Krajinotvorba - ekologie

Co nejde zařadit do témat, odborné dotazy a příspěvky.

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
pjaro77
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 430
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Len kvôli šetreniu ? Celá tá oblasť bola po miliony rokov mokradná a jazerná, inak by tam hnedé uhlie nevzniklo.
Pred niekoľko sto rokmi tam bolo napr. Komořanské jazero bez toho aby ho niekto umelo plnil.
100 rokov sa tam vyčerpává podzemná voda. Bude trvat niekoľko desiatok rokov, než sa hlboké jamy naplnia.
Je pravda , že nejakú časť výsypiek budú musieť vrátiť na dno jazera. Peniaze by mali byť , veď roky bane financie do revitalizačného fondu.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Zemakt »

Však říkám, nechce se jim zatápět. Já bych byl jednoznačně pro. Viz Medard na Sokolovsku. Ale přiznám se že nejsem nestranný. Odmala dělám windsurfing, občas yachting. Jsem ryba no.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Juraj Tichý
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4897
Registrován: 28/8/2018, 18:27

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Juraj Tichý »

Ponechanie vecí na prírodu vyzerá byť ako dobrý nápad.
V Tatrách oblasti, ktoré boli ponechané na samovyvoj zarastli skôr a stromy su vyššie, ako v miestach kde sa vysadzalo.
bat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 664
Registrován: 30/10/2011, 17:49

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od bat »

Ideální by bylo ponechat rozhodnutí na odbornících, ale v reálném světě rozhodují zkorumpovaní politici resp. kdo je platí.
Intuitivně by řešení ponechání na přírodě mělo vést k větší stabilitě a zároveň přizpůsobitelnosti. Trvalo by to jistě déle, ale může to mít nějaké překvapivé vedlejší efekty, které nedohlédneme.
Uvedu dva pozitivní příklady. Makro příklad je oblast kolem Černobylu. Zaregistroval jsem jak si přírodovědci apod. pochvalují jak tam ekosystém prospívá díky podstatnému nezasahování člověka. Domnívám se, že Ukrajina ještě vydělá hodně peněz z tohoto "vynuceného" přírodního parku, pokud ponechá status quo.
Naopak mikro případ jsou tzv. permakulturní zahrady. Znám to jenom teoreticky, ale přijde mi to fascinující, kdy se vhodnou skladnou rostlin, půdy a organismů dá docílit i na malém místě udržitelnou plodící zahradu (údajně).
V obou případech se spoleháme na přírodu a její korektivní mechanismy.
Obrázek
Choroš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 184
Registrován: 30/11/2016, 11:47

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Choroš »

Juraj Tichý píše: 12/3/2023, 08:16 Ponechanie vecí na prírodu vyzerá byť ako dobrý nápad.
V Tatrách oblasti, ktoré boli ponechané na samovyvoj zarastli skôr a stromy su vyššie, ako v miestach kde sa vysadzalo.
Samozřejmě záleží, jak se rekultivace udělá.
O tom, že spontánní sukcese vede na drtiví většině míst střední Evropy k lesu, nikdo nepochybuje. Ani o tom, že ten les bude jiný než les vysázený, a v průběhu sukcese se budou vyskytovat stádia vhodná pro ohrožené druhy. Snad ovšem zaslouží upozornit, že to, co prosazuje velká část aktivistů včetně mnoha vědců, právě není management pomocí spontánní sukcese, ale jejího blokování (viz motýli, včely atd.).
To, co jsem tu psal - možná pro mnoho lidí příliš složitě - mělo za cíl ukázat, že neexistuje jeden jediný vhodný přístup. Vždy je nutné stanovit si cíle. To může být například:
a) nerušený vývoj, spontánní sukcese
b) získání stanovišť pro ohrožené druhy raně sukcesních stádií
c) zadržení vody v krajině
d) získání stanovišť pro ohrožené druhy pozdějších stádií sukcese

