V tomhle příspěvku jsem psal o svém malém námořnickém projektu.
Muj další projekt je US NAVY okolo bitvy o Gauadalcanal.
Začal jsem o tom přemýšlet v době kdy Warlordgames udělali nové vydání Victory at sea.
Strašně mne to lákalo ale zároveň se mi straně nelíbili modely co k tomu vyšli. Předražené resinové ingoty, které ještě ke všemu neměli hezké detaily. A měřítko. 1:1800 se mi zdálo příliš veliké, chtělo to něco menšího, ale ne úplně malinkaté. Volba padla na GHQ Models- The Best Damn Wargaming Products Since 1967 (ano, tohle je jich motto a ano, mají zatraceně pravdu ) Dělají...malé věci. Nebudu vyjmenovávat všechno jen zmíním, že dělají hlavně měřítka 1:285/6mm (pozemní věci), v měřítku 1:2400 dělají námořnictvo, nějakou napoleoniku a občanskou válku v USA v 10mm a nakonec něco pro vláčky. Jejich kvalita je naprosto TOP (a s tim i cena no), ale proč je tomu tak? Protože dělají modýlky pro válečné hry Americké armády
Tady válečná hra a na stole jsou, přesně tak, modely z GHQ
A tady mám na ruce Merkavu. Jak mužete vidět model je opravdu malej, ale detaily má jak kdyby byl o pár urovní větší.
A teď tedy zpět k věci. Co tedy mám? Postupoval jsem podle reálného ORBATu a dle něj i nakupoval a lodě pojmenovával.
Bitevní loď
USS Washington (BB-47) (North Caroline-class)
Letadlová loď
USS Wasp (CV-7)(Wasp-class)
Těžké křižníky
USS San Francisco (CA-38) (New Orleans-class)
USS Northampton(CA-26) (Northampton-class)
Lehké křižníky
USS Atlanta (CL-51)(Atlanta-class)
USS Boise (CL-47)(Brooklyn-class)
Torpédoborce.
USS Benham (DD-397) (Benham-class)
USS Ellet (DD-398) (Benham-class)
USS Wilson (DD-408) (Benham-class)
USS Fanrenholt(DD-491) (Benson-class)
USS Laffey (DD-459) (Benson-class)
USS Barton (DD-599) (Benson-class)
USS Grayson (DD-435) (Gleaves-class)
USS Gwin (DD-433) (Gleaves-class)
USS Monsen (DD-436)(Gleaves-class)
Všechno jsou to lodě které se aktivně účastnili bojů v „Ironbottom“ a reálně tam byli (a mnohé tam jsou již navždy). A pak přišla ta největší zrada jakou jsem kdy zažil, ještě větší zrada, než když Brutus bodl Juliu Cesarovi nůž do zad.
Začal jsem zkoumat jak ty lodě vlastně namalovat a, pánejo, to byl pro mne šok. Člověk si tak nějak zvykl, že lodě jsou šedivé a tak to prostě je, ale ono ne, ne US NAVY, ta jede plné barvy! Takže jsem několik hodin strávil tím, že jsem na stránce https://www.shipcamouflage.com/camouflage_database.htm hledal svoje lodě a jaké měli zbarvení v ten danej rok. (U IJN je to ještě vtipnější, tam každá loď vyrobená nebo na přestavbě v jiné loděnici měla jinej odstín šedivé).
Na fotkách mužete vidět tu úroveň detailů, o které jsem mluvíš výš. Torpedoborce mají na délku cca 4,5cm, pro představu.
Co se týče pravidel. K těm se vrátím v nějakém budoucím příspěvku. Zkoušeli jsme s kamarádem Victory at sea a to bylo tak obrovské zklamání, že se to nedá popsat. General quarters 3 mne ze začátku odradili, ale teď jsem je začal testovat a uvidím kam to povede
Inu, o víkendu ke mne dorazil kamarád na trochu toho historického autismu a jeden celý den jsme alokovali pro hraní General Quaters 3.
General Quaters je stará hra. Tak stará, že si pamatuje ještě Sovětský svaz. 1. edice vyšla v roce 1975 a využívala šestistěnné kostky. 2. edice k šestistěnkám přihodila ještě desetistěnky a konečně, nejnovější edice, z roku 2006 přešla na dvanáctistěnky.
Když jsem poprvé viděl pravidla, tak jsem je opět zavřel, odložil a půl roku se na ně nepodíval. Jsou to totiž klasická "boomerská" pravidla, kdy jsou to opravdu STĚNY textu. Nakonec mne to ale nedalo a po shlednutí jednoho videa (hodím ho na konec textu) jsem tomu dal znova šanci. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že ta pravidla nejsou takovej masakr jak se zdají být, krom toho jsem byll velmi potěšen jednou věcí, která je u většiny wargaming pravidel naprosto klíčová a mnoho lidí si to ani neuvědomuje. A tím je dobře udělaný QRS (Quick reference sheet), shrnutí pravidel na jedné A4 (klidně z obou stran). Dále co mne velmi potěšilo byl obsah pravidel samotných neb obsahují mechaniky pro boj hladinových lodí, ponorky (a protiponorkový boj), počasí, noční boj, letadla atd atd. a vše je udělané tak, že můžete ze své hry cokoliv z toho vynechat a hra bude furt vyborně fungovat.
Zde jsou screeny QRS. Jak můžete vidět Flank speed obsahuje kostru pravidel a ono to vlastně pro začátek hraní stačí. Samozřejmě během hry nrazíte na detaily, které je potřeba upřesnit, ale proto jsou tam ty odkazy žeano.
Co tuhle hru dělá celkem "vyjmečnou" je fakt, že vše se děje simultálně. Žádné střídání hráčů. V plánovací fázi (TACTICAL PLOT PHASE) si napíšete pohyby pro vaše divize lodí popřípadě pro vaše jednotlivé lodě. Uděláte to vy a udělá to protivník. Tajně. Každý na svůj papírek. Pak dojde na pohybovou fázi (MOVEMENT PHASE) a vy odhalíte svůj plán a podle něj se hnete. Tady dávám příklad. Dle tohoto plánování se divize pohne o 10cm vpřed, pak se pohne o 5 dílků na pravobok podle šablony (jejíž obrázek je vedle) a pak se hýbe dalších 10cm rovně.
