Olive Ann Oatman
Olive Ann Oatman (1837-1903) bylo čtrnáct let, když roku 1851 spolu s rodiči a sourozenci vyrazila z Illinois na Západ. V Arizoně ale byli přepadeni indiány kmene Yavapai. Čtyři děti a rodiče byli během masakru zabiti, přežil jen patnáctiletý Lorenzo, čtrnáctiletá Olive a sedmiletá Mary Ann. Lorenzo byl ponechán svému osudu poté, co byl Indiány ubit. Dívky skončily v zajetí jako otrokyně a byly prodány kmeni Mojave. Na znamení příslušnosti ke kmeni byla oběma dívkám vytvořena typická modrá tetování na bradě. Marry Ann zemřela hlady, Olive ale byla v devatenácti letech volná a mohla povědět svůj příběh světu. Mnoho z toho, co se ale skutečně stalo během jejího života mezi domorodými Američany, zůstává neznámé.
Oatmanovi byli členy mormonské odnože známé jako Brewsterité (založené roku 1848 Jamesem C. Brewsterem), kteří 5. srpna 1850 opustili tábor poblíž Independence v Missouri. Jednalo se o 24 vozů s 93 lidmi, kteří zamířili k souběhu řeky Colorado a řeky Gila v dnešní Yumě v Arizoně. Royce Oatman a několik dalších rodin si vybrali jižní trasu přes Socorro a Tucson. Dosáhli území Nového Mexika počátkem roku 1851, ale zde našli jen zemi a klima zcela nevhodné pro založení osady. Ostatní vozy postupně upustily od cíle dosáhnout řeky Colorado. Když karavana dorazila do Maricopa Wells (32 km jižně od moderního Phoenixu v Arizoně), bylo jim řečeno, že Gila Trail na západě je neplodná, nebezpečná a navštěvovaná nepřátelskými domorodými Američany. Byli varováni, že ohrozí své životy, pokud budou postupovat dál. Zatímco ostatní rodiny se rozhodly zůstat v Maricopa Wells, Oatmanovi se rozhodli pokračovat ve své cestě na západ. Čtvrtého dne je oslovila skupina domorodých Američanů, kteří žádali o tabák a jídlo. Kvůli nedostatku zásob Royce Oatman (1809-1851) váhal a Yavapaiové se rozzlobili nad jeho lakomostí. Tím začal masakr. Všichni z rodiny byli zabiti až na tři děti. Patnáctiletý Lorenzo byl zbitý ponechán umřít. Čtrnáctiletou Olive a sedmiletou Mary Ann odvlekli s sebou do své vesnice v pohoří Harquahala. Myslely že budou zabity, ale byly využívány jako otrokyně - hledaly potraviny, dřevo na otop a nosily vodu. Celkově s nimi bylo špatně zacházeno. Později do vesnice dorazila jiná skupina domorodců z kmene Mohave, za účelem obchodovat. Dcera náčelníka Topeka si měla dívek povšimnout a žádala o jejich výměnu. Po dlouhém smlouvání byly vyměněny za dva koně, nějakou zeleninu, přikrývky a korálky. U Mohavů se dívkám žilo mnohem lépe a obě sestry, Olive a Mary Ann nejspíš nebyly u kmene Mohave drženy násilím. Zmiňuje se že o jejich blaho se velmi starala jak náčelníkova dcera, tak i jeho manželka. Tuto verzi potvrzuje, že obě dívky měly tetování na bradě a pažích, v souladu s kmenovým zvykem. Takovéto značky totiž dávali pouze jejich vlastním lidem (nikoli otrokům), aby bylo zajištěno, že vstoupí do země mrtvých a budou tam uznáni jako členové kmene Mohave. Olive navíc později mluvila s láskou o Mohavech (především o obou ženách), kteří se k ní chovali lépe než její první věznitelé. S největší pravděpodobností se považovala za asimilovanou. Dostala klanové jméno Oach a přezdívku "Spantsa", což v podstatě znamená "neuhasitelnou žízeň". Některé dobové zdroje uvádějí, že byla provdána za domorodého muže a měla s ním dva chlapce, Olive to ale osobně popírala. Desetiletá Marry Ann v "zajetí" skutečně zemřela hlady. Uvádí se, že se tak stalo v době, kdy oblast postihlo velké sucho a kmen se musel potýkat s nedostatkem potravin. Sama Olive obdobnému osudu unikla jen o vlásek. Sama Olive později tvrdila, že ji a Mary Ann drželi v zajetí Mohavové a že se bála odejít, ale toto prohlášení mohlo být přibarveno reverendem Royalem Byronem Strattonem, který sponzoroval zveřejnění jejího příběhu o zajetí krátce po jejím návratu do Bělošské společnosti.
