Zrození československého letectva – část 3

[sa58]

Zrození československého letectva – část 3 – první domácí konstrukce

Jak jsem psal v minulém díle, první stroje čs. letectva rozhodně nepatřili mezi poslední výkřik techniky, navíc jejich přísun do republiky narazil na překážky u našeho největšího spojence, Francie. Ta nám sice přenechala válečné přebytky a další letouny byly ve Francii zakoupeny, přece jen se jednalo o závislost na cizím státu. Naštěstí zde existovala skupina lidí, kteří položili základy našeho leteckého průmyslu a šířili jeho skvělé jméno po celém světě. Přibližme si proto začátky leteckých továren, jmenovitě budoucí firmy Letov. Další známé značky, Aero a Avii, si nechám na samostatný článek.

Jak se již dříve uvedl, první leteckou dílnou byl Letecký arsenál na Starém výstavišti v Holešovicích. Tam pod vedením kapitána Klementa Adamce pracovalo postupně několik budoucích konstruktérů jako technici – jména jako František Novotný, Karel Tomáš, Jaroslav Šlechta a Alois Šmolík snad nejsou neznámá. Alois Šmolík působil za války ve Fliegerarsenalu a již tehdy tam pracoval na svém projektu dvoumístného pozorovacího dvouplošníku. Na tento projektu se tajně pracovalo od června 1919 právě v Leteckém arsenálu. Prototyp měl označení Š.A..

V té době sílil tlak na vyzbrojení čs. letectva francouzskou technikou, tábor příznivců argumentoval tím, že se u nepodaří vyvinout a vyrobit letoun schopný konkurence tehdejší světové velmoci. Proto po „legalizaci“ projektu si dalo MNO podmínku, že letoun musí dosahovat výkonů jako tehdejší obdobné francouzské typy. Na jaře 1920 byl letoun hotový a 8.5.1920 s ním Adamec poprvé vzlétl. Letoun obstál i v dalších zkouškách a MNO si objednalo jeho sériovou výrobu v počtu 50 ks. Tovární označení letounu bylo Šm-1. Problémem se však by motor Hiero L firmy Breitfeld & Daněk, těch bylo k dispozici jen pro 28 strojů. Proto byl zbytek draků osazen motorem Maybach Mb-IVa, který byl vyvinut pro německé vzducholodě. Byl těžší než motor Hiero, díky reparací jich však byl dostatek. Vojenské letectvo zavedlo letouny vybavené motorem Hiero jako Š-H-1, stroje vybavené motory Maybach byly označeny Š-M-1. V roce 1923 bylo označení změněno na Š-1 (Hiero) a Š-2 (Maybach). Továrna Aero vyrobila v licenci 40 ks Š-2.

Šm-1 byl celodřevěný dvoumístný dvouplošník s trupem oválného průřezu, ten byl konstruován jako překližková poloskořepina. Osádku tvořil pilot a pozorovatel, vyzbrojen byl pevným synchonizovaným kulometem Vickers, pozorovatel měl k dispozici dvoujkulomet Lewis umístěný na oběžném kruhu. Stroj měl být schopen provádět letecké pozorování a bombardování – mohl nést dvě pumy po 50 kg nebo 12 pum po 10 kg.


technická data Š-1 (Š-2):
délka – 8,31(8,52) m
rozpětí – 13,23 (13,02) m
hmotnost – 1375 (1492) kg
max. dolet – 715 (667)km
výkon motoru – 230 (260) HP
maximální rychlost – 194 (190) km/h
cestovní rychlost – 168 (165) km/h
dostup - 6000 m
osádka- 2


Tolik k našemu prvnímu letounu, jen upřesním název továrny. Letecký arsenál byl v roce 1920 přejmenován na Hlavní letecké dílny a přestěhoval se do Kbel. V roce 1922 byly dílny přejmenovány na Vojenskou továrnu na letadla, od roku 1926 se používal obchodní název Letov.


