CSS Virginia
A 8.3.1862 se toto monstrum objevilo v Chesapeake bay. Tu blokovala eskadra kontraadmirála Goldsborougha složená z parních fregat Minnesota a Roanoke a klasických plachetních fregat St. Lawrence, Cumberland a Congress. Kolem 9.00 se nad James River (záliv Chesapeake je tvořen ústím tří řek do Atlantiku – James River, Elisabeth River a Nansemond River) objevily mraky černého kouře oznamující připlutí konfederační flotily. Tu tvořily kromě Virginie ještě ozbrojený poštovní parník a čtyři dělové čluny.
Lodě Unie zvedly kotvy a posádky se začaly připravovat na boj. Asi hodinu po poledni se Virginie přiblížila k Cumberlandu a Congressu. Congress zahájila palbu na 400-500 metrů a po chvíli začala střílet i fregata Cumberland. Na rozdíl od neúčinné kanonády Congressu se jí podařil citelný zásah. Dva granáty pronikly úzkými střílnami do pancéřové reduty Virginie, zničily dvě děla a zabily nebo zranily devatenáct mužů. Vzápětí však jižanský obrněnec odpověděl a z minimální vzdálenosti rozstřílel trup Cumberlandu. Kolem 15.00 potom do vraku narazil a klounem na přídi prorazil jeho bok. Po půlhodině velitel nařídil posádce Cumberland opustit a hořící fregata se chvíli na to potopila. Virginia mezitím napadla i Congress a plavidlo uvázlé na mělčině proměnila v hořící vrak který později vyletěl do vzduchu.
Potom jižané obrátili svou pozornost k parní fregatě Minnesota. V té době již Virginii velel poručík Gatesby Jones (kapitán Buchannan při předchozím boji na chvíli opustil pancéřovou nástavbu a byl vážně zraněn). Také Minnesota při manévrování uvízla na mělčině ale osud Congressu ji minul. Na Virginii začínala docházet munice a objevovaly se poruchy strojů pracujících stále na plný výkon. Její posádka ale byla přesvědčena, že další den zničí i zbylá plavidla a námořníci se už viděli jak spolu se sesterskými plavidly ničí New York.
K večeru se však situace změnila a síly se víceméně vyrovnaly. K pevnosti Monroe připlula loď o níž jeden z americký historik řekl, že vypadá jako kanoe na kterou omylem položili vor. Plavidlo pojmenované Monitor bylo revoluční konstrukcí a vzhledově ještě zvláštnější než Virginia. Bylo postaveno podle plánů švédského inženýra Johna Ericssona v letech 1861-1862. Trup o délce 38 m měl klasický tvar a na něm byla položena pancéřová paluba (nástavba) dlouhá 52,5 a široká 12,7 metrů. Výška této paluby byla 2 metry, z vody vyčnívala jen necelých 40 cm a její boky kryl 127 mm pancíř.
USS Monitor
Nad ni vystupovaly kromě zatahovatelného komína a vlajkové žerdi jen dvě pancéřové struktury. Na přídi to byl kryt kormidelny a za ním otočná dělová věž vybavená dvěma Dahlgreenovými děly ráže 11'' (279 mm). Střílny zakrývaly pancéřové záklopky otevírané jen při výstřelu. Díky svému umístění měla děla odměr 360° a protože byla jen dvě mohla mít mnohem větší ráži než bylo tehdy obvyklé. Původní plány dokonce počítaly s děly 15'' (381 mm). Věž měla průměr 6,1 a výšku 2,7 m a byla tvořena železnými pláty o síle 203 mm. Poháněl ji přes převody parní stroj.
USS Monitor - pohled na dělovou věž
Ani toto plavidlo nebylo dokonalé. Například zaměřování děl probíhalo pomocí pozorovatele z kormidelny a munice byla k dělům podávána otvorem v podlaze věže (po tuto dobu nemohla loď bojovat, protože věž musela být natočena do nulové polohy aby se otvor v podlaze kryl s otvorem v palubě). Také jeho plavební vlastnosti nebyly valné, Monitor nebyl vhodný pro plavbu na otevřeném moři. Při vlnobití měla posádka problémy s velkými průsaky vody spojem mezi věží a trupem. To bylo také později příčinou potopení lodi v blízkosti mysu Hatteras u Rhode Islandu v noci na 31.12.1862.
Ve Fort Monroe vstoupil na palubu Monitoru lodivod a kolem půlnoci obrněnec zakotvil u boku Minnesoty.
Po východu slunce se na bojišti objevila Virginia. Okamžitě zamířila k Minnesotě, Monitoru který od fregaty odrazil si nikdo nevšímal. Měli ho za cisternovou loď snažící se uniknout. Kolem 8.00 zahájila Virginia palbu na Minnesotu a vzápětí byla z pouhých 45 metrů napadena Monitorem. Granát který ji zasáhl sice neprorazil boky nástavby ale odletující třísky nepříjemně zraňovaly posádku. Odpověď v podobě střely z děla 178 mm sice zasáhla věž Monitoru ale vytvořila pouze 6 cm hluboký vryp. Dělostřelecký souboj byl veden na minimální vzdálenost, lodě se často navzájem dotýkaly. U Monitoru bylo poškozeno spojení mezi věží a kormidelnou a dělostřelci proto zaměřovali svá děla jen odhadem. Po chvíli se odpoutal z boje a plul pryč. Virginia se zaměřila opět na Minnesotu, jižané si mysleli, že soupeře zahnali na ústup a proto se rozhodli dorazit blokádní lodě. Pravým důvodem odplutí Monitoru však byl nedostatek munice ve věži a po jejím doplnění se plavidlo opět zapojilo do boje. Několik dalších zásahů však na něm poškodilo pancíř kormidelny a zranilo velitele.
Umělcova představa boje na Hampton Roads
Stav Virginie byl mnohem horší, nebyl sice poškozen trup a nehrozilo potopení ale zničený komín výrazně snížil už tak malou rychlost lodě a část posádky byla zraněna třískami a střepinami. Protože se nepodařilo vyřadit protivníka ani klounem po krátké době odplula z bojiště.
Boj skončil nerozhodně. Obě lodě byly bojeschopné a ani škody nebyly vážné. Monitor zasáhlo 22 střel (většinou vytvořily pouze škrábance na pancíři) Virginii 20. Strategicky na tom však byly lépe síly Unie. I přes těžké ztráty z předchozího dne se jim podařilo za ponoci Monitoru udržet blokádní linii. Ta byla později podél celého pobřeží Konfederace doplňována i sériově stavěnými následovníky Monitoru a byla jednou z mnoha příčin konečného vítězství Unie.
