Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

zzz
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1033
Registrován: 7/5/2020, 11:58

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od zzz »

seabee píše: Ale proč se tomu říká Německé právo, když ještě žádné Německo neexistovalo a Bavoři, Frankové, Sasíci a Prusové, notabene Švábové se za žádné Němce nepovažovali, to je dobrá otázka. (...)
Třeba proto, že tehdy asi považovali za němce i ty kdo mluvili po bavorsky. Protože oba němčina i bavorština k sobě mají blíž než třeba čeština (či slovenčina) vs. maďarština.

Nicméně pointa toho včerejšího textíku, byla v tom, že IMHO "německé" právo přicházející do naší vlasti nebylo jednotné. Ale spíše šlo o různé příbuzné verze téhož práva (které se odlišovalo v některých detailech či u které platily variantní řešení). A myslím si, že primárním rozpoznávacím znakem: jakou konkrétní verzi "německého" práva si s sebou přinesli, tak že to záleželo na konkrétním regionu odkud přicházeli němečtí (=německy/bavorsky/... hovořící) imigranti do naší vlasti.
Na tento pohyb se napojovaly skupiny saských, vestfálských či porýnských zájemců, pronikající za Labe do nových a ještě ne hustěji zalidněných regionů.
https://itvar.cz/nemecka-kolonizace-str ... ace-2-cast


Zatímco To co jsi ty psal výše, tak jsi myslel jednotné právo a to myslím tehdy také existovalo a to díky centralizované organizaci některých církevních řádů - proto jsem uváděl cisterciáky a benediktýny (ať už v tom či onom klášteře se sdružovali chlapi či ženské), když byli zváni aby přišli do ČR a založili kláštery. Tj. panovník měl usnadněné vyjednávání, protože věděl, že když poznal pravidla např. cisterciáků nebo křížovníků (založené Anežkou Přemyslovnou), tak věděl že jiná skupina cisterciáků či křížovníků funguje podle stejných pravidel = jednotné právo.
Osobně tipuji, že právě určitý konzervativismus panovníka stál za tím, že např. jiný tehdejší řád augustiniáni příliš nebyli zváni do naší vlasti. Panovník (a jeho odborníci) znali pravidla pár řádů, tyto pravidla nebyly v konfliktu s královými zájmy, takže proč experimentovat s jakýmisi jinými řeholníky fungujícími podle jiných pravidel :?:


Trochu to zlehčuji, ale snažím se vysvětlit princip mezi příbuzným a jednotným právem - není to odborný termín, takhle jsem to nazval já neodborník.
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??"
https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178
Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně.
Moudře. Demokraticky.
Bez násilí. Sametově.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od t.hajek »

takže.. existovaly dva okruhy "německého" práva - čerpáno z Wiki

1)tzv. saské či magdeburské
využíváno v severoněmeckých oblastech
sepsáno v letech 1220-1233 Eikem von Repgow, patrně nejdříve latinsky až pak přeloženo do dolnoněmčiny a je známo jako Saské zrcadlo

Je to soupis zemského a lenního práva saské oblasti (severní Německo). Prameny pro soupis byly saské právní obyčeje, některé říšské zákony a rozsudky císařského soudu, zrcadlo naopak nenese známky vlivu římského ani kanonického práva.

2) švábské - vycházelo ze saského, ale bylo obohaceno o zásady římského práva
využíváno v jihoněmeckých oblastech

sepsáno v Augsburgu v druhé pol. 13. století hornoněmecky a právní kniha nese název Švábské zrcadlo

tedy okruhy "německého" práva byly jen dva a při lokaci bylo vždy uvedeno jakým právem se má nově vznikající obec řídit a často také kdo je odvolací stolicí.
České země byly rozděleny cca v polovině, kdy na jihu převažovalo právo švábské s odvolacím soudem v Praze. Severní část od linie Chomutov – Louny – Slaný – Kolín – Kouřim – Polička – Olomouc byla saská. Patřila sem ale také třeba Malá Strana a odvolací stolicí byly Litoměřice, na Moravě Olomouc. Odtud se mohlo odvolávat i do ciziny- Magdeburgu či Norimberka, než to Karel IV. zatrhl.
ObrázekObrázekObrázek
zzz
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1033
Registrován: 7/5/2020, 11:58

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od zzz »

Tomáši díky moc za info. Doufejme, že autor na wiki měl dobré zdroje.


