Egypt

[Tunac]

Nám známé dějiny starého Egypta začínají kolem roku 3 000 př. n. l. a trvají do doby královny Kleopatry v 1. stol. př. n.l.
Dělí se na 3 epochy:
1/ Stará říše – (od 3 000 do 2 100 př. n. l.), slučuje se království Horního a Dolního Egypta pod vládou faraónů. Je založena na již existující civilizaci.
2/ Střední říše (2 100 – 1 560 př. n .l.)- je dobou válek a vnitřních zápasů se sociální revolucí. Asijská dynastie Hykósů se zmocní vlády. Legitmní vládcové se stáhnou na jih a vytvoří nezávislé království – Théby.
3/ Nová říše (1 560 – 332 př. n. l.) – Thébští vládci vyhánějí Hykósy a obnovují celou říši.XVIII. dinastie). Vrcholná doba prosperity a územní expanze. Faraón Thutomose III. a syn Aménophis se zmocní Palestiny a Sýrie. až po Eufrat. Ramses II. odráží Chetity. Potom nastává úpadek říše, která se rozpadá a země se zmocňuje perský vládce Kambýses. Nakonec se Egypta po vyhnání Pršany zmocňuje Alexandr Veliký a svěří Egypt svému generálovi, který nastolí řeckou dinastii Ptolemájovců. Po smrti poslední královny Kleopatry připojí Augustus Egypt k Římské říši po bitvě u Actia roku 30. př n. l.


Organizace a struktura vojska v Staré říši.
Jádro vojska je osobní stráž faraóna (2000 – 3000 mužů), je to elitní jednotka. Kolem této gardy jsou seskupeny útvary profesionální armády, sestavené především z cizích žoldnéřů.
V případě potřeby je povolávána domobrana. Každá provincie – nóma –musí dodat svou kvótu. Pevnosti, města, chrámy musí přispět k obraně.
Egyptské vojsko není vojskem feudálního stylu. Velí mu místní hodnostáři, ale je to armáda vydržovaná státními penězi, řízená schopnými veliteli, profesionálními důstojníky. Vojsko bylo rozděleno na základní jednotky, čety po 40 mužích. Některé jsou kopijníci, jiné lučišníci. 10 těchto čet tvoří rotu, 10 rot armádní sbor. (Originální názvy neznám). Celek armádních sborů tvoří armádu – Meša.

Za 5. dinastie je mezi rotu a armádní sbor vložen vojenský oddíl a garda se zvětšuje a skládá se z různých rot s vlastním názvem. Jiné roty jsou umístěné jako stálé posádky v různých částech země, které udržovali pořádek a zákon.
V boji vytvářelo egyptské vojsko falangy 100 mužů široké a 100 mužů hluboké, rozdělené do dvou brigád, z nichž se každá brigáda sestávala z pěti batalionů-praporů. Prapor o 1000 mužích se dělil buď na 10 setnin, nebo 4 roty po 250 mužích. Velitel falangy měl štáb pobočníků, písařů, intendantů, kněžích a jednoho praporečníka. (České překlady oddílů jsou jen přibližné.)

Velení – každá rota byla vedena hodnostářem, zvaným Cherp, který velel Neferům (odvedencům). Názvy nižších hodnostářů jsou neznámé. Armádnímu sboru velel Imíra Meša (asi dnešní generál). Všechny vojska pak byly pod velením Imíra Mešú, (ředitel armády – vrchní velitel). Ten zasedal v faraónské radě a velel profesionálům i povolancům.

Dům zbraní – vytvoření spadá asi do 3. dynastie. Spravovali jej královští princové, nebo manželé princezen. Tento dům se tak osvědčil, že v 5. dinastii byl zdvojen v Dvojí dům zbraní – Peruí Aha. Podléhal přímo vrchnímu velení - řediteli armád a civilní autoritě – vezírovi. Měl za úkol tyto služby:
1/ Písaře (vlastní administrativa) – ředitel písařů přiděloval písaře ke každé rotě, sboru, pevnosti a přiděloval písaři úředníky.
2/ Vedení Administrativy prací – ženijní služba – pověřena výstavbou, údržbou pevností, opevnění, stavbou silnic a lodí.
3/ Sbory Vojenské intendatůry – měly na starost arsenály, obživu vojsk.

Námořnictvo – tvořili profesionální i dobrovolné posádky. Každé lodi velel Im Irti (kapitán). Více lodím velel Im Irti ur Imíra (komodor). Vyšší hodnosti byly ředitel flotily a mistr loďstva. Flota se skládala z velkých lodí depet aat (až 50m dlouhé, z borového a cedrového dřeva, čtvercová plachta a vesla) a malých říčních lodí. Za Nové říše flota měla ve dvou eskadrách – Depeti Aati - 200 velkých lodí.

