Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1074 #aktuvalka
Analýza 1074. dne ruské invaze na Ukrajinu 01.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/3CHznw3
(1 753 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 1. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu pomocí 126 dronů Šahed, stejně jako různých typů raket. Celkem z 165 vzdušných cílů bylo sestřeleno 56 dronů a nespecifikovaný počet raket. Dalších 61 ruských dronů bylo zarušeno. Tuto informaci zveřejnilo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Mezi prostředky, které Rusko použilo, patřilo:
7 balistických raket Iskander-M/KN-23
7 řízených střel Iskander-K
8 řízených střel Ch-22/32 odpálených z bombardérů Tu-22M3
8 řízených střel Ch-101/Ch-55 odpálených ze strategických bombardérů Tu-95MS
10 leteckých střel Ch-59/Ch-69 z taktických letounů
2 letecké střely Ch-31P vypálené z oblasti Černého moře
123 útočných dronů Šahed a simulátorů dronů různých typů
Vzdušné síly uvedly, že část ze 42 ruských raket byla sestřelena. Kromě toho „významná část“ raket nedosáhla svých cílů díky aktivním protiopatřením ukrajinské obrany. Útoky však způsobily škody, zejména balistické střely. Během útoku na Poltavu zemřelo 8 lidí a 14 bylo zraněno, v Sumské oblasti zahynuli dva lidé.
Neplecha v Rusku: Na západním křídle kurského výběžku se okupanti přiblížili k prvním domům vesnice Sverdlikovo a na východním křídle pokračují boje východně od Machnovky. Přímý vizuální důkaz o ruském postupu zde prozatím chybí, ale ukrajinské drony v oblasti operují s vyšší intenzitou, což může naznačovat snahu o stabilizaci situace.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Rusové překročili řeku Oskil a obsadili vesničku Novomlynsk. Zatím není úplně jasné, jak vážná je zde situace, ale okupanti aktivně hledají slabá místa po celé délce fronty a snaží se jich využít. Jižněji od této vesnice pokračují boje jižně od Zapadného, kde se ukrajinské síly snaží zastavit ruský tlak dělostřelectvem a drony. Těžké boje se vedou i východně od Jampolivky, rusové zde však mají těžké ztráty, což dokládají zveřejněné záběry zničené ruské techniky. Na jihu této fronty se stále bojuje v Serebrjanském lese a ruské drony spolu s dělostřelectvem ostřelují ukrajinské pozice v Bilohorivce.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru rusové pokračují v tlaku v severní části města, přičemž nejtvrdší střety probíhají na sídlišti Novopivničnyj. Boje se vedou i západně od závodu na výrobu žáruvzdorných cihel a jižně od města, kde se okupanti snaží o další postup. Ruské síly se stále více zaměřují na pokusy dostat se do Ševčenka a ke Stupočkám, kde jim v postupu brání ukrajinské drony a dělostřelecké údery.
Doněcká fronta: V Torecku ruské ozbrojené složky nadále útočí na areál dolu Toreckaja, avšak ukrajinské protiútoky jim prozatím nedávají příliš šancí se zde udržet. Rusům se nedaří ani v severní části Leonidivky, kde jsou jejich šturmgrupy ničeny drony a dělostřelectvem obránců. Jinak zde nedošlo k žádným velkým změnám.
Ve směru na Pokrovsk přivedli rusové nové posily, což naznačuje jejich snahu o pokračování ofenzivy. Dnes Rusové postoupili v Baranivce, ale nejtěžší boje probíhají v Kotlyném a v Udačném. V druhé jmenované vesnici Rusové obsadili část území, ze kterého byli v předchozích dnech vytlačeni ukrajinským protiútokem. Více na jih Rusové stále drží pozice ve východní části Andrijivky a daří se jim pomalu postupovat z Petropavlivky, což jim usnadňuje doplňování rezerv právě v Andrijivce.
U Kurachového pokračují boje ve směru na Dačné, kde okupanti postupovali severně od říčky Suché Jaly a podařilo se jim obsadit další remízek mezi poli.
Ve směru na Velikou Novosilku postupovali rusové západně od Rozdolného a severně od Rivnopilju, který je nyní prakticky celý pod jejich kontrolou. Ukrajinské síly zde stále provádějí protiútoky drony, ale celková situace se vyvíjí ve prospěch okupantů.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Keith Kellogg, kterého americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštním vyslancem pro Ukrajinu, je přesvědčen, že zahájení mírových jednání potrvá měsíce, nikoli roky. Uvedl to v rozhovoru pro Fox News. „Chtěl bych říci, že jde o měsíce, ne roky. Rád bych věřil, že bychom mohli dosáhnout nějakého pokroku v krátkodobém horizontu,“ zdůraznil zvláštní vyslanec. Kellogg uvedl, že má důvěru v Trumpa, protože je „dobrý vyjednavač.“ Je přesvědčen, že USA mají „dobrý a solidní plán“ pro zahájení jednání. Na otázku týkající se zavedení dalších sankcí proti Ruské federaci a pokračování dodávek zbraní Ukrajině Kellogg odpověděl, že toto rozhodnutí závisí na Trumpovi. „Většina lidí by měla mít důvěru v to, že přesně ví, co dělá. Ví, kde vyvinout tlak. Vytvoří páku jak na Ukrajince, tak na Rusy,“ zdůraznil zvláštní vyslanec.
Slovenský premiér Robert Fico ustoupil o hrozby odpojení elektřiny nebo zastavení humanitární pomoci v reakci na přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Nyní však hrozí vetováním rozhodnutí EU. O situaci informuje deník SME. Premiér opět pohrozil odvetnými opatřeními, pokud Ukrajina neobnoví tranzit plynu přes své území. Zároveň však uvedl, že Bratislava nepřeruší nouzové dodávky elektřiny ani neomezí humanitární pomoc. Jak Fico vysvětlil, takový krok by dopadl na ukrajinské občany, a Slovensko to „nechce“. Současně přivítal Zelenského rozhodnutí začít zvažovat využití ázerbájdžánského plynu k obnovení tranzitu. Kromě toho Fico oznámil další společné zasedání vlád Slovenska a Ukrajiny.
Podněstří začalo přijímat úvěrový plyn z Moldavska, garantovaný EU. Prezident neuznávané republiky, Vasyl Krasnoselskij, poděkoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Informuje o tom NewsMaker, který cituje pro publikaci Europa Libera úřadujícího ředitele společnosti Moldovagaz Vadima Chebana. Podle jeho slov dodávky začaly v 8:30 ráno. Levý břeh Dněstru je zásobován plynem, který se již nachází v potrubí na pravém břehu, a objemy, které jsou nyní čerpány do podněsterského plynovodního systému, jsou dostatečné „k udržení tlaku.“ Krasnoselskij poděkoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen „jménem svým i celého Podněstří.“ Slíbil, že do 2. února zahájí dodávky plynu pro domácnosti.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jedno z posledních „inovačních“ opatření ruského státu – tzv. duchovně morální víza, která mají přilákat obyvatele „nepřátelských zemí“ do Ruské federace. Loni v srpnu podepsal Vladimir Putin výnos, který cizincům umožňuje požádat o povolení k pobytu na tři roky, aniž by museli skládat zkoušku z ruštiny či dějin Ruské federace – postačí pouze zdravotní pojištění a podepsané prohlášení, že odsuzují politiku vlastní země, jelikož „vnucuje ideologické postoje odporující tradičním ruským duchovním a morálním hodnotám.“
Na první pohled se může zdát, že se tak Kreml pokouší vybudovat nový proud pracovních sil a potažmo stabilizovat ruskou ekonomiku. Nově příchozí z „nepřátelských zemí“ totiž získávají povolení pracovat, podnikat (bez nutnosti registrace právnické osoby) a využívat lékařských služeb. Jak se ale ukazuje, jedná se o poměrně úzkou skupinu – podle organizace Vítejte v Rusku vedené bývalou ruskou špionkou a nyní poslankyní Marií Butinovou jde o necelé tři tisíce lidí. Skoro třetina z nich přichází z Německa, následují občané z pobaltských států a Itálie.
Právě tato exotičtější forma migrace stojí na papíře velmi lákavě: žadatel nemusí projít jazykovou ani historickou zkouškou, nepotřebuje žádné zvláštní povolení – stačí „správný“ ideologický postoj. V realitě se ale brzy dostavují rozčarování na trhu práce. Na druhou stranu se najdou i výjimky – kupříkladu bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová, která má blízký vztah k Vladimiru Putinovi, bude vyučovat na univerzitě v Rjazani a na venkově si podle dostupných informací staví vlastní dům. Některým prominentním cizincům (obzvlášť těm, kdo si stihli vybudovat vazby v ruských mocenských kruzích) se tak otevírají pozoruhodné možnosti.
Co to celé znamená pro ruskou ekonomiku? Masivní efekt, o kterém by se mohlo hovořit jako o spáse, se rozhodně nekoná. Prozatím to vypadá, že ani preferenční (ideologické) vízum nezakryje fakt, že ruská ekonomika prochází kulantně řečeno složitým obdobím se značným vnitřním zadlužením a investiční stagnací. Efektně pojmenovaný projekt tak do značné míry ilustruje spíš kreativitu ruské propagandy než reálné posílení jejího hospodářství.
Dnešní Třešnička™ bude taková ta pravda od půllitru z hospody. Ruská propaganda se opět rozhodla, že realita je příliš nudná a je potřeba ji trochu vylepšit. Tentokrát si v Komsomolské pravdě vytáhli z klobouku senátorku Miroslavu Němcovou, přisoudili jí neexistující výrok o blokádě Leningradu a hned si na tom postavili emocionální výlev o zradě Východní Evropy. A že jde o lež? To je v dnešním Rusku spíš technikálie. Článek si vystačil s klasickými narativy: Československo bylo Sověty spaseno (že to pak znamenalo 40 let totality, to už se nehodí), Východoevropané jsou nevděční (protože už nechtějí hrát roli poslušných gubernií) a Češi jsou vlastně nacisti (což je obzvlášť legrační vzhledem k tomu, kdo dnes na Ukrajině bombarduje civilisty). Zatímco Moskva vyrábí další lživou báchorku, v reálném světě senátorka Němcová nic takového nikdy nenapsala, což ale ruské publikum netrápí – hlavně že se někde může vyškrábnout pár slz patriotického rozhořčení. A co se týče těch sovětských „milionových obětí za naši svobodu“, možná by bylo fajn připomenout, že sovětský tank, který dojede až do Prahy, ještě neznamená osvobození, pokud v něm sedí nová okupační moc.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Moderátor: jarl
Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1075 #aktuvalka
Analýza 1075. dne ruské invaze na Ukrajinu 02.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/42FvCln
(1 999 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 2. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 55 drony Šahed a také imitacemi dronů. Ukrajinské síly dokázaly sestřelit 40 z nich. Tuto informaci zveřejnily Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 13 ruských dronů bylo zarušeno.
Charkovská a Sumská oblast byly dnes zasaženy ostřelováním. V Sumské oblasti bylo hlášeno několik explozí v různých obcích, uvedla oblastní vojenská správa (OVA). V obci Sadivská bylo v důsledku útoku dronů poškozeno pět obytných domů a dvě auta.
Zásah dronem způsobil také požár ve skladu v Charkově, který hasiči následně uhasili. V obci Ljubotyň v Charkovské oblasti pak zasáhl dron hospodářskou budovu, kde vypukl požár. Dva civilisté – 39letá žena a 53letý muž – utrpěli popáleniny a byli převezeni do nemocnice.
Ukrajinské letectvo zveřejnilo trajektorii řízené letecké bomby, kterou Rusové vypustili na internátní školu v Sudži v Kurské oblasti. Tuto informaci uvedly Vzdušné síly ve svém příspěvku na sociálních sítích. V příspěvku je vidět snímek ze systému Віраж-планшет, který slouží ukrajinské protivzdušné obraně ke sledování vzdušného prostoru, identifikaci cílů a analýzám trajektorií nepřátelských raket a pum. Ten ukazuje, že letecká bomba letěla směrem k Sudži z ruského území, a nikoli z Ukrajiny, jak tvrdí ruská propaganda.
Neplecha v Rusku: Dnes bylo málo zpráv z této části. Propagandistický telegramový kanál Dnevnik Desantnika dnes převážně informoval, že ukrajinské síly údajně provedly raketový útok na budovu internátní školy v Sudži. Kanál zveřejnil záběry silně poškozené budovy, avšak neposkytl žádné další informace o útoku, včetně typu munice či možných obětí. Stejnou zprávu převzaly i další ruské kanály, ale stejně jako původní zdroj neuvádějí žádné podrobnosti.
Naopak kanál Karty i streločky tvrdí, že budovu zasáhla ruská letecká bomba. Podle tohoto zdroje v budově bydleli ruští civilisté a útok si vyžádal čtyři mrtvé a přes 90 zraněných. Dodává ale, že ruské propagandistické kanály okamžitě začaly šířit narativ, že budovu zasáhli Ukrajinci, kteří do ní předtím nahnali civilisty.
Na západním křídle kurského výběžku se okupantům podařilo vytlačit ukrajinské ozbrojené složky z vesnice Nikolajevo-Darino a dostupné záběry ukazují, že se dostali až do okopů na východním okraji vesnice. Více na sever útočily ukrajinské drony na ruské pozice ve vesnici Nižnyj Klin a v Pohrebkách, což potvrzují zveřejněné videozáznamy.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo ruské pozice na jihu Kruhljakivky, přičemž zde okupanti nadále hledají možnosti průlomu. Na jižní části této fronty útočily ruské drony na ukrajinské pozice v Bilohorivce, což je součást jejich snahy narušit obranu a oslabit ukrajinské jednotky před případným dalším postupem.
Bachmutská fronta je dnes bez nových informací.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje o areál dolu Toreckaja a sídliště Krymské, ale zásadní změny v kontrole území jsme zde nezaznamenali. Ukrajinské síly nadále odrážejí ruské pokusy o průnik do centrální části města a operují zde zejména drony a dělostřelectvo.
Ve směru na Pokrovsk okupanti postoupili severně od Vozdviženky a také východně od vesnice Kotlyne, což potvrzují i videa ukrajinských dronů útočících na ruské jednotky. U Andrijivky se ruským silám podařilo zkonsolidovat pozice v oblasti mezi liniemi a nyní kontrolují jednu z klíčových cest vedoucích do Andrijivky. Tento úspěch jim umožní snazší přesun posil do oblasti a další upevnění jejich pozic v této vesnici.
U Kurachového pokračují těžké boje o Dačné, kde ruské jednotky podnikají opakované útoky. Severně od řeky Suché Jaly a severně od Zelenivky probíhají intenzivní střety, přičemž ukrajinské síly zde aktivně využívají drony k narušení ruského postupu.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina ubránila svou nezávislost a nyní je blíže míru než kdykoli za téměř tři roky plnohodnotné války. Zelenskyj to uvedl v rozhovoru pro agenturu Associated Press. „Ubránili jsme náš stát, nezávislost, zemi, hlavní město, mnoho různých měst a vesnic. Bohužel jsme ztratili mnoho lidí… Proto musíme udělat vše pro to, abychom stabilizovali život na Ukrajině a zajistili mír. Myslím, že to je to nejdůležitější,“ řekl prezident. Ve stejném rozhovoru Zelenskyj varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa před vyjednáváním o ukončení války na Ukrajině s Moskvou, ale bez Kyjeva. Takto ukrajinský prezident reagoval na nedávné Trumpovo prohlášení, že vede „velmi vážné diskuse“ s Ruskou federací o ukončení války, avšak nevysvětlil, co tím přesně myslí. Podle Zelenského mohou mít USA a Rusko vzájemné vztahy, „ale mluvit o Ukrajině bez nás je nebezpečné pro všechny.“ Domnívá se, že on by měl být tím prvním, kdo bude hovořit s americkým prezidentem, a teprve poté by měly následovat kontakty s Rusy.
Viktor Nazarov, poradce bývalého vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného, vyvrátil tvrzení amerického novináře Boba Woodwarda, který napsal, že USA v roce 2022 zakázaly údery na ruské jednotky ustupující z pravobřežní části Chersonské oblasti. Nazarov to uvedl v rozhovoru pro BBC Ukrajina. Podle něj ruské jednotky nebyly „bezbranné“ a neztratily svou bojeschopnost. Zároveň ukrajinské ozbrojené síly měly tehdy „buď 18, nebo 15“ odpalovacích zařízení HIMARS s omezeným množstvím munice. „Je to jen naivní pohled, že na tomto území je možné někoho zničit a porazit pouze palebnou silou. To není a priori možné, jednoduše to nejde,“ tvrdí Nazarov. Bez ohledu na to, zda skutečně existoval americký zákaz úderů na ruské jednotky, ukrajinská armáda je podle bývalého Zalužného poradce „fyzicky“ nemohla zničit. Nazarov vysvětluje, že by to bylo možné pouze v případě, že by se Rusové udrželi na svých pozicích – tehdy by mohli být „metodicky, systematicky a po určitou dobu“ ničeni, ale Rusové se rozhodli z těchto oblastí stáhnout. Woodward ve své knize “War” tvrdí, že údajný zákaz přišel poté, co americké tajné služby zjistili, že zničení ruských sil na pravém břehu Dněpru by mohlo donutit Putina k jadernému útoku s 50% pravděpodobností.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na další vývoj ruského zbrojního exportu. Připomeňme, že již v březnu roku 2023 ztratilo Rusko pozici druhého největšího exportéra zbraňových systémů v celosvětovém měřítku, a při srovnání úrovně konce roku 2024 s dobou před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, tedy rokem 2021, vidíme, že se hodnota celkového ruského zbrojního exportu zmenšila přibližně čtrnáctkrát.
V roce 2021 exportovalo Rusko zbrojní systémy v celkové hodnotě 14,6 miliard USD, v roce 2022 to bylo 8 miliard USD, v roce 2023 dosahovala hodnota zbrojního exportu 3 miliardy USD. Přičemž role Ruska na globálním trhu se zbraněmi klesala již dříve, za období 2019 až 2023 exportovalo Rusko o 53% méně výzbroje než v letech 2014 až 2018, a dodávky realizované po zahájení invaze se v drtivé většině týkají dříve uzavřených kontraktů – z pohledu nově uzavřených kontraktů je pozice ruského zbrojního exportu ještě horší.
Snížil se i počet zemí, kam Rusko svou výzbroj exportuje. V roce 2019 to bylo 31 států, v roce 2024 již pouze 12. Přičemž i státy, které stále zůstávají ruskými klienty, zmenšily v tomto období své objednávky: Indické objednávky se při započtení servisních smluv zmenšily v roce 2024 o 45%, Vietnamu o 91% a Alžíru o 83%.
Jako příklad toho, jaké potíže má současný ruský zbrojní export, můžeme uvést kontrakt na dodávku stíhaček do Myanmaru. Ten dříve provozoval čínsko-pákistánské stíhačky JF-17, kvůli jejich nízké kvalitě a vysoké poruchovosti se ale myanmarská armáda rozhodla v roce 2018 k pořízení ruských stíhaček Su-30SME. Dodávky měly být realizovány od roku 2022, první dva stroje ale Myanmar obdržel až v roce 2023 všech šest objednaných stíhaček bylo do Myanmaru dodáno až na konci prosince 2024.
Děje se tak proto, že ruští výrobci mají povinnost přednostně dodávat svou produkci ruské armádě, a tak již nemají dostatečné kapacity k realizaci dalších kontraktů. Povinnost dodávek ruské armádě ale také znamená pro producenty výzbroje zhoršení finanční situace, neboť té dodávají výzbroj s pouze minimálním ziskem, na rozdíl od vysoce ziskových exportních kontraktů.
Pokud se zaměříme na produkci tanků, tak tam nejen že Rusko v posledních letech žádné tanky neexportuje, kapacita ruského zbrojní výroby nepostačuje ani k pokrytí ztrát. Rusko tak uvažovalo, že zpět odkoupí 250 tanků T-90S dodaných Indii, nicméně kontrakt se nakonec nepodařilo uzavřít z důvodu nemožnosti realizace finanční transakce (připomeňme, že pro Rusko jsou kvůli sankcím jakékoli obchody ve volně směnitelných měnách velmi nevýhodné). Vidíme tak, že v Sovětském Svazu velmi rozvinuté odvětví průmyslu (export výzbroje představoval pro Sovětský Svaz druhý nejhodnotnější artikl, hned po exportu nerostných surovin) se v současném Rusku značné zmenšilo, což představuje velké komplikace i pro samotné ruské výrobce – bez zisků ze zahraničních kontraktů je pro ně téměř nemožný jakýkoli rozvoj nebo rozšiřování výroby.
Dnešní Třešnička™ bude majetnická. Co začalo jako ubohý pokus cenzurovaných propagandistických kanálů dostat od Googlu pár rublíků na odškodnění, se díky ruské juristické kreativitě a lásce k exponenciálním funkcím rozrostlo do sumy, která má tolik nul, že se ani neodvažujeme je sem všechny vypsat. Na splacení dlužné částky by nestačily peníze ani všech států, všech měn, všech období a nejspíš i veškerého myslitelného bohatství galaxie. Teď už jsme na úrovni dvou sextilionů rublů, což je číslo tak absurdní, že kdyby se vyplatilo v bankovkách, tak by ten balík při dopadu vyhladil život na Zemi efektivněji než ten asteroid, co kdysi sejmul dinosaury. A co na to ruská média? Že mlčí? Inu, RBC se teď tváří překvapeně, že tahle právní vendeta „přesáhla realitu“. To je od nich roztomilé – jako kdyby tahle země v posledních třech letech kdy realitu řešila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1075 #aktuvalka
Analýza 1075. dne ruské invaze na Ukrajinu 02.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/42FvCln
(1 999 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 2. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 55 drony Šahed a také imitacemi dronů. Ukrajinské síly dokázaly sestřelit 40 z nich. Tuto informaci zveřejnily Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 13 ruských dronů bylo zarušeno.
Charkovská a Sumská oblast byly dnes zasaženy ostřelováním. V Sumské oblasti bylo hlášeno několik explozí v různých obcích, uvedla oblastní vojenská správa (OVA). V obci Sadivská bylo v důsledku útoku dronů poškozeno pět obytných domů a dvě auta.
Zásah dronem způsobil také požár ve skladu v Charkově, který hasiči následně uhasili. V obci Ljubotyň v Charkovské oblasti pak zasáhl dron hospodářskou budovu, kde vypukl požár. Dva civilisté – 39letá žena a 53letý muž – utrpěli popáleniny a byli převezeni do nemocnice.
Ukrajinské letectvo zveřejnilo trajektorii řízené letecké bomby, kterou Rusové vypustili na internátní školu v Sudži v Kurské oblasti. Tuto informaci uvedly Vzdušné síly ve svém příspěvku na sociálních sítích. V příspěvku je vidět snímek ze systému Віраж-планшет, který slouží ukrajinské protivzdušné obraně ke sledování vzdušného prostoru, identifikaci cílů a analýzám trajektorií nepřátelských raket a pum. Ten ukazuje, že letecká bomba letěla směrem k Sudži z ruského území, a nikoli z Ukrajiny, jak tvrdí ruská propaganda.
Neplecha v Rusku: Dnes bylo málo zpráv z této části. Propagandistický telegramový kanál Dnevnik Desantnika dnes převážně informoval, že ukrajinské síly údajně provedly raketový útok na budovu internátní školy v Sudži. Kanál zveřejnil záběry silně poškozené budovy, avšak neposkytl žádné další informace o útoku, včetně typu munice či možných obětí. Stejnou zprávu převzaly i další ruské kanály, ale stejně jako původní zdroj neuvádějí žádné podrobnosti.
Naopak kanál Karty i streločky tvrdí, že budovu zasáhla ruská letecká bomba. Podle tohoto zdroje v budově bydleli ruští civilisté a útok si vyžádal čtyři mrtvé a přes 90 zraněných. Dodává ale, že ruské propagandistické kanály okamžitě začaly šířit narativ, že budovu zasáhli Ukrajinci, kteří do ní předtím nahnali civilisty.
Na západním křídle kurského výběžku se okupantům podařilo vytlačit ukrajinské ozbrojené složky z vesnice Nikolajevo-Darino a dostupné záběry ukazují, že se dostali až do okopů na východním okraji vesnice. Více na sever útočily ukrajinské drony na ruské pozice ve vesnici Nižnyj Klin a v Pohrebkách, což potvrzují zveřejněné videozáznamy.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo ruské pozice na jihu Kruhljakivky, přičemž zde okupanti nadále hledají možnosti průlomu. Na jižní části této fronty útočily ruské drony na ukrajinské pozice v Bilohorivce, což je součást jejich snahy narušit obranu a oslabit ukrajinské jednotky před případným dalším postupem.
Bachmutská fronta je dnes bez nových informací.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje o areál dolu Toreckaja a sídliště Krymské, ale zásadní změny v kontrole území jsme zde nezaznamenali. Ukrajinské síly nadále odrážejí ruské pokusy o průnik do centrální části města a operují zde zejména drony a dělostřelectvo.
Ve směru na Pokrovsk okupanti postoupili severně od Vozdviženky a také východně od vesnice Kotlyne, což potvrzují i videa ukrajinských dronů útočících na ruské jednotky. U Andrijivky se ruským silám podařilo zkonsolidovat pozice v oblasti mezi liniemi a nyní kontrolují jednu z klíčových cest vedoucích do Andrijivky. Tento úspěch jim umožní snazší přesun posil do oblasti a další upevnění jejich pozic v této vesnici.
U Kurachového pokračují těžké boje o Dačné, kde ruské jednotky podnikají opakované útoky. Severně od řeky Suché Jaly a severně od Zelenivky probíhají intenzivní střety, přičemž ukrajinské síly zde aktivně využívají drony k narušení ruského postupu.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina ubránila svou nezávislost a nyní je blíže míru než kdykoli za téměř tři roky plnohodnotné války. Zelenskyj to uvedl v rozhovoru pro agenturu Associated Press. „Ubránili jsme náš stát, nezávislost, zemi, hlavní město, mnoho různých měst a vesnic. Bohužel jsme ztratili mnoho lidí… Proto musíme udělat vše pro to, abychom stabilizovali život na Ukrajině a zajistili mír. Myslím, že to je to nejdůležitější,“ řekl prezident. Ve stejném rozhovoru Zelenskyj varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa před vyjednáváním o ukončení války na Ukrajině s Moskvou, ale bez Kyjeva. Takto ukrajinský prezident reagoval na nedávné Trumpovo prohlášení, že vede „velmi vážné diskuse“ s Ruskou federací o ukončení války, avšak nevysvětlil, co tím přesně myslí. Podle Zelenského mohou mít USA a Rusko vzájemné vztahy, „ale mluvit o Ukrajině bez nás je nebezpečné pro všechny.“ Domnívá se, že on by měl být tím prvním, kdo bude hovořit s americkým prezidentem, a teprve poté by měly následovat kontakty s Rusy.
Viktor Nazarov, poradce bývalého vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného, vyvrátil tvrzení amerického novináře Boba Woodwarda, který napsal, že USA v roce 2022 zakázaly údery na ruské jednotky ustupující z pravobřežní části Chersonské oblasti. Nazarov to uvedl v rozhovoru pro BBC Ukrajina. Podle něj ruské jednotky nebyly „bezbranné“ a neztratily svou bojeschopnost. Zároveň ukrajinské ozbrojené síly měly tehdy „buď 18, nebo 15“ odpalovacích zařízení HIMARS s omezeným množstvím munice. „Je to jen naivní pohled, že na tomto území je možné někoho zničit a porazit pouze palebnou silou. To není a priori možné, jednoduše to nejde,“ tvrdí Nazarov. Bez ohledu na to, zda skutečně existoval americký zákaz úderů na ruské jednotky, ukrajinská armáda je podle bývalého Zalužného poradce „fyzicky“ nemohla zničit. Nazarov vysvětluje, že by to bylo možné pouze v případě, že by se Rusové udrželi na svých pozicích – tehdy by mohli být „metodicky, systematicky a po určitou dobu“ ničeni, ale Rusové se rozhodli z těchto oblastí stáhnout. Woodward ve své knize “War” tvrdí, že údajný zákaz přišel poté, co americké tajné služby zjistili, že zničení ruských sil na pravém břehu Dněpru by mohlo donutit Putina k jadernému útoku s 50% pravděpodobností.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na další vývoj ruského zbrojního exportu. Připomeňme, že již v březnu roku 2023 ztratilo Rusko pozici druhého největšího exportéra zbraňových systémů v celosvětovém měřítku, a při srovnání úrovně konce roku 2024 s dobou před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, tedy rokem 2021, vidíme, že se hodnota celkového ruského zbrojního exportu zmenšila přibližně čtrnáctkrát.
V roce 2021 exportovalo Rusko zbrojní systémy v celkové hodnotě 14,6 miliard USD, v roce 2022 to bylo 8 miliard USD, v roce 2023 dosahovala hodnota zbrojního exportu 3 miliardy USD. Přičemž role Ruska na globálním trhu se zbraněmi klesala již dříve, za období 2019 až 2023 exportovalo Rusko o 53% méně výzbroje než v letech 2014 až 2018, a dodávky realizované po zahájení invaze se v drtivé většině týkají dříve uzavřených kontraktů – z pohledu nově uzavřených kontraktů je pozice ruského zbrojního exportu ještě horší.
Snížil se i počet zemí, kam Rusko svou výzbroj exportuje. V roce 2019 to bylo 31 států, v roce 2024 již pouze 12. Přičemž i státy, které stále zůstávají ruskými klienty, zmenšily v tomto období své objednávky: Indické objednávky se při započtení servisních smluv zmenšily v roce 2024 o 45%, Vietnamu o 91% a Alžíru o 83%.
Jako příklad toho, jaké potíže má současný ruský zbrojní export, můžeme uvést kontrakt na dodávku stíhaček do Myanmaru. Ten dříve provozoval čínsko-pákistánské stíhačky JF-17, kvůli jejich nízké kvalitě a vysoké poruchovosti se ale myanmarská armáda rozhodla v roce 2018 k pořízení ruských stíhaček Su-30SME. Dodávky měly být realizovány od roku 2022, první dva stroje ale Myanmar obdržel až v roce 2023 všech šest objednaných stíhaček bylo do Myanmaru dodáno až na konci prosince 2024.
Děje se tak proto, že ruští výrobci mají povinnost přednostně dodávat svou produkci ruské armádě, a tak již nemají dostatečné kapacity k realizaci dalších kontraktů. Povinnost dodávek ruské armádě ale také znamená pro producenty výzbroje zhoršení finanční situace, neboť té dodávají výzbroj s pouze minimálním ziskem, na rozdíl od vysoce ziskových exportních kontraktů.
Pokud se zaměříme na produkci tanků, tak tam nejen že Rusko v posledních letech žádné tanky neexportuje, kapacita ruského zbrojní výroby nepostačuje ani k pokrytí ztrát. Rusko tak uvažovalo, že zpět odkoupí 250 tanků T-90S dodaných Indii, nicméně kontrakt se nakonec nepodařilo uzavřít z důvodu nemožnosti realizace finanční transakce (připomeňme, že pro Rusko jsou kvůli sankcím jakékoli obchody ve volně směnitelných měnách velmi nevýhodné). Vidíme tak, že v Sovětském Svazu velmi rozvinuté odvětví průmyslu (export výzbroje představoval pro Sovětský Svaz druhý nejhodnotnější artikl, hned po exportu nerostných surovin) se v současném Rusku značné zmenšilo, což představuje velké komplikace i pro samotné ruské výrobce – bez zisků ze zahraničních kontraktů je pro ně téměř nemožný jakýkoli rozvoj nebo rozšiřování výroby.
Dnešní Třešnička™ bude majetnická. Co začalo jako ubohý pokus cenzurovaných propagandistických kanálů dostat od Googlu pár rublíků na odškodnění, se díky ruské juristické kreativitě a lásce k exponenciálním funkcím rozrostlo do sumy, která má tolik nul, že se ani neodvažujeme je sem všechny vypsat. Na splacení dlužné částky by nestačily peníze ani všech států, všech měn, všech období a nejspíš i veškerého myslitelného bohatství galaxie. Teď už jsme na úrovni dvou sextilionů rublů, což je číslo tak absurdní, že kdyby se vyplatilo v bankovkách, tak by ten balík při dopadu vyhladil život na Zemi efektivněji než ten asteroid, co kdysi sejmul dinosaury. A co na to ruská média? Že mlčí? Inu, RBC se teď tváří překvapeně, že tahle právní vendeta „přesáhla realitu“. To je od nich roztomilé – jako kdyby tahle země v posledních třech letech kdy realitu řešila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1076 #aktuvalka
Analýza 1076. dne ruské invaze na Ukrajinu 03.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-02-2025/
(1 806 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 3. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 71 útočnými drony Šahed a různými typy simulátorů dronů. Protivzdušná obrana zneškodnila 38 cílů. Píše o tom Velení letectva Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 25 nepřátelských dronů bylo ztraceno ve vzduchu. Podle Velení letectva byly útokem nepřítele zasaženy oblasti Sumy, Charkov a Čerkasy.
Ukrajinské drony dnes v noci zasáhly zařízení dvou hlavních producentů paliva pro ruskou armádu – ropnou rafinerii ve Volgogradu Lukoil-Volgogradněftěpererabotka a závod na zpracování plynu v Astrachani. Server Hromadske o tom informoval zdroj obeznámený se situací. Podle zprávy drony zasáhly ve Volgogradské rafinerii hořákové pole, jednotky primárního zpracování č. 2 a č. 3 a technologické jednotky č. 20 a č. 21. Komplex na zpracování plynového kondenzátu v Astrachaňském závodě byl také poškozen. Na místě stále hoří, provoz závodu byl zastaven a pracovníci byli evakuováni.
Neplecha v Rusku: Ruský propagandistický kanál Novosti Rylsk hlásí, že na hranici u Belgorodské oblasti byla dnes zaznamenána zvýšená aktivita ukrajinských vojáků. Domnívá se, že koncentrace ukrajinských vojáků v oblasti by mohla být předzvěst přípravy k operacím v oblasti. Zároveň také dodává, že by se ukrajinské jenodtky mohly připravovat k obklíčení ruských jednotek ve Volčansku.
Kanál Vojennyj Osvedomitěl tvrdí, že v Kurské oblasti dnes došlo k útoku na ukrajinský tank Challenger. Byť měl tank na sobě systém elektronické obrany REB, byl zasažen optikou navaděným dronem. Není jasné zdá-li byl tank zničen, či jen poškozen.
TG kanál dva Majora zmiňuje výrazné navýšení dronové aktivity v Rylské oblasti. Při dnešním útoku na město samotné došlo na krátkou dobu k výpadku proudu.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty pokračují boje v jižní části Kruhljakivky a okupanti tlačí z Makijivky směrem na západ. Ruské jednotky postupovaly západně a jihozápadně od vesnice Ivanivka směrem na vesnici Kolodezi. Rusové se snaží postupovat i západně od Ivanivky, v čemž jim aktivně brání ukrajinské drony. Více na jih pak probíhají boje u Jampolivky, kde se okupantům podařilo dostat do severní části vesnice, kde však byli zničeni. Celkově je nyní situace v okolí Teren pro obránce složitá. Na úplném jihu této fronty probíhají poziční boje u Bilohorivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru probíhají pouliční boje. Okupanti ostřelují ukrajinské pozice dělostřelectvem, letectvem i drony a pěchota útočí hlavně, když je špatné počasí a obránci nemohou použít drony na ničení útočných skupin. Na jih od města se okupanti stále snaží dostat do Ševčenka. Situace se zde příliš nezměnila. Severně od Ňu Jorku provedli gardisté ze 12. samostatné brigády speciálního určení „AZOV“ národní gardy Ukrajiny protiútok, který vytlačil okupanty z velké části Leonydivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk pokračují boje u Kotlyném a okupanti se dostali do východní části Uspenivky, kde je však rozprášily ukrajinské drony. Celkově je tato část fronty nyní poměrně stabilní. Okupanti se však dostali do centrální části vesnice Sribne, kde se jim podařilo uchytit a nyní pokračují v útocích ve směru na sever a západ. Ukrajinské ozbrojené složky zde kladou silný odpor a okupanti mají těžké ztráty.
U Kurachového okupanti postoupili v severovýchodní části vesnice Dačné. Západní část venice je pod neustálým ostřelováním jak dělostřelectvem, tak drony a situace je zde pro obránce složitá.
U Veliké Novosilky pokračují ukrajinské síly v ničení okupantů, kteří jsou ve městě.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinské ozbrojené síly zahájily dlouho plánovanou reorganizaci na systém armádních sborů, přičemž 9., 10. a 11. armádní sbor již fungují. Každý sbor má zahrnovat 5–6 mechanizovaných brigád spolu s podpůrnými jednotkami, jako je dělostřelectvo, protivzdušná obrana, elektronický boj a zpravodajské složky, což mu umožní operovat jako plně integrovaná bojová formace s celkovým počtem až 50 000 vojáků. Oznámil to vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Oleksandr Syrskyj.
V luxusním moskevském obytném komplexu došlo k explozi, která zabila Arména Sarkisiana, organizátora proruských žoldáckých jednotek, a zranila dalších pět osob. Sarkisian byl pověřen náborem trestanců do nových polovojenských skupin jako alternativa k Wagnerově skupině a také dohlížel na věznice v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny. Jeho kariéra sahala až do roku 2014, kdy organizoval násilníky pro potlačení Euromajdanu a následně se podílel na organizovaném zločinu v tzv. Doněcké lidové republice. Vedl tamní „Boxerskou federaci“ a zabavoval majetek v okupovaných oblastech. Zda jeho osud zpečetila ukrajinská diverzní skupina nebo interní mocenské čistky v Rusku, je nejasné – důležité však je, že jeho kariéra skončila v oblacích kouře.
Francouzské obrněné transportéry VAB, které tvoří významnou část ukrajinského vozového parku, procházejí modernizací instalací bezposádkového věžového modulu Sich ukrajinské výroby, vyvinutého společností Promintex. Tento modul je již využíván při modernizaci BMP-1 pro ukrajinskou armádu a umožňuje klasifikaci těchto vozidel jako kolových bojových vozidel pěchoty. Zatím bylo tímto způsobem upraveno pouze šest vozidel, která procházejí testováním. Celkově Francie dodala Ukrajině přes 284 vozidel VAB (podle OSINT zdrojů), která nahradila zastaralou techniku v mnoha jednotkách. Dosud se jednalo výhradně o verzi 4×4 vyřazenou z francouzské armády, která přechází na modernější Griffony a Servaly. Nové fotografie však naznačují, že Ukrajina nově obdržela i variantu VAB Mk.III (6×6), vyráběnou společností Arquus Defense, a to v rámci francouzské vojenské pomoci. Arquus se navíc zavázal k dlouhodobé spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem, včetně místní výroby některých komponentů a potenciální budoucí licenční výroby těchto vozidel na Ukrajině.
Německý koncern KNDS se chystá převzít závod na výrobu železničních vagonů ve Zgorzelci u polských hranic, aby jej přeměnil na továrnu produkující pancéřové ocelové konstrukce pro tanky Leopard 2A8, transportéry Boxer a samohybné houfnice RCH 155, informuje Der Spiegel. Podpis smlouvy o převzetí od společnosti Alstom se očekává příští týden. Plán se setkal s nečekanou politickou odezvou – zatímco levicová strana BSW protestuje, pravicová AfD převzetí podporuje kvůli zachování stovek pracovních míst v regionu a dalších tisíců u dodavatelů. KNDS analyzoval možnosti získání továrny už delší dobu, ale aktuální objednávky Bundeswehru i zahraničních zákazníků ospravedlňují investici. Očekává se, že závod dosáhne plné výrobní kapacity kolem roku 2030.
Francouzská armáda si objednala 24 obrněných vozidel Serval LAD v konfiguraci protivzdušné obrany proti dronům. Generální ředitelství pro vyzbrojování (DGA) oznámilo 28. ledna 2025 akvizici těchto specializovaných vozidel, což je součástí rostoucí investice do obrany proti bezpilotním letounům, vycházející z lekcí z ukrajinského bojiště. Serval, vyvinutý společností Nexter v rámci programu VBMR, je modulární obrněné vozidlo 4×4, které kombinuje mobilitu, ochranu a širokou škálu operačních schopností. Verze LAD bude vybavena dálkově ovládanou věží ARX30 od společnosti KNDS, osazenou 30mm kanónem a pokročilými systémy detekce a neutralizace dronových hrozeb.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme vývoj inflace v Rusku, a to na základě oficiálních údajů agentury Rosstat. Připomeňme, že argumentací centrální banky pro udržení základní úrokové sazby na úrovni 21%, k čemuž došlo na jejím posledním zasedání, bylo, že došlo k poklesu inflačních jevů. Pokud se však podíváme na výši mezměsíční inflace, tak ta sice ke konci roku poklesla z listopadových 1,43% na 1,32%, stále se však jedná o druhou nejvyšší meziměsíční inflaci v roce 2024.
Pro leden 2025 sice ještě nejsou k dispozici úplné údaje, nicméně na základě výsledků inflace za první tři týdny tohoto měsíce lze odhadovat, že inflace přesáhne prosincovou úroveň a může dosáhnou až 1,4%. Ceny mnoha produktů a služeb stále rostou, a to s nezměněnou rychlostí, o jakémkoli přibrzdění inflace lze tak hovořit jen velmi obtížně.
Například cena okurek vzrostla meziměsíčně v lednu 2025 o 8,45%, vodky o 5,66%, řepy 5,05% a jablek o 4,75%. V sektoru služeb meziměsíčně zdražila zejména hromadná doprava – lístky na metro o 8,17%, na trolejbus o 6,02% a na tramvaj o 5,68%. Ceny však rostou i u mnoha dalších produktů a služeb, přičemž musíme ještě jednou zdůraznit, že u výše uvedených údajů se jedná o meziměsíční, a nikoli o meziroční vzrůst cen.
Již i oficiální vládní agentura Rosstat musela přiznat, že meziroční inflace překročila 10%, přičemž i podle oficiálně publikovaných průzkumů zaznamenali ruští obyvatelé inflaci na úrovni 16,4%, a lze předpokládat, že reálná výše inflace je ještě vyšší. Přičemž meziroční indexace důchodů, která bude provedena k 1.2. tohoto roku, bude o pouze 9,5%, tedy opět o méně, než kolik je reálná ruská inflace, a finanční situace ruských důchodců se dále zhorší.
Vysoká úroveň inflace ale také ukazuje očividný neúspěch politiky centrální banky, která se snažila zkrotit inflaci vysokými úrokovými sazbami. Lze z toho usuzovat, že politická pozice guvernérky centrální banky, Elvíry Nabuliny, dále zhorší, a bude pro ni čím dále tím obtížnější obhájit vysoké úrokové sazby před ruskou vládou, vzhledem k tomu, že ani současná pro mnohé podniky likvidační základní úroková sazba na úrovni 21% nevede k omezení inflace.
To, že inflace je v Rusku způsobena mechanismy, které jsou zcela mimo kontrolu centrální banky (tedy zejména obrovskými státními finančními injekcemi do zbrojního průmyslu), jsme zde již mnohokrát zmiňovali, to ale nebrání politickým útokům na centrální banku z důvodu neúspěchu její politiky. Je tak otázkou, jak dlouho ještě bude zejména pro Kreml výhodné držet nad guvernérkou ochrannou ruku.
Dnešní Třešnička™ bude o špatně zvolených analogiích. Maďarský loutkový premiér se bohužel opět nechal slyšet. A byly to perly. Tak například zopakoval svou myšlenku, že za válku na Ukrajině může Evropská unie, protože v únoru 2022 jsme měli “konflikt izolovat” a začít vyjednávání. Jak? To se dozvíme na konci pořadu, asi. Velkou chybu přátelé jsme tehdy udělali, protože podle Orbána “bylo od začátku jasné, že Ukrajina nevyhraje, pokud by jsme (NATO?) nezačali plnohodnotnou válku”. Že je podle něj válka na Ukrajině dosud jen nějakou speciální vojenskou operací, je tedy dost pravděpodobné. “Zbraní nebude nikdy dost”, je další diamant, který doslova popírá poslední 3 roky války, kdy se Ukrajina drží zuby nehty proti mnohonásobně silnějšímu nepříteli i díky námi dodaným zbraním, technice a vybavení. Pak však přichází zajímavý obrat. Protože jsme si sami zamítli vyslání vojáků na Ukrajinu, potřebujeme Trumpa. Protože “slabí politici můžou za války a silní vytváří mír”. Ano s tím nemůžeme než souhlasit. Válka na Ukrajině je bohužel doslova výsledkem slabosti Západu, který uvěřil lžím zlořečeného skřeta z hradu Kremlu, který si však také musel jen něco kompenzovat. Od absurdností se však Viktor nakonec prokousal k zrnku pravdy, protože pokud prý budeme dál považovat jednání s Putinem za nemorální, tak se prý “Ukrajina stane evropským Afghánistánem”. Tedy masovým hrobem ruské armády. A to je v pořádku. Morálně i pragmaticky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1076 #aktuvalka
Analýza 1076. dne ruské invaze na Ukrajinu 03.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-02-2025/
(1 806 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 3. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 71 útočnými drony Šahed a různými typy simulátorů dronů. Protivzdušná obrana zneškodnila 38 cílů. Píše o tom Velení letectva Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 25 nepřátelských dronů bylo ztraceno ve vzduchu. Podle Velení letectva byly útokem nepřítele zasaženy oblasti Sumy, Charkov a Čerkasy.
Ukrajinské drony dnes v noci zasáhly zařízení dvou hlavních producentů paliva pro ruskou armádu – ropnou rafinerii ve Volgogradu Lukoil-Volgogradněftěpererabotka a závod na zpracování plynu v Astrachani. Server Hromadske o tom informoval zdroj obeznámený se situací. Podle zprávy drony zasáhly ve Volgogradské rafinerii hořákové pole, jednotky primárního zpracování č. 2 a č. 3 a technologické jednotky č. 20 a č. 21. Komplex na zpracování plynového kondenzátu v Astrachaňském závodě byl také poškozen. Na místě stále hoří, provoz závodu byl zastaven a pracovníci byli evakuováni.
Neplecha v Rusku: Ruský propagandistický kanál Novosti Rylsk hlásí, že na hranici u Belgorodské oblasti byla dnes zaznamenána zvýšená aktivita ukrajinských vojáků. Domnívá se, že koncentrace ukrajinských vojáků v oblasti by mohla být předzvěst přípravy k operacím v oblasti. Zároveň také dodává, že by se ukrajinské jenodtky mohly připravovat k obklíčení ruských jednotek ve Volčansku.
Kanál Vojennyj Osvedomitěl tvrdí, že v Kurské oblasti dnes došlo k útoku na ukrajinský tank Challenger. Byť měl tank na sobě systém elektronické obrany REB, byl zasažen optikou navaděným dronem. Není jasné zdá-li byl tank zničen, či jen poškozen.
TG kanál dva Majora zmiňuje výrazné navýšení dronové aktivity v Rylské oblasti. Při dnešním útoku na město samotné došlo na krátkou dobu k výpadku proudu.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty pokračují boje v jižní části Kruhljakivky a okupanti tlačí z Makijivky směrem na západ. Ruské jednotky postupovaly západně a jihozápadně od vesnice Ivanivka směrem na vesnici Kolodezi. Rusové se snaží postupovat i západně od Ivanivky, v čemž jim aktivně brání ukrajinské drony. Více na jih pak probíhají boje u Jampolivky, kde se okupantům podařilo dostat do severní části vesnice, kde však byli zničeni. Celkově je nyní situace v okolí Teren pro obránce složitá. Na úplném jihu této fronty probíhají poziční boje u Bilohorivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru probíhají pouliční boje. Okupanti ostřelují ukrajinské pozice dělostřelectvem, letectvem i drony a pěchota útočí hlavně, když je špatné počasí a obránci nemohou použít drony na ničení útočných skupin. Na jih od města se okupanti stále snaží dostat do Ševčenka. Situace se zde příliš nezměnila. Severně od Ňu Jorku provedli gardisté ze 12. samostatné brigády speciálního určení „AZOV“ národní gardy Ukrajiny protiútok, který vytlačil okupanty z velké části Leonydivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk pokračují boje u Kotlyném a okupanti se dostali do východní části Uspenivky, kde je však rozprášily ukrajinské drony. Celkově je tato část fronty nyní poměrně stabilní. Okupanti se však dostali do centrální části vesnice Sribne, kde se jim podařilo uchytit a nyní pokračují v útocích ve směru na sever a západ. Ukrajinské ozbrojené složky zde kladou silný odpor a okupanti mají těžké ztráty.
U Kurachového okupanti postoupili v severovýchodní části vesnice Dačné. Západní část venice je pod neustálým ostřelováním jak dělostřelectvem, tak drony a situace je zde pro obránce složitá.
U Veliké Novosilky pokračují ukrajinské síly v ničení okupantů, kteří jsou ve městě.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinské ozbrojené síly zahájily dlouho plánovanou reorganizaci na systém armádních sborů, přičemž 9., 10. a 11. armádní sbor již fungují. Každý sbor má zahrnovat 5–6 mechanizovaných brigád spolu s podpůrnými jednotkami, jako je dělostřelectvo, protivzdušná obrana, elektronický boj a zpravodajské složky, což mu umožní operovat jako plně integrovaná bojová formace s celkovým počtem až 50 000 vojáků. Oznámil to vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Oleksandr Syrskyj.
V luxusním moskevském obytném komplexu došlo k explozi, která zabila Arména Sarkisiana, organizátora proruských žoldáckých jednotek, a zranila dalších pět osob. Sarkisian byl pověřen náborem trestanců do nových polovojenských skupin jako alternativa k Wagnerově skupině a také dohlížel na věznice v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny. Jeho kariéra sahala až do roku 2014, kdy organizoval násilníky pro potlačení Euromajdanu a následně se podílel na organizovaném zločinu v tzv. Doněcké lidové republice. Vedl tamní „Boxerskou federaci“ a zabavoval majetek v okupovaných oblastech. Zda jeho osud zpečetila ukrajinská diverzní skupina nebo interní mocenské čistky v Rusku, je nejasné – důležité však je, že jeho kariéra skončila v oblacích kouře.
Francouzské obrněné transportéry VAB, které tvoří významnou část ukrajinského vozového parku, procházejí modernizací instalací bezposádkového věžového modulu Sich ukrajinské výroby, vyvinutého společností Promintex. Tento modul je již využíván při modernizaci BMP-1 pro ukrajinskou armádu a umožňuje klasifikaci těchto vozidel jako kolových bojových vozidel pěchoty. Zatím bylo tímto způsobem upraveno pouze šest vozidel, která procházejí testováním. Celkově Francie dodala Ukrajině přes 284 vozidel VAB (podle OSINT zdrojů), která nahradila zastaralou techniku v mnoha jednotkách. Dosud se jednalo výhradně o verzi 4×4 vyřazenou z francouzské armády, která přechází na modernější Griffony a Servaly. Nové fotografie však naznačují, že Ukrajina nově obdržela i variantu VAB Mk.III (6×6), vyráběnou společností Arquus Defense, a to v rámci francouzské vojenské pomoci. Arquus se navíc zavázal k dlouhodobé spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem, včetně místní výroby některých komponentů a potenciální budoucí licenční výroby těchto vozidel na Ukrajině.
Německý koncern KNDS se chystá převzít závod na výrobu železničních vagonů ve Zgorzelci u polských hranic, aby jej přeměnil na továrnu produkující pancéřové ocelové konstrukce pro tanky Leopard 2A8, transportéry Boxer a samohybné houfnice RCH 155, informuje Der Spiegel. Podpis smlouvy o převzetí od společnosti Alstom se očekává příští týden. Plán se setkal s nečekanou politickou odezvou – zatímco levicová strana BSW protestuje, pravicová AfD převzetí podporuje kvůli zachování stovek pracovních míst v regionu a dalších tisíců u dodavatelů. KNDS analyzoval možnosti získání továrny už delší dobu, ale aktuální objednávky Bundeswehru i zahraničních zákazníků ospravedlňují investici. Očekává se, že závod dosáhne plné výrobní kapacity kolem roku 2030.
Francouzská armáda si objednala 24 obrněných vozidel Serval LAD v konfiguraci protivzdušné obrany proti dronům. Generální ředitelství pro vyzbrojování (DGA) oznámilo 28. ledna 2025 akvizici těchto specializovaných vozidel, což je součástí rostoucí investice do obrany proti bezpilotním letounům, vycházející z lekcí z ukrajinského bojiště. Serval, vyvinutý společností Nexter v rámci programu VBMR, je modulární obrněné vozidlo 4×4, které kombinuje mobilitu, ochranu a širokou škálu operačních schopností. Verze LAD bude vybavena dálkově ovládanou věží ARX30 od společnosti KNDS, osazenou 30mm kanónem a pokročilými systémy detekce a neutralizace dronových hrozeb.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme vývoj inflace v Rusku, a to na základě oficiálních údajů agentury Rosstat. Připomeňme, že argumentací centrální banky pro udržení základní úrokové sazby na úrovni 21%, k čemuž došlo na jejím posledním zasedání, bylo, že došlo k poklesu inflačních jevů. Pokud se však podíváme na výši mezměsíční inflace, tak ta sice ke konci roku poklesla z listopadových 1,43% na 1,32%, stále se však jedná o druhou nejvyšší meziměsíční inflaci v roce 2024.
Pro leden 2025 sice ještě nejsou k dispozici úplné údaje, nicméně na základě výsledků inflace za první tři týdny tohoto měsíce lze odhadovat, že inflace přesáhne prosincovou úroveň a může dosáhnou až 1,4%. Ceny mnoha produktů a služeb stále rostou, a to s nezměněnou rychlostí, o jakémkoli přibrzdění inflace lze tak hovořit jen velmi obtížně.
Například cena okurek vzrostla meziměsíčně v lednu 2025 o 8,45%, vodky o 5,66%, řepy 5,05% a jablek o 4,75%. V sektoru služeb meziměsíčně zdražila zejména hromadná doprava – lístky na metro o 8,17%, na trolejbus o 6,02% a na tramvaj o 5,68%. Ceny však rostou i u mnoha dalších produktů a služeb, přičemž musíme ještě jednou zdůraznit, že u výše uvedených údajů se jedná o meziměsíční, a nikoli o meziroční vzrůst cen.
Již i oficiální vládní agentura Rosstat musela přiznat, že meziroční inflace překročila 10%, přičemž i podle oficiálně publikovaných průzkumů zaznamenali ruští obyvatelé inflaci na úrovni 16,4%, a lze předpokládat, že reálná výše inflace je ještě vyšší. Přičemž meziroční indexace důchodů, která bude provedena k 1.2. tohoto roku, bude o pouze 9,5%, tedy opět o méně, než kolik je reálná ruská inflace, a finanční situace ruských důchodců se dále zhorší.
Vysoká úroveň inflace ale také ukazuje očividný neúspěch politiky centrální banky, která se snažila zkrotit inflaci vysokými úrokovými sazbami. Lze z toho usuzovat, že politická pozice guvernérky centrální banky, Elvíry Nabuliny, dále zhorší, a bude pro ni čím dále tím obtížnější obhájit vysoké úrokové sazby před ruskou vládou, vzhledem k tomu, že ani současná pro mnohé podniky likvidační základní úroková sazba na úrovni 21% nevede k omezení inflace.
To, že inflace je v Rusku způsobena mechanismy, které jsou zcela mimo kontrolu centrální banky (tedy zejména obrovskými státními finančními injekcemi do zbrojního průmyslu), jsme zde již mnohokrát zmiňovali, to ale nebrání politickým útokům na centrální banku z důvodu neúspěchu její politiky. Je tak otázkou, jak dlouho ještě bude zejména pro Kreml výhodné držet nad guvernérkou ochrannou ruku.
Dnešní Třešnička™ bude o špatně zvolených analogiích. Maďarský loutkový premiér se bohužel opět nechal slyšet. A byly to perly. Tak například zopakoval svou myšlenku, že za válku na Ukrajině může Evropská unie, protože v únoru 2022 jsme měli “konflikt izolovat” a začít vyjednávání. Jak? To se dozvíme na konci pořadu, asi. Velkou chybu přátelé jsme tehdy udělali, protože podle Orbána “bylo od začátku jasné, že Ukrajina nevyhraje, pokud by jsme (NATO?) nezačali plnohodnotnou válku”. Že je podle něj válka na Ukrajině dosud jen nějakou speciální vojenskou operací, je tedy dost pravděpodobné. “Zbraní nebude nikdy dost”, je další diamant, který doslova popírá poslední 3 roky války, kdy se Ukrajina drží zuby nehty proti mnohonásobně silnějšímu nepříteli i díky námi dodaným zbraním, technice a vybavení. Pak však přichází zajímavý obrat. Protože jsme si sami zamítli vyslání vojáků na Ukrajinu, potřebujeme Trumpa. Protože “slabí politici můžou za války a silní vytváří mír”. Ano s tím nemůžeme než souhlasit. Válka na Ukrajině je bohužel doslova výsledkem slabosti Západu, který uvěřil lžím zlořečeného skřeta z hradu Kremlu, který si však také musel jen něco kompenzovat. Od absurdností se však Viktor nakonec prokousal k zrnku pravdy, protože pokud prý budeme dál považovat jednání s Putinem za nemorální, tak se prý “Ukrajina stane evropským Afghánistánem”. Tedy masovým hrobem ruské armády. A to je v pořádku. Morálně i pragmaticky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1077 #aktuvalka
Analýza 1077. dne ruské invaze na Ukrajinu 04.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-02-2025/
(1 851 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 4. února zaútočily ruské síly na Ukrajinu 65 útočnými drony Šahed a simulátory dronů. Protivzdušná obrana zničila 37 nepřátelských cílů. O útoku informovalo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojových operací bylo 37 útočných dronů zničeno v Poltavské, Sumské, Kyjevské, Černihivské a Čerkaské oblasti. Dalších 28 nepřátelských dronů bylo ztraceno z radarů, aniž by napáchaly nějaké škody.
Ráno 4. února ruské jednotky vypálily balistickou raketu, pravděpodobně Iskander-M, na centrální část Izjumu. Okupanti zasáhli administrativní budovu. Poškozena byla také další nedaleká administrativní budova a několik vícepodlažních obytných domů. Oblastní vojenská správa zdůraznila, že v této oblasti se nenacházely žádné vojenské objekty. Úder zabil 18letou dívku a 19letou ženu, která byla těhotná. Rusové také připravili o život tři muže ve věku 43, 61 a 68 let. Útok si také vyžádal 55 zraněných. Mezi nimi je šestiletý chlapec a dívky ve věku 14 a 16 let. Čtrnáctiletá dívka je ve vážném stavu. Chlapec a druhá dívka utrpěli středně těžká zranění.
Včera údajně provedlo ukrajinské letectvo úder na velitelské stanoviště jedné z ruských jednotek poblíž osady Novoivanivka. O této operaci informoval Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle poskytnutých informací se zdá se, že se jedná o vesnici Novoivanivka v Sudžanském okrese Kurské oblasti Ruské federace. Velitelské stanoviště se nacházelo v opuštěné budově, kterou ruské jednotky využívaly ke koordinaci útočných operací proti ukrajinským ozbrojeným silám v kurském směru. Podle Generálního štábu v důsledku této operace „objekt utrpěl značné poškození, což vedlo k významným ztrátám mezi nepřátelským personálem.“
Neplecha v Rusku: Ruské vrtulníky ostřelovaly ukrajinské pozice v jižní části Pogrebek. Na východní straně kurského výběžku ukazuje práce ruských dronů v Kurilovce, že jsou zde přítomní ukrajinští vojáci.
Jihokorejská rozvědka potvrdila stažení severokorejských vojáků z bojové linie v Kurské oblasti. O této události informuje jihokorejská agentura Yonhap. Podle zpravodajských informací je nejpravděpodobnějším důvodem stažení vysoká úroveň ztrát mezi severokorejskými jednotkami. Jihokorejská rozvědka odhaduje, že Severní Korea vyslala přibližně 11 000 vojáků, aby se zapojili do války proti Ukrajině. Z tohoto počtu bylo zabito asi 300 vojáků a přibližně 2 700 utrpělo zranění. Je třeba uvést, že zprávu nicméně v komentáři pro server Warzone popřel šéf ukrajinské rozvědky Kirillo Budanov.