Když už jsme u toho tématu, tak bych dotaz do tehdejší praxe. Na mílové právo v souvislosti s rozmachem rybníkářství v uměle budovaných chovech ryb (v rybnících).

Chápu správně, že např. Rožmberkové (a jejich nepřímí předchůdci Vítkovci) museli počítat s faktorem mílového práva? Tj. např. že odbyt ryb budou mít zajištěn např. v Českém Krumlově. Zatímco v královském městě Českých Budějovících budou jejich ryby vystaveny nabídkám od konkurence?

Myslím to tak, že že např. ve srovnání se zbudováním pivovaru musela být vstupní investice do zbudování rybníku mnohem nákladnější. Tj. kvůli nákladům na přepravu tipuji, že pro výběr místa pro zbudování rybníku bylo klíčové garance odbytu.

Nechme stranou zdanění v souvislosti s mílovým právem.

Jde mi opravdu jen o to, jestli např. bylo pravidlem, že majitel/provozovatel rybníku měl garanci, že např. 50 let od vybudování rybníku bude mít zajištěn odbyt (=nebude konkurence).
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??"
https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178
Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně.
Moudře. Demokraticky.
Bez násilí. Sametově.
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3506
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od seabee »

zzz píše:
seabee píše: A). A myslím si, že primárním rozpoznávacím znakem: jakou konkrétní verzi "německého" práva si s sebou přinesli, tak že to záleželo na konkrétním regionu odkud přicházeli němečtí (=německy/bavorsky/... hovořící) imigranti do naší vlasti.

Zatímco To co jsi ty psal výše, tak jsi myslel jednotné právo a to myslím tehdy také existovalo a to díky centralizované organizaci některých církevních řádů - proto jsem uváděl cisterciáky a benediktýny (ať už v tom či onom klášteře se sdružovali chlapi či ženské), když byli zváni aby přišli do ČR a založili kláštery. Tj. panovník měl usnadněné vyjednávání, protože věděl, že když poznal pravidla např. cisterciáků nebo křížovníků (založené Anežkou Přemyslovnou), tak věděl že jiná skupina cisterciáků či křížovníků funguje podle stejných pravidel = jednotné právo.
Myslím, že to vidíš moc demokraticky. Jestliže si panovník, suverén, pozval nějaké osadníky, tak jim předepsal, jak se mají chovat a bylo mu jedno, co si odkud chtějí přinést. Asi stejně postupoval i v případě církevních řádů - tady tomu ale mohlo předcházet nějaké vyjednávání a ústupky. Řády byly bohaté organizace s centry mimo království a měli jinou vyjednávací sílu.

Ale můj příspěvek byl zaměřený na používání "Německého práva" při zakládání měst (i ryze českých) a zvaní osadníků. O podmínkách řádů toho moc nevím. Ale to hovoříme o panovnické úrovni. Kolonizaci pak podnikala i sama města, jednotliví územní lenní páni a samozřejmě i kláštery (řády). Ti si už určovali vlastní vrchnostenská pravidla - samozřejmě v rámci práva uděleného panovníkem.
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od t.hajek »

zzz
Mílové právo ve vztahu k prodeji ryb jsme nezaznamenal. neříkám, že není, jen že jsem to v této souvislosti neslyšel. Mílové právo mám zafixováno zejména na výrobky městských řemeslníků, kteří tím neumožňovali konkurenci.

Garance odbytu u ryb byla jiná. Ono totiž ryba je prakticky hlavním postním jídlem (kromě račího masa). A vzhledem ke všem nedělím a mnoha postním svátkům pro ně odbyt byl zaručen. Dokonce rybníky spíše vznikaly na základě poptávky/nedostatku postního jídla. Vrchnost v nich pak viděla investici s garancí návratnosti díky církevnímu roku.

seabee
příchozí kolonisté si s sebou obvykle přinesli své právo a jejich volba byla respektována vrchností. Ta jim právo obvykle jen potvrzovala. Bylo by samozřejmě jednodušší mít jedno právo, ale doba unifikaci příliš nepřála.
ObrázekObrázekObrázek
zzz
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1033
Registrován: 7/5/2020, 11:58

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od zzz »

seabee

cílem bylo vysvětlit rozdíl mezi příbuzným a jednotným právem. Ono totiž klíčové bylo to co výše napsal tomáš - kdo bude autorita která bude provádět "výklad práva".

