Falešné stromy jako pozorovatelny
Již velmi krátce od začátku války, zahrabali se vojáci do dobře maskovaného systému zákopů. Vyvstal ale nový problém, a to jak zajistit armádě přehled nad bojištěm. Pokud to bylo možné, vysílali dělostřelci pozorovatele do korun stromů. Vznikaly i vysoké žebříky, na které odvážlivci šplhali. Také se začaly používat pozorovací upoutané balóny a letouny. Všechny tyto opatření ale velmi přitahovaly palbu nepřítele, který si byl velice dobře vědom nebezpečí, které hrozí, pokud nepřítel zmapuje pozice nepřítele. Po silném dělostřeleckém ostřelování, se navíc nebylo kam schovat, jelikož mnoho stromů bylo vyvráceno, nebo očesáno pouze do podoby holých kmenů. Britští vojáci ale velice rychle přišli s výborným řešením. Tím byla výroba umělých stromů. Vojáci si nejprve vyhledali ideální strom v zemi nikoho. Musel být co nejvíc zničený, ideálně aby z něj zbyl jen holý kmen nebo torzo bez větví, také musel být dostatečně široký, aby se do něj vlezl pozorovatel nebo odstřelovač. Následně byl strom načrtnut odvážným umělcem, nebo vyfotografován. Náčrtek i s popisky, byl následně odeslán do zázemí, kde podle něj vyrobili věrnou kopii. Tato dutá opancéřovaná maketa, byla následně rozložena na menší díly a přesunuta blíže frontě. V noci se vydal tým ženistů původní strom vyvrátit a urychleně nahradit jeho kopií. Nový strom byl dutý a skýtal útočiště pro vojáka, který se zde mohl skrývat, ale i odpočívat, jelikož přesun byl možný pouze v noci. V úkrytu byl dostatek zásob, munice a vody, aby zde pozorovatel, nebo odstřelovač, vydržel několik dní. Také sem byl často přiveden kabel pro spojení s velitelstvím. Podle vzpomínek pamětníků dokázali střelci ukrytí uvnitř těchto "stromů" zabít několik stovek německých vojáků, nemluvě o důležitosti informací, které z tohoto vynikajícího stanoviště dodali. První falešné stromy se začaly používat na západní frontě již roku 1915, největšího uplatnění ale došly o rok později v roce 1916 u Yper. Brzi si tuto taktiku osvojili i Němci, kteří přišli s vlastním typem prefabrikovaných ocelových konstrukcí. Pozoruhodné je, že se budování pozorovatelen nevyužívaly pouze stromy, ale i různé ležící kmeny, nebo zdechliny koní. Velice pokročilá byla i výroba falešných hlav vojáků z "Papier-mâché" tedy směsi papíru a lepidla. Stejný materiál byl použit ke konečnému upravení struktury stromu, kdy byly pancéřové roury pokryty drátěným pletivem a to následně pokryto směsí papíru a lepidla. Následné zapatinování barvou byl již jen "detail". Samotné umělé stromy se do dnešních dnů sice nezachovaly, ale v Imperial War Museum v anglickém Kenningtonu, se zachovalo několik fotografií a originálních náčrtků od Leona Underwooda.
Zdroj:
http://zoom.iprima.cz/clanky/umele-stro ... -internetu
https://www.awm.gov.au/blog/2008/06/03/ ... -the-wood/
http://www.dailymail.co.uk/news/article ... d-WWI.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Papier-m%C3%A2ch%C3%A9
http://imgur.com/k6SeXYi