Nebo jejich kombinace. Lze vymyslet i cíle jiné. Ale co je důležité: Tyto cíle a jejich provádění mají své výhody a nevýhody a často jsou ve vzájemném rozporu.
Ad a) Spontánní sukcese je nejlevnější. Stanoviště vhodná pro druhy raně sukcesních stádií (což je velká část ohrožených druhů a vlastně všechny, o kterých se na postindustriálních plochách mluví) se objeví, ale za pár let zase zmizí. Některé složky ekosystému se vyvíjejí extrémně pomalu (typicky věci spojené s půdou), čili pro zvýšení např. zadržení vody v krajině to nemusí být nejlepší nápad. Jak to bude probíhat a vypadat, hodně záleží na tom, jak vypadá okolní krajina.
Ad b) Jednorázové náklady zanedbatelné, dlouhodobé náklady vysoké. Vyžaduje blokování sukcese managementem. Pokud jde o půdu, vyvíjí se asi ještě pomaleji než při spontánní sukcesi (nechce se mi to hledat, bude to dost složitá věc se spoustou faktorů, např. zda se pase nebo ne apod.)
Ad c) Jednorázově náklady vysoké - modelace terénu, navezení ornice, případně výsadba něčeho. Velmi záleží, jak se takové rekultivace udělá. Lze jí udělat úplně špatně, a lze jí udělat velmi dobře. Stanoviště pro raně sukcesní druhy nejsou. Lze očekávat zlepšení retenčních vlastností půdy v dohledné době.
Ad d) V podstatě stejné jako bod c.
bat píše: 12/3/2023, 11:49 Ideální by bylo ponechat rozhodnutí na odbornících, ale v reálném světě rozhodují zkorumpovaní politici resp. kdo je platí.
Právě že odborně to není vůbec jasné. Viz výše. Krom toho, věda podléhá trendům (dnes jsou sexy druhy raně sukcesních stádií), a ani vědcům nejde vždy pouze o vědu. Pravidelný monitoring organismů a management rozsáhlých ploch je dost dobrý business na desítky let. To se fakt nedělá zadarmo. Monitoring dělají zpravidla přímo ti vědci, kteří dané řešení navrhli, management často organizace na ně napojené.
Naopak mikro případ jsou tzv. permakulturní zahrady. Znám to jenom teoreticky, ale přijde mi to fascinující, kdy se vhodnou skladnou rostlin, půdy a organismů dá docílit i na malém místě udržitelnou plodící zahradu (údajně).
V obou případech se spoleháme na přírodu a její korektivní mechanismy.
Permakulturní zahradu lze chápat ve více významech. Rozhodně neplatí, že je stabilně udržitelná ve smyslu dostatku prvků a živin. To by byla pouze v případě, že by někdo na tu zahradu chodil na záchod a nakonec se na ní nechal pohřbít. Nicméně v řádu lidského života se nemusí úbytek živin způsobený odčerpáváním úrody projevit. Tzv. permakulturní zahrada má jednu zásadní nevýhodu - vyžaduje větší množství práce než zahrada, ve které se používají pesticidy a hnojiva. Sám totiž takovou zahradu mám (nesouvisí to se sexy trendem permakulturních zahrad, ale prostě se mi to líbí). A úroda není ani tak vždy skvělá. Také dost záleží na tom, co přileze nebo přiletí od sousedů, a také na tom, jestli jí můžete v některých částech sezóny pořád obhospodařovat (např. jednu až dvě hodiny denně věnovat sběru plzáků). Takže třeba odjezd v červnu na tři dny k babičce znamená, že celer letos nebude.

Všechno má svoje. Já to podporuji, ale na druhou stranu představa, že příroda za nás všechno udělá a my budeme jen sklízet, je úplně mimo realitu. Mám podezření, že většina nadšenců do permakultur v životě nedržela motyčku a rýč.

Edit: Narazil jsem na tento článek, doporučuji: https://www.potravinovezahrady.cz/perma ... rzbovosti/
Uživatelský avatar
Moskevskaja
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 3/1/2008, 19:53
Bydliště: Brdy über alles!

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Moskevskaja »

