Černí Abcházci

[Rase]

Černí Abcházci

Dnes asi mnoho lidí překvapí, že donedávna žili při pobřeží Černého moře i černí lidé. Jednalo se o opravdové černochy, kteří žili především ve vesnici Adzjubža (Аӡҩыбжьа), v okresu Očamčyra. Vesnice leží na pobřeží Černého moře u ústí řeky Kodori, dnes zde žije 1 072 obyvatel, z nichž 84 % jsou Abcházci. První dochované sčítání lidu zde proběhlo v roce 1886 a dle zjištění zde žilo 744 obyvatel, téměř všichni byli Abcházci – leč ne všichni. Není přesně jasné, jak se sem tito černoši dostali. Jednou z teorií je, že je sem dopravili Osmané, kteří oblast černého moře ovládali v 17. století. Jiná teorie tvrdí, že princezna z rodu Shervashidze (Chachba), která žila v tehdy samostatném Abchazském knížectví, nakoupila několik stovek černých otroků, aby pracovali na citrusových plantážích. V roce 1927 oblast navštívil známý ruský spisovatel Maxim Gorkij (1868-1936) v doprovodu abcházského spisovatele jménem Samson Chanba. Společně navštívili vesnici Adzjubža, setkali se zde s nezvyklými domorodci, o nichž se domnívali, že pocházeli z Etiopie. Nejznámější lidovou legendou o jejich původu je ta, že během bouře, při pobřeží ztroskotala osmanská loď převážející otroky. Přeživší černoši založili na pobřeží černého moře vlastní osadu. Popis se zdá být velice věrohodný, ale nutno podotknout, že tato oblast se nikdy nevyužívala pro námořní převoz otroků. Přeci jen trh s černými otroky zde byl prakticky nulový. Reálnější by bylo, že zde ztroskotá loď s nákladem otroků od Krymských tatarů – tedy bílými Ukrajinci a podobně. Další legenda praví, že se jedná o černé otroky, které do Ruska přivedl car Petr Veliký. Ti prý nezvládali život v chladném Petrohradě a tak byli převezeni na jih a darováni abchazské princezně.
Pro lepší představu v jakých podmínkách tito lidé žili, si musíme povědět něco víc o Abchazském knížectví. V druhé polovině 15. století proběhla v Gruzii občanská válka, po níž se rozdělila na tři části a součástí jednoho z nich byla právě i Abcházie. V 16. století se Abcházie dostala do vlivu Osmanské říše a v druhé polovině 18. století rod Šervašidzejů přijal místo křesťanství islám. prvním islámským knížetem zde byl Keleš Ahmed-Bej Šervašidze. začátkem května 1808 na něj spáchal atentát jeho vlastní syn Aslan-Bej. Dne 2. července 1810 ruská námořní pěchota zaútočila na Suhum-Kale a Aslan-Bej byl nahrazen svým bratrem Seferem Ali-Bejem, který konvertoval na křesťanství a přijal jméno Jiří. Abcházie se tehdy stala součástí Ruského impéria jako autonomní knížectví. Během Krymské války musely ruské síly evakuovat Abcházii a kníže Michael Šervašidze se obrátil na Osmany s žádostí o pomoc. Později ruská moc opět zesílila a roku 1864 byl západní Kavkaz zcela podroben ruským impériem. Autonomie byla Abcházii odňata a kníže Michael byl nucen se vzdát svých práv a přesídlit do Voroněže a z knížectví se stala speciální vojenská provincie Suhum-Kale která se roku 1883 stala částí Kutaisijské gubernie. Nyní tedy již máme představu o historických souvislostech a můžeme se vrátit k našemu tématu.
Ať již je původ černých Abcházců jakýkoliv, tak jisté je, že v 19. století všichni hovořili pouze Abchazským jazykem a považovali se za plnoprávné členy abchazského národa. Jejich počty jsou ale v tomto období velice neurčité. Někteří tehdejší cestovatelé zmiňují několik rodin, jiní několik vesnic. Zajímavostí je, že nebyli ani nábožensky jednotní a mluvilo se o nich jako o křesťanech, muslimech ale i židech. Očividně nebyli nikterak perzekuováni a měli stejná práva jako jejich bílí sousedé – tedy i povinnosti. Černí Abcházci se zabývali pěstováním citrusů, vinných hroznů a kukuřice. Jiní pracovali v uhelných dolech v Tkvarčeli, podnicích v Suchumi a přádelnách. Mnozí později opustili oblast a žili v různých regionech Kavkazu. Malé množství černochů žilo, ještě na počátku 20. století v gruzínském Batumi – dnes v Adžarské autonomní republice. Dle fotografií se očividně zapojili i do bojů na Kavkaze v první světové válce, nebo při pozdější invazi Rudé armády do Gruzie.

