Fotografování bojiště pomocí holubů
Dnes se k vojenskému průzkumu bojiště běžně používají drony, leč poněkud překvapivě ke stejnému účelu se naši předkové snažili využít holuby. Otcem nápadu osadit holuba automatickým fotoaparátem, byl německý lékárník a fotograf Dr. Julius Gustav Neubronner (1852-1932) z Kronbergu u Frankfurtu. Již kolem roku 1903, využíval holubí poštu k roznášce léků do sanatoria v blízkém Falkensteinu. Tehdy jeho holubi roznášeli balíčky až o váze 75 gramů. Když se jednoho dne poštovní holub ztratil v mlze a dorazil o čtyři týdny později, nechal se Neubronner inspirovat nápadem opatřit ptáka automatickým fotoaparátem nebo kamerou, která by sledovala jeho cestu. Začal tedy pracovat na zařízení, kdy miniaturní fotoaparát byl usazen na postroj z kůže zpevněný hliníkovým krunýřem, načež byl připevněn na holubí hruď. Samotné fotoaparáty se lišily, přičemž mohly mít jeden objektiv, dva přičemž snímky byly ve formátu 5 x 5 cm, objektiv pro pořízení panoramatických snímků (3 x 8 cm) nebo fotoaparát se sekvenčním snímáním osmi po sobě jdoucích fotografií. Největší a nejtěžší z nich měřil přibližně 10 x 6,5 cm a vážil 75 g. Holubi byli odváženi až na vzdálenost 100 km od domova, zde jim byl nasazen postroj a vypuštěni. Pták obvykle letěl přímým směrem domů, ve výšce 50 až 100 metrů a rychlostí až 15 km/h. Pneumatický mechanismus přesně určoval čas mezi jednotlivými snímky. Svůj nápad se pokusil Neubronner patentovat již roku 1907, ale nejprve byl Císařským patentovým úřadem zamítnut jako neproveditelný, jelikož se obecně věřilo, že nosnost holuba domácího je příliš nízká, než aby dokázal nést celé zařízení. Změna postoje přišla po předložení pořízených fotografií a patent tak byl přijat v prosinci 1908. Následující rok předvedl svůj vynález na Mezinárodní fotografické výstavě v Drážďanech a první Mezinárodní výstavě letectví a kosmonautiky, tehdy ještě konané ve Frankfurtu nad Mohanem. Návštěvníci v Drážďanech mohli pozorovat přilétající holuby, neprodleně byly snímky vyvolány a vytisknuty (!) Vynález si tak získal mnohá ocenění a to i při prezentacích v zahraničí.
Vynález cílil primárně pro potřeby armády, kdy sice již byl vynalezen letecký fotografický průzkum, ale stále se jednalo o těžkopádné zařízení, kdy fotoaparát musel být vynášen balónem, raketou nebo od roku 1903 i letounem. Holubí snímkování ale umožňovalo získat detailní snímky z menší výšky. Pruské ministerstvo války sice bylo z počátku skeptické, ale po předvedení praktické ukázky, změnili názor. Holubi se ukázali být poměrně lhostejní k výbuchům, ale o něco horší byla skutečnost, že jim trvalo dlouho, než si po přesunu zvykli na nové místo svého mobilního holubníku. Neubronner tedy několik měsíců usilovně cvičil malá holoubata, aby se vracela do holubníku i poté, co s ním přejel na jiné místo. V roce 1909 byl pověřen úkolem pořídit snímky vodního díla v berlínském Tegelu, pouze za pomoci mobilního holubníku. Práce byly dokončeny roku 1912 a pokračování spolupráce bylo naplánováno na konec srpna 1914 s praktickou zkouškou ve Štrasburku, po němž mělo následovat státní odkoupení vynálezu. Plány však byly zmařeny vypuknutím války.
Julius Neubronner poskytnul všechny své holuby a zařízení pro vojenské účely. Testy v polních podmínkách přinesly uspokojivé výsledky, ale byla dána přednost využití holubů k tradiční roli a to přenosu zpráv. Neubronnerův mobilní holubník našel své uplatnění v bitvě u Verdunu, ve které se ukázal tak výhodný, že byl znovu použit ve větší míře v bitvě na Sommě. Po válce dostal vynálezce dopis z ministerstva války, že použití holubů při leteckém snímkování nebylo pro armádu hodnotné a další pokusy nebyly opodstatněné. V roce 1920 tak zjistil, že jeho tvrdá práce a značné výdaje, byly prakticky k ničemu a odměnou bylo pouze využití samotného holubníku. Pokud jde o holuby, tak snad nejbizarnější využití těchto ptáků bylo osazení v hlavici řízených střel, kdy holub fungoval v podstatě jako sebevražedný pilot - o tom ale zas jindy. Neubronnerovy holubí fotoaparáty nyní můžete spatřit v muzeu Agfa-Photo-Historama v Kolíně nad Rýnem, v zámeckém muzeu Kronberg, Berlínském technickém muzeu a Německém muzeu v Mnichově.
Zdroj:
https://fotografmagazine.cz/magazine/30 ... eubronner/
http://www.slate.com/culture/2018/02/ho ... music.html
https://publicdomainreview.org/collecti ... on-camera/
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/ ... GEONS.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Pigeon_photography
https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_Neubronner