Jednoduché.
Následuje střelba. Ta, stejně jako pohyb probíhá zároveň. Všechny lodě provedou střelbu a až na konci se vyhodnocuje, takže pokud nějaká loď ztratí 3 věže ze 4, jejich ztráta se projeví v dalším kole.
Vtipné je, že při házení a vyhodnocování střelby to má takovej ten správnej pocit. Neházíte milionem kostek a, stejně jako ve skutečnosti, víc budete netrefovat než trefovat, ale když trefíte, tak to většinou bolí.
Celé vyhodnocení střelby se točí okolo níže uvedené tabulky. Každé námořnictvo má svojí, neb žádná dvě námořnictva nemají stejná děla. Však to znáte. (mimochodem, tahle tabulka byla taky věc co mne na první dorou regulerně vystrašila, ale ukázalo se že je strašně jednoduchá)
Než abych nějak obecně popisoval, tak vám dám jeden konkrétní příklad, protože na tom se to vysvětluje nejlépe, neb ono to vypadá složitě a vůbec není.
Vaše loď, USS Pensacola střílí, na jinou loď, kterou je, naprosto nečekaně, také USS Pensacola (zvoleno pro určitě poškození). Pensacola má ve 4 věžích 10 děl. Za každá dvě děla máte jednu D12 (dvanáctistěnná kostka). Máte tedy 5 kostek. Změříte si na jakou jste vzdálenost od té druhé, zlé Pensacoly. Jste od ní řekněme 12 000 yardů. Mrknete do tabulky na 8inch děla a 12000y. V okýnku je 1+ -2 CA. To znamená že na tuhle vzdálenost vaše děla penetrují pancíř Těžkého křížníku a všeho menšího, to je to CA. 1+ vám říká, že trefují zásahy 1 a 10 a 2 vám říká že když vám padne, tak nejen že to je zásah ale jsou to rovnou dva zásahy. Vemete tedy svých 5 kostek a hodíte. Padne vám třeba 1, 2, 6, 8 a 9. 1 je jeden zásah, 2 jsou dva zásahy. Dohromady 3. Pak se podíváte o tabulku níže. Equivalent hits. Tato tabulka znázorňuje, že když střílíte z určité ráže na některé lodě, tak to může mít různé následky. Pokud střílíte třeba z bitevní lodě na torpedoborec a trefíte ho jednou tak i ten jeden zásah by měl stačit k tomu aby danou lod zkryplil. V tomto případě střílíte 8inch na CA, podíváte se do tabulky a ty 3 zásahy vynásobíte 1 a 1/2. Ze 3 zásahů jsou 4. Vezmete 4 D12 a hodite na poškození(ta další tabulka) a oznámíte protivníkovi, že dostal zásah do Hydroplánu a hoří (generátor mne vygeneroval 1, což je FP - float plane a oheň), TT Mount (Torpedo Tubes Mount - torpeda. Generátor vygeneroval 2), Hlavní věž (vygenerována 4, v dalším kole vám nestřílí jedna věž) a nakonec 6 (což znamená že si škrtnete jeden hullbox, to je těch 7 čtverečků. pozor, tohle je věc co vás potápí. Loď může být očesaná o všechno, ale jakmile hoří a nabírá vodu, tak je to špatné )
Ale to není vše, Pensacola má i 2 sekundární baterie. Za každou sekundární baterii máte jednu kostku. A opakujete výše zmíněný postup. 5inch AA, 12000y. pouze 1+, což znamená že jen 1 a 10 je úspěch. Řekněme že máte jeden uspěch. Mrknete se do ekvivaletních hitů a vidíte tam krát 1/2. Kdyby jste měli víc hitů, tak se vám to půlí, ale jeden nerozpůlíte. Hodíte tedy kostkou a pokud vám padne liché číslo, tak jste zasáhli. Ale pozor,tady když už řešíte poškození, tak vdíte, že u toho daného políčka není CA ani nic. To znamená, že když na poškození hodíte něco co je černě obtaženo (turret, hull box nebo bulkhead) tak to nic neudělá, protože vaše dělo prostě neprorazí pancéřování. Očesat tím sekundární baterie můžete, ale rozhodně tím neuděláte do nepřítele díru.
Nebudu lhát, vynechal jsem toho dost. Torpéda, souboj v noci, radary, sonary, ponorky, letadlové lodě, letadla samotná, počasí. Ani já jsem se totiž o tyhle části ještě neměl šanci vyzkoušet. Po 3 pokusech musím říct že ta hraje opravdu výborná. Její mechaniky a hratelnost se střetla presně v tom "příjemném" bodě, kdy je to dost komplexní a historicky přesně a zároveň tím netrpí hratelnost. A co se týče historického pocitu? Inu v naší třetí hře USS North Caroline v první salvě trefila KMS Bismarcku kormidlo a ten po celou hru kroužil, takže tak.
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Ataman píše: ↑6/3/2023, 07:38
Pěkné Nějakej AAR do budoucna neplánuješ?
Určitě. Časem máme v plánu si odehrát ty námořní bitvy u Guadalcanalu, takže z toho bych nějaké reporty udělal.
Teď jsme měli jen dvě hry kdy já měl USS Bois a dva torpedoborce a proti mne IJN Takao a 2 torpedoborce. První hra byla na naučení, druhá byla na vyzkoušení torpéd. Třetí hra byla USS San Francisco a USS North Caroline proti KMS Prinze Eugen a KMS Bismarck. Tady jsme zase chtěli vyzkoušet "těžké kluky" .
Ve třetí hře jsme udělali malej "tweak" pravidel. Vzdálenosti jsou doporučeny jako 1 knot = 1 cm a 1000 yardů = 10cm. Ve třetí hře jsme udělali, že 2000yardů je 10 cm. Důvodem bylo, že v prvních dvou hrách se obě flotily pohnuly a v druhém kole byli v podstatě na point-black. Při zdvojnásobení je šance na sebe střílet na trochu větší vzdálenost.
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Daver píše: ↑5/3/2023, 23:30
V tomhle příspěvku jsem psal o svém malém námořnickém projektu.
Muj další projekt je US NAVY okolo bitvy o Gauadalcanal.
Začal jsem o tom přemýšlet v době kdy Warlordgames udělali nové vydání Victory at sea.
