Honduraská armáda
Honduras vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821, ale brzy byl podroben Mexikem. Po získání nezávislosti se Honduras dostal pod vliv amerických společností jako United Fruit Company, byl řazen mezi "banánové republiky". V roce 1969 vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi Hondurasem a Salvadorem v několikadenní Fotbalové válce. V 80. letech do země uprchlo mnoho válečných uprchlíků ze Salvadoru a Nikaragui. V důsledku napětí v těchto zemích se rozhodl Honduras (s pomocí USA) k výraznému rozšíření svých ozbrojených sil se zvláštním důrazem na letectvo, které zahrnovalo letku dvanácti stíhaček F-5E/F Tiger dodaných v roce 1987. Poznamenám, že od roku 2017 byly uloženy ve skladu, ale v roce 2023 byl malý počet těchto stíhaček (4) uveden zpět do provozu. Nutno poznamenat, že v onom divokém období honduraských dějin docházelo k politickým vraždám a mučení odpůrců vlády. Odhaduje se, že v letech 1980 až 1992 v Hondurasu "zmizelo" nejméně 184 lidí. Vyřešení občanských válek v Salvadoru a Nikaragui a plošné rozpočtové škrty na všech ministerstvech přinesly snížení finančních prostředků pro honduraské ozbrojené síly. Škrty způsobily personální mezery v nyní již plně dobrovolnických ozbrojených silách. Armáda je nyní hluboko pod svými stavy a očekává se další snižování. V lednu 1999 byla ústava změněna tak, aby byla zrušena funkce vojenského vrchního velitele ozbrojených sil, čímž byla kodifikována civilní pravomoc nad armádou. Od roku 2002 se vojáci zapojují do prevence kriminality a vymáhání práva, hlídkují v ulicích velkých měst spolu s národní policií.
V roce 2009 došlo k převratu, při kterém byl armádou svržen prezident Manuel Zelaya, který se snažil prosadit referendum o změně ústavy, povolující mu se znovu ucházet o post prezidenta v nadcházejících volbách. Novým prezidentem se de facto stal tehdejší předseda parlamentu (prezident Národního Kongresu), Roberto Micheletti. V prezidentských volbách 29. listopadu 2009 zvítězil kandidát opoziční Národní strany Hondurasu Porfirio Lobo Sosa, který získal více hlasů (56 %) než vládní kandidát Liberální strany Hondurasu Elvin Ernesto Santos Ordóñez. Do úřadu nastoupil na konci ledna 2010. V červnu 2009 svržený prezident José Manuel Zelaya Rosales odmítl výsledky voleb, na jeho stranu se postavila Venezuela, Argentina a Brazílie. Hlavní právník armády, plukovník Herberth Bayardo Inestroza Membreño, tehdy učinil veřejná prohlášení týkající se svržení Zelaye. Dne 30. června ukázal příkaz k zadržení, patrně podepsaný 26. června soudcem Nejvyššího soudu, který nařídil ozbrojeným silám zadržet prezidenta. Plukovník Inestroza později prohlásil, že deportace Zelaye nevyhověla soudnímu příkazu: "V okamžiku, kdy jsme ho odvezli ze země, způsobem, jakým byl odveden, došlo k trestnému činu. Kvůli okolnostem okamžiku došlo k trestnému činu, bude existovat ospravedlnění a důvod pro zproštění viny, který nás ochrání." Řekl, že rozhodnutí přijalo vojenské vedení "aby se zabránilo krveprolití". Po sesazení prezidenta Zelaye byla honduraská armáda (spolu s dalšími vládními bezpečnostními silami) údajně zodpovědná za tisíce údajně svévolných zadržování a za několik nucených zmizení a mimosoudních poprav odpůrců de facto vlády, včetně členů Demokratické strany Strana sjednocení. Důkazy o těchto akcích však ještě nebyly poskytnuty a v místních médiích se objevily určité dotazy ohledně skutečných pachatelů, což naznačuje, že by ve skutečnosti mohli souviset se spory uvnitř samotných levicových organizací.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Armed_Forces_of_Honduras
https://en.wikipedia.org/wiki/Honduran_Air_Force
https://cs.wikipedia.org/wiki/Honduras