Ted o víkendu jsem spadnul do bláta v dole Družba na Sokolovsku a vůbec to nebyl příjemný zážitek. Tak tak se odtamtud dostat. Výlet to byl pěkný, ale doporočuju velkou opatrnost. Dost rychle se tam i mění mapy, třeba to co je na mapy.cz už není pravda, část trati na jižním úpatí dolu je v realitě asi o kilometr kratší a končí právě utrženým svahem, kde jsem zalítnul do bláta. A prej je za to pěkná pokuta:)
Rekultivace dolu je podle mě dost aktuální téma, nevím, proč se zasypává hluboká část dolu napřed, protože se tím plýtvá možnost na přečerpávací elektrárny. Ale podle toho, jak to tam vypadá, je povrch dolu velmi nestabilní, takže zatopit anebo zasypat je asi jediná možnost. Že by ta přečerpávací elektrárna udělala velkou paseku v otázce stability svahu.
Právě třeba tu Družbu zasypávaj skrývkou z vedlejšího funkčního dolu Jiří u Sokolova. Asi 5 km pásový dopravník, předtím to šlo až na Smolnickou ještě o dalších 5 km dál. Terén je tam překopaný v obrovské ploše.
Nedávno, v roce 2019, ukončili provoz na Smolnické výsypce nad Chodovem vedle. A rekultivaci tam provádí právě teď.
Dost by mě zajímalo, jaké jsou technické podmínky při využití výsypek. Jaké budou podmínky na sklon svahu, že tam podle toho, jak vypadá ta smolnická výsypka, nesmí být jednolitý svah ale musí to být přerušené stupni. A jak si to sedá, což určitě výrazně omezuje stavby.
Ervěnický koridor, o kterém je tohle video, si sedal asi 50 let, ale už by měl být usazené. Ten má na výšku 100 m. Smolnická výsypka má taky průměrně 100 m.
https://www.youtube.com/watch?v=GRrwxvy ... datele.net
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od parmezano »

Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
pohled na lom
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
těžba skrývky
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
jezero Matilda
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Hipodrom
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Hipodrom
Důl ČSA Most v roce 2013
Obrázek
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3501
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od seabee »

Ministerstvo biologům nepovolilo vytvořit ladovský les. Teď vědci nad úředníky vyhráli soud

Teď dal Krajský soud v Brně vědcům za pravdu a negativní stanovisko MŽP zrušil. Tím také padla dřívější povinnost pozemek hustě zalesnit. Takže když se budou územěsprávní orgány držet rozhodnutí soudu, můžou biologové sazenice stromků zase vytrhat. Úřední šiml vítězí, ať to stojí, co to stojí!
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
Juraj Tichý
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4897
Registrován: 28/8/2018, 18:27

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Juraj Tichý »

Prvy tohtoročný zasah proti komárom v Bratislave

https://www.facebook.com/10006929655607 ... /?sfnsn=mo
Uživatelský avatar
Moskevskaja
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 3/1/2008, 19:53
Bydliště: Brdy über alles!

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Moskevskaja »

Juraj Tichý píše: 18/3/2023, 10:54 Prvy tohtoročný zasah proti komárom v Bratislave

https://www.facebook.com/10006929655607 ... /?sfnsn=mo
Dokonalá rostlinolékařská práce dobře předváděná veřejnosti. Takových odborníků je fakt málo. Určitě má na to brzké načasování, kromě ušetření celkové velikosti zásahu zasažením základní populace, vliv i to, že není okolo přítomna listová plocha, která by určitě měla vliv na necílové organismy. Je tedy v praxi vidět to riziko, o kterém jsem psal o pár stránek dříve.
Jinak, žít blízko Dunaje znamenalo žít s komáry. Jak se s tím bojovalo před příchodem pesticidů? to jste se tam nechali celou dlouhou historii osídlení štípat? ty vole... to je strašná představa:)
Nechávám zde odkaz na výbornou knihu českého parazitologa, která se možná dá ještě najít v knihobudkách. Můj nejlepší kníhobudkový úlovek. Byl to první člověk, který zjistil obrovskou nálož nemocí v klíšťatech na území Čech. Pro první pozitivní vzorek potřeboval jen desetinový počet jedinců v porovnání s odběrem při stavbách železnic apod v hloubce sibiřské tajgy, kde se občas stávalo, že dělníci vstoupili do oblasti dosud izolované nemoci a ta dle teorie přírodní ohniskovosti nákaz ruského vědce J.N. Pavlovského začala šířit smrt mezi dělníky. Jen netušil, jak neblahá je situace je doma, okolo Prahy. A tato situace se do dnešních dnů moc nezměnila. Můžete poděkovat i myslivcům, kteří drželi vysoké stavy zvěře.
https://www.databazeknih.cz/knihy/tajne ... nosu-32189
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
Uživatelský avatar
Juraj Tichý
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4897
Registrován: 28/8/2018, 18:27

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Juraj Tichý »

Ľudia boli viac zvyknutí na štípance.
Sam to na sebe pozorujem. Čím som starší, tým je reakcia tela menšia.
pjaro77
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 430
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Kto chcel žiť pri mokradiach, ten sa komárom nevyhol.

