Jsem rád, že jsi se ozval. Jinak mám pro Tebe dobrou zprávu to co jsi mi poslal a že už je to dávno, jsem nějak dopracoval a až dám dohromady poslední obrazy tak to pod společnou značkou zveřejníme.
Opevněné kláštery jsou někdy mimořádné fortifikace a zatím jsem viděl jeden na Slovensku a byl jsem nadšený. Já o něm budu psát v další části tohoto volného cyklu kde budu řešit bašty, bolverky toriony a bastiony.
Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav
tak budeme asi dva, Kumburk mě naprosto dostal při první návštěvě a napsal jsem o něm bakalářskou práci.PS: Na téma hrad Kumburk mám rozepsaný článek...je to taková moje srdeční záležitost:-)
Takže jsem zvědav
ohledně počtu hradů v ČR, raději bych věřil současnějším publikacím tedy T.Durdík, M.Plaček, M.Wihoda a spol.
situaci navíc komplikuje "moravský" oficiální typ feudálního opevněného sídla "hrádek", který se v Čechy nepoužívá, byť řada hradních lokalit v Čechách by kriteria pro zařazení mezi hrádky splnila
zkusím to dnes spočítat podle sebe, uvidíme jak se budeme lišit
Hrady, hrady přestavěné na zámky, zříceniny hradů, zaniklé hrady, komendy
Slezsko: 28
Morava : 208
Čechy: 627
Celkem v ČR: 863
dle moravských archeologů Z.Nekudy, J. Ungera a dalších (Plaček Měřínský) existuje typ feudálního sídla zvané hrádek- nevelké jednodílné jednoduše provedené opevněné sídlo bez přímé vazby na hospodářské zázemí
této definici v Čechách odpovídá nejméně 1/4 zřícenin a zaniklých hradů, ale čeští archeologové hrádek jako samostatnou kategorii neuznávají..
Slezsko: 28
Morava : 208
Čechy: 627
Celkem v ČR: 863
dle moravských archeologů Z.Nekudy, J. Ungera a dalších (Plaček Měřínský) existuje typ feudálního sídla zvané hrádek- nevelké jednodílné jednoduše provedené opevněné sídlo bez přímé vazby na hospodářské zázemí
této definici v Čechách odpovídá nejméně 1/4 zřícenin a zaniklých hradů, ale čeští archeologové hrádek jako samostatnou kategorii neuznávají..
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Hrad Helfštýn - diskuse o středověké architektuře
Monumentální hradní architektura Helfštýna se tyčí nad údolím Moravské brány.
Hrad Helfštýn byl několikrát přestavován a rozšiřován. Každá typologie našich a nejen našich hradů totiž platí pouze a jen, pokud by si hrady zachovaly svojí prvotní podobu.
Lacek z Kravař a Helfštejna se v roce 1385 účastnil vojenské výpravy do Uher se Zikmundem, kde viděl opevnění, mohl se inspirovat?
Nebo se obecně prostě nějak všichni inspirovali od všech.
Na počátku husitských válek stál na straně husitů, ale poté, co král Zikmund Lucemburský nechal plenit jeho východomoravské statky, kapituloval, a v rámci dojednaných podmínek přenechal Helfštýn do zástavy Přemyslu Opavskému. Pátrač dokonce napsal, že Zikmund hrad vlastnil.
Lacek byl oddaným stoupencem husitství. Byl to on kdo inicioval protest králi Zikmundovi proti uvěznění Jana Husa, který podepsalo na 250 pánů a rytířů.
Tvary Helfštýna vedly mnohé romantizující autory k myšlence starobylého původu hradu.
Helfštýn má kombinaci čtverhranných a půl/kulatých věží.
Má svá specifika, ale má i parkánovou hradbu, a vnější hradbu s půlkulatou baštou
Hrad v Bělehradu. Co je třeba neobvyklé, resp. ve srovnání ? Má víc věží = lepší obrana.
Ale v celkovém kontextu Evropy, Balkánu, a Malé Asie, to není nepochopitelné
Půlkulaté věže se rozšířily při křížových výpravách po celém Středomoří.
Na odkazu je o tom celé pojednání, klikni
viewtopic.php?p=467739#p467739
Monumentální hradní architektura Helfštýna se tyčí nad údolím Moravské brány.
Hrad Helfštýn byl několikrát přestavován a rozšiřován. Každá typologie našich a nejen našich hradů totiž platí pouze a jen, pokud by si hrady zachovaly svojí prvotní podobu.