Charkovská situace: I přes zvýšenou aktivitu okupantů na tomto úseku fronty jsme zde kromě pozičních bojů v okolí Tychého nezaznamenali žádné novinky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk se okupanti snaží rozšířit své předmostí na západním břehu řeky Oskil, boje probíhají jižně od vesnice Zapadne v okolí areálu čerpací stanice č. 9 hlavního čpavkového potrubí „Tohliatti – Horlivka – Oděsa“. Postup okupantů jsme zde dnes nezaznamenali. Více na jih pokračují těžké boje v Zahryzovém a jižní části Kruhljakivky. Na jihu této části fronty dochází ke střetům v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. U Verchnokamjanského se okupanti pokusili o mechanizovaný útok, byli však se ztrátami odraženi.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru mají okupanti omezené taktické úspěchy na sídlišti Novosevernyj a dále na jih v západní části lesního parku Dovhe-II. Okupanti ostřelují Stupočky a snaží se zde připravit půdu pro další pokusy na postup.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny, okupanti zde nejspíše konsolidují síly na další útoky do areálu dolu Toreckaja a terrikonů ležících severně od tohoto dolu.
Ve směru na Pokrovsk okupanti nadále tlačí v Kotlyném a v Udačném. I přes značné síly, které zde Rusové mají se jim postupovat příliš nedaří a mají zde těžké ztráty. Ukrajinské síly se snaží okupanty vytlačit z východní části Udačného a okupanti naopak tlačí na vesnici z jihu. Jinak Rusové v tomto směru pokračují v tlaku prakticky podél celé fronty a podařilo se jim postoupit jižně pod Naděždinkou a v polích mezi touto vesnicí a vesnicí Sribné. V Sribném samotném Rusové postoupili v jeho severní části.
Východně od Kurachového Rusové pokračují v ostřelování ukrajinských pozic v Dačném, ale k žádným posunům fronty zde nedošlo.
Ve směru na Velikou Novosilku obránci odrazili ruský mechanizovaný útok jdoucí po silnici T-05-18 vedoucí z Veliké Novosilky a v samotné Veliké Novosilce pokračuje ukrajinské dělostřelectvo v ostřelování ruských pozic.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zareagoval na návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajina dodávala Spojeným státům vzácné kovy výměnou za americkou pomoc. Oznámil to během tiskové konference s šéfem MAAE Rafaelem Grossim v Kyjevě dne 4. února, informuje RBC-Ukrajina. Podle Zelenského je Ukrajina otevřená americkým investicím v této oblasti. Uvedl také, že o této otázce s Trumpem již jednal v září 2024. „Máme dostatek vzácných kovů a vidíte, že Rusko okupuje naše území od roku 2014. Na některých místech jsou opravdu velká ložiska nerostů. Jsme otevření tomu, aby toto nerostné bohatství rozvíjeli naši partneři, kteří nám pomáhají chránit zemi. A to je naprosto spravedlivé,“ uvedl Zelenskyj. Prezident potvrdil, že jedním z bodů Plánu vítězství Ukrajiny je přilákání zahraničních investic do ekonomiky země. „Jsme otevření příchodu investic od amerických společností. Proč? Protože pokud tuto oblast ovládne Rusko, vstoupí sem jiné země a společnosti. Jsem si jistý, že mezi nimi budou Írán a Severní Korea,“ dodal Zelenskyj.
V lednu vydal vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj rozkaz k převedení lidských zdrojů ze všech složek a druhů vojsk do pozemních sil. Do jejich řad je přesunuto asi 50 000 vojáků. O této skutečnosti informuje Ukrajinská pravda, která se odvolává na své vlastní zdroje. Podle publikace se tyto přesuny provádějí za účelem spuštění mechanismu rotace, protože současní nováčci ve výcviku stačí pouze k minimálnímu doplnění jednotek, nikoli k jejich plnému zabezpečení. „Díky těmto přesunům mezi různými složkami armády a také náboru budeme schopni rotaci provádět. Již existuje schválený plán rotací,“ uvedl nejmenovaný zdroj pro Ukrajinskou pravdu. Zdroj také zdůraznil, že plány vojenské rotace nesouvisí s možnými mírovými jednáními ani se zmrazením frontové linie, a dodal, že rotace by byly nutné i v případě pokračování plnohodnotné války.
Nový balíček finanční pomoci EU v hodnotě 310 milionů eur, který Moldavsko obdrží v roce 2025, zahrnuje také finance pro mezinárodně neuznané proruské Podněstří. O této skutečnosti informoval Newsmaker. Evropská komise a Moldavsko dohodly na dvouleté komplexní strategii pro energetickou nezávislost a udržitelnost Moldavska. Podle plánu v roce 2025 obdrží od EU 250 milionů eur. Moldavský premiér Dorin Recean pak upřesnil, že Podněstří by mohlo získat pomoc ve výši 60 milionů eur. Tato podpora však bude podmíněna splněním určitých požadavků, a to:
s Kišiněvem budou projednány a dohodnuty způsoby respektování lidských práv a základních svobod v regionu;
ceny služeb v regionu se budou postupně přibližovat tržním cenám;
velcí exportéři z levého břehu budou muset za energii platit tržní ceny;
energeticky náročný průmysl bude vyloučen z programu podpory.
Podle výpočtů moldavských úřadů tato částka pokryje 70 % spotřeby energie domácností na levém břehu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na potíže ruských logistiků, kteří se potýkají se značnými komplikacemi při sledování přepravy nákladu po železnici. Do roku 2022 byl přístup do databázového systému E-tran, který umožňuje sledování pohybu nákladu na ruské železnici, volně dostupný, po zahájení invaze na Ukrajinu byl ale přístup umožněn pouze zaregistrovaným subjektům. I tento přístup však byl ukončen 20.9.2024, a po tomto datu mohou logistické společnosti sledovat svůj náklad pouze tak, že se telefonicky doptávají na polohu svých vagónů řadových zaměstnanců ruské železnice na jednotlivých nádražích na trase.
Přístup do registru byl ukončen v okamžiku, kdy bylo odhaleno, že několik dnes již bývalých zaměstnanců ruské železnice bylo zadrženo v Petrohradu kvůli nelegálnímu zprostředkování přístupu do databáze subjektům, které nebyly registrovány. Lze předpokládat, že jedním z klientů této organizované skupiny byly i zahraniční tajné služby, neboť jak jsme již několikrát uváděli, výkon ruské železniční přepravy je přímo svázán s výkonem celé ruské ekonomiky.
Aby tak bylo zabráněno úniku státních tajemství, byl přístup do databáze odebrán všem subjektům bez výjimky, což jistě umožní i daleko klidnější práci pracovníkům ruské železnice. Nyní je totiž nebude možné urgovat s dotazy, proč daný vagón stojí již několik týdnů nebo i měsíců na odstavné koleji některého ze zapomenutých sibiřských nádraží, pracovníci logistické společnosti musí nyní vynaložit nemalé úsilí už pouze na to, aby svůj náklad nalezli. Jsme si jistí, že toto nařízení přispěje také k vyšším ziskům telefonních operátorů, a je možné, že i jiných sektorů ruské ekonomiky. Přínos k efektivitě ruské železniční logistiky bude ale spíše negativně prorůstový.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1077 #aktuvalka
Analýza 1077. dne ruské invaze na Ukrajinu 04.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-02-2025/
(1 851 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 4. února zaútočily ruské síly na Ukrajinu 65 útočnými drony Šahed a simulátory dronů. Protivzdušná obrana zničila 37 nepřátelských cílů. O útoku informovalo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojových operací bylo 37 útočných dronů zničeno v Poltavské, Sumské, Kyjevské, Černihivské a Čerkaské oblasti. Dalších 28 nepřátelských dronů bylo ztraceno z radarů, aniž by napáchaly nějaké škody.
Ráno 4. února ruské jednotky vypálily balistickou raketu, pravděpodobně Iskander-M, na centrální část Izjumu. Okupanti zasáhli administrativní budovu. Poškozena byla také další nedaleká administrativní budova a několik vícepodlažních obytných domů. Oblastní vojenská správa zdůraznila, že v této oblasti se nenacházely žádné vojenské objekty. Úder zabil 18letou dívku a 19letou ženu, která byla těhotná. Rusové také připravili o život tři muže ve věku 43, 61 a 68 let. Útok si také vyžádal 55 zraněných. Mezi nimi je šestiletý chlapec a dívky ve věku 14 a 16 let. Čtrnáctiletá dívka je ve vážném stavu. Chlapec a druhá dívka utrpěli středně těžká zranění.
Včera údajně provedlo ukrajinské letectvo úder na velitelské stanoviště jedné z ruských jednotek poblíž osady Novoivanivka. O této operaci informoval Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle poskytnutých informací se zdá se, že se jedná o vesnici Novoivanivka v Sudžanském okrese Kurské oblasti Ruské federace. Velitelské stanoviště se nacházelo v opuštěné budově, kterou ruské jednotky využívaly ke koordinaci útočných operací proti ukrajinským ozbrojeným silám v kurském směru. Podle Generálního štábu v důsledku této operace „objekt utrpěl značné poškození, což vedlo k významným ztrátám mezi nepřátelským personálem.“
Neplecha v Rusku: Ruské vrtulníky ostřelovaly ukrajinské pozice v jižní části Pogrebek. Na východní straně kurského výběžku ukazuje práce ruských dronů v Kurilovce, že jsou zde přítomní ukrajinští vojáci.
Jihokorejská rozvědka potvrdila stažení severokorejských vojáků z bojové linie v Kurské oblasti. O této události informuje jihokorejská agentura Yonhap. Podle zpravodajských informací je nejpravděpodobnějším důvodem stažení vysoká úroveň ztrát mezi severokorejskými jednotkami. Jihokorejská rozvědka odhaduje, že Severní Korea vyslala přibližně 11 000 vojáků, aby se zapojili do války proti Ukrajině. Z tohoto počtu bylo zabito asi 300 vojáků a přibližně 2 700 utrpělo zranění. Je třeba uvést, že zprávu nicméně v komentáři pro server Warzone popřel šéf ukrajinské rozvědky Kirillo Budanov.
Charkovská situace: I přes zvýšenou aktivitu okupantů na tomto úseku fronty jsme zde kromě pozičních bojů v okolí Tychého nezaznamenali žádné novinky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk se okupanti snaží rozšířit své předmostí na západním břehu řeky Oskil, boje probíhají jižně od vesnice Zapadne v okolí areálu čerpací stanice č. 9 hlavního čpavkového potrubí „Tohliatti – Horlivka – Oděsa“. Postup okupantů jsme zde dnes nezaznamenali. Více na jih pokračují těžké boje v Zahryzovém a jižní části Kruhljakivky. Na jihu této části fronty dochází ke střetům v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. U Verchnokamjanského se okupanti pokusili o mechanizovaný útok, byli však se ztrátami odraženi.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru mají okupanti omezené taktické úspěchy na sídlišti Novosevernyj a dále na jih v západní části lesního parku Dovhe-II. Okupanti ostřelují Stupočky a snaží se zde připravit půdu pro další pokusy na postup.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny, okupanti zde nejspíše konsolidují síly na další útoky do areálu dolu Toreckaja a terrikonů ležících severně od tohoto dolu.
Ve směru na Pokrovsk okupanti nadále tlačí v Kotlyném a v Udačném. I přes značné síly, které zde Rusové mají se jim postupovat příliš nedaří a mají zde těžké ztráty. Ukrajinské síly se snaží okupanty vytlačit z východní části Udačného a okupanti naopak tlačí na vesnici z jihu. Jinak Rusové v tomto směru pokračují v tlaku prakticky podél celé fronty a podařilo se jim postoupit jižně pod Naděždinkou a v polích mezi touto vesnicí a vesnicí Sribné. V Sribném samotném Rusové postoupili v jeho severní části.
Východně od Kurachového Rusové pokračují v ostřelování ukrajinských pozic v Dačném, ale k žádným posunům fronty zde nedošlo.
Ve směru na Velikou Novosilku obránci odrazili ruský mechanizovaný útok jdoucí po silnici T-05-18 vedoucí z Veliké Novosilky a v samotné Veliké Novosilce pokračuje ukrajinské dělostřelectvo v ostřelování ruských pozic.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zareagoval na návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajina dodávala Spojeným státům vzácné kovy výměnou za americkou pomoc. Oznámil to během tiskové konference s šéfem MAAE Rafaelem Grossim v Kyjevě dne 4. února, informuje RBC-Ukrajina. Podle Zelenského je Ukrajina otevřená americkým investicím v této oblasti. Uvedl také, že o této otázce s Trumpem již jednal v září 2024. „Máme dostatek vzácných kovů a vidíte, že Rusko okupuje naše území od roku 2014. Na některých místech jsou opravdu velká ložiska nerostů. Jsme otevření tomu, aby toto nerostné bohatství rozvíjeli naši partneři, kteří nám pomáhají chránit zemi. A to je naprosto spravedlivé,“ uvedl Zelenskyj. Prezident potvrdil, že jedním z bodů Plánu vítězství Ukrajiny je přilákání zahraničních investic do ekonomiky země. „Jsme otevření příchodu investic od amerických společností. Proč? Protože pokud tuto oblast ovládne Rusko, vstoupí sem jiné země a společnosti. Jsem si jistý, že mezi nimi budou Írán a Severní Korea,“ dodal Zelenskyj.
V lednu vydal vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj rozkaz k převedení lidských zdrojů ze všech složek a druhů vojsk do pozemních sil. Do jejich řad je přesunuto asi 50 000 vojáků. O této skutečnosti informuje Ukrajinská pravda, která se odvolává na své vlastní zdroje. Podle publikace se tyto přesuny provádějí za účelem spuštění mechanismu rotace, protože současní nováčci ve výcviku stačí pouze k minimálnímu doplnění jednotek, nikoli k jejich plnému zabezpečení. „Díky těmto přesunům mezi různými složkami armády a také náboru budeme schopni rotaci provádět. Již existuje schválený plán rotací,“ uvedl nejmenovaný zdroj pro Ukrajinskou pravdu. Zdroj také zdůraznil, že plány vojenské rotace nesouvisí s možnými mírovými jednáními ani se zmrazením frontové linie, a dodal, že rotace by byly nutné i v případě pokračování plnohodnotné války.
Nový balíček finanční pomoci EU v hodnotě 310 milionů eur, který Moldavsko obdrží v roce 2025, zahrnuje také finance pro mezinárodně neuznané proruské Podněstří. O této skutečnosti informoval Newsmaker. Evropská komise a Moldavsko dohodly na dvouleté komplexní strategii pro energetickou nezávislost a udržitelnost Moldavska. Podle plánu v roce 2025 obdrží od EU 250 milionů eur. Moldavský premiér Dorin Recean pak upřesnil, že Podněstří by mohlo získat pomoc ve výši 60 milionů eur. Tato podpora však bude podmíněna splněním určitých požadavků, a to:
s Kišiněvem budou projednány a dohodnuty způsoby respektování lidských práv a základních svobod v regionu;
ceny služeb v regionu se budou postupně přibližovat tržním cenám;
velcí exportéři z levého břehu budou muset za energii platit tržní ceny;
energeticky náročný průmysl bude vyloučen z programu podpory.
Podle výpočtů moldavských úřadů tato částka pokryje 70 % spotřeby energie domácností na levém břehu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na potíže ruských logistiků, kteří se potýkají se značnými komplikacemi při sledování přepravy nákladu po železnici. Do roku 2022 byl přístup do databázového systému E-tran, který umožňuje sledování pohybu nákladu na ruské železnici, volně dostupný, po zahájení invaze na Ukrajinu byl ale přístup umožněn pouze zaregistrovaným subjektům. I tento přístup však byl ukončen 20.9.2024, a po tomto datu mohou logistické společnosti sledovat svůj náklad pouze tak, že se telefonicky doptávají na polohu svých vagónů řadových zaměstnanců ruské železnice na jednotlivých nádražích na trase.
Přístup do registru byl ukončen v okamžiku, kdy bylo odhaleno, že několik dnes již bývalých zaměstnanců ruské železnice bylo zadrženo v Petrohradu kvůli nelegálnímu zprostředkování přístupu do databáze subjektům, které nebyly registrovány. Lze předpokládat, že jedním z klientů této organizované skupiny byly i zahraniční tajné služby, neboť jak jsme již několikrát uváděli, výkon ruské železniční přepravy je přímo svázán s výkonem celé ruské ekonomiky.
Aby tak bylo zabráněno úniku státních tajemství, byl přístup do databáze odebrán všem subjektům bez výjimky, což jistě umožní i daleko klidnější práci pracovníkům ruské železnice. Nyní je totiž nebude možné urgovat s dotazy, proč daný vagón stojí již několik týdnů nebo i měsíců na odstavné koleji některého ze zapomenutých sibiřských nádraží, pracovníci logistické společnosti musí nyní vynaložit nemalé úsilí už pouze na to, aby svůj náklad nalezli. Jsme si jistí, že toto nařízení přispěje také k vyšším ziskům telefonních operátorů, a je možné, že i jiných sektorů ruské ekonomiky. Přínos k efektivitě ruské železniční logistiky bude ale spíše negativně prorůstový.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1078 #aktuvalka
Analýza 1078. dne ruské invaze na Ukrajinu 05.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-02-2025/
(2 118 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 5. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu dvěma balistickými raketami Iskander-M, 104 útočnými drony Šahed a dronovými simulátory. O útoku informovalo velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojových operací bylo zničeno 57 útočných dronů a dalších typů bezpilotních prostředků v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Černihivské, Žytomyrské, Chmelnycké a Kirovohradské oblasti. Dalších 42 nepřátelských dronů bylo ztraceno z radarů. Útok zasáhl Kirovohradskou oblast. Podle šéfa oblastní vojenské správy Andrije Rajkoviče dopadly trosky dronu na čtyři obytné domy, čtyři hospodářské budovy, automobily a ploty. Na jednom z domů vypukl požár, který se však podařilo rychle uhasit.
Ukrajinské letectvo se stalo prvním na světě, které nasadilo novou verzi klouzavé pumy JDAM-ER o hmotnosti 454 kg. Ačkoli Boeing ani americká armáda oficiálně nepotvrdily její operační nasazení, na webu se nedávno objevilo video od 39. brigády taktického letectva Ukrajiny, na kterém pilot letounu Su-27 shazuje dvě tyto bomby na ruské pozice v lesním pásu. Až dosud Ukrajina používala pouze lehčí verzi JDAM-ER o hmotnosti 227 kg, která byla poprvé zaznamenána v boji v roce 2023.
Bývalý ukrajinský důstojník a milbloger Tatarigami sepsal hrubé zhodnocení situace na Ukrajině, kterému asi nemáme co vytknout. Situace na frontě pro Ukrajinu zůstává podle něj složitá, s ústupy v oblastech jako Pokrovsk, Časiv Jar, Kupjansk a Toreck. I když ukrajinské vedení pracuje na zlepšení organizace a náboru, tyto změny si prý vyžádají čas, než přinesou hmatatelné výsledky. Na ruské straně jsou zas vysoké ztráty, dochází k tisícům dezercí a výraznému opotřebení obrněné techniky, která je často nahrazována civilními vozidly. Přesto Rusové pokračují v postupu tam, kde je ukrajinská obrana přetížená a chybí dostatek vojáků. V některých oblastech dle Tatarigamiho Ukrajina dosáhla parity palebné síly, zejména díky intenzivnímu využití dronů, avšak nedostatek personálu umožňuje Rusům víceméně pokračovat v postupu. Klíčovým ruským cílem je dle něj kontrola nad dálnicí T0504, spojující Pokrovsk, Kosťantynivku a Bachmut. Krátkodobý výhled proto zůstává pesimistický – ačkoli Rusko čelí problémům s logistikou, morálkou a velitelskými schopnostmi, jeho postup se v nejbližší době výrazně nezpomalí. Na druhou stranu se Ukrajina soustředí na strukturální změny, včetně přechodu na formace na úrovni armádních sborů, zastavení formování nových brigád a zlepšení výcviku. Ani jedna strana však momentálně nemá dostatek zdrojů k dosažení svých strategických cílů a vysoká míra dezercí tak naznačuje, že obě armády mají potíže s udržením dlouhodobého válečného úsilí.
Neplecha v Rusku: Dnes bohužel bez nových informací.
Severovýchodní fronta: DeepstateUA hlásí, že jihozápadně a jižně od vesnice Topoli překročili okupanti řeku Oskil a obsadili pozice v remízcích mezi poli. Jedná se o území, které je přibližně 3 kilometry od ruské hranice. Na západním břehu Oskilu postupovali okupanti i ve směru na Kupjansk. Tento postup se odehrál ve vesnici Západné směrem na jih podél toku Oskilu. Navíc okupanti postoupili jižně od této vesnice ve směru na Kindrašivku. Ukrajinské drony zde způsobují okupantům nemalé ztráty, pomalý postup však pokračuje.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje v severní části města, v lesoparku Dovhe 2 a okupanti se nadále snaží prorazit k Ševčenku.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na severu města, kde se okupanti snaží obsadit areál dolu Toreckaja a sídliště Krymské. Výraznější změny jsme zde nezaznamenali.
Ve směru Pokrovsk okupanti pokračují v útocích na jižně a východně od Jelyzavetivky a v okolí Lysivky. V Kotlyném provedli ukrajinští vojáci úspěšný protiútok, který vyčistil východní část vesnice. Další ukrajinský protiútok vytlačil okupanty z pozic jižně od vesnice Nadijivka. Dále se na této části fronty bojuje v Udačném, Sribné a Andriivka.
U Kupjansku okupanti pokračují v pokusech obsadit Dačné a navíc se tuto vesnici snaží obejít z jihu.
Ve směru na Velikou Novosilku se bojuje u vesnice Novy Komar, změny jsme zde nezaregistrovali.
Diplomatické a politické události:
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie postupně zdvojnásobí svůj obranný rozpočet a vyzval ostatní země EU, aby se k tomuto úsilí připojily. Podle něj Evropa musí jednat společně v sedmi klíčových oblastech, které však blíže nespecifikoval. Zároveň Francie jasně deklarovala svůj postoj, že finance evropských daňových poplatníků mají být využity k rozvoji autonomního evropského obranného průmyslu, a ne k nákupu zbraní z USA nebo Jižní Koreje. Tím Paříž pravděpodobně vysílá signál, že bude usilovat o posílení evropské vojenské soběstačnosti a snížení závislosti na zbrojních dodávkách ze zámoří.
Nizozemsko potvrdilo dodávku další várky stíhaček F-16 pro Ukrajinu v roce 2025, oznámil to 31. ledna ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po schůzce v Haagu se svým nizozemským protějškem Rubenem Brekelmansem. Dodávka je součástí širšího úsilí NATO o posílení ukrajinského letectva. Původní příslib 42 strojů byl oznámen 20. srpna 2023 s plánovaným zahájením dodávek v roce 2024, přičemž celkový počet slíbených F-16 se mezitím zvýšil na přibližně 65 kusů. Některé letouny však zůstanou v Nizozemsku k podpoře výcvikových programů na základně Volkel, kde ukrajinští piloti, inženýři a technici získávají praktické zkušenosti. Výcvik bude pokračovat i v roce 2025.
Německá CDU/CSU, která podle průzkumů pravděpodobně zvítězí v nadcházejících volbách, představila 28. ledna 2025 reformní plán na zlepšení zadávání veřejných zakázek pro Bundeswehr s cílem dosáhnout plné bojeschopnosti do roku 2029. Dokument kritizuje dosavadní neefektivitu a požaduje rychlejší a strategičtější posílení německého obranného průmyslu. Současně předseda CDU Friedrich Merz 23. ledna přednesl klíčový projev o zahraniční a bezpečnostní politice, kde označil ruský neoimperialismus za akutní hrozbu a vyzval k vytvoření Rady národní bezpečnosti, která by koordinovala bezpečnostní a zahraniční politiku Německa. Zdůraznil také nutnost zlepšení vztahů s Francií a Polskem, přičemž s Polskem navrhl smlouvu o přátelství. Merzův plán zahrnuje přeměnu Německa z „usínající střední mocnosti“ na klíčového hráče evropské bezpečnosti, což by znamenalo zásadní změnu v dosavadní německé politice.
Finská společnost Patria podepsala memorandum o porozumění s britskou Babcock International Group s cílem nabídnout britským ozbrojeným silám platformu kolového obrněného transportéru Patria 6×6. Patria bude odpovědná za řízení projektu, vývoj a úpravu vozidla pro britské potřeby, zatímco Babcock zajistí výrobu v souladu s průmyslovou strategií britského ministerstva obrany a následnou logistickou podporu. Transportér Patria 6×6 by mohl částečně nahradit stárnoucí flotilu pásových obrněných transportérů FV432 Bulldog a stát se levnějším doplňkem obrněnců Boxer, které Británie pořizovala v posledních letech. Pokud by Británie vozidla skutečně zakoupila, zapojila by se tím i do programu CAVS (Common Armored Vehicle System), jehož členy jsou již Finsko, Švédsko, Lotyšsko a nově Německo. Patria 6×6 je odlehčený třínápravový obrněný transportér vyvinutý jako nástupce vozidel Sisu Pasi XA-180/185/200, přičemž sdílí řadu komponentů s těžší platformou Patria AMV 8×8.
Nizozemsko plánuje nákup 22 protiletadlových tanků Skyranger 30, které budou postaveny na platformě Armored Combat Support Vehicle (ACSV) od německé společnosti Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft mbH (FFG). Celkový rozpočet na tento projekt činí 1,3 miliardy eur, což odpovídá jednotkové ceně 59 milionů eur – avšak v této částce pravděpodobně figuruje i logistická podpora, školení a náhradní díly. První dodávky jsou plánovány na rok 2028. S Nizozemskem se Skyranger 30 zařadí do výzbroje již pěti zemí – Dánsko pořizuje 16 kusů, Německo 19 s opcí na dalších 30, Rakousko 36 a Maďarsko rovněž projeví zájem, i když konkrétní počet zatím není znám. Celkový počet objednaných systémů po nizozemském kontraktu dosáhne 93 kusů.
Italská armáda zahájila testování prvních bojových vozidel pěchoty KF41 Lynx před náběhem sériové výroby, jak bylo oznámeno 3. února 2025. Prezentace na střelnici UTTAT Nettuno poblíž Říma, které se zúčastnili zástupci průmyslu, včetně firem Leonardo a Rheinmetall, i náčelník štábu obrany generál Luciano Portolano, představuje první krok k přechodu Itálie na platformu Lynx. Italský program Armored Combat System (A2CS) počítá s nahrazením zastaralých VCC-80 Dardo prostřednictvím akvizice 1050 vozidel Lynx v 16 verzích. První várka pěti vozidel, včetně IFV, lehkého tanku, protivzdušné obrany a minometné varianty, má být dodána ještě letos, dalších 11 kusů v roce 2026. Rheinmetall plánuje dodat celkem 1347 tanků a BVP v hodnotě přibližně 25 miliard eur, avšak rozjezd výroby ve větším měřítku je plánován až na rok 2029, kdy se očekává roční produkce přes 100 obrněnců různých verzí. Maximální výrobní kapacity má být dosaženo v letech 2030/2031 s plánovanými dodávkami 160 a 171 vozidel ročně.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme potíže při ruské exportu ropy z terminálů, které jsme zde již dlouho nezmiňovali. Pravidelně se věnujeme situaci terminálů na pobřeží Baltského moře (naposledy 1.2.), a příležitostně zmiňujeme i terminály v oblasti Černého moře a ruského Dálného východu, dlouho jsme se ale nezaměřili na situaci na posledním ze směrů exportu ruské ropy pomocí tankerů, tedy na terminály v Arktice, což chceme nyní napravit.
Ukázalo se, že nově zavedené americké sankce měly vliv i na export z těchto terminálů, který v lednu poklesl na nejnižší úroveň za posledních osm let. Příčinou je zejména to, že byly zařazeny na sankční listinu dva plovoucí sklady ropy v murmanské oblasti, které obstarávají přečerpávání ropy na tankery dopravující ropu ke koncovým zákazníkům.
Komplikací je i to, že byla na sankční seznam dodána společnost Gazpromněft, která má dominantní působení v této oblasti. Připomeňme zde že Gazpromněft je jedinou ještě v současnosti ziskovou částí společnosti Gazprom, která se jako celek potýká s velkými finančními problémy, a jeho finanční ztráta za celý rok 2024 může dosahovat až 1 bilionu rublů. Potíže Gazpromněftu tak jeho finanční situaci dále zkomplikují.
Přičemž je třeba mít na paměti i to, že cena těžby ropy, ale i následný transport ropy v regionu Arktidy (například z důvodu nutnosti použití ledoborců) je ve srovnání s jinými terminály vyšší, a tak má zde Rusko menší marže než při využití jiných terminálů. Pokud vezmeme v úvahu pokles ceny ropy na moskevské burze (spotová cena okolo 68 USD za barel znamená, že je ropa prodávána v případě dlouhodobých kontraktů za cenu okolo 57 USD za barel) znamenají vyšší vstupní náklady při využití arktických terminálů to, že export ropy z těchto terminálů již v současné době přestává být ziskový.
Ropné vrty v oblasti Arktidy jsou také daleko citlivější na omezení nebo přerušení těžby, než jak je tomu u vrtů v teplejších oblastech. Při nedostatečné těžbě z vrtu dochází k postupnému ucpání vrtu těžšími složkami ropy, případná obnova těžby je při jeho ucpání nemožná a je potřeba zhotovit nový vrt. Na to však nemá Rusko v arktických oblastech dostatečné technologie, a tak bude nuceno pokračovat v těžbě ropy, i když to bude znamenat finanční ztrátu.
Dnešní Třešnička™ bude…no…no blbý no. Ruská propagandistka Taťána Montjanová, která se po přestěhování do Doněcku stala hlasitou obhájkyní ruské okupace, nyní naopak otevřeně kritizuje Rusko za to, co na dobytých územích Ukrajiny způsobilo. Přiznala, že Rusko není vítáno ani na Donbasu a nikoho tam neosvobozuje – naopak proměňuje tato území v neobyvatelné ruiny a místní obyvatelé okupanty nenávidí. Podle Montjanové je situace v Doněcku katastrofální – město je bez vody, všechny rybníky byly vypuštěny a zůstalo jen bahno. Voda je dostupná maximálně dvě hodiny každý druhý den, někdy ještě méně, a i ta je extrémně špatné kvality. Jako připomínku předválečné prosperity Doněcku zmínila Montjanová i osud Donbas Areny, moderního stadionu, který byl otevřen v roce 2009 a hostil zápasy mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012. Nyní je ovšem Doněck jen dalším příkladem toho, co znamená „ruský svět“ – bídu, rozvrat a nenávist těch, které měl údajně chránit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1078 #aktuvalka
Analýza 1078. dne ruské invaze na Ukrajinu 05.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-02-2025/
(2 118 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 5. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu dvěma balistickými raketami Iskander-M, 104 útočnými drony Šahed a dronovými simulátory. O útoku informovalo velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojových operací bylo zničeno 57 útočných dronů a dalších typů bezpilotních prostředků v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Černihivské, Žytomyrské, Chmelnycké a Kirovohradské oblasti. Dalších 42 nepřátelských dronů bylo ztraceno z radarů. Útok zasáhl Kirovohradskou oblast. Podle šéfa oblastní vojenské správy Andrije Rajkoviče dopadly trosky dronu na čtyři obytné domy, čtyři hospodářské budovy, automobily a ploty. Na jednom z domů vypukl požár, který se však podařilo rychle uhasit.
Ukrajinské letectvo se stalo prvním na světě, které nasadilo novou verzi klouzavé pumy JDAM-ER o hmotnosti 454 kg. Ačkoli Boeing ani americká armáda oficiálně nepotvrdily její operační nasazení, na webu se nedávno objevilo video od 39. brigády taktického letectva Ukrajiny, na kterém pilot letounu Su-27 shazuje dvě tyto bomby na ruské pozice v lesním pásu. Až dosud Ukrajina používala pouze lehčí verzi JDAM-ER o hmotnosti 227 kg, která byla poprvé zaznamenána v boji v roce 2023.
Bývalý ukrajinský důstojník a milbloger Tatarigami sepsal hrubé zhodnocení situace na Ukrajině, kterému asi nemáme co vytknout. Situace na frontě pro Ukrajinu zůstává podle něj složitá, s ústupy v oblastech jako Pokrovsk, Časiv Jar, Kupjansk a Toreck. I když ukrajinské vedení pracuje na zlepšení organizace a náboru, tyto změny si prý vyžádají čas, než přinesou hmatatelné výsledky. Na ruské straně jsou zas vysoké ztráty, dochází k tisícům dezercí a výraznému opotřebení obrněné techniky, která je často nahrazována civilními vozidly. Přesto Rusové pokračují v postupu tam, kde je ukrajinská obrana přetížená a chybí dostatek vojáků. V některých oblastech dle Tatarigamiho Ukrajina dosáhla parity palebné síly, zejména díky intenzivnímu využití dronů, avšak nedostatek personálu umožňuje Rusům víceméně pokračovat v postupu. Klíčovým ruským cílem je dle něj kontrola nad dálnicí T0504, spojující Pokrovsk, Kosťantynivku a Bachmut. Krátkodobý výhled proto zůstává pesimistický – ačkoli Rusko čelí problémům s logistikou, morálkou a velitelskými schopnostmi, jeho postup se v nejbližší době výrazně nezpomalí. Na druhou stranu se Ukrajina soustředí na strukturální změny, včetně přechodu na formace na úrovni armádních sborů, zastavení formování nových brigád a zlepšení výcviku. Ani jedna strana však momentálně nemá dostatek zdrojů k dosažení svých strategických cílů a vysoká míra dezercí tak naznačuje, že obě armády mají potíže s udržením dlouhodobého válečného úsilí.
Neplecha v Rusku: Dnes bohužel bez nových informací.
Severovýchodní fronta: DeepstateUA hlásí, že jihozápadně a jižně od vesnice Topoli překročili okupanti řeku Oskil a obsadili pozice v remízcích mezi poli. Jedná se o území, které je přibližně 3 kilometry od ruské hranice. Na západním břehu Oskilu postupovali okupanti i ve směru na Kupjansk. Tento postup se odehrál ve vesnici Západné směrem na jih podél toku Oskilu. Navíc okupanti postoupili jižně od této vesnice ve směru na Kindrašivku. Ukrajinské drony zde způsobují okupantům nemalé ztráty, pomalý postup však pokračuje.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje v severní části města, v lesoparku Dovhe 2 a okupanti se nadále snaží prorazit k Ševčenku.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na severu města, kde se okupanti snaží obsadit areál dolu Toreckaja a sídliště Krymské. Výraznější změny jsme zde nezaznamenali.
Ve směru Pokrovsk okupanti pokračují v útocích na jižně a východně od Jelyzavetivky a v okolí Lysivky. V Kotlyném provedli ukrajinští vojáci úspěšný protiútok, který vyčistil východní část vesnice. Další ukrajinský protiútok vytlačil okupanty z pozic jižně od vesnice Nadijivka. Dále se na této části fronty bojuje v Udačném, Sribné a Andriivka.
U Kupjansku okupanti pokračují v pokusech obsadit Dačné a navíc se tuto vesnici snaží obejít z jihu.
Ve směru na Velikou Novosilku se bojuje u vesnice Novy Komar, změny jsme zde nezaregistrovali.
Diplomatické a politické události:
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie postupně zdvojnásobí svůj obranný rozpočet a vyzval ostatní země EU, aby se k tomuto úsilí připojily. Podle něj Evropa musí jednat společně v sedmi klíčových oblastech, které však blíže nespecifikoval. Zároveň Francie jasně deklarovala svůj postoj, že finance evropských daňových poplatníků mají být využity k rozvoji autonomního evropského obranného průmyslu, a ne k nákupu zbraní z USA nebo Jižní Koreje. Tím Paříž pravděpodobně vysílá signál, že bude usilovat o posílení evropské vojenské soběstačnosti a snížení závislosti na zbrojních dodávkách ze zámoří.
Nizozemsko potvrdilo dodávku další várky stíhaček F-16 pro Ukrajinu v roce 2025, oznámil to 31. ledna ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po schůzce v Haagu se svým nizozemským protějškem Rubenem Brekelmansem. Dodávka je součástí širšího úsilí NATO o posílení ukrajinského letectva. Původní příslib 42 strojů byl oznámen 20. srpna 2023 s plánovaným zahájením dodávek v roce 2024, přičemž celkový počet slíbených F-16 se mezitím zvýšil na přibližně 65 kusů. Některé letouny však zůstanou v Nizozemsku k podpoře výcvikových programů na základně Volkel, kde ukrajinští piloti, inženýři a technici získávají praktické zkušenosti. Výcvik bude pokračovat i v roce 2025.
Německá CDU/CSU, která podle průzkumů pravděpodobně zvítězí v nadcházejících volbách, představila 28. ledna 2025 reformní plán na zlepšení zadávání veřejných zakázek pro Bundeswehr s cílem dosáhnout plné bojeschopnosti do roku 2029. Dokument kritizuje dosavadní neefektivitu a požaduje rychlejší a strategičtější posílení německého obranného průmyslu. Současně předseda CDU Friedrich Merz 23. ledna přednesl klíčový projev o zahraniční a bezpečnostní politice, kde označil ruský neoimperialismus za akutní hrozbu a vyzval k vytvoření Rady národní bezpečnosti, která by koordinovala bezpečnostní a zahraniční politiku Německa. Zdůraznil také nutnost zlepšení vztahů s Francií a Polskem, přičemž s Polskem navrhl smlouvu o přátelství. Merzův plán zahrnuje přeměnu Německa z „usínající střední mocnosti“ na klíčového hráče evropské bezpečnosti, což by znamenalo zásadní změnu v dosavadní německé politice.
Finská společnost Patria podepsala memorandum o porozumění s britskou Babcock International Group s cílem nabídnout britským ozbrojeným silám platformu kolového obrněného transportéru Patria 6×6. Patria bude odpovědná za řízení projektu, vývoj a úpravu vozidla pro britské potřeby, zatímco Babcock zajistí výrobu v souladu s průmyslovou strategií britského ministerstva obrany a následnou logistickou podporu. Transportér Patria 6×6 by mohl částečně nahradit stárnoucí flotilu pásových obrněných transportérů FV432 Bulldog a stát se levnějším doplňkem obrněnců Boxer, které Británie pořizovala v posledních letech. Pokud by Británie vozidla skutečně zakoupila, zapojila by se tím i do programu CAVS (Common Armored Vehicle System), jehož členy jsou již Finsko, Švédsko, Lotyšsko a nově Německo. Patria 6×6 je odlehčený třínápravový obrněný transportér vyvinutý jako nástupce vozidel Sisu Pasi XA-180/185/200, přičemž sdílí řadu komponentů s těžší platformou Patria AMV 8×8.
Nizozemsko plánuje nákup 22 protiletadlových tanků Skyranger 30, které budou postaveny na platformě Armored Combat Support Vehicle (ACSV) od německé společnosti Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft mbH (FFG). Celkový rozpočet na tento projekt činí 1,3 miliardy eur, což odpovídá jednotkové ceně 59 milionů eur – avšak v této částce pravděpodobně figuruje i logistická podpora, školení a náhradní díly. První dodávky jsou plánovány na rok 2028. S Nizozemskem se Skyranger 30 zařadí do výzbroje již pěti zemí – Dánsko pořizuje 16 kusů, Německo 19 s opcí na dalších 30, Rakousko 36 a Maďarsko rovněž projeví zájem, i když konkrétní počet zatím není znám. Celkový počet objednaných systémů po nizozemském kontraktu dosáhne 93 kusů.
Italská armáda zahájila testování prvních bojových vozidel pěchoty KF41 Lynx před náběhem sériové výroby, jak bylo oznámeno 3. února 2025. Prezentace na střelnici UTTAT Nettuno poblíž Říma, které se zúčastnili zástupci průmyslu, včetně firem Leonardo a Rheinmetall, i náčelník štábu obrany generál Luciano Portolano, představuje první krok k přechodu Itálie na platformu Lynx. Italský program Armored Combat System (A2CS) počítá s nahrazením zastaralých VCC-80 Dardo prostřednictvím akvizice 1050 vozidel Lynx v 16 verzích. První várka pěti vozidel, včetně IFV, lehkého tanku, protivzdušné obrany a minometné varianty, má být dodána ještě letos, dalších 11 kusů v roce 2026. Rheinmetall plánuje dodat celkem 1347 tanků a BVP v hodnotě přibližně 25 miliard eur, avšak rozjezd výroby ve větším měřítku je plánován až na rok 2029, kdy se očekává roční produkce přes 100 obrněnců různých verzí. Maximální výrobní kapacity má být dosaženo v letech 2030/2031 s plánovanými dodávkami 160 a 171 vozidel ročně.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme potíže při ruské exportu ropy z terminálů, které jsme zde již dlouho nezmiňovali. Pravidelně se věnujeme situaci terminálů na pobřeží Baltského moře (naposledy 1.2.), a příležitostně zmiňujeme i terminály v oblasti Černého moře a ruského Dálného východu, dlouho jsme se ale nezaměřili na situaci na posledním ze směrů exportu ruské ropy pomocí tankerů, tedy na terminály v Arktice, což chceme nyní napravit.
Ukázalo se, že nově zavedené americké sankce měly vliv i na export z těchto terminálů, který v lednu poklesl na nejnižší úroveň za posledních osm let. Příčinou je zejména to, že byly zařazeny na sankční listinu dva plovoucí sklady ropy v murmanské oblasti, které obstarávají přečerpávání ropy na tankery dopravující ropu ke koncovým zákazníkům.
Komplikací je i to, že byla na sankční seznam dodána společnost Gazpromněft, která má dominantní působení v této oblasti. Připomeňme zde že Gazpromněft je jedinou ještě v současnosti ziskovou částí společnosti Gazprom, která se jako celek potýká s velkými finančními problémy, a jeho finanční ztráta za celý rok 2024 může dosahovat až 1 bilionu rublů. Potíže Gazpromněftu tak jeho finanční situaci dále zkomplikují.
Přičemž je třeba mít na paměti i to, že cena těžby ropy, ale i následný transport ropy v regionu Arktidy (například z důvodu nutnosti použití ledoborců) je ve srovnání s jinými terminály vyšší, a tak má zde Rusko menší marže než při využití jiných terminálů. Pokud vezmeme v úvahu pokles ceny ropy na moskevské burze (spotová cena okolo 68 USD za barel znamená, že je ropa prodávána v případě dlouhodobých kontraktů za cenu okolo 57 USD za barel) znamenají vyšší vstupní náklady při využití arktických terminálů to, že export ropy z těchto terminálů již v současné době přestává být ziskový.
Ropné vrty v oblasti Arktidy jsou také daleko citlivější na omezení nebo přerušení těžby, než jak je tomu u vrtů v teplejších oblastech. Při nedostatečné těžbě z vrtu dochází k postupnému ucpání vrtu těžšími složkami ropy, případná obnova těžby je při jeho ucpání nemožná a je potřeba zhotovit nový vrt. Na to však nemá Rusko v arktických oblastech dostatečné technologie, a tak bude nuceno pokračovat v těžbě ropy, i když to bude znamenat finanční ztrátu.
Dnešní Třešnička™ bude…no…no blbý no. Ruská propagandistka Taťána Montjanová, která se po přestěhování do Doněcku stala hlasitou obhájkyní ruské okupace, nyní naopak otevřeně kritizuje Rusko za to, co na dobytých územích Ukrajiny způsobilo. Přiznala, že Rusko není vítáno ani na Donbasu a nikoho tam neosvobozuje – naopak proměňuje tato území v neobyvatelné ruiny a místní obyvatelé okupanty nenávidí. Podle Montjanové je situace v Doněcku katastrofální – město je bez vody, všechny rybníky byly vypuštěny a zůstalo jen bahno. Voda je dostupná maximálně dvě hodiny každý druhý den, někdy ještě méně, a i ta je extrémně špatné kvality. Jako připomínku předválečné prosperity Doněcku zmínila Montjanová i osud Donbas Areny, moderního stadionu, který byl otevřen v roce 2009 a hostil zápasy mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012. Nyní je ovšem Doněck jen dalším příkladem toho, co znamená „ruský svět“ – bídu, rozvrat a nenávist těch, které měl údajně chránit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1079 #aktuvalka
Analýza 1079. dne ruské invaze na Ukrajinu 06.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-02-2025/
(2 290 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 6. února zaútočily ruské síly na Ukrajinu pomocí 77 úderných dronů Šahed, dronových simulátorů a dvou balistických raket Iskander-M. Protivzdušná obrana sestřelila 56 nepřátelských cílů. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. V důsledku bojových operací bylo sestřeleno 56 Šahedů a dalších typů dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Černihivské, Žytomyrské, Vinnycké, Záporožské, Dněpropetrovské a Oděské oblasti. Dalších 18 nepřátelských dronů bylo ztraceno v terénu.
Vojenské letiště v Primorsko-Achťarsku, v ruském Krasnodarském kraji, bylo napadeno ukrajinskými drony. O incidentu informují ruské Telegramové kanály. Podle místních obyvatel bylo slyšet nejméně tři bezpilotní letouny, uvedl kanál Mash. Starosta města Maksym Bondarenko varoval před činností protivzdušné obrany. Podle zdroje Sota, který cituje místní média, drony zasáhly vojenské letiště, kde následně vypukl požár. Z tohoto města ruské síly pravidelně útočí na Ukrajinu drony Šahed.
Neplecha v Rusku: Během šestiměsíční operace Obranných sil Ukrajiny v Kurské oblasti údajně ztratily ruské jednotky 39 900 vojáků, z toho 16 000 bylo nenávratně zabito. Píše o tom ukrajinský generální štáb. Mimo jiné měly ruské síly během bojů v Kurské oblasti přijíty o:
131 tanků
689 obrněných bojových vozidel
386 dělostřeleckých systémů
12 jednotek salvových raketometů (MLRS)
12 systémů protivzdušné obrany
1 letadlo
3 vrtulníky
931 dronů operačně-taktické úrovně
1164 jednotek automobilové techniky
34 kusů speciální techniky
Generální štáb zdůraznil, že cílem ofenzivy v Kurské oblasti bylo zabránit prorážení nepřítele do Sumské a Charkovské oblasti, což se nakonec podařilo. Během operace bylo také zajato 909 ruských vojáků, což umožnilo návrat stovek ukrajinských válečných zajatců držených v ruských věznicích. Generální štáb dále uvedl, že ukrajinská ofenziva donutila Rusy přesunout značné síly do Kurské oblasti, čímž oslabila jejich pozice na jiných frontách. V důsledku toho byla Ruská federace nucena požádat o pomoc Severní Koreu, která do Kurské oblasti vyslala 12 000 svých vojáků. Je třeba zdůraznit, že tyto informace nelze nezávisle potvrdit.
Ruské zdroje začaly panikařit, že ukrajinské síly zahájily ofenzívu v Kurské oblasti jižně od Sudži. Rusové si kromě tohoto nemilého překvapení stěžují, že kvůli špatným povětrnostním podmínkám je omezená možnost efektivního využití dronů. Objevily se záběry útočných akcí ukrajinských ozbrojených sil v oblasti Machnovky a ve směru na Ulanok na jižním křídle směru Sudža. Podle zpráv z terénu pokračují střety v oblasti lesních pásů Proukrajinské zdroje to potvrzují a občas hovoří o začátku “ofenzívy”, ale zatím se podařilo doložit jen útok skupiny 9 obrněných vozů ve směru na Čerkasskaja Konopelka-Ulanok. Což je velikost odpovídající spíše průzkumu bojem nebo lokálnímu protiútoku. Nazývat to „ofenzívou“ je nejspíš zatím přehnané.
Zatím nejzajímavější na události je tedy asi humorný příběh Čečenců, kteří se rozhodli neriskovat zapojení do opravdového boje a z oblasti pro jistotu rovnou utekli a ještě vydali prohlášení ve smyslu, že žádní soudruzi Čečenci v té oblasti nejsou a vlastně nikdy ani nebyli…Věčná sláva praporu TikTok
Polský web Defence24 situaci shrnul následovně: „Ukrajinci mají postupovat jihozápadně od Sudžy směrem k Ulanoku. Rusové tvrdí, že se operace účastní několik praporů, ale reálnější se zdá, že Ukrajinci mohou zaútočit s četami nebo rotami. Ukrajinci čas od času provádějí útočné operace v Kurské oblasti s cílem zlepšit taktickou situaci na frontě. Nejsou masové povahy, ale Rusové pokaždé vyvolávají poplach a paniku“.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk probíhají boje u Novomlynska, Dvoričné, Zapadného a u Zahryzového.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru zůstává intenzita bojů vysoká, okupanti se stále snaží postoupit na severu města a ve směru na Ševčenko.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na severní straně města, ale situace se výrazně nezměnila.
Ve směru na Pokrovsk postoupili okupanti ve vesnici Andrijivka. Fronta nyní prochází podél východního okraje vesnice a okupantům se podařilo dostat do jejího centra. Dále zde boje probíhají i v Lysivce, Kotlyném, v Udačném a v Jelizavetivce, ale změny jsme nezaregistrovali.
U Kurachového se podle ukrajinských zdrojů situace zhoršuje. Rusové se pokouší z jihu a z východu postupovat v Dačném. Ukrajinské zdroje dále tvrdí, že je zde prozatím postup okupantů velice pomalý a vykoupený těžkými ztrátami. Poslední videa z vesnice však ukazují, že se okupanti dostali až do místní školy na severozápadě vesnice a nás by nepřekvapilo, kdyby ukrajinské ozbrojené složky vesnici opustily. Celkově se zde situace postupně pro obránce zhoršuje s výjimkou ukrajinských pozic v Zelenivce, kde je situace díky aktivní obraně místních ukrajinských jednotek relativně pod kontrolou.
Ve směru na Velikou Novosilku probíhají poziční boje podél silnice T-05-18, ve směru na Bahatyr, v Novém Komarovu a v samotné Veliké Novosilce, kde ukrajinské dělostřelectvo ostřeluje pozice okupantů.
Diplomatické a politické události:
Nové zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein se uskuteční 12. února a poprvé ho nepovedou Spojené státy. Datum setkání oznámila britská mise při NATO. Schůzka se bude konat v centrále NATO v Bruselu a bude se zabývat prioritami Ukrajiny v oblasti podpory v boji proti ruské agresi. Předsedat jí bude britský ministr obrany John Healy.
Od 1. února začala slovenská plynárenská společnost SPP dovážet ruský plyn prostřednictvím plynovodu TurkStream. Tuto informaci přinesla agentura TASR s odkazem na předsedu představenstva slovenské společnosti, Vojtecha Ference. Podle jeho slov plánuje Slovensko do dubna zdvojnásobit objem dodávek ruského plynu touto trasou, avšak konkrétní objem neuvedl. Zároveň šéf obchodu SPP Michal Lalik uvedl, že i přes dohodu s ruským Gazpromem bude Slovensko pravděpodobně nuceno dovážet plyn i jinými cestami. Vysvětlil, že kapacita plynovodu přes Maďarsko, kudy ruský plyn z TurkStreamu vstupuje, není dostatečná k pokrytí slovenské spotřeby.
Ázerbájdžán shromažďuje důkazy pro podání žaloby k mezinárodnímu soudu v souvislosti s havárií letadla Azerbaijan Airlines, ke které došlo v prosinci 2024 v Kazachstánu. Ázerbájdžán uvedl, že k tomuto kroku přistoupí, pokud Rusko nepřizná svou odpovědnost. Píše o tom státní zpravodajská agentura APA. Podle APA byly požadavky a stanoviska Ázerbájdžánu vyjádřeny na nejvyšší úrovni. Baku navíc získalo části raket Pantsir-S, kterými Rusko sestřelilo letadlo, uvádí agentura. Rusko však odmítá přiznat svou účast na letecké havárii a snaží se přesunout vinu na posádku a vytvořit situaci podobnou letu Malaysia Airlines 370. Ázerbájdžán upozorňuje, že na vyšetřování se podílejí experti z Ázerbájdžánu, Ruska a Brazílie (výrobce letadla), takže Rusko si je dobře vědomo závěrů vyšetřování. V současnosti Ázerbájdžán připravuje důkazní základnu a chystá se obrátit na mezinárodní soud. Současně však zdůrazňuje, že dveře k dialogu s Ruskem zůstávají otevřené. „Moskva musí otevřeně přiznat svou vinu a převzít odpovědnost. Jinak je Baku připraveno na další kroky,“ citují novináři.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu oznámil, že na Ukrajinu byly dodány první stíhačky Mirage 2000-5F. Záměr dodat letouny Mirage 2000-5 oznámil prezident Macron 6. června 2024 a dodány byly přesně o osm měsíců později když první Mirage 2000-5F, převzaté z 1/2 Cigognes Fighter Group, byly předány ukrajinskému letectvu.
Společnost Elbit Systems byla pověřena dodáním raketového dělostřeleckého systému PULS německým ozbrojeným silám: Izraelská zbrojařská společnost Elbit Systems obdržela objednávku na dodávku raketových dělostřeleckých systémů PULS v hodnotě kolem 57 milionů amerických dolarů německým ozbrojeným silám. Jak píše Elbit v dnešním prohlášení, zakázka bude realizována v rámci dohod mezi nizozemskou, izraelskou a německou vládou. Rozpočtový výbor německého Bundestagu schválil potřebné rozpočtové prostředky ve výši přibližně 65 milionů eur. Bundeswehr zatím pořizuje jen pět raketometů PULS (Purpose Universal Launching System), které nahradí pět raketových dělostřeleckých systémů MARS II dodaných na Ukrajinu a budou tvořit základ budoucího raketového dělostřeleckého systému Bundeswehru, „Future Long-Range Indirect Fire System“. Podle Elbit Systems byly systémy raketového dělostřelectva dodány ve spolupráci s KNDS Germany, včetně vývoje souvisejících úprav a integrace německého vybavení C4I (jako jsou velitelské a zbraňové systémy). „Tyto raketometné systémy jsou testovány německým úřadem pro zadávání zakázek BAAINBw a přidruženými technickými testovacími centry, aby získaly povolení pro použití v Bundeswehru. První dva odpalovací systémy mají při dodání do značné míry odpovídat izraelské výbavové úrovni PULS, následující tři systémy již budou dodány s německým velitelským a komunikačním vybavením a představují tak variantu raketového dělostřeleckého systému Euro-PULS. První objednané systémy mají dorazit v roce 2025. Celkově má Německo záměr pořídit kolem 50 systémů.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na další ze sektorů ruské ekonomiky, který se potýká s inverzní prosperitou, konkrétně máme na mysli lesnictví. Z důvodu evropského embarga ztratilo ruské lesnictví přibližně třetinu odbytu ve srovnání s rokem 2021, což se rovná ztracenému příjmu přibližně 6 miliard USD ročně. Nalezení nových exportních cest po výpadku evropského odbytu se také příliš nedaří, neboť například čínští zákazníci jsou si vědomi ruské situace a požadují za tuto produkci nižší ceny, nehledě na vyšší náklady na přepravu do Číny.
Ruská vláda pro zlepšení situace dřevozpracujících podniků uvažuje o snížení některých daní, například o zrušení exportního cla na čerstvé dřevo, a také je uvažován nákup dřeva za peníze ze státního rozpočtu. Toto dřevo by mohlo být využito například lokálními administrativami pro výstavbu nových bytových domů, aby bylo možné přesídlit obyvatele, jejichž domy se nachází v havarijním stavu.
Ruské lesnictví je tak po hornictví, hutnictví, ale i například zemědělství a produkci zemědělských strojů (informovali jsme o tom 30.1.) dalším sektorem ruské ekonomiky, který nejen že nepřináší zisk do státního rozpočtu, bude muset být z něho naopak subvencován, aby případné bankroty společností zaměřených na těžbu dřeva nezpůsobily z důvodu nedostatku vstupní suroviny potíže v dalších oblastech, například v papírenském průmyslu.
Udržení ekonomiky v chodu tak bude pro ruský stát stále nákladnější, a místo očekávaného zvýšení příjmů díky zvýšení daně ze zisku společností z 20 na 25% tak ruský rozpočet čekají spíše vyšší výdaje. V současné době osciluje ziskovost většiny lesnických podniků okolo nuly, přičemž některé z nich se nacházejí dlouhodobě ve ztrátě, což znamená, že podniky tohoto sektoru odvedou do rozpočtu pouze minimum finančních prostředků, a nutnost jejich subvencování může znamenat, že se celý sektor stane z pohledu státního rozpočtu ztrátový.
Dnešní Třešnička™ bude o perspektivách. Ruská armáda opět dokazuje, že vojenská modernizace je jen otázkou pohledu. Zatímco Západ experimentuje s drony, umělou inteligencí a přesně naváděnou municí, ruské velení se rozhodlo modernizovat takřka ke kořenům – konkrétně někam mezi antiku a středověk. Po legendární mobilizaci schizofreniků a nasazení praček při dobývání vesmíru nyní přichází další revoluční krok: oslí karavany. Tento strategický tah má hned několik výhod. Osli nepotřebují naftu (která se záhadně „vypařuje“ cestou k jednotkám) a nejsou závislí na čipech z praček. V případě nouze mohou u civilizovanějších jednotek posloužit jako polní proviant a u těch z Kavkazu…však víte. Kromě toho umožňují ruské armádě udržet si image velmoci – vždyť hipomobilní byla snad každá říše od Perské po třetí! A co bude dál? Zavedení poštovních holubů pro šifrovanou komunikaci? Třeba návrat k trebuchetům by také dával smysl, uvážíme-li kolik má Rusko dřeva. Je zřejmé, že Rusko svůj návrat k tradicím bere skutečně vážně.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1079 #aktuvalka
Analýza 1079. dne ruské invaze na Ukrajinu 06.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-02-2025/
(2 290 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 6. února zaútočily ruské síly na Ukrajinu pomocí 77 úderných dronů Šahed, dronových simulátorů a dvou balistických raket Iskander-M. Protivzdušná obrana sestřelila 56 nepřátelských cílů. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. V důsledku bojových operací bylo sestřeleno 56 Šahedů a dalších typů dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Černihivské, Žytomyrské, Vinnycké, Záporožské, Dněpropetrovské a Oděské oblasti. Dalších 18 nepřátelských dronů bylo ztraceno v terénu.
Vojenské letiště v Primorsko-Achťarsku, v ruském Krasnodarském kraji, bylo napadeno ukrajinskými drony. O incidentu informují ruské Telegramové kanály. Podle místních obyvatel bylo slyšet nejméně tři bezpilotní letouny, uvedl kanál Mash. Starosta města Maksym Bondarenko varoval před činností protivzdušné obrany. Podle zdroje Sota, který cituje místní média, drony zasáhly vojenské letiště, kde následně vypukl požár. Z tohoto města ruské síly pravidelně útočí na Ukrajinu drony Šahed.
Neplecha v Rusku: Během šestiměsíční operace Obranných sil Ukrajiny v Kurské oblasti údajně ztratily ruské jednotky 39 900 vojáků, z toho 16 000 bylo nenávratně zabito. Píše o tom ukrajinský generální štáb. Mimo jiné měly ruské síly během bojů v Kurské oblasti přijíty o:
131 tanků
689 obrněných bojových vozidel
386 dělostřeleckých systémů
12 jednotek salvových raketometů (MLRS)
12 systémů protivzdušné obrany
1 letadlo
3 vrtulníky
931 dronů operačně-taktické úrovně
1164 jednotek automobilové techniky
34 kusů speciální techniky
Generální štáb zdůraznil, že cílem ofenzivy v Kurské oblasti bylo zabránit prorážení nepřítele do Sumské a Charkovské oblasti, což se nakonec podařilo. Během operace bylo také zajato 909 ruských vojáků, což umožnilo návrat stovek ukrajinských válečných zajatců držených v ruských věznicích. Generální štáb dále uvedl, že ukrajinská ofenziva donutila Rusy přesunout značné síly do Kurské oblasti, čímž oslabila jejich pozice na jiných frontách. V důsledku toho byla Ruská federace nucena požádat o pomoc Severní Koreu, která do Kurské oblasti vyslala 12 000 svých vojáků. Je třeba zdůraznit, že tyto informace nelze nezávisle potvrdit.
Ruské zdroje začaly panikařit, že ukrajinské síly zahájily ofenzívu v Kurské oblasti jižně od Sudži. Rusové si kromě tohoto nemilého překvapení stěžují, že kvůli špatným povětrnostním podmínkám je omezená možnost efektivního využití dronů. Objevily se záběry útočných akcí ukrajinských ozbrojených sil v oblasti Machnovky a ve směru na Ulanok na jižním křídle směru Sudža. Podle zpráv z terénu pokračují střety v oblasti lesních pásů Proukrajinské zdroje to potvrzují a občas hovoří o začátku “ofenzívy”, ale zatím se podařilo doložit jen útok skupiny 9 obrněných vozů ve směru na Čerkasskaja Konopelka-Ulanok. Což je velikost odpovídající spíše průzkumu bojem nebo lokálnímu protiútoku. Nazývat to „ofenzívou“ je nejspíš zatím přehnané.