Strašně mne to lákalo ale zároveň se mi straně nelíbili modely co k tomu vyšli. Předražené resinové ingoty, které ještě ke všemu neměli hezké detaily. A měřítko. 1:1800 se mi zdálo příliš veliké, chtělo to něco menšího, ale ne úplně malinkaté. Volba padla na GHQ Models- The Best Damn Wargaming Products Since 1967 (ano, tohle je jich motto a ano, mají zatraceně pravdu ) Dělají...malé věci. Nebudu vyjmenovávat všechno jen zmíním, že dělají hlavně měřítka 1:285/6mm (pozemní věci), v měřítku 1:2400 dělají námořnictvo, nějakou napoleoniku a občanskou válku v USA v 10mm a nakonec něco pro vláčky. Jejich kvalita je naprosto TOP (a s tim i cena no), ale proč je tomu tak? Protože dělají modýlky pro válečné hry Americké armády
Tady válečná hra a na stole jsou, přesně tak, modely z GHQ
A tady mám na ruce Merkavu. Jak mužete vidět model je opravdu malej, ale detaily má jak kdyby byl o pár urovní větší.
A teď tedy zpět k věci. Co tedy mám? Postupoval jsem podle reálného ORBATu a dle něj i nakupoval a lodě pojmenovával.
Bitevní loď
USS Washington (BB-47) (North Caroline-class)
Letadlová loď
USS Wasp (CV-7)(Wasp-class)
Těžké křižníky
USS San Francisco (CA-38) (New Orleans-class)
USS Northampton(CA-26) (Northampton-class)
Lehké křižníky
USS Atlanta (CL-51)(Atlanta-class)
USS Boise (CL-47)(Brooklyn-class)
Torpédoborce.
USS Benham (DD-397) (Benham-class)
USS Ellet (DD-398) (Benham-class)
USS Wilson (DD-408) (Benham-class)
USS Fanrenholt(DD-491) (Benson-class)
USS Laffey (DD-459) (Benson-class)
USS Barton (DD-599) (Benson-class)
USS Grayson (DD-435) (Gleaves-class)
USS Gwin (DD-433) (Gleaves-class)
USS Monsen (DD-436)(Gleaves-class)
Všechno jsou to lodě které se aktivně účastnili bojů v „Ironbottom“ a reálně tam byli (a mnohé tam jsou již navždy). A pak přišla ta největší zrada jakou jsem kdy zažil, ještě větší zrada, než když Brutus bodl Juliu Cesarovi nůž do zad.
Začal jsem zkoumat jak ty lodě vlastně namalovat a, pánejo, to byl pro mne šok. Člověk si tak nějak zvykl, že lodě jsou šedivé a tak to prostě je, ale ono ne, ne US NAVY, ta jede plné barvy! Takže jsem několik hodin strávil tím, že jsem na stránce https://www.shipcamouflage.com/camouflage_database.htm hledal svoje lodě a jaké měli zbarvení v ten danej rok. (U IJN je to ještě vtipnější, tam každá loď vyrobená nebo na přestavbě v jiné loděnici měla jinej odstín šedivé).
Na fotkách mužete vidět tu úroveň detailů, o které jsem mluvíš výš. Torpedoborce mají na délku cca 4,5cm, pro představu.
Co se týče pravidel. K těm se vrátím v nějakém budoucím příspěvku. Zkoušeli jsme s kamarádem Victory at sea a to bylo tak obrovské zklamání, že se to nedá popsat. General quarters 3 mne ze začátku odradili, ale teď jsem je začal testovat a uvidím kam to povede
Inu, o víkendu ke mne dorazil kamarád na trochu toho historického autismu a jeden celý den jsme alokovali pro hraní General Quaters 3.
General Quaters je stará hra. Tak stará, že si pamatuje ještě Sovětský svaz. 1. edice vyšla v roce 1975 a využívala šestistěnné kostky. 2. edice k šestistěnkám přihodila ještě desetistěnky a konečně, nejnovější edice, z roku 2006 přešla na dvanáctistěnky.
Když jsem poprvé viděl pravidla, tak jsem je opět zavřel, odložil a půl roku se na ně nepodíval. Jsou to totiž klasická "boomerská" pravidla, kdy jsou to opravdu STĚNY textu. Nakonec mne to ale nedalo a po shlednutí jednoho videa (hodím ho na konec textu) jsem tomu dal znova šanci. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že ta pravidla nejsou takovej masakr jak se zdají být, krom toho jsem byll velmi potěšen jednou věcí, která je u většiny wargaming pravidel naprosto klíčová a mnoho lidí si to ani neuvědomuje. A tím je dobře udělaný QRS (Quick reference sheet), shrnutí pravidel na jedné A4 (klidně z obou stran). Dále co mne velmi potěšilo byl obsah pravidel samotných neb obsahují mechaniky pro boj hladinových lodí, ponorky (a protiponorkový boj), počasí, noční boj, letadla atd atd. a vše je udělané tak, že můžete ze své hry cokoliv z toho vynechat a hra bude furt vyborně fungovat.
Zde jsou screeny QRS. Jak můžete vidět Flank speed obsahuje kostru pravidel a ono to vlastně pro začátek hraní stačí. Samozřejmě během hry nrazíte na detaily, které je potřeba upřesnit, ale proto jsou tam ty odkazy žeano.
Co tuhle hru dělá celkem "vyjmečnou" je fakt, že vše se děje simultálně. Žádné střídání hráčů. V plánovací fázi (TACTICAL PLOT PHASE) si napíšete pohyby pro vaše divize lodí popřípadě pro vaše jednotlivé lodě. Uděláte to vy a udělá to protivník. Tajně. Každý na svůj papírek. Pak dojde na pohybovou fázi (MOVEMENT PHASE) a vy odhalíte svůj plán a podle něj se hnete. Tady dávám příklad. Dle tohoto plánování se divize pohne o 10cm vpřed, pak se pohne o 5 dílků na pravobok podle šablony (jejíž obrázek je vedle) a pak se hýbe dalších 10cm rovně.
Jednoduché.
Následuje střelba. Ta, stejně jako pohyb probíhá zároveň. Všechny lodě provedou střelbu a až na konci se vyhodnocuje, takže pokud nějaká loď ztratí 3 věže ze 4, jejich ztráta se projeví v dalším kole.
