Vyhlášení počáteční operační připravenosti dvou baterií Patriot v Polsku je důležité nejen z důvodu zavádění nejmodernějších protiletadlových a protiraketových systémů na světě do polských ozbrojených sil. Důležité také je, že teprve nyní bude možné začít integrovat všechny součásti obsažené v Polském štítu (včetně dalších 6 baterií Patriot, 23 baterií Narew a 22 baterií Pilica Plus) a určit, kolik nás to bude skutečně stát.
Velkým úspěchem polských ozbrojených sil je dosažení počáteční operační připravenosti 37. raketové letky protivzdušné obrany 3. varšavské raketové brigády protiletadlové obrany. Polsku se konečně podařilo zavést protiletadlový systém, který mu umožňuje reagovat na útoky nejsofistikovanějšími prostředky vzdušného napadení používanými ruskou armádou, včetně Rusy vychvalovaných hypersonických střel a balistických střel Iskander.
První krok na cestě k moderní PVO
Úspěch je o to větší, že nejde jen o to naučit se používat jednotlivé prvky amerických baterií Patriot, ale také o jejich zapojení do integrovaného řídícího systému protiletadlové a protiraketové obrany IBCS (Integrated Air and Missile Defense Battle Command System). Byla to velká výzva, protože tento systém používají pouze Američané, kteří se to také teprve učí. V Polsku je ale situace o něco horší, protože zde se s IBCS zachází nejen jako s integrátorem baterií Patriot, ale celé protiletadlové obrany, alespoň v její raketové části.
Systém je plánován pro baterie středního dosahu a bude použit i v systému Narew a možná i v sadách Pilica Plus. Je to opodstatněné, protože to umožní lépe řídit dostupné protiletadlové systémy a vybrat nejoptimálnější protiopatření pro danou hrozbu pro konkrétní cíl.
To jsou však předpoklady do budoucna, protože v roce 2024 měly obranné schopnosti Polska ve skutečnosti jen tři události. Prvním z nich bylo dosažení počáteční operační připravenosti dvěma výše popsanými bateriemi systému Patriot. Polské ozbrojené síly mají v současné době k dispozici čtyři palebné jednotky, z nichž každá má mj. jeden radar pro řízení palby AN/MPQ-65 a čtyři odpalovací zařízení raket M903A2 pro střely PAC-3 MSE.
Redzikowo střeží i polské nebe
Druhou významnou událostí z pohledu dnešních možností obrany polského území bylo spuštění americké raketové základny v Redzikowu. Jde samozřejmě o zařízení patřící Spojeným státům, ale z rozhodnutí Američanů má také bránit Evropu před útoky balistických raket středního a krátkého doletu. Nikdy předtím neexistoval systém s tímto typem schopností na zemi v Polsku a dokonce ani v této části Evropy.
Dočasnou obranu proti útokům balistických raket zajišťovaly pouze návštěvy některých amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke a křižníků třídy Ticonderoga v polských přístavech. Nyní taková „plovoucí jednotka“ natrvalo „zakotvila“ v Redzikowo, kde je radar AN/SPY-1D(V) prakticky stejný jako na lodích, je instalován podobný systém řízení palby a stejné vertikální odpalovací zařízení Mk41. Oficiálně v nich bylo umístěno 24 raket SM-3 Block IIA, tedy střel schopných vynést mimo zemskou atmosféru kinetickou hlavici LEAP (Lightweight Exo-Atmospheric Projectile). Používají se k boji s balistickými střelami i na vzdálenost 3000 km od Redzikowa.
I když Američané mají vlastně tento systém plně pod kontrolou, jde o výrazné posílení systému protiletadlové a protiraketové obrany NATO. Důležité je, že Polsko má příležitost posílit areál v Redzikowě integrací systému IBCS, který používá doma. Američanům to usnadní ovládání a zároveň zvýší bezpečnost raketového komplexu, který používají.
Letecký průzkum
Třetí událostí, která zvýšila schopnosti našeho systému protivzdušné obrany, bylo v Polsku poprvé v historii zavedení dvou letounů včasné výstrahy Saab 340 AEW Erieye. Jsou vybaveny radarem detekujícím vzdušné cíle na vzdálenost až 370 km a námořní cíle na vzdálenost 320 km a také komunikačním systémem umožňujícím vytvoření jakéhosi létajícího velitelského stanoviště.
Bohužel vše ostatní, co se v polských ozbrojených silách dělo v oblasti PVO, se týkalo budoucnosti. V roce 2024 se jednalo zejména o smlouvy doplňující předchozí dohody uzavřené v této oblasti, a to:
- mezivládní LOA (Letter of Offer and Acceptance) v hodnotě zatím 2,53 mld. USD, uzavřený s Američany 28. února ve věci pořízení prvků systému IBCS pro program Narew a druhou fázi programu Wisła (zavede Northrop Grumman v letech 2024-2031);
- dohoda ze 4. července 2024 v hodnotě 2,4 miliardy PLN, týkající se logistické a školicí podpory spolu se školní baterií pro systém Pilica Plus.
Úplnou novinkou však byl kontrakt v hodnotě 960 milionů USD uzavřený 22. května 2024 na dodávku čtyř aerostatů včasné výstrahy „Barbara“. Podle této dohody má Polsko obdržet čtyři balony se vzdušnými a povrchovými přehledovými radary zavěšenými pod nimi. Tento typ řešení, který má být v polským ozbrojených silách zaveden od konce roku 2026 do konce roku 2027, bude užitečný zejména při odhalování nízko letících cílů.