My kvôli otepľovaniu jazerá a mokrade potrebujeme ale na druhú stranu bude viac komárov a subtropických vírusov a baktérií. Aj malárie sa raz dočkáme.
Marek Chlíbek písal, že niekde vymysleli tričko z hrubej sieťoviny. Na to sa oblečie klasické tričko takže sa vytvorí vzduchová medzera medzi pokožou a vrchným tričkom. Komár síce vrchné tričko prepichne ale nedosiahne ku pokožke.

EDIT: Nemusel som to dlho hľadať https://www.ebay.com/itm/224249980735
Uživatelský avatar
Moskevskaja
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 3/1/2008, 19:53
Bydliště: Brdy über alles!

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Moskevskaja »

pjaro77 píše: 19/3/2023, 14:48 My kvôli otepľovaniu jazerá a mokrade potrebujeme ale na druhú stranu bude viac komárov a subtropických vírusov a baktérií. Aj malárie sa raz dočkáme.
Marek Chlíbek písal, že niekde vymysleli tričko z hrubej sieťoviny. Na to sa oblečie klasické tričko takže sa vytvorí vzduchová medzera medzi pokožou a vrchným tričkom. Komár síce vrchné tričko prepichne ale nedosiahne ku pokožke.
Anebo když dokáže dosáhnout, tak mu pohyb těch dvou vrstev ulomí sosáček. Ono to je docela složité zařízení, já teď nevím, jestli je to přímo komár, ale má to složené z horního a dolního dílu, které se proti sobě pohybují, založených původně snad na pysku (či co to je po entomologicku) a mezi tím rejdí trubka pumpující "jed" na umrtvení a vedle ní je dlouhá ohebná trubka, kterou ta mrcha dokáže v ráně manipulovat a točit mezi tkání, aby se dostala k vlásečnicím v kůži. Je to delší než samotný sosák, několikrát. Ale když nezapustí sosák, tak mu je to k ničemu no:)
Jinak zkus si takovéhle dvojtričko nosit v létě v parnu. Se upotíš..

EDIT: na tomhle skvělém videu to je bez mých nedokonalých výmyslů. Těch dílů nacpaných do rány je trochu víc.. http://titulkomet.cz/jak-komar-saje-vas ... sti-jehel/
Kromě toho se tam píše, že druh hojný i u nás, Culex pipiens (komár pisklavý) je schopný přenášet západonilskou horečku. Já jen abyste nebyli zklamaní v Bratislavě, že dřív než malárie přijde tohle :)

Krajina Moravské Amazonie, soutuku Dyje, Moravy a Kyjovky dole pod Lanžhotem v cípu ČR utíkající směrem k Bratislavě, která bude zřejmě brzy vyhlášena jako nové CHKO má v těchto malých mrchách jedinečné strážce. Tam lidi nechodí rádi, s Dunajem se tahle bažinatá oblast nedá asi srovnat, je tam toho asi o dost víc. Přes rok tam nastupují komáří populace podle druhu za sebou, není to jen jeden druh, je jich docela dost. Být zvířetem z místní obory musí být zážitek. Malárie v tamním kraji už řádila, říkalo se jí Hodoňka podle Hodonína. Však jsme taky měli několik malarických stanic, asi až do 50. let, ale téměř vždy se jednalo o přivezené nemocné anebo i komáry, kteří tu chvilku dokázali přežívat v létě. Jednou se snad stalo, že malarie začala dýl kolovat a bylo to u Kladna, protože ten hajzlík Anopheles si našel teplou vodu v nějaké kladenské uhelné šachtě.
No a ten Milan Daniel tam s týmem sbíral komáry podle druhu a dělal průzkum virů, co v sobě mají a poprvé na Světě tam našel jakýsi mírný virus, který napadá dobytek a i člověka, nějaká slabá horečka a postupně od toho Lanžhota prozkoumávali další a další populace, až zjistili, že uvedený virus se vyskytuje po velké části Světa. Jen si toho nikdo nevšímal. Myslím, že byl problém v tom, že se to vyskytovalo jen v jednom druhu. Tak páni vědci jeli do Lanžhota a nechali se tam žrát tou havětí, dokud nenachytali dost jedinců od každého druhu. Jo tenkrát, to byli vědci asi trochu jiné nátury než dnešní vyprsknutí vysokoškolským studentometem:)
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
pjaro77
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 430
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Vírusov by bolo, ktoré komáre dokážu zadarmo obstarať. Dengue, zika, chikungunya, žltá zimnica ale na tú som očkovaný.

Rozmýšľam, že to tričko kúpim a vyskúšam. Keď nepomôže tak potom niečo na vrch z jemnej sieťoviny.