Zatím nejzajímavější na události je tedy asi humorný příběh Čečenců, kteří se rozhodli neriskovat zapojení do opravdového boje a z oblasti pro jistotu rovnou utekli a ještě vydali prohlášení ve smyslu, že žádní soudruzi Čečenci v té oblasti nejsou a vlastně nikdy ani nebyli…Věčná sláva praporu TikTok
Polský web Defence24 situaci shrnul následovně: „Ukrajinci mají postupovat jihozápadně od Sudžy směrem k Ulanoku. Rusové tvrdí, že se operace účastní několik praporů, ale reálnější se zdá, že Ukrajinci mohou zaútočit s četami nebo rotami. Ukrajinci čas od času provádějí útočné operace v Kurské oblasti s cílem zlepšit taktickou situaci na frontě. Nejsou masové povahy, ale Rusové pokaždé vyvolávají poplach a paniku“.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk probíhají boje u Novomlynska, Dvoričné, Zapadného a u Zahryzového.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru zůstává intenzita bojů vysoká, okupanti se stále snaží postoupit na severu města a ve směru na Ševčenko.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na severní straně města, ale situace se výrazně nezměnila.
Ve směru na Pokrovsk postoupili okupanti ve vesnici Andrijivka. Fronta nyní prochází podél východního okraje vesnice a okupantům se podařilo dostat do jejího centra. Dále zde boje probíhají i v Lysivce, Kotlyném, v Udačném a v Jelizavetivce, ale změny jsme nezaregistrovali.
U Kurachového se podle ukrajinských zdrojů situace zhoršuje. Rusové se pokouší z jihu a z východu postupovat v Dačném. Ukrajinské zdroje dále tvrdí, že je zde prozatím postup okupantů velice pomalý a vykoupený těžkými ztrátami. Poslední videa z vesnice však ukazují, že se okupanti dostali až do místní školy na severozápadě vesnice a nás by nepřekvapilo, kdyby ukrajinské ozbrojené složky vesnici opustily. Celkově se zde situace postupně pro obránce zhoršuje s výjimkou ukrajinských pozic v Zelenivce, kde je situace díky aktivní obraně místních ukrajinských jednotek relativně pod kontrolou.
Ve směru na Velikou Novosilku probíhají poziční boje podél silnice T-05-18, ve směru na Bahatyr, v Novém Komarovu a v samotné Veliké Novosilce, kde ukrajinské dělostřelectvo ostřeluje pozice okupantů.
Diplomatické a politické události:
Nové zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein se uskuteční 12. února a poprvé ho nepovedou Spojené státy. Datum setkání oznámila britská mise při NATO. Schůzka se bude konat v centrále NATO v Bruselu a bude se zabývat prioritami Ukrajiny v oblasti podpory v boji proti ruské agresi. Předsedat jí bude britský ministr obrany John Healy.
Od 1. února začala slovenská plynárenská společnost SPP dovážet ruský plyn prostřednictvím plynovodu TurkStream. Tuto informaci přinesla agentura TASR s odkazem na předsedu představenstva slovenské společnosti, Vojtecha Ference. Podle jeho slov plánuje Slovensko do dubna zdvojnásobit objem dodávek ruského plynu touto trasou, avšak konkrétní objem neuvedl. Zároveň šéf obchodu SPP Michal Lalik uvedl, že i přes dohodu s ruským Gazpromem bude Slovensko pravděpodobně nuceno dovážet plyn i jinými cestami. Vysvětlil, že kapacita plynovodu přes Maďarsko, kudy ruský plyn z TurkStreamu vstupuje, není dostatečná k pokrytí slovenské spotřeby.
Ázerbájdžán shromažďuje důkazy pro podání žaloby k mezinárodnímu soudu v souvislosti s havárií letadla Azerbaijan Airlines, ke které došlo v prosinci 2024 v Kazachstánu. Ázerbájdžán uvedl, že k tomuto kroku přistoupí, pokud Rusko nepřizná svou odpovědnost. Píše o tom státní zpravodajská agentura APA. Podle APA byly požadavky a stanoviska Ázerbájdžánu vyjádřeny na nejvyšší úrovni. Baku navíc získalo části raket Pantsir-S, kterými Rusko sestřelilo letadlo, uvádí agentura. Rusko však odmítá přiznat svou účast na letecké havárii a snaží se přesunout vinu na posádku a vytvořit situaci podobnou letu Malaysia Airlines 370. Ázerbájdžán upozorňuje, že na vyšetřování se podílejí experti z Ázerbájdžánu, Ruska a Brazílie (výrobce letadla), takže Rusko si je dobře vědomo závěrů vyšetřování. V současnosti Ázerbájdžán připravuje důkazní základnu a chystá se obrátit na mezinárodní soud. Současně však zdůrazňuje, že dveře k dialogu s Ruskem zůstávají otevřené. „Moskva musí otevřeně přiznat svou vinu a převzít odpovědnost. Jinak je Baku připraveno na další kroky,“ citují novináři.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu oznámil, že na Ukrajinu byly dodány první stíhačky Mirage 2000-5F. Záměr dodat letouny Mirage 2000-5 oznámil prezident Macron 6. června 2024 a dodány byly přesně o osm měsíců později když první Mirage 2000-5F, převzaté z 1/2 Cigognes Fighter Group, byly předány ukrajinskému letectvu.
Společnost Elbit Systems byla pověřena dodáním raketového dělostřeleckého systému PULS německým ozbrojeným silám: Izraelská zbrojařská společnost Elbit Systems obdržela objednávku na dodávku raketových dělostřeleckých systémů PULS v hodnotě kolem 57 milionů amerických dolarů německým ozbrojeným silám. Jak píše Elbit v dnešním prohlášení, zakázka bude realizována v rámci dohod mezi nizozemskou, izraelskou a německou vládou. Rozpočtový výbor německého Bundestagu schválil potřebné rozpočtové prostředky ve výši přibližně 65 milionů eur. Bundeswehr zatím pořizuje jen pět raketometů PULS (Purpose Universal Launching System), které nahradí pět raketových dělostřeleckých systémů MARS II dodaných na Ukrajinu a budou tvořit základ budoucího raketového dělostřeleckého systému Bundeswehru, „Future Long-Range Indirect Fire System“. Podle Elbit Systems byly systémy raketového dělostřelectva dodány ve spolupráci s KNDS Germany, včetně vývoje souvisejících úprav a integrace německého vybavení C4I (jako jsou velitelské a zbraňové systémy). „Tyto raketometné systémy jsou testovány německým úřadem pro zadávání zakázek BAAINBw a přidruženými technickými testovacími centry, aby získaly povolení pro použití v Bundeswehru. První dva odpalovací systémy mají při dodání do značné míry odpovídat izraelské výbavové úrovni PULS, následující tři systémy již budou dodány s německým velitelským a komunikačním vybavením a představují tak variantu raketového dělostřeleckého systému Euro-PULS. První objednané systémy mají dorazit v roce 2025. Celkově má Německo záměr pořídit kolem 50 systémů.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na další ze sektorů ruské ekonomiky, který se potýká s inverzní prosperitou, konkrétně máme na mysli lesnictví. Z důvodu evropského embarga ztratilo ruské lesnictví přibližně třetinu odbytu ve srovnání s rokem 2021, což se rovná ztracenému příjmu přibližně 6 miliard USD ročně. Nalezení nových exportních cest po výpadku evropského odbytu se také příliš nedaří, neboť například čínští zákazníci jsou si vědomi ruské situace a požadují za tuto produkci nižší ceny, nehledě na vyšší náklady na přepravu do Číny.
Ruská vláda pro zlepšení situace dřevozpracujících podniků uvažuje o snížení některých daní, například o zrušení exportního cla na čerstvé dřevo, a také je uvažován nákup dřeva za peníze ze státního rozpočtu. Toto dřevo by mohlo být využito například lokálními administrativami pro výstavbu nových bytových domů, aby bylo možné přesídlit obyvatele, jejichž domy se nachází v havarijním stavu.
Ruské lesnictví je tak po hornictví, hutnictví, ale i například zemědělství a produkci zemědělských strojů (informovali jsme o tom 30.1.) dalším sektorem ruské ekonomiky, který nejen že nepřináší zisk do státního rozpočtu, bude muset být z něho naopak subvencován, aby případné bankroty společností zaměřených na těžbu dřeva nezpůsobily z důvodu nedostatku vstupní suroviny potíže v dalších oblastech, například v papírenském průmyslu.
Udržení ekonomiky v chodu tak bude pro ruský stát stále nákladnější, a místo očekávaného zvýšení příjmů díky zvýšení daně ze zisku společností z 20 na 25% tak ruský rozpočet čekají spíše vyšší výdaje. V současné době osciluje ziskovost většiny lesnických podniků okolo nuly, přičemž některé z nich se nacházejí dlouhodobě ve ztrátě, což znamená, že podniky tohoto sektoru odvedou do rozpočtu pouze minimum finančních prostředků, a nutnost jejich subvencování může znamenat, že se celý sektor stane z pohledu státního rozpočtu ztrátový.
Dnešní Třešnička™ bude o perspektivách. Ruská armáda opět dokazuje, že vojenská modernizace je jen otázkou pohledu. Zatímco Západ experimentuje s drony, umělou inteligencí a přesně naváděnou municí, ruské velení se rozhodlo modernizovat takřka ke kořenům – konkrétně někam mezi antiku a středověk. Po legendární mobilizaci schizofreniků a nasazení praček při dobývání vesmíru nyní přichází další revoluční krok: oslí karavany. Tento strategický tah má hned několik výhod. Osli nepotřebují naftu (která se záhadně „vypařuje“ cestou k jednotkám) a nejsou závislí na čipech z praček. V případě nouze mohou u civilizovanějších jednotek posloužit jako polní proviant a u těch z Kavkazu…však víte. Kromě toho umožňují ruské armádě udržet si image velmoci – vždyť hipomobilní byla snad každá říše od Perské po třetí! A co bude dál? Zavedení poštovních holubů pro šifrovanou komunikaci? Třeba návrat k trebuchetům by také dával smysl, uvážíme-li kolik má Rusko dřeva. Je zřejmé, že Rusko svůj návrat k tradicím bere skutečně vážně.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1080 #aktuvalka
Analýza 1080. dne ruské invaze na Ukrajinu 07.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-02-2025/
(1 745 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 7. února zaútočily ruské síly na Ukrajinu 112 útočnými drony Šahed a simulátory dronů. Protivzdušná obrana sestřelila 81 nepřátelských cílů. Oznámily to vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojové činnosti bylo sestřeleno 81 nepřátelských objektů, včetně 8 dronů Šahed a jednoho dalšího typu. Dalších 31 simulátorů dronů bylo ztraceno v terénu.
Neplecha v Rusku: Boje pokračují v okolí obcí Ulanok, Fanasejevka a Čerkasskaja Konopělka, ukrajinské jednotky zde měly zaznamenat drobný postup. Slivočnyj Kapríz píše, že AFU se podařilo v oblasti postoupit jižně od Kurilovky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ruské jednotky pokračují v útocích na ukrajinské pozice na západním břehu Oskilu u vesnic Fyholivka, Dvorečná a Zapadné. Více jih pokračují střety u Teren a Jampolivky a poziční boje se odehrávají v Serebrjanském lese. Z této části fronty nemáme příliš nových zpráv.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru probíhají boje o zbývající části sídliště Novopivničnyj, u závodu na výrobu žáruvzdorných cihel a v jižní části města ve směru na Ševčenko. Poziční boje se odehrávají v lesoparku Dovhe 2 jižně od města, kde se okupanti nadále snaží prorazit k dílně číslo 2 a ke Stupočkám. Fronta se zde už delší dobu příliš nehýbe, ale okupanti zde mají podstatně větší zdroje, než obránci.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje v severní části města, kde se okupanti snaží postupovat na sídlišti Krymské. Střety se odehrávají i v jižní části sídliště Zabalka. Žádný nový vývoj jsme v této oblasti nezaznamenali.
Ve směru na Pokrovsk se dnes fronta nehýbala. Boje nadále pokračují v Kotlyném a Udačném a okupanti se snaží postoupit i v dalších částech tohoto výběžku. Vizuální důkazy o bojích máme pouze z Dačného ležícího východně od Kurachového. Situace se zde včera zhoršila, když se okupantům podařila obsadit místní škola na severozápadě vesnice, obrana se přesto stále drží.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přání setkat se se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v týdnu od 10. do 16. února, přičemž schůzka by se mohla uskutečnit ve Washingtonu. Trump uvedl, že chce s prezidentem Zelenským jednat o vzácných nerostech na Ukrajině výměnou za americkou podporu.
Americký prezident Donald Trump je připraven zpřísnit sankce proti Rusku a zdvojnásobit je, aby ho donutil ukončit válku proti Ukrajině. Uvedl to Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg v rozhovoru pro New York Post. Zároveň však Kellogg zdůraznil, že jak Kyjev, tak Moskva budou muset učinit určité ústupky, aby se zastavilo „průmyslové měřítko zabíjení“. Co se týče současných sankcí proti Rusku, Kellogg jejich účinnost ohodnotil na 3 body z 10. Naopak sankce USA zaměřené na ruský energetický sektor jsou podle něj efektivnější, ale stále je zde prostor pro jejich další zpřísnění. „Sankce lze skutečně zpřísnit, zejména pokud jde o nedávná omezení v oblasti těžby a exportu ropy. To otevřelo spoustu možností, co lze udělat. A pokud někdo rozumí pákám nátlaku, pak je to prezident Donald Trump – což je vidět i na jeho nedávných krocích,“ uvedl Kellogg.
Od 7. února Ukrajina dodává biomethan, plynné palivo vyrobené z bioplynu, do Evropské unie. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo energetiky a Státní celní služba. První dodávka biometanu do EU dosáhla objemu 67 tisíc metrů krychlových. Podle celních úřadů trvala práce na úpravě legislativy související s celní kontrolou a odbavením biometanu dva roky. Ukrajinští výrobci mohou biometan exportovat do zemí EU přes ukrajinskou plynovodní síť, přičemž zařízení na výrobu biometanu lze napojit jak na přenosovou, tak na distribuční plynovou síť. Podmínky a tarify pro připojení a přepravu biometanu v ukrajinské plynovodní soustavě jsou podobné těm, které platí pro producenty zemního plynu. Ministerstvo energetiky zdůraznilo, že biometan jako ekologický a obnovitelný zdroj energie se stává strategickým prvkem pro rozvoj národní ekonomiky a posílení energetické nezávislosti Ukrajiny. „Ukrajina má obrovský potenciál pro výrobu biometanu a může se stát významným dodavatelem zelené energie na evropský trh. Toto je další krok k udržitelné energetice a hospodářskému růstu,“ uvedlo ministerstvo.
Švédská agentura pro nákup zbraní FMV oznámila podpis smlouvy se společností Rheinmetall na dodávku bomb Mk82 pro letectvo. Tyto pumy lze použít na stíhacích letounech Jas 39 Gripen. Mk82 je klasická aerodynamická bomba, kterou lze dovybavit součástkami pro přesné navádění. Stejný typ munice využívá i německý Bundeswehr, přičemž Rheinmetall již dříve uvedl, že německé letectvo zvolilo variantu MK82-EP jako výzbroj pro letouny Tornado a Eurofighter. Švédsko za nové bomby zaplatí více než 100 milionů SEK (100 SEK odpovídá přibližně 8,84 EUR) a dodávka se očekává na jaře 2025.
Firma KNDS Deutschland představila plán modernizace samohybného protiletadlového systému Gepard, který se na Ukrajině osvědčil jako mimořádně účinný. Tento německý obranný systém, vyvinutý v 60. letech během studené války společností Krauss-Maffei Wegmann (dnes KNDS Deutschland), navzdory svému stáří stále patří k spolehlivým a efektivním prostředkům protivzdušné obrany. Úspěšné nasazení Gepardu na Ukrajině přimělo KNDS Deutschland k návrhu jeho modernizace. Podle zprávy ukrajinského webu Defense Express zveřejněné 2. února 2025 bude upgrade zahrnovat vylepšení radarového systému a zdokonalení sledovacích schopností. Cílem těchto úprav je zvýšit schopnost Gepardu čelit širšímu spektru vzdušných hrozeb, včetně pokročilých a vysokorychlostních dronů nebo dokonce hypersonických střel. Díky modernizaci radarových a palebných systémů zůstane Gepard efektivním nástrojem protivzdušné obrany i v budoucnosti, což Ukrajině zajistí lepší ochranu před vyvíjejícími se hrozbami na bojišti.
Německé zbrojovky očekávají, že nová vláda zvýší výdaje na obranu a zajistí dlouhodobé zakázky pro Bundeswehr. Koalice CDU/CSU, která se ujímá moci, signalizuje podporu výraznějšímu zbrojení. Pokud by armádní rozpočet dosáhl 2 % německého HDP, znamenalo by to přibližně 85 miliard eur (2,1 bilionu korun). Při 5% podílu by se výdaje vyšplhaly až na 213 miliard eur (5,4 bilionu korun). Němečtí zbrojaři tvrdí, že jsou připraveni na rostoucí požadavky armády. Společnost Rheinmetall se chlubí, že vyrábí více munice než Spojené státy a nabízí lepší tanky. „Už nyní vyrábíme více munice než USA,“ zdůraznil generální ředitel Rheinmetallu Armin Papperger. Šéf zbrojovky MBDA Thomas Gottschild zase tvrdí, že německé firmy mohou dostat Bundeswehr do plné bojové připravenosti do roku 2029 – pokud vláda zajistí jasný plán dlouhodobých zakázek. Papperger také zdůraznil, že němečtí a evropští výrobci jsou schopni vyrábět lepší tanky a obrněná vozidla než americké firmy. To by podle něj mělo být maximálně využito pro posílení evropské obrany. Klíčovým krokem je však politické rozhodnutí o urychlení zbrojení v rámci EU.
Podle britského deníku The Times Ukrajina mění průběh války masivními útoky bezpilotních letounů na ruské území. Jen v posledních dnech zasáhly ukrajinské drony plynový komplex v Astrachani a rafinerii ve Volgogradu. Celkově již napadly 20 z 30 největších ruských ropných rafinerií, čímž výrazně oslabují ruskou ekonomiku a vojenskou logistiku. Výroba ukrajinských dronů prošla dramatickým růstem. Zatímco v roce 2022 dokázala Ukrajina vyrobit pouze pět dronů s dlouhým doletem měsíčně, nyní jich vyrábí až 500. Uvedl to brigádní generál Jurij Ščihol, který tyto operace koordinuje v rámci Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR). Podle něj Ukrajina během dvou let výrazně zrychlila produkci útočných UAV a její letecké údery ochromily ruskou leteckou infrastrukturu. „V okruhu 300 km nemají jediné funkční letiště, odkud by mohli zaútočit na Ukrajinu. Nejde jen o vzletové a přistávací dráhy – celá infrastruktura byla zničena: sklady paliva, opravárenské základny i zařízení na údržbu letectva,“ dodal Ščihol.
Tento týden dojde k historickému momentu: 8. února se pobaltské státy oficiálně odpojí od ruské elektrické sítě a synchronizují se s kontinentální evropskou sítí. Rozhodnutí přerušit závislost na ruském energetickém systému padlo už v roce 2018, ale jeho realizace byla výrazně urychlena po ruské invazi na Ukrajinu. Tento krok posiluje energetickou bezpečnost regionu a snižuje riziko ruského vydírání prostřednictvím dodávek elektřiny. Podobný přechod již úspěšně absolvovaly Ukrajina a Moldavsko, které se v březnu 2022 napojily na evropskou síť během necelých tří týdnů. Odpojení Pobaltí zároveň způsobí, že ruská exkláva Kaliningrad (Královec) zůstane v tzv. „ostrovním režimu“, tedy bez vnějšího připojení k širší elektrické síti. Moskva se v reakci na tento krok snažila přechod narušit – využila kybernetické útoky a šíření dezinformací. Po nedávném poškození podmořských kabelů Litva a Polsko posílily ochranu strategického propojení LitPol Link a zavedly přísnější opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si představíme iniciativu, která má pomoci skomírajícímu ruskému automobilovému průmyslu. Automobilka AvtoVAZ, známá spíše pod značkou Lada, oznámila, že plánuje zahájení výroby elektromobilů, přičemž jako místo produkce zvolila Etiopii. To jí má pomoci zvětšit zastoupení značky na afrických trzích. Podle etiopského velvyslance v Moskvě má být výroba zahájena do konce roku 2025.
V jeho prohlášení bylo zdůrazněno, že v současné době se Etiopie soustředí na propagaci elektrických automobilů, zejména v sektoru osobních aut, proto je pro Etiopii důležité aby Lada Podle velvyslance je důležité, aby nejnovější modely značky Lada nalezly uznání v jeho vlasti, neboť značka má již zde silné zastoupení například v segmentu vozů pro taxislužbu.
Připomeňme, že výroba elektrické verze automobilu Lada Largus (na licenci Renaultu v Rusku vyráběná Dacia Logan MCV) se v Rusku vyrábí od 25.9.2024 a její prodejní cena základní verze začíná na 2,9 milionu rublů (tedy v přepočtu přibližně 700 000 Kč), přičemž v plánu je do konce roku 2025 vyprodukovat v Rusku 2000 těchto vozů. Při výše uvedené prodejní ceně a velmi slabé infrastruktuře pro využití elektromobilů v afrických státech je otázkou, jaký může mít tato iniciativa prodejní úspěch, nicméně Rusko má velké plány a rozhodně by mu nemělo být bráněno v investicích do do takto odvážných projektů.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1080 #aktuvalka
Analýza 1080. dne ruské invaze na Ukrajinu 07.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-02-2025/
(1 745 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 7. února zaútočily ruské síly na Ukrajinu 112 útočnými drony Šahed a simulátory dronů. Protivzdušná obrana sestřelila 81 nepřátelských cílů. Oznámily to vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojové činnosti bylo sestřeleno 81 nepřátelských objektů, včetně 8 dronů Šahed a jednoho dalšího typu. Dalších 31 simulátorů dronů bylo ztraceno v terénu.
Neplecha v Rusku: Boje pokračují v okolí obcí Ulanok, Fanasejevka a Čerkasskaja Konopělka, ukrajinské jednotky zde měly zaznamenat drobný postup. Slivočnyj Kapríz píše, že AFU se podařilo v oblasti postoupit jižně od Kurilovky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ruské jednotky pokračují v útocích na ukrajinské pozice na západním břehu Oskilu u vesnic Fyholivka, Dvorečná a Zapadné. Více jih pokračují střety u Teren a Jampolivky a poziční boje se odehrávají v Serebrjanském lese. Z této části fronty nemáme příliš nových zpráv.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru probíhají boje o zbývající části sídliště Novopivničnyj, u závodu na výrobu žáruvzdorných cihel a v jižní části města ve směru na Ševčenko. Poziční boje se odehrávají v lesoparku Dovhe 2 jižně od města, kde se okupanti nadále snaží prorazit k dílně číslo 2 a ke Stupočkám. Fronta se zde už delší dobu příliš nehýbe, ale okupanti zde mají podstatně větší zdroje, než obránci.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje v severní části města, kde se okupanti snaží postupovat na sídlišti Krymské. Střety se odehrávají i v jižní části sídliště Zabalka. Žádný nový vývoj jsme v této oblasti nezaznamenali.
Ve směru na Pokrovsk se dnes fronta nehýbala. Boje nadále pokračují v Kotlyném a Udačném a okupanti se snaží postoupit i v dalších částech tohoto výběžku. Vizuální důkazy o bojích máme pouze z Dačného ležícího východně od Kurachového. Situace se zde včera zhoršila, když se okupantům podařila obsadit místní škola na severozápadě vesnice, obrana se přesto stále drží.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přání setkat se se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v týdnu od 10. do 16. února, přičemž schůzka by se mohla uskutečnit ve Washingtonu. Trump uvedl, že chce s prezidentem Zelenským jednat o vzácných nerostech na Ukrajině výměnou za americkou podporu.
Americký prezident Donald Trump je připraven zpřísnit sankce proti Rusku a zdvojnásobit je, aby ho donutil ukončit válku proti Ukrajině. Uvedl to Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg v rozhovoru pro New York Post. Zároveň však Kellogg zdůraznil, že jak Kyjev, tak Moskva budou muset učinit určité ústupky, aby se zastavilo „průmyslové měřítko zabíjení“. Co se týče současných sankcí proti Rusku, Kellogg jejich účinnost ohodnotil na 3 body z 10. Naopak sankce USA zaměřené na ruský energetický sektor jsou podle něj efektivnější, ale stále je zde prostor pro jejich další zpřísnění. „Sankce lze skutečně zpřísnit, zejména pokud jde o nedávná omezení v oblasti těžby a exportu ropy. To otevřelo spoustu možností, co lze udělat. A pokud někdo rozumí pákám nátlaku, pak je to prezident Donald Trump – což je vidět i na jeho nedávných krocích,“ uvedl Kellogg.
Od 7. února Ukrajina dodává biomethan, plynné palivo vyrobené z bioplynu, do Evropské unie. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo energetiky a Státní celní služba. První dodávka biometanu do EU dosáhla objemu 67 tisíc metrů krychlových. Podle celních úřadů trvala práce na úpravě legislativy související s celní kontrolou a odbavením biometanu dva roky. Ukrajinští výrobci mohou biometan exportovat do zemí EU přes ukrajinskou plynovodní síť, přičemž zařízení na výrobu biometanu lze napojit jak na přenosovou, tak na distribuční plynovou síť. Podmínky a tarify pro připojení a přepravu biometanu v ukrajinské plynovodní soustavě jsou podobné těm, které platí pro producenty zemního plynu. Ministerstvo energetiky zdůraznilo, že biometan jako ekologický a obnovitelný zdroj energie se stává strategickým prvkem pro rozvoj národní ekonomiky a posílení energetické nezávislosti Ukrajiny. „Ukrajina má obrovský potenciál pro výrobu biometanu a může se stát významným dodavatelem zelené energie na evropský trh. Toto je další krok k udržitelné energetice a hospodářskému růstu,“ uvedlo ministerstvo.
Švédská agentura pro nákup zbraní FMV oznámila podpis smlouvy se společností Rheinmetall na dodávku bomb Mk82 pro letectvo. Tyto pumy lze použít na stíhacích letounech Jas 39 Gripen. Mk82 je klasická aerodynamická bomba, kterou lze dovybavit součástkami pro přesné navádění. Stejný typ munice využívá i německý Bundeswehr, přičemž Rheinmetall již dříve uvedl, že německé letectvo zvolilo variantu MK82-EP jako výzbroj pro letouny Tornado a Eurofighter. Švédsko za nové bomby zaplatí více než 100 milionů SEK (100 SEK odpovídá přibližně 8,84 EUR) a dodávka se očekává na jaře 2025.
Firma KNDS Deutschland představila plán modernizace samohybného protiletadlového systému Gepard, který se na Ukrajině osvědčil jako mimořádně účinný. Tento německý obranný systém, vyvinutý v 60. letech během studené války společností Krauss-Maffei Wegmann (dnes KNDS Deutschland), navzdory svému stáří stále patří k spolehlivým a efektivním prostředkům protivzdušné obrany. Úspěšné nasazení Gepardu na Ukrajině přimělo KNDS Deutschland k návrhu jeho modernizace. Podle zprávy ukrajinského webu Defense Express zveřejněné 2. února 2025 bude upgrade zahrnovat vylepšení radarového systému a zdokonalení sledovacích schopností. Cílem těchto úprav je zvýšit schopnost Gepardu čelit širšímu spektru vzdušných hrozeb, včetně pokročilých a vysokorychlostních dronů nebo dokonce hypersonických střel. Díky modernizaci radarových a palebných systémů zůstane Gepard efektivním nástrojem protivzdušné obrany i v budoucnosti, což Ukrajině zajistí lepší ochranu před vyvíjejícími se hrozbami na bojišti.
Německé zbrojovky očekávají, že nová vláda zvýší výdaje na obranu a zajistí dlouhodobé zakázky pro Bundeswehr. Koalice CDU/CSU, která se ujímá moci, signalizuje podporu výraznějšímu zbrojení. Pokud by armádní rozpočet dosáhl 2 % německého HDP, znamenalo by to přibližně 85 miliard eur (2,1 bilionu korun). Při 5% podílu by se výdaje vyšplhaly až na 213 miliard eur (5,4 bilionu korun). Němečtí zbrojaři tvrdí, že jsou připraveni na rostoucí požadavky armády. Společnost Rheinmetall se chlubí, že vyrábí více munice než Spojené státy a nabízí lepší tanky. „Už nyní vyrábíme více munice než USA,“ zdůraznil generální ředitel Rheinmetallu Armin Papperger. Šéf zbrojovky MBDA Thomas Gottschild zase tvrdí, že německé firmy mohou dostat Bundeswehr do plné bojové připravenosti do roku 2029 – pokud vláda zajistí jasný plán dlouhodobých zakázek. Papperger také zdůraznil, že němečtí a evropští výrobci jsou schopni vyrábět lepší tanky a obrněná vozidla než americké firmy. To by podle něj mělo být maximálně využito pro posílení evropské obrany. Klíčovým krokem je však politické rozhodnutí o urychlení zbrojení v rámci EU.
Podle britského deníku The Times Ukrajina mění průběh války masivními útoky bezpilotních letounů na ruské území. Jen v posledních dnech zasáhly ukrajinské drony plynový komplex v Astrachani a rafinerii ve Volgogradu. Celkově již napadly 20 z 30 největších ruských ropných rafinerií, čímž výrazně oslabují ruskou ekonomiku a vojenskou logistiku. Výroba ukrajinských dronů prošla dramatickým růstem. Zatímco v roce 2022 dokázala Ukrajina vyrobit pouze pět dronů s dlouhým doletem měsíčně, nyní jich vyrábí až 500. Uvedl to brigádní generál Jurij Ščihol, který tyto operace koordinuje v rámci Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR). Podle něj Ukrajina během dvou let výrazně zrychlila produkci útočných UAV a její letecké údery ochromily ruskou leteckou infrastrukturu. „V okruhu 300 km nemají jediné funkční letiště, odkud by mohli zaútočit na Ukrajinu. Nejde jen o vzletové a přistávací dráhy – celá infrastruktura byla zničena: sklady paliva, opravárenské základny i zařízení na údržbu letectva,“ dodal Ščihol.
Tento týden dojde k historickému momentu: 8. února se pobaltské státy oficiálně odpojí od ruské elektrické sítě a synchronizují se s kontinentální evropskou sítí. Rozhodnutí přerušit závislost na ruském energetickém systému padlo už v roce 2018, ale jeho realizace byla výrazně urychlena po ruské invazi na Ukrajinu. Tento krok posiluje energetickou bezpečnost regionu a snižuje riziko ruského vydírání prostřednictvím dodávek elektřiny. Podobný přechod již úspěšně absolvovaly Ukrajina a Moldavsko, které se v březnu 2022 napojily na evropskou síť během necelých tří týdnů. Odpojení Pobaltí zároveň způsobí, že ruská exkláva Kaliningrad (Královec) zůstane v tzv. „ostrovním režimu“, tedy bez vnějšího připojení k širší elektrické síti. Moskva se v reakci na tento krok snažila přechod narušit – využila kybernetické útoky a šíření dezinformací. Po nedávném poškození podmořských kabelů Litva a Polsko posílily ochranu strategického propojení LitPol Link a zavedly přísnější opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si představíme iniciativu, která má pomoci skomírajícímu ruskému automobilovému průmyslu. Automobilka AvtoVAZ, známá spíše pod značkou Lada, oznámila, že plánuje zahájení výroby elektromobilů, přičemž jako místo produkce zvolila Etiopii. To jí má pomoci zvětšit zastoupení značky na afrických trzích. Podle etiopského velvyslance v Moskvě má být výroba zahájena do konce roku 2025.
V jeho prohlášení bylo zdůrazněno, že v současné době se Etiopie soustředí na propagaci elektrických automobilů, zejména v sektoru osobních aut, proto je pro Etiopii důležité aby Lada Podle velvyslance je důležité, aby nejnovější modely značky Lada nalezly uznání v jeho vlasti, neboť značka má již zde silné zastoupení například v segmentu vozů pro taxislužbu.
Připomeňme, že výroba elektrické verze automobilu Lada Largus (na licenci Renaultu v Rusku vyráběná Dacia Logan MCV) se v Rusku vyrábí od 25.9.2024 a její prodejní cena základní verze začíná na 2,9 milionu rublů (tedy v přepočtu přibližně 700 000 Kč), přičemž v plánu je do konce roku 2025 vyprodukovat v Rusku 2000 těchto vozů. Při výše uvedené prodejní ceně a velmi slabé infrastruktuře pro využití elektromobilů v afrických státech je otázkou, jaký může mít tato iniciativa prodejní úspěch, nicméně Rusko má velké plány a rozhodně by mu nemělo být bráněno v investicích do do takto odvážných projektů.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1081 #aktuvalka
Analýza 1081. dne ruské invaze na Ukrajinu 08.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-02-2025/
(2 196 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 8. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 139 drony typu Šahed a také imitacemi dronů. Ukrajinské ozbrojené síly dokázaly sestřelit 67 z nich Informovalo o tom letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 71 imitací dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily jakékoli škody. Mezitím zásah dronu v Sumách způsobil požár v obytném domě, který utrpěl značné škody, uvedla Státní služba pro mimořádné situace. Požár byl uhašen a trosky odstraněny. Zranění nebyla hlášena V Kyjevské oblasti dopadly trosky sestřelených dronů. V důsledku toho došlo k požárům trávy v okresech Buča a Fastiv, které však byly uhašeny, uvedla oblastní vojenská správa (OVA). Ve Fastivském okrese došlo také k poškození soukromého domu a jedné nedokončené budovy. Byla rozbita okna a poškozeny fasády.
Neplecha v Rusku: Majakovsk píše, že po dvou dnech bojů se AFU podařilo konsolidovat pozice u Čerkasské Konopelky. Boje dál pokračují ve směrech na vesnice Ulanok a Fanasejevka. V oblastech jižně od Fanasejevky a Čerkasské Konopelky pokračují boje v zalesněných oblastech.
Západně od Fanasejevky se dronařům z 11. brigády VDV podařilo zničit ukrajinský tank. Podle záběrů se ale zdá, že tank byl již dávno svou osadkou opuštěn. Pravděpodobně z důvodu mechanické závady na vozidle.
Propagandistický TG kanál ArchandělSpesnaza píše, že těžké boje pokračují u benzínky na silnici 38k-028. Obě strany zde hojně nasazují dělostřelectvo a drony. Situace je zde pro ruské jednotky těžká.
Charkovská situace: Oleh Syněhubov píše, že v brzkých ranních hodinách Rusové bombardovali několik vesnic v oblasti. Situace je jinak zatím beze změn.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují boje ve směru na Fiholivku, Dvorečnou a Západné. Více na jih pokračují boje směrem na Jampolivku a okupantům se zde podařilo obsadit území východně od vesnice Terny a západní část Laptěvovi rokle. Celková situace v Ternách je pro obránce velmi obtížná a je více, než možné, že zde ukrajinské obranné síly v nadcházejících dnech ztratí další pozice. Zároveň Rusové tlačí na Ivanivku na západním břehu Oskilu. Na úplném jihu této fronty pokračují poziční boje v “lese zázraků”, jak obě strany konfliktu rády říkají Serebrjanskému lesu.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují bitvy na severu města na sídlišti a v zástavbě za závodem na výrobu žáruodolných cihel. Na jižním křídle časivjarské obrany se okupantům podle DeepstateUA podařilo postoupit v lesoparku Stupky a částečně i v lesoparku Krynyčky a přibližují se k vesnici Stupočky. Tento postup potvrzuje i video ukrajinského tanku, který střílí na ruské pozice v západní části Krynyček.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na severu města, kam podnikají ukrajinské ozbrojené síly protiútoky. Okupanti ještě stále neobsadili celý areál dolu Toreckaja, ani jeho terrikony. Na jihu Torecku okupanti postoupili několik ulic na sídlišti Zabalka, ale i zde je jejich pomalý postup vykoupen poměrně vážnými ztrátami. Okupantům se zatím stále nepodařilo zkonsolidovat své pozice ve městě a ukrajinské protiútoky jim dělají značné problémy.
Ve směru na Pokrovsk se na severním křídle výběžku odehrávají těžké boje v Piščaném, Kotlyném a Udačném, ale okupanti zde už několik dní i přes značné úsilí nepostoupili a ukrajinské ozbrojené složky podnikají silné protiútoky jak v Piščaném, tak v Kotlyném. Dále na jih se pak bojuje v centrální části Uspenivky a okupantům se nadále daří pronikat dále do centrální části Andrijivky, kde je situace velice obtížná. Ruské zdroje navíc píší, že se množí ukrajinské protiútoky na výběžek, což značně komplikuje logistiku dalších útočných akcí.
U Kurachového píší ukrajinské zdroje o těžké situaci v Dačném, které je téměř celé pod kontrolou okupantů.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Vladimir Putin se nepřipravuje na jednání, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině. Prezident oznámil, že nový předseda Vojenského výboru NATO, Giuseppe Cavo Dragone, bude 8. února na návštěvě Ukrajiny. Během setkání s Dragonem se diskutovalo o přípravách na setkání Ramstein. Podle prezidenta Rusové v současné době zvětšují svou armádu o více než 100 000 vojáků. Upozornil, že okupanti vytvářejí nové divize a rozvíjejí nová vojenská výrobní zařízení. „Putin se nepřipravuje na jednání, ne na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti nám, proti Ukrajině,“ řekl. Také zdůraznil, že každá země bude muset posílit svou obranu „a cíl 5 % HDP na obranu nezmizí z agendy“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také oznámil speciální jednoleté kontrakty pro mladé lidi ve věku 18 až 24 let, kteří chtějí vstoupit do ozbrojených sil. Zdůraznil, že nejde o mobilizaci. Hlava státu to uvedla v rozhovoru pro agenturu Reuters. Podle Zelenského jsou tyto kontrakty vypracovány „bojově zkušenými brigádami“ ve spolupráci s ministerstvem obrany. „Bude to speciální kontrakt s mnoha výhodami… Bude také poskytnuta velmi vysoká finanční záruka,“ uvedl prezident a slíbil brzké zveřejnění dalších podrobností. Připomeňme, že v interním „plánu odolnosti“ prezidenta Volodymyra Zelenského druhý bod týkající se fronty počítá se změnou přístupů k řízení v armádě. Vojenské vedení by tedy mělo zavést nový systém kontraktů pro občany, kteří nedosáhli věku pro mobilizaci. Prezident uvedl, že tímto způsobem budou mít lidé, kteří nemohou být podle zákona mobilizováni, možnost se uplatnit. Jejich kontrakty budou mít motivační složku.
Litva, Lotyšsko a Estonsko dnes odpojily své energetické systémy od elektrických sítí Ruska a Běloruska. O tom informují LRT a ERR. Litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas potvrdil, že v 9:09 byly pobaltské státy odpojeny od ruského elektrického systému, který fungoval již od sovětských dob. Šéf litevského provozovatele přenosové soustavy Rokas Masiulis uvedl, že k odpojení došlo dříve než se plánovalo, ale Litva byla na tuto situaci připravena. Podle něj byla nejprve odpojena jedna linka, po 10–15 minutách druhá a o dalších 15 minut později třetí. Přibližně o půl hodiny později bylo přerušeno také spojení s Běloruskem. „Všechno proběhlo podle plánu, podle harmonogramu. S Rusy jsme podepsali protokol o tom, jak by mělo být vše vypnuto. Dokonce bych řekl, že pár minut před tím nás sami Rusové kontaktovali a oznámili, že jsou připraveni,“ uvedl Masiulis. V 8:00 Lotyšsko rovněž přerušilo spojení s ruskou energetickou soustavou. Později se od ruské kontrolované zóny odpojilo i Estonsko. Očekává se, že prostřednictvím litevsko-polského propojení budou všechny tři země připojeny k kontinentální evropské elektrické síti. Původně byla synchronizace se středoevropským energetickým systémem plánována na konec roku 2025. Nicméně v květnu 2023 se premiéři všech tří zemí dohodli na urychlení odpojení od energetických sítí Ruska a Běloruska. Lotyšsko, Litva a Estonsko byly posledními zeměmi EU, které dosud nebyly součástí kontinentální evropské sítě.
Severní Korea zahájí výrobu bojových dronů vyvinutých společně s Ruskem výměnou za vyslání vojáků KLDR do války proti Ukrajině. Píše o tom NHK s odkazem na své zdroje. Podle publikace zdroje tvrdí, že obě země dosáhly dohody, na jejímž základě Severní Korea obdrží technickou pomoc od Ruska k vývoji několika typů bojových dronů, jejichž sériovou výrobu plánuje Pchjongjang zahájit ještě letos. Podle zdrojů byla dohoda o vývoji dronů uzavřena výměnou za vyslání severokorejských vojáků na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině.
Zisky ukrajinské ekonomiky:
Dnes se po delší době zaměříme na ekonomickou situaci Ukrajiny, a konkrétně na to, jak díky očekávání brzkého uzavření příměří vzrostla hodnota ukrajinských obligací. Stalo se tak poté, co americká administrativa ve středu oznámila, že již brzy představí mírový plán pro ukončení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. Rostoucí důvěra trhů v to, že dojde k uzavření příměří již v tomto, a nejpozději na počátku příštího roku, pomohla poptávce po ukrajinských státních obligacích, což zvýšilo jejich tržní cenu.
Výnos ukrajinských obligací denominovaných v amerických dolarech činil v roce 2024 7,8%, přičemž hodnota těchto obligací vzrostla díky pozitivním očekáváním trhů za minulý rok o přibližně 60%, přičemž lze očekávat, že jakmile bude příměří uzavřeno, dojde k dalšímu růstu hodnoty ukrajinských státních obligací. Předpokládanou součástí mírového návrhu jsou jak bezpečnostní, tak finanční záruky pro Ukrajinu ze strany USA, což zvyšuje důvěru trhů v obligace emitované Ukrajinou a v důsledku vede k růstu jejich hodnoty.
Ukrajina je od počátku invaze velmi aktivní na mezinárodních trzích a emise státních obligací jí umožňují získat akutně potřebné prostředky pro financování vlastní armády a zbrojní výroby. Zadlužení Ukrajiny se tím sice neustále zvyšuje, splatnost obligací je ale obvykle stanovena až po roce 2030 a tak to Ukrajině umožňuje vyřešit akutní nedostatek finančních prostředků a také jí to dává dostatek času, aby byly vytvořeny mechanismy pro vypořádávání tohoto dluhu v budoucnu.
Přičemž je ale potřeba upozornit, že předpoklady trhu jsou založeny na důvěře ve sliby současné americké administrativy, a je otázkou, zda se podaří uzavřít příměří v tak krátké době, jak předpokládá prezident Trump. Pro investory je tak důvěra v tento trend značně riziková, z pohledu ukrajinského rozpočtu se ale jedná v současnosti o jednoznačně pozitivní trend.
Dnešní Třešnička™ bude o vyhnání muslimů z Ibérie! V Madridu se totiž sešli zástupci řady “katolických” zemí, kteří se dohodli na pokračování legendární rekonkvisty Evropy. Viktor Orbán, Mateo Salvini nebo Marine Le Pen, všichni tři politicky a/nebo finančně svázaní s režimem Vladimira Putina, zde pod patronátem lehce neonacistické strany VOX shromáždili svou europarlamentní frakci “Patriotů”. V rámci škatulky “some other parties” se zde zjevil i Andrej Babiš a ještě jeden bezvýznamný zástupce z Čech. Na pozadí Orbánových výkřiků o tom, že “Trump způsobil tornádo” a “včerejší kacíři jsou dnes mainstream” se řešil i wokeismus, kritika Evropské komise a vyhlášení války nekřesťanským elementům v Evropě. Dalším tématem bylo pak třeba plánování zrušení duhové vlajky LGBT a vyhlášení dvoupohlavních rodin. Andrejko pak bůhvíproč blábolil o tom, že mainstreamové strany zklamaly své občany a něco o zlém Greendealu, který ale jeho vláda odsouhlasila, včetně urychlení odstavení uhelných zdrojů a zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Předpokládáme, že jediný povolaný se vyjádřit k tomuto výstupu je Mirda Kalousek.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1081 #aktuvalka
Analýza 1081. dne ruské invaze na Ukrajinu 08.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-02-2025/
(2 196 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 8. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 139 drony typu Šahed a také imitacemi dronů. Ukrajinské ozbrojené síly dokázaly sestřelit 67 z nich Informovalo o tom letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 71 imitací dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily jakékoli škody. Mezitím zásah dronu v Sumách způsobil požár v obytném domě, který utrpěl značné škody, uvedla Státní služba pro mimořádné situace. Požár byl uhašen a trosky odstraněny. Zranění nebyla hlášena V Kyjevské oblasti dopadly trosky sestřelených dronů. V důsledku toho došlo k požárům trávy v okresech Buča a Fastiv, které však byly uhašeny, uvedla oblastní vojenská správa (OVA). Ve Fastivském okrese došlo také k poškození soukromého domu a jedné nedokončené budovy. Byla rozbita okna a poškozeny fasády.
Neplecha v Rusku: Majakovsk píše, že po dvou dnech bojů se AFU podařilo konsolidovat pozice u Čerkasské Konopelky. Boje dál pokračují ve směrech na vesnice Ulanok a Fanasejevka. V oblastech jižně od Fanasejevky a Čerkasské Konopelky pokračují boje v zalesněných oblastech.
Západně od Fanasejevky se dronařům z 11. brigády VDV podařilo zničit ukrajinský tank. Podle záběrů se ale zdá, že tank byl již dávno svou osadkou opuštěn. Pravděpodobně z důvodu mechanické závady na vozidle.
Propagandistický TG kanál ArchandělSpesnaza píše, že těžké boje pokračují u benzínky na silnici 38k-028. Obě strany zde hojně nasazují dělostřelectvo a drony. Situace je zde pro ruské jednotky těžká.
Charkovská situace: Oleh Syněhubov píše, že v brzkých ranních hodinách Rusové bombardovali několik vesnic v oblasti. Situace je jinak zatím beze změn.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují boje ve směru na Fiholivku, Dvorečnou a Západné. Více na jih pokračují boje směrem na Jampolivku a okupantům se zde podařilo obsadit území východně od vesnice Terny a západní část Laptěvovi rokle. Celková situace v Ternách je pro obránce velmi obtížná a je více, než možné, že zde ukrajinské obranné síly v nadcházejících dnech ztratí další pozice. Zároveň Rusové tlačí na Ivanivku na západním břehu Oskilu. Na úplném jihu této fronty pokračují poziční boje v “lese zázraků”, jak obě strany konfliktu rády říkají Serebrjanskému lesu.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují bitvy na severu města na sídlišti a v zástavbě za závodem na výrobu žáruodolných cihel. Na jižním křídle časivjarské obrany se okupantům podle DeepstateUA podařilo postoupit v lesoparku Stupky a částečně i v lesoparku Krynyčky a přibližují se k vesnici Stupočky. Tento postup potvrzuje i video ukrajinského tanku, který střílí na ruské pozice v západní části Krynyček.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na severu města, kam podnikají ukrajinské ozbrojené síly protiútoky. Okupanti ještě stále neobsadili celý areál dolu Toreckaja, ani jeho terrikony. Na jihu Torecku okupanti postoupili několik ulic na sídlišti Zabalka, ale i zde je jejich pomalý postup vykoupen poměrně vážnými ztrátami. Okupantům se zatím stále nepodařilo zkonsolidovat své pozice ve městě a ukrajinské protiútoky jim dělají značné problémy.
Ve směru na Pokrovsk se na severním křídle výběžku odehrávají těžké boje v Piščaném, Kotlyném a Udačném, ale okupanti zde už několik dní i přes značné úsilí nepostoupili a ukrajinské ozbrojené složky podnikají silné protiútoky jak v Piščaném, tak v Kotlyném. Dále na jih se pak bojuje v centrální části Uspenivky a okupantům se nadále daří pronikat dále do centrální části Andrijivky, kde je situace velice obtížná. Ruské zdroje navíc píší, že se množí ukrajinské protiútoky na výběžek, což značně komplikuje logistiku dalších útočných akcí.
U Kurachového píší ukrajinské zdroje o těžké situaci v Dačném, které je téměř celé pod kontrolou okupantů.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Vladimir Putin se nepřipravuje na jednání, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině. Prezident oznámil, že nový předseda Vojenského výboru NATO, Giuseppe Cavo Dragone, bude 8. února na návštěvě Ukrajiny. Během setkání s Dragonem se diskutovalo o přípravách na setkání Ramstein. Podle prezidenta Rusové v současné době zvětšují svou armádu o více než 100 000 vojáků. Upozornil, že okupanti vytvářejí nové divize a rozvíjejí nová vojenská výrobní zařízení. „Putin se nepřipravuje na jednání, ne na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti nám, proti Ukrajině,“ řekl. Také zdůraznil, že každá země bude muset posílit svou obranu „a cíl 5 % HDP na obranu nezmizí z agendy“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také oznámil speciální jednoleté kontrakty pro mladé lidi ve věku 18 až 24 let, kteří chtějí vstoupit do ozbrojených sil. Zdůraznil, že nejde o mobilizaci. Hlava státu to uvedla v rozhovoru pro agenturu Reuters. Podle Zelenského jsou tyto kontrakty vypracovány „bojově zkušenými brigádami“ ve spolupráci s ministerstvem obrany. „Bude to speciální kontrakt s mnoha výhodami… Bude také poskytnuta velmi vysoká finanční záruka,“ uvedl prezident a slíbil brzké zveřejnění dalších podrobností. Připomeňme, že v interním „plánu odolnosti“ prezidenta Volodymyra Zelenského druhý bod týkající se fronty počítá se změnou přístupů k řízení v armádě. Vojenské vedení by tedy mělo zavést nový systém kontraktů pro občany, kteří nedosáhli věku pro mobilizaci. Prezident uvedl, že tímto způsobem budou mít lidé, kteří nemohou být podle zákona mobilizováni, možnost se uplatnit. Jejich kontrakty budou mít motivační složku.
Litva, Lotyšsko a Estonsko dnes odpojily své energetické systémy od elektrických sítí Ruska a Běloruska. O tom informují LRT a ERR. Litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas potvrdil, že v 9:09 byly pobaltské státy odpojeny od ruského elektrického systému, který fungoval již od sovětských dob. Šéf litevského provozovatele přenosové soustavy Rokas Masiulis uvedl, že k odpojení došlo dříve než se plánovalo, ale Litva byla na tuto situaci připravena. Podle něj byla nejprve odpojena jedna linka, po 10–15 minutách druhá a o dalších 15 minut později třetí. Přibližně o půl hodiny později bylo přerušeno také spojení s Běloruskem. „Všechno proběhlo podle plánu, podle harmonogramu. S Rusy jsme podepsali protokol o tom, jak by mělo být vše vypnuto. Dokonce bych řekl, že pár minut před tím nás sami Rusové kontaktovali a oznámili, že jsou připraveni,“ uvedl Masiulis. V 8:00 Lotyšsko rovněž přerušilo spojení s ruskou energetickou soustavou. Později se od ruské kontrolované zóny odpojilo i Estonsko. Očekává se, že prostřednictvím litevsko-polského propojení budou všechny tři země připojeny k kontinentální evropské elektrické síti. Původně byla synchronizace se středoevropským energetickým systémem plánována na konec roku 2025. Nicméně v květnu 2023 se premiéři všech tří zemí dohodli na urychlení odpojení od energetických sítí Ruska a Běloruska. Lotyšsko, Litva a Estonsko byly posledními zeměmi EU, které dosud nebyly součástí kontinentální evropské sítě.
Severní Korea zahájí výrobu bojových dronů vyvinutých společně s Ruskem výměnou za vyslání vojáků KLDR do války proti Ukrajině. Píše o tom NHK s odkazem na své zdroje. Podle publikace zdroje tvrdí, že obě země dosáhly dohody, na jejímž základě Severní Korea obdrží technickou pomoc od Ruska k vývoji několika typů bojových dronů, jejichž sériovou výrobu plánuje Pchjongjang zahájit ještě letos. Podle zdrojů byla dohoda o vývoji dronů uzavřena výměnou za vyslání severokorejských vojáků na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině.
Zisky ukrajinské ekonomiky:
Dnes se po delší době zaměříme na ekonomickou situaci Ukrajiny, a konkrétně na to, jak díky očekávání brzkého uzavření příměří vzrostla hodnota ukrajinských obligací. Stalo se tak poté, co americká administrativa ve středu oznámila, že již brzy představí mírový plán pro ukončení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. Rostoucí důvěra trhů v to, že dojde k uzavření příměří již v tomto, a nejpozději na počátku příštího roku, pomohla poptávce po ukrajinských státních obligacích, což zvýšilo jejich tržní cenu.
Výnos ukrajinských obligací denominovaných v amerických dolarech činil v roce 2024 7,8%, přičemž hodnota těchto obligací vzrostla díky pozitivním očekáváním trhů za minulý rok o přibližně 60%, přičemž lze očekávat, že jakmile bude příměří uzavřeno, dojde k dalšímu růstu hodnoty ukrajinských státních obligací. Předpokládanou součástí mírového návrhu jsou jak bezpečnostní, tak finanční záruky pro Ukrajinu ze strany USA, což zvyšuje důvěru trhů v obligace emitované Ukrajinou a v důsledku vede k růstu jejich hodnoty.
Ukrajina je od počátku invaze velmi aktivní na mezinárodních trzích a emise státních obligací jí umožňují získat akutně potřebné prostředky pro financování vlastní armády a zbrojní výroby. Zadlužení Ukrajiny se tím sice neustále zvyšuje, splatnost obligací je ale obvykle stanovena až po roce 2030 a tak to Ukrajině umožňuje vyřešit akutní nedostatek finančních prostředků a také jí to dává dostatek času, aby byly vytvořeny mechanismy pro vypořádávání tohoto dluhu v budoucnu.
Přičemž je ale potřeba upozornit, že předpoklady trhu jsou založeny na důvěře ve sliby současné americké administrativy, a je otázkou, zda se podaří uzavřít příměří v tak krátké době, jak předpokládá prezident Trump. Pro investory je tak důvěra v tento trend značně riziková, z pohledu ukrajinského rozpočtu se ale jedná v současnosti o jednoznačně pozitivní trend.
Dnešní Třešnička™ bude o vyhnání muslimů z Ibérie! V Madridu se totiž sešli zástupci řady “katolických” zemí, kteří se dohodli na pokračování legendární rekonkvisty Evropy. Viktor Orbán, Mateo Salvini nebo Marine Le Pen, všichni tři politicky a/nebo finančně svázaní s režimem Vladimira Putina, zde pod patronátem lehce neonacistické strany VOX shromáždili svou europarlamentní frakci “Patriotů”. V rámci škatulky “some other parties” se zde zjevil i Andrej Babiš a ještě jeden bezvýznamný zástupce z Čech. Na pozadí Orbánových výkřiků o tom, že “Trump způsobil tornádo” a “včerejší kacíři jsou dnes mainstream” se řešil i wokeismus, kritika Evropské komise a vyhlášení války nekřesťanským elementům v Evropě. Dalším tématem bylo pak třeba plánování zrušení duhové vlajky LGBT a vyhlášení dvoupohlavních rodin. Andrejko pak bůhvíproč blábolil o tom, že mainstreamové strany zklamaly své občany a něco o zlém Greendealu, který ale jeho vláda odsouhlasila, včetně urychlení odstavení uhelných zdrojů a zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Předpokládáme, že jediný povolaný se vyjádřit k tomuto výstupu je Mirda Kalousek.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1082 #aktuvalka
Analýza 1082. dne ruské invaze na Ukrajinu 09.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-02-2025/
(1 547 slov, doba čtení 8 minut)
Ruské síly v noci na 9. února zaútočily na Ukrajinu 151 útočnými drony Šahed a simulačními drony. Obranné síly sestřelily 70 těchto bezpilotních letounů. Tuto informaci oznámilo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. K 9:00 bylo potvrzeno, že bylo sestřeleno 70 Šahedů a dalších typů dronů v Kyjevské, Charkovské, Poltavské, Sumské, Čerkaské, Černihivské, Kirovohradské, Vinnycké, Žytomyrské, Rovenské, Volyňské, Mykolajivské, Chersonské a Oděské oblasti. Dále bylo v terénu ztraceno 74 simulačních dronů (bez negativních následků).
Neplecha v Rusku: Po několika dnech se situace u Kurska v oblasti Čerkasské Konopelky vyjasnila. Ukrajinské síly provedly protiútok s 3-4 mechanizovanými rotami podporovanými minimálně třemi tanky, složenými z jednotek 225. úderného pluku, 61. výsadkové brigády a neidentifikovaných výsadkových jednotek. Cílem bylo dobýt vesničku Ulanok a případně pokračovat v protiútoku na Borki, aby obklíčily ruské síly u Plechova.
Po těžkých ztrátách ruské 11. brigády VDV při znovudobytí Machnovky Ukrajinci přivedli posily a vesnici znovu dobyli. Pak pokračovali v postupu na dálnici 38K-028, kde dobyli Kolmakov a Fanasejevku, což potvrzují videa projíždějících vozidel. V reakci na to byl odvolán velitel brigády VDV plukovník Pavel Filajev, protože v hlášeních lhal o dobytí Kolmakova. Boje v oblasti Ulanok stále probíhají. Propagandistický kanál Dva Majora píše, že dnes provedl oddíl ruského letectva Smugljanka sérii náletů na pozice ukrajinské armády u Lebeděvky a Sudži.
Charkovská situace: Na této části fronty se toho příliš neudálo. Rusové ostřelovali ukrajinské pozice ve Vovčansku pomocí termobarických salvových raketometů TOS,ale jinak jsme zde nic zajímavého nezaznamenali.
Severovýchodní fronta: Okupanti pokračují v tlaku na západním břehu Oskilu. Boje probíhají západně od Novomlynsku ve směru na Fyholivku a u Zapadného, kde se Rusové snaží prorazit jak na sever, tak na jih od vesnice. Více na jih se bojuje na jihu Kruhljakivky a ve Stepech. Bojuje se i u Jampolivky a poziční boje pokračují i v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny. Z města zbyly jen trosky, o které pokračují těžké boje. Více na jih se okupanti snaží postoupit u Kurďumivky, zatím jsou však bez úspěchu.
Doněcká fronta: V Torecku, o kterém Rusové prohlásili, že už ho dobyli, probíhají boje na západním a severním okraji města. Okupanti stále ještě neovládají areál dolu Toreckaja a severní části sídliště Krymské. Boje pokračují i na jihozápadě města a na sídlišti Zabalka. Je však třeba podotknout, že jsou zde ukrajinské síly postupně vytlačovány z města a jeho opravdové dobytí je v podstatě jen otázkou času.
Severně od Ňu Jorku okupanti pokračují v útocích v severní části Leonidivky, výsledkem jsou však jen jejich ztráty.
V severní části výběžku na Toreck probíhají těžké probíhají v Piščaném, Kotlyném a Udačném. Situace je zde pro obránce sice obtížná, ale relativně stabilní. V Udačném okupanti nešetří pěchotou, ale výrazné změny jsme zde nepozorovali. Jižněji se bojuje v Nadijivce, Stribném a Andrejivce. V poslední jmenované vesnici okupanti posilují své pozice v jejím centru. Na řadě těchto míst podnikají ukrajinské ozbrojené složky protiútoky, které způsobují okupantům vážné problémy. V Uspenivce okupanti prozatím přestali s ofenzivní činností, boje zde sice pokračují dál, ale jedná se o práci dronů a dělostřelectva.
Západně od Kurachového okupanti nadále tlačí na západní část Dačného a více na jih se jim podařilo lehce postoupit východně od Zelenivky.
Diplomatické a politické události:
Podezřelé drony byly v lednu šestkrát spatřeny nad německou leteckou základnou Schwesing, kde probíhá výcvik ukrajinských vojáků. Tento incident je vyšetřován pro možné špionážní aktivity. O události informoval deník Süddeutsche Zeitung s odkazem na interní zprávu Bundeswehru. Podle zprávy v období od 9. do 29. ledna opakovaně vnikly neznámé drony do omezeného vzdušného prostoru nad základnou. Navzdory použití elektronického rušení, včetně systému HP47, se jednotkám Bundeswehru nepodařilo drony zneškodnit ani vystopovat jejich operátory. Podle novin má Německo za to, že drony byly technologicky vyspělé a nejednalo se o běžné komerční modely. Spekuluje se také, že mohly být vypuštěny z lodí v Severním nebo Baltském moři. Německá armáda nyní klasifikovala tyto incidenty jako potenciální špionáž a předala informace zpravodajským službám. Hlavní podezření padá na ruské zpravodajské služby. Letecká základna v Severním moři je považována za „zónu se zvláštním bezpečnostním režimem“. Němečtí vojáci se tam cvičí v ovládání systému protivzdušné obrany Patriot a ukrajinští vojáci tam již několik měsíců absolvují výcvik.