Použité zdroje:
J. Rajlich, J. Sehnal – Vzduch je naše moře
V. Němeček – Československá letadla - díl 1

[sa58]

A jako obvykle přihazuju nějaké obrázky

Šm-1 s motorem Maybach (budoucí Š-2)


Prototyp Š.A.


ŠH1.8 - v označení lze poznat typ motoru


Motor Hiero - všimněte si cedule u motoru


Motor Maybach Mb-IV

[michan]

Opět skvělé, těším se na další - moc si o těchto začátcích nepamatuji - je to dávno co jsem to hltal.
Byly ty motory Maybach výkonově lepší, nebo skoro stejný?

[p3tris]

Jelikož další díly této minisérie jsou věnovány letounům Aero a Avia a má otázka se týká Letovu, zkusím se zeptat v tomto vláknu:

Sloužily Letovy Š-20 ještě v průběhu Mnichovské krize nebo 2. světové války?

Našel jsem kamufláže z roku 1935, kdy na ně byl přezbrojován 4. letecký pluk v Hradci Králové. Docela mě to překvapilo, protože v té době už šlo o dost zastaralé stroje. Už v září tohoto roku ale byl pluk znovu přezbrojován na Avie B-343 a Letovy Š-32. Jestli byly Š-20 vyřazeny, nebo zůstaly ve výzbroji se mi zjistit nepodařilo.
Nejdéle prý Š-20 sloužily v leteckých učilištích (Olomouc?). O tom se mi ale už nepodařilo zjistit vůbec nic. Předpokládám, že tam mohly do roku 1938 vydržet. Existují záznamy s počty kusů a typů letounů, které u nás Luftwaffe zkonfiskovala? A jsou mezi nimi i Letov Š-20? A nasadila je potom v leteckých školách, nebo šly rovnou do šrotu?

Kategorií samou pro sebe jsou litevské Š-20L. Kromě poznámky, že v litevském letectvu sloužily dlouho jsem nezjistil vůbec nic. Byly ve výzbroji ještě v roce 1940 a převzalo je pak sovětské letectvo?

[Zemakt]

Nu toť otázka, dle mého nikoliv. Přece jenom to byly již vousatá éra de facto současníci BH dvacetjedniček. A pro školní účely zrovna nic moc, nicméně možné je všechno. Mohl by jsi sem dát tu kamufláž od 4. LP z Hradce? Ve stavu cvičných letek-perutí mohly do 35 vydržet, ovšem do 38? Možná pouze jako neletuschopný materiál, tady šance je.

[p3tris]

Překvapilo mě, že 4. letecký pluk byl na Š-20 přezbrojován až v roce 1935. A to právě z Avií BH-21, což byly, dá se říct, jeho souputníci. Tuhle informaci mám ze stránek královehradeckého pilotclubu, takže bych je považoval za přesné. Konkrétně odtud:
http://www.pilotclub.cz/pdf/Tablo%202.pdf

Kamufláž 4. pluku letounu D-7 z roku 1935 nabízí ve stavebnici KoPro. V prostředku dole:
http://modelweb.modelforum.cz/2015/01/0 ... prostejov/

[Pátrač]

Nejsem na letadla žádný velký odborník, ale mám podklady, které jednoznačně praví, že k 30. září 1938 nebyl v bojových sestavách československého vojenského letectva ani jeden letoun typu Š-20. Tedy pokud někde na letišti nestály jako dekorace nebo vybydlený vrak, už je naše armáda nepoužívala.

Je mi líto.

[Zemakt]

Díky, tyto druhy kamufláže většinou vázané k nějakému cvičení nebo nebojovým jednotkám se mi vždy líbily. Rok 1935? Dejme tomu, o to bych se nepřel. Nicméně rok 1938 je již s velkým otazníkem. Zůstaneme li u LP 4 tak cvičná letka 4 Leteckého pluku v době Mnichova disponovala typy B 34, 534, Ba 33, Ba 122 a Bš 122. Bojové letky jsem samozřejmě opomenul.