Vtipné je, že při házení a vyhodnocování střelby to má takovej ten správnej pocit. Neházíte milionem kostek a, stejně jako ve skutečnosti, víc budete netrefovat než trefovat, ale když trefíte, tak to většinou bolí.
Celé vyhodnocení střelby se točí okolo níže uvedené tabulky. Každé námořnictvo má svojí, neb žádná dvě námořnictva nemají stejná děla. Však to znáte. (mimochodem, tahle tabulka byla taky věc co mne na první dorou regulerně vystrašila, ale ukázalo se že je strašně jednoduchá)
Než abych nějak obecně popisoval, tak vám dám jeden konkrétní příklad, protože na tom se to vysvětluje nejlépe, neb ono to vypadá složitě a vůbec není.
Vaše loď, USS Pensacola střílí, na jinou loď, kterou je, naprosto nečekaně, také USS Pensacola (zvoleno pro určitě poškození). Pensacola má ve 4 věžích 10 děl. Za každá dvě děla máte jednu D12 (dvanáctistěnná kostka). Máte tedy 5 kostek. Změříte si na jakou jste vzdálenost od té druhé, zlé Pensacoly. Jste od ní řekněme 12 000 yardů. Mrknete do tabulky na 8inch děla a 12000y. V okýnku je 1+ -2 CA. To znamená že na tuhle vzdálenost vaše děla penetrují pancíř Těžkého křížníku a všeho menšího, to je to CA. 1+ vám říká, že trefují zásahy 1 a 10 a 2 vám říká že když vám padne, tak nejen že to je zásah ale jsou to rovnou dva zásahy. Vemete tedy svých 5 kostek a hodíte. Padne vám třeba 1, 2, 6, 8 a 9. 1 je jeden zásah, 2 jsou dva zásahy. Dohromady 3. Pak se podíváte o tabulku níže. Equivalent hits. Tato tabulka znázorňuje, že když střílíte z určité ráže na některé lodě, tak to může mít různé následky. Pokud střílíte třeba z bitevní lodě na torpedoborec a trefíte ho jednou tak i ten jeden zásah by měl stačit k tomu aby danou lod zkryplil. V tomto případě střílíte 8inch na CA, podíváte se do tabulky a ty 3 zásahy vynásobíte 1 a 1/2. Ze 3 zásahů jsou 4. Vezmete 4 D12 a hodite na poškození(ta další tabulka) a oznámíte protivníkovi, že dostal zásah do Hydroplánu a hoří (generátor mne vygeneroval 1, což je FP - float plane a oheň), TT Mount (Torpedo Tubes Mount - torpeda. Generátor vygeneroval 2), Hlavní věž (vygenerována 4, v dalším kole vám nestřílí jedna věž) a nakonec 6 (což znamená že si škrtnete jeden hullbox, to je těch 7 čtverečků. pozor, tohle je věc co vás potápí. Loď může být očesaná o všechno, ale jakmile hoří a nabírá vodu, tak je to špatné )
Ale to není vše, Pensacola má i 2 sekundární baterie. Za každou sekundární baterii máte jednu kostku. A opakujete výše zmíněný postup. 5inch AA, 12000y. pouze 1+, což znamená že jen 1 a 10 je úspěch. Řekněme že máte jeden uspěch. Mrknete se do ekvivaletních hitů a vidíte tam krát 1/2. Kdyby jste měli víc hitů, tak se vám to půlí, ale jeden nerozpůlíte. Hodíte tedy kostkou a pokud vám padne liché číslo, tak jste zasáhli. Ale pozor,tady když už řešíte poškození, tak vdíte, že u toho daného políčka není CA ani nic. To znamená, že když na poškození hodíte něco co je černě obtaženo (turret, hull box nebo bulkhead) tak to nic neudělá, protože vaše dělo prostě neprorazí pancéřování. Očesat tím sekundární baterie můžete, ale rozhodně tím neuděláte do nepřítele díru.
Nebudu lhát, vynechal jsem toho dost. Torpéda, souboj v noci, radary, sonary, ponorky, letadlové lodě, letadla samotná, počasí. Ani já jsem se totiž o tyhle části ještě neměl šanci vyzkoušet. Po 3 pokusech musím říct že ta hraje opravdu výborná. Její mechaniky a hratelnost se střetla presně v tom "příjemném" bodě, kdy je to dost komplexní a historicky přesně a zároveň tím netrpí hratelnost. A co se týče historického pocitu? Inu v naší třetí hře USS North Caroline v první salvě trefila KMS Bismarcku kormidlo a ten po celou hru kroužil, takže tak.
Tohle vypadá mimořádně zajímavě, rád bych si to někdy zkusil
Daver píše: ↑5/3/2023, 23:30
V tomhle příspěvku jsem psal o svém malém námořnickém projektu.
Muj další projekt je US NAVY okolo bitvy o Gauadalcanal.
Začal jsem o tom přemýšlet v době kdy Warlordgames udělali nové vydání Victory at sea.
Strašně mne to lákalo ale zároveň se mi straně nelíbili modely co k tomu vyšli. Předražené resinové ingoty, které ještě ke všemu neměli hezké detaily. A měřítko. 1:1800 se mi zdálo příliš veliké, chtělo to něco menšího, ale ne úplně malinkaté. Volba padla na GHQ Models- The Best Damn Wargaming Products Since 1967 (ano, tohle je jich motto a ano, mají zatraceně pravdu ) Dělají...malé věci. Nebudu vyjmenovávat všechno jen zmíním, že dělají hlavně měřítka 1:285/6mm (pozemní věci), v měřítku 1:2400 dělají námořnictvo, nějakou napoleoniku a občanskou válku v USA v 10mm a nakonec něco pro vláčky. Jejich kvalita je naprosto TOP (a s tim i cena no), ale proč je tomu tak? Protože dělají modýlky pro válečné hry Americké armády
Tady válečná hra a na stole jsou, přesně tak, modely z GHQ
A tady mám na ruce Merkavu. Jak mužete vidět model je opravdu malej, ale detaily má jak kdyby byl o pár urovní větší.
A teď tedy zpět k věci. Co tedy mám? Postupoval jsem podle reálného ORBATu a dle něj i nakupoval a lodě pojmenovával.
