suchojem Stavokem a Bruskynske.

Druhá osa útoku je v oblasti Snihurivka. Proč útočit frontálně tam... netuším, ale není to dobrá oblast k tomu. Není překvapením, že ruská posádka se stále drží.

Mějte na paměti: kromě osvobození Davydiv Brid pro nic z toho neexistují žádné vizuální důkazy. Je však známo, že vývoj situace v Davydiv Brid a v oblasti Snihurivka stačil k tomu, aby posádce RFA v Mykolaivce, dále na sever, povolili nervy a přiměla ji k panickému stažení.

Tak či onak, nedivil bych se, kdyby velitelství 49. CAA hnalo všechny dostupné síly tímto směrem – a volalo o pomoc i z Moskvy. Mezitím RFA a VKS „vrací úder“ – leteckými údery a dělostřeleckou palbou namířenými téměř na každou větší vesnici na ukrajinské straně frontové linie, od Posad-Pokrovske na jihu až po Novovoroncovku na severu. Netuším, k jakému účelu by to mělo sloužit, ale na druhou stranu: nikdo neříkal, že Rusové musí bojovat chytrým způsobem nebo přestat mrhat svými zdroji…

[Daver]

zdroj:https://medium.com/@x_TomCooper_x/ukrai ... 56d475a543

Válka na Ukrajině, 30.-31. května & 1. června 2022

Dobré ráno všem!

Dnes začnu příběhem, který může znít zpočátku „skvěle“, ale…. *povzdech*… no, podívejte se sami…

MNOHO POVYKU PRO NIC

Německo – tedy: spolková německá vláda – dodala svou další „perlu“. Kancléř Scholz, který je všeobecně prohlašován za „velký převrat proti opozici ve Spolkovém sněmu“ (německém parlamentu), oznámil dodávku raketových systémů země-vzduch IRIS-T SL (SAM) a vícenásobných raketometů MARS-II (v podstatě: německá verze M270 MLRS americké výroby) na Ukrajinu – kromě toho…. povzdech… sedm Panzerhaubitze 2000s, ohlášených před více než měsícem…

OK, OK…IRIS-T je všeobecně vnímána jako jedna z nejpokročilejších zbraní svého druhu. Takže to zní skvěle, že?

Ano, zní to skvěle. Realita je něco jiného než to, ačkoli…

Začněme od začátku: IRIS-T je bi-produkt projektu nazvaného „Advanced Short Range Air-to-Air missile“ (ASRAAM), do kterého se zapojila asi polovina NATO, ještě v 80. letech (tuhle část si nemohl nechat ujít: vyrůstal jsem čtením nekonečných článků o ASRAAM a podobných projektech, tenkrát…). Nakonec se v podstatě, a tak často, nemohli Američané, Britové, Němci atd. shodnout téměř na ničem, a tak každá šla svou vlastní cestou: Američané se rozhodli pro svůj AIM-9X Sidewinder; Britové pro AIM-132 ASRAAM (nejblíže původní myšlence), zatímco Němci vedli Italy, Švédy, Řeky, Kanaďany a Nory do projektu IRIS-T. Po více než 30 letech výzkumu a vývoje,* a utracených miliardách eur… alespoň část NATO tak dostala infračervenou řízenou střelu vzduch-vzduch krátkého až středního doletu, která je primární zbraní stíhačky EF-2000 Typhoon ve službě u německých a italských vzdušných sil, plus F-16 v Norsku, jen pro příklad.

Jelikož se IRIS osvědčil jako skutečně „vysoce výkonná“ střela, netrvalo dlouho a zrodil se nápad vyvinout variantu odpalovanou ze země pro účely protivzdušné obrany. Tak vznikl IRIS-T SL, který je řízen radarem: v kombinaci s nejméně dvěma typy radarů AESA je jádrem systému protivzdušné obrany MEADS, který je schopen zasáhnout cíle do vzdálenosti asi 37km. Potud je všechno v pořádku.

Nyní, zatímco rakety IRIS-T jsou v sériové výrobě již několik let a tisíce jich vstoupily do služby s nějakým tuctem leteckých sil po celém světě, servisní nástup varianty země-vzduch postupoval velmi pomalu. Hlavní německý výrobce, Diehl, v poslední době montoval přesně dva systémy ročně (každý včetně vertikálních odpalovacích zařízení, radarů a protipožárních kontrolních stanic, všechny byly namontovány na kamionech, a tedy mobilní). Společnost skutečně „pilně“ vyráběla sedm takových systémů, které si objednal Egypt, a jakmile byla oznámena dodávka IRIS-T SL na Ukrajinu, zřejmě vysvětlila, že za ideálních okolností – tj. za předpokladu, že by dokázala dát dohromady všechny potřebné díly – by mohla být schopna montovat čtyři systémy ročně.

