Vought XF5U Flying Pancake

[TonyHazard]

Samokřídlo Vought XF5U Flying Pancake

* Námořní stíhací letoun*
XF5U byl vrcholem mnoha pokusů se samokřídly, které prováděl Charles H. Zimmerman u společnosti Vought. Konstrukce byly sice vynalézavá, ovšem problémy, které vznikly v souvislosti s komplexní převodovkou, nebyly vyřešeny.

Samokřídlo XF5U Flying Pancake
Za druhé světové války zkonstruoval Vought revoluční ,,Flying Pancake'' (,,létající lívanec'') s cílem vytvořit pokrokový námořní stíhací letoun. Po nějakou dobu se vyprávěly pověsti o podivném, talířovitém letounu, podle nichž americká vláda prováděla tajné zkoušky UFO. ,,Lívanec'' však nebyl neznámým létajícím objektem, nýbrž pouze originálním návrhem letounu, který nedosáhl úspěchu a nikdy nebyl uveden do sériové výroby.

Samokřídlo XF5U ,,létající lívanec'' na obloze
Škoda, že se nanejvýš originální Vought XF5U s vyjímkou protototypu V-173 nikdy nevznesl. V-173 a stíhací letoun XF5U-1 jsou založeny na téměř kruhovité konstrukci samokřídla s integrovaným trupem. Letoun měl vzlétat a přistávat téměř vertikálně a měl dosahovat vysokých rychlostí, proto byl vybaven nosnou plochou s výbornými aerodynamickými vlastnostmi. Duchovním otcem návrhu byl Charles Zimmerman, který se konstrukcemi tohoto druhu zabýval již od roku 1933. Letoun V-173 ze dřeva s plátěným potahem prokázal při letových zkouškách v roce 1944 dobré výkony a nevykazoval tendenci k přetažení. Celokovový stíhací letoun XF5U-1 stejného kruhovitého tvaru by mohl nepochybně i přes problémy se svou komplexní převodovkou být dále vyvíjen, počínající éra proudových letadel však způsobila, že stroje s vrtulovým pohonem rychle zastarávaly.

Podrobnosti XF5U
Vyroben byl pouze jediný stroj XF5U, který po instalaci kloubových vrtulí provedl jen několik pojezdů. V-173 se zachoval a dnes se nachází v muzeu Smithsonian. V-173 byl poškozen při zřícení následkem tvorby bublinek v palivu. Letoun musel přistát na písku a převrátil se.
Technologie vrtulí měla pro XF5U vzhledem k velkému rozsahu rychlostí a požadavkům na vertikální vzlet a přistání rozhodující význam. Nejprve bylo plánováno použití vrtulí Hydromatic.
Motory byly vestavěny v křídlech a poháněly vrtule přes kardanové hřídele.
Pro pilota bylo namontováno vystřelovací sedadlo. V kokpitu se nacházela speciální páka pro řízení vrtule. Kryt mohl být otvírán elektricky. Každý motor mohl v nouzové situaci pohánět oba hřídele. Složitost tohoto systému s obdelníkovými hřídeli, spojkami a pětistupňovou převodovkou způsobovala řadu závažných problémů.
Protisměrně rotující proud vzduchu od vrtulí bránil vzniku vzdušných vírů na špičkách křídel, a snižoval tak na minimální hodnoty i odpor vzduchu.
Masivní proud vzduchu od vrtulí ofukoval směrové kormidlo, takže mohl být XF5U velmi dobře řízen.
Připravená výzbroj na obou stranách kokpitu, kombinace kulometu a palubního kanonu, nebyla nikdy instalována.
XF5U byl vybaven zařízením pro instalaci dvou odhoditelných nádrží pod střední částí trupu.