Bitevní loď
USS Washington (BB-47) (North Caroline-class)
Letadlová loď
USS Wasp (CV-7)(Wasp-class)
Těžké křižníky
USS San Francisco (CA-38) (New Orleans-class)
USS Northampton(CA-26) (Northampton-class)
Lehké křižníky
USS Atlanta (CL-51)(Atlanta-class)
USS Boise (CL-47)(Brooklyn-class)
Torpédoborce.
USS Benham (DD-397) (Benham-class)
USS Ellet (DD-398) (Benham-class)
USS Wilson (DD-408) (Benham-class)
USS Fanrenholt(DD-491) (Benson-class)
USS Laffey (DD-459) (Benson-class)
USS Barton (DD-599) (Benson-class)
USS Grayson (DD-435) (Gleaves-class)
USS Gwin (DD-433) (Gleaves-class)
USS Monsen (DD-436)(Gleaves-class)
Všechno jsou to lodě které se aktivně účastnili bojů v „Ironbottom“ a reálně tam byli (a mnohé tam jsou již navždy). A pak přišla ta největší zrada jakou jsem kdy zažil, ještě větší zrada, než když Brutus bodl Juliu Cesarovi nůž do zad.
Začal jsem zkoumat jak ty lodě vlastně namalovat a, pánejo, to byl pro mne šok. Člověk si tak nějak zvykl, že lodě jsou šedivé a tak to prostě je, ale ono ne, ne US NAVY, ta jede plné barvy! Takže jsem několik hodin strávil tím, že jsem na stránce https://www.shipcamouflage.com/camouflage_database.htm hledal svoje lodě a jaké měli zbarvení v ten danej rok. (U IJN je to ještě vtipnější, tam každá loď vyrobená nebo na přestavbě v jiné loděnici měla jinej odstín šedivé).
Na fotkách mužete vidět tu úroveň detailů, o které jsem mluvíš výš. Torpedoborce mají na délku cca 4,5cm, pro představu.
Co se týče pravidel. K těm se vrátím v nějakém budoucím příspěvku. Zkoušeli jsme s kamarádem Victory at sea a to bylo tak obrovské zklamání, že se to nedá popsat. General quarters 3 mne ze začátku odradili, ale teď jsem je začal testovat a uvidím kam to povede
Inu, o víkendu ke mne dorazil kamarád na trochu toho historického autismu a jeden celý den jsme alokovali pro hraní General Quaters 3.
General Quaters je stará hra. Tak stará, že si pamatuje ještě Sovětský svaz. 1. edice vyšla v roce 1975 a využívala šestistěnné kostky. 2. edice k šestistěnkám přihodila ještě desetistěnky a konečně, nejnovější edice, z roku 2006 přešla na dvanáctistěnky.
Když jsem poprvé viděl pravidla, tak jsem je opět zavřel, odložil a půl roku se na ně nepodíval. Jsou to totiž klasická "boomerská" pravidla, kdy jsou to opravdu STĚNY textu. Nakonec mne to ale nedalo a po shlednutí jednoho videa (hodím ho na konec textu) jsem tomu dal znova šanci. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že ta pravidla nejsou takovej masakr jak se zdají být, krom toho jsem byll velmi potěšen jednou věcí, která je u většiny wargaming pravidel naprosto klíčová a mnoho lidí si to ani neuvědomuje. A tím je dobře udělaný QRS (Quick reference sheet), shrnutí pravidel na jedné A4 (klidně z obou stran). Dále co mne velmi potěšilo byl obsah pravidel samotných neb obsahují mechaniky pro boj hladinových lodí, ponorky (a protiponorkový boj), počasí, noční boj, letadla atd atd. a vše je udělané tak, že můžete ze své hry cokoliv z toho vynechat a hra bude furt vyborně fungovat.
Zde jsou screeny QRS. Jak můžete vidět Flank speed obsahuje kostru pravidel a ono to vlastně pro začátek hraní stačí. Samozřejmě během hry nrazíte na detaily, které je potřeba upřesnit, ale proto jsou tam ty odkazy žeano.
Co tuhle hru dělá celkem "vyjmečnou" je fakt, že vše se děje simultálně. Žádné střídání hráčů. V plánovací fázi (TACTICAL PLOT PHASE) si napíšete pohyby pro vaše divize lodí popřípadě pro vaše jednotlivé lodě. Uděláte to vy a udělá to protivník. Tajně. Každý na svůj papírek. Pak dojde na pohybovou fázi (MOVEMENT PHASE) a vy odhalíte svůj plán a podle něj se hnete. Tady dávám příklad. Dle tohoto plánování se divize pohne o 10cm vpřed, pak se pohne o 5 dílků na pravobok podle šablony (jejíž obrázek je vedle) a pak se hýbe dalších 10cm rovně.
Jednoduché.
Následuje střelba. Ta, stejně jako pohyb probíhá zároveň. Všechny lodě provedou střelbu a až na konci se vyhodnocuje, takže pokud nějaká loď ztratí 3 věže ze 4, jejich ztráta se projeví v dalším kole.
Vtipné je, že při házení a vyhodnocování střelby to má takovej ten správnej pocit. Neházíte milionem kostek a, stejně jako ve skutečnosti, víc budete netrefovat než trefovat, ale když trefíte, tak to většinou bolí.
Celé vyhodnocení střelby se točí okolo níže uvedené tabulky. Každé námořnictvo má svojí, neb žádná dvě námořnictva nemají stejná děla. Však to znáte. (mimochodem, tahle tabulka byla taky věc co mne na první dorou regulerně vystrašila, ale ukázalo se že je strašně jednoduchá)
Než abych nějak obecně popisoval, tak vám dám jeden konkrétní příklad, protože na tom se to vysvětluje nejlépe, neb ono to vypadá složitě a vůbec není.
