Vědci našli skutečnou kostru Schinderhannese
Dne 21. listopadu roku 1803, bylo na volné prostranství na břehu Rýna před hradbami Mohuče vyvedeno 20 lupičů. Popravě gilotinou přihlíželo na 30 000 diváků, všichni se chtěli podívat, jak francouzská justice zúčtuje s nejslavnější německou lupičskou skupinou té doby. Bandou mýty opředeného Schinderhannese, jenž sám patřil mezi popravované. Legendární loupežník, známý v tuzemsku zejména z televizního seriálu Slavné historky zbojnické, se narodil – pravděpodobně na podzim roku 1779 – jako Johannes Bückler v německé vesnici Miehlen. Přezdívku "Schinderhannes", tedy něco jako "Jeník Ras", získal již jako dítě kvůli profesi svého otce, který byl v rodné obci pohodným, a údajně ji nenáviděl. Není se taky čemu divit, jelikož šlo o velmi zapáchající práci - pohodný totiž likvidoval mršiny a věnoval se zpracování jejich kůží (koželužství). Evropa těch časů byla zbídačená, vyhladovělá a rozvrácená válečnými konflikty a státní moc téměř nefungovala, zvláště ne na venkově. Navíc velkou část tehdejšího Německa okupovala francouzská armáda. Již od útlého mládí si přivydělával drobnými krádežemi, později spolu s dalšími mladíky kradli dobytek a již roku 1796 tak skončil ve vězení v Simmernu, odkud však dokázal uprchnout. Netrvalo dlouho a přidal se k lupičské bandě v níž záhy převzal velení. Jeho tlupa se dopouštěla loupeží i vyděračství spojeného s požadováním výpalného. Operovala nejen v pohoří Hunsrück, ale také podél řeky Mosely, v Severní Falci, nebo naopak na jihu Německa ve Wieslochu a podle některých pramenů se občas podívala i do českých pohraničních hvozdů. Popularitu u širokých německých vrstev jí zajistilo to, že se opravdu často zaměřovala na místa pod francouzskou okupační správou a škodila okupantům, kromě toho ale přepadala také majetnější německé podnikatele a zvláště pak Židy. Zpočátku mohl páchat své zločiny z chudoby a nikoho při tom nezraňoval. Později se však jeho jednání začalo vyznačovat vysokou mírou brutality. Nejvážnějším zločinem přičítaným Schinderhannesovi je vražda, jíž se měl zúčastnit v lednu 1800 v Ortzweileru. Podle některých pramenů šlo o pomstu člena jeho bandy za nevěru jeho partnerky, podle jiných o loupež, která se zvrtla. V každém případě pak uprchl na pravý břeh Rýna, který již nespadal pod Francouze. Byl zatčen a vyšetřování jeho zločinů trvalo 16 měsíců a zahrnovalo několik desítek výslechů. Nakonec byl obviněn z více než 200 trestných činů, zejména krádeží, ale nechyběly ani loupeže, vydírání a vraždy. Žádný z jeho zločinů nepřinesl jakýkoli prospěch chudým, jak se tradovalo v 19. století. Roku 1803 byl popraven gilotinou. Podobu Schinderhannese i všech členů jeho tlupy zachytil tehdy na svých kresbách a mědirytinách malíř Matthias Ernst, který jejich kopie prodával přímo během popravy přihlížejícím jako suvenýry. Lékařská společnost prováděla hned po popravě se setnutými těly pokusy, zda těla reagují po přiložení na uťatou hlavu a podobně. Po následujících 220 let byly Schinderhannesovy ostatky uloženy v anatomické sbírce univerzity v Heidelbergu. S jeho kostrou ale bylo něco v nepořádku - patřila totiž někomu jinému.
O nesrovnalostech nyní informovali vědci pod vedením anatomky Sary Dollové z univerzity v Heidelbergu a molekulárního biologa z Innsbrucku Walthera Parsona v časopise Forensic Science International: Genetics. Tým prozkoumal několik koster, chemicky je analyzoval a prozkoumal jejich genetický materiál. Porovnání DNA s žijícím potomkem legendárního loupežníka přinesl konečnou jistotu: údajné kosti Schinderhannese totiž patřily někomu jinému. Vědci ale zjistili, že ostatky Johannese Bücklera v archivu skutečně jsou, jen byly původně milně připisovány "Černému Jonasovi" (Schwarze Jonas), jeho popravenému společníkovi. K záměně patrně došlo již po popravě, kdy uťaté hlavy byly uloženy do pytlů, bezhlavá těla naopak propadla klapkou a byla uložena do připravených rakví. Bezprostředně po popravě vědci prováděli experimenty s čerstvými mrtvolami. Mimo jiné se na nich podílel lékař Fidelis Ackermann, který si zřejmě tělo známého lupiče ponechal pro sebe. Když Ackermann o dva roky později obdržel v Heidelbergu první katedru anatomie, přivezl s sebou svou soukromou sbírku, která podle záznamů zahrnovala kostry Schinderhannese a "Černého Jonase". Ackermann však předčasně zemřel, a protože jeho nástupce Friedrich Tiedemann opět přivezl kosti z vlastní sbírky, musely být nasbírané kosti znovu určeny. To mohlo vést ke zmatku, uvádí tým ve své studii. O několik let později institut také zapůjčil několik lebek, včetně Schinderhannesovy, anatomovi ve Frankfurtu, který chtěl porovnat hlavy zločinců s hlavami nevinných lidí. Domů si našly cestu až mnohem později. O záměně hlav se diskutovalo již v minulosti, jelikož údajná kostra Schinderhannese v Heidelbergu sice měla lebku, ale s jiným odstínem než zbytek kostí. Ale to mohlo být způsobeno i jen dílem různých konzervátorů, což nyní potvrdili vědci. Ti také dokázali určit, jak dávný loupežník ve skutečnosti vypadal. Genetická data ukázala, že měl "hnědé oči, tmavé vlasy a poměrně bledý odstín pleti", cituje univerzita v Heidelbergu Walthera Parsona, který tato data analyzoval. Zranění jeho levého předloktí a pravé holenní kosti také dobře zapadá do příběhů o Schinderhannesovi. Říká se například, že při útěku z vězeňské věže Simmern v Hunsrücku, skočil ze dvou pater na svobodu a poranil si nohu. Samotná kostra původně připisovaná Schinderhannesovi patrně patřila jeho komplici Veitu Krämerovi. Plánují se další výzkumy, které by to potvrdily nebo vyvrátily. A také není jasné, kam se poděly kosti "Černého Jonase", protože jeho údajné kosti ve skutečnosti patřily Schinderhannesovi. Zdá se, že kostra jeho společníka byla v určitém okamžiku ztracena. "Je možné, že byla ukradena nebo vypůjčena v domnění, že se jedná o kostru Schinderhannese a nikdy se nevrátila," říká Sara Dollová. "Ironií je, že tato záměna mohla nakonec vést k tomu, že i dnes máme k dispozici skutečnou kostru Schinderhannese."
Zdroj:
https://www.msn.com/de-de/nachrichten/p ... r-AA1Bz2gR
https://www.denik.cz/historie/loupeznik ... banda.html
https://www.csfd.cz/film/162850-slavne- ... s/prehled/
https://en.wikipedia.org/wiki/Schinderhannes