Co zbývá udělat?
Jak je vidět, nejdůležitější investice spojené s výstavbou moderního polského systému protiletadlové a protiraketové obrany jsou stále před námi. To platí i pro to, co již bylo uděláno. Je třeba připomenout, že dvě baterie Patriot již fungující v Polsku jsou vybaveny čtyřmi sektorovými naváděcími radary zbraní AN/MPQ-65.
Dalších šest baterií Patriot zakoupených v rámci druhé fáze programu Wisła bude mít již 12 všesměrových stanic RTX GhostEye a ty bude nutné zavést i do již provozně používaných souprav. Spolu s těmito šesti bateriemi se v Polsku v letech 2026–2029 objeví 48 raketometů M903 a 644 střel PAC-3 MSE spolu s veškerým doplňkovým vybavením (kabiny velitelských systémů, komunikační systémy, dopravní prostředky atd.).
Zatímco program Wisła již nějakým způsobem dosáhl prvních měřitelných výsledků, v případě programu Narew je již zpoždění několika let. Rámcová dohoda o výstavbě systému krátkého dosahu byla podepsána až v září 2021. Práce byly zadány konsorciu „PGZ-Narew“, které má dodat celkem 23 protiletadlových baterií krátkého dosahu (46 palebných jednotek). Důležitým bodem tohoto programu bylo zahrnutí:
- Agenturou pro vyzbrojování v září 2023 kontrakt s „PGZ-Narew“ na dodávku v letech 2027-2035 více než 1 000 protiletadlových střel CAMM-ER spolu s výcvikovým a logistickým balíčkem, 138 odpalovacími zařízeními iLauncher a podvozky pro tato odpalovací zařízení založené na vozidlech Jelcz;
- Polskou Grupou Zbrojeniowou v listopadu 2023 s MBDA UK za dodávku prvků pro odpalovací zařízení iLauncher a střely CAMM-ER a přenos znalostí umožňujících výrobu těchto střel v Polsku (včetně naváděcí hlavice).
Polsko také stojí před zavedením nové verze systému Pilica, který dříve používal jako efektory „pouze“ 23mm kanóny a protiletadlové střely velmi krátkého dosahu Grom a Piorun. Do roku 2023 bylo polským ozbrojeným silám dodáno šest takových baterií, které budou v budoucnu doplněny o multiefektový systém Pilica Plus. Tento systém bude navíc využívat odpalovací zařízení protiletadlových raket iLauncher s raketami CAMM, protidronové systémy a 35mm dělostřelecké komplety.
Pilica Plus podle dohod uzavřených v roce 2022 znamená: zavedení 16 raketo-dělostřeleckých baterií v letech 2025–2029 a dovybavení šesti baterií Pilica již zavedených do standardu „Plus“ (v této věci byla uzavřena jednatelská smlouva v dubnu 2023). Rozsah tohoto projektu lze doložit tím, že v roce 2023 byly uzavřeny další implementační dohody:
- od konsorcia "PGZ-Pilica Plus" na dodávku 22 radarových stanic Bystra schopných nasazení (pro každou baterii Pilica Plus);
- od konsorcia "PGZ-Pilica Plus" za dodávku v letech 2025-2029 22 velitelských stanovišť Zenit-MP Plus (pro každou baterii Pilica Plus) a za modernizaci dvou stanovišť Zenit-P používaných v roce 2025 na verzi "Plus" palebné jednotky systému Mała Narew;
- s MBDA UK pro dodávku v letech 2025–2029 několika stovek raket CAMM a 38 nových odpalovacích zařízení raket iLancher spolu s přizpůsobením šesti odpalovacích zařízení, které jsou v současnosti součástí souprav Mała Narew, na standard Pilica Plus.
Jak vidíte: polské ozbrojené síly jsou v současné době po zavedení dvou baterií Patriot. Zbývá zavést dalších 6 baterií středního dosahu Patriot, 23 protiletadlových baterií krátkého dosahu Narew a 22 baterií Pilica Plus.
Existují však dvě rozhodnutí, která se stále odkládají. První se týká představení nástupce přenosných protiletadlových raketových systémů velmi krátkého dosahu Piorun. Polské ozbrojené síly zatím objednaly v prosinci 2016: 420 odpalovacích mechanismů a 1 600 takových raket (které již byly dodány) a v červnu 2022 (přílohou ke stávající smlouvě) dalších 600 odpalovacích mechanismů a asi 3 500 raket (s dodávky v letech 2023-2026). Bohužel není objednán žádný nástupce těchto raket, které již zná Ruská federace po válce na Ukrajině.
Druhá neznámá se týká integrace veškeré vzdušné a protiletadlové obrany. Zatím to funguje, jako by tuto integraci zajišťoval systém IBSC. Ve skutečnosti sám výrobce tohoto systému naznačuje, že budoucí protivzdušná obrana by měla být „integrovaná, síťově orientovaná a vícedoménová“ a představuje širší koncept řízení bojiště BattleOne (ve kterém je IBCS pouze prvkem – i když velmi důležitým ).
To, co Američané nazvali „multidoménová ochrana ovzduší BattleOne“, by mělo být zavedeno také v Polsku, ale tak, aby byla zachována plná kontrola nad tam obsaženými řešeními, s možností tam sami provádět změny. Navíc je třeba myslet na integraci všech protiletadlových prostředků (včetně zahraničních), které ne vždy mají systém IBCS. A k tomu je třeba zapojit polský průmysl a výzkumná centra.