Tanker převážející topný olej se potápí v Leningradské oblasti Ruska. Podle médií došlo na palubě k výbuchům a regionální úřady označují incident za „událost způsobenou člověkem“. Současně čínská loď převážející uhlí a topný olej najela na mělčinu u dálněvýchodního Sachalinu. O incidentu s tankerem v Leningradské oblasti informoval list Fontanka. Tanker Koala se potápí v přístavu Usť-Luga. Guvernér Alexandr Drozdenko uvedl, že k „události způsobené člověkem“ došlo dnes ráno při startování motoru. V důsledku toho byla poškozena strojovna. Tanker je zakotven u mola a nehrozí únik ropy, ujistil Drozdenko. Posádka tankeru byla evakuována, nikdo neutrpěl zranění. Podle telegramového kanálu Baza pluje tanker Koala pod vlajkou Antiguy a Barbudy. Na palubě bylo 24 členů posádky (čtyři Rusové, osm Gruzínců a 12 Indonésanů). V noci bylo na tanker naloženo asi 130 000 tun topného oleje. Loď se již připravovala k vyplutí, když strojovnou otřásly tři silné exploze. Posádka se dokázala dostat na břeh, ale strojovna začala nabírat vodu. Ráno se ukázalo, že loď najela zádí na mělčinu. Informaci o explozích potvrdila i ruská námořní agentura Rosmorričflot.
Mezitím odbor ruského ministerstva pro mimořádné situace v Sachalinské oblasti oznámil, že zahraniční nákladní loď najela na mělčinu jižně od přístavu Něvelsk. Na palubě je 20 členů posádky, kteří nevyžadují lékařskou pomoc. Únik paliva nebyl zaznamenán. Podle agentury Interfax se jedná o čínskou nákladní loď An Yang 2. Loď nakládala uhlí v přístavu. Když začala bouře, pokusila se odplout od břehu, ale posádce se to nepodařilo. Podle agentury byla loď naložena 1 000 tunami uhlí, 700 tunami topného oleje a 100 tunami nafty.
Severní Korea v roce 2024 vyslala do Ruska tisíce pracovníků navzdory rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která to Pchjongjangu zakazuje. Informovala o tom jihokorejská Národní zpravodajská služba, píše agentura Yonhap. Podle zpravodajských informací Severní Korea v loňském roce vyslala své občany na různé stavební projekty po celém Rusku kvůli nedostatku pracovních sil způsobenému válkou proti Ukrajině. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2017 však Severní Koreji zakázala posílat své občany do zahraničí za prací. Dokument stanovil, že všichni severokorejští pracovníci se musí vrátit domů do prosince 2019. Tato rezoluce byla přijata v reakci na severokorejské zbrojní testy. Podle jihokorejských úřadů mohou Severní Korea a Rusko k obcházení zákazu využívat studentská víza. V loňském roce vstoupilo do Ruska 13 221 severokorejských občanů, což je přibližně dvanáctkrát více než v předchozím roce. Z nich 7 887 osob uvedlo, že přijely za účelem studia.
Svéráz ®uské ekonomiky dnes nepřinesl ovoce.
Dnešní Třešnička™ se také neurodila.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1082 #aktuvalka
Analýza 1082. dne ruské invaze na Ukrajinu 09.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-02-2025/
(1 547 slov, doba čtení 8 minut)
Ruské síly v noci na 9. února zaútočily na Ukrajinu 151 útočnými drony Šahed a simulačními drony. Obranné síly sestřelily 70 těchto bezpilotních letounů. Tuto informaci oznámilo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. K 9:00 bylo potvrzeno, že bylo sestřeleno 70 Šahedů a dalších typů dronů v Kyjevské, Charkovské, Poltavské, Sumské, Čerkaské, Černihivské, Kirovohradské, Vinnycké, Žytomyrské, Rovenské, Volyňské, Mykolajivské, Chersonské a Oděské oblasti. Dále bylo v terénu ztraceno 74 simulačních dronů (bez negativních následků).
Neplecha v Rusku: Po několika dnech se situace u Kurska v oblasti Čerkasské Konopelky vyjasnila. Ukrajinské síly provedly protiútok s 3-4 mechanizovanými rotami podporovanými minimálně třemi tanky, složenými z jednotek 225. úderného pluku, 61. výsadkové brigády a neidentifikovaných výsadkových jednotek. Cílem bylo dobýt vesničku Ulanok a případně pokračovat v protiútoku na Borki, aby obklíčily ruské síly u Plechova.
Po těžkých ztrátách ruské 11. brigády VDV při znovudobytí Machnovky Ukrajinci přivedli posily a vesnici znovu dobyli. Pak pokračovali v postupu na dálnici 38K-028, kde dobyli Kolmakov a Fanasejevku, což potvrzují videa projíždějících vozidel. V reakci na to byl odvolán velitel brigády VDV plukovník Pavel Filajev, protože v hlášeních lhal o dobytí Kolmakova. Boje v oblasti Ulanok stále probíhají. Propagandistický kanál Dva Majora píše, že dnes provedl oddíl ruského letectva Smugljanka sérii náletů na pozice ukrajinské armády u Lebeděvky a Sudži.
Charkovská situace: Na této části fronty se toho příliš neudálo. Rusové ostřelovali ukrajinské pozice ve Vovčansku pomocí termobarických salvových raketometů TOS,ale jinak jsme zde nic zajímavého nezaznamenali.
Severovýchodní fronta: Okupanti pokračují v tlaku na západním břehu Oskilu. Boje probíhají západně od Novomlynsku ve směru na Fyholivku a u Zapadného, kde se Rusové snaží prorazit jak na sever, tak na jih od vesnice. Více na jih se bojuje na jihu Kruhljakivky a ve Stepech. Bojuje se i u Jampolivky a poziční boje pokračují i v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny. Z města zbyly jen trosky, o které pokračují těžké boje. Více na jih se okupanti snaží postoupit u Kurďumivky, zatím jsou však bez úspěchu.
Doněcká fronta: V Torecku, o kterém Rusové prohlásili, že už ho dobyli, probíhají boje na západním a severním okraji města. Okupanti stále ještě neovládají areál dolu Toreckaja a severní části sídliště Krymské. Boje pokračují i na jihozápadě města a na sídlišti Zabalka. Je však třeba podotknout, že jsou zde ukrajinské síly postupně vytlačovány z města a jeho opravdové dobytí je v podstatě jen otázkou času.
Severně od Ňu Jorku okupanti pokračují v útocích v severní části Leonidivky, výsledkem jsou však jen jejich ztráty.
V severní části výběžku na Toreck probíhají těžké probíhají v Piščaném, Kotlyném a Udačném. Situace je zde pro obránce sice obtížná, ale relativně stabilní. V Udačném okupanti nešetří pěchotou, ale výrazné změny jsme zde nepozorovali. Jižněji se bojuje v Nadijivce, Stribném a Andrejivce. V poslední jmenované vesnici okupanti posilují své pozice v jejím centru. Na řadě těchto míst podnikají ukrajinské ozbrojené složky protiútoky, které způsobují okupantům vážné problémy. V Uspenivce okupanti prozatím přestali s ofenzivní činností, boje zde sice pokračují dál, ale jedná se o práci dronů a dělostřelectva.
Západně od Kurachového okupanti nadále tlačí na západní část Dačného a více na jih se jim podařilo lehce postoupit východně od Zelenivky.
Diplomatické a politické události:
Podezřelé drony byly v lednu šestkrát spatřeny nad německou leteckou základnou Schwesing, kde probíhá výcvik ukrajinských vojáků. Tento incident je vyšetřován pro možné špionážní aktivity. O události informoval deník Süddeutsche Zeitung s odkazem na interní zprávu Bundeswehru. Podle zprávy v období od 9. do 29. ledna opakovaně vnikly neznámé drony do omezeného vzdušného prostoru nad základnou. Navzdory použití elektronického rušení, včetně systému HP47, se jednotkám Bundeswehru nepodařilo drony zneškodnit ani vystopovat jejich operátory. Podle novin má Německo za to, že drony byly technologicky vyspělé a nejednalo se o běžné komerční modely. Spekuluje se také, že mohly být vypuštěny z lodí v Severním nebo Baltském moři. Německá armáda nyní klasifikovala tyto incidenty jako potenciální špionáž a předala informace zpravodajským službám. Hlavní podezření padá na ruské zpravodajské služby. Letecká základna v Severním moři je považována za „zónu se zvláštním bezpečnostním režimem“. Němečtí vojáci se tam cvičí v ovládání systému protivzdušné obrany Patriot a ukrajinští vojáci tam již několik měsíců absolvují výcvik.
Tanker převážející topný olej se potápí v Leningradské oblasti Ruska. Podle médií došlo na palubě k výbuchům a regionální úřady označují incident za „událost způsobenou člověkem“. Současně čínská loď převážející uhlí a topný olej najela na mělčinu u dálněvýchodního Sachalinu. O incidentu s tankerem v Leningradské oblasti informoval list Fontanka. Tanker Koala se potápí v přístavu Usť-Luga. Guvernér Alexandr Drozdenko uvedl, že k „události způsobené člověkem“ došlo dnes ráno při startování motoru. V důsledku toho byla poškozena strojovna. Tanker je zakotven u mola a nehrozí únik ropy, ujistil Drozdenko. Posádka tankeru byla evakuována, nikdo neutrpěl zranění. Podle telegramového kanálu Baza pluje tanker Koala pod vlajkou Antiguy a Barbudy. Na palubě bylo 24 členů posádky (čtyři Rusové, osm Gruzínců a 12 Indonésanů). V noci bylo na tanker naloženo asi 130 000 tun topného oleje. Loď se již připravovala k vyplutí, když strojovnou otřásly tři silné exploze. Posádka se dokázala dostat na břeh, ale strojovna začala nabírat vodu. Ráno se ukázalo, že loď najela zádí na mělčinu. Informaci o explozích potvrdila i ruská námořní agentura Rosmorričflot.
Mezitím odbor ruského ministerstva pro mimořádné situace v Sachalinské oblasti oznámil, že zahraniční nákladní loď najela na mělčinu jižně od přístavu Něvelsk. Na palubě je 20 členů posádky, kteří nevyžadují lékařskou pomoc. Únik paliva nebyl zaznamenán. Podle agentury Interfax se jedná o čínskou nákladní loď An Yang 2. Loď nakládala uhlí v přístavu. Když začala bouře, pokusila se odplout od břehu, ale posádce se to nepodařilo. Podle agentury byla loď naložena 1 000 tunami uhlí, 700 tunami topného oleje a 100 tunami nafty.
Severní Korea v roce 2024 vyslala do Ruska tisíce pracovníků navzdory rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která to Pchjongjangu zakazuje. Informovala o tom jihokorejská Národní zpravodajská služba, píše agentura Yonhap. Podle zpravodajských informací Severní Korea v loňském roce vyslala své občany na různé stavební projekty po celém Rusku kvůli nedostatku pracovních sil způsobenému válkou proti Ukrajině. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2017 však Severní Koreji zakázala posílat své občany do zahraničí za prací. Dokument stanovil, že všichni severokorejští pracovníci se musí vrátit domů do prosince 2019. Tato rezoluce byla přijata v reakci na severokorejské zbrojní testy. Podle jihokorejských úřadů mohou Severní Korea a Rusko k obcházení zákazu využívat studentská víza. V loňském roce vstoupilo do Ruska 13 221 severokorejských občanů, což je přibližně dvanáctkrát více než v předchozím roce. Z nich 7 887 osob uvedlo, že přijely za účelem studia.
Svéráz ®uské ekonomiky dnes nepřinesl ovoce.
Dnešní Třešnička™ se také neurodila.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Úvaha na téma jaderné zbraně od Cooka (píše na blogu Coopera).
https://xxtomcooperxx.substack.com/p/th ... ar-weapons
Ovšem nevidím moc nadějně, že by měla Ukrajina jaderné zbraně už umístěné na území Ruska. Je to riskantní jedině pokud by to byly původní ruské nebo z části sovětské konstrukce a materiál. Takže Ukrajině chybí stále nosiče... a hlavně i rozhodné vedení IMO.
Líbí se mi idea širšího jaderného spolku s Pobaltím, Polskem, protože se o sebe musí postarat každý sám, jak to tak vypadá.
https://xxtomcooperxx.substack.com/p/th ... ar-weapons
Ovšem nevidím moc nadějně, že by měla Ukrajina jaderné zbraně už umístěné na území Ruska. Je to riskantní jedině pokud by to byly původní ruské nebo z části sovětské konstrukce a materiál. Takže Ukrajině chybí stále nosiče... a hlavně i rozhodné vedení IMO.
Líbí se mi idea širšího jaderného spolku s Pobaltím, Polskem, protože se o sebe musí postarat každý sám, jak to tak vypadá.
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1083 #aktuvalka
Analýza 1083. dne ruské invaze na Ukrajinu 10.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-02-2025/
(1 853 slov, doba čtení 10 minut
V noci na 10. února ruská armáda zaútočila na Ukrajinu 83 údernými drony typu Šahed a různými typy simulátorů dronů. Obranné síly podle zprávy letectva sestřelily 61 bezpilotních letounů. K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 61 Šahedů a dalších typů v Kyjevské, Charkovské, Poltavské, Sumské, Černihivské, Kirovohradské, Chmelnické, Dněpropetrovské, Záporožské, Mykolajivské a Chersonské oblasti. Dalších 22 nepřátelských simulátorových dronů bylo ztraceno na místě (bez negativních následků). V důsledku nepřátelského útoku byly zasaženy Sumská, Charkovská, Poltavská a Kirovohradská oblast. Večer 9. února ruský dron zasáhl parkoviště v jednom z obytných čtvrtí města Sumy. V Poltavské komunitě pak bylo poškozeno 30 letních chat kvůli pádu trosek dronu na zahrádkářskou osadu, uvedla oblastní vojenská správa. Hořela tam také garáž.
Večer 9. února při shozu leteckých bomb na Kramatorsk a Kosťantynivku ruské jednotky zabily jednoho civilistu a zranily dalších 17 lidí. Informovala o tom Doněcká oblastní vojenská správa. Podle vyšetřování byl Kramatorsk kolem 22:00 zasažen bombami FAB-500 vybavenými jednotným plánovacím a korekčním modulem (UMPK) – aerodynamickou sadou, která se připojuje k volně padajícím bombám a mění je na řízené bomby. V důsledku útoku zemřel 52letý muž. Ve městě byly poškozeny rodinné domy, zdravotní středisko a civilní vozidla.
Ruské zdroje hovoří o útok dronů na Krasnodar a ropnou rafinerii Afipsky v Krasnodarském kraji. Píše to třeba telegram kanál Mash a také guvernér Krasnodarského kraje Venjamin Kondratěv. Drony zaútočily na město Slavjansk-na-Kubani. Místní obyvatelé uvedli pro Mash, že napočítali nejméně 10 explozí. Podle zdroje byl cílem útoku právě ropný závod Afipsky. Ruská protivzdušná údajně obrana zničila nejméně pět dronů letících směrem k podniku. Podle Kondratěva byla v důsledku činnosti protivzdušné obrany poškozena rezidenční budova Central v Krasnodaru. Trosky bezpilotního letounu dopadly na technickou nástavbu na 19. patře budovy. Celkem ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 15 dronů. Jak uvedl Andrij Kovalenko, šéf Centra pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, rafinerie Afipsky je jedním z klíčových rafinačních závodů v Rusku s kapacitou 6,25 milionu tun ropy ročně. Hraje strategickou roli v zásobování ruské vojenské techniky palivem, zejména na jižním směru. Její poloha z ní činí důležité logistické centrum pro dodávky nafty a leteckého petroleje používaného ruskou armádou, zdůraznil Kovalenko.
Neplecha v Rusku: Ukrajinský milbloger Majakovsk píše, že Rusové hlásí dobytí Sverdikova. Chybí zde ovšem jakékoliv vizuální potvrzení, že se Rusům opravdu podařilo postoupit. Dodává však, že se ukrajinským jednotkám podařilo postoupit v oblasti Kruglenkového.
Ruský propagandistický kanál Dnevnik Desantnika píše, že ruští vysadkáři svádějí s Ukrajinci boje u Machnovky poté, co se zde podařilo ukrajinským silám prorazit. Dále píše, že se Rusům mělo podařit vyčistit silnici spojující Ulanok s Čerkasskou Konopelkou. Hlavní tíha bojů se podle jeho tvrzení přesunula k vesnicím Sverdikovo a Pogrebki, kde se Ukrajinci mají stále držet. Údajné obsazení Sverdikova ruskými jednotkami nijak nekomentuje. Závěrem píše, že se Ukrajinci snaží přesunout své rezervy do prostoru vesnice Viktorovka, ale kolony jsou napadány dělostřelectvem a drony. Mimo jiné ještě dodává, že v oblasti citelně stoupla aktivita ukrajinských dronařů.
Charkovská situace: Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na svém TG kanále píše, že se dnes Rusové pokusili o útok v oblastech Vovčansku a Fingolivky. Ve všech třech případech byl nepřátelský útok odražen. V celé oblasti byla opět zaznamenána aktivita ruského dělostřelectva a dronů.
Severovýchodní fronta: Z této části fronty nepřichází příliš informací, předpokládáme, že stejně jako včera okupanti pokračují v tlaku na západním břehu Oskilu.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné novinky. Jižně od města se okupanti prodírají lesy východně od Stupoček. I když na nich pracují ukrajinské drony, stále se k této vesnici přibližují.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje na stejných místech, jako v předchozích dnech a žádné novinky z tohoto města nepřinášíme. Hlavní boje se vedou na severu města u areálu dolu Toreckaja a na sídlišti Krymské.
Ve směru na Pokrovsk přichází čím dál tím víc ukrajinských protiútoků, nejspíše se nejedná o pokus o převzetí iniciativy, ale o stabilizační akce za účelem získat co nejvíce času před obranou samotného Pokrovsku. Ozbrojeným složkám Ukrajiny se podařilo osvobodit část území u Vodjaného Druhého a u Dačenského. Dále ukrajinské jednotky útočí v Piščaném i v Kotlyném, kde se jim daří dosahovat dílčích úspěchů, ale okupanti zde mají značné množství rezerv. Boje se odehrávají i v Udačném, kde se okupantům nejspíše podařilo postoupit o několik ulic. Směrem na jih se bojuje v Nadijivce, západně od Stribného a v Andrijivce, ale změny na frontové linii jsme zde nezaznamenali.
Západně od Kurachového pokračují těžké boje o Dačné a okupantům se zde podle DeepstateUA podařilo postoupit jižně od vesnice. Okupanti navíc tlačí i u Zelenivky, ale mají zde těžké ztráty.
Diplomatické a politické události:
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu, Keith Kellogg, sdělil spojencům, že připravuje varianty ukončení války na Ukrajině. Tyto možnosti poté představí Donaldu Trumpovi. Informuje o tom publikace Semafor s odkazem na západní činitele obeznámené s jednáními. Zdroj publikace nespecifikoval, jaké tyto možnosti mohou být. Novináři však dříve psali, že Kellogg patří mezi Trumpovy spolupracovníky, kteří se snaží vyvíjet tlak na Rusko, nikoli na Ukrajinu, aby přiměli ruského vůdce Vladimira Putina k ústupu. Některá média také naznačila, že Kellogg měl v plánu představit návrh na vyřešení války na Ukrajině během Mnichovské bezpečnostní konference ve dnech 14.–16. února. On sám to však popřel a vysvětlil, že plán představí sám Trump. Kellogg uvedl, že chce najít řešení války do 100 dnů od inaugurace nového amerického prezidenta. Nedávno pak řekl, že mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou by měla začít v řádu měsíců, nikoli let.
Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil svou rezignaci s odůvodněním, že chce předejít domácí a zahraniční krizi, kterou by jeho odvolání z úřadu mohlo způsobit. O tom informuje Digi 24. Rumunská opozice již dříve podala žádost o Iohannisovo odvolání a parlament země ji má projednat na společném plenárním zasedání dne 11. února.
Podněstří zřejmě na nátlak z Kremlu odmítlo 60 milionů eur pomoci, které mu přidělila EU. Tyto peníze měly být určeny na zvýšení energetické stability Ruskem ovládané části Moldavska. Informaci poskytl premiér Moldavska, Dorin Recean. „Ve střednědobém horizontu byla nabídka EU ve výši 60 milionů eur řešením, které mělo Podněstří zachránit před energetickým vydíráním a nestabilitou. Tiraspol však toto řešení odmítl. Rusko jim nedovoluje přijmout evropskou pomoc, protože se obává ztráty kontroly nad regionem,“ uvedl Recean. V současné době čelí Podněstří vážné energetické krizi způsobené zastavením dodávek ruského plynu na začátku roku 2025. Tato situace vedla k omezení dodávek tepla a elektřiny, což negativně ovlivňuje každodenní život obyvatel. Místní úřady zavedly plánované odstávky elektřiny a vyzvaly obyvatele k šetření energií. Průmyslové podniky byly nuceny omezit nebo zcela zastavit provoz.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na aktuální potíže komerční flotily v ruských vodách. První lodí, které se budeme věnovat, je čínská nákladní loď o názvu An Jang 2, která uvízla na mělčině poblíž přístavu Nevelsk, který se nachází na jihozápadním cípu Sachalinu. Loď přepravovala přibližně sto tun motorové nafty (zde se údaje různých zdrojů rozcházejí) ,706 tuny topného oleje a přibližně 1000 tun uhlí. Doposud nebyl hlášen únik ropných produktů, ale jak informoval gubernátor Valerij Limarenko, na části Sachalinu byl pro případ úniku vyhlášen výjimečný stav.
Aktuálně na západním pobřeží Sachalinu trvá bouře, která byla i příčinou uvíznutí lodi na mělčině, tato bouře také komplikuje zahájení záchranných prací a odčerpání ropných produktů z lodi. Přičemž to není první podobná nehoda v této oblasti, před přibližně třemi lety jiná čínská loď plující pod vlajkou Sierra Leone uvízla na mělčině v Kolmské oblasti Sachalinu. Majitel lodi odmítl převzít za loď odpovědnost a veškeré náklady likvidace nehody musela pokrýt místní administrativa. Odstranění této havárie stále probíhá a má být zakončeno až v letošním roce.
Druhou lodí, která se o tomto víkendu dostala do potíží, je ruský tanker Koala, který po explozi ve strojovně uvízl na dně poblíž přístavu a terminálu Usť-Luga. Po třech výbuších došlo k zaplavení strojovny, loď se uvolnila od mola a následně klesla na dno v blízkosti přístavu. Osádka loď opustila, nejsou hlášeny ztráty na životech a podle oficiální informace, kterou sdělil gubernátor Leningradské oblasti Alexander Drozdenko, nehrozí ani únik ropy z tankeru.
Přičemž tento tanker je nesrovnatelně větší, než tankery Volgoněft, jejichž havárie způsobila ekologickou katastrofu v Černém moři, tyto tankery přepravovaly celkově pouze okolo 10 000 tun ropných produktů, plně naložený tanker Koala, který se před explozí připravoval k vyplutí, má na palubě přibližně 130 000 tun ropy, případný únik by tak způsobil nesrovnatelně větší ekologické škody.
Tanker patří kyperské společnosti Lagos Marine, která se nachází na americkém sankčním seznamu, a pluje pod vlajkou Antiguy a Barbudy, takže lze bez obav říci, že se jedná o jeden z tankerů ruské stínové flotily. Lze tak očekávat, že tato nehoda bude další motivací k tomu, aby Dánsko zahájilo před časem ohlášené důsledné kontroly všech lodí stínové flotily, které proplouvají dánskými úžinami, což by výrazně zredukovalo možnosti ruského exportu ropy z baltských přístavů.
Dnešní Třešnička™ se dnes neurodila.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1083 #aktuvalka
Analýza 1083. dne ruské invaze na Ukrajinu 10.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-02-2025/
(1 853 slov, doba čtení 10 minut
V noci na 10. února ruská armáda zaútočila na Ukrajinu 83 údernými drony typu Šahed a různými typy simulátorů dronů. Obranné síly podle zprávy letectva sestřelily 61 bezpilotních letounů. K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 61 Šahedů a dalších typů v Kyjevské, Charkovské, Poltavské, Sumské, Černihivské, Kirovohradské, Chmelnické, Dněpropetrovské, Záporožské, Mykolajivské a Chersonské oblasti. Dalších 22 nepřátelských simulátorových dronů bylo ztraceno na místě (bez negativních následků). V důsledku nepřátelského útoku byly zasaženy Sumská, Charkovská, Poltavská a Kirovohradská oblast. Večer 9. února ruský dron zasáhl parkoviště v jednom z obytných čtvrtí města Sumy. V Poltavské komunitě pak bylo poškozeno 30 letních chat kvůli pádu trosek dronu na zahrádkářskou osadu, uvedla oblastní vojenská správa. Hořela tam také garáž.
Večer 9. února při shozu leteckých bomb na Kramatorsk a Kosťantynivku ruské jednotky zabily jednoho civilistu a zranily dalších 17 lidí. Informovala o tom Doněcká oblastní vojenská správa. Podle vyšetřování byl Kramatorsk kolem 22:00 zasažen bombami FAB-500 vybavenými jednotným plánovacím a korekčním modulem (UMPK) – aerodynamickou sadou, která se připojuje k volně padajícím bombám a mění je na řízené bomby. V důsledku útoku zemřel 52letý muž. Ve městě byly poškozeny rodinné domy, zdravotní středisko a civilní vozidla.
Ruské zdroje hovoří o útok dronů na Krasnodar a ropnou rafinerii Afipsky v Krasnodarském kraji. Píše to třeba telegram kanál Mash a také guvernér Krasnodarského kraje Venjamin Kondratěv. Drony zaútočily na město Slavjansk-na-Kubani. Místní obyvatelé uvedli pro Mash, že napočítali nejméně 10 explozí. Podle zdroje byl cílem útoku právě ropný závod Afipsky. Ruská protivzdušná údajně obrana zničila nejméně pět dronů letících směrem k podniku. Podle Kondratěva byla v důsledku činnosti protivzdušné obrany poškozena rezidenční budova Central v Krasnodaru. Trosky bezpilotního letounu dopadly na technickou nástavbu na 19. patře budovy. Celkem ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 15 dronů. Jak uvedl Andrij Kovalenko, šéf Centra pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, rafinerie Afipsky je jedním z klíčových rafinačních závodů v Rusku s kapacitou 6,25 milionu tun ropy ročně. Hraje strategickou roli v zásobování ruské vojenské techniky palivem, zejména na jižním směru. Její poloha z ní činí důležité logistické centrum pro dodávky nafty a leteckého petroleje používaného ruskou armádou, zdůraznil Kovalenko.
Neplecha v Rusku: Ukrajinský milbloger Majakovsk píše, že Rusové hlásí dobytí Sverdikova. Chybí zde ovšem jakékoliv vizuální potvrzení, že se Rusům opravdu podařilo postoupit. Dodává však, že se ukrajinským jednotkám podařilo postoupit v oblasti Kruglenkového.
Ruský propagandistický kanál Dnevnik Desantnika píše, že ruští vysadkáři svádějí s Ukrajinci boje u Machnovky poté, co se zde podařilo ukrajinským silám prorazit. Dále píše, že se Rusům mělo podařit vyčistit silnici spojující Ulanok s Čerkasskou Konopelkou. Hlavní tíha bojů se podle jeho tvrzení přesunula k vesnicím Sverdikovo a Pogrebki, kde se Ukrajinci mají stále držet. Údajné obsazení Sverdikova ruskými jednotkami nijak nekomentuje. Závěrem píše, že se Ukrajinci snaží přesunout své rezervy do prostoru vesnice Viktorovka, ale kolony jsou napadány dělostřelectvem a drony. Mimo jiné ještě dodává, že v oblasti citelně stoupla aktivita ukrajinských dronařů.
Charkovská situace: Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na svém TG kanále píše, že se dnes Rusové pokusili o útok v oblastech Vovčansku a Fingolivky. Ve všech třech případech byl nepřátelský útok odražen. V celé oblasti byla opět zaznamenána aktivita ruského dělostřelectva a dronů.
Severovýchodní fronta: Z této části fronty nepřichází příliš informací, předpokládáme, že stejně jako včera okupanti pokračují v tlaku na západním břehu Oskilu.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné novinky. Jižně od města se okupanti prodírají lesy východně od Stupoček. I když na nich pracují ukrajinské drony, stále se k této vesnici přibližují.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje na stejných místech, jako v předchozích dnech a žádné novinky z tohoto města nepřinášíme. Hlavní boje se vedou na severu města u areálu dolu Toreckaja a na sídlišti Krymské.
Ve směru na Pokrovsk přichází čím dál tím víc ukrajinských protiútoků, nejspíše se nejedná o pokus o převzetí iniciativy, ale o stabilizační akce za účelem získat co nejvíce času před obranou samotného Pokrovsku. Ozbrojeným složkám Ukrajiny se podařilo osvobodit část území u Vodjaného Druhého a u Dačenského. Dále ukrajinské jednotky útočí v Piščaném i v Kotlyném, kde se jim daří dosahovat dílčích úspěchů, ale okupanti zde mají značné množství rezerv. Boje se odehrávají i v Udačném, kde se okupantům nejspíše podařilo postoupit o několik ulic. Směrem na jih se bojuje v Nadijivce, západně od Stribného a v Andrijivce, ale změny na frontové linii jsme zde nezaznamenali.
Západně od Kurachového pokračují těžké boje o Dačné a okupantům se zde podle DeepstateUA podařilo postoupit jižně od vesnice. Okupanti navíc tlačí i u Zelenivky, ale mají zde těžké ztráty.
Diplomatické a politické události:
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu, Keith Kellogg, sdělil spojencům, že připravuje varianty ukončení války na Ukrajině. Tyto možnosti poté představí Donaldu Trumpovi. Informuje o tom publikace Semafor s odkazem na západní činitele obeznámené s jednáními. Zdroj publikace nespecifikoval, jaké tyto možnosti mohou být. Novináři však dříve psali, že Kellogg patří mezi Trumpovy spolupracovníky, kteří se snaží vyvíjet tlak na Rusko, nikoli na Ukrajinu, aby přiměli ruského vůdce Vladimira Putina k ústupu. Některá média také naznačila, že Kellogg měl v plánu představit návrh na vyřešení války na Ukrajině během Mnichovské bezpečnostní konference ve dnech 14.–16. února. On sám to však popřel a vysvětlil, že plán představí sám Trump. Kellogg uvedl, že chce najít řešení války do 100 dnů od inaugurace nového amerického prezidenta. Nedávno pak řekl, že mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou by měla začít v řádu měsíců, nikoli let.
Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil svou rezignaci s odůvodněním, že chce předejít domácí a zahraniční krizi, kterou by jeho odvolání z úřadu mohlo způsobit. O tom informuje Digi 24. Rumunská opozice již dříve podala žádost o Iohannisovo odvolání a parlament země ji má projednat na společném plenárním zasedání dne 11. února.
Podněstří zřejmě na nátlak z Kremlu odmítlo 60 milionů eur pomoci, které mu přidělila EU. Tyto peníze měly být určeny na zvýšení energetické stability Ruskem ovládané části Moldavska. Informaci poskytl premiér Moldavska, Dorin Recean. „Ve střednědobém horizontu byla nabídka EU ve výši 60 milionů eur řešením, které mělo Podněstří zachránit před energetickým vydíráním a nestabilitou. Tiraspol však toto řešení odmítl. Rusko jim nedovoluje přijmout evropskou pomoc, protože se obává ztráty kontroly nad regionem,“ uvedl Recean. V současné době čelí Podněstří vážné energetické krizi způsobené zastavením dodávek ruského plynu na začátku roku 2025. Tato situace vedla k omezení dodávek tepla a elektřiny, což negativně ovlivňuje každodenní život obyvatel. Místní úřady zavedly plánované odstávky elektřiny a vyzvaly obyvatele k šetření energií. Průmyslové podniky byly nuceny omezit nebo zcela zastavit provoz.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na aktuální potíže komerční flotily v ruských vodách. První lodí, které se budeme věnovat, je čínská nákladní loď o názvu An Jang 2, která uvízla na mělčině poblíž přístavu Nevelsk, který se nachází na jihozápadním cípu Sachalinu. Loď přepravovala přibližně sto tun motorové nafty (zde se údaje různých zdrojů rozcházejí) ,706 tuny topného oleje a přibližně 1000 tun uhlí. Doposud nebyl hlášen únik ropných produktů, ale jak informoval gubernátor Valerij Limarenko, na části Sachalinu byl pro případ úniku vyhlášen výjimečný stav.
Aktuálně na západním pobřeží Sachalinu trvá bouře, která byla i příčinou uvíznutí lodi na mělčině, tato bouře také komplikuje zahájení záchranných prací a odčerpání ropných produktů z lodi. Přičemž to není první podobná nehoda v této oblasti, před přibližně třemi lety jiná čínská loď plující pod vlajkou Sierra Leone uvízla na mělčině v Kolmské oblasti Sachalinu. Majitel lodi odmítl převzít za loď odpovědnost a veškeré náklady likvidace nehody musela pokrýt místní administrativa. Odstranění této havárie stále probíhá a má být zakončeno až v letošním roce.
Druhou lodí, která se o tomto víkendu dostala do potíží, je ruský tanker Koala, který po explozi ve strojovně uvízl na dně poblíž přístavu a terminálu Usť-Luga. Po třech výbuších došlo k zaplavení strojovny, loď se uvolnila od mola a následně klesla na dno v blízkosti přístavu. Osádka loď opustila, nejsou hlášeny ztráty na životech a podle oficiální informace, kterou sdělil gubernátor Leningradské oblasti Alexander Drozdenko, nehrozí ani únik ropy z tankeru.
Přičemž tento tanker je nesrovnatelně větší, než tankery Volgoněft, jejichž havárie způsobila ekologickou katastrofu v Černém moři, tyto tankery přepravovaly celkově pouze okolo 10 000 tun ropných produktů, plně naložený tanker Koala, který se před explozí připravoval k vyplutí, má na palubě přibližně 130 000 tun ropy, případný únik by tak způsobil nesrovnatelně větší ekologické škody.
Tanker patří kyperské společnosti Lagos Marine, která se nachází na americkém sankčním seznamu, a pluje pod vlajkou Antiguy a Barbudy, takže lze bez obav říci, že se jedná o jeden z tankerů ruské stínové flotily. Lze tak očekávat, že tato nehoda bude další motivací k tomu, aby Dánsko zahájilo před časem ohlášené důsledné kontroly všech lodí stínové flotily, které proplouvají dánskými úžinami, což by výrazně zredukovalo možnosti ruského exportu ropy z baltských přístavů.
Dnešní Třešnička™ se dnes neurodila.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1084 #aktuvalka
Analýza 1084. dne ruské invaze na Ukrajinu 11.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-02-2025/
(2 036 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 11. února podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém použily 19 raket – balistických i řízených – a 124 útočných dronů typu Shahed spolu s dalšími bezpilotními prostředky. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit 57 nepřátelských cílů. Podle letectva Ozbrojených sil Ukrajiny bylo sestřeleno 57 dronů včetně Shahedů nad oblastmi Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Čerkaskou, Černihivskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Dněpropetrovskou, Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou. Dalších 64 nepřátelských dronů bylo ztraceno ve vzduchu. Informace o sestřelených ruských raketách se nadále upřesňují.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil poškození ropné rafinérie v Saratově, Rusko. O tom informoval Generální štáb. Uvedli, že rafinérie byla zasažena bojovníky ze Sil bezpilotních systémů, Hlavního zpravodajského ředitelství a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil. Podle Generálního štábu rafinérie vyrábí především benzín, topný olej a naftu – celkem více než 20 druhů ropných produktů. Tento podnik se také přímo podílí na zásobování ruské okupační armády. Mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci bylo údajně sestřeleno 40 ukrajinských dronů, z toho 18 nad Saratovskou oblastí. Ukrajinská strana se k těmto událostem dosud nevyjádřila.
Noční ruský raketový útok způsobil vážné škody na plynovém zařízení společnosti DTEK v Poltavské oblasti. Podle oficiálního vyjádření firmy přestalo zařízení fungovat a nyní probíhá vyhodnocování škod. Útok zasáhl klíčovou plynárenskou infrastrukturu v oblasti Myrhorod, kde devět obcí zůstalo bez dodávek plynu. Kvůli rozsáhlému poškození energetické sítě byly navíc po celé Ukrajině zavedeny nouzové odstávky elektřiny.
Neplecha v Rusku: Podle analytiků DeepState ruské síly dosáhly postupu v oblasti vesnice Sverdlikovo v Kurské oblasti. Pokud se jim podaří překročit řeku Malaja Lokňa a plně obsadit tuto osadu, může to znamenat vážné komplikace pro ukrajinské jednotky operující na severním úseku kurské fronty. Tento úspěch by také otevřel relativně přímou cestu směrem na Sudžu, přičemž hlavní dopravní tah v oblasti by usnadnil ruské logistické přesuny. DeepState však upozorňuje, že i přes tento průlom zůstává terén v oblasti silně zaminovaný a ukrajinské drony nadále působí značné škody ruským kolonám. Přesto jsou Sverdlikovo a Malaja Lokňa klíčovými obrannými body na západním křídle kurské fronty, jejich ztráta proto výrazně ztěžuje ukrajinskou obranu.
Podle ukrajinského vojenského analytika Petrenka se ruským jednotkám podařilo dosáhnout postupu na více místech v Kurské oblasti, konkrétně v oblastech Nikolaevo-Darjino, Nižnij Klin, Sverdlikova a Alexandrie. Šířka postupu dosahuje až 17,45 km s maximálním průnikem do 1,78 km. Tento posun naznačuje snahu ruského velení o rozšíření kontrolovaného pásma podél kurské fronty a pravděpodobně souvisí s pokusy o vyřazení ukrajinské přítomnosti v oblasti před dalším postupem směrem na Sudžu.
Podle ruského propagandistického kanálu Dnevnik desantnika ruské výsadkové jednotky pokračují v „čištění“ lesních oblastí v okolí Čerkasské Konopelky. Tvrdí, že během intenzivních bojů byly ukrajinské jednotky vytlačeny z několika obranných bodů v Sverdlikovu a jeho okolí. Zároveň podle něj ruské síly údajně zaznamenaly úspěchy v oblasti Kurilovky a přibližují se k jižní části Sudži. Co se týče bojových ztrát, podle ruských zdrojů podnikla armáda RF precizní úder v Sumské oblasti, který měl eliminovat přes 130 ukrajinských vojáků a způsobit značné materiální ztráty. Tyto informace, ale nelze jako obvykle ověřit.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk jsme nezaznamenali žádné výrazné změny. Okupanti nadále tlačí na předmostích na západním břehu Oskilu a obránci se je snaží zadržet. Ve směru na Liman bojovníci 60. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny odrazili ruský mechanizovaný útok na severní části Jampolivky.
Bachmutská fronta: Situace v Časiv Jaru a okolí zůstává složitou, ale je relativně stabilní.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na periferiích města. Nejaktivnější je severozápadní část města podél Korolenkovi ulice, u dolu Toreckaja a na sídlišti Krymské. Situaci ve městě podle nás pěkně ilustruje video, které zveřejnili bojovníci národní policie z jednotky KORD, ukazující záběry z bojů v jihozápadní části Torecku. Severně od Ňu Jorku útočily ruské drony na ukrajinské pozice v severní části Leonidivky, což ukazuje, že tuto vesnici nemají okupanti plně pod kontrolou.
Ve směru na Pokrovsk okupanti postupovali u nadúrovňové křižovatky „Malinovskaja“ západně od vesnice Vodjané Druhé a obsadili zde vepřín. Více na západ ukazuje ruské ostřelování jižní části Piščaného, že ukrajinské protiútoky z posledních dní vytlačily okupanty prakticky z celé vesnice. V Kotlyném nadále pokračují těžké boje a situace se nezlepšuje ani v Udačném, kde jsou okupanti přibližně v polovině vesnice. Více na jih pak okupanti vstoupili do vensice Zaporožija a postupovali v centrální části Andrijivky, což dokazují i videa práce ukrajinských dronů právě v centru této vesnice.
Ve směru na Velikou Novosilku zkonsolidovali okupanti pozice severně od Vremivky a severozápadně od Veliké Novosilky postoupili Rusové až k řece Morké Jaly, za kterou vede ukrajinská obranná linie.
Diplomatické a politické události:
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce přimět evropské spojence Ukrajiny k nákupu více amerických zbraní pro Kyjev před možnými mírovými jednáními s Ruskem. Píše to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované vysoké představitele. Agentura upozorňuje, že takové plány mohou v Kyjevě vyvolat obavy, že USA přestanou poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině. Reuters však dodává, že se jedná pouze o jednu z několika možností, o kterých Trumpova administrativa diskutuje, aby pokračovala v dodávkách amerických zbraní Ukrajině, ale bez velkých výdajů. Zvláštní vyslanec Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg odmítl tyto záměry potvrdit či vyvrátit, ale uvedl: „USA vždy rády prodávají americké zbraně, protože to posiluje naši ekonomiku. Existuje mnoho možností. Nyní je vše na stole.“
Zároveň Trumpova administrativa pozastavila svůj údajný mírovýo plán na ukončení rusko-ukrajinské války, aby mohla vést jednání s evropskými partnery. O tom píše The Telegraph. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg v rozhovorech s evropskými diplomaty uvedl, že před dokončením mírového plánu povede individuální jednání se spojenci v NATO. Podle něj je to nutné k dosažení dohody o formátu mírové dohody a o roli evropských vlád v tomto procesu. Podle článku Kellogg slíbil jednat s premiéry a prezidenty zemí Aliance, aby „uklidnil ty, kteří se obávají, že je Washington vyloučí z jednání“.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth pak potvrdil, že USA nevyšlou vojáky na Ukrajinu, aby zajistily možné příměří. Hegseth to uvedl při rozhovoru s novináři. Ministr obrany USA byl dotázán, zda by nová administrativa byla otevřená možnosti vyslat americké jednotky na Ukrajinu, zejména k monitorování dodávek zbraní. „USA nemají v úmyslu posílat vojáky na Ukrajinu,“ odpověděl šéf Pentagonu. Hegseth dodal, že evropské země by měly nejprve posílit své vlastní síly, a teprve poté by USA přišly na pomoc svým „přátelům“ v Evropě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v případě jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem by mu navrhl výměnu území Kurské oblasti, která jsou pod kontrolou ukrajinské armády, za okupovaná území Ukrajiny. Uvedl to v rozhovoru pro The Guardian. Zároveň prezident neupřesnil, která území by Ukrajina požadovala zpět, ale ujistil, že „všechna naše území jsou důležitá, žádná priorita zde není.“ Zelenskyj také zopakoval svou ochotu k jednáním, ale zdůraznil, že Ukrajina do nich musí vstoupit z „pozice síly“. Americké společnosti, které chtějí investovat do obnovy Ukrajiny, podle něj získají výhodné kontrakty a investiční úlevy. „Ti, kdo nám pomáhají zachránit Ukrajinu, dostanou příležitost ji společně s ukrajinským byznysem obnovit. Jsme připraveni o všech těchto otázkách podrobně diskutovat,“ uvedl prezident.
Svéráz ®uské ekonomiky: Dnes si přiblížíme vývoj situace v ruském hornictví na příkladu Kuzněcké uhelné pánve (zkráceně označované jako Kuzbas) v Kemerovské oblasti. V tomto regionu se těží 60% energetického a 80% koksovatelného uhlí v celo ruském měřítku, přičemž k velkému rozvoji oblasti došlo v padesátých letech minulého století, kdy zde byl široce rozvinut jak hornický, tak i navazující průmysl, například hutnictví nebo chemický průmysl. Průmysl celého regionu je založen na těžbě uhlí, a jak to bylo v té době v Sovětském Svazu zvykem, bylo zde vybudováno mnoho měst, ve kterých je místní těžní společnost jediným dominantním zaměstnavatelem.
Gubernátor oblasti, Ilja Sereďuk, oznámil, že hornictví v tomto regionu se nachází na hraně katastrofy. Pět těžních společností ukončilo činnost již minulý rok, a vzhledem k finančním ztrátám mnoha dalších je podle něj otázkou přežití celého těžebního sektoru v této oblasti. Agentura Rosstat prio období ledna až listopadu roku 2024 uvádí, že sektor těžby uhlí se nachází ve ztrátě ve výši 69 miliard rublů, a lze předpokládat, že situace se za poslední dva měsíce dále zhoršila. Pro srovnání, v roce 2023 byl tento sektor v zisku ve výši 413 miliard rublů, propad během jediného roku byl tedy velmi výrazný.
Ve ztrátě se minulý rok nacházela přibližně každá druhá těžební společnost, hlavní příčinou byl pokles exportu uhlí z důvodu zahraničních sankcí, což způsobilo nejnižší objem exportu uhlí za posledních šest let (tedy ještě méně než v letech 2020 až 2021, kdy poptávka po uhlí celosvětově poklesla z důvodu útlumu průmyslu způsobeného pandemií Covid 19).
Krize hornictví způsobila, že se Kemerovská oblast ocitla mezi pěti regiony s největším propadem příjmů v rámci celé ruské federaci, jen za období leden až září 2024 jeho příjmy poklesly o 13%. Horší výsledky zaznamenaly pouze okupované regiony Ukrajiny a Krym. Zástupce gubernátora Andrej Panov prohlásil, že k záchraně regionu jsou nezbytné zahraniční investice, a navrhuje, aby byla odstraněna například dovozová cla na ruské uhlí, které zavedla Čína, což je hlavní importér ruského uhlí. Taková změna čínské politiky je ale jen málo pravděpodobná, a tak lze předpokládat, že bude muset ruský stát tento region dotovat, aby zde byla zachována výroba a nedošlo k masové migraci obyvatel do jiných regionů. I dříve velmi výdělečný sektor se tak stane pro Rusko zátěží, a bude odčerpávat prostředky, které by mohly být využity jinde.
Dnešní Třešnička™ bude buď a nebo. Dmitrij Peskov opět prokázal mistrovství v mentální gymnastice. Podle něj „významná část Ukrajiny“ chce být součástí Ruska. Možná stejná část, která se už dříve radovala z ruských tanků – dokud je Ukrajinci neproměnili v šrot. Peskov se zřejmě inspiroval teorií pravděpodobnosti Donalda Trumpa a dospěl k závěru, že když něco řekne dostatečně sebevědomě, stane se to faktem. Problém vidíme v tom, že jeden je vládcem nejmocnější země na světě, hovado a egomrd, zatímco ten druhý je krysa ubožejší než Ovčáček. Ale ano, podle této logiky můžeme stejně dobře prohlásit, že „významná část Moskvy chce být součástí Ukrajiny“. Šance? Hmm…Přinejmenším 50 %. Buď a nebo! Zároveň ruský stát konečně našel způsob, jak zabít dvě mouchy jednou ranou – zvýšit bezpečnost silničního provozu a zároveň doplnit zásoby vozidel pro frontu. Stačí trochu popít, vyjet do protisměru nebo jen překročit rychlost a armáda má o jedno auto víc. A jestli si myslíte, že leasingovka vám pomůže, tak ne – ruský stát to vidí jinak: kdo řídí, ten platí. Kdo se tedy bojí, že v Rusku přijde o auto, má teď tři možnosti: jezdit bez chyby (a riskovat, že vás někdo sejme), přejít na veřejnou dopravu (dokud nezabaví i autobusy) nebo jít rovnou na frontu. No a na Slovensku je taky veselo. Zdá se, že naši východní bratia objevili nový revoluční přístup k duševnímu zdraví – když psychologové nebudou mluvit, problémy přestanou existovat! A kdo jiný by měl rozhodovat o tom, kdo smí říkat co, než sestra premiéra? Možná příště přijde na řadu zákaz veřejného vystupování meteorologů – když nebude předpověď, nebude špatné počasí.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1084 #aktuvalka
Analýza 1084. dne ruské invaze na Ukrajinu 11.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-02-2025/
(2 036 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 11. února podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém použily 19 raket – balistických i řízených – a 124 útočných dronů typu Shahed spolu s dalšími bezpilotními prostředky. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit 57 nepřátelských cílů. Podle letectva Ozbrojených sil Ukrajiny bylo sestřeleno 57 dronů včetně Shahedů nad oblastmi Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Čerkaskou, Černihivskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Dněpropetrovskou, Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou. Dalších 64 nepřátelských dronů bylo ztraceno ve vzduchu. Informace o sestřelených ruských raketách se nadále upřesňují.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil poškození ropné rafinérie v Saratově, Rusko. O tom informoval Generální štáb. Uvedli, že rafinérie byla zasažena bojovníky ze Sil bezpilotních systémů, Hlavního zpravodajského ředitelství a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil. Podle Generálního štábu rafinérie vyrábí především benzín, topný olej a naftu – celkem více než 20 druhů ropných produktů. Tento podnik se také přímo podílí na zásobování ruské okupační armády. Mezitím ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci bylo údajně sestřeleno 40 ukrajinských dronů, z toho 18 nad Saratovskou oblastí. Ukrajinská strana se k těmto událostem dosud nevyjádřila.
Noční ruský raketový útok způsobil vážné škody na plynovém zařízení společnosti DTEK v Poltavské oblasti. Podle oficiálního vyjádření firmy přestalo zařízení fungovat a nyní probíhá vyhodnocování škod. Útok zasáhl klíčovou plynárenskou infrastrukturu v oblasti Myrhorod, kde devět obcí zůstalo bez dodávek plynu. Kvůli rozsáhlému poškození energetické sítě byly navíc po celé Ukrajině zavedeny nouzové odstávky elektřiny.
Neplecha v Rusku: Podle analytiků DeepState ruské síly dosáhly postupu v oblasti vesnice Sverdlikovo v Kurské oblasti. Pokud se jim podaří překročit řeku Malaja Lokňa a plně obsadit tuto osadu, může to znamenat vážné komplikace pro ukrajinské jednotky operující na severním úseku kurské fronty. Tento úspěch by také otevřel relativně přímou cestu směrem na Sudžu, přičemž hlavní dopravní tah v oblasti by usnadnil ruské logistické přesuny. DeepState však upozorňuje, že i přes tento průlom zůstává terén v oblasti silně zaminovaný a ukrajinské drony nadále působí značné škody ruským kolonám. Přesto jsou Sverdlikovo a Malaja Lokňa klíčovými obrannými body na západním křídle kurské fronty, jejich ztráta proto výrazně ztěžuje ukrajinskou obranu.
Podle ukrajinského vojenského analytika Petrenka se ruským jednotkám podařilo dosáhnout postupu na více místech v Kurské oblasti, konkrétně v oblastech Nikolaevo-Darjino, Nižnij Klin, Sverdlikova a Alexandrie. Šířka postupu dosahuje až 17,45 km s maximálním průnikem do 1,78 km. Tento posun naznačuje snahu ruského velení o rozšíření kontrolovaného pásma podél kurské fronty a pravděpodobně souvisí s pokusy o vyřazení ukrajinské přítomnosti v oblasti před dalším postupem směrem na Sudžu.
Podle ruského propagandistického kanálu Dnevnik desantnika ruské výsadkové jednotky pokračují v „čištění“ lesních oblastí v okolí Čerkasské Konopelky. Tvrdí, že během intenzivních bojů byly ukrajinské jednotky vytlačeny z několika obranných bodů v Sverdlikovu a jeho okolí. Zároveň podle něj ruské síly údajně zaznamenaly úspěchy v oblasti Kurilovky a přibližují se k jižní části Sudži. Co se týče bojových ztrát, podle ruských zdrojů podnikla armáda RF precizní úder v Sumské oblasti, který měl eliminovat přes 130 ukrajinských vojáků a způsobit značné materiální ztráty. Tyto informace, ale nelze jako obvykle ověřit.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk jsme nezaznamenali žádné výrazné změny. Okupanti nadále tlačí na předmostích na západním břehu Oskilu a obránci se je snaží zadržet. Ve směru na Liman bojovníci 60. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny odrazili ruský mechanizovaný útok na severní části Jampolivky.
Bachmutská fronta: Situace v Časiv Jaru a okolí zůstává složitou, ale je relativně stabilní.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na periferiích města. Nejaktivnější je severozápadní část města podél Korolenkovi ulice, u dolu Toreckaja a na sídlišti Krymské. Situaci ve městě podle nás pěkně ilustruje video, které zveřejnili bojovníci národní policie z jednotky KORD, ukazující záběry z bojů v jihozápadní části Torecku. Severně od Ňu Jorku útočily ruské drony na ukrajinské pozice v severní části Leonidivky, což ukazuje, že tuto vesnici nemají okupanti plně pod kontrolou.
Ve směru na Pokrovsk okupanti postupovali u nadúrovňové křižovatky „Malinovskaja“ západně od vesnice Vodjané Druhé a obsadili zde vepřín. Více na západ ukazuje ruské ostřelování jižní části Piščaného, že ukrajinské protiútoky z posledních dní vytlačily okupanty prakticky z celé vesnice. V Kotlyném nadále pokračují těžké boje a situace se nezlepšuje ani v Udačném, kde jsou okupanti přibližně v polovině vesnice. Více na jih pak okupanti vstoupili do vensice Zaporožija a postupovali v centrální části Andrijivky, což dokazují i videa práce ukrajinských dronů právě v centru této vesnice.
Ve směru na Velikou Novosilku zkonsolidovali okupanti pozice severně od Vremivky a severozápadně od Veliké Novosilky postoupili Rusové až k řece Morké Jaly, za kterou vede ukrajinská obranná linie.
Diplomatické a politické události:
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce přimět evropské spojence Ukrajiny k nákupu více amerických zbraní pro Kyjev před možnými mírovými jednáními s Ruskem. Píše to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované vysoké představitele. Agentura upozorňuje, že takové plány mohou v Kyjevě vyvolat obavy, že USA přestanou poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině. Reuters však dodává, že se jedná pouze o jednu z několika možností, o kterých Trumpova administrativa diskutuje, aby pokračovala v dodávkách amerických zbraní Ukrajině, ale bez velkých výdajů. Zvláštní vyslanec Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg odmítl tyto záměry potvrdit či vyvrátit, ale uvedl: „USA vždy rády prodávají americké zbraně, protože to posiluje naši ekonomiku. Existuje mnoho možností. Nyní je vše na stole.“
Zároveň Trumpova administrativa pozastavila svůj údajný mírovýo plán na ukončení rusko-ukrajinské války, aby mohla vést jednání s evropskými partnery. O tom píše The Telegraph. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg v rozhovorech s evropskými diplomaty uvedl, že před dokončením mírového plánu povede individuální jednání se spojenci v NATO. Podle něj je to nutné k dosažení dohody o formátu mírové dohody a o roli evropských vlád v tomto procesu. Podle článku Kellogg slíbil jednat s premiéry a prezidenty zemí Aliance, aby „uklidnil ty, kteří se obávají, že je Washington vyloučí z jednání“.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth pak potvrdil, že USA nevyšlou vojáky na Ukrajinu, aby zajistily možné příměří. Hegseth to uvedl při rozhovoru s novináři. Ministr obrany USA byl dotázán, zda by nová administrativa byla otevřená možnosti vyslat americké jednotky na Ukrajinu, zejména k monitorování dodávek zbraní. „USA nemají v úmyslu posílat vojáky na Ukrajinu,“ odpověděl šéf Pentagonu. Hegseth dodal, že evropské země by měly nejprve posílit své vlastní síly, a teprve poté by USA přišly na pomoc svým „přátelům“ v Evropě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v případě jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem by mu navrhl výměnu území Kurské oblasti, která jsou pod kontrolou ukrajinské armády, za okupovaná území Ukrajiny. Uvedl to v rozhovoru pro The Guardian. Zároveň prezident neupřesnil, která území by Ukrajina požadovala zpět, ale ujistil, že „všechna naše území jsou důležitá, žádná priorita zde není.“ Zelenskyj také zopakoval svou ochotu k jednáním, ale zdůraznil, že Ukrajina do nich musí vstoupit z „pozice síly“. Americké společnosti, které chtějí investovat do obnovy Ukrajiny, podle něj získají výhodné kontrakty a investiční úlevy. „Ti, kdo nám pomáhají zachránit Ukrajinu, dostanou příležitost ji společně s ukrajinským byznysem obnovit. Jsme připraveni o všech těchto otázkách podrobně diskutovat,“ uvedl prezident.
Svéráz ®uské ekonomiky: Dnes si přiblížíme vývoj situace v ruském hornictví na příkladu Kuzněcké uhelné pánve (zkráceně označované jako Kuzbas) v Kemerovské oblasti. V tomto regionu se těží 60% energetického a 80% koksovatelného uhlí v celo ruském měřítku, přičemž k velkému rozvoji oblasti došlo v padesátých letech minulého století, kdy zde byl široce rozvinut jak hornický, tak i navazující průmysl, například hutnictví nebo chemický průmysl. Průmysl celého regionu je založen na těžbě uhlí, a jak to bylo v té době v Sovětském Svazu zvykem, bylo zde vybudováno mnoho měst, ve kterých je místní těžní společnost jediným dominantním zaměstnavatelem.
Gubernátor oblasti, Ilja Sereďuk, oznámil, že hornictví v tomto regionu se nachází na hraně katastrofy. Pět těžních společností ukončilo činnost již minulý rok, a vzhledem k finančním ztrátám mnoha dalších je podle něj otázkou přežití celého těžebního sektoru v této oblasti. Agentura Rosstat prio období ledna až listopadu roku 2024 uvádí, že sektor těžby uhlí se nachází ve ztrátě ve výši 69 miliard rublů, a lze předpokládat, že situace se za poslední dva měsíce dále zhoršila. Pro srovnání, v roce 2023 byl tento sektor v zisku ve výši 413 miliard rublů, propad během jediného roku byl tedy velmi výrazný.
Ve ztrátě se minulý rok nacházela přibližně každá druhá těžební společnost, hlavní příčinou byl pokles exportu uhlí z důvodu zahraničních sankcí, což způsobilo nejnižší objem exportu uhlí za posledních šest let (tedy ještě méně než v letech 2020 až 2021, kdy poptávka po uhlí celosvětově poklesla z důvodu útlumu průmyslu způsobeného pandemií Covid 19).
Krize hornictví způsobila, že se Kemerovská oblast ocitla mezi pěti regiony s největším propadem příjmů v rámci celé ruské federaci, jen za období leden až září 2024 jeho příjmy poklesly o 13%. Horší výsledky zaznamenaly pouze okupované regiony Ukrajiny a Krym. Zástupce gubernátora Andrej Panov prohlásil, že k záchraně regionu jsou nezbytné zahraniční investice, a navrhuje, aby byla odstraněna například dovozová cla na ruské uhlí, které zavedla Čína, což je hlavní importér ruského uhlí. Taková změna čínské politiky je ale jen málo pravděpodobná, a tak lze předpokládat, že bude muset ruský stát tento region dotovat, aby zde byla zachována výroba a nedošlo k masové migraci obyvatel do jiných regionů. I dříve velmi výdělečný sektor se tak stane pro Rusko zátěží, a bude odčerpávat prostředky, které by mohly být využity jinde.
