Messerschmitt Bf 109

[Tempik]

Mohl bych poprosit o odhad jaké BF109 se účastnili bojů na západní frontě během řervna 1944 a v jakém počtu?

[Hans S.]

Jednotky létající na Bf 109 a počet jejich nasazení schopných stíhaček Bf 109 v červnu 1944. Část uvedených jednotek létala v dané době i na Fw 190. Po tomto měsíci začíná přísun Bf 109 G-14. Uvádím pouze základní rozdělení, nikoliv zbrojní sady Rüstsatz a Umrüstbausatz, které nejsou vždy kompletní. Jedná se o bojeschopné stroje.:

Hvězdičkou jsem označil jednotky, které v daném období byli začleněny buď do řad Reichsverteidigung, tedy obrany Říše, nebo sloužily přímo na otevírající se západní frontě. Můžou tam být sem tam chybičky, umístění jsem dost lovil z paměti.

III./JG1 - 57 ks (G-5, G-6)*
II./JG2 - 36 ks (G-6)*
I./JG3 - 30 ks (G-6/AS)*
II./JG3 - 44 ks (G-5, G-6)*
III./JG3 - 26 ks (G-6)*
Stab/JG4 - 5 ks (G-6)*
I./JG4 - 18 ks (G-6)*
I./JG5 - 22 ks (G-5, G-6)*
II./JG5 - 51 ks (G-6)*
III./JG5 - 26 ks (G-2, G-6)
IV./JG5 - 33 ks (G-2, G-6, T-1:!:)
II./JG11 - 22 ks (G-5, G-6)*
III./JG26 - 31 ks (G-6)*
Stab/JG27 - 5 ks (G-6)*
I./JG27 - 23 ks (G-6)*
II./JG27 - 47 ks (G-6, G-6/AS)*
III./JG27 - 27 ks (G-6)*
IV./JG27 - 28 ks (G-6)*
Stab/JG51 - 4 ks (G-6)
I./JG51 - 28 ks (G-6)
II./JG51 - 38 ks (G-6)
III./JG51 - 24 ks (G-6)
IV./JG51 - 19 ks (G-6)
Stab/JG52 - 1 ks (G-6)
I./JG52 - 20 ks (G-6)
II./JG52 - 20 ks (G-6)
III./JG52 - 20 ks (G-6)
I./JG53 - 27 ks (G-6)
II./JG53 - 30 ks (G-6)*
III./JG53 - 10 ks (G-6)
Stab/JG77 - 6 ks (G-6)
I./JG77 - 23 ks (G-6)
II./JG77 - 34 ks (G-6)
III./JG77 - 23 ks (G-6)
Stab/JG300 - 2 ks (G-6, G-8)*
I./JG300 - 25 ks (G-5, G-6)*
II./JG300 - 1 ks (G-8)*
III./JG300 - 50 ks (G-6)*
I./JG301 - 16 ks (G-6)*
II./JG301 - 10 ks (G-6)*
10./JG301 - 3 ks (G-6)*
I./JG302 - 40 ks (G-6)*

+ menší počet letounů na velitelstvích jednotlivých JaFü a JaGr., které ale sloužily spíše jako kurýrní, než přímo bojové. + řada letounů u cvičných jednotek. Hlavní bojovou zátěž ale nesly výše uvedené jednotky.

[Tempik]

Díky. Na loveni z paměti slušný výsledek. Mělo nasazení G14 nějaký důvod (urychlení dodávek, výkonostní injekce v podobě těhto strojů atd) na vylodeni spojenců ve Francii, nebo by to přišlo ve stejném tempu?

[Hans S.]