Zdroj:
https://www.georgianjournal.ge/discover ... zians.html
http://abkhazworld.com/aw/history/624-a ... kes-alemon
https://www.africaresource.com/rasta/se ... -abkhazia/
http://abkhazworld.com/aw/publications/ ... union-1973
https://en.wikipedia.org/wiki/George_Kennan_(explorer)
https://en.wikipedia.org/wiki/Abkhazian ... an_descent
https://cs.wikipedia.org/wiki/Abchazsk% ... ectv%C3%AD

zde černý Abcházec jako vlajkonoš nějaké kozácké jednotky

černý kozák z Abcházie, na snímku z roku 1870 od amerického cestovatele jménem George Kennan (1845-1924)

[Vlastimil Čech]

Černoši žijí i v Černé Hoře, ve měste Uljcin. Údajně už nejméně od 18. století. Potomci pirátů...Jistě jako jugoslávští občané se také museli zapojit do válek. Pořád jsou černí jak noc. To nasvědčuje tomu, že se páří jen mezi sebou...

[Rase]

Ještě se vrátím k těm Abcházcům. U úvodní fotografie jsem třeba našel i popisek, že se jedná o Karabacha a to na hlavě jsou vlasy. Samozřejmě že se jedná o typickou papachu. Snímek se skupinou kozáků je zas zajímavý tím, že voják má snad i vousy, což není u černochů zrovna běžné. Údajně pochází z roku 1914, ale reálně se může jednat o cokoliv. Můžou to být kozáci co bojovali na východě Turecka, ale i Persie, nebo snímek pochází z pozdějšího období, kdy Gruzie čelila útoku Rudé armády

[Rase]

našel jsem pěkný obrázek černého dobrovolníka z Kavkazu, bojujícího v rámci 2. dagestánského jízdního pluku, během Rusko-Čínské války (1904-1905)

https://twitter.com/sausruqo/status/1011323975488692229

[Mirek58]

Jiní pracovali v uhelných dolech

S prominutím, tohle mi připomnělo, jak bývalý kolega líčil své zážitky z JAR, kam se po sametu přestěhoval.
Jako hornická profese tam šel dělat do dolů na uhlí.
A měl jedinej zásadní problém, jeho oči, či spíše mozek, odmítaly dole zaregistrovat černochy, musel podle svých slov přejít do dolů na zlato.

[Pikujuci brizolit]

Populácia nie len čiernych Abcházcov: 100,000 (2019)
Regióny so signifikantnou menšinou: Moskva, St. Peterburg, Rostov na Done, Lipeck, Astracháň
Jazyky: Ruština · Abcházčina · Nigérijsko–Konžské dialekty· Nilo-Saharské dialekty · Angličtina · Francúzština
Náboženstvo: kresťania, islam

Ináč, je tu aj spomenuté pôsobenie novo prichádzajúcich po VOSR ako pomoc pri pestovaní bavlny a plus študenti po 1950. Asi sa im darí s nimi, v roku 2009 cca 50 000 a teraz cca 100 000

[Rase]

Adzjubža domovem černých Abchazů

Adzjubža je známá tím, že je domovem pro Afroabchazů, tedy abchazského černošského obyvatelstva. Bohužel není známo, kdy přesně a jakým způsobem se dostali do Abcházie (odhaduje se, že již v 17. století). V 19. století ale mluvili již jen abchazsky a považovali se za Abchazy. V současné době jsou Afroabchazové již značně promíšeni s ostatní abchazskou populací a mnoho se jich během 20. století odstěhovalo do jiných regionů Abcházie nebo do zahraničí. V 19. století byla značná část abchazského obyvatelstva Adzjubže nucena emigrovat do Osmanské říše. Na počátku 20. století se do obce přistěhovalo velké množství Rusů, Megrelů a též Arménů, kteří uprchli z rozpadající se Osmanské říše před genocidou. Rusové zde v roce 1904 postavili pravoslavný kostel v byzantském stylu, jenž byl v roce 1928 zrušen a využíván jako sklad citrusů. Během Stalinovy vlády se do Adzjubži přistěhovali další megrelští osadníci, které doplnili ještě gruzínští přistěhovalci z Rači. Tito noví obyvatelé se usadili převážně v osadě Agdarra. Agdarra následně dostala nový, gruzínský název Achaldaba (Nová Ves). Počet Abchazů a Gruzínů byl od té doby v Adzjubžinském okresu zhruba vyrovnaný. Během války v Abcházii v letech 1992–1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami, které téměř kompletně zničily všechny domy a pozemky patřící zdejším Abchazům. Jakmile se na konci války na podzim 1993 povedlo Abchazům dobýt Adzjubžu zpět, jako odvetu vyhnali veškeré zdejší gruzínské obyvatelstvo a kompletně zničili vesnici Achaldaba, jejíž území od té doby zarůstá lesem. V 90. letech byl v obci vztyčen pomník obětem stalinských represí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adzjub%C5%BEa
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Abkhazi ... an_descent

Abcházská rodina z Adzjubže, v pozadí stojí autor fotografie etnograf Alexander Seržputovsky (1864-1940)

[Rase]

Fotografie abchazského Mulata v jižním Rusku v plném kavkazském oděvu. A ano, nemá na hlavě papachu .)))