To co napíšu už je mimo téma článku, nicméně snad pomůže vysvětlit princip na který mířím. Mluvím o důvodech proč bylo kompatibilní právo Hanzovního spolku. Snad pomůže, pro pochopení, že někteří experti prý přirovnávali vstup Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska k obnovení principů Hanzy. Neboť v té době se ještě Ruská federace +- chovala normálně, takže v zásadě celý Balt (včetně Norska jako člena EHP) nastoupil cestu vzájemné kompatibility. Nemluvím o principu transpozice evropského práva. Mluvím spíše o důsledcích že k sobě v zásadě všichni na Baltu hledali cestu jak spolupracovat (namísto toho, aby hledali cestu jak spolu řešit nesmyslné spory).

P.S. To s tím, že byly bohaté vznikající kláštery cisterciáckého a benediktýnského řádu,které vznikaly v naší vlasti... to myslím není pravda. Správné slovo by bylo, že byly organizovaní. Takže když jim král (či jiná autorita) svěřila nějaké odlehlý,nehostinný region, tak si s tím +- dokázali poradit. Vyšší Brod = odlehlé+zima. Velehrad = močály+hrozba nájezdníků

Takže ten důvod proč je zvali do naší vlasti byl ten, že mniši/mnišky z těchto řádů byli předvídatelní.

A myslím neplatí, že to o vyjednávání. Ono totiž ti mniši/mnišky dodržovali vlastní interní pravidla, které nemohli porušit. Tj. jestli je král zval do naší země, tak v podstatě nemohli ti mniši/mnišky nemohli přijít, pokud by si král např. přál, aby se všichni lidé vedle kláštera i v klášteře oženili/vdali = aby měli potomky a zalidnili nehostinný region. Ti kteří chtěli do manželství a chtěli žít s mnichy, tak mohli (=konvrš). Zatímco lidé kteří žili přímo v klášteře = ti kdo dodržovali pravidla např. benediktýnů jako mnich/mniška, tak nemohli se ženit/vdávat.

Tj. ani král a ani mnichové/mnišky nemohli téměř vyjednávat, neboť nebylo o čem = princip "ber nebo nech být". Buďto obě vyjednávací pozice byly téměř ve shodě. Nebo žádní mniši/mnišky nedorazili a král si zalidnění regionu xyz řešil jinak. Právě proto jsem uváděl ten rozdíl mezi relativní expanzí benediktýnů, cistericáků v období končící vládou Krále železného a zlatého ... vs. relativně skromná přítomnost jiného řádu - dominikánů (=tehdejším vládcům naší vlasti patrně dominikáni/-nky moc nevyhovovali nebo neopak ... takže k nám dominikánů přišlo hodně málo).

To je princip jednotného práva. Všude po světě fungovali tehdejší cisterciáci, benediktýni, dominikáni (chlapi i ženy) téměř stejně.
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??"
https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178
Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně.
Moudře. Demokraticky.
Bez násilí. Sametově.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od t.hajek »

dominikáni, podobně jako františkání byli "městským" řádem kazatelů. Ti nezvelebovali krajinu, ale zachraňovali duše ve městě. Také vznikli až 1215, kdy kolonizace prakticky vrcholila či byla na počátku svého vrcholu.
ObrázekObrázekObrázek
zzz
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1033
Registrován: 7/5/2020, 11:58

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od zzz »

Tomáši
nejsme ve sporu, byť přece jenom vidím rozdíl mezi nehostiným koutem Šumavy (Vyšší Brod) a předměstskými kláštery Břevnov+Zbraslav. Pokud vezmeme Praha-Hradčany či Praha-Vyšehrad jako tehdejší centra civilizace, tak Břevnov respektive Zbraslav jsou těmto městským centrům blíž než např. je např. vzdálenost dřívějšího sídelního centra Levy Hradec (Roztoky u Prahy) a pozdější sídelního centra Hradčany... tj. vladař se rozhodoval dle více kritérií, byť bylo důležité to kritérium = zvát imigranty = pracovité mnichy/mnišky, aby zabydleli "hic sunt leones" region

Na příkladu různě koncipovaných řádů jsem se snažil ukázat, že vladaři (král, šlechta) si patrně dle nějakých objektivních kritérií vybírali které imigranty pozvou do naší vlasti, zatímco o jiné imigranty příliš zájmu mít nebudou.

