to Rosomák
Naše debata na toto téma začala tím, jaké kmitočty jsou použitelné pro radary OTH. Napsal jsem, že pro tyto účely jsou použitelné pouze takové kmitočty, které jsou schopné odrazu od ionosféry, to jest, do přibližně 20 až 30 MHz (je to závislé na sluneční aktivitě) a že kmitočty, na kterých pracuje radar XBR (8-12 GHz), ionosférou proletí bez odrazu. Na tomto tvrzení trvám, ostatně je velmi snadno ověřitelné.
Rosomák toto tvrzení napadá s tím, že systém GPS používá kanál L4 pro korekci chyb, způsobených účinkem ionosféry na jeho signál. Zde se však jedná se o zpoždění signálu oproti rychlosti světla ve vakuu což zanáší jistou chybu do výpočtu polohy a ne o schopnost odrazu od ionosféry a tedy použitelnosti pro radary OTH. Když jsem napsal, že se v ionosféře signály GPS nezpožďují měl jsem na mysli, že zde nedochází k refrakčním jevům a prodlužování cesty jako v troposféře. Moje chyba, měl jsem se vyjádřit přesněji. Rosomák se opírá o článek v časopise, který našel na internetu a kde jsou uváděny různé příčiny nepřesnosti GPS a jejich dopady. Tento článek však vzbuzuje na první pohled pochybnosti, pokud se zde tvrdí, že diferenciální GPS (DGPS) má chybu 3 - 5 metrů pak se jedná o nesmysl, diferenciální GPS má přesnost o několik řádů vyšší (statická DGPS měří v milimetrech). Těžko však lze Rosomákovi vyčítat že toto přehlédl protože ten si plete i takové triviálnosti, jako je vztah mezi vlnovou délkou a kmitočtem elektromagnetického záření (kmitočet=rychlost světla/vlnová délka). Vlnové délce 1 mm tedy odpovídá kmitočet 300 GHZ přičemž pracovní kmitočty GPS se pohybují okolo 1,5 GHz, přítel Rosomák se tedy seknul o pouhé dva řády.
Když už se debata zvrátila ke GPS, dodám jen toto. Jak známo, rychlost světla ve vakuu činí 300 000 km/s, v každém jiném prostředí je menší. Nedefinovatelné zpoždění signálu na cestě ze satelitu do přijímače je jednou ze zásadních příčin chyb GPS. Dá se potlačit tak, že se využije frekvenční závislosti zpoždění a signál se vysílá na dvou různých kmitočtech, každý je pak zatížen jinou chybou a lze vypočítat patřičnou opravu. Komplikací je i to, že signál ze satelitu, který se právě vyhoupl na obzoru, proniká troposférou po delší dráze než ze satelitu, který máme právě nad hlavou. Další zásadní problém pro přesnost GPS jsou odrazy signálu od země či budov, které přijímač považuje za užitečný signál. Na rozdíl od chyby dané zpožděním signálu zde není možná korekce.
Radar XBR a jeho vliv na okolí
No vida, už se bavíme k věci. Když jedna družice bude v nadhlavníku a druhá družice na obzoru a bude 12 hodin, který signál z družice k nám poletí déle?
Chyba DGPS - závisí na počtu stanic a dále na tom, že se nepoužívají pro zpřesnění polohy jen družice GPS ale i jiných systémů.
"Chci používat CZEPOS – požaduji centimetrovou až milimetrovou přesnost, pozici budu určovat až po skončení měření:
Pozice je vypočtena až po skončení měření (Postprocessing) na základě dat stažených z Internetu z webových stránek CZEPOS. Data lze stáhnout pro zadaný interval měření ve standardním formátu RINEX (Receiver Independent Exchange) buď z konkrétní zvolené stanice CZEPOS, nebo z virtuální stanice o zadaných souřadnicích (tzv. virtuální RINEX vygeneruje systém CZEPOS na základě síťového řešení ze všech stanic CZEPOS).
http://czepos.cuzk.cz/_servicesProducts.aspx
Takže s těmi rychlými soudy pomalu.
Poznámka:
Dobře, když se tak točíš kvůli tomu na obrtlíku, GPS patří do decimetrového pásmo (300 MHz and 3 GHz), tj. UHF, kde vysílají rádia a běžná TV. Ale 300 MHz na družici no nevím....
Ty udáváš pásmo desítek metrů (tj. frekvenci 3-30 MHz), což je od hodnoty cca 0,2 metru poněkud silně vzdálené. Dekametrové vlny, to určitě každý zná.
A protože se udávají násobky jednotlivých hodnot, tak máme dle SI metr, milimetr... Když jsem psal příspěvek, tak jsem si toto zastaralé dělení neuvědomil natož to, že kolem toho bude taková obsáhlá přednáška, že decimetrové, dekametrové, hektometrové vlnové délky považuješ za
triviality. No, možná před dvaceti či třiceti roky.
Udávání vlnové délky u těchto frekvencí je silně archaické a nepostihuje podstatu daného pásma, proto se v podstatě nepoužívá.
Chyba DGPS - závisí na počtu stanic a dále na tom, že se nepoužívají pro zpřesnění polohy jen družice GPS ale i jiných systémů.