Znamená to: v nejlepším případě by Ukrajina mohla dostat 2,5-3 IRIS-T SLs do konce tohoto roku. Jistě, každý je schopen ubránit něco jako město o velikosti, řekněme, Záporoží, ale i to se stalo možným jen proto, že Washington nejen přesvědčil Egypťany, aby počkali na to, co si objednali (a zaplatili asi 50% předem), ale zdá se, že celý obchod se stal možným jen proto, že USA zaplatily za opětovnou dodávku dvou systémů, které mají být vyrobeny v letošním roce – na Ukrajinu (ne-li pár úplatků Káhiře: tamní generálové jsou proslulí svou zálibou v takových řešeních)…

….a kdy budou dodány MARS-II a sedm Panzerhaubitze 2000s (Holanďané se chystají přidat další, takže aby jich bylo tucet) — je stále ve hvězdách…

Promiňte, ale myslím, že nebudu ztrácet ještě více času s tímto příběhem: je to pohrdání příslušníky ukrajinských ozbrojených sil, přinejmenším (ne-li všechen inteligentní život na planetě Zemi také). Pokud by Scholz takto pokračoval, jako další můžeme očekávat, že oznámí svůj největší vynález vůbec: horkou vodu…

Ach dobře: alespoň – kumulativní – výsledky všech „usilovných snah“ EU/USA/NATO pomoci Ukrajině již mají, nebo alespoň mají za následek dodávku 118 M77s z USA, Kanady a Austrálie; 72 samohybných houfnic Krab (SPH) z Polska (18 jich je již na Ukrajině); 20 M109A3GN z Norska, k tomu nejméně 8, pravděpodobně více Zuzana-2s ze Slovenska, a asi 30+ Dana/Dana M2 z České republiky, atd…. dobře, s Estonskem a Itálií dodané FH.70s, a Francouzi dodané Caesary…. plus veškeré možné podpůrné vybavení a asi 400 000 nábojů….někdy do července nebo srpna bude mít Ukrajinská armáda jeden z „nejsilnějších dělostřeleckých sborů v Evropě“. Alespoň podle měřítek z doby před 24. únorem 2022. Do té doby budou umírat tisíce, další tisíce skončí zmrzačené na zbytek života a desítky ukrajinských vesnic budou navždy zničeny…


VZDUCH

Protože se několik čtenářů ptalo: včera večer (1. června 2022) před 21.00-22.00hod místního času, kdy válečné lodě ruské černomořské flotily odpálily osm řízených střel s plochou dráhou letu a nejméně jedna z nich zasáhla „dopravní infrastrukturu“ ve Stryji v oblasti Lvova, neslyšel jsem nejméně týden o žádných nových balistických a/nebo řízených střelách Rusů do hloubky Ukrajiny. Za posledních pět-šest dní Ukrajinci skutečně hlásili příležitostné údery řízených střel s plochou dráhou letu jen velmi blízko frontové linie.

Celkově se zdá, že ve světle naprostého neúspěchu jejich snah zastavit, nebo alespoň zpomalit tok zbraní, munice a pohonných hmot poskytovaných NATO ze západní do střední a východní Ukrajiny a vzhledem k akutnějšímu nedostatku vhodných zbraní, než kdokoliv hodnotil, Keystonští policisté v Moskvě zcela upustili od souvisejícího úsilí. Pomyslete, zejména ukrajinští železničáři byli více než vděční za výsledný oddech. Až do včerejšího večera, kdy se zdá, že pět z nich bylo zabito výše zmíněnými řízenými střelami s plochou dráhou letu…

Předchozí údery však způsobily ukrajinské infrastruktuře dostatečné škody, které vyústily v celonárodní nedostatek paliv: je jich dost pro ozbrojené síly, zřejmě i pro zemědělství, ale civilní využití je značně omezeno. Podobným způsobem se před dvěma dny zdá, že „někdo“ vyřadil poslední elektrické vedení zajišťující elektřinu do oblasti mezi Kramatorskem, Severodoněckem a Bakhmutem…

Protože všechny ostatní hlášené letecké údery souvisely s taktickým vývojem, zmíním je níže – s jedinou výjimkou: z místa zvaného „Ustiynivka“, kdesi v oblasti „Bobrovoje“, je hlášeno poměrně hodně akcí obou vzdušných sil – ale na žádné z dostupných map (kromě středního Ruska a několika dalších míst kolem Zeměkoule) nic takového nenacházím.