Dnešní Třešnička™ bude buď a nebo. Dmitrij Peskov opět prokázal mistrovství v mentální gymnastice. Podle něj „významná část Ukrajiny“ chce být součástí Ruska. Možná stejná část, která se už dříve radovala z ruských tanků – dokud je Ukrajinci neproměnili v šrot. Peskov se zřejmě inspiroval teorií pravděpodobnosti Donalda Trumpa a dospěl k závěru, že když něco řekne dostatečně sebevědomě, stane se to faktem. Problém vidíme v tom, že jeden je vládcem nejmocnější země na světě, hovado a egomrd, zatímco ten druhý je krysa ubožejší než Ovčáček. Ale ano, podle této logiky můžeme stejně dobře prohlásit, že „významná část Moskvy chce být součástí Ukrajiny“. Šance? Hmm…Přinejmenším 50 %. Buď a nebo! Zároveň ruský stát konečně našel způsob, jak zabít dvě mouchy jednou ranou – zvýšit bezpečnost silničního provozu a zároveň doplnit zásoby vozidel pro frontu. Stačí trochu popít, vyjet do protisměru nebo jen překročit rychlost a armáda má o jedno auto víc. A jestli si myslíte, že leasingovka vám pomůže, tak ne – ruský stát to vidí jinak: kdo řídí, ten platí. Kdo se tedy bojí, že v Rusku přijde o auto, má teď tři možnosti: jezdit bez chyby (a riskovat, že vás někdo sejme), přejít na veřejnou dopravu (dokud nezabaví i autobusy) nebo jít rovnou na frontu. No a na Slovensku je taky veselo. Zdá se, že naši východní bratia objevili nový revoluční přístup k duševnímu zdraví – když psychologové nebudou mluvit, problémy přestanou existovat! A kdo jiný by měl rozhodovat o tom, kdo smí říkat co, než sestra premiéra? Možná příště přijde na řadu zákaz veřejného vystupování meteorologů – když nebude předpověď, nebude špatné počasí.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1085 #aktuvalka
Analýza 1085. dne ruské invaze na Ukrajinu 12.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/41bbuXm
(2 174 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 12. února sestřelily ukrajinské obranné síly 6 balistických střel Iskander-M a 71 dronů Šahed a dalších typů bezpilotních prostředků, které ruská armáda vypustila proti Ukrajině. Informovalo o tom Velitelství letectva Ozbrojených sil Ukrajiny. Útoky na Kyjev a Kryvyj Rih probíhaly od večera 11. února a zahrnovaly celkem šest startů raket z Brjanské oblasti a jedno odpálení z okupovaného Krymu. Rusové rovněž nasadili 123 dronů Šahed a simulátorových dronů, z nichž dalších 40 bylo ztraceno v důsledku elektronického boje bez jakýchkoliv škod.
Zdá se, že F-16 dodané Ukrajině přicházejí v silně omezené konfiguraci, což významně podkopává jejich bojovou efektivitu. Letouny jsou staršího modelu s mechanicky řízeným radarem AN/APG-66(V)2, který je technologicky za zenitem a dokonce méně schopný než modernizované radary N019 na ukrajinských MiG-29. Ještě závažnější je absence datalinku Link 16, což znamená, že F-16 nemohou efektivně využívat střely delšího doletu a jejich schopnost vzdušného boje je drasticky snížena. Bez této technologie nemohou například používat americké řízené střely AGM-158 JASSM k úderům na ruské základny. Ukrajinští inženýři se pokusili improvizovat například integrací střel AIM-9X do MiG-29, ale narazili na byrokratickou hradbu – firma Raytheon se okamžitě začala ptát, zda mají povolení k úpravám. Nutno podotknout, že to vyvolalo vlnu nevole u ukrajinských vojáků, kteří se o tyto zbraně starají. Přesná citace by mohla znít: „Dovedeš si to představit? Jsme uprostřed války, naše města bombardují a tito lidé z Raytheonu se nás ptají, kde jsme získali povolení.“
Neplecha v Rusku: Ruské letectvo dnes bombardovalo ukrajinské pozice ve vesnici Guevo, která se nachází jižně od Sudži. Podrobnosti o škodách a případných ztrátách nejsou zatím známy.
Ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo ruské pozice u Sverdlikova, kde se okupantům podařilo postoupit o přibližně 500 metrů v rezidenční oblasti. Rusové tak rozšířili svou kontrolu v západní části města a podél řeky Lochňa. Tento postup potvrzuje i propagandistický kanál Dnevnik Desantnika, který uvádí, že ruské výsadkové jednotky dosáhly zisku na západním a severním okraji Sverdlikova. Mimo samotné město se okupantům podařilo posunout také v přilehlých lesních pásech. Kanál zároveň informuje, že ruské síly odrazily ukrajinský útok poblíž Kurilovky.
Další ruský kanál Novosti Rylsk hlásí raketový útok na město Rylsk. Ukrajinská armáda měla na oblast vypálit dvě rakety v ranních hodinách, cíl úderu však není specifikován.
Ruské ministerstvo obrany dnes vydalo prohlášení, podle kterého ruské síly při obsazení vesnice Nikolajevo-Darino zjistily, že ukrajinské jednotky měly údajně postřílet všechny místní muže s výjimkou jednoho. Tato zpráva se však příliš neshoduje s výpověďmi místních, kteří si přítomnost ukrajinských sil spíše pochvalovali.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk překročily ruské síly řeku Oskil a postoupily jižně od Makjivky, což potvrzují i záběry ukrajinských dronových útoků v této oblasti. Boje pokračují v prostoru Jampolivky a dále na jih u Bilohorivky, kde okupanti stupňují tlak.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru zůstává situace beze změn, boje se nadále soustředí na stejné oblasti jako v předchozích dnech. Jižně od města se ruské jednotky pokouší překročit kanál Severní Doněc-Donbas v oblasti Ozarianivky, zatím však bez úspěchu.
Doněcká fronta: V Torecku se okupanti nyní zaměřují především na severní část města. Pokračují snahy vytlačit obránce z areálu dolu Toreckaja a bojuje se také na sídlišti Krymské.
Ve směru na Pokrovsk pokračují těžké boje západně od Vodjane Druhé, v Lysivce a v Piščaném, přičemž zde mají prozatím iniciativu ukrajinské ozbrojené složky. Okupantům se po ukrajinských protiútocích v Kotlyne podařilo získat zpět několik ztracených pozic a boje o vesnici nadále pokračují. Směrem na jih Rusové postupují v Andrijivce, kde znovu dosáhli územních zisků, a dále je hlášen postup jižně od Ševčenka.
Západně od Kurachového okupanti podle DeepstateUA postoupili o několik budov v Dačném. Jihozápadně od Dačného se však ukrajinským ozbrojeným silám podařilo získat zpět kontrolu nad ztracenými pozicemi u Zelenivky.
Jižní a Chersonská fronta beze změn.
Diplomatické a politické události:
Polsko se již potřetí pokouší sehnat munici pro svá nově zakoupená jihokorejská letadla FA-50, což je poněkud kuriózní situace. Rychlost, s jakou byly stroje pořízeny – rozhodnutí padlo krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a první letouny dorazily už v roce 2023 – je sice obdivuhodné, ale ukazuje se, že v plánování nákupů se občas vyplatí nespěchat. V předchozích dvou pokusech se Polákům nepodařilo zajistit odpovídající munici do palubních zbraní, což vyvolalo pobavení i mezi polskými analytiky. Například Dawid Kamizela ironicky popřál „do třetice všeho dobrého“. Jestli se tentokrát zadaří, nebo budou FA-50 nadále fungovat spíš jako přerostlé cvičné letouny, se teprve uvidí.
Britské ministerstvo obrany se snaží zvrátit klesající počty vojáků tím, že omezuje byrokracii a zjednodušuje nábor. Podle loňské studie deníku The Times by mohla britská armáda do roku 2026 klesnout na pouhých 70 000 vojáků, což sice tehdejší ministr obrany Grant Shapps popíral, ale jeho nástupce John Healey už tuto projekci během parlamentního slyšení v listopadu 2024 víceméně potvrdil. Ve snaze změnit tento trend Healey zvýšil platy vojáků, vytvořil post „komisaře ozbrojených sil“ na ochranu jejich zájmů a zrušil více než stovku zastaralých politik. Klíčovým krokem má být zavedení nové společné náborové služby Armed Forces Recruitment Service (AFRS) od roku 2027, která sjednotí náborové procesy armády, Royal Navy a Royal Air Force. AFRS má snížit administrativní zátěž a zajistit, že uchazeči získají podmíněnou nabídku do deseti dnů a potvrzený termín nástupu do výcviku do třiceti dnů. Ministerstvo obrany doufá, že tento krok zlepší efektivitu náboru a přiláká do armády nové talenty.
Německý zbrojní průmysl roste na úkor automobilového sektoru. Zatímco výroba aut v Německu zpomaluje a automobilky propouštějí, zbrojovky dynamicky expandují a přetahují zkušené pracovníky. Například firma Hensoldt, která vyrábí radary pro Eurofightery a optoelektroniku pro Leopardy 2, od října 2024 podepsala kontrakty za 1,4 miliardy eur. Rheinmetall investuje 300 milionů eur do nové továrny na munici v Dolním Sasku a expanduje i v Litvě, Maďarsku či Rumunsku. Thyssenkrupp Marine Systems zase získal zakázku na další čtyři ponorky 212CD v hodnotě miliard eur. Růst se odráží i na burze – akcie Hensoldtu za tři roky vzrostly z 12 na 36 eur, Rheinmetall ze 100 na více než 700 eur. Financial Times nedávno informovaly, že zbrojaři najímají bývalé pracovníky Continentalu či Bosche a profitují i ze subdodavatelského řetězce automobilového sektoru. Bundestag v roce 2024 schválil 97 velkých zbrojních projektů v hodnotě desítek miliard eur, což je téměř dvojnásobek oproti předloňskému roku.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na výsledek ruského rozpočtu za leden 2025. Ten se zakončil se schodkem 1,7 bilionu rublů, a tedy již v lednu překročil schodek státního rozpočtu plánovaný roční deficit, který byl 1,17 bilionu rublů. Pro srovnání, v lednu 2024 dosáhl ruský státní rozpočet schodku ve výši 124 miliard rublů, byl tedy přibližně šestnáctkrát nižší.
Příjmy do státního rozpočtu dosáhly v lednu 2,6 bilionu rublů, což činí vzrůst o 11% oproti příjmům v lednu 2024. Zde je ale potřeba mít na paměti, že se jedná o nominální hodnotu, i při zahrnutí oficiálně podávané inflace (ruská centrální banka ve svém prohlášení uvedla inflaci za rok 2024 na úrovni přibližně 14%) došlo meziročně k reálnému poklesu příjmů. Došlo také ke zvýšení daní (daň ze zisku právnických osob byla zvýšena z 20 na 25%, pro fyzické osoby byla zavedena daňová progrese), ale ani tento krok neumožnil zvýšit reálné příjmy do státního rozpočtu.
Hlavním příspěvkem do státního rozpočtu byl příjem z těžby nerostných surovin, který činil 1,8 bilionu rublů, tedy přibližně 70% veškerých příjmů státního rozpočtu v lednu tohoto roku. To ukazuje vysokou citlivost ruského rozpočtu na jakýkoli propad tržeb za export například ropy nebo zemního plynu, který lze očekávat, neboť jsou stále viditelnější účinky amerických sankcí zavedených v lednu tohoto roku.
Výdaje státního rozpočtu byly v lednu 4,37 bilionu rublů, což činí vzrůst o 74% ve srovnání s lednem minulého roku. Přibližně 90% těchto výdajů bylo směřováno do státní korporace Rostech, která je zodpovědná za více než tři čtvrtiny veškeré zbrojní výroby v Rusku. Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám požaduje ruský zbrojní průmysl vysoké zálohové platby, často až 90% ceny celého kontraktu, a zálohové platby jsou obvykle realizovány na počátku roku. Další příčinou vzrůstu výdajů na zbrojní průmysl byl ale také vzrůst jeho nákladů vlivem vysoké inflace v Rusku.
Vysoké zálohové platby sice umožňují ruským zbrojařům v krátkodobém horizontu udržet výrobu, nicméně ta obvykle probíhá mnoho měsíců a v průběhu realizace se mohou vyskytnout například poklesy kurzu rublu nebo vyšší než předpokládaná inflace, což hospodaření těchto společností značně zkomplikuje. Vidíme tak, že je Rusko i ve třetím roce konfliktu stále financovat svou zbrojní výrobu, nicméně se tak děje za cenu stále větších potíží pro ruský státní rozpočet.
Dnešní Třešnička™ bude o zástupcích Boha na Zemi. Je nám jasné, že zabředávat do smysluplnosti plejád sekt, kde se všichni modlí k jednomu údajnému božstvu v jehož jménu jsou schopné se vraždit celá milénia by bylo na h… delší debatu. Pro naši potřebu stačí připomenout, že každou ze zde nastíněných náboženských autorit bez ohledu na to, ve které příslušné knize zrovna čtou, poslouchají desítky milionů lidí. Vliv tedy mají podstatný, tvrdí-li naprosto cokoliv. Ať už někde v hloubi duše čekáte na pořádného papeže, co konečně vyhlásí poslední kruciátu, nebo jste přesvědčení, že to celé spirituální Mumbo Jumbo slouží jen k okrádání hlupáků, tak nějak možná tušíte, že v Rusku bude vše ještě o řád zamotanější. Rusové určitě nevymysleli žehnání útočným puškám, nalijme si čistého mešního vína. Průkopníci však nejspíš jsou v příluce církve k mafii. Rusko totiž své státní náboženství naprosto bez okolků a dlouhodobě využívá pro šíření protizápadní propagandy, krytí zločinců a špionů nebo zbožťování Putina. Proti této klerofašistické politice ruské pravoslavné církve nicméně vystoupil zřejmě mladý a naivní kněz, který na koncilu patriarchovi Kirillovi připomněl, že církev má sloužit křesťanům, jako průvodce na cestě ke království nebeskému a ne se angažovat v nacionalismu. Na to ruský nesvatý muž odpověděl, že o takové věci slyší poprvé a zeptal se jestli náhodou zmíněný kněz nepřišel z Ukrajiny. Když mu pak doporučil ať si sedne a přemýšlí nad sebou sál propukl v smích. Tak nějak tušíme, že o mladém opovážlivci možná jednou bude kritiky dobře hodnocená minisérie. Zatím mu za jeho odvahu držíme palce.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1085 #aktuvalka
Analýza 1085. dne ruské invaze na Ukrajinu 12.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/41bbuXm
(2 174 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 12. února sestřelily ukrajinské obranné síly 6 balistických střel Iskander-M a 71 dronů Šahed a dalších typů bezpilotních prostředků, které ruská armáda vypustila proti Ukrajině. Informovalo o tom Velitelství letectva Ozbrojených sil Ukrajiny. Útoky na Kyjev a Kryvyj Rih probíhaly od večera 11. února a zahrnovaly celkem šest startů raket z Brjanské oblasti a jedno odpálení z okupovaného Krymu. Rusové rovněž nasadili 123 dronů Šahed a simulátorových dronů, z nichž dalších 40 bylo ztraceno v důsledku elektronického boje bez jakýchkoliv škod.
Zdá se, že F-16 dodané Ukrajině přicházejí v silně omezené konfiguraci, což významně podkopává jejich bojovou efektivitu. Letouny jsou staršího modelu s mechanicky řízeným radarem AN/APG-66(V)2, který je technologicky za zenitem a dokonce méně schopný než modernizované radary N019 na ukrajinských MiG-29. Ještě závažnější je absence datalinku Link 16, což znamená, že F-16 nemohou efektivně využívat střely delšího doletu a jejich schopnost vzdušného boje je drasticky snížena. Bez této technologie nemohou například používat americké řízené střely AGM-158 JASSM k úderům na ruské základny. Ukrajinští inženýři se pokusili improvizovat například integrací střel AIM-9X do MiG-29, ale narazili na byrokratickou hradbu – firma Raytheon se okamžitě začala ptát, zda mají povolení k úpravám. Nutno podotknout, že to vyvolalo vlnu nevole u ukrajinských vojáků, kteří se o tyto zbraně starají. Přesná citace by mohla znít: „Dovedeš si to představit? Jsme uprostřed války, naše města bombardují a tito lidé z Raytheonu se nás ptají, kde jsme získali povolení.“
Neplecha v Rusku: Ruské letectvo dnes bombardovalo ukrajinské pozice ve vesnici Guevo, která se nachází jižně od Sudži. Podrobnosti o škodách a případných ztrátách nejsou zatím známy.
Ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo ruské pozice u Sverdlikova, kde se okupantům podařilo postoupit o přibližně 500 metrů v rezidenční oblasti. Rusové tak rozšířili svou kontrolu v západní části města a podél řeky Lochňa. Tento postup potvrzuje i propagandistický kanál Dnevnik Desantnika, který uvádí, že ruské výsadkové jednotky dosáhly zisku na západním a severním okraji Sverdlikova. Mimo samotné město se okupantům podařilo posunout také v přilehlých lesních pásech. Kanál zároveň informuje, že ruské síly odrazily ukrajinský útok poblíž Kurilovky.
Další ruský kanál Novosti Rylsk hlásí raketový útok na město Rylsk. Ukrajinská armáda měla na oblast vypálit dvě rakety v ranních hodinách, cíl úderu však není specifikován.
Ruské ministerstvo obrany dnes vydalo prohlášení, podle kterého ruské síly při obsazení vesnice Nikolajevo-Darino zjistily, že ukrajinské jednotky měly údajně postřílet všechny místní muže s výjimkou jednoho. Tato zpráva se však příliš neshoduje s výpověďmi místních, kteří si přítomnost ukrajinských sil spíše pochvalovali.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk překročily ruské síly řeku Oskil a postoupily jižně od Makjivky, což potvrzují i záběry ukrajinských dronových útoků v této oblasti. Boje pokračují v prostoru Jampolivky a dále na jih u Bilohorivky, kde okupanti stupňují tlak.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru zůstává situace beze změn, boje se nadále soustředí na stejné oblasti jako v předchozích dnech. Jižně od města se ruské jednotky pokouší překročit kanál Severní Doněc-Donbas v oblasti Ozarianivky, zatím však bez úspěchu.
Doněcká fronta: V Torecku se okupanti nyní zaměřují především na severní část města. Pokračují snahy vytlačit obránce z areálu dolu Toreckaja a bojuje se také na sídlišti Krymské.
Ve směru na Pokrovsk pokračují těžké boje západně od Vodjane Druhé, v Lysivce a v Piščaném, přičemž zde mají prozatím iniciativu ukrajinské ozbrojené složky. Okupantům se po ukrajinských protiútocích v Kotlyne podařilo získat zpět několik ztracených pozic a boje o vesnici nadále pokračují. Směrem na jih Rusové postupují v Andrijivce, kde znovu dosáhli územních zisků, a dále je hlášen postup jižně od Ševčenka.
Západně od Kurachového okupanti podle DeepstateUA postoupili o několik budov v Dačném. Jihozápadně od Dačného se však ukrajinským ozbrojeným silám podařilo získat zpět kontrolu nad ztracenými pozicemi u Zelenivky.
Jižní a Chersonská fronta beze změn.
Diplomatické a politické události:
Polsko se již potřetí pokouší sehnat munici pro svá nově zakoupená jihokorejská letadla FA-50, což je poněkud kuriózní situace. Rychlost, s jakou byly stroje pořízeny – rozhodnutí padlo krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a první letouny dorazily už v roce 2023 – je sice obdivuhodné, ale ukazuje se, že v plánování nákupů se občas vyplatí nespěchat. V předchozích dvou pokusech se Polákům nepodařilo zajistit odpovídající munici do palubních zbraní, což vyvolalo pobavení i mezi polskými analytiky. Například Dawid Kamizela ironicky popřál „do třetice všeho dobrého“. Jestli se tentokrát zadaří, nebo budou FA-50 nadále fungovat spíš jako přerostlé cvičné letouny, se teprve uvidí.
Britské ministerstvo obrany se snaží zvrátit klesající počty vojáků tím, že omezuje byrokracii a zjednodušuje nábor. Podle loňské studie deníku The Times by mohla britská armáda do roku 2026 klesnout na pouhých 70 000 vojáků, což sice tehdejší ministr obrany Grant Shapps popíral, ale jeho nástupce John Healey už tuto projekci během parlamentního slyšení v listopadu 2024 víceméně potvrdil. Ve snaze změnit tento trend Healey zvýšil platy vojáků, vytvořil post „komisaře ozbrojených sil“ na ochranu jejich zájmů a zrušil více než stovku zastaralých politik. Klíčovým krokem má být zavedení nové společné náborové služby Armed Forces Recruitment Service (AFRS) od roku 2027, která sjednotí náborové procesy armády, Royal Navy a Royal Air Force. AFRS má snížit administrativní zátěž a zajistit, že uchazeči získají podmíněnou nabídku do deseti dnů a potvrzený termín nástupu do výcviku do třiceti dnů. Ministerstvo obrany doufá, že tento krok zlepší efektivitu náboru a přiláká do armády nové talenty.
Německý zbrojní průmysl roste na úkor automobilového sektoru. Zatímco výroba aut v Německu zpomaluje a automobilky propouštějí, zbrojovky dynamicky expandují a přetahují zkušené pracovníky. Například firma Hensoldt, která vyrábí radary pro Eurofightery a optoelektroniku pro Leopardy 2, od října 2024 podepsala kontrakty za 1,4 miliardy eur. Rheinmetall investuje 300 milionů eur do nové továrny na munici v Dolním Sasku a expanduje i v Litvě, Maďarsku či Rumunsku. Thyssenkrupp Marine Systems zase získal zakázku na další čtyři ponorky 212CD v hodnotě miliard eur. Růst se odráží i na burze – akcie Hensoldtu za tři roky vzrostly z 12 na 36 eur, Rheinmetall ze 100 na více než 700 eur. Financial Times nedávno informovaly, že zbrojaři najímají bývalé pracovníky Continentalu či Bosche a profitují i ze subdodavatelského řetězce automobilového sektoru. Bundestag v roce 2024 schválil 97 velkých zbrojních projektů v hodnotě desítek miliard eur, což je téměř dvojnásobek oproti předloňskému roku.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na výsledek ruského rozpočtu za leden 2025. Ten se zakončil se schodkem 1,7 bilionu rublů, a tedy již v lednu překročil schodek státního rozpočtu plánovaný roční deficit, který byl 1,17 bilionu rublů. Pro srovnání, v lednu 2024 dosáhl ruský státní rozpočet schodku ve výši 124 miliard rublů, byl tedy přibližně šestnáctkrát nižší.
Příjmy do státního rozpočtu dosáhly v lednu 2,6 bilionu rublů, což činí vzrůst o 11% oproti příjmům v lednu 2024. Zde je ale potřeba mít na paměti, že se jedná o nominální hodnotu, i při zahrnutí oficiálně podávané inflace (ruská centrální banka ve svém prohlášení uvedla inflaci za rok 2024 na úrovni přibližně 14%) došlo meziročně k reálnému poklesu příjmů. Došlo také ke zvýšení daní (daň ze zisku právnických osob byla zvýšena z 20 na 25%, pro fyzické osoby byla zavedena daňová progrese), ale ani tento krok neumožnil zvýšit reálné příjmy do státního rozpočtu.
Hlavním příspěvkem do státního rozpočtu byl příjem z těžby nerostných surovin, který činil 1,8 bilionu rublů, tedy přibližně 70% veškerých příjmů státního rozpočtu v lednu tohoto roku. To ukazuje vysokou citlivost ruského rozpočtu na jakýkoli propad tržeb za export například ropy nebo zemního plynu, který lze očekávat, neboť jsou stále viditelnější účinky amerických sankcí zavedených v lednu tohoto roku.
Výdaje státního rozpočtu byly v lednu 4,37 bilionu rublů, což činí vzrůst o 74% ve srovnání s lednem minulého roku. Přibližně 90% těchto výdajů bylo směřováno do státní korporace Rostech, která je zodpovědná za více než tři čtvrtiny veškeré zbrojní výroby v Rusku. Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám požaduje ruský zbrojní průmysl vysoké zálohové platby, často až 90% ceny celého kontraktu, a zálohové platby jsou obvykle realizovány na počátku roku. Další příčinou vzrůstu výdajů na zbrojní průmysl byl ale také vzrůst jeho nákladů vlivem vysoké inflace v Rusku.
Vysoké zálohové platby sice umožňují ruským zbrojařům v krátkodobém horizontu udržet výrobu, nicméně ta obvykle probíhá mnoho měsíců a v průběhu realizace se mohou vyskytnout například poklesy kurzu rublu nebo vyšší než předpokládaná inflace, což hospodaření těchto společností značně zkomplikuje. Vidíme tak, že je Rusko i ve třetím roce konfliktu stále financovat svou zbrojní výrobu, nicméně se tak děje za cenu stále větších potíží pro ruský státní rozpočet.
Dnešní Třešnička™ bude o zástupcích Boha na Zemi. Je nám jasné, že zabředávat do smysluplnosti plejád sekt, kde se všichni modlí k jednomu údajnému božstvu v jehož jménu jsou schopné se vraždit celá milénia by bylo na h… delší debatu. Pro naši potřebu stačí připomenout, že každou ze zde nastíněných náboženských autorit bez ohledu na to, ve které příslušné knize zrovna čtou, poslouchají desítky milionů lidí. Vliv tedy mají podstatný, tvrdí-li naprosto cokoliv. Ať už někde v hloubi duše čekáte na pořádného papeže, co konečně vyhlásí poslední kruciátu, nebo jste přesvědčení, že to celé spirituální Mumbo Jumbo slouží jen k okrádání hlupáků, tak nějak možná tušíte, že v Rusku bude vše ještě o řád zamotanější. Rusové určitě nevymysleli žehnání útočným puškám, nalijme si čistého mešního vína. Průkopníci však nejspíš jsou v příluce církve k mafii. Rusko totiž své státní náboženství naprosto bez okolků a dlouhodobě využívá pro šíření protizápadní propagandy, krytí zločinců a špionů nebo zbožťování Putina. Proti této klerofašistické politice ruské pravoslavné církve nicméně vystoupil zřejmě mladý a naivní kněz, který na koncilu patriarchovi Kirillovi připomněl, že církev má sloužit křesťanům, jako průvodce na cestě ke království nebeskému a ne se angažovat v nacionalismu. Na to ruský nesvatý muž odpověděl, že o takové věci slyší poprvé a zeptal se jestli náhodou zmíněný kněz nepřišel z Ukrajiny. Když mu pak doporučil ať si sedne a přemýšlí nad sebou sál propukl v smích. Tak nějak tušíme, že o mladém opovážlivci možná jednou bude kritiky dobře hodnocená minisérie. Zatím mu za jeho odvahu držíme palce.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1086 #aktuvalka
Analýza 1086. dne ruské invaze na Ukrajinu 13.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/3EDC1Uj
(2 765 slov, doba čtení 14 minut)
Ke včerejší analýze se objevila poznámka, že jsme se vůbec nevěnovali telefonátu Donalda Trumpa s Putinem. Mohlo by se zdát, že jsme vás o něco ochudili, ale skutečnost je taková, že nikdo neznal a dosud nezná pravý obsah jejich rozhovoru. Takže jako drobnou omluvu přijměte, co bylo k tématu zúčastněnými řečeno:
“Oba jsme se shodli na tom, že chceme zastavit miliony úmrtí, ke kterým dochází během rusko-ukrajinské války. Prezident Putin dokonce použil mé volební heslo: ‚Zdravý rozum.‘ Oba v to velmi věříme” – Donald Trump pro CNN.
“Skvělé hovory s Ruskem a Ukrajinou včera. Hodně pravděpodobné ukončení té hrozné, velice krvavé války” – Donald Trump na Truth.
“Miliony lidí zemřely ve válce, která by nevypukla, kdybych byl já prezident, ale vypukla a musí skončit” – Donald Trump na Truth.
“Putin řekl Trumpovi o nutnosti řešit základní příčiny ukrajinského konfliktu” – Dmitrij Peskov pro TASS.
No a to je tak nějak vše.
V noci na 13. února podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 140 úderných dronů Shahed a dalších typů dronů. Podle Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byla protivzdušná obrana schopna zničit 85 těchto cílů. Dalších 52 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útok opět potvrzuje ruskou taktiku zahlcování ukrajinské protivzdušné obrany levnými bezpilotními prostředky, přičemž ukrajinské síly i nadále prokazují vysokou efektivitu při jejich eliminaci.
Neplecha v Rusku: Ruské síly dle Petrenka pokračují v útočných operacích v oblasti vesnice Sverdlikovo, kde však utrpěly ztráty v důsledku ukrajinského dělostřeleckého úderu. Okupanti zároveň útočí směrem na vesnici Nikolské a snaží se postoupit k Čerkasské Konopelce, kterou dříve získaly pod kontrolu ukrajinské jednotky.
Podle ruského kanálu DnevnikDesantnika se u Čerkasské Konopelky podařilo výsadkářům odrazit ukrajinskou skupinu, která se pokusila přiblížit k vesnici přes Sirovšinsko-Oležský kanál. V okolí Sverdlikova ruské síly údajně vyčistily lesní remízky, ukrajinské zdroje se k situaci zatím nevyjádřily.
Během dnešního dne Ukrajinci několikrát podnikli útoky u Kurilovky, všechny však byly podle ruských zdrojů odraženy.
Kanál Vojennyj Osvedomitěl píše, že u Kolmakovky byly zničeny dva ukrajinské mostní tanky – americký M60 AVLB a německý Biber, které se ukrajinské síly pokusily použít k překročení řeky Smerdica.
A dnes budeme mít i malý Kurský lískáč. Putin totiž dal své armádě novou lhůtu a do 9. května musí Moskva získat zpět kontrolu nad ztracenými územími v Kurské oblasti. Hlavním vykonavatelem tohoto úkolu byl jmenován staronový generál Lapin.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Okupanti pokračují v postupu na západním břehu řeky Oskil, tentokrát mezi Dvoričnou a Novomlynskem. Více na jih pokračují boje severně od Zahryzového, jižně od Makjivky a v oblasti Jampolivky. V Serebrjanském lese se nadále vedou poziční boje a zaznamenali jsme zvýšenou aktivitu dronů i u Bilohorivky, což potvrzují i ukrajinské zdroje operující v této oblasti. U Verchnokamjanského se obráncům podařilo odrazit ruský mechanizovaný útok a vesnice zůstává bezpečně pod ukrajinskou kontrolou.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje na severu i jihu města, největší aktivita se však nyní soustředí na směr Ševčenko a Stupočky. Podle míst, kde útočí ruské drony, ukrajinští obránci stále drží pozice v západní části lesoparku Dovhe 2. Okupanti ostřelují dělostřelectvem a drony ukrajinské pozice v areálu Dílny 2, ve vesnici Južnyj a v samotných Stupočkách. Ukrajinské drony mezitím útočí na okupanty ukryté v západní části lesoparku Krynyčky. Situace na frontě zde zůstává relativně stabilní.
Doněcká fronta: V Torecku probíhají těžké boje v severní a severozápadní části města. Ruské dělostřelectvo ostřelovalo jižní část areálu dolu Toreckaja, což naznačuje, že se ho obráncům podařilo znovu získat pod kontrolu. Boje pokračují i na sídlišti Krymské. Jih Torecku je s výjimkou několika menších oblastí plně pod kontrolou okupantů, což dokazují i ukrajinské drony, které útočí na ruské jednotky podél jižní hranice sídliště Zabalka.
Ve výběžku na Pokrovsk hlásí DeepstateUA ruský postup pouze východně od Baranivky ve směru na Zelene Pole. Dále na západ pokračují boje v Lysivce, v Dačenském, v Piščane, v Kotlyne a v Udačném, kde se okupantům podařilo postoupit přibližně o 50 metrů na západ. Více na jih se obráncům podařilo odrazit ruský útok západně od Novojelizavetivky a boje pokračují i v Zaporižiji, kterou okupanti pravděpodobně plně ovládají.
U Kurachového se situace dále zhoršuje. Rusové útočí na Dačné, ostřelují ukrajinské pozice ve vesničce Ulakly a podařilo se jim vytlačit ukrajinské vojáky z okopů jižně pod Dačném.
Západně od Veliké Novosilky okupanti postoupili remízkem mezi poli směrem na Burlatské.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude i nadále poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc. Uvedl to při rozhovoru s novináři, na který se odkazuje Voice of America. Trump vysvětlil, že pokud by USA nyní přestaly Ukrajině pomáhat, „Putin by si myslel, že vyhrál“. „Upřímně, budeme to dělat tak dlouho, jak bude potřeba, protože nechceme, aby se stalo něco dalšího. Ale [ruský prezident Vladimir] Putin teď chce mír,“ uvedl Trump. Co se týče setkání s Putinem, Trump uvedl, že datum zatím nebylo stanoveno, ale schůzky „se uskuteční jak zde, tak tam“. Zároveň zdůraznil, že ruský vůdce je „velmi odhodlaný“ a stejně jako Zelenskyj chce, aby tato válka skončila.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg, plánuje navštívit Ukrajinu v období od 13. do 22. února. Před příjezdem do Kyjeva zamíří nejprve do Německa a Belgie. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. Jestli je již na Ukrajině nebylo v době vydání článku známo. Podle ministerstva Kellogg podnikne zahraniční cesty s cílem prosazovat Trumpovu vizi dosažení míru silou na Ukrajině a ochrany národních bezpečnostních zájmů USA. Nejprve se zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, poté navštíví sídla NATO a EU v Bruselu, kde se setká s evropskými spojenci s cílem „ukončit ruskou válku proti Ukrajině a obnovit stabilitu v Evropě“. Na Ukrajině plánuje Kellogg jednat s vládními představiteli i soukromými osobami, které „statečně snášejí téměř tři roky války“. „Prezident Trump jasně uvedl, že boje musí skončit, a Spojené státy jsou připraveny podpořit dlouhodobé řešení. Zvláštní prezidentský vyslanec Kellogg je odhodlán prosazovat tvrdou diplomacii nezbytnou k dosažení prezidentova cíle,“ uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
Čína navrhla americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uspořádat jednání o ukončení rusko-ukrajinské války bez účasti Volodymyra Zelenského. Informoval o tom The Wall Street Journal s odvoláním na vlastní zdroje. Podle novinářů se Čína, vzhledem k blížícím se mírovým jednáním o ukončení války, snaží „sehrát svou roli“, a proto navrhla, aby se Trumpův tým setkal s Putinem tváří v tvář. USA a EU však podle WSJ zaujaly vůči čínské iniciativě skeptický postoj. Bílý dům odmítl potvrdit existenci takového návrhu, nicméně podle jednoho z představitelů Trumpovy administrativy je podobná myšlenka „zcela nereálná“
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Ukrajina pravděpodobně nebude schopna obnovit své hranice v podobě, v jaké existovaly před rokem 2014. Jeho slova cituje The Washington Post. „Zdá se mi, že… nevyjadřuji k tomu svůj názor, ale hodně jsem o tom četl a mnoho lidí si myslí, že návrat všech okupovaných území Ukrajiny je nepravděpodobný,“ uvedl Trump. Zároveň naznačil, že Ukrajina by mohla získat zpět „některá území“, avšak nespecifikoval která.
Pomoc Ukrajině ze strany evropských zemí pokračuje a během posledního jednání formátu Ramstein byly oznámeny další významné balíčky vojenské pomoci. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov označil podporu za „velmi silnou“ a zdůraznil, že Ukrajina má zajištěnou vojenskou pomoc nejen pro rok 2025, ale i pro další roky. Velká Británie přislíbila nový balíček v hodnotě 150 milionů liber, který zahrnuje obrněná vozidla a bezpilotní letouny, přičemž do konce března má být Ukrajině dodáno přes 10 000 dronů. Kromě toho Londýn poskytne nový raketový systém Gravehawk, vyzbrojený raketami R-73, který by mohl pomoci řešit kritický nedostatek systémů PVO. Lotyšsko oznámilo, že v roce 2025 dodá Ukrajině 42 nových obrněných transportérů Patria 6×6, vyrobených v nově otevřené továrně v Lotyšsku. Nizozemsko zase oznámilo dodávku 25 obrněných vozidel YPR a posledních slíbených tanků T-72, zatímco Německo přislíbilo dalších 100 střel pro systémy protivzdušné obrany IRIS-T. Kanada se k podpoře přidává s téměř 70 miliony dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině v rámci „dánského modelu“, tedy přímého financování nákupu zbraní pro Kyjev.
Ukrajina získá také další munici pro své systémy PVO Gepard, tentokrát přímo od německého průmyslu. Koncern Rheinmetall obdržel objednávku od ukrajinského ministerstva obrany na dodávku 180 000 kusů munice ráže 35×228 mm, vyráběné v závodě v Unterlüßu. Smlouva má hodnotu několika desítek milionů eur a financována bude německou vládou. První dodávky se očekávají v roce 2026, přičemž výroba munice již nevyužívá komponenty ze Švýcarska, které dlouhodobě blokuje dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. Ukrajina dosud obdržela od Německa 57 systémů Gepard a už dříve bylo objednáno více než 300 000 kusů munice, z nichž nejméně 241 000 již bylo dodáno.
Polsko se stále potýká s nedostatkem dělostřelecké munice ráže 155 mm a navzdory tříletému tlaku na zvýšení výroby v souvislosti s válkou na Ukrajině se klíčové investice stále nedaří dokončit. Polská armáda potřebuje zásadní posílení produkce, jelikož aktuální kapacity výroby munice jsou nízké – podle vyjádření bývalého premiéra Mateusze Morawieckého z roku 2019 se v Polsku vyrábělo pouze 30–40 tisíc granátů ročně. Hlavním problémem je nutnost dovážet vícesložkový střelný prach, což brání samostatnosti ve výrobě. V roce 2019 byl proto zahájen Projekt 400, jehož cílem bylo vybudování továrny na střelný prach v Pionkách a rozšíření výroby munice ve Skarżysku-Kamienna. Původní termín dokončení byl stanoven na rok 2022, ovšem projekt stále není hotový. Náměstek ministra obrany Paweł Bejda zdůraznil, že je nutné vybudovat v Polsku komplexní kapacitu na výrobu munice, což označil za klíčovou strategickou prioritu. Celková investice do projektu dosahuje 3 miliardy PLN, přičemž 2 miliardy PLN byly již převedeny z rozpočtu Ministerstva národní obrany do Fondu kapitálových investic a další 1 miliarda PLN pochází z Agentury pro strategické rezervy (RARS).
Rakousko plánuje výrazné posílení svých ozbrojených sil, jak naznačuje uniklý koaliční vyjednávací protokol mezi FPÖ a ÖVP. Dokument podrobně popisuje modernizační plány rakouské armády (Österreichisches Bundesheer, ÖBH), včetně zvýšení vojenských výdajů, posílení domácí výroby zbraní a strukturálních reforem v oblasti obrany. Klíčovým bodem je vytvoření druhého tankového praporu vedle stávajícího Panzerbataillonu 14, který provozuje 58 tanků Leopard 2A4 (pořízených v 90. letech z Nizozemska a nyní modernizovaných na standard Leopard 2A7). Plány zahrnují také nákup průzkumných a úderných dronů, systémů elektronického boje, satelitní komunikace a kybernetických schopností. V otázce protivzdušné obrany se FPÖ zasazuje o vystoupení Rakouska z Evropské iniciativy Sky Shield (ESSI) ve prospěch vlastního systému PVO, zatímco ÖVP podporuje další účast v ESSI. Plán rovněž zahrnuje investice do infrastruktury kasáren, údržbářských zařízení a skladů munice.
Německá společnost Helsing oznámila výrobu 6 000 bojových dronů HX-2 s umělou inteligencí pro Ukrajinu, což umožnilo dokončení továrny Resilience Factory (RF-1) v jižním Německu. Továrna má počáteční výrobní kapacitu 1 000 dronů HX-2 měsíčně a firma plánuje rozšíření produkce napříč Evropou s cílem dosáhnout výroby desítek tisíc kusů měsíčně v případě konfliktu. Tato dodávka navazuje na předchozí objednávku 4 000 dronů, které již jsou ve výrobě ve spolupráci s ukrajinskými partnery. Helsing se tak stává jedním z největších výrobců bojových dronů na světě. Model HX-2 je elektricky poháněný X-Wing dron s doletem až 100 km, navržený pro sériovou výrobu s cílem udržet nízké jednotkové náklady. Podle firmy představuje efektivní doplněk ke konvenčnímu dělostřelectvu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme současnou finanční situaci ruské pošty. Ta za prvních devět měsíců roku 2024 zaznamenala ztrátu ve výši přibližně 10 miliard rublů, což je 360% ztráty za stejné období roku 2023. Celkové zadlužení dosáhlo na konci září minulého roku 130 miliard rublů (přičemž z toho přes 30 miliard rublů v posledních třech letech), což je podle agentury AKRA pětkrát více, než roční příjem ruské pošty, a tak není šance, že by ta dokázala dluh splatit. Přibližně 85% tohoto zadlužení je způsobeno nutností refinancovat dříve vydané obligace, přičemž ty musí být nyní refinancovány s úročením odpovídajícím současným úrokovým sazbám v Rusku.
Je potřeba mít na paměti, že Ruská pošta je po RŽD (tedy Ruské železnici) druhým největším zaměstnavatelem v Rusku, její finanční potíže se tedy přímo dotýkají velkého množství lidí, nehledě na obyvatele zejména menších měst a vesnic zejména ve vzdálenějších regionech, pro které je Ruská pošta často jedinou dostupnou možností a omezování jejích služeb z důvodu nutných úspor jim značně komplikuje život.
Ruská vláda v rámci plánu pomoci Ruské poště připravila několik kroků, od přímé finanční pomoci ve výši přibližně 6 miliard rublů, a to pomocí zvýšení poplatku při výplatě důchodů a sociálních dávek (a to z 1,17 na 1,5% vyplacené částky), přes snížení sazby DPH na přepravu mezinárodních zásilek, ale také zvažuje zavedení povinnosti přepravy veškerého zboží zakoupeného v internetových obchodech Ruskou poštou.
Dalším návrhem je umožnění prodeje léků na pobočkách pošty, a to bez licence, jakou potřebují ke stejnému prodeji lékárny. Tento návrh se však setkal se silnými protesty ruské lékárnické unie, která uvedla, že prodej léků na základě zjednodušených pravidel může způsobit škody na zdraví ruské populace, ale také negativně ovlivní konkurenční prostředí v tomto segmentu trhu. Zejména poslední uvedený návrh přijde naší redakci již značně zoufalý, a vzhledem k náročnosti povolání farmaceutů by bylo možná vhodnější rozšířit kompetence lékáren o poštovní služby, než naopak, zejména s ohledem na zdraví ruské populace.
Dnešní Třešnička™ bude jakmykvy – takvykmy. Kreml znovu vytáhl svůj oblíbený scénář: „Jednat budeme jen s těmi, kdo mají skutečnou moc.“ A tak Dima Peskov s vážnou tváří oznámil, že mírová jednání budou probíhat ve dvou formátech – bilaterálně s USA a pak „tak či onak“ i s Ukrajinou, která do svého vlastního konfliktu bude samozřejmě laskavě přizvána. Evropská unie a Čína si podle něj mají „počkat“, což je ruská diplomacie v kostce. K tomu všemu se už v Moskvě připravuje „vyjednávací tým pro Trumpa“, protože si zřejmě Putinovi stratégové vsadili všechno na návrat jejich oblíbeného chaotického kamaráda do Bílého domu. Ruské představy o „míru“ jsou stále stejně absurdní – Ukrajina má být u jednání jen do počtu a Evropa by se měla spokojit s rolí diváka. Jak by řekl klasik, „Rusko je připraveno na mír, jen co mu bude svět konečně ležet u nohou.”
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1086 #aktuvalka
Analýza 1086. dne ruské invaze na Ukrajinu 13.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/3EDC1Uj
(2 765 slov, doba čtení 14 minut)
Ke včerejší analýze se objevila poznámka, že jsme se vůbec nevěnovali telefonátu Donalda Trumpa s Putinem. Mohlo by se zdát, že jsme vás o něco ochudili, ale skutečnost je taková, že nikdo neznal a dosud nezná pravý obsah jejich rozhovoru. Takže jako drobnou omluvu přijměte, co bylo k tématu zúčastněnými řečeno:
“Oba jsme se shodli na tom, že chceme zastavit miliony úmrtí, ke kterým dochází během rusko-ukrajinské války. Prezident Putin dokonce použil mé volební heslo: ‚Zdravý rozum.‘ Oba v to velmi věříme” – Donald Trump pro CNN.
“Skvělé hovory s Ruskem a Ukrajinou včera. Hodně pravděpodobné ukončení té hrozné, velice krvavé války” – Donald Trump na Truth.
“Miliony lidí zemřely ve válce, která by nevypukla, kdybych byl já prezident, ale vypukla a musí skončit” – Donald Trump na Truth.
“Putin řekl Trumpovi o nutnosti řešit základní příčiny ukrajinského konfliktu” – Dmitrij Peskov pro TASS.
No a to je tak nějak vše.
V noci na 13. února podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 140 úderných dronů Shahed a dalších typů dronů. Podle Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byla protivzdušná obrana schopna zničit 85 těchto cílů. Dalších 52 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útok opět potvrzuje ruskou taktiku zahlcování ukrajinské protivzdušné obrany levnými bezpilotními prostředky, přičemž ukrajinské síly i nadále prokazují vysokou efektivitu při jejich eliminaci.
Neplecha v Rusku: Ruské síly dle Petrenka pokračují v útočných operacích v oblasti vesnice Sverdlikovo, kde však utrpěly ztráty v důsledku ukrajinského dělostřeleckého úderu. Okupanti zároveň útočí směrem na vesnici Nikolské a snaží se postoupit k Čerkasské Konopelce, kterou dříve získaly pod kontrolu ukrajinské jednotky.
Podle ruského kanálu DnevnikDesantnika se u Čerkasské Konopelky podařilo výsadkářům odrazit ukrajinskou skupinu, která se pokusila přiblížit k vesnici přes Sirovšinsko-Oležský kanál. V okolí Sverdlikova ruské síly údajně vyčistily lesní remízky, ukrajinské zdroje se k situaci zatím nevyjádřily.
Během dnešního dne Ukrajinci několikrát podnikli útoky u Kurilovky, všechny však byly podle ruských zdrojů odraženy.
Kanál Vojennyj Osvedomitěl píše, že u Kolmakovky byly zničeny dva ukrajinské mostní tanky – americký M60 AVLB a německý Biber, které se ukrajinské síly pokusily použít k překročení řeky Smerdica.
A dnes budeme mít i malý Kurský lískáč. Putin totiž dal své armádě novou lhůtu a do 9. května musí Moskva získat zpět kontrolu nad ztracenými územími v Kurské oblasti. Hlavním vykonavatelem tohoto úkolu byl jmenován staronový generál Lapin.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Okupanti pokračují v postupu na západním břehu řeky Oskil, tentokrát mezi Dvoričnou a Novomlynskem. Více na jih pokračují boje severně od Zahryzového, jižně od Makjivky a v oblasti Jampolivky. V Serebrjanském lese se nadále vedou poziční boje a zaznamenali jsme zvýšenou aktivitu dronů i u Bilohorivky, což potvrzují i ukrajinské zdroje operující v této oblasti. U Verchnokamjanského se obráncům podařilo odrazit ruský mechanizovaný útok a vesnice zůstává bezpečně pod ukrajinskou kontrolou.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje na severu i jihu města, největší aktivita se však nyní soustředí na směr Ševčenko a Stupočky. Podle míst, kde útočí ruské drony, ukrajinští obránci stále drží pozice v západní části lesoparku Dovhe 2. Okupanti ostřelují dělostřelectvem a drony ukrajinské pozice v areálu Dílny 2, ve vesnici Južnyj a v samotných Stupočkách. Ukrajinské drony mezitím útočí na okupanty ukryté v západní části lesoparku Krynyčky. Situace na frontě zde zůstává relativně stabilní.
Doněcká fronta: V Torecku probíhají těžké boje v severní a severozápadní části města. Ruské dělostřelectvo ostřelovalo jižní část areálu dolu Toreckaja, což naznačuje, že se ho obráncům podařilo znovu získat pod kontrolu. Boje pokračují i na sídlišti Krymské. Jih Torecku je s výjimkou několika menších oblastí plně pod kontrolou okupantů, což dokazují i ukrajinské drony, které útočí na ruské jednotky podél jižní hranice sídliště Zabalka.
Ve výběžku na Pokrovsk hlásí DeepstateUA ruský postup pouze východně od Baranivky ve směru na Zelene Pole. Dále na západ pokračují boje v Lysivce, v Dačenském, v Piščane, v Kotlyne a v Udačném, kde se okupantům podařilo postoupit přibližně o 50 metrů na západ. Více na jih se obráncům podařilo odrazit ruský útok západně od Novojelizavetivky a boje pokračují i v Zaporižiji, kterou okupanti pravděpodobně plně ovládají.
U Kurachového se situace dále zhoršuje. Rusové útočí na Dačné, ostřelují ukrajinské pozice ve vesničce Ulakly a podařilo se jim vytlačit ukrajinské vojáky z okopů jižně pod Dačném.
Západně od Veliké Novosilky okupanti postoupili remízkem mezi poli směrem na Burlatské.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude i nadále poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc. Uvedl to při rozhovoru s novináři, na který se odkazuje Voice of America. Trump vysvětlil, že pokud by USA nyní přestaly Ukrajině pomáhat, „Putin by si myslel, že vyhrál“. „Upřímně, budeme to dělat tak dlouho, jak bude potřeba, protože nechceme, aby se stalo něco dalšího. Ale [ruský prezident Vladimir] Putin teď chce mír,“ uvedl Trump. Co se týče setkání s Putinem, Trump uvedl, že datum zatím nebylo stanoveno, ale schůzky „se uskuteční jak zde, tak tam“. Zároveň zdůraznil, že ruský vůdce je „velmi odhodlaný“ a stejně jako Zelenskyj chce, aby tato válka skončila.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg, plánuje navštívit Ukrajinu v období od 13. do 22. února. Před příjezdem do Kyjeva zamíří nejprve do Německa a Belgie. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. Jestli je již na Ukrajině nebylo v době vydání článku známo. Podle ministerstva Kellogg podnikne zahraniční cesty s cílem prosazovat Trumpovu vizi dosažení míru silou na Ukrajině a ochrany národních bezpečnostních zájmů USA. Nejprve se zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, poté navštíví sídla NATO a EU v Bruselu, kde se setká s evropskými spojenci s cílem „ukončit ruskou válku proti Ukrajině a obnovit stabilitu v Evropě“. Na Ukrajině plánuje Kellogg jednat s vládními představiteli i soukromými osobami, které „statečně snášejí téměř tři roky války“. „Prezident Trump jasně uvedl, že boje musí skončit, a Spojené státy jsou připraveny podpořit dlouhodobé řešení. Zvláštní prezidentský vyslanec Kellogg je odhodlán prosazovat tvrdou diplomacii nezbytnou k dosažení prezidentova cíle,“ uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
Čína navrhla americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uspořádat jednání o ukončení rusko-ukrajinské války bez účasti Volodymyra Zelenského. Informoval o tom The Wall Street Journal s odvoláním na vlastní zdroje. Podle novinářů se Čína, vzhledem k blížícím se mírovým jednáním o ukončení války, snaží „sehrát svou roli“, a proto navrhla, aby se Trumpův tým setkal s Putinem tváří v tvář. USA a EU však podle WSJ zaujaly vůči čínské iniciativě skeptický postoj. Bílý dům odmítl potvrdit existenci takového návrhu, nicméně podle jednoho z představitelů Trumpovy administrativy je podobná myšlenka „zcela nereálná“
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Ukrajina pravděpodobně nebude schopna obnovit své hranice v podobě, v jaké existovaly před rokem 2014. Jeho slova cituje The Washington Post. „Zdá se mi, že… nevyjadřuji k tomu svůj názor, ale hodně jsem o tom četl a mnoho lidí si myslí, že návrat všech okupovaných území Ukrajiny je nepravděpodobný,“ uvedl Trump. Zároveň naznačil, že Ukrajina by mohla získat zpět „některá území“, avšak nespecifikoval která.
Pomoc Ukrajině ze strany evropských zemí pokračuje a během posledního jednání formátu Ramstein byly oznámeny další významné balíčky vojenské pomoci. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov označil podporu za „velmi silnou“ a zdůraznil, že Ukrajina má zajištěnou vojenskou pomoc nejen pro rok 2025, ale i pro další roky. Velká Británie přislíbila nový balíček v hodnotě 150 milionů liber, který zahrnuje obrněná vozidla a bezpilotní letouny, přičemž do konce března má být Ukrajině dodáno přes 10 000 dronů. Kromě toho Londýn poskytne nový raketový systém Gravehawk, vyzbrojený raketami R-73, který by mohl pomoci řešit kritický nedostatek systémů PVO. Lotyšsko oznámilo, že v roce 2025 dodá Ukrajině 42 nových obrněných transportérů Patria 6×6, vyrobených v nově otevřené továrně v Lotyšsku. Nizozemsko zase oznámilo dodávku 25 obrněných vozidel YPR a posledních slíbených tanků T-72, zatímco Německo přislíbilo dalších 100 střel pro systémy protivzdušné obrany IRIS-T. Kanada se k podpoře přidává s téměř 70 miliony dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině v rámci „dánského modelu“, tedy přímého financování nákupu zbraní pro Kyjev.
Ukrajina získá také další munici pro své systémy PVO Gepard, tentokrát přímo od německého průmyslu. Koncern Rheinmetall obdržel objednávku od ukrajinského ministerstva obrany na dodávku 180 000 kusů munice ráže 35×228 mm, vyráběné v závodě v Unterlüßu. Smlouva má hodnotu několika desítek milionů eur a financována bude německou vládou. První dodávky se očekávají v roce 2026, přičemž výroba munice již nevyužívá komponenty ze Švýcarska, které dlouhodobě blokuje dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. Ukrajina dosud obdržela od Německa 57 systémů Gepard a už dříve bylo objednáno více než 300 000 kusů munice, z nichž nejméně 241 000 již bylo dodáno.
Polsko se stále potýká s nedostatkem dělostřelecké munice ráže 155 mm a navzdory tříletému tlaku na zvýšení výroby v souvislosti s válkou na Ukrajině se klíčové investice stále nedaří dokončit. Polská armáda potřebuje zásadní posílení produkce, jelikož aktuální kapacity výroby munice jsou nízké – podle vyjádření bývalého premiéra Mateusze Morawieckého z roku 2019 se v Polsku vyrábělo pouze 30–40 tisíc granátů ročně. Hlavním problémem je nutnost dovážet vícesložkový střelný prach, což brání samostatnosti ve výrobě. V roce 2019 byl proto zahájen Projekt 400, jehož cílem bylo vybudování továrny na střelný prach v Pionkách a rozšíření výroby munice ve Skarżysku-Kamienna. Původní termín dokončení byl stanoven na rok 2022, ovšem projekt stále není hotový. Náměstek ministra obrany Paweł Bejda zdůraznil, že je nutné vybudovat v Polsku komplexní kapacitu na výrobu munice, což označil za klíčovou strategickou prioritu. Celková investice do projektu dosahuje 3 miliardy PLN, přičemž 2 miliardy PLN byly již převedeny z rozpočtu Ministerstva národní obrany do Fondu kapitálových investic a další 1 miliarda PLN pochází z Agentury pro strategické rezervy (RARS).
Rakousko plánuje výrazné posílení svých ozbrojených sil, jak naznačuje uniklý koaliční vyjednávací protokol mezi FPÖ a ÖVP. Dokument podrobně popisuje modernizační plány rakouské armády (Österreichisches Bundesheer, ÖBH), včetně zvýšení vojenských výdajů, posílení domácí výroby zbraní a strukturálních reforem v oblasti obrany. Klíčovým bodem je vytvoření druhého tankového praporu vedle stávajícího Panzerbataillonu 14, který provozuje 58 tanků Leopard 2A4 (pořízených v 90. letech z Nizozemska a nyní modernizovaných na standard Leopard 2A7). Plány zahrnují také nákup průzkumných a úderných dronů, systémů elektronického boje, satelitní komunikace a kybernetických schopností. V otázce protivzdušné obrany se FPÖ zasazuje o vystoupení Rakouska z Evropské iniciativy Sky Shield (ESSI) ve prospěch vlastního systému PVO, zatímco ÖVP podporuje další účast v ESSI. Plán rovněž zahrnuje investice do infrastruktury kasáren, údržbářských zařízení a skladů munice.
Německá společnost Helsing oznámila výrobu 6 000 bojových dronů HX-2 s umělou inteligencí pro Ukrajinu, což umožnilo dokončení továrny Resilience Factory (RF-1) v jižním Německu. Továrna má počáteční výrobní kapacitu 1 000 dronů HX-2 měsíčně a firma plánuje rozšíření produkce napříč Evropou s cílem dosáhnout výroby desítek tisíc kusů měsíčně v případě konfliktu. Tato dodávka navazuje na předchozí objednávku 4 000 dronů, které již jsou ve výrobě ve spolupráci s ukrajinskými partnery. Helsing se tak stává jedním z největších výrobců bojových dronů na světě. Model HX-2 je elektricky poháněný X-Wing dron s doletem až 100 km, navržený pro sériovou výrobu s cílem udržet nízké jednotkové náklady. Podle firmy představuje efektivní doplněk ke konvenčnímu dělostřelectvu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme současnou finanční situaci ruské pošty. Ta za prvních devět měsíců roku 2024 zaznamenala ztrátu ve výši přibližně 10 miliard rublů, což je 360% ztráty za stejné období roku 2023. Celkové zadlužení dosáhlo na konci září minulého roku 130 miliard rublů (přičemž z toho přes 30 miliard rublů v posledních třech letech), což je podle agentury AKRA pětkrát více, než roční příjem ruské pošty, a tak není šance, že by ta dokázala dluh splatit. Přibližně 85% tohoto zadlužení je způsobeno nutností refinancovat dříve vydané obligace, přičemž ty musí být nyní refinancovány s úročením odpovídajícím současným úrokovým sazbám v Rusku.
Je potřeba mít na paměti, že Ruská pošta je po RŽD (tedy Ruské železnici) druhým největším zaměstnavatelem v Rusku, její finanční potíže se tedy přímo dotýkají velkého množství lidí, nehledě na obyvatele zejména menších měst a vesnic zejména ve vzdálenějších regionech, pro které je Ruská pošta často jedinou dostupnou možností a omezování jejích služeb z důvodu nutných úspor jim značně komplikuje život.
Ruská vláda v rámci plánu pomoci Ruské poště připravila několik kroků, od přímé finanční pomoci ve výši přibližně 6 miliard rublů, a to pomocí zvýšení poplatku při výplatě důchodů a sociálních dávek (a to z 1,17 na 1,5% vyplacené částky), přes snížení sazby DPH na přepravu mezinárodních zásilek, ale také zvažuje zavedení povinnosti přepravy veškerého zboží zakoupeného v internetových obchodech Ruskou poštou.
Dalším návrhem je umožnění prodeje léků na pobočkách pošty, a to bez licence, jakou potřebují ke stejnému prodeji lékárny. Tento návrh se však setkal se silnými protesty ruské lékárnické unie, která uvedla, že prodej léků na základě zjednodušených pravidel může způsobit škody na zdraví ruské populace, ale také negativně ovlivní konkurenční prostředí v tomto segmentu trhu. Zejména poslední uvedený návrh přijde naší redakci již značně zoufalý, a vzhledem k náročnosti povolání farmaceutů by bylo možná vhodnější rozšířit kompetence lékáren o poštovní služby, než naopak, zejména s ohledem na zdraví ruské populace.
Dnešní Třešnička™ bude jakmykvy – takvykmy. Kreml znovu vytáhl svůj oblíbený scénář: „Jednat budeme jen s těmi, kdo mají skutečnou moc.“ A tak Dima Peskov s vážnou tváří oznámil, že mírová jednání budou probíhat ve dvou formátech – bilaterálně s USA a pak „tak či onak“ i s Ukrajinou, která do svého vlastního konfliktu bude samozřejmě laskavě přizvána. Evropská unie a Čína si podle něj mají „počkat“, což je ruská diplomacie v kostce. K tomu všemu se už v Moskvě připravuje „vyjednávací tým pro Trumpa“, protože si zřejmě Putinovi stratégové vsadili všechno na návrat jejich oblíbeného chaotického kamaráda do Bílého domu. Ruské představy o „míru“ jsou stále stejně absurdní – Ukrajina má být u jednání jen do počtu a Evropa by se měla spokojit s rolí diváka. Jak by řekl klasik, „Rusko je připraveno na mír, jen co mu bude svět konečně ležet u nohou.”
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1087 #aktuvalka
Analýza 1087. dne ruské invaze na Ukrajinu 14.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/3X3mvr7
(3 231 slov, doba čtení 17 minut)
Podle dostupných informací došlo 13.2.2025 v datovém centru v Düsseldorfu ke zpomalení a výpadkům služeb způsobeným DDoS útokem. Poskytovatel hostingu následně identifikoval zdroj problému a zavedl opatření, která dnes (tj. 14.2.2025) způsobovala omezené výpadky serveru. V současné době (zhruba od 17:30) je již ale vše funkční. Omlouváme se čtenářům za tyto komplikace.
V noci na 14. února podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 133 dronů Šahed a dalších typů. Podle Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 8:30 ráno potvrzeno sestřelení 73 dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Čerkaské, Černihivské, Kirovohradské, Žytomyrské, Chmelnycké, Záporožské, Mykolajivské a Oděské oblasti. Dalších 58 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Při tomto útoku narazil dron do ochranné konstrukce čtvrtého bloku Černobylské jaderné elektrárny. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) došlo k explozi v 1:50 ráno poblíž Nového ochranného obalu, který kryje zničený reaktor, přičemž náraz způsobil požár na střeše ochranné budovy.
