Původ nejlepšího přítele člověka
Pes je nepochybně nejlepším přítelem člověka, ale psovité šelmy mají za sebou poměrně dlouhý a složitý evoluční vývoj. Psovití (Canidae) jsou většinou masožravci, případně všežravci a do této čeledi patří psi, vlci, lišky, kojoti a šakalové. Charakteristické je pro ně štíhlé tělo s dlouhýma nohama a dlouhým chlupatým ocasem. Vzdáleně příbuzní jsou s medvědy, lasicemi, skunky a pandami malými a všemi ploutvonožci (lachtani, tuleni a mroži). Tedy různé "psům podobné" šelmy - Psotvárné (Caniformia). Samotná čeleď psovitých (Canidae) se ze skupiny Caniformia oddělila přibližně před 38 miliony let, v období pozdního eocénu. Čeleď Canidae zahrnuje tři podčeledi, leč dvě z nich v průběhu věků vyhynuly. Hesperocyoninae (před asi 40-15 miliony lety) a Borophaginae (před 32–2 miliony lety) sice byly v dávné minulosti rozmanitější, a vyskytovaly se výhradně v Severní Americe, ale až do dnešních časů se zachovala pouze podčeleď Caninae. Zajímavé je, že první dvě třetiny doby své existence byli šelmy z podčeledi Caninae výhradně obyvateli Severní Ameriky, teprve v době před asi 8 až 7 miliony lety se dostali do východní Asie a následně i do Evropy a Afriky. Původně šlo o poměrně malé šelmy o hmotnosti kolem 2 kg a teprve později začaly dorůstat větších rozměrů. První takzvané "vlčí psovité šelmy" se objevují ve fosiliích z doby před 5 miliony let, avšak pravděpodobně existovaly již před 9 miliony let. Jsou charakterizováni určitými anatomickými znaky na lebce a chrupu, patří sem vlci, domácí psi, psi hyenoví, dhoulové a několik již vyhynulých druhů. Tím se již dostáváme k rodu Canis, zahrnující zejména vyhynulé i žijící vlky, psy, kojoty a šakaly. První zástupci tohoto rodu se objevují patrně na přelomu miocénu a pliocénu zhruba před 6 až 5 miliony lety a jejich přímým předkem mohl být rod Eucyon. Tento tvor o velikosti šakala žil na území Severní Ameriky, Asie i Evropy a vyhynul asi před 3 miliony lety. Základním znakem psovitých šelem z rodu Canis je středně velké až větší tělo, mohutná a silně stavěná lebka, relativně dlouhé nohy a naopak kratší uši i ocas.
Následující postup evoluce směrem k domácím psům je však stále nejistý. Druh Canis lupus pravděpodobně vznikl z vývojové linie přes druhy Canis etruscus a Canis mosbachensis přibližně před 1 milionem let (nejstarší fosilie známe z Yukonu a Aljašky). Zásadní pro další vývoj byly velké ekologické a klimatické změny, kdy mladší druhy evolučně překonaly své "archaičtější" příbuzné. K tomu mělo dojít kolem období posledního glaciálního maxima (doby ledové) asi před 28 000 až 20 000 lety, načež se měl moderní pes vyvinout z pozdně pleistocenního vlka, který se objevil přibližně před 56 000 lety a vyhynul asi před 7500 lety. Dnes se ale odhaduje, že se předek moderního psa se oddělil již mnohem dříve. Fosilie tzv. paleolitického psa známe s jistotou z doby kolem 15 000 let před současností, nejstarší sporné nálezy jsou ale staré až kolem 40 000 let. Jedny z nejstarších takových fosilií mají podobu tří lebek podobajících se lebkám dnešních sibiřských huskyů (jsou ovšem trochu větší a mohutnější) a pocházejí ze slavné moravské lokality Předmostí (Skalka) u Přerova. Jejich stáří činí podle odhadů asi 31 000 až 26 000 let. Právě v této době mělo dojít k domestikaci psů (z populací vlků či paleolitických psů) na více místech současně. Některé fosilní nálezy z pohoří Altaj na Sibiři i z belgických jeskyní zahrnují možné nejstarší psí fosilie, staré až kolem 33 000 let. Je přitom možné, že významnou úlohu v domestikaci psů měly i extrémně obtížné klimatické podmínky poslední doby ledové, které často způsobovaly geografickou izolaci lidských i vlčích populací. Ať už tomu však bylo jakkoliv, nejstarším archeologickým objevem psa je nález ze západoněmecké lokality Bonn-Oberkassel. Spolu s pohřbeným mužem a ženou tu archeologové odkryli také kostru psa, pokrytou rovněž hematitovým prachem. Stáří tohoto pohřebiště bylo v roce 2018 odhadnuto na 14 223 let, což výrazně časově překonává dobu domestikace ostatních zdomácnělých zvířat a o několik tisíciletí předchází i konci poslední doby ledové.
Zdroj:
https://www.palaeocast.com/episode-32-canids/
https://www.osel.cz/13201-jak-vznikl-pe ... e_vignette
https://www.donsmaps.com/oberkassel.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Borophaginae
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hesperocyoninae
(pokusím se to najít), že z výlitků lebek se zdá, že zhruba v době, kdy lidé začali ztrácet čuchmajstrovství, tedy kdy nám začaly hubnout mozková centra pro čich, se také začaly zkracovat čelní laloky psů - začali poněkud blbnout oproti předkům.