Operačně-taktický raketový systém Grom-2
Už v roce 1994 přišly ukrajinské podniky s myšlenkou taktické rakety s doletem až 500 km určené k ničení stacionárních cílů, která by nahradila zastarávající komplety raket OTR-21 Točka a rakety typu Scud. Jednou z motivací mělo být kromě exportního potenciálu podle některých názorů také odstrašení v podobě schopnosti přesných zásahů na sta kilometrové vzdálenosti poté, co se Ukrajina vzdala svého jaderného arzenálu. Návrh sám o sobě nebyl čistě z technického hlediska vůbec scestný nebo snad nesmyslný, jak by se mohlo zdát – Ukrajina má v oblasti vývoje raketové techniky dlouholeté zkušenosti sahající, co se týče velkých raket, až do poloviny minulého století. Připomenout můžeme raketového konstruktéra Michaila Jangela (1911-1971), prvního ředitele konstrukční kanceláře Južnoje, který pro sovětskou armádu stavěl jedny z prvních velkých vojensky použitelných raket. I taktické rakety přitom patří mezi zbraňové systémy, které neumí vyvinout a vyrobit ani zdaleka úplně každý. Dalšímu vývoji raketového systému pojmenovaného jako Grom (česky Hrom) však v 90. letech zabránily ekonomické a související sociální problémy. Až kolem roku 2013 začal být raketový systém Grom (Grom-2) viditelněji prezentován na různých výstavách s vojenskou tematikou a neznámo přesně kdy bylo rozhodnuto o jejím vývoji, který spadá pod již zmíněnou konstrukční kancelář Južnoje a také Juzmaš. Hlavním důvodem pro obnovení vývoje zřejmě nebylo zvýšené napětí a následná válka na východní Ukrajině a částečné financování Saúdskou Arábií, která objednala první tyto systémy.
Samotný raketový systém Grom-2 využívá mobilních odpalovacích zařízení nesoucí po dvou raketách. Baterie pak má být obvykle složena ze dvou až tří takových vozidel a jedním velitelským stanovištěm. Další rakety má být možné doplnit z přepravního vozidla za pomocí nabíjecího zařízení. Podle ukrajinských médií mají ukrajinské rakety disponovat doletem až 500 km. Ty pro export pak mají dolétnout jen 280 km, aby byl dodržen 300 km limit stanovený a kontrolovaný mezinárodním kontrolním orgánem MTCR (Missile Technology Control Regime). Samotné rakety jsou umístěny v obdélníkových kontejnerech o rozměrech 1x0,8 m a délce kolem 7,2 m a váží 2 500 kg (včetně kontejneru zhruba 3 500 kg). Bojové hlavice o obvyklé hmotnosti 480 kg mohou být vybaveny jak tříštivo-trhavou, tak kazetovou bojovou hlavici ničící živou sílu na ploše kolem 20 000 m2. Rakety jako je tomu u kategorie taktických raket obvyklé, jsou jednostupňové a poháněné raketovým motorem na tuhé pohonné látky. O navádění raket toho moc nevíme, byť se pochopitelně předpokládá využití inerciálního navigačního systému. Zda je kombinován s nějakým navigačním systém, či radiolokační nebo elektrooptickým naváděním není známo.
Zdroj:
http://www.military-today.com/missiles/ ... issile.htm
https://www.valka.cz/RUS-Grom-2-Grom-E2-t244168
https://en.wikipedia.org/wiki/Hrim-2