Vaše loď, USS Pensacola střílí, na jinou loď, kterou je, naprosto nečekaně, také USS Pensacola (zvoleno pro určitě poškození). Pensacola má ve 4 věžích 10 děl. Za každá dvě děla máte jednu D12 (dvanáctistěnná kostka). Máte tedy 5 kostek. Změříte si na jakou jste vzdálenost od té druhé, zlé Pensacoly. Jste od ní řekněme 12 000 yardů. Mrknete do tabulky na 8inch děla a 12000y. V okýnku je 1+ -2 CA. To znamená že na tuhle vzdálenost vaše děla penetrují pancíř Těžkého křížníku a všeho menšího, to je to CA. 1+ vám říká, že trefují zásahy 1 a 10 a 2 vám říká že když vám padne, tak nejen že to je zásah ale jsou to rovnou dva zásahy. Vemete tedy svých 5 kostek a hodíte. Padne vám třeba 1, 2, 6, 8 a 9. 1 je jeden zásah, 2 jsou dva zásahy. Dohromady 3. Pak se podíváte o tabulku níže. Equivalent hits. Tato tabulka znázorňuje, že když střílíte z určité ráže na některé lodě, tak to může mít různé následky. Pokud střílíte třeba z bitevní lodě na torpedoborec a trefíte ho jednou tak i ten jeden zásah by měl stačit k tomu aby danou lod zkryplil. V tomto případě střílíte 8inch na CA, podíváte se do tabulky a ty 3 zásahy vynásobíte 1 a 1/2. Ze 3 zásahů jsou 4. Vezmete 4 D12 a hodite na poškození(ta další tabulka) a oznámíte protivníkovi, že dostal zásah do Hydroplánu a hoří (generátor mne vygeneroval 1, což je FP - float plane a oheň), TT Mount (Torpedo Tubes Mount - torpeda. Generátor vygeneroval 2), Hlavní věž (vygenerována 4, v dalším kole vám nestřílí jedna věž) a nakonec 6 (což znamená že si škrtnete jeden hullbox, to je těch 7 čtverečků. pozor, tohle je věc co vás potápí. Loď může být očesaná o všechno, ale jakmile hoří a nabírá vodu, tak je to špatné )
Ale to není vše, Pensacola má i 2 sekundární baterie. Za každou sekundární baterii máte jednu kostku. A opakujete výše zmíněný postup. 5inch AA, 12000y. pouze 1+, což znamená že jen 1 a 10 je úspěch. Řekněme že máte jeden uspěch. Mrknete se do ekvivaletních hitů a vidíte tam krát 1/2. Kdyby jste měli víc hitů, tak se vám to půlí, ale jeden nerozpůlíte. Hodíte tedy kostkou a pokud vám padne liché číslo, tak jste zasáhli. Ale pozor,tady když už řešíte poškození, tak vdíte, že u toho daného políčka není CA ani nic. To znamená, že když na poškození hodíte něco co je černě obtaženo (turret, hull box nebo bulkhead) tak to nic neudělá, protože vaše dělo prostě neprorazí pancéřování. Očesat tím sekundární baterie můžete, ale rozhodně tím neuděláte do nepřítele díru.
Nebudu lhát, vynechal jsem toho dost. Torpéda, souboj v noci, radary, sonary, ponorky, letadlové lodě, letadla samotná, počasí. Ani já jsem se totiž o tyhle části ještě neměl šanci vyzkoušet. Po 3 pokusech musím říct že ta hraje opravdu výborná. Její mechaniky a hratelnost se střetla presně v tom "příjemném" bodě, kdy je to dost komplexní a historicky přesně a zároveň tím netrpí hratelnost. A co se týče historického pocitu? Inu v naší třetí hře USS North Caroline v první salvě trefila KMS Bismarcku kormidlo a ten po celou hru kroužil, takže tak.
Tohle vypadá mimořádně zajímavě, rád bych si to někdy zkusil
Určitě není problém. Jen řekni odkud jsi
Mohu zaslat i PDF pravidel. Jo, a je tam i letecká složka a ta, jak je surface warfare celkem jednoduchý, tam letecká složka je fakt psycho
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Daver píše: ↑5/3/2023, 23:30
V tomhle příspěvku jsem psal o svém malém námořnickém projektu.
Muj další projekt je US NAVY okolo bitvy o Gauadalcanal.
Začal jsem o tom přemýšlet v době kdy Warlordgames udělali nové vydání Victory at sea.
Strašně mne to lákalo ale zároveň se mi straně nelíbili modely co k tomu vyšli. Předražené resinové ingoty, které ještě ke všemu neměli hezké detaily. A měřítko. 1:1800 se mi zdálo příliš veliké, chtělo to něco menšího, ale ne úplně malinkaté. Volba padla na GHQ Models- The Best Damn Wargaming Products Since 1967 (ano, tohle je jich motto a ano, mají zatraceně pravdu ) Dělají...malé věci. Nebudu vyjmenovávat všechno jen zmíním, že dělají hlavně měřítka 1:285/6mm (pozemní věci), v měřítku 1:2400 dělají námořnictvo, nějakou napoleoniku a občanskou válku v USA v 10mm a nakonec něco pro vláčky. Jejich kvalita je naprosto TOP (a s tim i cena no), ale proč je tomu tak? Protože dělají modýlky pro válečné hry Americké armády
Tady válečná hra a na stole jsou, přesně tak, modely z GHQ
A tady mám na ruce Merkavu. Jak mužete vidět model je opravdu malej, ale detaily má jak kdyby byl o pár urovní větší.
A teď tedy zpět k věci. Co tedy mám? Postupoval jsem podle reálného ORBATu a dle něj i nakupoval a lodě pojmenovával.
Bitevní loď
USS Washington (BB-47) (North Caroline-class)
Letadlová loď
USS Wasp (CV-7)(Wasp-class)
Těžké křižníky
USS San Francisco (CA-38) (New Orleans-class)
USS Northampton(CA-26) (Northampton-class)
Lehké křižníky
USS Atlanta (CL-51)(Atlanta-class)
USS Boise (CL-47)(Brooklyn-class)
Torpédoborce.
USS Benham (DD-397) (Benham-class)
USS Ellet (DD-398) (Benham-class)
USS Wilson (DD-408) (Benham-class)
USS Fanrenholt(DD-491) (Benson-class)
USS Laffey (DD-459) (Benson-class)
USS Barton (DD-599) (Benson-class)
USS Grayson (DD-435) (Gleaves-class)
USS Gwin (DD-433) (Gleaves-class)
USS Monsen (DD-436)(Gleaves-class)
Všechno jsou to lodě které se aktivně účastnili bojů v „Ironbottom“ a reálně tam byli (a mnohé tam jsou již navždy). A pak přišla ta největší zrada jakou jsem kdy zažil, ještě větší zrada, než když Brutus bodl Juliu Cesarovi nůž do zad.