Tuhle informaci mám ze stránek královehradeckého pilotclubu, takže bych je považoval za přesné. Konkrétně odtud:

Nerad bych někoho shazoval, ale on i ten uváděný Š-32 tam nevzbuzuje moc důvěry. Jestli se mýlím budu rád, když mne někdo opraví.

PS: tak mi to nedalo a tebou zmiňovaná dvacítka je letoun 39. letky LP 2. Kamufláž pochází z armádních manévrů ze září 1931. Letka byla tehdy situována na letišti Stránecká Zhoř u Valašského Meziříčí.

[p3tris]

Díky moc. Jelikož se soustřeďuji na druhoválečná letadla, bude mi tento "bumbrdlíček" ve sbírce chybět (i když nikdy neříkej nikdy).

PS: tak mi to nedalo a tebou zmiňovaná dvacítka je letoun 39. letky LP 2. Kamufláž pochází z armádních manévrů ze září 1931. Letka byla tehdy situována na letišti Stránecká Zhoř u Valašského Meziříčí.

Nemyslel jsem tu s červeným ocasem, co je nakreslená na krabičce. Dole na té stránce jsou alternativní kamufláže. Na té prostřední pak letoun celý v barvě khaki, označením D7 a znakem 4. leteckého pluku na boku. Ten by měl být z roku 1935.
http://modelweb.modelforum.cz/2015/01/0 ... prostejov/

[Zemakt]

Tak to pardón, ten červenej ocas mne hned bouchnul do očí .

[Pátrač]

Ono je otázka co vlastně ve výzbroji skutečně bylo za letadla. Mám právě před sebou krabičku s neslepeným modelem Letov Š.16. Byl to výrobek Kovozávodů Prostějov, měřítko 1/72. Je to tedy vzácný kus.

V přiloženém letáku potom je uvedeno, že tato letadla Byla ve výzbroji letectva ještě v březnu 1939 ale VE DRUHÉ LINII. Je tedy možné, že i Š.20 byly v podobném zařazení. Moje údaje jsou asi jen letouny první linie

p3tris- pokud bys o tento model měl zájem, dej mi adresu a já Ti jej pošlu. Mě k ničemu není. Nikdy ho nebudu lepit. Nebo pokud jej chce kdokoliv jiný, rád ho pošlu, pokud to někomu udělá radost z rozšíření sbírky.

V letáku je spousta zajímavých informací a polepy pro tři růůzné letecké útvary.

Je to na vás kolegové palbáci.

[Olda Malý]

Ohledně Letova Š-20 zde panuje omyl. V tomto odkaze: http://www.pilotclub.cz/pdf/Tablo%202.pdf se nejedná o Š-20, ale o Avii Ba-33, kterou byl Letecký pluk č. 4 (Hradec Králové) vyzbrojen. Pochybuji tedy, že by Hradecký pluk byl přezbrojován v roce 35 zastaralým typem. V roce 38. byly všechny prvosledové stíhací pluky vyzbrojeny Avií B-534. Avie Ba-33 sloužila jako druhosledová. Jestli také Š-20 netuším, ale silně pochybuji. I u výcvikových jednotek je to velice nepravděpodobné. Do Prostějova k leteckému učilišti byly přesunuty právě Avie Ba-33. Zdroje jsou ohledně našich prvorepublikových letadlech dost sporadické. Kouknu se ještě do publikace Československá letiště v r. 38, kde jsou i seznamy dislokovaných jednotek a jejich výzbroj. Ohledně Ba-33 vyšla publikace od Jakabu. snad se dočkáme i o Š-20. Ve své době stíhačce na úrovni.

[Zemakt]

Krásné video ze stavby Šmolíku Š-1. Truhlářský konzert
https://www.stream.cz/o-letadlech-a-let ... .seznam.cz