Ukrajinské orgány zahájily vyšetřování ruského útoku na ochranný kryt Černobylské jaderné elektrárny. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zveřejnila trosky ruského dronu, který objekt zasáhl, a potvrdila, že nesl bojovou hlavici a měl sériové číslo. Vyšetřování potvrdilo, že v noci 14. února ruské síly zaútočily na Kyjevskou oblast pomocí bezpilotních letounů, přičemž byl poškozen vnější plášť jednoho z energetických bloků a další zařízení elektrárny. Podle SBU útočníci použili dron Geran-2, což je ruská verze íránského Shahedu. Úroveň radiace v Černobylské elektrárně i v zóně vyloučení zůstává v normálních mezích a nebyl zaznamenán žádný únik radioaktivních látek.
Neplecha v Rusku: Rusové postoupili ve Sverdlikovém a podle dostupných informací pravděpodobně ovládají většinu vesnice. Ruský kanál, Majakovsk, uvádí, že Rusové dnes zaútočili na vesnici z jižního směru a podařilo se jim do ní vstoupit. Zatím ale není zcela jasné, do jaké míry mají nad vesnicí kontrolu.
Další Ruský kanál Slivočnyj Kapríz potvrzuje pokračující boje ve Sverdlikovém a tvrdí, že ruským silám se podařilo postoupit o jeden kilometr podél západního břehu řeky Lokňa. Ukrajinci v oblasti intenzivně nasazují dělostřelectvo a drony k zastavení ruského tlaku.
Jiný ruský kanál, Radov, pouze potvrzuje, že ruské výsadkové jednotky pokračují v bojích o Sverdlikovo, ale nijak se nezmiňuje o tom, že by vesnice byla plně obsazena.
Mezi Čerkasskou Konopelkou a farmou u Kolmakova pokračují boje.
Kanál Dnevnik Desantnika informuje, že ukrajinské síly se pokusily o protiútok u Kurilovky, ale byly odraženy příslušníky ruské námořní pěchoty. Podle stejného zdroje přesunula ukrajinská armáda během dneška do Sudžanské oblasti přibližně 250 vojáků jako posily.
Rusové aktivně přesouvají techniku přibližně 20 km od frontové linie. K likvidaci ukrajinské techniky v týlu využívají optické drony. Pokud žádné cíle neobjeví, útočí na civilní auta a domy v oblasti.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ruské jednotky pokračují v tlaku na západní břeh řeky Oskil a postoupily u Zapadného a Dvoričné. Okupantům se navíc podařilo uchytit ve Fiholivce. Do těchto míst přesunuli zálohy a očekává se, že v tlaku budou pokračovat i v následujících dnech. Dále na jih pokračují boje u Makjivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru a jeho okolí jsme nezaznamenali žádné změny. Kromě bojů na obvyklých místech okupanti ostřelovali Stupočky, což naznačuje, že jejich zájem o tento směr stále trvá.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v severozápadní a severní části města. Ruské síly se zde nadále snaží obsadit areál dolu Toreckaja a získat zbytek sídliště Krymské. Severně od Ňu Jorku ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Novospaském, přičemž intenzita ostřelování se zde v posledních dnech zvýšila.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje u nadúrovňové křižovatky Malinovskaja a ve vesnicích Vodjane Druhe, Ševčenko, Piščané, Kotlyne a Udačné. Nezdá se však, že by okupanti na některém z těchto míst dosáhli výraznějších úspěchů. Směrem na jih od Pokrovsku probíhají boje v Záporožije a v Andrijivce. V druhé jmenované vesnici se okupanti nadále prosazují a podařilo se jim vytlačit obránce z několika dalších pozic.
Západně od Veliké Novosilky okupanti pokračují v postupu směrem na Burlatské. I zde je patrné, že se snaží stabilizovat linie před dalším tlakem na ukrajinské obránce.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Mnichovská konference 2025:
Americký ministr obrany Pete Hegseth během brífinku po setkání s polským ministrem obrany Władysławem Kosiniakem-Kamyszem nevyloučil možnost, že by Ukrajina mohla získat zpět území v hranicích, které měla před ruskou invazí v roce 2022, ale uvedl, že to zůstává předmětem jednání. Hegseth prohlásil, že jeho úkolem je „přiblížit diskusi k realitě“ ohledně války na Ukrajině, což podle něj znamená, že je „nepravděpodobné“, aby se Ukrajina vrátila k hranicím z roku 2014, vstoupila do NATO nebo aby byly na její území vyslány americké jednotky. Nicméně pokud jde o návrat k hranicím alespoň z roku 2022, uvedl, že „všechno je možné“. „Jak budou hranice vypadat, se teprve uvidí. Myslím, že to bude součástí jednání mezi naším prezidentem, Zelenským, Putinem, a možná se do těchto jednání zapojí i Evropa.“
Americký viceprezident J.D. Vance vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde kritizoval evropské země za odklon od demokracie. Během svého vystoupení uvedl, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zajímá o evropskou bezpečnost a vyjádřil naději, že se jí podaří dosáhnout „rozumného urovnání“ rusko-ukrajinské války. Nicméně Vance také zdůraznil, že největší obavy nemá z Ruska, Číny ani žádné jiné vnější hrozby, ale spíše z „hrozby zevnitř“. Kritizoval například anulování výsledků prvního kola voleb v Rumunsku, ve kterých zvítězil proruský kandidát Călin Georgescu, jako ústup od demokracie. „Pokud může vaši demokracii zničit pár stovek tisíc dolarů v digitální reklamě z jiné země, pak nebyla příliš silná,“ řekl, když komentoval domněnky rumunských zpravodajských služeb, že Georgescova kampaň byla podporována zahraničním státem.
Americký republikánský senátor Lindsey Graham věří, že rusko-ukrajinská válka skončí, jakmile Ukrajina a Spojené státy podepíšou partnerskou dohodu, která počítá s těžbou ukrajinských vzácných nerostů. Uvedl to během diskuse na Mnichovské bezpečnostní konferenci. „Putin nechápe, co se děje. Pokud podepíšeme tuto dohodu, Putin prohrál, protože Trump ji bude bránit,“ myslí si Graham. Senátor navíc říká, že válka skončí způsobem, který znemožní její obnovení v budoucnu. „Prezident Trump neudělá na Ukrajině to, co jsme udělali v Afghánistánu. […] Myslím, že najde způsob, jak ukončit tuto válku tak, že Putin by byl blázen, kdyby ji (znovu zaútočil na Ukrajinu — pozn. red.) zopakoval. […] Vyzbrojte ho (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského — pozn. red.) až po zuby. Dejte mu hromadu F-16, ne jen pár. Dejte jim protitankové řízené střely (ATGM), dejte jim tanky, protože oni budou bojovat,“ řekl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během diskuse na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že se nejedná o podpisu mírové dohody, a připomněl Mnichovskou dohodu z roku 1938, která umožnila nacistickému Německu obsadit část Československa. „Protože jsme v Mnichově a není tu žádný prezident (USA – pozn. red.). A my si pamatujeme, co se tady podepisovalo. Já takové věci opakovat nebudu,“ řekl Zelenskyj. Dále uvedl, že Ukrajina vedla „přímé rozhovory“ s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o příměří a výměně zajatců, ale Putin na to nepřistoupil. Prezident tím pravděpodobně odkazoval na jednání s Putinem před plnohodnotnou invazí. „On (americký prezident Donald Trump – pozn. red.) mi řekl, že Putin chce zastavit válku. Řekl jsem mu, že (Putin – pozn. red.) je lhář: ‚Můžeš s tím počítat, doufám, že na něj dokážeš vyvinout tlak, protože mu nevěřím,’“ uvedl Zelenskyj. Také zdůraznil, že nechce být „člověkem, který pomáhá Putinovi okupovat mou zemi.“
Diplomatické a politické události:
Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že nevylučuje možnost poskytnutí jaderných zbraní Ukrajině, ale takové rozhodnutí bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Řekl to v rozhovoru pro Breitbart News. Hegseth zdůraznil, že jeho úkolem je vytvořit podmínky pro jednání, zejména pokud jde o NATO. „Nejsem tu od toho, abych oznamoval něco otevřeného nebo nepromyšleného. To není moje práce. To je práce prezidenta. On je lídr, mistr vyjednávání a uzavírání dohod,“ uvedl ministr.
Spojené státy uvalí další sankce na Rusko, pokud ruský vůdce Vladimir Putin nepřistoupí na mírovou dohodu s Ukrajinou, která zajistí Kyjevu dlouhodobou nezávislost. Možnost vyslání amerických vojsk na Ukrajinu také zůstává „na stole“. Toto prohlásil americký viceprezident J.D. Vance v rozhovoru pro The Wall Street Journal. Podle Vanceho mají USA k dispozici ekonomické nástroje, ale „rozhodně i vojenské nástroje“, které mohou použít proti Putinovi. Několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině, Vance uvedl: „Myslím, že z toho vzejde dohoda, která mnoho lidí šokuje.“ Viceprezident se domnívá, že je příliš brzy na to říci, kolik území Ukrajiny by mohlo zůstat pod ruskou okupací nebo jaké bezpečnostní záruky by Spojené státy a další spojenci mohli Ukrajině nabídnout. Uvedl, že tyto detaily bude nutné vyřešit v rámci mírových jednání. „Existuje řada možných formulací a konfigurací, ale zajišťujeme, že Ukrajina bude suverénní a nezávislá,“ ujistil Vance.
Dvě laboratoře Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdily, že Rusové na Ukrajině používají granáty obsahující zakázané chemikálie. Tuto zprávu poskytla Organizace pro zákaz chemických zbraní, uvedlo ukrajinské Ministerstvo zahraničních věcí. Experti OPCW analyzovali materiály poskytnuté Ukrajinou, včetně čtyř ruských granátů RG-Vo a odpovídajících vzorků půdy a trávy. Výsledkem bylo, že dvě nezávislé, certifikované laboratoře potvrdily, že důkazy předložené Ukrajinou obsahovaly látku CS, která je součástí prostředků pro potlačování masových nepokojů. Ministerstvo zahraničních věcí zdůraznilo, že ukrajinská strana neustále informuje mezinárodní společenství o systematickém používání nebezpečných chemických látek Ruskem proti Ukrajině, zejména slzných granátů RG-Vo. Mezi únorem 2023 a únorem 2025 bylo zdokumentováno 6 129 případů použití munice obsahující nebezpečné chemické látky ruskými okupanty, včetně 2-chlorbenzalmalonitrilu (CS), chloroacetofenonu (CN), stejně jako chlorpikrinu a merkaptanů (malodorantů). Takové jednání Ruské federace je hrubým porušením článku 1, odstavce 5, Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Rusko ratifikovalo tuto úmluvu 5. listopadu 1997. „Nejnovější zpráva OPCW ukázala systematickou povahu ruských zločinů, které cíleně ničí základy globální bezpečnostní architektury a podkopávají principy nešíření zbraní hromadného ničení,“ uvedlo ministerstvo.
K listopadu 2024 dosáhla celková výše přímých zdokumentovaných škod na ukrajinské infrastruktuře v důsledku destrukce během války téměř 170 miliard dolarů. Tuto informaci uvedla Kyjevská škola ekonomická (KSE). Největší ztráty utrpěl bytový fond, dopravní infrastruktura a energetika.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme přehled inverzních úspěchů na poli ruského civilního letectví. Již z počátkem invaze a následných sankcích předních výrobců letadel zesílilo Rusko svou snahu o samostatnost na poli civilních leteckých konstrukcí, přičemž v současnosti jsou rozvíjeno pět modelů. Stav prací na jednotlivých modelech je uveden níže:
Il-114-300
Tento model byl vytvořen jako náhrada zejména za typ An-24, stejně jako u něj se jedná o malý turbovrtulovými motory poháněný letoun určený pro regionální tratě. První vzlet protorypu tohoto letounu proběhl v roce 1990, od roku 1997 do 2012 probíhala výroba modelu Il-114-100 s motory Pratt&Whitney v uzbeckém Taškentu. V roce 2016 bylo rozhodnuto o přenesení výroby do Ruska, a v roce 2019 odstartoval první prototyp již s ruskými motory Klimov TV7-117S. Druhý prototyp byl dokončen v březnu 2024 a do konce roku absolvoval 12 zkušebních letů.
V prvním čtvrtletí roku 2025 se předpokládá zahájení zkoušek třetího prototypu, přičemž v plánu je ukončení certifikace do konce roku 2025, a v roce 2026 mají být první tři vyrobené stroje předány do provozu. Následně má být zahájena sériová výroba, u které je úzkým hrdlem produkce zejména výroba motorů Klimov. V plánu je výroba dvanácti motorů v letech 2025 a 2026, a dvojnásobný počet v roce 2027, teoreticky se tak má jedat o stavbu dvanácti letounů od roku 2027.
SSJ-100
Tento letoun absolvoval první let v roce 2008 a představuje menší proudový letoun ve stejném segmentu jako například letouny Embreaer E-190. Původní konstrukce využívala množství importovaných komponent, například motory nebo avioniku. V roce 2024 byl již představen model, který měl údajně většinu těchto komponent nahrazenu lokální produkcí, a podle vyjádření společnosti Rostech z prosince minulého roku absovoval letoun již přibližně 15% letových zkoušek, nutných k certifikaci.
Tyto zkoušky však letoun absolvoval ještě s původními motory SaM146, zkoušky s lokálně produkovanými motory PD-8 mají být zahájeny v průběhu roku 2025. Ve výrobním závodě v Komsomolsku na Amuru se v současné době nachází 20 letounů tohoto typu v různé fázi dokončení, jejich předání do komerčního provozu je plánováno v průběhu roku 2026.
MS-21-310
MS-21 má představovat konkurenci pro letouny ve třídě, ve které se nacházejí například Boeing 737 nebo Airbus 320. Jak jsme informovali 15.1., tento letoun má po přepracování na verzi využívající lokálně produkované komponenty potíže s přílišnou hmotností, a tak se uvažuje o jeho zkrácení o jednu sekci (přibližně 6 m). Obdobně jako v případě SSJ 100 se v současnosti ve výrobních halách výrobce v současné době nachází 20 draků tohoto letounu v různých fázích dokončení.
V první polovině roku 2025 je plánováno zahájení certifikačních letů, přičemž již v tomto roce je očekáváno také předání prvního vyrobeného letounu zákazníkovi. Jeho motor představuje rozvojovou verzi motoru PS-90A, byl vyvíjen od roku 2008 a poprvé byl využit pro pohon letounu v roce 2020. V roce 2021 obdržel tento motor mezinárodní certifikaci, původně plánované zahájení sériové výroby v roce 2024 bylo ale odloženo na rok 2025. Celkově bylo do konce roku 2024 vyrobeno 10 motorů tohoto typu a na rok 2025 je plánována výroba sedmi kusů místo v roce 2023 plánovaných 24 kusů.
Tu-214
Tento letoun, vyvinutý ještě za časů Sovětského Svazu a sériově produkovaný od roku 1990, je přibližným ekvivalentem letounu Boeing 757. Verze Tu-204 byla produkována v Uljanovsku, kde byla v roce 2010 představena modernizovaná verze Tu-204 SM, tento závod je ale v současnosti plně vytížen výrovou transportních Il-76 a tak je plánována výroba příbuzného Tu214 v Kazani.
Tento letoun neprošel žádnou výraznější modernizací, díky čemuž je pro ruský průmysl jednodušší zahájit jeho výrobu, letoun má ale například nyní již notně zastaralou trojmístnou pilotní kabinu s palubním inženýrem. Původně bylo plánováno vyrobit pět těchto letounů v roce 2024, vyroben byl však pouze jeden a ten byl předán do služby vládní letky. V plánu je vyprodukovat čtyři letouny v roce 2025, sedm v roce 2026 a 17 v roce 2027. Plná sériová výroba s produkcí 28 letounů ročně je plánována v roce 2028.
Potíže s nasazením tohoto typu do komerčního provozu jsou způsobeny zejména ruskými motory PS-90A, které mají jak vyšší měrnou spotřebu než odpovídající západní ekvivalenty, tak i zejména výrazně nižší životnost. Ta byla u modelu tohoto motoru, produkovaného v roce 2024, pouze 3600 hodin, přičemž ekvivalentní motor výrobce Safran má udávanou životnost 40 000 hodin.
Il-96-400M
Jediný model širokotrupého (wide-body) ruského civilního letounu. Tento model absolvoval první let v roce 2023, jeho uvedení na trh se ale v současnosti nepředpokládá a všechny vyprodukované stroje budou využity jako náhrada Il-96-300 (první let v roce 1988), které jsou ve službě u nejrůznějších ruských vládních agentur. Pro službu v civilním letectví má současná verze zejména příliš vysokou spotřebu paliva. To má být řešeno instalací nových motorů PD-35, ale zahájení jejich výroby je plánováno až na rok 2030.
Z přehledu výše je patrné, že se ruským výrobcům stále nepodařilo zahájit sériovou výrobu ani jednoho z modelů, přičemž zásadním úzkým hrdlem jsou zejména vlastní ruské motory. Ty jsou stále produkovány pouze v kusovém množství, stejně jako vlastní letouny, jejichž zahájení sériové výroby se neustále odkládá. Původní plán Vladimíra Putina, ohlášený v roce 2022, že má být v Rusku do roku 2030 vyprodukováno přes 1000 civilních dopravních letadel různých typů, se tak stává čím dál více spíše zbožným přáním.
Dnešní Třešnička™ je kyselé déjà vu. Historie má smysl pro cynismus – a kdyby se ukončení rusko-ukrajinské války mělo podepsat v Mnichově, bylo by to sladké jako ten černý zakroucený pendrek, co vždycky zbyde na dně misky s cukrátky. Stejné město, stejná slova o míru, jen obětní by se beránek změnil. Proto je důležité stále připomínat, že před 86 lety západní mocnosti obětovaly Československo ve falešné naději, že když nakrmí Hitlerovy choutky, tak odvrátí světovou válku. „Mír pro naši dobu,“ či „mír stojí za každou oběť“ říkal tehdy Neville Chamberlain. O rok později ho už nikdo nebral vážně. Evropa se topila v plamenech a těch obětí bylo trochu víc, než si v Londýně a Paříži představovali. Dnes tu máme jinou válku a jiného agresora, ale stále stejné choutky. Po expanzi, ale i appeasementu. Ukrajina se ale na rozdíl od tehdejšího Československa nehodlá spoléhat na falešné sliby a dělat ze sebe další „malou vzdálenou zemi, o které nic nevíme“. Přesto vnímáme, že je svět unavený, zbraně stojí peníze a levný plyn je potřeba – a tak by nebylo překvapením, kdyby se opět našli „realisté“, kteří budou chtít Rusku nechat „nějakou tu Sudetštinu“ výměnou za příměří. Jistě, i když není pravděpodobné, že se dnes v Mnichově sešli politici, kteří slavnostně oznámí, že „zachránili Evropu před eskalací“, bude dobré si připomenout, jak dlouho tentýž pocit trval posledně.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1087 #aktuvalka
Analýza 1087. dne ruské invaze na Ukrajinu 14.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/3X3mvr7
(3 231 slov, doba čtení 17 minut)
Podle dostupných informací došlo 13.2.2025 v datovém centru v Düsseldorfu ke zpomalení a výpadkům služeb způsobeným DDoS útokem. Poskytovatel hostingu následně identifikoval zdroj problému a zavedl opatření, která dnes (tj. 14.2.2025) způsobovala omezené výpadky serveru. V současné době (zhruba od 17:30) je již ale vše funkční. Omlouváme se čtenářům za tyto komplikace.
V noci na 14. února podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 133 dronů Šahed a dalších typů. Podle Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 8:30 ráno potvrzeno sestřelení 73 dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Čerkaské, Černihivské, Kirovohradské, Žytomyrské, Chmelnycké, Záporožské, Mykolajivské a Oděské oblasti. Dalších 58 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Při tomto útoku narazil dron do ochranné konstrukce čtvrtého bloku Černobylské jaderné elektrárny. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) došlo k explozi v 1:50 ráno poblíž Nového ochranného obalu, který kryje zničený reaktor, přičemž náraz způsobil požár na střeše ochranné budovy.
Ukrajinské orgány zahájily vyšetřování ruského útoku na ochranný kryt Černobylské jaderné elektrárny. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zveřejnila trosky ruského dronu, který objekt zasáhl, a potvrdila, že nesl bojovou hlavici a měl sériové číslo. Vyšetřování potvrdilo, že v noci 14. února ruské síly zaútočily na Kyjevskou oblast pomocí bezpilotních letounů, přičemž byl poškozen vnější plášť jednoho z energetických bloků a další zařízení elektrárny. Podle SBU útočníci použili dron Geran-2, což je ruská verze íránského Shahedu. Úroveň radiace v Černobylské elektrárně i v zóně vyloučení zůstává v normálních mezích a nebyl zaznamenán žádný únik radioaktivních látek.
Neplecha v Rusku: Rusové postoupili ve Sverdlikovém a podle dostupných informací pravděpodobně ovládají většinu vesnice. Ruský kanál, Majakovsk, uvádí, že Rusové dnes zaútočili na vesnici z jižního směru a podařilo se jim do ní vstoupit. Zatím ale není zcela jasné, do jaké míry mají nad vesnicí kontrolu.
Další Ruský kanál Slivočnyj Kapríz potvrzuje pokračující boje ve Sverdlikovém a tvrdí, že ruským silám se podařilo postoupit o jeden kilometr podél západního břehu řeky Lokňa. Ukrajinci v oblasti intenzivně nasazují dělostřelectvo a drony k zastavení ruského tlaku.
Jiný ruský kanál, Radov, pouze potvrzuje, že ruské výsadkové jednotky pokračují v bojích o Sverdlikovo, ale nijak se nezmiňuje o tom, že by vesnice byla plně obsazena.
Mezi Čerkasskou Konopelkou a farmou u Kolmakova pokračují boje.
Kanál Dnevnik Desantnika informuje, že ukrajinské síly se pokusily o protiútok u Kurilovky, ale byly odraženy příslušníky ruské námořní pěchoty. Podle stejného zdroje přesunula ukrajinská armáda během dneška do Sudžanské oblasti přibližně 250 vojáků jako posily.
Rusové aktivně přesouvají techniku přibližně 20 km od frontové linie. K likvidaci ukrajinské techniky v týlu využívají optické drony. Pokud žádné cíle neobjeví, útočí na civilní auta a domy v oblasti.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ruské jednotky pokračují v tlaku na západní břeh řeky Oskil a postoupily u Zapadného a Dvoričné. Okupantům se navíc podařilo uchytit ve Fiholivce. Do těchto míst přesunuli zálohy a očekává se, že v tlaku budou pokračovat i v následujících dnech. Dále na jih pokračují boje u Makjivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru a jeho okolí jsme nezaznamenali žádné změny. Kromě bojů na obvyklých místech okupanti ostřelovali Stupočky, což naznačuje, že jejich zájem o tento směr stále trvá.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v severozápadní a severní části města. Ruské síly se zde nadále snaží obsadit areál dolu Toreckaja a získat zbytek sídliště Krymské. Severně od Ňu Jorku ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Novospaském, přičemž intenzita ostřelování se zde v posledních dnech zvýšila.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje u nadúrovňové křižovatky Malinovskaja a ve vesnicích Vodjane Druhe, Ševčenko, Piščané, Kotlyne a Udačné. Nezdá se však, že by okupanti na některém z těchto míst dosáhli výraznějších úspěchů. Směrem na jih od Pokrovsku probíhají boje v Záporožije a v Andrijivce. V druhé jmenované vesnici se okupanti nadále prosazují a podařilo se jim vytlačit obránce z několika dalších pozic.
Západně od Veliké Novosilky okupanti pokračují v postupu směrem na Burlatské. I zde je patrné, že se snaží stabilizovat linie před dalším tlakem na ukrajinské obránce.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Mnichovská konference 2025:
Americký ministr obrany Pete Hegseth během brífinku po setkání s polským ministrem obrany Władysławem Kosiniakem-Kamyszem nevyloučil možnost, že by Ukrajina mohla získat zpět území v hranicích, které měla před ruskou invazí v roce 2022, ale uvedl, že to zůstává předmětem jednání. Hegseth prohlásil, že jeho úkolem je „přiblížit diskusi k realitě“ ohledně války na Ukrajině, což podle něj znamená, že je „nepravděpodobné“, aby se Ukrajina vrátila k hranicím z roku 2014, vstoupila do NATO nebo aby byly na její území vyslány americké jednotky. Nicméně pokud jde o návrat k hranicím alespoň z roku 2022, uvedl, že „všechno je možné“. „Jak budou hranice vypadat, se teprve uvidí. Myslím, že to bude součástí jednání mezi naším prezidentem, Zelenským, Putinem, a možná se do těchto jednání zapojí i Evropa.“
Americký viceprezident J.D. Vance vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde kritizoval evropské země za odklon od demokracie. Během svého vystoupení uvedl, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zajímá o evropskou bezpečnost a vyjádřil naději, že se jí podaří dosáhnout „rozumného urovnání“ rusko-ukrajinské války. Nicméně Vance také zdůraznil, že největší obavy nemá z Ruska, Číny ani žádné jiné vnější hrozby, ale spíše z „hrozby zevnitř“. Kritizoval například anulování výsledků prvního kola voleb v Rumunsku, ve kterých zvítězil proruský kandidát Călin Georgescu, jako ústup od demokracie. „Pokud může vaši demokracii zničit pár stovek tisíc dolarů v digitální reklamě z jiné země, pak nebyla příliš silná,“ řekl, když komentoval domněnky rumunských zpravodajských služeb, že Georgescova kampaň byla podporována zahraničním státem.
Americký republikánský senátor Lindsey Graham věří, že rusko-ukrajinská válka skončí, jakmile Ukrajina a Spojené státy podepíšou partnerskou dohodu, která počítá s těžbou ukrajinských vzácných nerostů. Uvedl to během diskuse na Mnichovské bezpečnostní konferenci. „Putin nechápe, co se děje. Pokud podepíšeme tuto dohodu, Putin prohrál, protože Trump ji bude bránit,“ myslí si Graham. Senátor navíc říká, že válka skončí způsobem, který znemožní její obnovení v budoucnu. „Prezident Trump neudělá na Ukrajině to, co jsme udělali v Afghánistánu. […] Myslím, že najde způsob, jak ukončit tuto válku tak, že Putin by byl blázen, kdyby ji (znovu zaútočil na Ukrajinu — pozn. red.) zopakoval. […] Vyzbrojte ho (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského — pozn. red.) až po zuby. Dejte mu hromadu F-16, ne jen pár. Dejte jim protitankové řízené střely (ATGM), dejte jim tanky, protože oni budou bojovat,“ řekl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během diskuse na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že se nejedná o podpisu mírové dohody, a připomněl Mnichovskou dohodu z roku 1938, která umožnila nacistickému Německu obsadit část Československa. „Protože jsme v Mnichově a není tu žádný prezident (USA – pozn. red.). A my si pamatujeme, co se tady podepisovalo. Já takové věci opakovat nebudu,“ řekl Zelenskyj. Dále uvedl, že Ukrajina vedla „přímé rozhovory“ s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o příměří a výměně zajatců, ale Putin na to nepřistoupil. Prezident tím pravděpodobně odkazoval na jednání s Putinem před plnohodnotnou invazí. „On (americký prezident Donald Trump – pozn. red.) mi řekl, že Putin chce zastavit válku. Řekl jsem mu, že (Putin – pozn. red.) je lhář: ‚Můžeš s tím počítat, doufám, že na něj dokážeš vyvinout tlak, protože mu nevěřím,’“ uvedl Zelenskyj. Také zdůraznil, že nechce být „člověkem, který pomáhá Putinovi okupovat mou zemi.“
Diplomatické a politické události:
Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že nevylučuje možnost poskytnutí jaderných zbraní Ukrajině, ale takové rozhodnutí bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Řekl to v rozhovoru pro Breitbart News. Hegseth zdůraznil, že jeho úkolem je vytvořit podmínky pro jednání, zejména pokud jde o NATO. „Nejsem tu od toho, abych oznamoval něco otevřeného nebo nepromyšleného. To není moje práce. To je práce prezidenta. On je lídr, mistr vyjednávání a uzavírání dohod,“ uvedl ministr.
Spojené státy uvalí další sankce na Rusko, pokud ruský vůdce Vladimir Putin nepřistoupí na mírovou dohodu s Ukrajinou, která zajistí Kyjevu dlouhodobou nezávislost. Možnost vyslání amerických vojsk na Ukrajinu také zůstává „na stole“. Toto prohlásil americký viceprezident J.D. Vance v rozhovoru pro The Wall Street Journal. Podle Vanceho mají USA k dispozici ekonomické nástroje, ale „rozhodně i vojenské nástroje“, které mohou použít proti Putinovi. Několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině, Vance uvedl: „Myslím, že z toho vzejde dohoda, která mnoho lidí šokuje.“ Viceprezident se domnívá, že je příliš brzy na to říci, kolik území Ukrajiny by mohlo zůstat pod ruskou okupací nebo jaké bezpečnostní záruky by Spojené státy a další spojenci mohli Ukrajině nabídnout. Uvedl, že tyto detaily bude nutné vyřešit v rámci mírových jednání. „Existuje řada možných formulací a konfigurací, ale zajišťujeme, že Ukrajina bude suverénní a nezávislá,“ ujistil Vance.
Dvě laboratoře Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdily, že Rusové na Ukrajině používají granáty obsahující zakázané chemikálie. Tuto zprávu poskytla Organizace pro zákaz chemických zbraní, uvedlo ukrajinské Ministerstvo zahraničních věcí. Experti OPCW analyzovali materiály poskytnuté Ukrajinou, včetně čtyř ruských granátů RG-Vo a odpovídajících vzorků půdy a trávy. Výsledkem bylo, že dvě nezávislé, certifikované laboratoře potvrdily, že důkazy předložené Ukrajinou obsahovaly látku CS, která je součástí prostředků pro potlačování masových nepokojů. Ministerstvo zahraničních věcí zdůraznilo, že ukrajinská strana neustále informuje mezinárodní společenství o systematickém používání nebezpečných chemických látek Ruskem proti Ukrajině, zejména slzných granátů RG-Vo. Mezi únorem 2023 a únorem 2025 bylo zdokumentováno 6 129 případů použití munice obsahující nebezpečné chemické látky ruskými okupanty, včetně 2-chlorbenzalmalonitrilu (CS), chloroacetofenonu (CN), stejně jako chlorpikrinu a merkaptanů (malodorantů). Takové jednání Ruské federace je hrubým porušením článku 1, odstavce 5, Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Rusko ratifikovalo tuto úmluvu 5. listopadu 1997. „Nejnovější zpráva OPCW ukázala systematickou povahu ruských zločinů, které cíleně ničí základy globální bezpečnostní architektury a podkopávají principy nešíření zbraní hromadného ničení,“ uvedlo ministerstvo.
K listopadu 2024 dosáhla celková výše přímých zdokumentovaných škod na ukrajinské infrastruktuře v důsledku destrukce během války téměř 170 miliard dolarů. Tuto informaci uvedla Kyjevská škola ekonomická (KSE). Největší ztráty utrpěl bytový fond, dopravní infrastruktura a energetika.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme přehled inverzních úspěchů na poli ruského civilního letectví. Již z počátkem invaze a následných sankcích předních výrobců letadel zesílilo Rusko svou snahu o samostatnost na poli civilních leteckých konstrukcí, přičemž v současnosti jsou rozvíjeno pět modelů. Stav prací na jednotlivých modelech je uveden níže:
Il-114-300
Tento model byl vytvořen jako náhrada zejména za typ An-24, stejně jako u něj se jedná o malý turbovrtulovými motory poháněný letoun určený pro regionální tratě. První vzlet protorypu tohoto letounu proběhl v roce 1990, od roku 1997 do 2012 probíhala výroba modelu Il-114-100 s motory Pratt&Whitney v uzbeckém Taškentu. V roce 2016 bylo rozhodnuto o přenesení výroby do Ruska, a v roce 2019 odstartoval první prototyp již s ruskými motory Klimov TV7-117S. Druhý prototyp byl dokončen v březnu 2024 a do konce roku absolvoval 12 zkušebních letů.
V prvním čtvrtletí roku 2025 se předpokládá zahájení zkoušek třetího prototypu, přičemž v plánu je ukončení certifikace do konce roku 2025, a v roce 2026 mají být první tři vyrobené stroje předány do provozu. Následně má být zahájena sériová výroba, u které je úzkým hrdlem produkce zejména výroba motorů Klimov. V plánu je výroba dvanácti motorů v letech 2025 a 2026, a dvojnásobný počet v roce 2027, teoreticky se tak má jedat o stavbu dvanácti letounů od roku 2027.
SSJ-100
Tento letoun absolvoval první let v roce 2008 a představuje menší proudový letoun ve stejném segmentu jako například letouny Embreaer E-190. Původní konstrukce využívala množství importovaných komponent, například motory nebo avioniku. V roce 2024 byl již představen model, který měl údajně většinu těchto komponent nahrazenu lokální produkcí, a podle vyjádření společnosti Rostech z prosince minulého roku absovoval letoun již přibližně 15% letových zkoušek, nutných k certifikaci.
Tyto zkoušky však letoun absolvoval ještě s původními motory SaM146, zkoušky s lokálně produkovanými motory PD-8 mají být zahájeny v průběhu roku 2025. Ve výrobním závodě v Komsomolsku na Amuru se v současné době nachází 20 letounů tohoto typu v různé fázi dokončení, jejich předání do komerčního provozu je plánováno v průběhu roku 2026.
MS-21-310
MS-21 má představovat konkurenci pro letouny ve třídě, ve které se nacházejí například Boeing 737 nebo Airbus 320. Jak jsme informovali 15.1., tento letoun má po přepracování na verzi využívající lokálně produkované komponenty potíže s přílišnou hmotností, a tak se uvažuje o jeho zkrácení o jednu sekci (přibližně 6 m). Obdobně jako v případě SSJ 100 se v současnosti ve výrobních halách výrobce v současné době nachází 20 draků tohoto letounu v různých fázích dokončení.
V první polovině roku 2025 je plánováno zahájení certifikačních letů, přičemž již v tomto roce je očekáváno také předání prvního vyrobeného letounu zákazníkovi. Jeho motor představuje rozvojovou verzi motoru PS-90A, byl vyvíjen od roku 2008 a poprvé byl využit pro pohon letounu v roce 2020. V roce 2021 obdržel tento motor mezinárodní certifikaci, původně plánované zahájení sériové výroby v roce 2024 bylo ale odloženo na rok 2025. Celkově bylo do konce roku 2024 vyrobeno 10 motorů tohoto typu a na rok 2025 je plánována výroba sedmi kusů místo v roce 2023 plánovaných 24 kusů.
Tu-214
Tento letoun, vyvinutý ještě za časů Sovětského Svazu a sériově produkovaný od roku 1990, je přibližným ekvivalentem letounu Boeing 757. Verze Tu-204 byla produkována v Uljanovsku, kde byla v roce 2010 představena modernizovaná verze Tu-204 SM, tento závod je ale v současnosti plně vytížen výrovou transportních Il-76 a tak je plánována výroba příbuzného Tu214 v Kazani.
Tento letoun neprošel žádnou výraznější modernizací, díky čemuž je pro ruský průmysl jednodušší zahájit jeho výrobu, letoun má ale například nyní již notně zastaralou trojmístnou pilotní kabinu s palubním inženýrem. Původně bylo plánováno vyrobit pět těchto letounů v roce 2024, vyroben byl však pouze jeden a ten byl předán do služby vládní letky. V plánu je vyprodukovat čtyři letouny v roce 2025, sedm v roce 2026 a 17 v roce 2027. Plná sériová výroba s produkcí 28 letounů ročně je plánována v roce 2028.
Potíže s nasazením tohoto typu do komerčního provozu jsou způsobeny zejména ruskými motory PS-90A, které mají jak vyšší měrnou spotřebu než odpovídající západní ekvivalenty, tak i zejména výrazně nižší životnost. Ta byla u modelu tohoto motoru, produkovaného v roce 2024, pouze 3600 hodin, přičemž ekvivalentní motor výrobce Safran má udávanou životnost 40 000 hodin.
Il-96-400M
Jediný model širokotrupého (wide-body) ruského civilního letounu. Tento model absolvoval první let v roce 2023, jeho uvedení na trh se ale v současnosti nepředpokládá a všechny vyprodukované stroje budou využity jako náhrada Il-96-300 (první let v roce 1988), které jsou ve službě u nejrůznějších ruských vládních agentur. Pro službu v civilním letectví má současná verze zejména příliš vysokou spotřebu paliva. To má být řešeno instalací nových motorů PD-35, ale zahájení jejich výroby je plánováno až na rok 2030.
Z přehledu výše je patrné, že se ruským výrobcům stále nepodařilo zahájit sériovou výrobu ani jednoho z modelů, přičemž zásadním úzkým hrdlem jsou zejména vlastní ruské motory. Ty jsou stále produkovány pouze v kusovém množství, stejně jako vlastní letouny, jejichž zahájení sériové výroby se neustále odkládá. Původní plán Vladimíra Putina, ohlášený v roce 2022, že má být v Rusku do roku 2030 vyprodukováno přes 1000 civilních dopravních letadel různých typů, se tak stává čím dál více spíše zbožným přáním.
Dnešní Třešnička™ je kyselé déjà vu. Historie má smysl pro cynismus – a kdyby se ukončení rusko-ukrajinské války mělo podepsat v Mnichově, bylo by to sladké jako ten černý zakroucený pendrek, co vždycky zbyde na dně misky s cukrátky. Stejné město, stejná slova o míru, jen obětní by se beránek změnil. Proto je důležité stále připomínat, že před 86 lety západní mocnosti obětovaly Československo ve falešné naději, že když nakrmí Hitlerovy choutky, tak odvrátí světovou válku. „Mír pro naši dobu,“ či „mír stojí za každou oběť“ říkal tehdy Neville Chamberlain. O rok později ho už nikdo nebral vážně. Evropa se topila v plamenech a těch obětí bylo trochu víc, než si v Londýně a Paříži představovali. Dnes tu máme jinou válku a jiného agresora, ale stále stejné choutky. Po expanzi, ale i appeasementu. Ukrajina se ale na rozdíl od tehdejšího Československa nehodlá spoléhat na falešné sliby a dělat ze sebe další „malou vzdálenou zemi, o které nic nevíme“. Přesto vnímáme, že je svět unavený, zbraně stojí peníze a levný plyn je potřeba – a tak by nebylo překvapením, kdyby se opět našli „realisté“, kteří budou chtít Rusku nechat „nějakou tu Sudetštinu“ výměnou za příměří. Jistě, i když není pravděpodobné, že se dnes v Mnichově sešli politici, kteří slavnostně oznámí, že „zachránili Evropu před eskalací“, bude dobré si připomenout, jak dlouho tentýž pocit trval posledně.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1088 #aktuvalka
Analýza 1088. dne ruské invaze na Ukrajinu 15.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/4k3txGb
(2 128 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 15. února zničila ukrajinská protivzdušná obrana 33 ze 70 ruských dronů, zatímco dalších 37 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Informovaly o tom Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Útoky zasáhly Mykolajivskou, Charkovskou, Poltavskou, Dněpropetrovskou, Záporožskou a Doněckou oblast.
V Mykolajivské oblasti trosky sestřeleného dronu způsobily požár na zemědělské půdě, který byl rychle uhašen. Tlaková vlna navíc v jedné z obcí poškodila soukromý dům, školu, kotelnu, úpravnu vody, administrativní budovu a ambulanci. Oběti hlášeny nejsou.
Neplecha v Rusku: V nespecifikované oblasti Kurské oblasti zaútočily ruské vrtulníky Ka-52M na ukrajinské jednotky. Podrobnosti o výsledcích tohoto úderu nejsou k dispozici.
Ruské jednotky pak zaznamenaly drobný postup u Pohrebek, kde se jim údajně podařilo vytlačit ukrajinské síly z několika opěrných bodů. Ruští výsadkáři se prý přemístili na severozápad od Gueva, odkud mají pokračovat v bojových operacích.
Ruská letecká rozvědka měla odhalit přítomnost 47. samostatné mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny a provést na ni letecký úder v oblasti města Ombra v Sumské oblasti. Mezitím tulští a ussurijští výsadkáři svádějí těžké boje s ukrajinskými jednotkami ve Sverdlikově.
Ruské útočné oddíly pak údajně pronikly do jižní části Sverdlikova podél řeky Lokňa. Boje zde pravděpodobně stále pokračují, ale bližší informace chybí. Potvrzena byla také ukrajinská kontrola nad vesnicí Kosnica ve směru na Ruské Poryčné.
Podle ukrajinského blogera Petrenka pokračují ruské útoky v oblasti Sverdlikova, Nikolského a Čerkasské Konopelky. O úplném obsazení Sverdlikova se však nezmiňuje, což naznačuje, že AFU stále část vesnice drží.
Dronové jednotky 4. Rangers Regimentu ukrajinských speciálních sil dnes provedly sérii útoků na ruskou techniku a personál. Úspěšně se jim podle všeho podařilo obejít ruské systémy elektronického boje.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty dochází k bojům na západním břehu řeky Oskil a u Makjivky. Ve směru na Liman útočily ukrajinské drony na ruskou pěchotu v jižní části Jampolivky. Ač je tato vesnice z velké části zemí nikoho jednalo by se v případě, že by se zde ruští šturmovici udrželi o vcelku důležitý postup okupantů. Více na jiho pokračují poziční boje v Serebrjasnkém lese a v okolí Bilohorivky.
Bachmutská fronta je dnes bez nových zpráv.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje o areál dolu Toreckaja, do kterého se opět podařilo dostat ruské šturmgrupě a střety pokračují i na sídlišti Krymské. Zásadní změny jsme zde nezaregistrovali.
Ve výběžku směrem na Pokrovsk útočné snahy Rusů značně opadly. To co vidíme v podobě nedostatku vizuálních důkazů útočných snah potvrzují i Ukrajinské zdroje. Ukrajinské síly zde provádí řadu protiútoků a stabilizačních akcí, které jim postupně umožňují získávat na této části fronty iniciativu. To však neznamená, že je zde situace klidná. Okupanti se snaží postoupit údolím Nemceva severovýchodně od Vozvyženky a ukrajinské drony se jim v tom snaží zabránit. Více na západ ukrajinské ozbrojené složky pokračují v protiútocích v Dačenském. Jinak jsme zde dnes zaregistrovali pouze útoky ruských dronů ve Zvirovém a u Kotlyne.
Západně od Kurachového se situace velice zhoršila. Okupanti ovládají velikou část Andrijivky a začínají odtud ohrožovat Konstantinopil. Rusové navíc po včerejšku ovládají naprostou většinu Dačného, což ukazuje i nově vztyčená ruská vlajka v jihozápadní části této vesnice. DeepstateUA navíc ukazuje ruský postup východně od Zelenivky. U teto vesnice měli v průběhu posledního měsíce okupanti velice těžké ztráty a proto zde začali ve velkém používat letecké pumy a těžké dělostřelectvo, které vesnici prakticky srovnaly se zemí. Ukrajinské zdroje naznačují, že se zde jedné ruské šturmgrupě podařilo dostat téměř až do vesnice Ulakly, než byla zničena. Celkově je situace v této kapse pro ukrajinské obránce velice obtížná a předpokládáme zde do budoucna ústup obráncům na linii vedoucí vesnicemi Rozlyv a Konstantinopil.
U Veliké Novosilky se okupanti pokouší rozšířit zónu kontroly severně nad vesnici Nový Komar, prozatím však mají při těchto pokusech vážné ztráty.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vyzval k vytvoření evropských ozbrojených sil. Zelenskyj svou řeč zahájil za dlouhého potlesku publika. Poté připomněl ruský útok na sarkofág Černobylské jaderné elektrárny, ke kterému došlo předchozí den, a zdůraznil, že takové kroky ukazují, že Rusko nemá zájem o mír. Podle něj se letos Rusko pod záminkou cvičení snaží vyslat vojáky do Běloruska, odkud by mohlo ohrozit nejen Ukrajinu, ale i členské státy NATO, se kterými Bělorusko sousedí. „Věřím v Evropu a věřím ve vás. Proto vás vyzývám k činu – pro vás samotné, pro Evropu, pro vaše národy, pro vaše děti a pro naši společnou budoucnost,“ prohlásil Zelenskyj a apeloval na vytvoření evropských ozbrojených sil, aby „budoucnost Evropy závisela pouze na Evropanech“. Dále uvedl, že Ukrajina za uplynulý rok vyrobila 1,5 milionu dronů a stala se světovým lídrem v této oblasti. Mezitím Rusko podle něj ztratilo 250 000 vojáků zabitých a dalších 600 000 bylo zraněno. Pouze v Kurské oblasti podle něj ukrajinská armáda eliminovala 20 000 ruských vojáků.
Zelenskyj také mimo jiné uznal, že ruský vůdce Vladimir Putin chce zahájit mírová jednání. Ve skutečnosti je ale potřebuje k uvolnění sankcí a přeskupení sil. Uvedl to v rozhovoru pro NBC News. Podle Zelenského není cílem Putinovy účasti na jednáních ukončení války, ale uzavření dohody o příměří. To by pomohlo zmírnit mezinárodní sankce proti Rusku a umožnilo mu přeskupit se. „Tohle je přesně to, co chce. Chce si dát pauzu, připravit se, vycvičit armádu, skrze příměří zrušit některé sankce a tak dále,“ uvedl ukrajinský prezident. Zároveň zdůraznil, že by pro Ukrajinu bylo „velmi, velmi, velmi těžké“ přežít bez vojenské pomoci Spojených států – a to nejen nyní, ale i po skončení války. „Bez podpory Spojených států budeme mít jen malou, opravdu velmi malou šanci na přežití. Myslím, že je to nesmírně důležité, kriticky důležité. Nechci ani pomyslet na boj proti Rusku bez americké podpory,“ řekl Zelenskyj.
Setkání vysokých představitelů Spojených států a Ruska by se mohlo uskutečnit již příští týden v Saúdské Arábii. S odvoláním na své zdroje o tom informuje agentura Bloomberg. Uvedené setkání má sloužit k „přípravě půdy“ pro potenciální schůzku mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na konci února. Detaily jednání a seznam účastníků se stále upřesňují, avšak podle zdrojů Bloombergu by se schůzky měli zúčastnit i poradci pro národní bezpečnost, včetně zástupců Ukrajiny. Naopak zástupci Evropské unie přítomni nebudou. Připomeňme, že bývalý americký prezident Donald Trump již dříve uvedl, že američtí a ruští představitelé se brzy setkají v Saúdské Arábii, aby diskutovali o řešení války, přičemž součástí jednání bude i Ukrajina.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svolává na pondělí mimořádný summit evropských lídrů v Paříži, oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během mnichovské bezpečnostní konference. Summit se má podle něj zaměřit na reakci Evropy na nejistoty spojené s návratem Donalda Trumpa k moci v USA. „Prezident Trump má způsob fungování, kterému Rusové říkají razvedka boyem – průzkum bojem: zatlačíte, uvidíte, co se stane, a pak změníte svou pozici… A my musíme reagovat,“ řekl Sikorski. Francouzská vláda zatím informace o summitu nepotvrdila, ale polský premiér Donald Tusk již oznámil, že na Macronovo pozvání do Paříže odcestuje. Zda se setkání zúčastní všichni lídři EU, nebo jen vybraná skupina zemí, zatím není jasné. Stejně tak není potvrzeno, zda budou přizváni i nečlenské země jako Velká Británie. Podle Sikorského je však klíčové, aby Evropa na současné geopolitické výzvy odpověděla jednotně a rozhodně.
Kandidát na post německého kancléře Friedrich Merz uvedl, že plánuje poskytnout Ukrajině střely dlouhého doletu TAURUS, avšak předtím musí Berlín vést jednání se svými partnery. Merz to prohlásil během Mnichovské bezpečnostní konference. Podle jeho slov je Německo připraveno tyto střely dodat, ale pouze za předpokladu, že to bude dohodnuto s evropskými partnery – především s Francií a Velkou Británií. Německý politik zdůraznil, že v této záležitosti je klíčové „rozdělení rolí“ mezi spojenci.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, jak vypadá současná produkce prémiového modelu značky Lada, tedy model Aura. Tento automobil, který byl v poslední době doporučen všem činovníkům střední úrovně namísto zahraničních (obvykle západních) značek, je prodáván za 2 799 000 rublů, tedy v přepočtu přibližně 675 tisíc Kč. Co za tuto cenu například regionální zastupitel nebo i poslanec obdrží?
Sedan Lada Aura je o 25 cm prodlouženou verzí již od roku 2015 vyráběného modelu Lada Vesta. I přes toto prodloužení je vůz stále o přibližně 4 centimetry kratší, než současná generace Škody Octavia, pokud jej máme srovnat z nějakým u nás běžným modelem. Zvětšená délka je přitom jediným rozměrem, který se oproti běžné Ladě Vesta změnil, šířka automobilu je o přibližně 6 cm menší než u Škody Octavia. I když je Lada Aura propagována jako automobil prémiové třídy, již z rozměrů vidíme, že se jedná o automobil střední třídy.
Lada Aura je vybavena benzínovým motorem o objemu 1,8 litru a výkonem 91 kW (122 koní) při 6000 otáčkách za minutu. Motor VAZ-21179 produkovaný od roku 2016 splňuje normu Euro-5 a je možné jej provozovat i s benzínem o 92 oktanech. Na rozdíl od výroby před začátkem invaze importované komponenty motoru, nejčastěji značky Renault, byly nahrazeny čínskými díly (například alternátor nebo kompresor klimatizace), případně lokalizovanou produkcí. Variátor je čínské výroby (čínská kopie typu použitého ve WV Jetta) a nevyznačuje se příliš velkou spolehlivostí.
Při rozložení automobilu na díly vidíme, že u Lady Aura získává výrobce mnoho komponentů díky importu. Airbag řidiče byl vyroben v USA, airbag spolujezdce v Japonsku (nebo na japonské licenci) a řídící jednotka multimediálního systému byla vyrobena v Koreji. Část ovládacích prvků se však podařilo lokalizovat. Podvozek Lady Aura je také řešen spíše jako u cenově úsporných, než prémiových automobilů. Zadní náprava je nemá nezávislé zavěšení a je spojena torzní tyčí, výdechy v zadním nárazníku jsou falešné a výfuk je vyústěn hned za tlumičem směrem k vozovce.
Celkově lze říci, že je Lada schopná i dnes vyrábět automobily s výbavou odpovídající evropské produkci, ovšem také v evropské ceně. Pro ruské obyvatele s výrazně nižší průměrnou kupní silou i ve srovnání s obyvateli ČR se jedná o jen obtížně dosažitelný model. Pokud se pak Lada snaží u svých levnějších modelů o udržení nižší ceny, je to na úkor výbavy, která pak neodpovídá ani nejlevnějším modelům prodávaným v Evropě.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1088 #aktuvalka
Analýza 1088. dne ruské invaze na Ukrajinu 15.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/4k3txGb
(2 128 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 15. února zničila ukrajinská protivzdušná obrana 33 ze 70 ruských dronů, zatímco dalších 37 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Informovaly o tom Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Útoky zasáhly Mykolajivskou, Charkovskou, Poltavskou, Dněpropetrovskou, Záporožskou a Doněckou oblast.
V Mykolajivské oblasti trosky sestřeleného dronu způsobily požár na zemědělské půdě, který byl rychle uhašen. Tlaková vlna navíc v jedné z obcí poškodila soukromý dům, školu, kotelnu, úpravnu vody, administrativní budovu a ambulanci. Oběti hlášeny nejsou.
Neplecha v Rusku: V nespecifikované oblasti Kurské oblasti zaútočily ruské vrtulníky Ka-52M na ukrajinské jednotky. Podrobnosti o výsledcích tohoto úderu nejsou k dispozici.
Ruské jednotky pak zaznamenaly drobný postup u Pohrebek, kde se jim údajně podařilo vytlačit ukrajinské síly z několika opěrných bodů. Ruští výsadkáři se prý přemístili na severozápad od Gueva, odkud mají pokračovat v bojových operacích.
Ruská letecká rozvědka měla odhalit přítomnost 47. samostatné mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny a provést na ni letecký úder v oblasti města Ombra v Sumské oblasti. Mezitím tulští a ussurijští výsadkáři svádějí těžké boje s ukrajinskými jednotkami ve Sverdlikově.
Ruské útočné oddíly pak údajně pronikly do jižní části Sverdlikova podél řeky Lokňa. Boje zde pravděpodobně stále pokračují, ale bližší informace chybí. Potvrzena byla také ukrajinská kontrola nad vesnicí Kosnica ve směru na Ruské Poryčné.
Podle ukrajinského blogera Petrenka pokračují ruské útoky v oblasti Sverdlikova, Nikolského a Čerkasské Konopelky. O úplném obsazení Sverdlikova se však nezmiňuje, což naznačuje, že AFU stále část vesnice drží.
Dronové jednotky 4. Rangers Regimentu ukrajinských speciálních sil dnes provedly sérii útoků na ruskou techniku a personál. Úspěšně se jim podle všeho podařilo obejít ruské systémy elektronického boje.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty dochází k bojům na západním břehu řeky Oskil a u Makjivky. Ve směru na Liman útočily ukrajinské drony na ruskou pěchotu v jižní části Jampolivky. Ač je tato vesnice z velké části zemí nikoho jednalo by se v případě, že by se zde ruští šturmovici udrželi o vcelku důležitý postup okupantů. Více na jiho pokračují poziční boje v Serebrjasnkém lese a v okolí Bilohorivky.
Bachmutská fronta je dnes bez nových zpráv.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje o areál dolu Toreckaja, do kterého se opět podařilo dostat ruské šturmgrupě a střety pokračují i na sídlišti Krymské. Zásadní změny jsme zde nezaregistrovali.
Ve výběžku směrem na Pokrovsk útočné snahy Rusů značně opadly. To co vidíme v podobě nedostatku vizuálních důkazů útočných snah potvrzují i Ukrajinské zdroje. Ukrajinské síly zde provádí řadu protiútoků a stabilizačních akcí, které jim postupně umožňují získávat na této části fronty iniciativu. To však neznamená, že je zde situace klidná. Okupanti se snaží postoupit údolím Nemceva severovýchodně od Vozvyženky a ukrajinské drony se jim v tom snaží zabránit. Více na západ ukrajinské ozbrojené složky pokračují v protiútocích v Dačenském. Jinak jsme zde dnes zaregistrovali pouze útoky ruských dronů ve Zvirovém a u Kotlyne.
Západně od Kurachového se situace velice zhoršila. Okupanti ovládají velikou část Andrijivky a začínají odtud ohrožovat Konstantinopil. Rusové navíc po včerejšku ovládají naprostou většinu Dačného, což ukazuje i nově vztyčená ruská vlajka v jihozápadní části této vesnice. DeepstateUA navíc ukazuje ruský postup východně od Zelenivky. U teto vesnice měli v průběhu posledního měsíce okupanti velice těžké ztráty a proto zde začali ve velkém používat letecké pumy a těžké dělostřelectvo, které vesnici prakticky srovnaly se zemí. Ukrajinské zdroje naznačují, že se zde jedné ruské šturmgrupě podařilo dostat téměř až do vesnice Ulakly, než byla zničena. Celkově je situace v této kapse pro ukrajinské obránce velice obtížná a předpokládáme zde do budoucna ústup obráncům na linii vedoucí vesnicemi Rozlyv a Konstantinopil.
U Veliké Novosilky se okupanti pokouší rozšířit zónu kontroly severně nad vesnici Nový Komar, prozatím však mají při těchto pokusech vážné ztráty.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vyzval k vytvoření evropských ozbrojených sil. Zelenskyj svou řeč zahájil za dlouhého potlesku publika. Poté připomněl ruský útok na sarkofág Černobylské jaderné elektrárny, ke kterému došlo předchozí den, a zdůraznil, že takové kroky ukazují, že Rusko nemá zájem o mír. Podle něj se letos Rusko pod záminkou cvičení snaží vyslat vojáky do Běloruska, odkud by mohlo ohrozit nejen Ukrajinu, ale i členské státy NATO, se kterými Bělorusko sousedí. „Věřím v Evropu a věřím ve vás. Proto vás vyzývám k činu – pro vás samotné, pro Evropu, pro vaše národy, pro vaše děti a pro naši společnou budoucnost,“ prohlásil Zelenskyj a apeloval na vytvoření evropských ozbrojených sil, aby „budoucnost Evropy závisela pouze na Evropanech“. Dále uvedl, že Ukrajina za uplynulý rok vyrobila 1,5 milionu dronů a stala se světovým lídrem v této oblasti. Mezitím Rusko podle něj ztratilo 250 000 vojáků zabitých a dalších 600 000 bylo zraněno. Pouze v Kurské oblasti podle něj ukrajinská armáda eliminovala 20 000 ruských vojáků.
Zelenskyj také mimo jiné uznal, že ruský vůdce Vladimir Putin chce zahájit mírová jednání. Ve skutečnosti je ale potřebuje k uvolnění sankcí a přeskupení sil. Uvedl to v rozhovoru pro NBC News. Podle Zelenského není cílem Putinovy účasti na jednáních ukončení války, ale uzavření dohody o příměří. To by pomohlo zmírnit mezinárodní sankce proti Rusku a umožnilo mu přeskupit se. „Tohle je přesně to, co chce. Chce si dát pauzu, připravit se, vycvičit armádu, skrze příměří zrušit některé sankce a tak dále,“ uvedl ukrajinský prezident. Zároveň zdůraznil, že by pro Ukrajinu bylo „velmi, velmi, velmi těžké“ přežít bez vojenské pomoci Spojených států – a to nejen nyní, ale i po skončení války. „Bez podpory Spojených států budeme mít jen malou, opravdu velmi malou šanci na přežití. Myslím, že je to nesmírně důležité, kriticky důležité. Nechci ani pomyslet na boj proti Rusku bez americké podpory,“ řekl Zelenskyj.
Setkání vysokých představitelů Spojených států a Ruska by se mohlo uskutečnit již příští týden v Saúdské Arábii. S odvoláním na své zdroje o tom informuje agentura Bloomberg. Uvedené setkání má sloužit k „přípravě půdy“ pro potenciální schůzku mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na konci února. Detaily jednání a seznam účastníků se stále upřesňují, avšak podle zdrojů Bloombergu by se schůzky měli zúčastnit i poradci pro národní bezpečnost, včetně zástupců Ukrajiny. Naopak zástupci Evropské unie přítomni nebudou. Připomeňme, že bývalý americký prezident Donald Trump již dříve uvedl, že američtí a ruští představitelé se brzy setkají v Saúdské Arábii, aby diskutovali o řešení války, přičemž součástí jednání bude i Ukrajina.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svolává na pondělí mimořádný summit evropských lídrů v Paříži, oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski během mnichovské bezpečnostní konference. Summit se má podle něj zaměřit na reakci Evropy na nejistoty spojené s návratem Donalda Trumpa k moci v USA. „Prezident Trump má způsob fungování, kterému Rusové říkají razvedka boyem – průzkum bojem: zatlačíte, uvidíte, co se stane, a pak změníte svou pozici… A my musíme reagovat,“ řekl Sikorski. Francouzská vláda zatím informace o summitu nepotvrdila, ale polský premiér Donald Tusk již oznámil, že na Macronovo pozvání do Paříže odcestuje. Zda se setkání zúčastní všichni lídři EU, nebo jen vybraná skupina zemí, zatím není jasné. Stejně tak není potvrzeno, zda budou přizváni i nečlenské země jako Velká Británie. Podle Sikorského je však klíčové, aby Evropa na současné geopolitické výzvy odpověděla jednotně a rozhodně.
Kandidát na post německého kancléře Friedrich Merz uvedl, že plánuje poskytnout Ukrajině střely dlouhého doletu TAURUS, avšak předtím musí Berlín vést jednání se svými partnery. Merz to prohlásil během Mnichovské bezpečnostní konference. Podle jeho slov je Německo připraveno tyto střely dodat, ale pouze za předpokladu, že to bude dohodnuto s evropskými partnery – především s Francií a Velkou Británií. Německý politik zdůraznil, že v této záležitosti je klíčové „rozdělení rolí“ mezi spojenci.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, jak vypadá současná produkce prémiového modelu značky Lada, tedy model Aura. Tento automobil, který byl v poslední době doporučen všem činovníkům střední úrovně namísto zahraničních (obvykle západních) značek, je prodáván za 2 799 000 rublů, tedy v přepočtu přibližně 675 tisíc Kč. Co za tuto cenu například regionální zastupitel nebo i poslanec obdrží?