Začal jsem zkoumat jak ty lodě vlastně namalovat a, pánejo, to byl pro mne šok. Člověk si tak nějak zvykl, že lodě jsou šedivé a tak to prostě je, ale ono ne, ne US NAVY, ta jede plné barvy! Takže jsem několik hodin strávil tím, že jsem na stránce https://www.shipcamouflage.com/camouflage_database.htm hledal svoje lodě a jaké měli zbarvení v ten danej rok. (U IJN je to ještě vtipnější, tam každá loď vyrobená nebo na přestavbě v jiné loděnici měla jinej odstín šedivé).
Na fotkách mužete vidět tu úroveň detailů, o které jsem mluvíš výš. Torpedoborce mají na délku cca 4,5cm, pro představu.
Co se týče pravidel. K těm se vrátím v nějakém budoucím příspěvku. Zkoušeli jsme s kamarádem Victory at sea a to bylo tak obrovské zklamání, že se to nedá popsat. General quarters 3 mne ze začátku odradili, ale teď jsem je začal testovat a uvidím kam to povede
Inu, o víkendu ke mne dorazil kamarád na trochu toho historického autismu a jeden celý den jsme alokovali pro hraní General Quaters 3.
General Quaters je stará hra. Tak stará, že si pamatuje ještě Sovětský svaz. 1. edice vyšla v roce 1975 a využívala šestistěnné kostky. 2. edice k šestistěnkám přihodila ještě desetistěnky a konečně, nejnovější edice, z roku 2006 přešla na dvanáctistěnky.
Když jsem poprvé viděl pravidla, tak jsem je opět zavřel, odložil a půl roku se na ně nepodíval. Jsou to totiž klasická "boomerská" pravidla, kdy jsou to opravdu STĚNY textu. Nakonec mne to ale nedalo a po shlednutí jednoho videa (hodím ho na konec textu) jsem tomu dal znova šanci. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že ta pravidla nejsou takovej masakr jak se zdají být, krom toho jsem byll velmi potěšen jednou věcí, která je u většiny wargaming pravidel naprosto klíčová a mnoho lidí si to ani neuvědomuje. A tím je dobře udělaný QRS (Quick reference sheet), shrnutí pravidel na jedné A4 (klidně z obou stran). Dále co mne velmi potěšilo byl obsah pravidel samotných neb obsahují mechaniky pro boj hladinových lodí, ponorky (a protiponorkový boj), počasí, noční boj, letadla atd atd. a vše je udělané tak, že můžete ze své hry cokoliv z toho vynechat a hra bude furt vyborně fungovat.
Zde jsou screeny QRS. Jak můžete vidět Flank speed obsahuje kostru pravidel a ono to vlastně pro začátek hraní stačí. Samozřejmě během hry nrazíte na detaily, které je potřeba upřesnit, ale proto jsou tam ty odkazy žeano.
Co tuhle hru dělá celkem "vyjmečnou" je fakt, že vše se děje simultálně. Žádné střídání hráčů. V plánovací fázi (TACTICAL PLOT PHASE) si napíšete pohyby pro vaše divize lodí popřípadě pro vaše jednotlivé lodě. Uděláte to vy a udělá to protivník. Tajně. Každý na svůj papírek. Pak dojde na pohybovou fázi (MOVEMENT PHASE) a vy odhalíte svůj plán a podle něj se hnete. Tady dávám příklad. Dle tohoto plánování se divize pohne o 10cm vpřed, pak se pohne o 5 dílků na pravobok podle šablony (jejíž obrázek je vedle) a pak se hýbe dalších 10cm rovně.
Jednoduché.
Následuje střelba. Ta, stejně jako pohyb probíhá zároveň. Všechny lodě provedou střelbu a až na konci se vyhodnocuje, takže pokud nějaká loď ztratí 3 věže ze 4, jejich ztráta se projeví v dalším kole.
Vtipné je, že při házení a vyhodnocování střelby to má takovej ten správnej pocit. Neházíte milionem kostek a, stejně jako ve skutečnosti, víc budete netrefovat než trefovat, ale když trefíte, tak to většinou bolí.
Celé vyhodnocení střelby se točí okolo níže uvedené tabulky. Každé námořnictvo má svojí, neb žádná dvě námořnictva nemají stejná děla. Však to znáte. (mimochodem, tahle tabulka byla taky věc co mne na první dorou regulerně vystrašila, ale ukázalo se že je strašně jednoduchá)
Než abych nějak obecně popisoval, tak vám dám jeden konkrétní příklad, protože na tom se to vysvětluje nejlépe, neb ono to vypadá složitě a vůbec není.
Vaše loď, USS Pensacola střílí, na jinou loď, kterou je, naprosto nečekaně, také USS Pensacola (zvoleno pro určitě poškození). Pensacola má ve 4 věžích 10 děl. Za každá dvě děla máte jednu D12 (dvanáctistěnná kostka). Máte tedy 5 kostek. Změříte si na jakou jste vzdálenost od té druhé, zlé Pensacoly. Jste od ní řekněme 12 000 yardů. Mrknete do tabulky na 8inch děla a 12000y. V okýnku je 1+ -2 CA. To znamená že na tuhle vzdálenost vaše děla penetrují pancíř Těžkého křížníku a všeho menšího, to je to CA. 1+ vám říká, že trefují zásahy 1 a 10 a 2 vám říká že když vám padne, tak nejen že to je zásah ale jsou to rovnou dva zásahy. Vemete tedy svých 5 kostek a hodíte. Padne vám třeba 1, 2, 6, 8 a 9. 1 je jeden zásah, 2 jsou dva zásahy. Dohromady 3. Pak se podíváte o tabulku níže. Equivalent hits. Tato tabulka znázorňuje, že když střílíte z určité ráže na některé lodě, tak to může mít různé následky. Pokud střílíte třeba z bitevní lodě na torpedoborec a trefíte ho jednou tak i ten jeden zásah by měl stačit k tomu aby danou lod zkryplil. V tomto případě střílíte 8inch na CA, podíváte se do tabulky a ty 3 zásahy vynásobíte 1 a 1/2. Ze 3 zásahů jsou 4. Vezmete 4 D12 a hodite na poškození(ta další tabulka) a oznámíte protivníkovi, že dostal zásah do Hydroplánu a hoří (generátor mne vygeneroval 1, což je FP - float plane a oheň), TT Mount (Torpedo Tubes Mount - torpeda. Generátor vygeneroval 2), Hlavní věž (vygenerována 4, v dalším kole vám nestřílí jedna věž) a nakonec 6 (což znamená že si škrtnete jeden hullbox, to je těch 7 čtverečků. pozor, tohle je věc co vás potápí. Loď může být očesaná o všechno, ale jakmile hoří a nabírá vodu, tak je to špatné )
Ale to není vše, Pensacola má i 2 sekundární baterie. Za každou sekundární baterii máte jednu kostku. A opakujete výše zmíněný postup. 5inch AA, 12000y. pouze 1+, což znamená že jen 1 a 10 je úspěch. Řekněme že máte jeden uspěch. Mrknete se do ekvivaletních hitů a vidíte tam krát 1/2. Kdyby jste měli víc hitů, tak se vám to půlí, ale jeden nerozpůlíte. Hodíte tedy kostkou a pokud vám padne liché číslo, tak jste zasáhli. Ale pozor,tady když už řešíte poškození, tak vdíte, že u toho daného políčka není CA ani nic. To znamená, že když na poškození hodíte něco co je černě obtaženo (turret, hull box nebo bulkhead) tak to nic neudělá, protože vaše dělo prostě neprorazí pancéřování. Očesat tím sekundární baterie můžete, ale rozhodně tím neuděláte do nepřítele díru.
