německý útok na západ
rok 1914
Schlieffenův plán pro válku vedenou na dvou frontách
Hrabě Alfred von Schlieffen (*1833 - +1913)
Schlieffen se narodil dne 28.února 1833 ve Berlíně jako syn oficíra Pruské armády. Do armády vstoupil v roce 1854 ve věku dvaceti let. Velmi rychle dosáhl hodnosti generála. V rámcu Pruské armády se zúčastnil válečných bojů s Rakouskem v roce 1866 a s Francií 1870-1871. V roce 1884 nastoupil jako vedoucí vojenské historie generálního štábu sjednocené Německé armády. V roce 1891 se stává náčelníkem Generálního štábu a to po 38 letech ve vojenských službách. Byl to geniální stratég, který díky svým předchozím vojenským zkušenostem, zejména pak z Prusko-Francouzské války, a díky svému zájmu o vojenskou teorii a historii, dokázal koncipovat odvážný plán na vedení války na dvou frontách, tzv. Schlieffenův plán. Jeho smyslem bylo totální zničení Francouzské armády dříve, než nastoupí na východě Ruská armáda. Ačkoliv Schlieffen zemřel, dříve než mohl svůj plán provést, přesto svému nástupci Moltkemu zanechal jasnou strategii s dobře propracovaným zásobovacím systémem. Ještě když umíral, tak na smrtelné posteli měl na srdci, aby pravé křídlo bylo dostatečně silné k úderu na Paríž.
Alfred von Schlieffen *1833 - +1913
Schlieffenův plán
Impulsem pro vypracování tzv. Schlieffenova plánu bylo uzavření spojenecké smlouvy mezi Ruskem a Francií v roce 1893. Toto silné spojenectví silně znepokojilo tehdejšího náčelníka německého generálního štábu, hraběte Alfreda von Schlieffena. Schlieffen jako vynikající stratég si velmi dobře uvědomoval hrozící nebezpečí případného boje na dvou frontách. Za hlavního rivala považoval Francií, se kterou se vzájemné vztahy od války v roce 1870-71 neustále zhoršovali a ve které Německo spatřovalo uzurpátora kolonií, po kterých mladé německé císařství žádostivě pokukovalo. Proto začal pracovat na plánu, jak co nejrychleji během pár týdnů porazit Francii. Časovým limitem tu pak byla rychlost s jakou Rusko zmobilizuje svou obrovskou armádu. Schlieffen si uvědomoval, že francouzské opevnění na hranicích s Německem bude pro ně těžkým oříškem a nebude nijak snadné a rychlé jej dobýt. Stejně tak se nedalo počítat s rychlím přechodem přes švýcarské hory. Jedinou nechráněnou cestou tedy zůstala Belgie a část Holandska. Ta však měla zaručenou svou neutralitu, jejíž porušení však Schlieffen zahrnul do svého plánu. Přes belgické území se tedy do nitra Francie měla valit hlavní Německá armáda o síle kolem 90% všech německých sil (53 divizí). Následně se měla stočit jižním směrem přímo na hlavní město Francie, na Paříž. Celá tato operace měla trvat přesně 42 dní. Tolik dní počítal ambiciózní plán na dobu potřebnou k vyřazení Francie. Zbylých pouhých 10% německých sil bylo pak potřeba rozdělit. A to tak že 5% sil mělo bránit území Alsaska-Lotrinska (6 divizí), kde Schlieffen zcela správně předpokládal francouzský útok, se kterým však počítal a svůj plán podle něj budoval. Zároveň do svých plánů zahrnul i případnou angažovanost Velké Británie na straně Francie, Holandska a Belgie. Odhad Britských sil byl 100.000 mužů (ve skutečnosti to bylo 160.000 mužů v první fázi). Na tomto úseku se měla německá armáda za podpory svých silných obranných postavení, postavit proti francouzskému útoku a vázat tak větší část nepřátelské armády. Zbylých 5% vojska (10 divizí) bylo určeno k obraně Východního Pruska. Ve svém plánu předpokládal, že tato malá armáda na východě bude schopna zablokovat Rusy tak dlouho, dokud se Německé síly nevypořádají s hlavním rivalem, Francií, a dokud se vítězná armáda nepřesune na východ, aby se i zde vypořádala s nepřítelem, Ruskem. V plánu počítalo i s tím, že tato armáda bude mít vynikající morálku po rychlém vítězství nad Francií. Základ celého plánu byl postaven na rychlé německé mobilizaci a na silné železniční infrastruktuře.
Schlieffenův plán
Modifikace Schlieffenova plánu, provedená H. Moltkem
V roce 1906 Schlieffen odešel do důchodu a jeho nástupcem v jeho funkci náčelníka generálního štábu jej vystřídal talentovaný generál Helmuth von Moltke. Ten v původním plánu učinil jisté změny. Domníval se totiž, že Rusové budou schopni zmobilizovat svou obrovskou armádu mnohem rychleji, než počítal původní Schliefferův plán. Proto na obranu Východního Pruska vyčlenil další síly, takže obranu mělo provádět celkem 15% všech německých sil. Moltke také nechtěl nepříteli přenechat francouzským útokem ohrožené Alsasko-Lotrinsko i přesto, že by tato ztráta byla jen dočasná a de facto by plnila roli návnady. Proto i zde zvýšil síly a to z původních 5% na 25% německých sil. Hlavním smyslem tohoto počinu, byla ochrana důležitých průmyslových oblastí v Porýní. Pro rozhodující nástup do severní Francie přes Belgii bylo nakonec k dispozici zbylých 60% všech německých sil. Kromě oslabení pravého křídla na 60% z původních 90%, se Moltke rozhodl neútočit přes neutrální Holandsko. Počítal s tím, že pokud zůstane Holandsko mimo válečný konflikt, nebude mít Velká Británie důvod vstupovat do války pouze na straně Belgie, přes kterou se měla německá armáda přehnat do Francie. Na základě této změny se tak musel plánovaný útok uskutečnit na mnohem užší frontě, než předpokládal původní Schlieffenův plán. Což Německo přinutilo k tomu, aby nejdříve prošli silnou belgickou obranou v Liege, neboť jim toto opevněné město stálo v cestě do Francie.
Helmuth von Moltke *1848 - +1916
ZHODNOCENÍ
Schlieffenův plán byl velice hazardní pokus o vyhrání války během několika týdnů na obou frontách. Dodnes však zůstává otázkou, jakou by měl reálnou šanci na úspěch v případě zachování ve své původní podobě.
Schlieffenův plán 1905
Moltkeho plán 1914
Zdroje:
První Světová válka – Ian Westwell – 2000
První Světová válka – J.M.Winter - 1990
www.wikipedia.org