"Chci používat CZEPOS – požaduji centimetrovou až milimetrovou přesnost, pozici budu určovat až po skončení měření:
Pozice je vypočtena až po skončení měření (Postprocessing) na základě dat stažených z Internetu z webových stránek CZEPOS. Data lze stáhnout pro zadaný interval měření ve standardním formátu RINEX (Receiver Independent Exchange) buď z konkrétní zvolené stanice CZEPOS, nebo z virtuální stanice o zadaných souřadnicích (tzv. virtuální RINEX vygeneruje systém CZEPOS na základě síťového řešení ze všech stanic CZEPOS).
http://czepos.cuzk.cz/_servicesProducts.aspx
Takže s těmi rychlými soudy pomalu.
Poznámka:
Dobře, když se tak točíš kvůli tomu na obrtlíku, GPS patří do decimetrového pásmo (300 MHz and 3 GHz), tj. UHF, kde vysílají rádia a běžná TV. Ale 300 MHz na družici no nevím....
Ty udáváš pásmo desítek metrů (tj. frekvenci 3-30 MHz), což je od hodnoty cca 0,2 metru poněkud silně vzdálené. Dekametrové vlny, to určitě každý zná.
A protože se udávají násobky jednotlivých hodnot, tak máme dle SI metr, milimetr... Když jsem psal příspěvek, tak jsem si toto zastaralé dělení neuvědomil natož to, že kolem toho bude taková obsáhlá přednáška, že decimetrové, dekametrové, hektometrové vlnové délky považuješ za
triviality. No, možná před dvaceti či třiceti roky.
Udávání vlnové délky u těchto frekvencí je silně archaické a nepostihuje podstatu daného pásma, proto se v podstatě nepoužívá.
to Rosomák
DGPS se vyskytuje ve dvou druzích. První je statický, který neměří online, jedná se o postprocesing. Výhodou je, že umí měřit až v milimetrech. Druhý je tzv. real-time kinematic, ten sice pracuje online ale s centimetrovou přesností. Čili tvrzení o přesnosti 3 - 5 metrů z tvého zdroje je blud ať už soudím pomalu anebo rychle.
Kmitočet versus vlnová délka - v technické praxi se běžně používá oboje, i když ten kmitočet asi častěji. Rozhodně se nejedná o "silně archaickou" záležitost, používanou výhradně vetchými starci nad hrobem.
Na družicích se používají i nižší kmitočty než 300 MHz. První družice SPUTNIK měla dva vysílače, jeden pracoval na kmitočtu 20 MHz, druhý na 40 MHz. US Navy dodnes používá satelitní transpondéry, které mají downlink 240 - 270 MHz a uplink o kus výše (nepamatuji se o kolik, musel bych to hledat). Tyto transpondéry jsou zajímavé tím, že používají běžnou NFM modulaci bez jakékoliv ochrany takže se dají poslouchat, k slyšení jsou občas věci pozoruhodné.....
DGPS se vyskytuje ve dvou druzích. První je statický, který neměří online, jedná se o postprocesing. Výhodou je, že umí měřit až v milimetrech. Druhý je tzv. real-time kinematic, ten sice pracuje online ale s centimetrovou přesností. Čili tvrzení o přesnosti 3 - 5 metrů z tvého zdroje je blud ať už soudím pomalu anebo rychle.
Kmitočet versus vlnová délka - v technické praxi se běžně používá oboje, i když ten kmitočet asi častěji. Rozhodně se nejedná o "silně archaickou" záležitost, používanou výhradně vetchými starci nad hrobem.
Na družicích se používají i nižší kmitočty než 300 MHz. První družice SPUTNIK měla dva vysílače, jeden pracoval na kmitočtu 20 MHz, druhý na 40 MHz. US Navy dodnes používá satelitní transpondéry, které mají downlink 240 - 270 MHz a uplink o kus výše (nepamatuji se o kolik, musel bych to hledat). Tyto transpondéry jsou zajímavé tím, že používají běžnou NFM modulaci bez jakékoliv ochrany takže se dají poslouchat, k slyšení jsou občas věci pozoruhodné.....
Ano, ale jak jsem říkal, záleží na počtu a vzdálenosti pozemních stanic.
Obecně je ta chyba pro DGPS doopravdy v řádu metrů:
http://www.navcen.uscg.gov/dgps/Default.htm
Že český zeměměřičský ústav jde ve stopách předků a poskytuje kvalitní služby (i když je pravdou, že využití vojenského zaměření v civilní praxi nebylo používáno, čehož plody sklízíme dodnes) a přesné zaměření je velkým přínosem, které možná není ani pořádně doceněno, ale to je spíše na samostatný článek.
Ano, v technické praxi se používá oboje, ale spíše pro ty nižší frekvence, protože tam nehrozí takový rozdíl v jejich rozsahu.
Aha, na transpondéry pro spojení a historické družice jsem zapomněl.
Přehled je např. zde: http://www.zarya.info/Frequencies/FrequenciesAll.php
Obecně je ta chyba pro DGPS doopravdy v řádu metrů:
http://www.navcen.uscg.gov/dgps/Default.htm
Že český zeměměřičský ústav jde ve stopách předků a poskytuje kvalitní služby (i když je pravdou, že využití vojenského zaměření v civilní praxi nebylo používáno, čehož plody sklízíme dodnes) a přesné zaměření je velkým přínosem, které možná není ani pořádně doceněno, ale to je spíše na samostatný článek.
Ano, v technické praxi se používá oboje, ale spíše pro ty nižší frekvence, protože tam nehrozí takový rozdíl v jejich rozsahu.
Aha, na transpondéry pro spojení a historické družice jsem zapomněl.
Přehled je např. zde: http://www.zarya.info/Frequencies/FrequenciesAll.php