BITVA O DONBAS

Rusové pravidelně ostřelují vesnice v Sumské a Charkovské oblasti, poslední 3-4 dny, někdy také severní předměstí Charkova. 31. května nasadily Su-35 VKS Kh-59, aby udeřily na neznámý cíl v Bilopillii, u Sumy.

Izium... ačkoliv Ukrajinci získali Velyku Komyšvaku, Rusům se nepodařilo dobýt Dmytrivku a v Dovhenke jsou stále neúspěšní, RUMINT uvádí, že RFA stáhla nejméně dva BTG z oblasti Izia a znovu je rozmístila do oblasti Lyman-Severodoněck. Na oplátku VKS vyslala dopředu několik vrtulníků na předsunutou operační základnu někde v oblasti Izia. Jeden z dotčených Ka-52 byl údajně sestřelen Igla MANPADy 93. mechanizovaéné brigády, 31. května. Ukrajinské letectvo navíc tvrdilo, že většinu svých operací směrovalo proti RFA v oblasti Dovhenke, poslední tři dny.

Jihovýchodně od Izia a až k Lymanu se RFA a separatisté tlačí s nejméně šesti BTG na Studenok a Svjatohirsk: posledně jmenovaný je poslední dva dny silně ostřelován, a dochází k těžkým bojům s prvky 57. pěší a 81. výsadkové přepadové brigády. I v této oblasti bojují dvě roty Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN): jsou to dobrovolnické jednotky působící jako nezávislé formace a zdá se, že jsou velmi dobře vybavené.

Jihovýchodně od Lymanu se poslední dva dny RFA snaží prodrat členitým terénem a hustými lesy na řece Siverskij Doněc, směrem na Staryj Karavan a Brusivku, možná s vyhlídkou na následný přechod a útok na Raihorodok. Tady nalétaly Su-25 a útočné vrtulníky VKS většinu svých leteckých úderů, poslední dva dny.

Severodoněck…Rusové v podstatě zabezpečili téměř celé město, přinejmenším celou cestu až k průmyslové zóně na jeho západní straně. Hlavní důvod: uvnitř je stále přes 12 000 civilistů, Rusové prý „zaplnili ulice“ svými tanky, a Ukrajinci tak nepoužívají své dělostřelectvo k tomu, aby vraceli údery tak, jak to obvykle dělají. Ukrajinský ústup je však pomalý a metodický, má za cíl zdržet agresory a umožnit tak evakuaci všech civilistů, které lze zachránit: evakuace probíhá přes Pavlovhrad, který nabízí alespoň nějaké krytí, ale mnoho lidí bylo v posledních dnech zabito nebo zraněno při pokusu překročit Siverské Donety směrem k Lysyčansku.

Popasna Bulge... za poslední dva dny se Ukrajincům podařilo vytlačit RFA asi dva kilometry od silnice T1302 (spojující Bakhmut s Lysyčanskem). Totéž zůstává pod – alespoň „sporadickou“ – ruskou dělostřeleckou palbou, ale používá se k pohybu vojenských sil a konvojů s humanitární pomocí. Silnice T0513 z Bakhmutu do Siversku se zdá být v pořádku, ale silnice mezi tímto městem a Lysyčanskem je také sporadicky ostřelována. Objem ruské dělostřelecké palby se za poslední dva dny výrazně snížil, protože ukrajinské dělostřelectvo – mezitím posílené Estonskem a Itálií dodanými FH70s a USA dodanými M777 45. dělostřelecké brigády – řadí jak sběsilé okolo celého Popasského výběžku: doslova každé ruské vozidlo, které se pohybuje, je během několika sekund zacíleno a obvykle vyřazeno.

Na severní straně Popasného výběžku byli Rusové vykopnuti z Vrubivky: jejich protiútok byl rozsekán na kusy – a podobné platí přinejmenším pro dva z jejich pokusů o znovuzískání Komyšuky. Ruský útok na Bakhmut byl také zcela zastaven.