S tím příkladem paradoxu malého rozšíření dominikánů beru ten argument, že vznikli/-y relativně pozdě, takže nám to nepomůže v diskusi které faktory hrály roli při zvaní imigrantů do naší vlasti. Vhodnějším příkladem pak tedy jsou premonstráti - vznikli/-y dříve než dominikáni, ale přesto se v diskutovaném období rozříšili/-y v naší vlasti mnohem míň než cisterciáci+benediktýni.
"Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet??"
https://twitter.com/BenesikOndra/status ... 4985394178
Držím jim palce, ať se o vnitřní politice své vlasti můžou rozhodovat naprosto svobodně.
Moudře. Demokraticky.
Bez násilí. Sametově.
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3506
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od seabee »

t.hajek píše: seabee
příchozí kolonisté si s sebou obvykle přinesli své právo a jejich volba byla respektována vrchností. Ta jim právo obvykle jen potvrzovala. Bylo by samozřejmě jednodušší mít jedno právo, ale doba unifikaci příliš nepřála.
Máš pravdu, bylo to tak.
Ale má původní námitka směřovala k tomu, že "Německé právo" nebylo vázáno na "Německé" osadníky, ale byla to obecně rozšířená norma pro zakladatelské aktivity panovníka a vrchnosti. Dál jsem se neměl pouštět :cry:
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od Mirek58 »

Správně.
Tzv německé právo přineslo podstatné změny.
/Dědičný nájem a jeho plnění už nikoliv v naturální podobě.
Což přineslo větší objem peněžních prostředků do ekonomiky
/Manství robotné, nebo vojenské.
Což zajistilo rozvoj hradební soustavy jako sídel pánů.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od Rase »

Ostflucht aneb Německý úprk z východu

Libor Toman sepsal na FB zajímavý článek, no a jelikož mi přišel výstižný, tak jsem ho sem překopíroval. Úprk Němců z východu Německa má dnes již zhruba 150 let dlouhou tradici a můžeme ho vysledovat napříč různými obdobími i rozličnými politickými režimy. Dokonce lze tvrdit, že tzv. Ostflucht hned natřikrát historicky ovlivnil politické směřování Německa.
Pojem "útěk z východu" se poprvé objevil v roce 1886 v souvislosti s depopulací císařského Pruska a Slezska. Po sjednocení Německa mnozí Němci z východu využili nabízenou příležitost a začali se ve velkém stěhovat do průmyslového Porúří, případně jednoduše směřovali za oceán do Ameriky.
Německá vláda byla tímto vývojem alarmována, neboť to znamenalo, že se tím na východě země posiluje vliv Poláků, což mohlo do budoucna vést k tomu, že se východní části státu stanou součástí obnoveného Polska. Tyto obavy se nakonec po první světové válce zčásti vyplnily. Statisticky vyjádřeno, v první vlně Ostflucht z východního Německa ročně koncem 19. století ročně odcházelo asi 250 000 Němců, z nich asi méně než třetina zamířila do zámoří, především do USA. V důsledku odlivu lidí byl východ Německa dlouhodobě málo rozvinutou částí země, což po první světové válce vedlo nejenom k jeho rozdělení mezi dva státy (Polsko a Německo), ale také k tomu, že ve zbytku Pruska lidé nejprve volili silně nacionální Německou národně lidovou stranu (DNVP) a později v rámci země výrazně nadprůměrně také nacisty. Právě nacisté se snažili Ostflucht z Pruska zastavit, ovšem opět bezvýsledně. Dokonce lze říci, že kvůli tomu Hitler začal druhou světovou válku. Jeho útok na Polsko měl koloniální podtext, neboť chtěl oblast původního císařského Německa nejenom rozšířit, ale také populačně naplnit Němci ze všech koutů Evropy.
Po pádu Třetí říše se východ země dostal pod nadvládou Sovětů, čímž začala druhá vlna Ostflucht. Němci nejprve hromadně utíkali před postupující Rudou armádou, aby následně prchali také před sovětskou okupační správou. Když vznikl klientský stát Německá demokratická republika (NDR), musela útěky zastavit Berlínská zeď. Druhá vlna Ostflucht přispěla k politické konsolidaci NDR a během zhruba čtyřiceti let existence pomohla upevnit ekonomické a kulturní rozdíly mezi východem a západem Německa. Zajímavé je, že kupříkladu během 50. let (do SRN) utíkalo na západ stejné množství lidí jako na konci 19. století (tedy přes 200 000 lidí ročně).
Po sjednocení Německa v roce 1990 nastává třetí vlna Ostflucht. Z bývalé NDR nyní do zbytku SRN odešly asi až dva milióny lidí, přičemž mnozí se rozhodli odejít opět nejenom kvůli politickým důvodům, jako spíše kvůli ekonomickým důvodům. Východní Německo se značně vylidnilo, některé oblasti dokonce přišly o čtvrtinu své populace. Východ SRN je dnes nyní výrazně starší, řídčeji osídlený a daleko více konzervativnější (velkou podporu zde má AfD – Alternativa pro Německo). Východní Němci se neprosazují v prestižních profesích a dokonce často neřídí ani své země. Tzv. Ossi nemají v armádě SRN žádného generála a pouze 5% federálních soudců a generálních ředitelů soukromých firem pochází z východu. Lze se tak pouze ptát, zda i do budoucna budou úprky z bývalé NDR pokračovat či tento 150 let dlouhý proces bude již konečně ukončen. Vzhledem k minulému vývoji by to Německo velmi potřebovalo.

