palo satko píše: ↑29/11/2022, 15:25
Dzin, keby Britania a Francia dali jasne najavo, že budu branit Československo, žiadna kriza nemusela vzniknut. Lenže ti dobraci sem poslali lorda - ktoremu sa pačili nackovia a krizu ešte vystupnoval. Beneš len klučkoval po drahe, ktoru vykolikoval Chamberlaine.
Takhle, rozumím tomu, když se to takto extrémně zjednodušeně popisuje v hodinách dějepisu na základní škole. Ale my jsme přeci jen dál a tak není důvod, proč komplexní jevy, které obzvláště politika a diplomacie představují, takto také pojímat. Tedy tak jak to popisuješ se to určitě nestalo respektive si vytrhl pár věcí z celku.
Pokud bych měl podobně zjednodušeně reagovat, v první řadě jsme to měli být my, kdo dal jasně najevo, kde je červená linie, kterou nebudeme možno překročit a kdy se budeme bránit. Jenže na samém začátku to byl právě Beneš, který si narýsoval tak, že
před ní leží zmíněné odstoupení území. Pro Británii a Francii se potom celá záležitost smrskla na problém, přesvědčit Hitlera, aby nešel do války a přistoupil místo toho na kompromis, jehož nejzazší možností bylo právě odstoupení území. To se nakonec realizovalo. Z pohledu západních mocností to tak bylo zcela v pořádku a nebylo potřeba Československo bránit, protože přeci bylo dojednáno to, k čemu byly Češi a Slováci svolní.
Všetci dobre vedeli, ako to dopadne. Vnutorny vyvoj v Československu bol dôsledkom šoku z Mnichova a arbitraže. ČSR začal byt rovnaky nackovsky štat ako Nemecko.
V tom se shodneme. Rozdíl je ale v příčinách, protože za tento vývoj jsme si mohli sami resp. naše politická reprezentace.
Briti a Francuzi prenechali Nemcom a ich spojencom nielen Československo ale prakticky temer celu vychodnu Europu a Balkan. Ked napišem že dôvodom bol rasizmus nebudem daleko od pravdy.
V tomto se zase neshodneme. Zde přejímáš vidění světa, ve kterém mají velmoci svoje sféry vlivu, kde se dělá to, co ony nařídí. Tedy tak, jak to viděl SSSR, Německo, Japonsko a další autoritářské státy. Pro Británii a Francii to ale takto nefungovalo. Ony nemohli žádnému státu ve východní Evropě a na Balkánu nic nařizovat. Měli sice určité páky, ale ty nebyly absolutní. Z toho tedy plyne, že nemohli ani Německu nic přenechávat. Víceméně zde přebíráš jen tvrzení sovětské oficiální historiografie, která je posedlá tím, že "Británie a Francie směřovali Německo na Východ proti SSSR". Pokud odhlédnu od toho, že pro toto tvrzení neexistuje žádný důkaz, naopak jich ho dost vyvrací, tak to nefunguje už z logiky věci, kterou jsme nastínil na začátku odstavce.
Vojna medzi nemeckom a ZSSR bola jasna minimlne Sovietom. O tom vravel v juny 1939 na zjazde bolševikov Stalin. POvedal, že Briti a Francia sa vykašlali na svet, ktory stvorili Versaiskou zmluvou a nie su ochotni vytvorit nejaku novu bespečnostnu situaciu reagujucu na vzostup Nemecka.
Právě že byla jasná jenom Sovětům. Stalinova oficiální prohlášení je nutno chápat v ideologické rovině, podobně jako ta Hitlerova a určená pro ředem specifikované publikum jako nástroj vnitřní politiky a zahraniční diplomacie. Ostatně jakmile byl podepsán pakt R-M, okamžitě se rétorika změnila. Najednou to nebylo Německo, kdo chce válčit se SSSR, ale perfidní Británie a Francie, které rozpoutali válku, která má zavléct SSSR do války s Německem. Pokud bychom měly brát tato prohlášení dogmaticky, potom hrozba německého tažení na východ zcela pominula po podepsání smlouvy R-M.
Hitler bol pragmaticky len zriedkakedy. Hitler bol hazarder a dlho mu to vychadzalo.
Vlivem komunistické/sovětské propagandy jsme dlouho nahlíželi na Hitlera pohledem, jako na blázna, takovou směšnou hysterickou figurku. Jenže to je pohled až z posledního období jeho života, když už se mu plány hroutili. Hitler byl daleko víc politický, než nám byl zobrazován a také daleko více pragmatický. Spousta jeho rozhodnutí, které byly zobrazovány jako hazardní, byly ve skutečnosti kalkulované a měly reálné jádro. Jeho rozhodnutí napadnout Polsko bylo přesně takové, protože opravdu kalkuloval s tím, že Británie a Francie opět nic neudělají. Jako pojistku měl spojeneckou smlouvu se SSSR, která mu právě toto měla zajistit. V jeho pohledu Británie ani Francie nebudou zahajovat válku, pokud má smlouvu se Stalinem, která mu "kryje záda" a vytváří tak enormní tlak na západní Spojence. Proto ostatně po napadení Polska začal naléhat na Stalina, aby urychleně splnil na čem se dohodli a také Polsko napadl.
Občianska vojna vo Španielsku samozrejme že bola hlavne zaležitost miestnych, ale naozaj si mysliš, že ked Nemec zostelil Sovieta alebo naopak, že prehlasil že zostrelil nejakeho "pomocnika"?
Teď ti nějak nerozumím, mohl bys to specifikovat, co máš na mysli?
Tie štaty spomina tzv. Šapošnikovo memorandum.
Takže zase, době a místu poplatný dokument, na který je nutno nahlížet jako na politický koncipovaný za nějakým účelem a ne jako na něco, co přesně definuje a vystihuje tehdejší situaci.