Jak jsem řekl v mém posledním shrnutí: dochází jim pára. Jako už tolikrát, RFA a separatisté utrpěli takové ztráty, chybí jim vojáci a vybavení, aby mohli dál tlačit. Teď se musíme podívat, kde Putin udeří příště – a s čím…

V tomto smyslu – a mějte na mysli: Nejsem si ještě jistý, jak důležité je následující, ale – zdá se, že jeden z BTG „Hudebníků“ (Wagner PMC) byl přemístěn do oblasti Svitlodarsk, severně od Horlivky. Sledování jejich rozmístění je stejně důležité, protože od průlomu u Popasné (a protože 3-4 BTG 31. a 104. pluku VDV 76. divize VDV byly všechny rozbity na kusy), je zřejmé, že Putin používá Wagner PMC jako svůj „Stosstruppen“ – „úderné jednotky“ pro útoky na zvláště důležité sektory frontové linie. Jinými slovy: v dřívějších dobách byl ruský Schwerpunkt tam, kde byla 76. divize VDV: ne tam, kde je Wagner.

JIH

Ukrajinská ofenzíva u Davydiv Brid... Rusové ostřelují hodně, a Ukrajinci si stěžují na ruské ostřelování, hodně; ale, včera zabezpečili Andriivku a Bilohirk, na jižním křídle jejich útoku, tak zabezpečili jejich předmostí. To znamená, že mi stále chybí postup kolem Kostromky a Bruskynske, které jsou hlavními baštami RFA v této části Chersonské oblasti: předmostí přes řeku Inhulets bylo v posledních dvou dnech výrazně rozšířeno, o tom není pochyb; ale, tam není žádný postup do hloubky, vytlačit ruské dělostřelectvo pryč od mostů. Když už mluvíme o dělostřelectvu: teď už je jisté, že tento postup je podporován jednou ze dvou baterií vybavených houfnicemi M777, které jsou mezitím provozuschopné s Ukrajinskou armádou.

Vlak s T-62, který dorazil do Melitopolu asi před týdnem, zřejmě přivezl prvky záložní motostřeleckého BTG. Ta nahradila 2-3 BTG rozmístěné z 58. CAA na frontové linie v Donbasu a má se za to, že mezitím vstoupila do frontové linie v oblasti Vasylivka.

Mimochodem, ukázalo se, že zhruba před 3-4 dny se Rusové pokusili prolomit ukrajinskou frontovou linii v oblasti Vilne Pole, zhruba na půli cesty mezi Hulaipolem a Vuhledarem. Dobyli Vilne Pole, ale pak byli zastaveni a donuceni k ústupu 110. brigádou TD, zatímco se pokoušeli zaútočit na Temyrivku — při tom ztratili až tucet tanků a bojových vozidel pěchoty. Hádejte, je tu další BTG, která potřebuje náhradní jednotky a vozidla, a několik týdnů odpočinku a zotavení…

[Daver]

trocha restů....

Válka na Ukrajině, 2.-3. června 2022

Dobré ráno všem!

STRATEGICKÝ POHLED

Pokud je snaha zjistit, co GenStab Ukrajiny hlásí v posledních dnech, těžká, číst oficiální ruské vojenské zprávy je mezitím opravdu umění. Přinejmenším je těžké zůstat seriózní.

Například: zatímco nepřestává vysvětlovat, že za celosvětový nedostatek potravin může Západ, a oznamuje, že Rusko se chystá zdvojnásobit produkci obilí a s tím související vývoz, a zatímco jeho jednotky drancují zničené závody Azovstal v Mariupolu a zatímco Bělorusko rozmísťuje posily podél hranic s Ukrajinou a zaminovává tamní silnice a mosty - Putin navrhuje Ukrajině, aby své obilí vyvážela přes Mariupol a Bělorusko....

2. června během setkání s náčelníkem Tik-Tokerů Kadyrovem oznámil nejvyšší Keystone policajt v Moskvě Šojgu, že RFA se chystá "urychlit speciální vojenskou operaci" na Ukrajině... Stran toho, že Kadyrov je natolik hloupý, že své výhrůžky Polsku a polovině NATO zveřejňuje na sociálních sítích, nebo že jeho vojáci se - navzdory své skvělé výbavě - ukazují jako vrcholní vojenští neumětelové, otázka zní: čím, prosím?