https://www.facebook.com/groups/165446453517547

349494837_1577724602714842_8373797540581660581_n.jpg
347231415_615604066955875_7809475295509156805_n.jpg
350116408_711930824066664_4372373774143196308_n.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Vztahy mezi Čechy a Němci do roku 1618

Příspěvek od Rase »

Jaromír Vávra píše:
Česko-německé vztahy v Rakousko-Uhersku

V roce 1871 vzniklo sjednocené Německo. Mimo německý stát tehdy zůstaly miliony Němců v Rakousku a Uhrách, kteří to brali jako národní tragédii. Současně však Bismarckův názor, že ve střední Evropě není místo pro malé národní státy dával rakouským Němcům vědomí, že jsou ve svém boji proti jakémukoliv česko-německému vyrovnání podporováni mocnou velmocí na západě. Tyto skutečnosti přispěly k prohloubení vzájemného odcizení obou zemských národů. Na stránkách německých listů (pražského Tagesbote aus Böhmen a vídeňské Neue Freie Presse), lze vyčíst, že Předlitavsko (rakouská polovina monarchie) je německé a české země jsou územím získaným německou prací. Němci jsou nositeli kultury (Kultruträger) a svobodomyslné tradice, kdežto Češi jsou zpátečníci, jejich politika je ve vleku feudální reakce a představují jen expozituru carského Ruska. Jejich úspěchy na kulturním a hospodářském poli jsou bezvýznamné, jako by jich ani nebylo.

Česká představa Němce samozřejmě také nebyla objektivní, nicméně omezovala se především na kritiku bezohledného německo-židovského kapitálu a lichvy. Vše se pak zatím odehrávalo v jakési "sousedské" podobě, bez zjevné nenávisti. Existovala zde stále mohutná vrstva rakouských patriotů, věrných dynastii, jimž byl nacionalismus proti srsti. Styky mezi oběma národy tak byly živé, včetně bilingvismu - ten se ovšem vyskytoval poněkud jednostranně, neboť zatímco se mnoho Čechů domluvilo německy, jen velmi málo Němců ovládalo jazyk svých spoluobčanů. Rakouští Němci také nepřestávali pošilhávat po Německu, což vedlo Františka Ladislava Riegra v roce 1881 k výroku: "S vámi není žádná řeč, protože každý německý krejčí někde na Šumavě myslí, že vyhrál bitvu u Sedanu" (rozhodující bitva prusko-francouzské války).