Když bylo Olive 19 let, dorazil do vesnice Mohavů jistý Francisco, indiánský posel z Yumy, se zprávou od úřadů ve Fort Yuma. Zvěsti naznačovaly, že bílá dívka žije s Mohavy, a požadovaly její návrat nebo uvedení důvodu, proč se nerozhodla vrátit. Domorodci se snažili dívku krýt, ale později obdrželi výhružku, že budou zničeni, pokud dívku nepropustí. Spolu s dcerou náčelníka tedy byla eskortována do Fort Yuma. Cesta trvala 20 dní a před vstupem do pevnosti dostala Olive západní oblečení, které jí propůjčila manželka armádního důstojníka, protože byla oblečena pouze v tradiční mohavské sukni s holou hrudí. Uvnitř pevnosti byla Olive obklopena jásajícími lidmi. Během několika dní po příjezdu do pevnosti zjistila, že její bratr Lorenzo je naživu a obě sestry neúnavně hledal. Jejich setkání se objevilo na titulní straně novin.
Po útoku se Lorenzo probudil a zjistil, že jeho rodiče a sourozenci jsou mrtví, ale neviděl žádné známky po malé Mary Ann a Olive. Rozhodl se najít pomoc. Po strastiplné cestě nakonec dosáhl osady, kde byly ošetřeny jeho rány. Lorenzo se ke karavaně znovu připojil a o tři dny později se vrátil k tělům své povražděné rodiny. V podrobném převyprávění, které bylo v průběhu desetiletí přetištěno v novinách, řekl: "Pohřbili jsme těla otce, matky a dětí v jednom společném hrobě." Muži neměli způsob, jak vykopat pořádné hroby v sopečné skalnaté půdě, takže shromáždili těla dohromady a navršili nad nimi kamennou mohylu. Později byla těla znovu vyjmuta a pohřbena blíže k řece jistým Charlesem Postonem. Lorenzo Oatman se rozhodl, že se nikdy nevzdá pátrání po svých jediných přeživších sourozencích.
Pět let po masakru se tedy Olive vrátila do americké společnosti. V roce 1857 oba sourozence vyhledal reverend Royal Byron Stratton, který sepsal nejslavnější knihu o jejím životě. "Život mezi indiány" se stal bestsellerem a vydalo se 30 000 výtisků. Její příběh začal být převyprávěn (s dramatickou licencí) v tisku, stejně jako ve svých vlastních pamětech a projevech. Událostí byly inspirovány romány, hry, filmy i poezie, které rezonovaly v médiích té doby a dlouho poté. Stratton použila licenční poplatky z knihy, aby zaplatila Olive a jejímu bratrovi Lorenzovi studium. Oba doprovázeli Strattona po celé zemi na knižním turné, propagovali knihu a přednášeli v knižních okruzích. Olive se v 60. letech 19. století stala kuriozitou, lidé rádi chodili vyslechnout si její příběh a spatřit modře potetovanou bradu. Byla první známou tetovanou bílou Američankou a také jednou z prvních ženských veřejných řečníků - tehdy se feminismus teprve rozvíjel a ona sama se k němu ani nehlásila. Koncem roku 1865 se v Rochesteru v New Yorku provdala za Johna Branta Fairchilda (1830-1907). Fairchild byl bohatý rančer, který ztratil svého bratra při útoku indiánů v Arizoně roku 1854, tedy ve stejné době, kdy Olive žila mezi Mohavy. Zajímavostí je, že Stratton nedostal pozvánku na svatbu a Olive jej již nikdy neoslovila. Stratton zemřel v roce 1875. Manželé se přestěhovali do Shermanu v Texasu, kde spolu žili ve velkém viktoriánském sídle. Olive začala nosit závoj, aby zakryla své slavné tetování, a zapojila se do charitativní činnosti. Zvláště se zajímala o pomoc místnímu sirotčinci. Ona a Fairchild nikdy neměli své vlastní děti, ale adoptovali malou holčičku a pojmenovali ji Mary Elizabeth (po svých matkách) a přezdívali jí Mamie. Její bratr Lorenzo zemřel 8. října 1901 a Olive jej přežila o téměř dva roky. Olive Oatman Fairchild zemřela na infarkt 20. března 1903 ve věku 65 let. Je pohřbena na hřbitově West Hill v Shermanu v Texasu.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Olive_Oatman
https://www.megaknihy.cz/humanitni-vedy ... atman.html
https://www.tshaonline.org/handbook/ent ... ann-oatman