Neboť, proč se ptám: na jedné straně se mezitím nad vývojem této války (zejména pokud jde o zhoršující se postavení Ruska) zamyslel i režim, který má na starosti Čínskou lidovou republiku. Pro ostatní viz níže...
https://gaodawei.wordpress.com/2022/05/ ... relations/

LETECKÝ A ELEKTRONICKÝ BOJ (EW)

Jak jsme již dříve informovali, během večera 1. června provedlo ruské námořnictvo úder řízenými střelami proti cílům v oblasti Stryj ve Lvovské oblasti. Čtyři rakety 3M54 Kalibr zasáhly železniční infrastrukturu, včetně kolejí a dvou nebo tří mostů, přičemž zranily (nikoli "zabily", jak jsem špatně pochopil) pět osob a způsobily natolik vážné škody, že opravy probíhaly i po 24 hodinách. Výsledkem bylo samozřejmě zpoždění nespočtu vlaků.

Dne 2. června si Keystonští policisté v Moskvě nárokovali úplné zničení domovské základny 406. dělostřelecké brigády u Žovtnevoje na jihu Mykolajivské oblasti - a to leteckým úderem, při němž mělo být vyřazeno 12 houfnic M777 americké výroby a sestřelen i jeden ukrajinský Su-25.

Upřímně řečeno (jako vždy) netuším, zda je to pravda, ale vidím jen dvě alternativy: buď jsou velitelé ukrajinské Jižní skupiny vojsk naprostí vojenští neumětelové, kteří stále drží velké množství vojáků na svých známých základnách, včetně těch v bezprostřední blízkosti fronty - a vystavují je tak ruským útokům -, nebo nejde o nic jiného než o další příklad ruského zbožného přání. Přinejmenším bych rád viděl víc než jen komerční satelitní fotografie zničených hangárů: koneckonců Keystonští policisté už tvrdili, že jejich řízené střely zničily masu těžkých zbraní a munice dodaných NATO - a to už na začátku května, ještě předtím, než byly dodány...

Včera večer ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila tři střely nad Mykolajivem a jednu nad Oděsou (to vypadá, že se tamní protivzdušná obrana výrazně zlepšila).

Přitom se zdá, že Ukrajinci skutečně přišli o tři dělostřelecké kusy západně od Chersonu, ale již před 1. červnem. Zdá se, že v dnešní době je každá dobrá zpráva pro Rusy fantastická zpráva...

Ach ano.... A Ukrajinci si stěžují na masivní nárůst nasazení prostředků elektronického boje ze strany RAF v Donbasu. Odpovídá tomu i rušení všech možných signálů, od rádiové komunikace až po operace ukrajinských bezpilotních letounů. Inu, dámy a pánové: elektronická válka je něco, co nikdy nekončí: doslova ping-pong, něco, co se neustále vyvíjí, a tak není překvapivé, když se jeden den těšíte výhodám a druhý den se ocitnete v nevýhodě. Jde o to, že: Ukrajinské ozbrojené síly jsou při taktickém průzkumu silně závislé na bezpilotních letounech - zejména v Donbasu (kde je bojiště příliš daleko na to, aby NATO mohlo provádět průzkum v reálném čase). Znamená: situace je naléhavá a je nutné najít nová řešení.

BITVA NA DONBASU

Charkov....Koncem 2. června Rusové prohlásili, že zahájili velkou protiofenzívu severně od Charkova: odpovídajícím způsobem prý obklíčili Ternove a donutili Ukrajince ke stažení. Dále Rusové tvrdili, že získali zpět Peremohu, Šestakove a Fedorivku, všechny západně od Starého Saltivu, čímž jej de facto obklíčili. Nakonec se ukázalo, že RFA možná zaútočila, ale pokud ano: nejenže ztratila další tanky(https://twitter.com/Osinttechnical/stat ... 1850886144) (skutečně: několik z nich https://twitter.com/Blue_Sauron/status/ ... 6550292511 ), ale Ukrajinci provedli protiútok a vrátili je zpět na výchozí pozice: skutečně přitom mohli osvobodit Veselou. VKS reagovala leteckými údery a dělostřeleckou palbou zejména na Vesele, zatímco ukrajinské letectvo zasáhlo pozice RFA ve Slatině a Dementijivce,

Celkovým výsledkem je stejné "mnoho povyku pro nic" jako obvykle: frontové linie severně od Charkova jsou de facto stejné jako před čtyřmi dny.

Izium....překvapivě málo zpráv z této oblasti, v posledních několika dnech. To by mohlo potvrzovat zprávy o stahování jednotek RFA z výběžku jižně od tohoto města na jiné frontové linie. Alternativní vysvětlení nabízí RUMINT, podél kterého byla 35. CAA díky svým neschopným velitelům zcela zničena: Po těžkých bojích v lesích západně od Iziumu by se počet přeživších BTG 38. a 64. gardové motostřelecké brigády měl snížit na 100.

