Etiopské námořnictvo
Speciální komanda etiopského námořnictva aktuálně uskutečnila operace proti etnicko-nacionalistickým skupinám v severní zóně Shoa v regionu Amhara. Mohlo by to být poprvé, co se etiopské námořnictvo účastnilo boje od svého zformování. Námořnictvo u vnitrozemské Etiopie může působit poněkud zvláštně, ale málo se ví, že v minulosti měla Etiopie poměrně úctyhodnou námořní sílu.
V roce 1955 bylo založeno etiopské císařské námořnictvo a jeho první námořní základna vznikla o rok později v Massawě. Na svém vrcholu mělo etiopské císařské námořnictvo sílu 11 500 osob. Provozovalo směs hlídkových člunů, torpédových člunů a malých ponorných člunů přivedených z USA a Evropy. Když byl císař Haile Selassie sesazen v roce 1974 komunistickým pučem, došlo postupně k obratu a námořnictvo bylo vybaveno Sovětskými plavidly. V roce 1991 mělo etiopské námořnictvo dvě fregaty, osm raketových plavidel, šest torpédových člunů, šest hlídkových člunů, dvě obojživelná plavidla a dvě podpůrná a výcviková plavidla, většinou sovětského původu. Etiopská občanská válka a Eritrejská válka za nezávislost skončily v roce 1991 a Eritrea se stala nezávislou, čímž Etiopie zůstala bez přístupu k moři. Etiopské námořnictvo dál existovalo, ale zůstalo ponecháno ve zvláštní a neobvyklé pozici, kdy nemělo žádné domovské přístavy. Nicméně, pod vedením svého velitelství v Addis Abebě, pokračovalo v občasných hlídkách v Rudém moři z přístavů v Jemenu. V roce 1993 se Jemen rozhodl těchto lodí rozhodli zbavit - některé ani nebyly schopné plavby a tak je Etiopané nechali v Jemenu, kde byly sešrotovány. Plavbyschopné lodě se přesunuly do Džibuti. Nějakou dobu se mělo za to, že etiopské námořnictvo by mohlo přežít na základně v Assabu v Eritrei nebo v Džibuti. Etiopie dokonce požádala, aby si pronajala molo v Assabu, ze kterého by operovalo přeživší etiopské námořnictvo. Eritrea však žádost odmítla. V roce 1996 již bylo Džibuti unavené mít ve svých přístavech cizí námořnictvo. Etiopské námořnictvo zaostalo v placení svých přístavních poplatků a pod touto záminkou se Džibutsko 16. září 1996 zmocnilo všech zbývajících lodí a dalo je do dražby, aby zpětně uhradilo poplatky. Eritrea projevila zájem o 16 z nich, ale nakonec se omezila na nákup pouze čtyř – raketového člunu třídy Osa-II a tří hlídkových plavidel Swiftships – aby se vyhnula prohloubení mezinárodní krize s Jemenem. Zbytek lodí byl sešrotován. Později v roce 1996 bylo velitelství etiopského námořnictva v Addis Abebě rozpuštěno a etiopské námořnictvo tak přestalo existovat. Jeho jediným pozůstatkem byl hlídkový člun GB-21, který byl přestěhován do vnitrozemí k jezeru Tana a byla obsazen personálem etiopské armády a od roku 2009 přežil jako jediné vojenské plavidlo Etiopie.
V červnu 2018 premiér Abiy Ahmed vyzval k rekonstituci etiopského námořnictva v rámci širšího programu reforem bezpečnostního sektoru s tím, že "v budoucnu bychom měli vybudovat kapacitu našich námořních sil". V březnu 2019 Abiy Ahmed podepsal obranné dohody s francouzským Emmanuelem Macronem, včetně dohody o podpoře při zřízení námořní složky. Etiopské námořnictvo (የኢትዮጵያ ባህር ኃይል) nyní sídlí v Džibuti a v Bahir Dar v Etiopii.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ethiopian_Navy
https://twitter.com/breaking_bre/status ... 7189475348
