Dobytí Zvolena, RČS 1919. Část 3.

Československá předválečná a současná výzbroj, tanky, letadla, děla.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Dobytí Zvolena, RČS 1919. Část 3.

Příspěvek od Zemakt »

Příjezd legionářské autokolony na Slovensko 1919.jpg
Dobytí Zvolena, RČS 1919
„Obrat na středním Slovensku“

Část. 3

Jak již bylo na konci minulé části předesláno, po ztrátě Zvolena nově vynucená obranná linie čs. jednotek 2. divise na čáře „Stará Kremlička – Badín“ byla fakticky linií poslední. Respektive, v případě pokračování maďarského postupu, by Čechoslovákům hrozilo vržení hlouběji do hor. Hlouběji do horských údolí a neschůdného terénu, s dosti limitovanou možností vzájemné kooperace jednotlivých praporů. Nemluvě o problémech spojených se zajištěním funkčního spojení, velení a zásobování. Ostatně, na nemalé logistické problémy již 2. divise narážela nyní.
Po ústupu se totiž většina Šnejdárkových jednotek nacházela v údolí Kremnického potoka a hronském údolí, kde oba geomorfologické celky od sebe odděloval zhusta zalesněný horský hřbet, dosahující mnohdy ve vrcholových partiích výšky nad 1 200 m n. m. Jakým problémům zde museli Čechoslováci čelit pak může napovědět, že telefonní spojení s hronským údolím bylo navázáno tři dny po bolševickém ovládnutí Zvolena, tedy až 10. června. Načež teprve tento den sem dorazila vůbec první zásobovací kolona. Ostatně, logistické zajištění jižně od Bánské Bystrice dislokovaných čs. jednotek představovalo s přihlédnutím k tehdejším možnostem nemalou výzvu. Nicméně, zejména zásluhou iniciativně vedeného štábu II. brigády (plk. Hanák) se údolí, prostřednictvím divisní těžké autokolony a za využití horské silnice ze Štúbnianských Teplic (dnešní Turčianské Teplice), dařilo úspěšně zásobovat vším pro vedení boje nezbytně potřebným 1, 2).

1) Horská silnice Bánská Bystrica - Štúbnianské Teplice viz níže. Dnešní silnice I. třídy č. I/14, dříve II. třídy č. 577, byla zbudována Fuggerovsko-turzovskou společností již koncem 15. století.

2) Vozový park divisní těžké autokolony byl s nejvyšší pravděpodobností složen z nákladních vozidel typu Fiat 18 BL, tehdy nejrozšířenějšího italského armádního nákladního vozidla. V letech 1911 – 1920 bylo vyrobeno více jak 20 000 ks Fiatů 18 různých verzí. Do Československa se vyšší počet těchto vozidel dostal společně s italským legionářským armádním sborem v roce 1918. V roce 1920 šasi tohoto vozu posloužilo jako základ pro první sériově vyráběný obrněný automobil Škoda Torino (12 ks). Některé z nich pak byly pod hlavičkou Velitelství zvláštních bojových útvarů (V.Z.B.Ú.) zařazeny do služby na Slovensku. TTD(Fiat 18 BL): délka 5,55 m, šířka 1,75 m, výška 2, 88 m, prázdná hmotnost 3,82 t, nosnost 3,5 t, motor benzinový řadový čtyřválec o objemu 5.654 cm3 typ Fiat 64CA, výkon 38 k při 1 300 ot/min, pohon 2x4 kardanem na zadní diferenciál a dále dvěma řetězy na ozubené věnce zdvojených kol s plnou pneumatikou.


Štubnianské Teplice road. Finalpng.png

Na divisním velitelství si o udržitelnosti současného stavu nedělali žádné iluze, zejména pak, když u zajatého maďarského důstojníka byly nalezeny plány bolševického útoku. Dle dokumentů spočíval hlavní cíl maďarské ofenzívy v úseku čs. 2. divise v obsazení slovenské části železniční trati, původně maďarské státní společnosti MÁV Magyar Államvasutak Zártkörűen Működő RészvénytársaságMÁV Zrt., Budapešť – Sagóltarján - Lučenec - Zvolen – Vrútky.