Mimochodom, práve preto by bolo dobré obnoviť tečúce bočné ramená riek, ktoré boli kedysi prerušované a zasypávané. Komáre nemajú radi tečúcu vodu.
Do stojacich mokradí nasadiť malé rybky medaky japonské, tie dokážu prežiť aj dnešné mierne zimy v nížinách. https://www.ifauna.cz/akvaristika/disku ... do-jezirek
O 20-30 rokov sa tu udržia aj kardinálky čínské a španielske halančíky.
Uživatelský avatar
Moskevskaja
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 3/1/2008, 19:53
Bydliště: Brdy über alles!

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Moskevskaja »

Poslední výkřik k vodním elektrárnám. Vcelku reálně se rýsuje možnost, že z Vltavské kaskády vznikne pár nových přečerpávacích elektráren. Možná další velká akce na Orlíku (po výtahu a novém bočním přelivu). Problém je jen v tom, že kanalizační systém obcí v povodí by si pumpoval houna proti proudu a ta by se tak mohla dostat do oblastí, odkud některé obce sbírají pitnou vodu. Kvalita vody již tak dobře známého septiku jižních Čech to zřejmě taky moc neocení.
https://www.hybrid.cz/precerpavaci-elek ... ilezitost/
odkaz na prezentaci možností PVE z diskuze
https://docplayer.cz/12765909-Precerpav ... tuzak.html

Za mě určitě zajímavé téma
"Nevěšte hlavu; co se nepodaří dnes, může se podařit zítra"
Alexander Dubček
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3501
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od seabee »

Zajímavý článek na téma rekultivace versus sukcese ve vztahu k Mostecku. Zjednodušeně - rekultivace = obnova kulturní krajiny, která tam byla desetitisíce let a sukcese = přirozená obnova přirozené krajiny, která tam od příchodu člověka nebyla (ale vyjde to laciněji a jde tam zakázat vstup, což někteří zelení khmerové milují).

https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima ... _klima_nef
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
pjaro77
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 430
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Nemám nič proti vytvoreniu umelo zavodnenej jazernej oblasti .
Kedysi tam boli mokrade a prírodné jazerá , počas väčšiny kenozoika sa v nich vyváralo uhlie.
Miliarda kubíkov vody sa vám zanedlho bude hodiť.

V Nemecku majú dve hnedouhoľné panvy s obrovskými jamami. Čo s nimi, tiež z nich robia jazerá.
Vo veľkom sa tam rozbehol reakreačný priemysel.
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 29/6/2023, 12:15, celkem upraveno 2 x.
pjaro77
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 430
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Lesy a úloha ohňa ako disturbančného mechanizmu
https://www.securitymagazin.cz/security ... 70771.html
V teplých dobách napríklad v strednom pliocéne horeli lesy často a to aj pri polárnom kruhu. Na to si ľudia budú musieť zvyknúť. Všade sa hasiť nedá. Tak teplo ako vtedy ešte zďaleka nie je.
Problém je, že v ČR je na mnohých miestach vysadená v podstate tajga a teplo v lete je až až.
Druhý problém je, že v lesoch a na ich okraji je dnes zástavba.
Hasiť ? Rúbať ?
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 19/2/2024, 14:29, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Zemakt »

Druhá vec je, že v tých lesoch a na ich okraji je zástavba.
Hasiť ? Rúbať ?
Stačila by snad pouze zóna kolem zástavby. Jinak, včera vláda odsouhlasila že se ČSA zatápět nebude. Ať jdou do řiti.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3501
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od seabee »

Zemakt píše: 29/6/2023, 12:15
Druhá vec je, že v tých lesoch a na ich okraji je zástavba.
Hasiť ? Rúbať ?
Stačila by snad pouze zóna kolem zástavby. Jinak, včera vláda odsouhlasila že se ČSA zatápět nebude. Ať jdou do řiti.
Taky jsem to nepochopil. Prej" Je málo vody v krajině, tak si jí nebudeme napouštět do děr v zemi." Takže si jí radši z krajiny odvedeme?

Ale podle polského pořekadla "když nevíš o co jde, jde o prachy" uhlobaroni tím rozhodnutím ušetří stovky miliónů.

"Stát už nechce zaplavovat hnědouhelné doly po konci těžby. Tykač tak ušetří stovky milionů" - https://archiv.hn.cz/c1-67219780-stat-u ... ky-milionu
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“