Námořní bitva u Riachuela
Občas se stane že poblázněný diktátor zatáhne celý svůj národ do nesmyslné války s kvanty obětí ve vlastních řadách, no a jednou z nejbizarnějších byla nepochybně Paraguayská válka (1864–1870), která si vyžádala životy většiny mužské populace a dodnes jde o nejkrvavější válku v dějinách latinské Ameriky. Započal ji paraguayský diktátor Francisco Solano López (1827-1870) a střetl se v ní proti úctyhodné alianci Brazílie, Argentiny i Uruguaye. Zajímavostí je, že krvavé boje neprobíhaly jen na souši, ale rovněž na moři - tedy přesněji na místních řekách. K rozhodujícímu střetu došlo 11. června 1865 na řece Paraná, přičemž bitva je známá jako bitva u Riachuelo. Paraguayská flotila komodora Pabla Ignacia Mezi (1813-1865) opustila 10. června přístaviště s cílem napadnout brazilské loďstvo vedené Franciscem Manuelem Barrosem da Silva (1804-1882). Paraguayskou eskadru vedly dvě korvety a 6 parních lodí, doplněných několika menšími plavidly. Brazílie v bitvě nasadila 1 fregatu, 4 korvety a 4 dělové čluny. Paraguayské lodě se v širokém korytu řeky Paraná pokusily Brazilce uzamknout a následně zničit palbou. Barrosa sice úmysl odhalil, nicméně druhá loď jeho flotily na řece špatně obrátila kormidlo a strhla všechna ostatní brazilská plavidla za sebou. Barrosova první loď tak vlastně čelila palbě celé nepřátelské flotily sama. Nakonec se však admirálovi podařilo lodě zkonsolidovat, a v kruté bitvě slavil vítězství. Přišel o jednu jedinou loď, shodou okolností tu, která celý zmatek vyvolala. Paraguayci ztratili 4 parní lodě a téměř celý doprovod malých plavidel. Brazilské loďstvo tak zcela zničilo silné paraguayské loďstvo a zabránilo Paraguaycům trvale okupovat argentinské území. Tato bitva navíc předurčila další průběh války, protože umožnila spojencům kontrolovat ústí La Platy a Paraguay. Paraguayci tak přišli o spojení s Atlantikem.
Spojenci chtěli postupovat podél řeky Paraguay k hlavnímu městu Paraguaye Asunción, který leží právě u této řeky. K tomu ale museli nejdříve dobýt pevnost Humaita. Zde však byli odraženi (pevnost padla až po dlouhém obléhání v roce 1868) a byť pozemní bitvy vycházely povětšinou ve prospěch Aliance, tak celá válka se vlekla a vyžádala si mnoho mrtvých. V obou armádách navíc zuřila cholera. Navzdory úspěchům aliance byly Brazílie, Uruguay a Argentina válkou unaveny. Opakovaně pokusy ukončit boje však byly neúspěšné hlavně kvůli tomu, že López nebyl ochoten odstoupit. V prosinci 1868 došlo u Lomas Valentinas nedaleko od Asunciónu k poslední velké bitvě. Obě strany utrpěly velké ztráty a na konci bitvy byla paraguayská armáda zničena. López ovšem stále nechtěl kapitulovat a na severovýchodě Paraguaye shromáždil několik tisíc bojovníků, ovšem 1. března 1870 byla tato skupina u Aquirabánu poražena a López byl zabit, když se nechtěl nechal zajmout. Válka stála všechny zúčastněné země více než 2 miliony lidských životů a tím je v poměru k počtu obyvatel jednou z nejničivějších válek světových dějin. Celkově tehdy Paraguay přišel o přibližně 50 % svého území. Podle odhadů byla paraguayská populace redukována z asi 500 000 obyvatel na asi 116 000; mnoho přeživších bylo invalidních a z mužské populace zůstal pouze zlomek. Byť Paraguay byl dříve ekonomicky pokrokovým a silným státem, ale tohoto stavu se mu už nikdy nepodařilo znovu dosáhnout.
Zdroj:
Slavné i zapomenuté bitvy
https://en.wikipedia.org/wiki/Francisco ... L%C3%B3pez
https://en.wikipedia.org/wiki/Francisco ... f_Amazonas
https://en.wikipedia.org/wiki/Pedro_Ignacio_Meza
https://en.wikipedia.org/wiki/Paraguayan_War