Zbraně a výstroj – na počátku byly zbraně z tvrdého dřeva, ze zaostřených kostí, nebo mědi. Pěšák byl zpravidla vyzbrojen kopím s širokým měděným hrotem, Nubiané měly oštěpy, Libijci luky. Pro boj zblízka se používalo seker a dýk, později mečů. Po okupaci Hykósů se začly používat válečné vozy. Garda měla tříboké meče, okrouhlé štíty a kovové helmy. Nubijci měli kyje a dřevěné obušky.. Z období střední říše pocházejí srpovité meče.
Od počátků XVIII. dinastie byl schopen Egypt postavit 300 válečných vozů. Posádky byly dvojčlené, štítonoš z bičem a lučišník.

Výjmeční vojevůdci:
AHMOSE (1580-1557 př. n. l.) – Sjednotil Horní a Dolní Egypt, V bitvách, které vedl, se opíral o lučišníky.
THUTMOSE III. (1491 – 1449 př. n.l.) – svedl 1. zaznamenanou bitvu v dějinách – bitvu u Megidda., kde byl poražen král Hyksós. Rozšířil Egypt až do severozápadní Mezopotánie. Jeho námořnictvo ovládlo východní Středozemí.
RAMESE (RAMSES) II. (1299 – 1232 př. n. l.) – Nepodařilo se mu vymanit Sýrii s Chetitské nadvlády, ale dobyl Palestinu. Svedl nerozhodnou bitvu u Kadeše (1. masové použití válečných vozů) s Chetity. Ramesovo vojsko bojovalo jen bronzovými zbraněmi, Chetité bojovali železnými zbraněmi. Ramese vedl vojsko asi o 20 000 mužů a 2 000 válečných vozů dobít pevnost Kadeš . Spěchal, aby dorazil před příchodem posil do pevnosti. Byl však přepaden hlavním vojskem Chetitů a oříznut. Jeho garda nápor Chetitů vydržela a příchod posil jej vyprostil z obklíčení.

[sa58]

Pěkný začátek, doufám že se dočkáme i pokračování.

[hornet]

Souhlasím, zajímavé téma a dobře napsaný příspěvek. Jen si si neodpustím otázku: Jsou výrazy ředitel armády a ředitel flotily opravdu ty nejpřesnější? V češtině to působí trochu zvláštně.

[michan]

Mohlo by to být dobré téma. Fakt je nazývej jinak- šéf, nebo velitel, nebo vedoucí. V encyklopedii, nebo slovníku určitě bude jinný název než říďa.

[Tunac]

Ty ředitele jsem si nevymyslel, cituji: " Imira Mešú, neboli ředitele armád".
Taky mě to tam nesdí, ale nevím, zda to není překlad do češtiny. Vlastní změnou překladu bych to asi pokazil, neboť bych si hodnost musel vymyslet.

[michan]

Volný překlad - to se běžně používá. Překlady běžně dělají lidé bez, vojenských znalostí - toto je ten příklad. Je to volně přeloženo Velitel armád. Imir Mešu - volně a správně přeloženo Velitel armád a ne ředitel. Ta paní překládá běžně básničky nebo filosofické úvahy a teď jí dali i vojenský text.

[Tunac]

michan @
Asi máš pravdu, příště budu používat armádní názvy.

[Tunac]

Našel jsem nějaké obrázky.



Mapa bitvy u Kadeše

Egyptský válečný vůz

[Rase]

Kus chleba s proužky papyru. Théby, období Nové říše (vláda 18. dynastie – 20. dynastie) přibližně z let 1550–1069 př.n.l.

Chléb byl pro starověké Egypťany nejdůležitější potravinou bez ohledu na jejich majetkové poměry. Stejně jako ten současný byl připravován z obilné mouky, vody a malého množství kvasnic, další přísady tvořila sůl, koření, mléko, někdy i máslo a vejce. Z praktických důvodů byla jeho výroba spojena s výrobou nápoje označovaného dnes jako "pivo". Z víceméně jednotného typu chlebového těsta byly připravovány různé druhy lišící se tvarem, způsobem výroby, příchutí, ale také různou kvalitou vstupních surovin (jemností nebo hrubostí mouky). Literárně je proto doloženo ve Staré říši 20 a v Nové říši 40–60 různých názvů pro chléb; je ovšem velmi nesnadné zjistit, čím se od sebe přesně odlišovaly a kterému známému druhu chleba ten který název odpovídá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chl%C3%A9 ... gypt%C4%9B