Sedan Lada Aura je o 25 cm prodlouženou verzí již od roku 2015 vyráběného modelu Lada Vesta. I přes toto prodloužení je vůz stále o přibližně 4 centimetry kratší, než současná generace Škody Octavia, pokud jej máme srovnat z nějakým u nás běžným modelem. Zvětšená délka je přitom jediným rozměrem, který se oproti běžné Ladě Vesta změnil, šířka automobilu je o přibližně 6 cm menší než u Škody Octavia. I když je Lada Aura propagována jako automobil prémiové třídy, již z rozměrů vidíme, že se jedná o automobil střední třídy.
Lada Aura je vybavena benzínovým motorem o objemu 1,8 litru a výkonem 91 kW (122 koní) při 6000 otáčkách za minutu. Motor VAZ-21179 produkovaný od roku 2016 splňuje normu Euro-5 a je možné jej provozovat i s benzínem o 92 oktanech. Na rozdíl od výroby před začátkem invaze importované komponenty motoru, nejčastěji značky Renault, byly nahrazeny čínskými díly (například alternátor nebo kompresor klimatizace), případně lokalizovanou produkcí. Variátor je čínské výroby (čínská kopie typu použitého ve WV Jetta) a nevyznačuje se příliš velkou spolehlivostí.
Při rozložení automobilu na díly vidíme, že u Lady Aura získává výrobce mnoho komponentů díky importu. Airbag řidiče byl vyroben v USA, airbag spolujezdce v Japonsku (nebo na japonské licenci) a řídící jednotka multimediálního systému byla vyrobena v Koreji. Část ovládacích prvků se však podařilo lokalizovat. Podvozek Lady Aura je také řešen spíše jako u cenově úsporných, než prémiových automobilů. Zadní náprava je nemá nezávislé zavěšení a je spojena torzní tyčí, výdechy v zadním nárazníku jsou falešné a výfuk je vyústěn hned za tlumičem směrem k vozovce.
Celkově lze říci, že je Lada schopná i dnes vyrábět automobily s výbavou odpovídající evropské produkci, ovšem také v evropské ceně. Pro ruské obyvatele s výrazně nižší průměrnou kupní silou i ve srovnání s obyvateli ČR se jedná o jen obtížně dosažitelný model. Pokud se pak Lada snaží u svých levnějších modelů o udržení nižší ceny, je to na úkor výbavy, která pak neodpovídá ani nejlevnějším modelům prodávaným v Evropě.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1089 #aktuvalka
Analýza 1089. dne ruské invaze na Ukrajinu 16.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/3EDZJA1
(2 403 slov, doba čtení 13 minut)
V noci zaútočila ruská armáda na Ukrajinu 143 drony Šahed. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo ráno potvrzeno zničení 95 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Dněpropetrovskou a Mykolajivskou oblastí. Dalších 46 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Kromě toho ruské síly odpálily z okupovaného Krymu dvě balistické rakety na Oděskou oblast, přičemž vzdušné síly jejich úspěšné zneškodnění zatím neoznámily.
Polský analytik Jarosław Wolski upozornil na zajímavou nesrovnalost – podle jeho odhadů chybí v ruské armádě přibližně 600–800 tanků a neupřesněné množství BMP z produkce roku 2024. Očekával, že na frontu dorazí více nových a repasovaných vozidel, avšak reálně bylo nasazeno jen asi 50 % předpokládaného počtu. Nabízí se dvě možná vysvětlení: buď Wolski přecenil schopnosti ruského obranného průmyslu, nebo Moskva vytváří nové, dosud neaktivní armády hluboko na svém území, které by mohly být připraveny na ofenzivu v létě 2025.
Neplecha v Rusku: Ruské výsadkové jednotky potvrdily dobytí Sverdlikova, přičemž východní část vesnice ještě drželo několik ukrajinských obránců.
Propagandista Radov potvrzuje, že okupanti Sverdlikovo ovládli, ale zároveň uvádí, že na východě vesnice se ještě držely ukrajinské jednotky. V současnosti zde ruské síly provádějí zabezpečovací operace, aby plně upevnily kontrolu nad tímto územím.
Podle ruského kanálu Slivočnyj Kapríz dochází v okolí města Sudža k pozičním bojům mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami. V jižní části Sverdlikova údajně ruské síly postoupily o přibližně 300 metrů směrem k demarkační linii mezi Ruskem a Ukrajinou. Předsunuté ruské pozice v obytné části vesnice byly následně ostřelovány ukrajinským dělostřelectvem.
Útočné jednotky ruských ozbrojených sil překročily říčku Lokňa a rozšířily pásmo kontroly na východním okraji Sverdlikova podél silnice Koreněvo–Sudža. V této oblasti postoupily přibližně o 700 metrů, přičemž jejich pozice jsou nadále pod palbou ukrajinských jednotek.
A dnes bude i Kurský lískáč™. Ruská 155. brigáda, proslulá svou schopností být opakovaně rozprášena na všech frontách, se rozhodla, že nejlepší taktikou bude uspořádat přehlídku pod rudými vlajkami přímo na ukrajinské frontě. Výsledkem je samozřejmě naprostý chaos. Jak hlásí ruské zdroje, kolona 155. brigády se v plné parádě vydala po zaminované cestě přímo do rojů ukrajinských dronů, a pokud měl někdo v Kremlu pocit, že to bude velkolepá ukázka síly, tak měl pravdu – ukázka to skutečně byla.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje na západním břehu řeky Oskil, kde se rusové snaží prorazit u Fiholivky, stejně jako u Dvoričné a Západného. Ve směru na Kupjansk pokračují poziční boje u Synkivky, zatímco jižněji se bojuje na jihu Kruhljakivky, u vesnice Stepy, v Jampolivce a v Serebrjanském lese. Postup okupantů jsme zde však nezaznamenali.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru přichází v poslední době málo informací. Rusové nadále ostřelují část města západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což potvrzuje, že tuto oblast stále drží ukrajinské ozbrojené složky. Boje probíhají i na severu a jihu města.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné výrazné změny.
Ve směru na Pokrovsk se rusové s novými posilami opět pokoušejí převzít iniciativu. Těžké boje se odehrávají v Piščaném, Kotlyne, Udačném, Uspenivce, Záporižiji a Andrijivce. Menší postup okupantů hlásí DeepstateUA pouze v okolí Záporožiji a Andrijivky, kde se snaží dostat na jih směrem k vesnici Ulakly. Situace je zde pro obránce obtížná, ale prozatím relativně stabilní.
Západně od Kurachového je situace po včerejších silných ruských útocích velice složitá. Rusové se dostali z jihu k vesnici Ulakly a stejným směrem se pokoušejí proniknout do Konstantinopile. Ukrajinské zdroje popisují situaci jako kritickou. Celkově se jedná o další kapsu, ze které se budou muset ukrajinské jednotky pravděpodobně stáhnout pod palbou okupantů.
Ve směru na Velikou Novosilku se situace rapidně zhoršila. Na sever od města se okupantům podařilo překročit řeku Morke Jaly, obejít vesnici Novy Komar a dostat se do Novoočeretuvate. Ukrajinská obrana v tomto sektoru prozatím není dostatečně silná a okupanti se tak mohou pomalu přibližovat hlavní ukrajinské opevněné obranné linii v tomto směru.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy zaslaly evropským vládám seznam otázek týkajících se jejich účasti na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zajímají se především o to, jaké kroky od Washingtonu spojenci očekávají. O dokumentu, který byl odeslán minulý týden, informuje agentura Reuters. Obsahuje šest bodů a otázek zaměřených na evropské kroky i podíl USA. Podle agentury mnoho evropských vlád tento přístup uvítá, protože daly najevo, že bezpečnostní záruky mohou poskytnout pouze s podporou Washingtonu. „Jaké požadavky na podporu USA, pokud vůbec nějaké, by vaše vláda považovala za nezbytné pro svou účast na těchto bezpečnostních ujednáních? Zejména jaké krátkodobé a dlouhodobé zdroje by podle vás měly Spojené státy poskytnout?“ ptá se Washington. Dokument rovněž zjišťuje, které evropské a/nebo třetí země by podle respondentů mohly nebo chtěly být součástí takového ujednání a zda by jejich vláda byla ochotná rozmístit jednotky na Ukrajině v rámci mírového uspořádání. Washington se také zajímá o to, jaké kroky by USA, jejich spojenci a partneři měli být připraveni podniknout v případě ruského útoku na tyto síly. „Jaké další schopnosti, vybavení a možnosti údržby je vaše vláda připravena poskytnout Ukrajině, aby zlepšila svou vyjednávací pozici a zvýšila tlak na Rusko?“ stojí v dokumentu. Dále se Spojené státy dotazují, jaké kroky by vlády byly ochotny podniknout k posílení sankcí proti Rusku, včetně přísnějšího vymáhání stávajících opatření. Dva evropští diplomaté uvedli, že diskuse o společné odpovědi Evropy stále probíhají, přičemž někteří se domnívají, že reakce by měla být kolektivní.
Ráno 16. února uspořádali evropští ministři zahraničí, kteří se účastní Mnichovské bezpečnostní konference, neformální schůzku zaměřenou na podporu Ukrajiny. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaia Kallas zdůraznila, že Evropa je pevně jednotná v podpoře Ukrajiny a posilování vlastní obrany. „Brzy přijdeme s novými iniciativami, které tento proces posunou vpřed,“ uvedla Kallas. Podle médií to byla právě ona, kdo setkání svolal. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna konstatoval, že existuje „jasné porozumění“ ohledně nutnosti pokračující podpory Ukrajiny, zesílení tlaku na Rusko a posílení obranných schopností Evropy: „Budeme pokračovat dál.“ Připomeňme, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil, že Evropa se nebude účastnit jednání o řešení rusko-ukrajinské války. Zároveň ale slíbil, že její zájmy budou brány v potaz.
Finský prezident Alexander Stubb se domnívá, že Evropská unie by měla také mít zvláštního zástupce pro Ukrajinu, aby sehrála významnou roli v jakémkoli mírovém procesu. O jeho návrhu informuje agentura Reuters. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci Stubb uvedl, že EU by měla postupovat „podobně jako v Kosovu“. Během války v Kosovu v letech 1998–1999 měla EU zvláštního zmocněnce, kterým byl Martti Ahtisaari. „Evropa potřebuje zvláštního vyslance, jako byl Martti Ahtisaari, a poté jeho zástupce na úrovni… Kellogga, … a tím získáme přímý zájem na věci,“ vysvětlil Stubb. Jeho názor podpořil i chorvatský premiér Andrej Plenković. „Co nám v posledních letech v otázce Ukrajiny chybělo, je jedna osoba, která by byla vysoce respektovaná všemi – jak v Moskvě, tak v Kyjevě, a která by měla podporu ve Washingtonu, evropských metropolích i mezi dalšími lídry, včetně států Globálního Jihu. [Osoba], která by měla autoritu vést mírová jednání,“ uvedl Plenković.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil nové údaje o ztrátách ukrajinských ozbrojených sil od začátku války. Podle něj činí počet padlých více než 46 000. Uvedl to v rozhovoru pro NBC News. Dodal, že desítky tisíc vojáků jsou nezvěstné nebo mohou být v zajetí. Kromě toho je 380 000 vojáků zraněno.
Portugalsko a Albánie se připojí k německému projektu evropského protiraketového štítu ESSI (European Sky Shield Initiative), čímž se počet zúčastněných států zvýší na 23. Tyto dvě země dosud téměř neměly žádné schopnosti protiraketové obrany, takže jejich přistoupení k iniciativě dává smysl. Projekt, zahájený Německem v říjnu 2022 v rámci NATO, usiluje o vytvoření vícevrstvého systému PVO v Evropě, který by se opíral o kombinaci německých systémů Skyranger 30 a IRIS-T SLM, amerických Patriot PAC-3 a izraelských Arrow 3. Přestože ESSI získává podporu napříč Evropou a dokonce i mezi nečleny NATO, jako jsou Švýcarsko a Rakousko, narazil i na kritiku, zejména ze strany Francie a Itálie. Ty namítají, že iniciativa upřednostňuje neevropské zbrojní systémy místo toho, aby podpořila domácí vývoj evropských řešení.
Německá CSU představila svůj „hlavní plán na posílení Bundeswehru a obrany Německa“, který zahrnuje masivní navýšení personálu, techniky i rozpočtu. Pokud by po volbách CSU obsadila ministerstvo obrany, favoritem na tuto pozici je Florian Hahn, současný mluvčí obranné politiky poslaneckého klubu CDU/CSU. Plán zahrnuje zvýšení síly Bundeswehru na 500 000 vojáků (včetně záloh), a to prostřednictvím znovuzavedení branné povinnosti. V materiální oblasti CSU požaduje „plnou výzbroj všech bojových jednotek“, včetně 300 nových tanků, 500 BVP a 2500 dalších vozidel. Dalším velkým cílem je vytvoření „dronové armády“ se 100 000 bojovými UAV domácí výroby. Námořnictvo má získat dronový nosič na ochranu Severního a Baltského moře, zatímco letectvo má obdržet 1000 řízených střel Taurus a má být vyvinuta nová střela s doletem 2500 km. Kromě toho plán počítá s posílením protivzdušné obrany (2000 nových záchytných raket pro IRIS-T, Patriot a Arrow), rozšířením kybernetických a vesmírných schopností a přísnější kontrolou dezinformací a hybridních hrozeb. CSU navrhuje obranný rozpočet ve výši 3 % HDP a zásadní reformu systému zadávání zakázek, včetně desetiletého plánování podle francouzského vzoru. Celkově jde o ambiciózní plán, který by Německo posunul k mnohem vyšším výdajům na obranu, než je současný stav – otázkou však zůstává jeho politická a ekonomická realizovatelnost.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, jak vnímali inflaci v lednu 2025 ruští obyvatelé. Podkladem bude výstup z průzkumu veřejného mínění, který pravidelně publikuje ruská centrální banka, údaje uvedené níže jsou tedy zcela oficiální.
V lednu 2025 vnímalo růst cen jako velmi výrazný 59% dotazovaných, což odpovídá úrovni na počátku roku 2024 (v lednu 2024 byl tento podíl 61%). Podíl dotazovaných podle kterých vzrostly ceny přiměřeně, byl 32%, a podle 6% ceny vzrostly jen nevýrazně. Že by se ceny snížily neuvedl nikdo, a pouze 2% dotazovaných uvedly, že na tento dotaz nedokáže odpovědět.
Při dotazu na produkty, u nichž vnímají dotazovaní, že se u nich v lednu 2025 zvýšily ceny výrazně, uvedlo 51%, že se jednalo o maso a drůbež, 49%, že u mléka a mléčných výrobků, 43%, že ovoce a zeleninu, 39%, že ryby a mořské plody, a 36%, že vejce. Celkově došlo podle dotazovaných, kteří nemají dostatečnou finanční rezervu, k meziroční inflaci na úrovni 17,5%, lépe situovaní dotazovaní uvedli, že vnímají růst cen na úrovni 15,4%. Pro srovnání, v lednu 2024 byly tyto hodnoty 18,2 a 14%.
Pokud se podíváme na aktuální ceny některých potravin v Rusku, vidíme, že například 82% máslo Ekonomik v balení o váze 150g stojí aktuálně 214,99 rublů, tedy v přepočtu přibližně 51Kč (86 Kč po přepočtení na u nás běžné balení o váze 250g). Kilogram krupicového cukru stojí 92,20 rublů, tedy v přepočtu přibližně 22 Kč. Obě tyto potraviny jsou tedy dražší, než v ČR,přičemž je potřeba zohlednit ještě i značně nižší kupní sílu značné části ruské populace.
Pro ty je dostupná určitá škála základních produktů se sociálními cenami, například 800 g pohanky za 61,99 rublů (tedy v přepočtu přibližně 15 Kč), při zohlednění například výše ruských důchodů je ale pro tyto vrstvy obyvatel i nákup dotovaných potravin jen o málo levnější, než jak je tomu u nás. Je tak evidentní, že centrální banka není schopna svými nástroji jakkoli snížit inflaci, která se udržuje na vysoké úrovni zejména díky státním investicím do zbrojního sektoru, pro obyvatele bez vazby na armádu nebo zbrojní sektor se ale finanční situace neustále zhoršuje.
Dnešní Třešnička™ bude ve znamení dobře odvedené práce. Česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu nejenže běží dál, ale stihla dodat už 1,6 milionu kusů velkorážové munice. Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci potvrdil, že financování je zajištěno minimálně do dubna a že česká diplomacie dál vyjednává s partnery o rozšíření pomoci. Ačkoliv jsme země o velikosti jednoho většího ruského regionu (toho, který si Moskva tradičně pamatuje jen při mobilizaci), podařilo se nám ukázat, že v praktické pomoci Ukrajině můžeme být vzorem. České ruce opět dodávají zbraně proti ruskému imperialismu – kašly kašly Suvorov/Rezun chrchly chrchly – ale i jako aktivní součást evropské bezpečnosti.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1089 #aktuvalka
Analýza 1089. dne ruské invaze na Ukrajinu 16.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://buff.ly/3EDZJA1
(2 403 slov, doba čtení 13 minut)
V noci zaútočila ruská armáda na Ukrajinu 143 drony Šahed. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo ráno potvrzeno zničení 95 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Dněpropetrovskou a Mykolajivskou oblastí. Dalších 46 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Kromě toho ruské síly odpálily z okupovaného Krymu dvě balistické rakety na Oděskou oblast, přičemž vzdušné síly jejich úspěšné zneškodnění zatím neoznámily.
Polský analytik Jarosław Wolski upozornil na zajímavou nesrovnalost – podle jeho odhadů chybí v ruské armádě přibližně 600–800 tanků a neupřesněné množství BMP z produkce roku 2024. Očekával, že na frontu dorazí více nových a repasovaných vozidel, avšak reálně bylo nasazeno jen asi 50 % předpokládaného počtu. Nabízí se dvě možná vysvětlení: buď Wolski přecenil schopnosti ruského obranného průmyslu, nebo Moskva vytváří nové, dosud neaktivní armády hluboko na svém území, které by mohly být připraveny na ofenzivu v létě 2025.
Neplecha v Rusku: Ruské výsadkové jednotky potvrdily dobytí Sverdlikova, přičemž východní část vesnice ještě drželo několik ukrajinských obránců.
Propagandista Radov potvrzuje, že okupanti Sverdlikovo ovládli, ale zároveň uvádí, že na východě vesnice se ještě držely ukrajinské jednotky. V současnosti zde ruské síly provádějí zabezpečovací operace, aby plně upevnily kontrolu nad tímto územím.
Podle ruského kanálu Slivočnyj Kapríz dochází v okolí města Sudža k pozičním bojům mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami. V jižní části Sverdlikova údajně ruské síly postoupily o přibližně 300 metrů směrem k demarkační linii mezi Ruskem a Ukrajinou. Předsunuté ruské pozice v obytné části vesnice byly následně ostřelovány ukrajinským dělostřelectvem.
Útočné jednotky ruských ozbrojených sil překročily říčku Lokňa a rozšířily pásmo kontroly na východním okraji Sverdlikova podél silnice Koreněvo–Sudža. V této oblasti postoupily přibližně o 700 metrů, přičemž jejich pozice jsou nadále pod palbou ukrajinských jednotek.
A dnes bude i Kurský lískáč™. Ruská 155. brigáda, proslulá svou schopností být opakovaně rozprášena na všech frontách, se rozhodla, že nejlepší taktikou bude uspořádat přehlídku pod rudými vlajkami přímo na ukrajinské frontě. Výsledkem je samozřejmě naprostý chaos. Jak hlásí ruské zdroje, kolona 155. brigády se v plné parádě vydala po zaminované cestě přímo do rojů ukrajinských dronů, a pokud měl někdo v Kremlu pocit, že to bude velkolepá ukázka síly, tak měl pravdu – ukázka to skutečně byla.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje na západním břehu řeky Oskil, kde se rusové snaží prorazit u Fiholivky, stejně jako u Dvoričné a Západného. Ve směru na Kupjansk pokračují poziční boje u Synkivky, zatímco jižněji se bojuje na jihu Kruhljakivky, u vesnice Stepy, v Jampolivce a v Serebrjanském lese. Postup okupantů jsme zde však nezaznamenali.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru přichází v poslední době málo informací. Rusové nadále ostřelují část města západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což potvrzuje, že tuto oblast stále drží ukrajinské ozbrojené složky. Boje probíhají i na severu a jihu města.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné výrazné změny.
Ve směru na Pokrovsk se rusové s novými posilami opět pokoušejí převzít iniciativu. Těžké boje se odehrávají v Piščaném, Kotlyne, Udačném, Uspenivce, Záporižiji a Andrijivce. Menší postup okupantů hlásí DeepstateUA pouze v okolí Záporožiji a Andrijivky, kde se snaží dostat na jih směrem k vesnici Ulakly. Situace je zde pro obránce obtížná, ale prozatím relativně stabilní.
Západně od Kurachového je situace po včerejších silných ruských útocích velice složitá. Rusové se dostali z jihu k vesnici Ulakly a stejným směrem se pokoušejí proniknout do Konstantinopile. Ukrajinské zdroje popisují situaci jako kritickou. Celkově se jedná o další kapsu, ze které se budou muset ukrajinské jednotky pravděpodobně stáhnout pod palbou okupantů.
Ve směru na Velikou Novosilku se situace rapidně zhoršila. Na sever od města se okupantům podařilo překročit řeku Morke Jaly, obejít vesnici Novy Komar a dostat se do Novoočeretuvate. Ukrajinská obrana v tomto sektoru prozatím není dostatečně silná a okupanti se tak mohou pomalu přibližovat hlavní ukrajinské opevněné obranné linii v tomto směru.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy zaslaly evropským vládám seznam otázek týkajících se jejich účasti na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zajímají se především o to, jaké kroky od Washingtonu spojenci očekávají. O dokumentu, který byl odeslán minulý týden, informuje agentura Reuters. Obsahuje šest bodů a otázek zaměřených na evropské kroky i podíl USA. Podle agentury mnoho evropských vlád tento přístup uvítá, protože daly najevo, že bezpečnostní záruky mohou poskytnout pouze s podporou Washingtonu. „Jaké požadavky na podporu USA, pokud vůbec nějaké, by vaše vláda považovala za nezbytné pro svou účast na těchto bezpečnostních ujednáních? Zejména jaké krátkodobé a dlouhodobé zdroje by podle vás měly Spojené státy poskytnout?“ ptá se Washington. Dokument rovněž zjišťuje, které evropské a/nebo třetí země by podle respondentů mohly nebo chtěly být součástí takového ujednání a zda by jejich vláda byla ochotná rozmístit jednotky na Ukrajině v rámci mírového uspořádání. Washington se také zajímá o to, jaké kroky by USA, jejich spojenci a partneři měli být připraveni podniknout v případě ruského útoku na tyto síly. „Jaké další schopnosti, vybavení a možnosti údržby je vaše vláda připravena poskytnout Ukrajině, aby zlepšila svou vyjednávací pozici a zvýšila tlak na Rusko?“ stojí v dokumentu. Dále se Spojené státy dotazují, jaké kroky by vlády byly ochotny podniknout k posílení sankcí proti Rusku, včetně přísnějšího vymáhání stávajících opatření. Dva evropští diplomaté uvedli, že diskuse o společné odpovědi Evropy stále probíhají, přičemž někteří se domnívají, že reakce by měla být kolektivní.
Ráno 16. února uspořádali evropští ministři zahraničí, kteří se účastní Mnichovské bezpečnostní konference, neformální schůzku zaměřenou na podporu Ukrajiny. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaia Kallas zdůraznila, že Evropa je pevně jednotná v podpoře Ukrajiny a posilování vlastní obrany. „Brzy přijdeme s novými iniciativami, které tento proces posunou vpřed,“ uvedla Kallas. Podle médií to byla právě ona, kdo setkání svolal. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna konstatoval, že existuje „jasné porozumění“ ohledně nutnosti pokračující podpory Ukrajiny, zesílení tlaku na Rusko a posílení obranných schopností Evropy: „Budeme pokračovat dál.“ Připomeňme, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil, že Evropa se nebude účastnit jednání o řešení rusko-ukrajinské války. Zároveň ale slíbil, že její zájmy budou brány v potaz.
Finský prezident Alexander Stubb se domnívá, že Evropská unie by měla také mít zvláštního zástupce pro Ukrajinu, aby sehrála významnou roli v jakémkoli mírovém procesu. O jeho návrhu informuje agentura Reuters. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci Stubb uvedl, že EU by měla postupovat „podobně jako v Kosovu“. Během války v Kosovu v letech 1998–1999 měla EU zvláštního zmocněnce, kterým byl Martti Ahtisaari. „Evropa potřebuje zvláštního vyslance, jako byl Martti Ahtisaari, a poté jeho zástupce na úrovni… Kellogga, … a tím získáme přímý zájem na věci,“ vysvětlil Stubb. Jeho názor podpořil i chorvatský premiér Andrej Plenković. „Co nám v posledních letech v otázce Ukrajiny chybělo, je jedna osoba, která by byla vysoce respektovaná všemi – jak v Moskvě, tak v Kyjevě, a která by měla podporu ve Washingtonu, evropských metropolích i mezi dalšími lídry, včetně států Globálního Jihu. [Osoba], která by měla autoritu vést mírová jednání,“ uvedl Plenković.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil nové údaje o ztrátách ukrajinských ozbrojených sil od začátku války. Podle něj činí počet padlých více než 46 000. Uvedl to v rozhovoru pro NBC News. Dodal, že desítky tisíc vojáků jsou nezvěstné nebo mohou být v zajetí. Kromě toho je 380 000 vojáků zraněno.
Portugalsko a Albánie se připojí k německému projektu evropského protiraketového štítu ESSI (European Sky Shield Initiative), čímž se počet zúčastněných států zvýší na 23. Tyto dvě země dosud téměř neměly žádné schopnosti protiraketové obrany, takže jejich přistoupení k iniciativě dává smysl. Projekt, zahájený Německem v říjnu 2022 v rámci NATO, usiluje o vytvoření vícevrstvého systému PVO v Evropě, který by se opíral o kombinaci německých systémů Skyranger 30 a IRIS-T SLM, amerických Patriot PAC-3 a izraelských Arrow 3. Přestože ESSI získává podporu napříč Evropou a dokonce i mezi nečleny NATO, jako jsou Švýcarsko a Rakousko, narazil i na kritiku, zejména ze strany Francie a Itálie. Ty namítají, že iniciativa upřednostňuje neevropské zbrojní systémy místo toho, aby podpořila domácí vývoj evropských řešení.
Německá CSU představila svůj „hlavní plán na posílení Bundeswehru a obrany Německa“, který zahrnuje masivní navýšení personálu, techniky i rozpočtu. Pokud by po volbách CSU obsadila ministerstvo obrany, favoritem na tuto pozici je Florian Hahn, současný mluvčí obranné politiky poslaneckého klubu CDU/CSU. Plán zahrnuje zvýšení síly Bundeswehru na 500 000 vojáků (včetně záloh), a to prostřednictvím znovuzavedení branné povinnosti. V materiální oblasti CSU požaduje „plnou výzbroj všech bojových jednotek“, včetně 300 nových tanků, 500 BVP a 2500 dalších vozidel. Dalším velkým cílem je vytvoření „dronové armády“ se 100 000 bojovými UAV domácí výroby. Námořnictvo má získat dronový nosič na ochranu Severního a Baltského moře, zatímco letectvo má obdržet 1000 řízených střel Taurus a má být vyvinuta nová střela s doletem 2500 km. Kromě toho plán počítá s posílením protivzdušné obrany (2000 nových záchytných raket pro IRIS-T, Patriot a Arrow), rozšířením kybernetických a vesmírných schopností a přísnější kontrolou dezinformací a hybridních hrozeb. CSU navrhuje obranný rozpočet ve výši 3 % HDP a zásadní reformu systému zadávání zakázek, včetně desetiletého plánování podle francouzského vzoru. Celkově jde o ambiciózní plán, který by Německo posunul k mnohem vyšším výdajům na obranu, než je současný stav – otázkou však zůstává jeho politická a ekonomická realizovatelnost.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, jak vnímali inflaci v lednu 2025 ruští obyvatelé. Podkladem bude výstup z průzkumu veřejného mínění, který pravidelně publikuje ruská centrální banka, údaje uvedené níže jsou tedy zcela oficiální.
V lednu 2025 vnímalo růst cen jako velmi výrazný 59% dotazovaných, což odpovídá úrovni na počátku roku 2024 (v lednu 2024 byl tento podíl 61%). Podíl dotazovaných podle kterých vzrostly ceny přiměřeně, byl 32%, a podle 6% ceny vzrostly jen nevýrazně. Že by se ceny snížily neuvedl nikdo, a pouze 2% dotazovaných uvedly, že na tento dotaz nedokáže odpovědět.
Při dotazu na produkty, u nichž vnímají dotazovaní, že se u nich v lednu 2025 zvýšily ceny výrazně, uvedlo 51%, že se jednalo o maso a drůbež, 49%, že u mléka a mléčných výrobků, 43%, že ovoce a zeleninu, 39%, že ryby a mořské plody, a 36%, že vejce. Celkově došlo podle dotazovaných, kteří nemají dostatečnou finanční rezervu, k meziroční inflaci na úrovni 17,5%, lépe situovaní dotazovaní uvedli, že vnímají růst cen na úrovni 15,4%. Pro srovnání, v lednu 2024 byly tyto hodnoty 18,2 a 14%.
Pokud se podíváme na aktuální ceny některých potravin v Rusku, vidíme, že například 82% máslo Ekonomik v balení o váze 150g stojí aktuálně 214,99 rublů, tedy v přepočtu přibližně 51Kč (86 Kč po přepočtení na u nás běžné balení o váze 250g). Kilogram krupicového cukru stojí 92,20 rublů, tedy v přepočtu přibližně 22 Kč. Obě tyto potraviny jsou tedy dražší, než v ČR,přičemž je potřeba zohlednit ještě i značně nižší kupní sílu značné části ruské populace.
Pro ty je dostupná určitá škála základních produktů se sociálními cenami, například 800 g pohanky za 61,99 rublů (tedy v přepočtu přibližně 15 Kč), při zohlednění například výše ruských důchodů je ale pro tyto vrstvy obyvatel i nákup dotovaných potravin jen o málo levnější, než jak je tomu u nás. Je tak evidentní, že centrální banka není schopna svými nástroji jakkoli snížit inflaci, která se udržuje na vysoké úrovni zejména díky státním investicím do zbrojního sektoru, pro obyvatele bez vazby na armádu nebo zbrojní sektor se ale finanční situace neustále zhoršuje.
Dnešní Třešnička™ bude ve znamení dobře odvedené práce. Česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu nejenže běží dál, ale stihla dodat už 1,6 milionu kusů velkorážové munice. Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci potvrdil, že financování je zajištěno minimálně do dubna a že česká diplomacie dál vyjednává s partnery o rozšíření pomoci. Ačkoliv jsme země o velikosti jednoho většího ruského regionu (toho, který si Moskva tradičně pamatuje jen při mobilizaci), podařilo se nám ukázat, že v praktické pomoci Ukrajině můžeme být vzorem. České ruce opět dodávají zbraně proti ruskému imperialismu – kašly kašly Suvorov/Rezun chrchly chrchly – ale i jako aktivní součást evropské bezpečnosti.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1090 #aktuvalka
Analýza 1090. dne ruské invaze na Ukrajinu 17.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-02-2025/
(2 783 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 17. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 147 útočnými drony Šahed a různými typy dronových simulátorů. Protivzdušná obrana zneškodnila 83 cílů. O útoku informovalo Vojenské letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 59 nepřátelských dronů bylo ztraceno v terénu.
V noci na 17. února zaútočily ukrajinské drony na dva podniky v ruském Krasnodarském kraji, které pracují pro ruský vojensko-průmyslový komplex – Ilský ropný rafinérský závod a ropnou čerpací stanici Kropotkinskaja. O útoku informoval server Hromadské zdroj v SBU. Podle dostupných informací byly cíle napadeny drony Bezpečnostní služby Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny. V oblasti Ilského ropného rafinérského závodu zaznělo nejméně 20 explozí a v areálu závodu vypukl požár. Tento závod zahrnuje šest technologických jednotek pro rafinaci ropy s celkovou kapacitou 6,6 milionu tun ročně. Již v únoru loňského roku tento závod zasáhly drony SBU, přičemž tehdy došlo k poškození primární rafinační jednotky v hodnotě 50 milionů dolarů. Ropná čerpací stanice Kropotkinskaja je největší čerpací stanicí Kaspického ropovodního konsorcia v Rusku. V důsledku útoku stanice přestala fungovat a byla odstavena z provozu. Podle informovaného zdroje je nyní ropa přečerpávána mimo tuto stanici.
Neplecha v Rusku: Ukrajinské ozbrojené složky odrazily útok ruských mariňáků u Nikolského
Po dobytí Sverdikova pokračují ruští vysadkáři v tlaku na ukrajinské linie v okolí. U Kamyševky se Rusům podařilo postoupit o 400 metrů. Ukrajinci se v tomto směru brání v lesních remízcích, které pak musí rusové jednotlivě ničit.
Těžké boje pokračují u Kurilovky kde se Ukrajinci měli pokusit 4 neúspěšně o útok. Rusům se mělo podařit vstoupit do Kurilovky.
Ukrajinci pak ustoupili ze Sverdlikova do lesních pásů za vesnicí a zakopali se zde. Rusové se v současnosti nacházejí přibližně 8 kilometrů od dálnice 38K-004, která je důležitou zásobovací tepnou pro ukrajinské jednotky. Da se předpokládá, že se ukrajinské síly soustředí na udržení stabilní linie aby předešla možnému přetnutí této tepny.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman okupanti podle DeepstateUA obsadili území mezi Fiholyvkou a Novomlynskem. Ruské předmostí na západním břehu Oskilu se tak pomalu, ale jistě rozrůstá. Ve směru na Kupjansk a dále na jih pokračují boje na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují těžké boje. Rusové zde začali používat FPV drony vedené přes optická vlákna, které ukrajinským ozbrojeným složkám komplikují logistiku a evakuaci raněných.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny.
Ve výběžku na Pokrovsk pokračují boje u Lysivky, jižně od Dačenského, u Piščaného, Kotlyném a u Udačného. Více na jih se zvedla ruská aktivita u Nadijivky, přes kterou se okupanti snaží dostat k hranicícm Dniproperovské oblasti a ještě více na jih okupanti nyní drží prakticky celou vesnici Sribné a tlačí zde také směrem na západ. V Andrijivce se obránci pokouší zpomalit okupanty pomocí protiútoků, ale výrazné změny jsme zde nezaregistrovali.
Západně od Kurachového hlásí ukrajinský projekt DeepstateUA ruský postup severně od Dačného, ale některé jiné ukrajinské zdroje mluví o tom, že se ukrajinské jednotky stáhly z celé kapsy východně od vesnice Ulakly. Zatím není jasné, jaká je situace doopravdy, je však pravdou, že vzhledem k tomu, že se okupantům podařilo v Ulaklách už včera uchytit, stala se cesta z Dačného do Konstantynopilu prakticky nevyužitelná. V Ulaklách samotných pokračovaly těžké boje a okupanti se snažili z jihu probít i do Konstantynopilu, což se jim však nepodařilo.
Západně od Veliké Novosilky postoupili okupanti přibližně jeden kilometr ve směru na Novosilku
Diplomatické a politické události:
Evropa plánuje vyslat na Ukrajinu 25 000 až 30 000 vojáků, kteří budou „připraveni ukázat sílu“ v případě druhého ruského útoku. Největší kontingent by mohli tvořit francouzští vojáci. O tom informuje The Washington Post, který se odvolává na nejnovější diskuse probíhající v Evropě. Podle těchto informací budou evropští vojáci nasazeni mimo kontaktní linii. Zároveň mohou být tyto síly podpořeny většími jednotkami umístěnými mimo Ukrajinu, pokud bude nutné rychlé posílení obrany. Dva vysocí představitelé, kteří mluvili s novináři, uvedli, že Francie je připravena poskytnout největší počet vojáků – asi 10 000. Ostatní evropští spojenci údajně čelí omezeným kapacitám svých ozbrojených sil. Další zdroje WP uvádějí, že i když americká administrativa odmítla vyslat své vojáky na Ukrajinu, nevylučuje možnost evropské podpory. USA proto zaslaly Evropě seznam otázek týkajících se možné americké pomoci v tomto scénáři. Podle evropských zdrojů by USA mohly pomoci zpravodajskými informacemi, případně leteckým krytím nebo protivzdušnou obranou, aby ochránily evropské síly.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je „připraven a ochoten“ vyslat britské vojáky jako mírový kontingent po uzavření mírové dohody týkající se války mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl to ve svém článku pro The Telegraph. Zdůraznil, že toto rozhodnutí neučinil bez rozvahy a poznamenal, že Spojené království je připraveno hrát vedoucí roli v urychlení prací na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. To zahrnuje další podporu ukrajinské armády, na kterou Londýn již vyčlenil 3 miliardy liber ročně do roku 2030. „To ale také znamená ochotu a touhu přispět k zajištění bezpečnosti Ukrajiny nasazením našich vojáků, pokud to bude nutné. Neříkám to lehkovážně a uvědomuji si odpovědnost, která přichází s ohrožením britských vojáků. Ale jakákoli role při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny znamená zajištění bezpečnosti našeho kontinentu a této země,“ zdůraznil Starmer. Britský premiér také dodal, že konec této války „nemůže být jen dočasnou pauzou před dalším Putinovým útokem“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že nadcházející dny a týdny ukážou, zda je ruský vůdce Vladimir Putin skutečně oddán míru na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru pro CBS News. Rubio připomněl, že minulý týden americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem. Podle něj Putin během tohoto hovoru „vyjádřil svůj zájem o mír“. „Teď je samozřejmě potřeba jednat, takže následující týdny a dny rozhodnou, zda to (Putinova slova o míru – pozn. red.) myslí vážně, nebo ne,“ uvedl Rubio. Podle něj Trump v rozhovoru jasně vyjádřil svou vizi ukončení války. Chce „trvalý mír a ochranu ukrajinské suverenity“ a také záruky, že v příštích letech nezačne nová invaze. „Nakonec, jeden telefonát mír nepřinese. Jeden telefonát nevyřeší tak složitou válku. Ale mohu říct, že Donald Trump je jediným lídrem na světě, který může tento proces potenciálně nastartovat,“ prohlásil ministr zahraničí. Marco Rubio také poznamenal, že jednání o ukončení války na Ukrajině dosud nezačala. Podle něj se Ukrajina musí jednání účastnit, protože byla napadena. Zapojiť by se měl i Evropská unie, protože její členské státy uvalily sankce na Rusko a „přispěly svým dílem“. „V tuto chvíli žádný proces (mírových jednání – pozn. red.) neprobíhá. Zatím došlo pouze k telefonátu mezi Putinem a Trumpem, během něhož obě strany vyjádřily zájem o ukončení tohoto konfliktu. Předpokládám, že budou následovat další rozhovory, které určí, jak bude vypadat proces diskusí, a teprve poté možná budeme moci sdílet podrobnější informace,“ uvedl Rubio.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že je připraven umožnit evropským zemím nakupovat americké zbraně pro Ukrajinu. O tom informuje Bloomberg. Agentura poukazuje na to, že takový krok by umožnil Ukrajině používat americké zbraně i v případě, že by USA zastavily svou vojenskou podporu, protože Trump se snaží ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Není však jasné, zda bude tento scénář realizován. Podle Bloombergu Trumpova administrativa sdělila západním spojencům, že chce, aby nakupovali americké zbraně a vojenské vybavení k zachování alianční spolupráce v rámci NATO. Tým amerického prezidenta také při jednáních o bezpečnostních vztazích prosazoval, aby Evropa nakupovala více americké energie. Připomeňme, že Reuters dříve uvedl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce přimět evropské spojence Ukrajiny k větším nákupům amerických zbraní pro Kyjev před možnými mírovými jednáními s Ruskem. Zvláštní zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg odmítl tyto záměry potvrdit nebo vyvrátit, ale uvedl: „USA vždy rády prodávají americké zbraně, protože to posiluje naši ekonomiku. Existuje mnoho možností. Teď je všechno na stole.“
Zvláštní zástupce amerického prezidenta pro válku na Ukrajině Keith Kellogg přijede na Ukrajinu 20. února. Během návštěvy se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vrchním velitelem Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandrem Syrským. Zelensky to oznámil novinářům během videokonference. Očekává se, že Kellogg zůstane na Ukrajině přibližně dva dny, během nichž, jak Zelensky doufá, navštíví frontovou linii i velitele některých ukrajinských brigád. „Chci, aby prostudoval všechny otázky a detaily, aby především hovořil s našimi vojáky […] ,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle něj povede s Kelloggem „širokou diskusi“ o bezpečnostních zárukách a po jeho návštěvě Zelensky očekává, že je Kellogg „pochopí“ při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zvláštní zástupce amerického prezidenta pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg také ujistil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebude nucen přijmout mírovou dohodu s Ruskem. Rozhodnutí bude zcela na něm a ukrajinském lidu. Kellogg to uvedl novinářům po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, cituje ho Radio Svoboda. Jeho slova zazněla v souvislosti s nadcházející schůzkou amerických a ruských zástupců v Saúdské Arábii, na níž se obě strany dohodly po telefonickém rozhovoru mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Evropští lídři, kteří byli Paříží pozváni na neformální summit, budou diskutovat o tom, jak zabránit tomu, aby mírové rozhovory o Ukrajině skončily jako odměna za ruskou agresi. Tuto informaci oznámil španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, uvádí agentura Reuters. „Válka agresora nemůže být odměněna, nemůžeme povzbuzovat další k zahajování válek agresivity,“ uvedl. Ministr je přesvědčen, že Rusko bude nadále útočit a ostřelovat Ukrajinu, a proto v současnosti nevidí „mír na obzoru“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot prohlásil, že v současnosti je „nemyslitelné“, aby se Rusko znovu připojilo ke skupině G7, jak dříve uvedl americký prezident Donald Trump. Slova francouzského představitele cituje Figaro. Barrot zdůraznil, že Rusko dnes „není vyspělou demokracií“, a proto je jeho návrat do G7 nepřijatelný. „Rusko se chová čím dál méně jako demokracie, bezostyšně a bez překážek útočí na další členy G7, takže to není přijatelné,“ zdůraznil francouzský ministr zahraničí. Zároveň však Jean-Noël Barrot uvedl, že pokud bude po skončení války na Ukrajině dosaženo „spravedlivého a trvalého míru“, může se Rusko do G7 vrátit. „V budoucnu, proč ne? Odpovědnost za tuto válku proti Ukrajině leží na bedrech Putina, nebyl to ruský lid, kdo tuto válku začal. Pokud po vytvoření podmínek pro spravedlivý a trvalý mír dokážeme obnovit interakci s ruským lidem, jsou možné i další diplomatické vztahy,“ uvedl.
Několik evropských zemí nebylo pozváno na neformální summit v Paříži, kde se bude diskutovat o válce na Ukrajině a pravděpodobně také o myšlence vyslání evropských mírových sil po skončení konfliktu. To vyvolalo rozhořčení mezi některými státy. Informuje Le Monde. Podle zdroje v české vládě není v Evropě žádná jiná země, která by měla více ukrajinských uprchlíků na obyvatele než Česko. Navíc Česká republika organizuje „jeden z nejefektivnějších systémů dodávek zbraní“, čímž pravděpodobně narážel na českou iniciativu na dodávky munice Ukrajině. „Pokud vezmeme v úvahu Polsko, není žádná jiná země blíže válce než Česká republika,“ uvedl zdroj z české vlády a odsoudil „aroganci“ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Mezitím poradce pro obranu a bezpečnost dočasného rumunského prezidenta Ilieho Bolognese, Cristian Diaconescu, vyjádřil lítost, že jeho země nebyla pozvána do Paříže „navzdory svému úsilí“. „Témata jednání nebudou souviset s bezpečností a stabilitou východního křídla NATO, zejména oblasti Černého moře, a co je velmi důležité – nebudou přijata žádná rozhodnutí. Mohu vás ale ujistit, že budou následovat další kroky, do kterých budeme zahrnuti,“ uvedl Diaconescu. Kritiku vyjádřila i slovinská prezidentka Nataša Pirc Musar, která uvedla, že nepozváním všech evropských zemí dávají organizátoři pařížského summitu najevo, že ani v rámci EU nejsou všechny státy považovány za rovnocenné. Podle ní „toto není Evropa“, která by mohla být důstojným partnerem pro Spojené státy, cituje ji Le Monde na základě vyjádření slovinské Radiotelevizije Slovenija.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme strategii boje s inflací v Rusku, kde na pomoc centrální bance (jejíž možnosti ovlivňování inflace jsou v poslední době poněkud omezené, jak jsme už několikrát informovali) přispěchala s pomoci statistická agentura Rosstat. Na úvod připomeňme, že na zasedání centrální banky minulý pátek nedošlo ke změně úrokové sazby, která je tak stále na úrovni 21%.
Rosstat přistoupil k boji s inflací z té strany, že provedl důkladnou analýzu spotřebního koše, který slouží pro výpočet inflace, a provedl v něm plošné úpravy. Počet produktů, které se podílí na spotřebním koši, byl snížen z 566 na 556, u mnoha druhů zboží byla také zobecněna jejich specifikace (a lze tedy zvolit takový, u kterého se cena zvýšila nejméně). Například místo “fotbalový míč“ je nyní uvedeno “sportovní míč“ , namísto “červená cihla“ je nyní pouze “cihla“. Také byla upravena metodika sběru údajů, aby bylo možné lépe dosáhnout předpokládaných výsledků.
Díky tomu bylo možné oznámit, že meziroční inflace klesla v lednu 2025 z 1,02% na 9,92%, při meziměsíční inflaci 1,23%. Díky takto dobrým výsledkům, publikovaným Rosstatem, byla vytvořena možnost snížení základní úrokové sazby centrální bankou, a to již v březnu nebo dubnu roku 2025. Tyto údaje sice neodpovídají vlastním analýzám ruské centrální banky, nicméně analýzy Rosstatu mají u ruské vlády vyšší váhu, a tak lze v budoucnu očekávat tlak na centrální banku směřující ke snížení úrokových sazeb, bez ohledu na to, jaká je reálná úroveň inflace v Rusku.
Dnešní Třešnička™ bude o konspirační teorii, která se stala praxí… nebo tak něco. Zdá se, že se dezoláti konečně dočkali zadostiučinění, byť s poněkud pomotanou chronologií. Vzpomínáte na ty skazky o tom, že je Ukrajina jen loutkou USA a Putin tam musí chtě nechtě vlítnout, aby chránil svou “sféru”? Sice to nebyla pravda, ale mohla by být – doslova. Trump se totiž zjevně rozhodl vyměnit geopolitiku za korporátní dealování s topícím se podnikem. Ukrajina v tomto byznysu už není statečný spojenec, který brání Evropu před ruskou agresí, ale je to teď jakýsi „prémiový balíček“, kde k hrdinství zdarma dostanete i splátkový kalendář horší než Německo po válce. Versailles pro napadeného, tentokrát pod záštitou Newyorského práva. “Hele to ani nemusíte číst, jen to podepište. Nám letí letadlo, honem!” Zelenskyj si možná myslel, že Trumpa zaujme nabídkou těžebních práv jako pojistkou proti ruské invazi. Místo toho dostal návrh na ekonomickou okupaci, která by Ukrajinu přeměnila na surovinovou kolonii s permanentním odvodem desátku do Washingtonu. Když už Amerika poslala miliardy na obranu, proč si je rovnou nevyžádat zpět i s pořádným dílem z koláče ukrajinského HDP, že? A tak teď Kyjev čelí klasické trumpovské „nabídce, která se neodmítá“: buď přijmete naše podmínky, nebo si Putin přijde vzít, co zbyde. Možná by příště bylo lepší nevyjednávat v Trump Tower, kde se obchody neuzavírají férově, ale jen ve prospěch toho, kdo vlastní barák. Nelze se pak divit, že Ukrajinci, byť pod tlakem času i okolností nabídku vrátili.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1090 #aktuvalka
Analýza 1090. dne ruské invaze na Ukrajinu 17.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-02-2025/
(2 783 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 17. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 147 útočnými drony Šahed a různými typy dronových simulátorů. Protivzdušná obrana zneškodnila 83 cílů. O útoku informovalo Vojenské letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 59 nepřátelských dronů bylo ztraceno v terénu.
V noci na 17. února zaútočily ukrajinské drony na dva podniky v ruském Krasnodarském kraji, které pracují pro ruský vojensko-průmyslový komplex – Ilský ropný rafinérský závod a ropnou čerpací stanici Kropotkinskaja. O útoku informoval server Hromadské zdroj v SBU. Podle dostupných informací byly cíle napadeny drony Bezpečnostní služby Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny. V oblasti Ilského ropného rafinérského závodu zaznělo nejméně 20 explozí a v areálu závodu vypukl požár. Tento závod zahrnuje šest technologických jednotek pro rafinaci ropy s celkovou kapacitou 6,6 milionu tun ročně. Již v únoru loňského roku tento závod zasáhly drony SBU, přičemž tehdy došlo k poškození primární rafinační jednotky v hodnotě 50 milionů dolarů. Ropná čerpací stanice Kropotkinskaja je největší čerpací stanicí Kaspického ropovodního konsorcia v Rusku. V důsledku útoku stanice přestala fungovat a byla odstavena z provozu. Podle informovaného zdroje je nyní ropa přečerpávána mimo tuto stanici.
Neplecha v Rusku: Ukrajinské ozbrojené složky odrazily útok ruských mariňáků u Nikolského
Po dobytí Sverdikova pokračují ruští vysadkáři v tlaku na ukrajinské linie v okolí. U Kamyševky se Rusům podařilo postoupit o 400 metrů. Ukrajinci se v tomto směru brání v lesních remízcích, které pak musí rusové jednotlivě ničit.
Těžké boje pokračují u Kurilovky kde se Ukrajinci měli pokusit 4 neúspěšně o útok. Rusům se mělo podařit vstoupit do Kurilovky.
Ukrajinci pak ustoupili ze Sverdlikova do lesních pásů za vesnicí a zakopali se zde. Rusové se v současnosti nacházejí přibližně 8 kilometrů od dálnice 38K-004, která je důležitou zásobovací tepnou pro ukrajinské jednotky. Da se předpokládá, že se ukrajinské síly soustředí na udržení stabilní linie aby předešla možnému přetnutí této tepny.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman okupanti podle DeepstateUA obsadili území mezi Fiholyvkou a Novomlynskem. Ruské předmostí na západním břehu Oskilu se tak pomalu, ale jistě rozrůstá. Ve směru na Kupjansk a dále na jih pokračují boje na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují těžké boje. Rusové zde začali používat FPV drony vedené přes optická vlákna, které ukrajinským ozbrojeným složkám komplikují logistiku a evakuaci raněných.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny.
Ve výběžku na Pokrovsk pokračují boje u Lysivky, jižně od Dačenského, u Piščaného, Kotlyném a u Udačného. Více na jih se zvedla ruská aktivita u Nadijivky, přes kterou se okupanti snaží dostat k hranicícm Dniproperovské oblasti a ještě více na jih okupanti nyní drží prakticky celou vesnici Sribné a tlačí zde také směrem na západ. V Andrijivce se obránci pokouší zpomalit okupanty pomocí protiútoků, ale výrazné změny jsme zde nezaregistrovali.
Západně od Kurachového hlásí ukrajinský projekt DeepstateUA ruský postup severně od Dačného, ale některé jiné ukrajinské zdroje mluví o tom, že se ukrajinské jednotky stáhly z celé kapsy východně od vesnice Ulakly. Zatím není jasné, jaká je situace doopravdy, je však pravdou, že vzhledem k tomu, že se okupantům podařilo v Ulaklách už včera uchytit, stala se cesta z Dačného do Konstantynopilu prakticky nevyužitelná. V Ulaklách samotných pokračovaly těžké boje a okupanti se snažili z jihu probít i do Konstantynopilu, což se jim však nepodařilo.
Západně od Veliké Novosilky postoupili okupanti přibližně jeden kilometr ve směru na Novosilku
Diplomatické a politické události:
Evropa plánuje vyslat na Ukrajinu 25 000 až 30 000 vojáků, kteří budou „připraveni ukázat sílu“ v případě druhého ruského útoku. Největší kontingent by mohli tvořit francouzští vojáci. O tom informuje The Washington Post, který se odvolává na nejnovější diskuse probíhající v Evropě. Podle těchto informací budou evropští vojáci nasazeni mimo kontaktní linii. Zároveň mohou být tyto síly podpořeny většími jednotkami umístěnými mimo Ukrajinu, pokud bude nutné rychlé posílení obrany. Dva vysocí představitelé, kteří mluvili s novináři, uvedli, že Francie je připravena poskytnout největší počet vojáků – asi 10 000. Ostatní evropští spojenci údajně čelí omezeným kapacitám svých ozbrojených sil. Další zdroje WP uvádějí, že i když americká administrativa odmítla vyslat své vojáky na Ukrajinu, nevylučuje možnost evropské podpory. USA proto zaslaly Evropě seznam otázek týkajících se možné americké pomoci v tomto scénáři. Podle evropských zdrojů by USA mohly pomoci zpravodajskými informacemi, případně leteckým krytím nebo protivzdušnou obranou, aby ochránily evropské síly.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je „připraven a ochoten“ vyslat britské vojáky jako mírový kontingent po uzavření mírové dohody týkající se války mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl to ve svém článku pro The Telegraph. Zdůraznil, že toto rozhodnutí neučinil bez rozvahy a poznamenal, že Spojené království je připraveno hrát vedoucí roli v urychlení prací na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. To zahrnuje další podporu ukrajinské armády, na kterou Londýn již vyčlenil 3 miliardy liber ročně do roku 2030. „To ale také znamená ochotu a touhu přispět k zajištění bezpečnosti Ukrajiny nasazením našich vojáků, pokud to bude nutné. Neříkám to lehkovážně a uvědomuji si odpovědnost, která přichází s ohrožením britských vojáků. Ale jakákoli role při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny znamená zajištění bezpečnosti našeho kontinentu a této země,“ zdůraznil Starmer. Britský premiér také dodal, že konec této války „nemůže být jen dočasnou pauzou před dalším Putinovým útokem“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že nadcházející dny a týdny ukážou, zda je ruský vůdce Vladimir Putin skutečně oddán míru na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru pro CBS News. Rubio připomněl, že minulý týden americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem. Podle něj Putin během tohoto hovoru „vyjádřil svůj zájem o mír“. „Teď je samozřejmě potřeba jednat, takže následující týdny a dny rozhodnou, zda to (Putinova slova o míru – pozn. red.) myslí vážně, nebo ne,“ uvedl Rubio. Podle něj Trump v rozhovoru jasně vyjádřil svou vizi ukončení války. Chce „trvalý mír a ochranu ukrajinské suverenity“ a také záruky, že v příštích letech nezačne nová invaze. „Nakonec, jeden telefonát mír nepřinese. Jeden telefonát nevyřeší tak složitou válku. Ale mohu říct, že Donald Trump je jediným lídrem na světě, který může tento proces potenciálně nastartovat,“ prohlásil ministr zahraničí. Marco Rubio také poznamenal, že jednání o ukončení války na Ukrajině dosud nezačala. Podle něj se Ukrajina musí jednání účastnit, protože byla napadena. Zapojiť by se měl i Evropská unie, protože její členské státy uvalily sankce na Rusko a „přispěly svým dílem“. „V tuto chvíli žádný proces (mírových jednání – pozn. red.) neprobíhá. Zatím došlo pouze k telefonátu mezi Putinem a Trumpem, během něhož obě strany vyjádřily zájem o ukončení tohoto konfliktu. Předpokládám, že budou následovat další rozhovory, které určí, jak bude vypadat proces diskusí, a teprve poté možná budeme moci sdílet podrobnější informace,“ uvedl Rubio.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že je připraven umožnit evropským zemím nakupovat americké zbraně pro Ukrajinu. O tom informuje Bloomberg. Agentura poukazuje na to, že takový krok by umožnil Ukrajině používat americké zbraně i v případě, že by USA zastavily svou vojenskou podporu, protože Trump se snaží ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Není však jasné, zda bude tento scénář realizován. Podle Bloombergu Trumpova administrativa sdělila západním spojencům, že chce, aby nakupovali americké zbraně a vojenské vybavení k zachování alianční spolupráce v rámci NATO. Tým amerického prezidenta také při jednáních o bezpečnostních vztazích prosazoval, aby Evropa nakupovala více americké energie. Připomeňme, že Reuters dříve uvedl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce přimět evropské spojence Ukrajiny k větším nákupům amerických zbraní pro Kyjev před možnými mírovými jednáními s Ruskem. Zvláštní zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg odmítl tyto záměry potvrdit nebo vyvrátit, ale uvedl: „USA vždy rády prodávají americké zbraně, protože to posiluje naši ekonomiku. Existuje mnoho možností. Teď je všechno na stole.“
Zvláštní zástupce amerického prezidenta pro válku na Ukrajině Keith Kellogg přijede na Ukrajinu 20. února. Během návštěvy se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vrchním velitelem Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandrem Syrským. Zelensky to oznámil novinářům během videokonference. Očekává se, že Kellogg zůstane na Ukrajině přibližně dva dny, během nichž, jak Zelensky doufá, navštíví frontovou linii i velitele některých ukrajinských brigád. „Chci, aby prostudoval všechny otázky a detaily, aby především hovořil s našimi vojáky […] ,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle něj povede s Kelloggem „širokou diskusi“ o bezpečnostních zárukách a po jeho návštěvě Zelensky očekává, že je Kellogg „pochopí“ při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zvláštní zástupce amerického prezidenta pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg také ujistil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebude nucen přijmout mírovou dohodu s Ruskem. Rozhodnutí bude zcela na něm a ukrajinském lidu. Kellogg to uvedl novinářům po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, cituje ho Radio Svoboda. Jeho slova zazněla v souvislosti s nadcházející schůzkou amerických a ruských zástupců v Saúdské Arábii, na níž se obě strany dohodly po telefonickém rozhovoru mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Evropští lídři, kteří byli Paříží pozváni na neformální summit, budou diskutovat o tom, jak zabránit tomu, aby mírové rozhovory o Ukrajině skončily jako odměna za ruskou agresi. Tuto informaci oznámil španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, uvádí agentura Reuters. „Válka agresora nemůže být odměněna, nemůžeme povzbuzovat další k zahajování válek agresivity,“ uvedl. Ministr je přesvědčen, že Rusko bude nadále útočit a ostřelovat Ukrajinu, a proto v současnosti nevidí „mír na obzoru“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot prohlásil, že v současnosti je „nemyslitelné“, aby se Rusko znovu připojilo ke skupině G7, jak dříve uvedl americký prezident Donald Trump. Slova francouzského představitele cituje Figaro. Barrot zdůraznil, že Rusko dnes „není vyspělou demokracií“, a proto je jeho návrat do G7 nepřijatelný. „Rusko se chová čím dál méně jako demokracie, bezostyšně a bez překážek útočí na další členy G7, takže to není přijatelné,“ zdůraznil francouzský ministr zahraničí. Zároveň však Jean-Noël Barrot uvedl, že pokud bude po skončení války na Ukrajině dosaženo „spravedlivého a trvalého míru“, může se Rusko do G7 vrátit. „V budoucnu, proč ne? Odpovědnost za tuto válku proti Ukrajině leží na bedrech Putina, nebyl to ruský lid, kdo tuto válku začal. Pokud po vytvoření podmínek pro spravedlivý a trvalý mír dokážeme obnovit interakci s ruským lidem, jsou možné i další diplomatické vztahy,“ uvedl.