Vzhledem k tomu, že přes Vrútky vedlo napojení na Košicko-Bohumínskou trať, tehdy jediné velkokapacitní železniční spojení s Českými zeměmi, nebylo příliš složité dovodit, jakému logistickému kolapsu by byly v případě jejich dobytí obě čs. armádní skupiny na Slovensku a Podkarpatské Rusi vystaveny. A protože odjakživa nejlepší obranou je útok, pro Čechoslováky jiná alternativa, jak ze svízelné situace uniknout v podstatě neexistovala. Obzvláště, když jim velel muž Šnejdárkova formátu. A tak se začalo rodit odvážné řešení, kterému do značné míry napomáhal již dva dny na bojové čáře panující klid. Neboť i Maďaři si po týdnech zběsilého postupu potřebovali odpočinout a doplnit zásoby.


Vrútky.png

Ještě, než se však budeme věnovat samotné ofenzivě, jejíž tíže spočinula výhradně na bedrech II. brigády, sluší se něco málo poznamenat o situaci IV. brigády. Jak již bylo v předchozí části naznačeno, po celkovém ústupu se její prapory rozvinuly na výšinách jižně před Tisovcem, s brigádním velitelstvím situovaným přímo ve městě. Po odeslání posilové trojice praporů k sesterské II. brigády ke Zvolenu, zůstal tak před „Čtvrtou“ v podstatě úkol jediný, a to udržet v této oblasti současné status quo. Popřípadě za neudržitelné situace ustoupit směrem k Breznu, a u Pohronské Polhory zablokovat údolní silnici. To samé pak provést na východě u Bacuch se silnicí vedoucí do povážského údolí. A v poslední řadě neztratit kontakt s východní armádní skupinou v podobě jednotek majora Prignota.
Jak důležitý byl záložní plán se ukázalo hned 9. června, kdy na Tisovec zaútočila maďarská 39. rudá brigáda (5 praporů za podpory 2 baterií). Samotnému útoku na město předcházel urputný boj o východně situovanou kótu Trstie (▲1 121), jejíž ztrátu nezvrátilo ani vyslání posledního praporu brigádní zálohy. Tou dobou již ovšem rudí tlačili na jižní předměstí a co víc, začaly obsazovat západně situované výšiny nad Tisovcem. Pod hrozbou obklíčení učinil velitel IV. brigády plukovní Votruba tehdy jediné rozumné řešení a vydal rozkaz k vyklizení města. Zcela odříznutému praporu na svazích Trstie, tak posléze nezbylo nic jiného než pochod na Červenou skálu, kde byl vagónován a lifrován do Brezna. Zde opět vstoupil do svazku IV. brigády. Popisem ústupu Čechoslováků z Tisovce pak boje v této oblasti prakticky ustrnuly, přičemž k jejich oživení došlo až po 15. červnu. Zmiňované boje absolvovala IV. brigáda v tomto složení: I, II/VIII komb. p. pl. = 93 p. pl. (Šumperk), I/67 p. pl. (Prešov), druhá polovina 6. domobraneckého praporu (dvě setniny), dvojice ženijních setnin 4/2 a 4/3. Dělostřelectvo zastupovaly tři baterie: 4, 6 /4 děl. pl. a 2/1 děl. pl.

Nyní však konečně pojďme k výše zmíněnému řešení, jehož úspěšná realizace měla zcela zvrátit poměry na zdejším bojišti. Oním řešením byl tedy útok. Útok, jenž měl být veden do boku maďarské sestavy, respektive přímo do jejího týlu. Jako primární cíl čs. ofenzivního plánu byla vybrána Bánská Štiavnica, toho času jeden z důležitých bolševiky ovládaných opěrných bodů. Nicméně plán v sobě skrýval další dvě na první pohled samostatné, přesto vzájemně provázané části.