Technická data XF5U-1 :
* Typ : jednomístný prototyp vertikálně startujícího námořního stíhacího a pokusného letounu
* Pohon : dva vzduchem chlazené 14válcové hvězdicové motory Twin Wasp Pratt & Whitney, každý o výkonu 1007 kW
* Maximální rychlost : 811 km/h
* Počáteční stoupavost : 670,80 m/min.
* Dolet : 1465 km při rychlosti 380 km/h
* Dostup : 9754 m
* Výzbroj : žádná, plánováno bylo 6 kulometů ráže 12,7 mm nebo 4 palubní kanony ráže 20 mm
* Hmotnost : vzletová 7620 kg
* Rozměry : rozpětí 7,20 m, délka 8,72 m, výška 4,50 m, obsah ocasních ploch 9,90 m čtv.

Taktická data XF5U :
* Rychlost : Na stíhací letoun s vrtulovým pohonem dosahoval XF5U velmi vysoké rychlosti. Létal rychleji než jakýkoli válečný námořní stíhací letoun a jen o málo pomaleji než poválečné proudové stíhací letadla. Navíc mohl letět i velmi pomalu a byl značně pohyblivý ( F4U - 671 km/h, F9F-2 - 932 km/h).
* Dolet : Bez křídel ve vlastním slova smyslu měl XF5U jen málo vniřního prostoru pro palivo, navíc mnoho místa zabírala převodovka. Letoun sice mohl nést dvě externí nádrže, avšak toto místo mělo být vlastně vyhrazeno pro pumy při námořním nasazení letounu (F4U - 1633 km, F9F-2 - 2100 km).
* Rychlost při odtržení proudění : Díky své jedinečné aerodynamice se XF5U mohl téměř vznášet a letět prakticky bez nebezpečí pádu do vývrtky. Letoun tak byl mnohem bezpečnější než verze F9F (XF5U - 74 km/h, F4U - 110 km/h, F9F-2 - 170 km/h).

Fakta a čísla
* Model XF5U byl zkoušen v aerodynamickém tunelu a prokázal obdivuhodné letové vlastnosti.
* Prototyp V-173 byl vybaven dvěma čtyřválcovými plochými motory Continental a skládal se většinou ze dřeva, potaženého plátnem.
* XF5U byl dokončen v březnu 1947, zestárl však prakticky přes noc, protože byla zahájena éra proudových stíhacích letadel.
* XF5U měl speciální vrtule sendvičové konstrukce z balzového dřeva a hliníku, které se prokázaly jako velmi odolné.
* Při zkušebních letech prokázal V-173 své schopnosti přistání za velmi nízkých rychlostí a manévrovacích vlastností téměř jako u vrtulníku.
* XF5U, vyvinutý z verze V-173, byl na lodi přepraven z firmy Vought v Connecticutu přes Panamský kanál do Kalifornie.
* Odhadovaná vzletová dráha pro XF5U-1 měla délku pouhých 220m.
* Motorizovaný V-173 vzlétl k prvnímu letu 23. listopadu 1942.
* V-173 byl vybaven dvěma motory Continental A-80 a stejným ,,nosným křídlem'' jako XF5U-1.
* V-173 byl původně plánován pro jednoho pilota, ležícího na břiše.
* XF5U-1 měl již mnoho společného s dnešním bombardovacím letadlem B-2.

Pár plků nakonec
Letouny s hladkým přechodem trupu a křídel
McDonnel XP-67 : Prototyp XP-67 byl pokusem o konstrukci těžce vyzbrojeného výškového stroje s hladkým přechodem křídel a trupu pro větší vztlak.
Northrop M2-F2 : M2-F2 byl vyvinut společnostmi NASA a Northrop pro vyzkoušení konceptu opakovaně použitelných vesmírných plavidel. Stroj vzlétal z letounu B-52.
X-24B : Tato konstrukce vztlakového tělesa, vyzkoušená v roce 1993, jasně prokázala, že letadlo tohoto typu je schopno dosahovat rychlosti 1600 km/h.
Northrop N-1M : N-1M byl prvním pravým samokřídlem, které opravdu létalo. Pro vylepšení stability byl vybaven variabilními křídly, zahnutými dolů.

Zdroj informací : publikace IMP BV/International Masters Publishers