Jak jsem psal v hlavním článku: G-14 je v podstatě identický letoun, jako G-6/R2 (do čehož vnáší zmatek, že označení R2 bylo použito i pro čtveřici 50 kg pum), tedy stroj, jehož motor byl nastaven na vyšší plnicí tlak (1,7 ATA oproti 1,42 ATA). Do palivové směsi byla vstřikována směs MW50 (nebo MW50), která fungovala jako antidetonátor.
První Bf 109 G-6/R2 s těmito úpravami byly nasazeny v dubnu 1944, ve větším počtu se objevovaly od května, kdy také přichází objednávka na 200 sad umožňující upravení stávajících letounů v polních podmínkách. Verze G-14 se odlišovala především tím, že směs MW nebyla do sání tlačena stlačeným vzduchem od nesených tlakových lahví, ale přímo vzduchem od motorového kompresoru. Vzletový výkon se zvýšil z 1475 na 1800 PS.

Koncem jara, resp. začátkem léta 1944 došlo i k standardizaci posílení motorů Fw 190 - i zde se šlo cestou zvýšení plnicího tlaku, byť díky odlišné konstrukci motoru BMW 801 se jednalo o trochu složitější řešení. Plnicí tlak byl zvýšen z 1,42 na 1,58 (první), resp. 1,65 ATA (druhý stupeň kompresoru). Vzletový výkon BMW 801 vzrostl ze 1730 PS na 2050 PS.

Domnívám se, že k oběma změnám nedošlo přímo v důsledku vylodění, ale celkové zhoršující se válečné situace a zjištění, že frontové stíhačky začínají za nepřítelem zaostávat. U Bf 109 se s tímto systémem experimentovalo cca od počátku roku 1944, u Fw 190 dokonce už od podzimu 1943. Sériové zavedení:
Bf 109 - červenec 1944 (jako G-14)
Fw 190 - červenec 1944 (u již zavedené verze A-8)

[Tempik]

To jsem pochopil, jen mi právě přišlo zajímvé, že oba (což mi docvaklo dokonce až teď) stíhací něměcké typy byli takto výkonově popohnány ihned po spojenecké invazi.

[Hans S.]

Nejsem si vůbec jistý, jestli samotné vylodění mohlo alespoň teoreticky tyto technické změny významněji popohnat. Jednalo se o interval v řádu dní, tedy interval nedostatečně dlouhý pro provedení technického zásahu. Pokud k nějakému urychlení došlo, pak zřejmě k zcela minimálnímu. Normandie ale mohla mít dopad na další letouny - Bf 109 s motory DB 605 D, Fw 190 D a Me 262, jejichž vývoj (tedy především u prvních dvou jmenovaných) až do června 1944 běžel ne úplně rychle.

[G.Reiner]

Jo Peilgerät - to mě mohlo napadnout
U Bf 109 E ale ničem takovém nevím, možná experimentálně? Peilgerät 6 (PeGe 6) bylo navigační zařízení pro určení směru letu. Používal se zřejmě u několika Bf 109 určených k taktikám Wilde Sau. Toho se snad žádné Emily už neúčastnily. Noční stíhací Bf 109 G nosily i FuG 350 Naxos.

Tak konečně jsem se k tomu dostal, dle návodu z OWL k obtiskům. 10./NJG 1 používala krátkodobě (léto 1941) Bf109 E vybavené zařízením PeilG IV k nočnímu stíhání, nedosáhla žádného úspěchu. Později se jednotka nazývala Jagdstaffel Holand a pak 2./JG1. letouny nesly PeilG IV pod trupem a měli zvětšenou směrovku.

[Tiborek]

Zdravím. Potřeboval bych nějaké technické údaje kolik bylo vyrobeno Bf 109, kolik použito a kolik sestřeleno a to vše jak se dělo v jednotlivých rocích od 1940 po 1945.

[Hektor]

To Tiborek: nebolo by lepšie robiť po podla kampaní?

[Tiborek]

Jestli by jsi byl ochotný, tak mě pls nějak naveď na kampaně. Jsem tu úplně nový a nevím kde a jak, tak jsem naspal co jsem našel za téma.

[Hans S.]