V rámci přípravné fáze útoku došlo v průběhu 9. června v prostoru Staré Kremničky a Sv. Kříže n. Hronem ke zformování dvojice nových skupin, poskládaných dílem z nově dorazivších čerstvých praporů a dílem z praporů v boji již ověřených. Do jejich čela byl postaven mjr. Bláha, respektive rotmistr Johannes, přičemž právě na Bláhovo mužích spočinula hlavní tíže chystaného útoku. O důležitosti, která byla této úderné skupině přisouzena mj. svědčí její síla, na tehdejší čs. poměry abnormální. Ve třech praporech disponovala 1 200 bodáky za podpory tří dělostřeleckých baterií! Nezbytnou podmínkou vedoucí ke splnění úkolu byl však, pokud možno, skrytý postup. Postup, jenž by Čechoslovákům umožnil utajený obchvat otevřeného maďarské křídla a připravil tak ideální podmínky k překvapivému úderu na město.

Dne 10. června v půl čtvrté ráno Bláha vyrazil. Úderná skupina ve složení I/94 a II/94 p. pl. (Pojizeří), III/54 p. pl. (Olomouc) v doprovodu baterií 5/4 děl. pl. (Josefov), 2/2 a 3/2 děl. pl. (Plzeň) postupovala zpočátku v jednom proudu po silnici ze Sv. Kříže n. Hronem na Sklené Teplice. Za Teplicemi se však od hlavní kolony oddělil I/94 p. pl. a místy těžce schůdným terénem se začal prokousávat jižním směrem na Banku. Bláhovým záměrem bylo totiž zaútočit na Bánskou Štiavnici ze třech směrů, když právě prvnímu praporu „Devětačtyřicátníků“, kromě nezbytného zajištění pravého boku skupiny, připadla výchozí útočná pozice ze západního směru.

Ve snaze co nejvíc ulehčit Bláhovi ve splnění úkolu, naplánovalo velitelství 2. divise na ono ráno ještě dva odlehčovací útoky, z nichž ten první byl uskutečněn již výše zmíněnou skupinou rotm. Johannese. Kombinovaný prapor, jehož gró tvořily dvě setniny 6. domobraneckého praporu, vyrazil kolem čtvrté hodiny ranní z Kremnice jižním směrem na Starou Kremničku. Zde se stočil na východ a podél tratě začal tlačit Maďary k Hronské Breznici. Avšak díky nepříjemně dotírajícímu maďarskému pancéřovému vlaku byl jeho postup od počátku velmi ztížený.
V ten samý čas se na severu a severovýchodě od Zvolena dalo do pohybu jádro II. brigády. K demonstrativnímu útoku byly vyčleněny, již tradičně, dvě skupiny; z hronského údolí a na západ od něj situovaných výšinách postupující skupina pplk. Kendíka, o síle tří praporů s podporou jedné baterie (I, III/III komb. p. pl., III/102 p. pl. (Benešov), baterie 1/2 děl. pl. (Plzeň)) měla za úkol zvýšit tlak na severní přístupy ke Zvolenu a současně navázat kontakt s rotm. Johannesem u Hronské Breznice. Východně od Kendíka, kryje mu tak levé křídlo, si potom razila cestu na Zolnou skupina majora Cypry ve složení III/71 p. pl (Trenčín), III/VII komb. p. pl. a III/IV komb. p. pl. 3, 4).

3) Kombinované pluky a jejich ne zrovna typické označení římskými číslicemi, respektive arabskými začínajícími číslovkou 100, lze chápat jako snahu čs. velení o alespoň dočasnou nápravu všeobecného chaosu v označovaní a organizaci tehdejších na Slovensku nasazených jednotek. V této souvislosti si je nutné uvědomit, z jakých zdrojů se vlastně čs. válečná armáda v boji proti Maďarsku rekrutovala. Kromě většinových jednotek Domácího vojska, které byly stavěny na základech bývalých rakousko-uherských pluků, a to jak c. a k. pluků tak pluků zeměbraneckých/střeleckých, se jednalo o notoricky známé jednotky italské a francouzské legie. Ale i o neskutečný „mišmaš“ různorodých dobrovolnických útvarů, někdy o velikosti setniny, v mnoha případech pluků. Nezanedbatelnou roli na bojišti rovněž sehráli muži z Domobraneckých praporů tzv. Druhé armády z Itálie, tzv. „muži za pět minut dvanáct“. To vše byl již od prvního pohledu lidský materiál, jehož stmelení a organizace vyžadovala nezměrné úsilí. Kombinované pluky pak byly tohoto úsilí dílčím produktem.