Svjatohirsk... Podle Ukrajinců RAF a separatisté seskupili asi 20 BTG v oblasti severně od Svjatohirsku, Lymanu a Dobrova. Obě strany se shodují, že 2. června RFA obsadila Studenok, Jaremivku a Pasiku severozápadně od Svjatohirsku a donutila Ukrajince stáhnout se ze Sosnového. Rusové poté následovali totální útok podél široké fronty na Svjatohirsk ze severu a ze směru od Jarova na východě.

Podobně v oblasti Lymanu, bez ohledu na těžké ztráty, se RAF prosazuje na jih od tohoto města: 2. června obsadila Starý Karavan a Brusivku a zahájila první útok na Raihorodok. Ten byl odražen, tj. zastaven u řeky Siverský Donec. Včera bylo hlášeno silné ostřelování po celé délce od Šurove na severu až po Brusivku na jihu - tj. po celé délce fronty naproti Doněcku.

Můj odhad je, že RFA a separatisté budou potřebovat tak velký počet BTG sami, protože většina dotčených jednotek je na 50 % své nominální síly - ne-li hůře. Vzhledem k místnímu terénu (zmíněnému nejméně dvakrát): žádné překvapení.

Severodoněck... od dvou dnů přibývá zpráv o tom, že Ukrajinci přivedli do města svou "cizineckou legii" a pak zahájili velký protiútok. Od včerejší noci by Ukrajinci mohli získat zpět 20-30 % města. Podle RUMINTu by tuto operaci měly řídit "britské" a "gruzínské" jednotky: měly zaútočit do průmyslové zóny, způsobit těžké ztráty zejména Kadyrovovým Čečencům a pak postupovat na široké frontě, táhnoucí se až k Metolkině a Voronovu. Od dnešního rána jsou hlášeny těžké boje v centru města. Ukrajinský protiútok přišel draho: k dnešnímu dni je známo, že byl zabit 1 Francouz a 11 Gruzínců - i když si nejsem jist, zda všichni jen v této bitvě v Severodoněcku, nebo od 24. února.

Popasský výběžek... 2. června Rusové prohlásili, že "expandují na západ". To znamená, že jediné místo 'západně od Popasna', na které 'zaútočili', bylo Pylypchatyne, které ve skutečnosti obsadili už před několika dny. Ve skutečnosti se tlačili od Nýrkova a Lypova severním směrem, na Bilohorivku, Berestove, Mykolaivku a Vrubivku, a podnikli dva velké útoky na Komyšuvakhu a východně od tohoto místa, přičemž se snažili obklíčit pozice 131. praporu TD a ukrajinské pozice v oblasti Zolote. Tyto snahy byly koordinovány s útoky z Toškivky na Myrnu Dolinu, dále na severovýchod (a východně od Lysyčanska).

Nyní většina zmíněných bojů stále probíhá a výsledek je nejasný, ale z toho, co náhodou vím, je T1302 od dnešního rána stále otevřena pro vojenský provoz, zatímco útok na Komuševachu z 2. června se zhroutil, když nejméně dva, spíše čtyři Su-25 VKS operující podle principu "sprejuj a modli se" zasypaly svými raketami S-8 kolonu vlastní pěchoty, přičemž jich zabily a zranily přes 50. No, nikdo neřekl, že "sprejuj a modli se" vůbec nefunguje: problém je právě v tom se zaměřováním…

Avdijivka....situace v této oblasti je pro Rusy 'tak dobrá', že si mezitím stěžují na ukrajinské protiútoky a chlubí se, že totéž odrazili... Dokonce ani ruské TOS-1 tam nemohou operovat volně, jak je zřejmé z této scény, kde tým Izvestija málem schytal protibaterijní palbu. (https://twitter.com/666_mancer/status/1 ... 1019249670 )

JIH

Rusové tvrdí, že vytlačili Ukrajince z Kosmoky a Bruskynska zpět do Bilohirky a Davydivského mostu. Za poslední dva dny nejsou z této oblasti téměř žádné ukrajinské zprávy, což naznačuje, že ofenziva mohla být zastavena - ale není potvrzeno ani nic jako všeobecný ústup.

Dále na jihozápad: Mykolajiv je již asi 5-6 dní ostřelován samohybnými děly 2S7 Pion/Malka ráže 203 mm. Ty způsobují značné škody na obytných domech. Zdá se, že Ukrajinci palbu opětují svými M777 "zničenými" při výše zmíněném ruském úderu na základnu 406. dělostřelecké brigády.