Rozdělením do kampaní je myšleno, aby ses ptal, kolik jich bylo ztraceno třeba v Bitvě o Británii, kolik u severských jednotek, kolik v severní Africe..atd..atd.
Globální odpověď na tuto otázku je ale téměř nemožná - povětšinou najdeš jen čísla buď právě ke konkrétním bitvám, nebo údaje u jednotek. Já sám se o tohle konkrétně nijak do hloubky nezajímám, byť orientačně bych asi jednotlivé konflikty postupně dohledávat mohl. Ale byla by to práce na dost dlouho (klidně týdny čistého času, pokud bych nenašel někoho, kdo si dal tu práci přede mnou - doteď jsem nic takového o Bf 109 neviděl) a jediné, co bys dostal, by bylo jen velice přibližné číslo, u kterého bys navíc asi neměl jistotu, jestli je správné.

Jediná snadná odpověď je na počet vyrobených kusů, byť je to snad i v hlavním článku: asi 35 000. Drtivá většina z nich byla použita, nebo alespoň byla snaha je použít (např. zničeny cestou k jednotkám). Kdysi jsem kdesi viděl údaj o celkových ztrátách Luftwaffe, kde byly přibližně vymezeny celkové ztráty stíhacích letounů, dle kterých by bylo možné % odhadnout ztráty Bf 109. Ale kde a kolik? Už nevím.

[Tiborek]

Nechci kde, ale kdy. Např. V roce 1940 bylo vyrobeno xxx Bf 109, zničeno xxx a využito xxx.
Kdyby to nešlo tak nevadí, ale byl bych rád i za ty zkreslující čísla, i když by nebyla úplně pravdivá, trochu by mě navedla dál a bylo by to snaší. Ale jinak díky za odpověď

[Hans S.]

Zkus prostudovat web http://ww2.dk. Část Orders of Battle. Ale najdeš tam pouze momentální stavy letounů a letců (+ jejich status) k určitým datům.

[Tiborek]

Dík. Mrknu na to. Snad tam něco splaším.

[afghy]

Prosím tě. Všechny verze G14/AS měly vysokou směrovku?
mimochodem super článek!
Dík za odpověd.

[Hans S.]

Vzhledem k velmi rozšířenému využívání draků starších letounů k produkci nových je prakticky jisté, že se někde vyskytlo pár letounů označených třeba jako G-14 se starší směrovkou - přestavěných ze starších Bf 109 G. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by byť jen v minimálním množství vznikly nějaké novostavby Bf 109 G-14 (G-14/AS). Poměrně dlouhou dobu před zavedením standardu G-14 totiž na vysoké směrovky, přešly všechny výrobní závody produkující starší Bf 109 G-6.

[afghy]

Já myslel, že verze G14/AS se vyráběly nově a klasické G14 přestavbou.

[afghy]

Četl jsi jak Hartmann sundal Mustanga nad Rumunskem? Docela nářez. Prej ho sestřelil jednou ranou z dvacítky z absolutní blízkosti. Letěl asi na G6 nebo G14.

[Thór]

Článek je v Tvojí kvalitě,takže skvělý
Hansi, u obrázku Bf 109G Legie Condor píšeš v popisce, že na tomto typu začali němečtí stíhači vyvíjet moderní taktiky leteckého boje platné dodnes.
Chci se zeptat, v jakém směru platné dodnes? Tedy spíš mi nejde do hlavy, jakým způsobem může být použita taktika leteckého boje z WW II. kdy "Mezek" k sestřelení jiného letadla potřeboval vizuální kontaktní vzdálenost, oproti dnešku, kdy odpálíš raketu ve vzdálenosti 60 Km od cíle.

[Altaj]

Hans urcite myslel zasady manevroveho boja, nemci s Bf-109 cvicili taktiku vysokoenergetickeho manevrovania vo vertikalnej rovine a ta sa v skutku pouziva dodnes a s velkym uspechom.