Produktem vedoucím prý bez vlastního přičinění a úmyslu ke Zbytkostánu https://hlidacipes.org/jan-urban-novodo ... -a-umyslu/ OMG!

4) Za kombinovanými prapory bojujícími v rámci 2. divise lze nalézt jednotky domácího vojska v tomto složení: I/III komb. p. pl. = I/102 p. pl. (Benešov), II/III komb. p. pl. = I/75 p. pl. (Jindřichův Hradec), III/III komb. p. pl. = ?/12 stř. p. pl. (Čáslav), I/IV komb. p. pl. = ?/8. p. pl. (Brno), II/IV komb. p. pl. = ?/10 stř. p. pl. (Mladá Boleslav), III/IV komb. p. pl. = I/13 stř. p. pl (Olomouc), I, II/VII komb. p. pl. = 11 p. pl (Písek), III/VII komb. p. pl. = I/28 stř. p. pl. (Písek), I, II/VIII komb. p. pl. = 93 p. pl. (Šumperk)

Zpočátku Kendíkova skupina narážela jen na slabý odpor maďarských polních hlídek, tudíž bez větších nesnází dosáhla linie Hájniky – Sliač. Avšak, zde již dostatečně zalarmovaní bolševici přešli do protiútoku, ze západní strany obešli Hájniky, de facto pravé křídlo čs. skupiny, která se tak stáhla zpět do výchozích pozic u Badína. Ovšem ani tímto to zdaleka nekončilo. Před Badínem totiž gradace bojů onoho dne dosáhla vrcholu, načež až povolání jednoho praporu z brigádní zálohy rozhodlo ve prospěch pplk. Kendíka.
Turbulentní situace na západ od Hronu dopadla rovněž na mjr. Cypru, jenž mezitím dosáhl Zolné. Na základě brigádního rozkazu se tedy i Cyprova skupina stáhla do původních pozic na jih od Horní Mičiné.

Mezitím se domobranci z kombinovaného praporu rotm. Johannesa marně snažili prolomit prokletí maďarského pancéřového vlaku, navíc podporovaného dělostřelectvem. Konec dne je pak zastihl ve snaze o zastavení průniku početnějších Maďarů od Hronské Breznice na západních výšinách nad Jalnou 5).

5) V tomto případě se mohlo jednat o maďarský pancéřový vlak č. 8 nebo 9.

vlak.png

Pozdě odpoledne dorazila ke svému cíli taktéž skupina mjr. Bláhy. Celý obchvatný manévr zůstal naštěstí nezpozorován, a tak spíše než bolševici, tvořilo postupujícím kolonám v průběhu dne největší překážku úmorné vedro. Při zaujímání přiřknutých útočných pozic nad Bánskou Štiavnicou, vešly posléze Bláhovy prapory do kontaktu s na okolních výšinách sporadicky situovanými maďarskými polními hlídkami, často zesílenými ozbrojenými civilisty. Nicméně, po počátečních přestřelkách Čechoslováci s úlevou zjistili, že obrana Bánské Štiavnice je složena pouze z jednoho praporu. Do té doby jim totiž nebylo o síle obrany města nic známo, neboť dotyk s nepřítelem zde byl ztracen před dvěma dny. Navíc, díky překvapivému útoku byli obránci zastižení doslova s kalhotami na půl žerdi. Po městě porůznu roztroušené skupinky Maďarů se tak nezmohly na sebevětší odpor a ve zmatku se stáhly směrem ke Svatému Antonu. Hodiny na věži bánskoštiavnické radnice tehdy ukazovaly 19:00 hod. Celé to netrvalo déle jak jednu hodinu. Kromě nemnoha zajatých bolševiků, se podařilo ukořistit několik kulometů, půl milionu okolkovaných čs. bankovek, ale hlavně zde byla objevena dvě děla, zanechaná zde ustupujícími Čechoslováky 6. června. V té době měla cenu zlata.
Přestože ne vše šlo dle plánu, ovládnutím Bánské Štiavnice skupinou mjr. Bláhy ze dne 10. června 1919 byl splněn základní předpoklad, jenž o něco později vyústil v dobytí Zvolena. A zároveň na tomto bojišti předznamenal přechod iniciativy do rukou Čechoslováků.

Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ce ... y-40281199
https://hu.wikipedia.org/wiki/V%C3%B6r% ... g_(magyar)
https://m.militaria.hu
https://mek.oszk.hu
https://armada.vojenstvi.cz/vase-dotazy/82.htm
https://nasregion.cz/galerie/snejdarek- ... ci-173031/
https://media0.7x.cz/images/media0:50fe ... 201932.jpg
https://www.lucenec.sk/historicke-fotog ... y--4012-52
https://iho.hu/hirek/a-sinek-pancelosai-170208
https://www.memoiresdeguerre.com/articl ... 03592.html
https://www.heeresgeschichten.at/artill ... erzug1.htm

http://www.artae-antiquae.cz
http://www.delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz
http://www.palba.cz
http://www.fronta.cz
http://www.valka.cz
http://www.cz.wikipedia.org
http://www.sokol.eu
http://www.lideazeme.reflex.cz
http://www.sokolskastraz.cz/o-nas/
http://www.wikiwand.com
http://www.andrejb.blog.sector.sk
http://wwww.scepko.blog.sme.sk
http://www.bratislavaden.sk
http://www.vrtulnik.cz
https://www.bojoslovensko.wordpress.com/
https://www.novezamkyfotoalbum.sk
https://www.vhu.cz
http://www.rotanazdar.cz
http://watson.sk
https://www.tikdnv.sk
http://www.kidarmy.websnadno.cz
http://ba.foxy.sk
http://spolocnetradicie.eu
https://www.hrady-zriceniny.cz/img/star ... s_1930.jpg
https://www.banskastiavnica.sk/mesto/hi ... a-galeria/
https://www.parostroj.net/historie/Zele ... vensko.htm

Kronika velitelství zvláštních bojových útvarů 1918-1922: Jaroslav Špitálský
Boj o Slovensko v letech 1918-1919: Zdeněk Ježek
Druhá čsl. divise v boji proti bolševickým Maďarům na Slovensku v červnu r 1919: Mjr. Artur Pekárek
Dva roky bojů a organizační práce, Československá armáda v letech 1918-1920: R. Břach, J. Láni Vladko Břach
Generál Maurice Pellé, Vladko Břach
Vojenské dějiny Československa III. díl: Autorský kolektiv
Účast dobrovolníků v bojích o Těšínsko a Slovensko v letech 1918-1919, Zdeněk Ježek
V těžkých dobách, Boje na Slovensku 1918-1919: Pavel J. Kuthan
Kronika I. pluku Stráže svobody: Jaroslav Ryšavý
Kronika II. pluku Stráže svobody: Jaroslav Ryšavý
Nevyhlášená válka, Boje o Slovensko 1918-1920: Dušan Tomášek
Československá armáda v letech budování a stabilizace, Karel Straka, Tomáš Kykal
Tělevýchova a sport ve službách české národní emancipace, Marek Waic
Pušky a samopaly, A. B. Žuk
Československé ruční palné zbraně a kulomety, M. Šáda
Vliv dovozu na vyzbrojování čs. armády v letech 1919-1922, V. Karlický
Dunaj v plamenech – Velká válka, Jaroslav Tvrdý
Maďarská armáda 1919 -1945, Ch. K. Kliment a D. Bernád
Československé dělostřelectvo 1918 – 1939, Jiří Janoušek
Páncélvonataink II. Kótet, Rónaföldi Zoltán
Československá druhá armáda I – II, Jan Solpera
Atlas lokomotiv 3 - lokomotivy let 1900 – 1918, Jindřich Bek
Plavba na vodě a kotvení, sl. předpisy branné moci: IV./1. oddělení MNO 1929
Petržalka jako darček k 52. narodeninám Vávra Šrobára: Štefan Rachela
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Lynx
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2441
Registrován: 28/2/2019, 22:26

Re: Dobytí Zvolena, RČS 1919. Část 3.

Příspěvek od Lynx »

V poslednom odseku píšeš o Banskej Štiavnici, ale ty uvádzas B Bystricu.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Dobytí Zvolena, RČS 1919. Část 3.