Nebudu lhát, vynechal jsem toho dost. Torpéda, souboj v noci, radary, sonary, ponorky, letadlové lodě, letadla samotná, počasí. Ani já jsem se totiž o tyhle části ještě neměl šanci vyzkoušet. Po 3 pokusech musím říct že ta hraje opravdu výborná. Její mechaniky a hratelnost se střetla presně v tom "příjemném" bodě, kdy je to dost komplexní a historicky přesně a zároveň tím netrpí hratelnost. A co se týče historického pocitu? Inu v naší třetí hře USS North Caroline v první salvě trefila KMS Bismarcku kormidlo a ten po celou hru kroužil, takže tak.
Tohle vypadá mimořádně zajímavě, rád bych si to někdy zkusil
Určitě není problém. Jen řekni odkud jsi
Mohu zaslat i PDF pravidel. Jo, a je tam i letecká složka a ta, jak je surface warfare celkem jednoduchý, tam letecká složka je fakt psycho
Pekné Já jsem z Prahy.
Jo, to si dovedu představit že to letecká složka trochu zkomplikuje
Raiden píše: ↑16/5/2023, 02:32
Tohle vypadá mimořádně zajímavě, rád bych si to někdy zkusil
Určitě není problém. Jen řekni odkud jsi
Mohu zaslat i PDF pravidel. Jo, a je tam i letecká složka a ta, jak je surface warfare celkem jednoduchý, tam letecká složka je fakt psycho
Pekné Já jsem z Prahy.
Jo, to si dovedu představit že to letecká složka trochu zkomplikuje
By šlo, až tam budu mít nějakou hru, tak ti dám vědět
Já jsem z Plzně.
Zajímavé je, že u letadel se tak nějak moc nepočítá, že by letadlové lodě byli na stole. Prostě to v rámci hry nedává smysl. Dává smysl jedna letadlová loď na stole, která je pod útokem a nebo dává smysl, když letadlové lodě vubec nejsou na stole a objeví se jen letadla.
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Určitě není problém. Jen řekni odkud jsi
Mohu zaslat i PDF pravidel. Jo, a je tam i letecká složka a ta, jak je surface warfare celkem jednoduchý, tam letecká složka je fakt psycho
Pekné Já jsem z Prahy.
Jo, to si dovedu představit že to letecká složka trochu zkomplikuje
By šlo, až tam budu mít nějakou hru, tak ti dám vědět
Já jsem z Plzně.
Zajímavé je, že u letadel se tak nějak moc nepočítá, že by letadlové lodě byli na stole. Prostě to v rámci hry nedává smysl. Dává smysl jedna letadlová loď na stole, která je pod útokem a nebo dává smysl, když letadlové lodě vubec nejsou na stole a objeví se jen letadla.
Tak jsem měl další výlet ke kámošovi do sudet. Odehrály jsme asi 7 her ve 3 různých systémech.
První systém byl In country. Je to skirmish, moderna (21. století), měřítko 28mm.
Hrálo se Wagnerovci vs UA SOF
Systém je velmi zajímavý. Kostka se používá d10. Každý hráč má za kolo 2 aktivace, nezávisle na množství jednotek. Takže i když máte 4-5 jednotek, furt můžete za kolo aktivovat jen 2. Většina věcí se řeší přes takzvané gripy, ty určují kvalitu jednotky. Kupříkladu specky mají 3/7/9. To říká co je potřeba podhodit na různé věci. Hod granátem, střelba atd. Pokud se střílí na blízko, bez překážek, je to na 3+, pokud jsou tam nějaké překážky je to na 7+ atd atd. odehrál jsem v tom 3 hry a určitě si nechám natisknout nějaké Ukrajince a Rusy.
pár fotek níže.
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Raiden píše: ↑16/5/2023, 02:32
Tohle vypadá mimořádně zajímavě, rád bych si to někdy zkusil
Určitě není problém. Jen řekni odkud jsi
Mohu zaslat i PDF pravidel. Jo, a je tam i letecká složka a ta, jak je surface warfare celkem jednoduchý, tam letecká složka je fakt psycho
Pekné Já jsem z Prahy.
Jo, to si dovedu představit že to letecká složka trochu zkomplikuje
přišel tvůj čas
Příští týden 22. v sobotu budu v Rubikonu hrát lodičky Tak kdyby jsi se chtěl přijít podívat
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Určitě není problém. Jen řekni odkud jsi
Mohu zaslat i PDF pravidel. Jo, a je tam i letecká složka a ta, jak je surface warfare celkem jednoduchý, tam letecká složka je fakt psycho
Pekné Já jsem z Prahy.
Jo, to si dovedu představit že to letecká složka trochu zkomplikuje
přišel tvůj čas
Příští týden 22. v sobotu budu v Rubikonu hrát lodičky Tak kdyby jsi se chtěl přijít podívat