Několik evropských zemí nebylo pozváno na neformální summit v Paříži, kde se bude diskutovat o válce na Ukrajině a pravděpodobně také o myšlence vyslání evropských mírových sil po skončení konfliktu. To vyvolalo rozhořčení mezi některými státy. Informuje Le Monde. Podle zdroje v české vládě není v Evropě žádná jiná země, která by měla více ukrajinských uprchlíků na obyvatele než Česko. Navíc Česká republika organizuje „jeden z nejefektivnějších systémů dodávek zbraní“, čímž pravděpodobně narážel na českou iniciativu na dodávky munice Ukrajině. „Pokud vezmeme v úvahu Polsko, není žádná jiná země blíže válce než Česká republika,“ uvedl zdroj z české vlády a odsoudil „aroganci“ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Mezitím poradce pro obranu a bezpečnost dočasného rumunského prezidenta Ilieho Bolognese, Cristian Diaconescu, vyjádřil lítost, že jeho země nebyla pozvána do Paříže „navzdory svému úsilí“. „Témata jednání nebudou souviset s bezpečností a stabilitou východního křídla NATO, zejména oblasti Černého moře, a co je velmi důležité – nebudou přijata žádná rozhodnutí. Mohu vás ale ujistit, že budou následovat další kroky, do kterých budeme zahrnuti,“ uvedl Diaconescu. Kritiku vyjádřila i slovinská prezidentka Nataša Pirc Musar, která uvedla, že nepozváním všech evropských zemí dávají organizátoři pařížského summitu najevo, že ani v rámci EU nejsou všechny státy považovány za rovnocenné. Podle ní „toto není Evropa“, která by mohla být důstojným partnerem pro Spojené státy, cituje ji Le Monde na základě vyjádření slovinské Radiotelevizije Slovenija.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme strategii boje s inflací v Rusku, kde na pomoc centrální bance (jejíž možnosti ovlivňování inflace jsou v poslední době poněkud omezené, jak jsme už několikrát informovali) přispěchala s pomoci statistická agentura Rosstat. Na úvod připomeňme, že na zasedání centrální banky minulý pátek nedošlo ke změně úrokové sazby, která je tak stále na úrovni 21%.
Rosstat přistoupil k boji s inflací z té strany, že provedl důkladnou analýzu spotřebního koše, který slouží pro výpočet inflace, a provedl v něm plošné úpravy. Počet produktů, které se podílí na spotřebním koši, byl snížen z 566 na 556, u mnoha druhů zboží byla také zobecněna jejich specifikace (a lze tedy zvolit takový, u kterého se cena zvýšila nejméně). Například místo “fotbalový míč“ je nyní uvedeno “sportovní míč“ , namísto “červená cihla“ je nyní pouze “cihla“. Také byla upravena metodika sběru údajů, aby bylo možné lépe dosáhnout předpokládaných výsledků.
Díky tomu bylo možné oznámit, že meziroční inflace klesla v lednu 2025 z 1,02% na 9,92%, při meziměsíční inflaci 1,23%. Díky takto dobrým výsledkům, publikovaným Rosstatem, byla vytvořena možnost snížení základní úrokové sazby centrální bankou, a to již v březnu nebo dubnu roku 2025. Tyto údaje sice neodpovídají vlastním analýzám ruské centrální banky, nicméně analýzy Rosstatu mají u ruské vlády vyšší váhu, a tak lze v budoucnu očekávat tlak na centrální banku směřující ke snížení úrokových sazeb, bez ohledu na to, jaká je reálná úroveň inflace v Rusku.
Dnešní Třešnička™ bude o konspirační teorii, která se stala praxí… nebo tak něco. Zdá se, že se dezoláti konečně dočkali zadostiučinění, byť s poněkud pomotanou chronologií. Vzpomínáte na ty skazky o tom, že je Ukrajina jen loutkou USA a Putin tam musí chtě nechtě vlítnout, aby chránil svou “sféru”? Sice to nebyla pravda, ale mohla by být – doslova. Trump se totiž zjevně rozhodl vyměnit geopolitiku za korporátní dealování s topícím se podnikem. Ukrajina v tomto byznysu už není statečný spojenec, který brání Evropu před ruskou agresí, ale je to teď jakýsi „prémiový balíček“, kde k hrdinství zdarma dostanete i splátkový kalendář horší než Německo po válce. Versailles pro napadeného, tentokrát pod záštitou Newyorského práva. “Hele to ani nemusíte číst, jen to podepište. Nám letí letadlo, honem!” Zelenskyj si možná myslel, že Trumpa zaujme nabídkou těžebních práv jako pojistkou proti ruské invazi. Místo toho dostal návrh na ekonomickou okupaci, která by Ukrajinu přeměnila na surovinovou kolonii s permanentním odvodem desátku do Washingtonu. Když už Amerika poslala miliardy na obranu, proč si je rovnou nevyžádat zpět i s pořádným dílem z koláče ukrajinského HDP, že? A tak teď Kyjev čelí klasické trumpovské „nabídce, která se neodmítá“: buď přijmete naše podmínky, nebo si Putin přijde vzít, co zbyde. Možná by příště bylo lepší nevyjednávat v Trump Tower, kde se obchody neuzavírají férově, ale jen ve prospěch toho, kdo vlastní barák. Nelze se pak divit, že Ukrajinci, byť pod tlakem času i okolností nabídku vrátili.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1091 #aktuvalka
Analýza 1091. dne ruské invaze na Ukrajinu 18.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-02-2025/
(2 759 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 18. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 176 útočnými drony Šahed a dalšími typy. Protivzdušná obrana zneškodnila 103 nepřátelských cílů. Oznámily to Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 67 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Dnes z této části bojiště nemáme příliš mnoho informací. Boje by měly pokračovat ve Sverdlikovu a v Pogrebkách. Ruské propagandistické zdroje hlásí vytlačení ukrajinských sil ze západní části Kurilovky, nicméně nám k tomu chybí důkazy. Ukrajinské zdroje se k situaci v Kurilovce nevyjadřují, což může naznačovat, že boje zde stále probíhají.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Okupanti se nadále snaží rozšířit předmostí u Fyholivky a Dvořičné na západním břehu Oskilu a boje pokračují u Kruhljakivky, Makijivky, Jampolivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru obránci drží pozice a boje pokračují na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Doněcká fronta: V Torecku stejně jako v Časiv Jaru nedošlo k žádnému novému vývoji a boje pokračují na západě a severu města. Severně od Ňu-Jorku pokračují okupanti v pokusech probít se do Novospaského, ale prozatím zde mají jen těžké ztráty.
Ve východní části výběžku na Pokrovsk pokračují boje východně od Baranivky, u Lysivky a Dačenského. V Piščaném a jeho okolí pokračují stabilizační akce ukrajinských ozbrojených sil, obránci kontrolují západní a severní část vesnice a okupanti se drží na jihu a v areálu dolu číslo 3. Okupanti nadále tlačí v Udačném. Více na jih ruské jednotky postoupily v severovýchodní a severozápadní části Andrijivky a pokračují v zde útocích. Ukrajinské jednotky, podporované obrněnými vozidly, v této vesnici provádějí protiútoky v řadě oblastí, ale okupanti sem přisouvají další a další rezervy.
Ve směru na Konstantinopol Rusové postoupili v západní části vesnice Ulakly, což dokazují i videa práce ukrajinských dronů a pokračují v útocích na Konstantinopil, který zároveň ostřelují jak pomocí dělostřelectva, tak za přispění frontového letectva.
Západně od Veliké Novosilky okupanti opět postupovali několik set metrů ve směru na Burlatské.
Jižní a Chersonská fronta beze změn.
Diplomatické a politické události:
V saúdskoarabském Rijádu skončila jednání mezi ruskou a americkou delegací. Trvala přibližně 4,5 hodiny. O události informuje agentura Reuters. Podle zahraničněpolitického poradce ruského diktátora Jurije Ušakova, který se jednání zúčastnil, probíhala „ne špatně“ a Rusko se Spojenými státy se prý dohodly na zohlednění vzájemných zájmů. Současně však poznamenal, že „je zatím těžké říci“, zda se Ruská federace a Spojené státy skutečně přibližují, ale toto téma bylo během schůzky údajně diskutováno. Delegace měly „velmi vážný rozhovor o všech otázkách“. Ušakov také reagoval na zprávy západních médií o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii příští týden (24. února – 2. března). Podle něj je nepravděpodobné, že by k tomu došlo tak brzy. Poradce dále uvedl, že samostatné týmy ruských a amerických vyjednavačů začnou jednat ohledně Ukrajiny „v pravý čas“, aniž by upřesnil konkrétní termín.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruce sdělila agentuře Reuters, že během jednání se strany dohodly na vytvoření konzultačního mechanismu „k odstranění třecích ploch“ v rusko-amerických bilaterálních vztazích s cílem normalizovat práci diplomatických misí. USA a Rusko by také měly jmenovat „týmy na vysoké úrovni“, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině a dosažení míru, který bude „trvalý, udržitelný a přijatelný pro všechny strany“. Mezi dalšími body dohody bylo položení základů pro budoucí spolupráci „v otázkách vzájemného geopolitického zájmu a také historických ekonomických a investičních příležitostí, které vzniknou v důsledku úspěšného ukončení konfliktu na Ukrajině“. Mezitím jeden z ruských vyjednavačů Kirill Dmitrijev pro Reuters uvedl, že američtí a ruští představitelé diskutovali i o ekonomické spolupráci, včetně globálních cen energií. Podle něj je zatím předčasné mluvit o kompromisech, ale obě strany „začaly naslouchat jedna druhé, přistupovat k sobě s respektem a jako rovný s rovným“.
Americký ministr zahraničí Mark Rubio na tiskové konferenci po jednáních naznačil možnou účast EU v budoucích rozhovorech o válce na Ukrajině „v určitém bodě“. Zdůraznil také, že budoucí mírová dohoda musí být přijatelná pro všechny účastníky konfliktu. Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz uvedl, že jedním z Trumpových principů při jednáních o Ukrajině je, aby válka skončila trvale a v budoucnu se neopakovala. Dodal také, že budoucí vyjednávání se budou týkat otázky území a bezpečnostních záruk.
Spojené státy a Rusko se také dohodly na obnovení personálu svých ambasád ve Washingtonu a Moskvě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to uvedl v komentáři pro agenturu Associated Press.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval rusko-americká jednání v Saúdské Arábii a poznamenal, že mají stejnou atmosféru jako ruské ultimátum na začátku plnohodnotné invaze. Uvedl to během setkání s ukrajinskou komunitou na velvyslanectví Ukrajiny v Turecku, na které odkazují UNIAN a Noviny.live. Podle Zelenského v úplném začátku ruské invaze v roce 2022 Ukrajině nepomáhala žádná země. Podpora podle něj začala až ve chvíli, kdy si všichni uvědomili, že Rusko Ukrajinu neovládne a že on sám nikam neutekl. Mezitím Rusko v té době předložilo Ukrajině ultimátum, ve kterém požadovalo snížení velikosti ukrajinské armády, uznání okupovaných území jako ruských a také dosazení proruského vedení do čela země. „Zdá se, že nyní probíhají nějaká jednání ve stejné náladě. Ale tentokrát mezi zástupci Ruska a USA. Opět o Ukrajině bez Ukrajiny. Zajímalo by mě, odkud se bere pocit, že na tato ultimáta přistoupíme teď, když jsme to neudělali ani v nejtěžším okamžiku?“ řekl prezident a dodal, že na ruská ultimáta „nepřistoupil a nepřistoupí“.
Italská premiérka Giorgia Meloni během mimořádného setkání evropských lídrů v Paříži vyjádřila pochybnosti ohledně nasazení evropských jednotek na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na zdroj, uvedl server Barron’s. Během schůzky Meloni uvedla, že vyslání vojsk by bylo „nejtěžším a nejméně efektivním“ způsobem, jak zajistit mír na Ukrajině. Premiérka také zdůraznila důležitost zapojení Spojených států do jakýchkoliv jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti, přičemž upozornila, že by setkání nemělo být vnímáno jako „antitrumpovská“ iniciativa. Podle AFP si Meloni nebyla jistá, zda se summitu zúčastní, a dávala přednost formálním diskusím v rámci EU. Přesto se nakonec jednání zúčastnila, ale neudělala žádná veřejná prohlášení. Kromě toho se politička téměř tři týdny nevyjadřovala novinářům a vyhýbala se komentářům k většině prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Polský prezident Andrzej Duda se setkal se zvláštním vyslancem USA pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Po schůzce se pozitivně vyjádřil o krocích Washingtonu. O události informoval server RMF24. Po setkání uvedl, že chce uklidnit všechny Poláky, protože v evropském prostoru panuje „velká nejistota“. „Podle mého osobního názoru Amerika velmi razantně vstoupila do hry, pokud jde o ukončení války na Ukrajině,“ ujistil Duda. Svého amerického protějška Donalda Trumpa označil za „mimořádně odhodlaného člověka“ a dodal, že jeho kroky bývají zpravidla účinné. „Očekávám, že dojde alespoň k zastavení bojů, a doufám, že ruská agrese proti Ukrajině bude zastavena. Je pro nás zřejmé, že tato válka nemůže skončit vítězstvím Ruska a musí být obnoven spravedlivý mír,“ zdůraznil polský prezident. Podle něj je jedinou otázkou, za jakých podmínek se bude jednat, a proto je potřeba „velmi rozhodná politika“. Duda věří, že Trump ji dokáže vést. Kromě toho polský prezident uvedl, že Washington nemá v úmyslu snižovat počet amerických vojáků v Polsku. „Naopak, doufám, že se jejich počet zvýší,“ dodal.
Francie plánuje ve středu uspořádat další setkání k diskusi o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Tentokrát Paříž pozvala evropské země, které dříve nepozvala, a také Kanadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Podle zdrojů agentury mezi pozvané země patří: Norsko, Kanada, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Česko, Řecko, Finsko, Rumunsko, Švédsko a Belgie. Některé země se však mohou připojit prostřednictvím videokonference. Setkání je naplánováno na 19. února.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Evropa je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky a více investovat do vlastní bezpečnosti. Oznámil to na své stránce na síti X po mimořádném summitu v Paříži, který uspořádal Emmanuel Macron. „Evropa je připravena a ochotna zvýšit své úsilí. Vést v poskytování bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jsme připraveni a ochotni mnohem více investovat do naší bezpečnosti. Detaily budeme muset doladit, ale závazky jsou jasné,“ napsal Rutte.
Francouzský premiér François Bayrou vyjádřil obavy ze známek vznikající aliance mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem. Informuje o tom stanice BFMTV. Zdůraznil, že setkání v Elysejském paláci s několika evropskými lídry, které se konalo předchozí den k diskusi o Ukrajině a bezpečnosti na kontinentu, tyto obavy „nerozptýlilo“. Podle Bayroua „poprvé od roku 1945 může válka přijít na evropskou půdu“. „Jsme v kontextu 30. let, kdy se k nám blíží ledovce, a setkání v Paříži v Elysejském paláci je neodsunulo,“ uvedl premiér. Dále prohlásil: „Jsme svědky neuvěřitelné aliance mezi Putinem a Trumpem, která Evropu na jejím vlastním území odsouvá na okraj.“ Podle Bayroua je „strašné sledovat slabost Evropské unie“ v této otázce.
Polský deník Rzeczpospolita se kriticky zaměřil na stav polského zbrojního průmyslu a označil ho za „nedokončený domácí úkol nejlepšího studenta“. Navzdory obrovským výdajům na obranu polská vláda stále nemá jasnou strategii pro rozvoj domácí výroby zbraní a munice. Nejpalčivějším problémem zůstává výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm – přestože vláda přijala několik programů na zvýšení zásob a financování navýšení produkce, Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) zatím ani nepředstavila konkrétní plán, jak výrobu navýšit. Podobné problémy provází i produkci houfnic Krab, které si na Ukrajině vedou výborně. Přestože již před dvěma lety bylo oznámeno přidělení 800 milionů zlotých na vybudování druhé výrobní linky v Bumaru v Gliwicích, finance se tam dosud nedostaly a vedení PGZ údajně ani není přesvědčeno o nutnosti této investice. Další ukázkou neefektivity je výroba munice pro raketomety – místo státního Mesko ji pravděpodobně převezme soukromá WB Group ve spolupráci s korejskou Hanwha Aerospace, neboť jednání mezi PGZ a Korejci zkrachovala. Podobně nevypadají dobře ani rozhovory o montáži tanků K2 v Polsku.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jeden z jevů v ruské ekonomice, který je možné pojmenovat například tak, že pravá ruka nechce vidět to, co dělá levá. Z jedné strany vidíme usilovný boj s inflací, a to jak pomocí regulačních mechanismů centrální banky, tak i pomocí kreativního využití statistiky (jak jsme informovali včera), z druhé strany jsou ale do ruské ekonomiky neustále pumpovány nekryté peníze.
Podle údajů centrální banky za rok 2024 se peněžní agregát M2, který zahrnuje hotovost v oběhu a také veškeré prostředky na bankovních účtech všech kategorií klientů zvětšil o 19,2%, a dosáhl 117 bilionů rublů. Obdobné tempo vzrůstu objemu hotovosti, tedy o 19,4% bylo zaznamenáno i v roce 2023, v roce 2022 pak tento objem vzrostl o 24,4%. Celkově tedy od počátku invaze vzrostl objem rublů v oběhu o 77%, to odpovídá částce 51 bilionů rublů.
Podle statistik centrální banky se téměř dvě třetiny tohoto objemu, tedy 31,1 bilionu rublů, nachází v rukou ruských obyvatel, na účtech společností se nachází o přibližně 15 bilionů rublů. Za tyto nově “vytištěné“ peníze se však v ekonomice neobjevilo nové zboží, objem importu ve výši necelých 300 miliard USD zůstává nižší než v letech před invazí, a i lokální produkce spotřebního zboží v Rusku je na stagnující úrovni.
Centrální banka se snaží omezit přísun nových peněz na trh pomocí udržení vysokých úrokových sazeb, díky čemuž je jejich značná část deponována v bankách. Jak jsme uvedli i například včera, politický tlak na centrální banku může vést ke snížení úrokových stop, což by vedlo k uvolnění tohoto objemu financí do ekonomiky, a vzhledem k tomu, že tyto prostředky nejsou kryty žádným zbožím, nutně by vedlo k rychlému růstu inflace.
První náznaky potíží spojených s rostoucím objemem peněz v oběhu ukazují prosincové údaje týkající se agregátu M0 (tedy celkové sumy rublů v oběhu), která zaznamenala oproti předchozím měsícům strmý růst. Přičemž u zahraničního kapitálu dochází k neustálému odlivu z Ruska, a tento nárůst objemu peněz je způsoben pouze státními investicemi do armády a zbrojního průmyslu. Při snížení úrokových sazeb centrální bankou lze tak očekávat prudký vzrůst objemu peněz v ekonomice a tím i strmé zvětšení inflace v Rusku.
Dnešní Třešnička™ bude lekcí ruské diplomatické školy, kde lež není jen nástroj, ale životní styl. Během jednání, kde americká delegace navrhla moratorium na útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vytasil s naprostou perlou: Rusko prý na civilní objekty neútočí a “nikdy neohrozilo ukrajinský energetický systém” (a pokud ano, určitě to byla práce ukrajinských transformátorů, které explodují čistě ze stresu – pozn. red.). Tohle je fascinující výrok od představitele země, která pravidelně bombarduje elektrárny, rozvodné sítě a teplárny tak důkladně, že i Stalin by záviděl. Lavrov také nezapomněl dodat, že přítomnost jednotek NATO na Ukrajině je pro Moskvu „nepřijatelná“. To je zajímavá poznámka od státu, který vtrhl přes hranice svého souseda a okupuje jeho území se stovkami tisíc vlastních vojáků, ex-Wagnerovců, Kadyrovovo hrdlořezů, a i s odsouzenými vrahy a chovanci ústavů pro choromyslné, co dostali za frontu rovnou lístek na svobodu. Na závěr Lavrov naznačil, že USA „začínají lépe chápat ruskou pozici“. Přeloženo z diplomatické ruštiny: Západ jedná, jak když lačnej sere, takže to zkoušíme oddalovat na city, než se dáme trochu do kupy a zatlačíme dál. Kdyby ruská diplomacie byla školou, Lavrov by byl nejspíš tím učitelem, který se čtyřicet let nezmohl na nic jiného než nazpaměť diktovat z (ne)falšované učebnice dějepisu a osahávat dorostenky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1091 #aktuvalka
Analýza 1091. dne ruské invaze na Ukrajinu 18.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-02-2025/
(2 759 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 18. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 176 útočnými drony Šahed a dalšími typy. Protivzdušná obrana zneškodnila 103 nepřátelských cílů. Oznámily to Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 67 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Dnes z této části bojiště nemáme příliš mnoho informací. Boje by měly pokračovat ve Sverdlikovu a v Pogrebkách. Ruské propagandistické zdroje hlásí vytlačení ukrajinských sil ze západní části Kurilovky, nicméně nám k tomu chybí důkazy. Ukrajinské zdroje se k situaci v Kurilovce nevyjadřují, což může naznačovat, že boje zde stále probíhají.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Okupanti se nadále snaží rozšířit předmostí u Fyholivky a Dvořičné na západním břehu Oskilu a boje pokračují u Kruhljakivky, Makijivky, Jampolivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru obránci drží pozice a boje pokračují na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Doněcká fronta: V Torecku stejně jako v Časiv Jaru nedošlo k žádnému novému vývoji a boje pokračují na západě a severu města. Severně od Ňu-Jorku pokračují okupanti v pokusech probít se do Novospaského, ale prozatím zde mají jen těžké ztráty.
Ve východní části výběžku na Pokrovsk pokračují boje východně od Baranivky, u Lysivky a Dačenského. V Piščaném a jeho okolí pokračují stabilizační akce ukrajinských ozbrojených sil, obránci kontrolují západní a severní část vesnice a okupanti se drží na jihu a v areálu dolu číslo 3. Okupanti nadále tlačí v Udačném. Více na jih ruské jednotky postoupily v severovýchodní a severozápadní části Andrijivky a pokračují v zde útocích. Ukrajinské jednotky, podporované obrněnými vozidly, v této vesnici provádějí protiútoky v řadě oblastí, ale okupanti sem přisouvají další a další rezervy.
Ve směru na Konstantinopol Rusové postoupili v západní části vesnice Ulakly, což dokazují i videa práce ukrajinských dronů a pokračují v útocích na Konstantinopil, který zároveň ostřelují jak pomocí dělostřelectva, tak za přispění frontového letectva.
Západně od Veliké Novosilky okupanti opět postupovali několik set metrů ve směru na Burlatské.
Jižní a Chersonská fronta beze změn.
Diplomatické a politické události:
V saúdskoarabském Rijádu skončila jednání mezi ruskou a americkou delegací. Trvala přibližně 4,5 hodiny. O události informuje agentura Reuters. Podle zahraničněpolitického poradce ruského diktátora Jurije Ušakova, který se jednání zúčastnil, probíhala „ne špatně“ a Rusko se Spojenými státy se prý dohodly na zohlednění vzájemných zájmů. Současně však poznamenal, že „je zatím těžké říci“, zda se Ruská federace a Spojené státy skutečně přibližují, ale toto téma bylo během schůzky údajně diskutováno. Delegace měly „velmi vážný rozhovor o všech otázkách“. Ušakov také reagoval na zprávy západních médií o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii příští týden (24. února – 2. března). Podle něj je nepravděpodobné, že by k tomu došlo tak brzy. Poradce dále uvedl, že samostatné týmy ruských a amerických vyjednavačů začnou jednat ohledně Ukrajiny „v pravý čas“, aniž by upřesnil konkrétní termín.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruce sdělila agentuře Reuters, že během jednání se strany dohodly na vytvoření konzultačního mechanismu „k odstranění třecích ploch“ v rusko-amerických bilaterálních vztazích s cílem normalizovat práci diplomatických misí. USA a Rusko by také měly jmenovat „týmy na vysoké úrovni“, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině a dosažení míru, který bude „trvalý, udržitelný a přijatelný pro všechny strany“. Mezi dalšími body dohody bylo položení základů pro budoucí spolupráci „v otázkách vzájemného geopolitického zájmu a také historických ekonomických a investičních příležitostí, které vzniknou v důsledku úspěšného ukončení konfliktu na Ukrajině“. Mezitím jeden z ruských vyjednavačů Kirill Dmitrijev pro Reuters uvedl, že američtí a ruští představitelé diskutovali i o ekonomické spolupráci, včetně globálních cen energií. Podle něj je zatím předčasné mluvit o kompromisech, ale obě strany „začaly naslouchat jedna druhé, přistupovat k sobě s respektem a jako rovný s rovným“.
Americký ministr zahraničí Mark Rubio na tiskové konferenci po jednáních naznačil možnou účast EU v budoucích rozhovorech o válce na Ukrajině „v určitém bodě“. Zdůraznil také, že budoucí mírová dohoda musí být přijatelná pro všechny účastníky konfliktu. Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz uvedl, že jedním z Trumpových principů při jednáních o Ukrajině je, aby válka skončila trvale a v budoucnu se neopakovala. Dodal také, že budoucí vyjednávání se budou týkat otázky území a bezpečnostních záruk.
Spojené státy a Rusko se také dohodly na obnovení personálu svých ambasád ve Washingtonu a Moskvě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to uvedl v komentáři pro agenturu Associated Press.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval rusko-americká jednání v Saúdské Arábii a poznamenal, že mají stejnou atmosféru jako ruské ultimátum na začátku plnohodnotné invaze. Uvedl to během setkání s ukrajinskou komunitou na velvyslanectví Ukrajiny v Turecku, na které odkazují UNIAN a Noviny.live. Podle Zelenského v úplném začátku ruské invaze v roce 2022 Ukrajině nepomáhala žádná země. Podpora podle něj začala až ve chvíli, kdy si všichni uvědomili, že Rusko Ukrajinu neovládne a že on sám nikam neutekl. Mezitím Rusko v té době předložilo Ukrajině ultimátum, ve kterém požadovalo snížení velikosti ukrajinské armády, uznání okupovaných území jako ruských a také dosazení proruského vedení do čela země. „Zdá se, že nyní probíhají nějaká jednání ve stejné náladě. Ale tentokrát mezi zástupci Ruska a USA. Opět o Ukrajině bez Ukrajiny. Zajímalo by mě, odkud se bere pocit, že na tato ultimáta přistoupíme teď, když jsme to neudělali ani v nejtěžším okamžiku?“ řekl prezident a dodal, že na ruská ultimáta „nepřistoupil a nepřistoupí“.
Italská premiérka Giorgia Meloni během mimořádného setkání evropských lídrů v Paříži vyjádřila pochybnosti ohledně nasazení evropských jednotek na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na zdroj, uvedl server Barron’s. Během schůzky Meloni uvedla, že vyslání vojsk by bylo „nejtěžším a nejméně efektivním“ způsobem, jak zajistit mír na Ukrajině. Premiérka také zdůraznila důležitost zapojení Spojených států do jakýchkoliv jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti, přičemž upozornila, že by setkání nemělo být vnímáno jako „antitrumpovská“ iniciativa. Podle AFP si Meloni nebyla jistá, zda se summitu zúčastní, a dávala přednost formálním diskusím v rámci EU. Přesto se nakonec jednání zúčastnila, ale neudělala žádná veřejná prohlášení. Kromě toho se politička téměř tři týdny nevyjadřovala novinářům a vyhýbala se komentářům k většině prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Polský prezident Andrzej Duda se setkal se zvláštním vyslancem USA pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Po schůzce se pozitivně vyjádřil o krocích Washingtonu. O události informoval server RMF24. Po setkání uvedl, že chce uklidnit všechny Poláky, protože v evropském prostoru panuje „velká nejistota“. „Podle mého osobního názoru Amerika velmi razantně vstoupila do hry, pokud jde o ukončení války na Ukrajině,“ ujistil Duda. Svého amerického protějška Donalda Trumpa označil za „mimořádně odhodlaného člověka“ a dodal, že jeho kroky bývají zpravidla účinné. „Očekávám, že dojde alespoň k zastavení bojů, a doufám, že ruská agrese proti Ukrajině bude zastavena. Je pro nás zřejmé, že tato válka nemůže skončit vítězstvím Ruska a musí být obnoven spravedlivý mír,“ zdůraznil polský prezident. Podle něj je jedinou otázkou, za jakých podmínek se bude jednat, a proto je potřeba „velmi rozhodná politika“. Duda věří, že Trump ji dokáže vést. Kromě toho polský prezident uvedl, že Washington nemá v úmyslu snižovat počet amerických vojáků v Polsku. „Naopak, doufám, že se jejich počet zvýší,“ dodal.
Francie plánuje ve středu uspořádat další setkání k diskusi o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Tentokrát Paříž pozvala evropské země, které dříve nepozvala, a také Kanadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Podle zdrojů agentury mezi pozvané země patří: Norsko, Kanada, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Česko, Řecko, Finsko, Rumunsko, Švédsko a Belgie. Některé země se však mohou připojit prostřednictvím videokonference. Setkání je naplánováno na 19. února.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Evropa je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky a více investovat do vlastní bezpečnosti. Oznámil to na své stránce na síti X po mimořádném summitu v Paříži, který uspořádal Emmanuel Macron. „Evropa je připravena a ochotna zvýšit své úsilí. Vést v poskytování bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jsme připraveni a ochotni mnohem více investovat do naší bezpečnosti. Detaily budeme muset doladit, ale závazky jsou jasné,“ napsal Rutte.
Francouzský premiér François Bayrou vyjádřil obavy ze známek vznikající aliance mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem. Informuje o tom stanice BFMTV. Zdůraznil, že setkání v Elysejském paláci s několika evropskými lídry, které se konalo předchozí den k diskusi o Ukrajině a bezpečnosti na kontinentu, tyto obavy „nerozptýlilo“. Podle Bayroua „poprvé od roku 1945 může válka přijít na evropskou půdu“. „Jsme v kontextu 30. let, kdy se k nám blíží ledovce, a setkání v Paříži v Elysejském paláci je neodsunulo,“ uvedl premiér. Dále prohlásil: „Jsme svědky neuvěřitelné aliance mezi Putinem a Trumpem, která Evropu na jejím vlastním území odsouvá na okraj.“ Podle Bayroua je „strašné sledovat slabost Evropské unie“ v této otázce.
Polský deník Rzeczpospolita se kriticky zaměřil na stav polského zbrojního průmyslu a označil ho za „nedokončený domácí úkol nejlepšího studenta“. Navzdory obrovským výdajům na obranu polská vláda stále nemá jasnou strategii pro rozvoj domácí výroby zbraní a munice. Nejpalčivějším problémem zůstává výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm – přestože vláda přijala několik programů na zvýšení zásob a financování navýšení produkce, Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) zatím ani nepředstavila konkrétní plán, jak výrobu navýšit. Podobné problémy provází i produkci houfnic Krab, které si na Ukrajině vedou výborně. Přestože již před dvěma lety bylo oznámeno přidělení 800 milionů zlotých na vybudování druhé výrobní linky v Bumaru v Gliwicích, finance se tam dosud nedostaly a vedení PGZ údajně ani není přesvědčeno o nutnosti této investice. Další ukázkou neefektivity je výroba munice pro raketomety – místo státního Mesko ji pravděpodobně převezme soukromá WB Group ve spolupráci s korejskou Hanwha Aerospace, neboť jednání mezi PGZ a Korejci zkrachovala. Podobně nevypadají dobře ani rozhovory o montáži tanků K2 v Polsku.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jeden z jevů v ruské ekonomice, který je možné pojmenovat například tak, že pravá ruka nechce vidět to, co dělá levá. Z jedné strany vidíme usilovný boj s inflací, a to jak pomocí regulačních mechanismů centrální banky, tak i pomocí kreativního využití statistiky (jak jsme informovali včera), z druhé strany jsou ale do ruské ekonomiky neustále pumpovány nekryté peníze.
Podle údajů centrální banky za rok 2024 se peněžní agregát M2, který zahrnuje hotovost v oběhu a také veškeré prostředky na bankovních účtech všech kategorií klientů zvětšil o 19,2%, a dosáhl 117 bilionů rublů. Obdobné tempo vzrůstu objemu hotovosti, tedy o 19,4% bylo zaznamenáno i v roce 2023, v roce 2022 pak tento objem vzrostl o 24,4%. Celkově tedy od počátku invaze vzrostl objem rublů v oběhu o 77%, to odpovídá částce 51 bilionů rublů.
Podle statistik centrální banky se téměř dvě třetiny tohoto objemu, tedy 31,1 bilionu rublů, nachází v rukou ruských obyvatel, na účtech společností se nachází o přibližně 15 bilionů rublů. Za tyto nově “vytištěné“ peníze se však v ekonomice neobjevilo nové zboží, objem importu ve výši necelých 300 miliard USD zůstává nižší než v letech před invazí, a i lokální produkce spotřebního zboží v Rusku je na stagnující úrovni.
Centrální banka se snaží omezit přísun nových peněz na trh pomocí udržení vysokých úrokových sazeb, díky čemuž je jejich značná část deponována v bankách. Jak jsme uvedli i například včera, politický tlak na centrální banku může vést ke snížení úrokových stop, což by vedlo k uvolnění tohoto objemu financí do ekonomiky, a vzhledem k tomu, že tyto prostředky nejsou kryty žádným zbožím, nutně by vedlo k rychlému růstu inflace.
První náznaky potíží spojených s rostoucím objemem peněz v oběhu ukazují prosincové údaje týkající se agregátu M0 (tedy celkové sumy rublů v oběhu), která zaznamenala oproti předchozím měsícům strmý růst. Přičemž u zahraničního kapitálu dochází k neustálému odlivu z Ruska, a tento nárůst objemu peněz je způsoben pouze státními investicemi do armády a zbrojního průmyslu. Při snížení úrokových sazeb centrální bankou lze tak očekávat prudký vzrůst objemu peněz v ekonomice a tím i strmé zvětšení inflace v Rusku.
Dnešní Třešnička™ bude lekcí ruské diplomatické školy, kde lež není jen nástroj, ale životní styl. Během jednání, kde americká delegace navrhla moratorium na útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vytasil s naprostou perlou: Rusko prý na civilní objekty neútočí a “nikdy neohrozilo ukrajinský energetický systém” (a pokud ano, určitě to byla práce ukrajinských transformátorů, které explodují čistě ze stresu – pozn. red.). Tohle je fascinující výrok od představitele země, která pravidelně bombarduje elektrárny, rozvodné sítě a teplárny tak důkladně, že i Stalin by záviděl. Lavrov také nezapomněl dodat, že přítomnost jednotek NATO na Ukrajině je pro Moskvu „nepřijatelná“. To je zajímavá poznámka od státu, který vtrhl přes hranice svého souseda a okupuje jeho území se stovkami tisíc vlastních vojáků, ex-Wagnerovců, Kadyrovovo hrdlořezů, a i s odsouzenými vrahy a chovanci ústavů pro choromyslné, co dostali za frontu rovnou lístek na svobodu. Na závěr Lavrov naznačil, že USA „začínají lépe chápat ruskou pozici“. Přeloženo z diplomatické ruštiny: Západ jedná, jak když lačnej sere, takže to zkoušíme oddalovat na city, než se dáme trochu do kupy a zatlačíme dál. Kdyby ruská diplomacie byla školou, Lavrov by byl nejspíš tím učitelem, který se čtyřicet let nezmohl na nic jiného než nazpaměť diktovat z (ne)falšované učebnice dějepisu a osahávat dorostenky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1092 #aktuvalka
Analýza 1092. dne ruské invaze na Ukrajinu 19.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-02-2025/
(2 056 slov, doba čtení 11 minut)
V zájmu zachování našeho duševního zdraví a pohody jsme se dnes rozhodli neinformovat o ničem, co plácl Donald Trump. Obecně jeho veřejná vyjádření považujeme dílem za součást propagandy dovnitř a dílem… no, však víte, je to chlap, co se ptal jestli se dá dezinfekce vstřikovat do žil. Zatím se utěšujeme sledováním kompetentnějších osob v jeho okolí, kteří jednají v přímém rozporu s Donaldovými kecy. Jak tuto celé dopadne, ale netušíme. Každopádně děkujeme za pochopení.
V noci na 19. února Rusové zaútočili na Ukrajinu 167 útočnými drony Šahed a simulátory dronů, stejně jako dvěma balistickými raketami. Ukrajinská armáda sestřelila 106 vzdušných cílů. Informovalo o tom velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 106 dronů Šahed a dalších typů bezpilotních prostředků. 56 simulátorů nepřátelských dronů ztratilo kontakt v terénu, aniž by způsobily škody. Útok způsobil škody v Oděské, Kyjevské, Sumské, Čerkaské a Záporožské oblasti.
Ruská Samarská oblast byla napadena drony a místní ropná rafinerie byla zasažena. Tuto informaci oznámil gubernátor regionu Vjačeslav Fedoriščev. Záchranné složky a pohotovostní týmy pracovaly v rafinerii přes noc. Podle předběžných informací nedošlo k žádným zraněním. Místní obyvatelé sdělili telegramovému kanálu Mash, že přibližně ve 2:45 ráno 19. února zaslechli nejméně tři exploze. Krátce poté v oblasti vypukl požár. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení tří bezpilotních letounů nad územím Brjanské oblasti, jednoho nad Tatarstánem a čtyř nad Černým mořem. Další dron byl zneškodněn nad územím Tulské oblasti. Podle Andrije Kovalenka, vedoucího Centra pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, má Syzranská rafinerie zpracovatelskou kapacitu 8,9 milionu tun ropy ročně, což z ní činí jednu ze středně velkých rafinerií v Ruské federaci. Mezi její produkty patří palivo, letecký petrolej a bitumen. Zpracovává ropu ze západní Sibiře a Samarské oblasti. Pro ruskou armádu hrají rafinerie této úrovně důležitou roli při zajištění paliva a jsou součástí logistického zázemí vojsk, říká Kovalenko.
Neplecha v Rusku: Propagandistický kanál Dnevnik Desantnika píše, že dnes ruští výsadkáři postoupili o 1200 metrů v důsledku bojových operací v okolí Lebeděvky a povedlo se jim vytlačit ukrajince z pozic na břehu řeky Lokňa. Ruske jednotky pak údajně pomalu postupují v lesních pásech u Sverdlikova. Tyto informace je však stále nutné brát s rezervou.
V oblasti Čerkasské Konopelky ostřelovali ruští dělostřelci ukrajinské pozice a v Pogrebkách probíhají těžké boje.
Kanál Vojennyj Osvedomitěl píše, že se dnes objevili první zprávy o překročení hranic Sumské oblasti jednotkami ruských ozbrojených sil u obcí Novenkoje a Basovka. Mělo se tak stát v důsledku nedávného získání sousední obce Sverdlikovo v Kurské oblasti, což mělo za následek otevření cesty k hlavní logistické tepně ukrajinských sil v pohraniční oblasti u Sudžy. Obce Novenkoje a Basovka se nacházejí právě mezi Sverdlikovem a silnicí ze sumské Junakovky do kurské Sudži – tuto tepnu ukrajinské síly využívají od prvních dnů invaze do Kurské oblasti jako základnu logistiky pro svá vojenská uskupení v Kursku. Možné ruské vojenské akce by zde proto mohly směřovat na narušení nebo zastavení zásobování Ukrajinců v Kurské oblasti. To samo o sobě by pro ukrajinské jednotky znamenalo velice těžkou ránu. Nicméně sám Vojennyj Osvedomitěl závěrem dodává, že se zatím jedná o nepotvrzené informace.
Slivočnyj Kapríz píše, že v okolí Sudži pokračují poziční boje. AFU dnes bombardovalo pozice ruských sil u dětského tábora jižně od Kurilovky.
Ruské ozbrojené síly rozšířily pásmo kontroly na západním břehu řeky Psyol o 500 metrů.
Charkovská situace dnes bez nových zpráv.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty se bojuje v okolí ruských předmostí na západním břehu řeky Oskil. Více na jih pokračují boje v Zahryzovém, v Jampolivce, v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Změny jsme nezaznamenali.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se situace nezměnila. Bojuje se nadále o severozápad i jihozápad města a Ukrajinci nadále drží území západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Jižně od Časiv Jaru však ukrajinské síly ustoupily z území mezi Kliščijivkou a Kurďumivkou.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné výrazné změny.
Ve směru na Pokrovsk se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo vytlačit okupanty z nadúrovňové křižovatky Malinivka, ale Rusové postupovali severně od Vozdvyženky. Boje pokračují v Lysivce, Dačenské, Piščaném a Kotlyném. Ukrajinské ozbrojené složky zde nadále provádí řadu úspěšných protiútoků. Boje pokračují i v Udačném, ale změny jsme zde nezaznamenali. Více na jih se okupanti snaží probít do Uspenivky a bojuje se i v Nadijivce a Zaporiží.
V Andrijivce okupanti postupovali na severu vesnice a celkově se zde odehrávají nejtěžší boje na celé frontě. Dačné bylo obránci opuštěno a boje se přesunuly do vesnice Ulakly a ke Konstantynopilu. Jižně od těchto dvou vesnic opustili obránci pozice v Zelenivce a je jen otázkou času, kdy budou ukrajinské jednotky nuceny opustit celou kurachovskou kapsu.
Severně od Veliké Novosilky útočily ukrajinské drony na ruské pozice v Novoočeretuvatém a západně od Veliké Novosilky se okupantům podařilo dostat do Novosilky, kde je zastavily ukrajinské drony.
Ostatní části bojiště bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Evropská unie zvažuje přesměrování 93 miliard eur, které byly původně určeny na ekonomickou obnovu po pandemii COVID-19, na obranu. O tom informuje Financial Times s odvoláním na čtyři osoby obeznámené s touto diskusí. Podle zdrojů uvedených v publikaci tuto možnost zmínila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na setkání středopravicové Evropské lidové strany. Plán zahrnuje přesměrování 93 miliard eur z nevyužitých prostředků z celkových 800 miliard eur v grantech a půjčkách, které EU schválila na podporu ekonomik po pandemii. Podle mluvčího Evropské komise si však využití těchto prostředků vyžádá změny pravidel fondu, které musí schválit většina členských států EU a Evropský parlament. Zbývající prostředky, které budou přiděleny formou půjček, mohou být využity na investice do výzkumu a technologického rozvoje, stejně jako na investice do tzv. duální infrastruktury, například letišť. Ursula von der Leyen také uvedla, že EU by mohla přesměrovat prostředky z fondů regionálního rozvoje a zmínila možnost společného evropského financování jako další variantu. Podle Financial Times se odhaduje, že dodatečné potřeby EU v oblasti obrany dosáhnou v příštím desetiletí přibližně 500 miliard eur. V posledních měsících evropští představitelé diskutovali o plánu vytvořit mezivládní mechanismus financování obrany, do něhož by se zapojily i Spojené království a Norsko, které nejsou členy EU. Jak vysvětluje Financial Times, tato varianta by umožnila obejít veto neutrálních nebo proruských zemí, které nesouhlasí s využitím společného obranného rozpočtu.
Zároveň Evropská unie připravuje vojenský balíček pomoci Ukrajině ve výši 6 miliard eur s cílem posílit její pozici před zahájením mírových jednání s Ruskem. Informuje o tom Politico s odvoláním na tři diplomaty EU. Tento balíček vojenské pomoci má být jedním z největších, které EU poskytla od února 2022, a bude zahrnovat širokou škálu munice a zbraní – od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Dva ze zdrojů uvedli, že částka 6 miliard eur je pouze počáteční a může se zvýšit na 10 miliard eur nebo i více. Podle Politico budou ministři zahraničí EU tento balíček projednávat 24. února na svém pravidelném zasedání v Bruselu. Země mohou přispět finančními prostředky nebo majetkem. Výše jejich příspěvku bude úměrná jejich hrubému národnímu důchodu, uvedl jeden z diplomatů. Politico dodává, že rozsáhlý balíček vojenské pomoci je signálem odhodlání EU podporovat Ukrajinu, zejména poté, co nouzový summit evropských lídrů v Paříži dne 17. února nepřinesl žádná konkrétní rozhodnutí.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dohodli na 16. balíčku sankcí proti Rusku. Informoval o tom zpravodaj Radio Liberty Rikard Jozwiak a Euronews. Oficiální přijetí sankcí se očekává 24. února během setkání ministrů zahraničí v Bruselu. Ukrajina rozhodnutí velvyslanců přivítala a šéf Kanceláře prezidenta Andrij Jermak uvedl, že „řada našich návrhů byla zohledněna“. Hlavní opatření 16. sankčního balíčku
Podle Euronews nový balíček zahrnuje:
Zákaz dovozu ruského primárního hliníku, který se do EU dováží ve formě ingotů, desek a polotovarů. Ruský neopracovaný hliník tvoří přibližně 6 % dovozu hliníku do EU, i když jeho podíl v posledních letech klesá.
Rozšíření sankčního seznamu proti ruské „stínové flotile“ tankerů Na seznamu bude nově 73 lodí.
Odpojení 13 ruských bank od systému SWIFT
Pozastavení vysílacích licencí pro osm ruských médií
Sankce mají dále omezit financování ruské ekonomiky a oslabit schopnost Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině.
K první polovině února 2025 57 % dotázaných Ukrajinců důvěřuje prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Zároveň 37 % respondentů prezidentovi nedůvěřuje. Bilance důvěry a nedůvěry činí +20 %. Podle údajů KIIS se ukazatele důvěry mírně zlepšily ve srovnání s posledním průzkumem v prosinci 2024, kdy 52 % respondentů uvedlo, že mu důvěřuje, 39 % nedůvěřovalo, a bilance důvěry a nedůvěry byla +13 %.
Zvláštní zástupce USA pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg již dorazil do Kyjeva. Píše o tom server Suspilne. Kellogga v Kyjevě přivítala velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brink. Při komentování své návštěvy zvláštní zmocněnec uvedl, že „toto je příležitost vést potenciálně dobrá jednání.“ „Budeme naslouchat. Jsme připraveni poskytnout to, co je potřeba. Chápeme nutnost bezpečnostních záruk. Část mé mise spočívá v tom, že naslouchám. Poté se vrátím do Spojených států, budu hovořit s prezidentem Trumpem, abychom si byli jisti, že vše správně chápeme,“ zdůraznil Kellogg.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil evropské spojence, že Washington nezruší sankce proti Rusku – alespoň do dosažení dohody o ukončení války na Ukrajině. O tom informuje Bloomberg s odkazem na své zdroje. Rubio o sankcích hovořil se skupinou evropských spojenců po setkání s ruskou delegací v Saúdské Arábii, kterého se zúčastnil spolu s dalšími americkými představiteli. Podle Bloombergu byly mnohé sankce zavedeny společně se Západem, a předčasné zrušení těchto opatření ze strany USA by vážně narušilo snahy Evropy o omezení finančních zdrojů Moskvy na vedení války. Rubio svými ujištěními zmírnil obavy evropských spojenců, kteří chtějí udržet ekonomický tlak na Rusko. Zpráva amerického ministerstva zahraničí o Rubioově jednání s evropskými spojenci nezmiňuje téma sankcí, ale uvádí, že „země se dohodly na úzké spolupráci s cílem dosáhnout konečného ukončení konfliktu na Ukrajině.“
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si na základě projevu ruské vicepremiérky Taťány Golikovové přiblížíme nedostatek pracovní síly v Rusku. Golikovová oznámila, že do roku 2030 bude potřeba všem sektorům ruské ekonomiky zajistit přibližně 11 milionů nových pracovníků. V tomto období podle ní ubyde z trhu práce přibližně 10 milionů pracovníků, a to z důvodu odchodu do důchodu. Vicepremiér Alexander Novak k tomu na zasedání vlády, kde byla tato problematika diskutováno, dodal, že již v současnosti chybí v Rusku přibližně jeden a půl milionu pracovníků, a to pouze co se týká kvalifikované specialisty. Pracovníci v současné době chybí zejména ve stavebnictví, přepravě a bytových a komunálních službách.
Ministr práce a sociální ochrany Anton Kotjakov dodal, že se k roku 2030 nejproduktivnější skupina obyvatel, tedy ve věku od 30 do 39 let, zmenší o osm milionů osob. Dodejme, že u skupiny ve věku 15 až 24 let je patrný na demografické křivce značný propad, tato skupina tak nedokáže nahradit silné ročníky odcházející do důchodu ani pokud bychom nezahrnuli ztráty z důvodu invaze na Ukrajinu. Potíže ruského pracovního trhu se tak budou v následujících letech nutně zvětšovat.
Dnešní Třešnička™ bohužel není.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1092 #aktuvalka
Analýza 1092. dne ruské invaze na Ukrajinu 19.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-02-2025/
(2 056 slov, doba čtení 11 minut)
V zájmu zachování našeho duševního zdraví a pohody jsme se dnes rozhodli neinformovat o ničem, co plácl Donald Trump. Obecně jeho veřejná vyjádření považujeme dílem za součást propagandy dovnitř a dílem… no, však víte, je to chlap, co se ptal jestli se dá dezinfekce vstřikovat do žil. Zatím se utěšujeme sledováním kompetentnějších osob v jeho okolí, kteří jednají v přímém rozporu s Donaldovými kecy. Jak tuto celé dopadne, ale netušíme. Každopádně děkujeme za pochopení.
V noci na 19. února Rusové zaútočili na Ukrajinu 167 útočnými drony Šahed a simulátory dronů, stejně jako dvěma balistickými raketami. Ukrajinská armáda sestřelila 106 vzdušných cílů. Informovalo o tom velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 106 dronů Šahed a dalších typů bezpilotních prostředků. 56 simulátorů nepřátelských dronů ztratilo kontakt v terénu, aniž by způsobily škody. Útok způsobil škody v Oděské, Kyjevské, Sumské, Čerkaské a Záporožské oblasti.
Ruská Samarská oblast byla napadena drony a místní ropná rafinerie byla zasažena. Tuto informaci oznámil gubernátor regionu Vjačeslav Fedoriščev. Záchranné složky a pohotovostní týmy pracovaly v rafinerii přes noc. Podle předběžných informací nedošlo k žádným zraněním. Místní obyvatelé sdělili telegramovému kanálu Mash, že přibližně ve 2:45 ráno 19. února zaslechli nejméně tři exploze. Krátce poté v oblasti vypukl požár. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení tří bezpilotních letounů nad územím Brjanské oblasti, jednoho nad Tatarstánem a čtyř nad Černým mořem. Další dron byl zneškodněn nad územím Tulské oblasti. Podle Andrije Kovalenka, vedoucího Centra pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, má Syzranská rafinerie zpracovatelskou kapacitu 8,9 milionu tun ropy ročně, což z ní činí jednu ze středně velkých rafinerií v Ruské federaci. Mezi její produkty patří palivo, letecký petrolej a bitumen. Zpracovává ropu ze západní Sibiře a Samarské oblasti. Pro ruskou armádu hrají rafinerie této úrovně důležitou roli při zajištění paliva a jsou součástí logistického zázemí vojsk, říká Kovalenko.
Neplecha v Rusku: Propagandistický kanál Dnevnik Desantnika píše, že dnes ruští výsadkáři postoupili o 1200 metrů v důsledku bojových operací v okolí Lebeděvky a povedlo se jim vytlačit ukrajince z pozic na břehu řeky Lokňa. Ruske jednotky pak údajně pomalu postupují v lesních pásech u Sverdlikova. Tyto informace je však stále nutné brát s rezervou.
V oblasti Čerkasské Konopelky ostřelovali ruští dělostřelci ukrajinské pozice a v Pogrebkách probíhají těžké boje.
Kanál Vojennyj Osvedomitěl píše, že se dnes objevili první zprávy o překročení hranic Sumské oblasti jednotkami ruských ozbrojených sil u obcí Novenkoje a Basovka. Mělo se tak stát v důsledku nedávného získání sousední obce Sverdlikovo v Kurské oblasti, což mělo za následek otevření cesty k hlavní logistické tepně ukrajinských sil v pohraniční oblasti u Sudžy. Obce Novenkoje a Basovka se nacházejí právě mezi Sverdlikovem a silnicí ze sumské Junakovky do kurské Sudži – tuto tepnu ukrajinské síly využívají od prvních dnů invaze do Kurské oblasti jako základnu logistiky pro svá vojenská uskupení v Kursku. Možné ruské vojenské akce by zde proto mohly směřovat na narušení nebo zastavení zásobování Ukrajinců v Kurské oblasti. To samo o sobě by pro ukrajinské jednotky znamenalo velice těžkou ránu. Nicméně sám Vojennyj Osvedomitěl závěrem dodává, že se zatím jedná o nepotvrzené informace.
Slivočnyj Kapríz píše, že v okolí Sudži pokračují poziční boje. AFU dnes bombardovalo pozice ruských sil u dětského tábora jižně od Kurilovky.
Ruské ozbrojené síly rozšířily pásmo kontroly na západním břehu řeky Psyol o 500 metrů.
Charkovská situace dnes bez nových zpráv.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty se bojuje v okolí ruských předmostí na západním břehu řeky Oskil. Více na jih pokračují boje v Zahryzovém, v Jampolivce, v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Změny jsme nezaznamenali.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se situace nezměnila. Bojuje se nadále o severozápad i jihozápad města a Ukrajinci nadále drží území západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Jižně od Časiv Jaru však ukrajinské síly ustoupily z území mezi Kliščijivkou a Kurďumivkou.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné výrazné změny.
Ve směru na Pokrovsk se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo vytlačit okupanty z nadúrovňové křižovatky Malinivka, ale Rusové postupovali severně od Vozdvyženky. Boje pokračují v Lysivce, Dačenské, Piščaném a Kotlyném. Ukrajinské ozbrojené složky zde nadále provádí řadu úspěšných protiútoků. Boje pokračují i v Udačném, ale změny jsme zde nezaznamenali. Více na jih se okupanti snaží probít do Uspenivky a bojuje se i v Nadijivce a Zaporiží.
V Andrijivce okupanti postupovali na severu vesnice a celkově se zde odehrávají nejtěžší boje na celé frontě. Dačné bylo obránci opuštěno a boje se přesunuly do vesnice Ulakly a ke Konstantynopilu. Jižně od těchto dvou vesnic opustili obránci pozice v Zelenivce a je jen otázkou času, kdy budou ukrajinské jednotky nuceny opustit celou kurachovskou kapsu.
Severně od Veliké Novosilky útočily ukrajinské drony na ruské pozice v Novoočeretuvatém a západně od Veliké Novosilky se okupantům podařilo dostat do Novosilky, kde je zastavily ukrajinské drony.
Ostatní části bojiště bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Evropská unie zvažuje přesměrování 93 miliard eur, které byly původně určeny na ekonomickou obnovu po pandemii COVID-19, na obranu. O tom informuje Financial Times s odvoláním na čtyři osoby obeznámené s touto diskusí. Podle zdrojů uvedených v publikaci tuto možnost zmínila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na setkání středopravicové Evropské lidové strany. Plán zahrnuje přesměrování 93 miliard eur z nevyužitých prostředků z celkových 800 miliard eur v grantech a půjčkách, které EU schválila na podporu ekonomik po pandemii. Podle mluvčího Evropské komise si však využití těchto prostředků vyžádá změny pravidel fondu, které musí schválit většina členských států EU a Evropský parlament. Zbývající prostředky, které budou přiděleny formou půjček, mohou být využity na investice do výzkumu a technologického rozvoje, stejně jako na investice do tzv. duální infrastruktury, například letišť. Ursula von der Leyen také uvedla, že EU by mohla přesměrovat prostředky z fondů regionálního rozvoje a zmínila možnost společného evropského financování jako další variantu. Podle Financial Times se odhaduje, že dodatečné potřeby EU v oblasti obrany dosáhnou v příštím desetiletí přibližně 500 miliard eur. V posledních měsících evropští představitelé diskutovali o plánu vytvořit mezivládní mechanismus financování obrany, do něhož by se zapojily i Spojené království a Norsko, které nejsou členy EU. Jak vysvětluje Financial Times, tato varianta by umožnila obejít veto neutrálních nebo proruských zemí, které nesouhlasí s využitím společného obranného rozpočtu.
Zároveň Evropská unie připravuje vojenský balíček pomoci Ukrajině ve výši 6 miliard eur s cílem posílit její pozici před zahájením mírových jednání s Ruskem. Informuje o tom Politico s odvoláním na tři diplomaty EU. Tento balíček vojenské pomoci má být jedním z největších, které EU poskytla od února 2022, a bude zahrnovat širokou škálu munice a zbraní – od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Dva ze zdrojů uvedli, že částka 6 miliard eur je pouze počáteční a může se zvýšit na 10 miliard eur nebo i více. Podle Politico budou ministři zahraničí EU tento balíček projednávat 24. února na svém pravidelném zasedání v Bruselu. Země mohou přispět finančními prostředky nebo majetkem. Výše jejich příspěvku bude úměrná jejich hrubému národnímu důchodu, uvedl jeden z diplomatů. Politico dodává, že rozsáhlý balíček vojenské pomoci je signálem odhodlání EU podporovat Ukrajinu, zejména poté, co nouzový summit evropských lídrů v Paříži dne 17. února nepřinesl žádná konkrétní rozhodnutí.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dohodli na 16. balíčku sankcí proti Rusku. Informoval o tom zpravodaj Radio Liberty Rikard Jozwiak a Euronews. Oficiální přijetí sankcí se očekává 24. února během setkání ministrů zahraničí v Bruselu. Ukrajina rozhodnutí velvyslanců přivítala a šéf Kanceláře prezidenta Andrij Jermak uvedl, že „řada našich návrhů byla zohledněna“. Hlavní opatření 16. sankčního balíčku
Podle Euronews nový balíček zahrnuje:
Zákaz dovozu ruského primárního hliníku, který se do EU dováží ve formě ingotů, desek a polotovarů. Ruský neopracovaný hliník tvoří přibližně 6 % dovozu hliníku do EU, i když jeho podíl v posledních letech klesá.
Rozšíření sankčního seznamu proti ruské „stínové flotile“ tankerů Na seznamu bude nově 73 lodí.
Odpojení 13 ruských bank od systému SWIFT
Pozastavení vysílacích licencí pro osm ruských médií
Sankce mají dále omezit financování ruské ekonomiky a oslabit schopnost Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině.
K první polovině února 2025 57 % dotázaných Ukrajinců důvěřuje prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Zároveň 37 % respondentů prezidentovi nedůvěřuje. Bilance důvěry a nedůvěry činí +20 %. Podle údajů KIIS se ukazatele důvěry mírně zlepšily ve srovnání s posledním průzkumem v prosinci 2024, kdy 52 % respondentů uvedlo, že mu důvěřuje, 39 % nedůvěřovalo, a bilance důvěry a nedůvěry byla +13 %.
Zvláštní zástupce USA pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg již dorazil do Kyjeva. Píše o tom server Suspilne. Kellogga v Kyjevě přivítala velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brink. Při komentování své návštěvy zvláštní zmocněnec uvedl, že „toto je příležitost vést potenciálně dobrá jednání.“ „Budeme naslouchat. Jsme připraveni poskytnout to, co je potřeba. Chápeme nutnost bezpečnostních záruk. Část mé mise spočívá v tom, že naslouchám. Poté se vrátím do Spojených států, budu hovořit s prezidentem Trumpem, abychom si byli jisti, že vše správně chápeme,“ zdůraznil Kellogg.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil evropské spojence, že Washington nezruší sankce proti Rusku – alespoň do dosažení dohody o ukončení války na Ukrajině. O tom informuje Bloomberg s odkazem na své zdroje. Rubio o sankcích hovořil se skupinou evropských spojenců po setkání s ruskou delegací v Saúdské Arábii, kterého se zúčastnil spolu s dalšími americkými představiteli. Podle Bloombergu byly mnohé sankce zavedeny společně se Západem, a předčasné zrušení těchto opatření ze strany USA by vážně narušilo snahy Evropy o omezení finančních zdrojů Moskvy na vedení války. Rubio svými ujištěními zmírnil obavy evropských spojenců, kteří chtějí udržet ekonomický tlak na Rusko. Zpráva amerického ministerstva zahraničí o Rubioově jednání s evropskými spojenci nezmiňuje téma sankcí, ale uvádí, že „země se dohodly na úzké spolupráci s cílem dosáhnout konečného ukončení konfliktu na Ukrajině.“
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si na základě projevu ruské vicepremiérky Taťány Golikovové přiblížíme nedostatek pracovní síly v Rusku. Golikovová oznámila, že do roku 2030 bude potřeba všem sektorům ruské ekonomiky zajistit přibližně 11 milionů nových pracovníků. V tomto období podle ní ubyde z trhu práce přibližně 10 milionů pracovníků, a to z důvodu odchodu do důchodu. Vicepremiér Alexander Novak k tomu na zasedání vlády, kde byla tato problematika diskutováno, dodal, že již v současnosti chybí v Rusku přibližně jeden a půl milionu pracovníků, a to pouze co se týká kvalifikované specialisty. Pracovníci v současné době chybí zejména ve stavebnictví, přepravě a bytových a komunálních službách.
Ministr práce a sociální ochrany Anton Kotjakov dodal, že se k roku 2030 nejproduktivnější skupina obyvatel, tedy ve věku od 30 do 39 let, zmenší o osm milionů osob. Dodejme, že u skupiny ve věku 15 až 24 let je patrný na demografické křivce značný propad, tato skupina tak nedokáže nahradit silné ročníky odcházející do důchodu ani pokud bychom nezahrnuli ztráty z důvodu invaze na Ukrajinu. Potíže ruského pracovního trhu se tak budou v následujících letech nutně zvětšovat.
Dnešní Třešnička™ bohužel není.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-