Příspěvek od Zemakt »

Jáj, doparoma, opraveno. Dík.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Dobytí Zvolena, RČS 1919. Část 3.

Příspěvek od Zemakt »

Musel jsem revidovat text, staré (červené) a nové znění. V podstatě jde o to, že Kendlík desátého útočil se třemi prapory, k zesílení na pět praporů došlo až druhého dne. Vyplyne z poslední části.

V ten samý čas se na severu a severovýchodě od Zvolena dalo do pohybu jádro II. brigády. K demonstrativnímu útoku byly vyčleněny, již tradičně, dvě skupiny; z hronského údolí a na západ od něj situovaných výšinách postupující skupina pplk. Kendíka, o síle pěti praporů s podporou jedné baterie (I, II/IV komb. p. pl. a I, III/III komb. p. pl., III/102 p. pl. (Benešov), baterie 1/2 děl. pl. (Plzeň)) měla za úkol zvýšit tlak na severní přístupy ke Zvolenu a současně navázat kontakt s rotm. Johannesem u Hronské Breznice. Východně od Kendíka, kryje mu tak levé křídlo, si potom razila cestu na Zolnou skupina majora Cypry ve složení III/71 p. pl (Trenčín), III/VII komb. p. pl. a III/IV komb. p. pl. 3, 4).

4) Dle jiného zdroje byla skupina pplk. Kendíka složena pouze ze tří pěších praporů a jedné baterie. Za zmíněnými kombinovanými prapory lze nalézt jednotky domácího vojska v tomto složení: I/IV komb. p. pl. = ?/8. p. pl. (Brno), II/IV komb. p. pl. = ?/10 stř. p. pl. (Mladá Boleslav), I/III komb. p. pl = I/102 p. pl (Benešov), III/III komb. p. pl. = ?/12 stř. p. pl. (Čáslav), III/VII komb. p. pl. = I/28 stř. p. pl. (Písek), III/IV komb. p. pl. = I/13 stř. p. pl (Olomouc).

V ten samý čas se na severu a severovýchodě od Zvolena dalo do pohybu jádro II. brigády. K demonstrativnímu útoku byly vyčleněny, již tradičně, dvě skupiny; z hronského údolí a na západ od něj situovaných výšinách postupující skupina pplk. Kendíka, o síle tří praporů s podporou jedné baterie (I, III/III komb. p. pl., III/102 p. pl. (Benešov), baterie 1/2 děl. pl. (Plzeň)) měla za úkol zvýšit tlak na severní přístupy ke Zvolenu a současně navázat kontakt s rotm. Johannesem u Hronské Breznice. Východně od Kendíka, kryje mu tak levé křídlo, si potom razila cestu na Zolnou skupina majora Cypry ve složení III/71 p. pl (Trenčín), III/VII komb. p. pl. a III/IV komb. p. pl. 3, 4).

4) Za v práci zmíněnými kombinovanými prapory lze nalézt jednotky domácího vojska v tomto složení: I/IV komb. p. pl. = ?/8. p. pl. (Brno), II/IV komb. p. pl. = ?/10 stř. p. pl. (Mladá Boleslav), I/III komb. p. pl = I/102 p. pl (Benešov), III/III komb. p. pl. = ?/12 stř. p. pl. (Čáslav), III/VII komb. p. pl. = I/28 stř. p. pl. (Písek), III/IV komb. p. pl. = I/13 stř. p. pl (Olomouc).
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Dobytí Zvolena, RČS 1919. Část 3.

Příspěvek od Zemakt »

Doplněna sestava IV. brigády

"Popisem ústupu Čechoslováků z Tisovce pak boje v této oblasti prakticky ustrnuly, přičemž k jejich oživení došlo až po 15. červnu. Zmiňované boje absolvovala IV. brigáda v tomto složení: I, II/VIII komb. p. pl. = 93 p. pl. (Šumperk), I/67 p. pl. (Prešov), druhá polovina 6. domobraneckého praporu (dvě setniny), dvojice ženijních setnin 4/2 a 4/3. Dělostřelectvo zastupovaly tři baterie: 4, 6 /4 děl. pl. a 2/1 děl. pl."
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“