V 80. letech s nárůstem národního uvědomění, sílícího českého kapitálu a růstem počtu českého obyvatelstva přichází Němci s požadavky uzákonění němčiny jako státního jazyka, administrativního oddělení německých území Čech a zakotvení spojenectví s Německem do ústavy. Každá maličkost, každá nová česká škola se politizuje a vyvolává nacionalistické vášně. Objevují se rasistické postoje a zakládají se národní "ochranné" spolky, které záhy dostávají i české protějšky. Postupně dochází k dezintegraci dvou národů, civilizačně si tak blízkých. Vytvářejí se dvě izolované a současně podobné národní společnosti s minimem vzájemných kontaktů. Obě začínají být rovněž ekonomicky soběstačné a roste tak počet lidí, kteří již druhý jazyk ve svém životě nepotřebují. Mnozí čeští Němci si a své neznalosti češtiny zakládají a chlubí se jí. Národnostní válka však stále nepostihuje všední život. Češi a Němci ještě společně pracují, přátelí se, žení a vdávají.

V devadesátých létech pak dochází k dalšímu vyhrocování sporů. Čeští Němci se v této době ocitli v defenzivě a jejich cílem bylo "uhájit" své pozice a opevnit se na nich, zabránit další čechizaci země. Pro Němce byla nepřijatelná představa, že z pozice privilegovaného národa musí kousek po kousku slevovat - i když jím ovšem nikdy nepřestali být. A i rakouští Němci jako celek byli stále častěji zaujati myšlenkou německé Mitteeuropy" tohoto "Všeněmecka".

Češi se také radikalizovali, byli však ve zcela odlišném postavení. Roli nacionálních radikálů hrály malé strany a jejich vliv byl ještě menší, než vliv všeněmců a jakákoliv myšlenka panslavismu byla vždy jen chimérou. Česká společnost byla na vzestupu, ale bez pomoci Francie a Ruska, o kterou se ucházeli její politikové, nemohla své naděje splnit. A tak se i radikální čeští politici museli orientovat na Rakousko.

Dříve obě strany uznávaly nutnost vzájemného soužití, ale sílící šovinismus jej už nebral v úvahu. Stále častěji z německé strany zaznívaly názory, že vzájemný poměr obou národů rozhodne až příští válka. Jakékoliv pokusy o česko-německé vyrovnání byly provázeny národnostními bouřemi a i Češi tak o ně postupně ztráceli zájem. Podíl na těchto trendech měla i demokratizace společnosti, kdy se ke slovu dostávaly masy lidí, které dosud žily "ve stínu" a staré mocenské elity ztrácely svůj vliv.

Radikalismus však stále ovládal jen menšinu společnosti a na sklonku 19. století zavládl na česko-německé frontě klid. Spory se točily jen kolem případných změn v jazykovém režimu úřadů nebo kolem volebního práva (výhodnějšího pro Němce) a především o národnostně smíšené okresy. Němci zde hájili své národnostní ostrovy a především zuřivě bojovali za privilegia zbytků německého obyvatelstva ve městech, která v minulých desetiletích získala český charakter. Také česká emigrace v rámci monarchie dělala Němcům starosti. Češi se stěhovali především do Vídně a Dolních Rakous, kde žilo téměř půlmilionu Čechů, kteří v očích Němců představovali riziko poslovanštění (což byla planá obava, neboť čeští přistěhovalci se velmi rychle a dobrovolně asimilovali a byli němečtější než sami Němci).

Dalším kolem soupeření před světovou válkou byla otázka používání obou zemských jazyků v úřadech. Pro nemožnost dohody začali čeští úředníci zavádět v rámci své působnosti češtinu sami. Pro tyto úředníky byly národnostně české úřady jedním ze základních symbolů národní svébytnosti. Němečtí úředníci zareagovali tím, že začali odmítat česky psaná podání...

V roce 1906 sjezd německých měst vyrukoval s požadavkem, aby vznikl správní útvar Deutschböhmen, který by byl uznán za korunní zemi. Návrh se nesetkal ve Vídni s pozitivním ohlasem, neboť vláda v něm viděla krok k budoucímu připojení této oblasti k Německu. S blížící se válkou na sudetoněmecké politické scéně již zcela převládla nacionalistická rétorika a naděje českých politiků, že rakouští Němci budou v zájmu monarchie tlačit sudetoněmecké představitele k větší umírněnosti se ukázaly liché.

"V této souvislosti je třeba připomenout, že v českém prostředí hojně rozšířená představa o plodné multietnicitě českých zemí, kde si obě etnika předávala cenné podněty všeho druhu, patří do říše intelektuálských pohádek a smyšlenek."
(podle Velkých dějin zemí Koruny české)

345614904_925913635286080_1906538435906803948_n.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „ostatní“