Lacek z Kravař a Helfštejna se v roce 1385 účastnil vojenské výpravy do Uher se Zikmundem, kde viděl opevnění, mohl se inspirovat?
Nebo se obecně prostě nějak všichni inspirovali od všech.
Na počátku husitských válek stál na straně husitů, ale poté, co král Zikmund Lucemburský nechal plenit jeho východomoravské statky, kapituloval, a v rámci dojednaných podmínek přenechal Helfštýn do zástavy Přemyslu Opavskému. Pátrač dokonce napsal, že Zikmund hrad vlastnil.
Lacek byl oddaným stoupencem husitství. Byl to on kdo inicioval protest králi Zikmundovi proti uvěznění Jana Husa, který podepsalo na 250 pánů a rytířů.
Tvary Helfštýna vedly mnohé romantizující autory k myšlence starobylého původu hradu.
Má svá specifika, ale má i parkánovou hradbu, a vnější hradbu s půlkulatou baštou
Ale v celkovém kontextu Evropy, Balkánu, a Malé Asie, to není nepochopitelné
Půlkulaté věže se rozšířily při křížových výpravách po celém Středomoří.
Na odkazu je o tom celé pojednání, klikni
viewtopic.php?p=467739#p467739
Pátrač hezky rozdělil kapitoly s velkými nadpisy do příspěvků - dobré pro rychlou orientaci i kvůli SEO, např.
Kapitola II: HELFŠTÝNSKÉ PROMĚNY V ČASE
Kapitola III: HELFŠTÝN, VRCHOLNÝ PŘEDSTAVITEL HRADU SE ŠTÍTOVOU ZDÍ NA ÚZEMÍ ČECH, MORAVY A SLEZSKA
Tento článek o Helfštýnu, tak google zaindexoval ne sice na první místa, ale přesto ano.
Musíte napsat helfštýn palba
viewtopic.php?t=4538
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Pro milovníky architektury, Adam Gebrian, Hrad Helfštýn a jeho radikální rekonstrukce
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
ZAJÍMAVOSTI O HRADU HELFŠTÝN
Zajímavostí je plášťová hradbu a štítová zeď. Další informace ve zdrojích...
Díky tomu vznikl poměrně odolný, ale přitom na náklady a pracovní úsilí méně náročný typ hradu.
Co je štítová zeď?
Je to vysoká široká hradba v čele hradu, za níž jsou jako za štítem ukryty ostatní stavby hradu. Štítová hradba může suplovat funkci hlavní věže.
Hrad s plášťovou zdí (Mantelmauerburg) je hrad, který nemá žádnou velkou hlavní věž (např. bergfrit nebo donjon).
Základ obrany hradu tvořila mohutná a vysoká obvodová hradba (plášťová zeď) s ochozem, který umožňoval plynulý pohyb obránců. Pro středověký boj byl rozhodující především střet muže proti muži s chladnými zbraněmi. Primárním úkolem útočníků bylo překonat danou hradbu žebříky či ji za užití metacích strojů nějakým způsobem narušit.
K tomu jen dodám, že u Helfštýnu existovala jedna teorie, že bergfrit měl, ale archeologický průzkum to vyvrátil. Z architektonického hlediska nahlíží na hrad D. Menclová, jejíž výzkum obsahuje dnes už vyvrácenou chybu existence bergfritu, ale jinak její popis není překonaný.
Zdroj: Hrad Helfštýn a osobnost Zdenka Gardavského
Spory se vedly ohledně existence věže tohoto hradu - D. Menclová udává existenci bergfritu chránícího bránu, která se v této době měla nacházet na jihu a později měla ustoupit budově kuchyně. Bergfrit je D. Menclovou situován do jihovýchodní části nádvoří, což je místo, které zůstalo velmi dlouho (až do 15. století) jinak nezastavěno a jeho existence je D. Menclovou spojována se spárou ve zdivu v blízkosti renesančního schodiště.
Vývoj rodových sídel na Moravě jako projev reprezentace ve středověku
Lacek získal hrad Helfštýn a přestavěl jej na důležitou pevnost.
https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg ... 5505585718
Člověk jako budovatel, obyvatel a dobyvatel hradu Helfštýna
O kresebné zpracování stavebně-historického vývoje hradu pokusil Dalibor Figel, který vycházel z poznatků Zdeňka Gardavského, Jiřího Kohoutka a nových výsledků archeologických výzkumů.
Hlavní tíha obrany je přenášena z mohutných hradních věží na samotné hradby.
Pokud budeme vycházet z názoru Dobroslavy Menclové, a helfštýnský palác by převýšil hradbu, podle typologického rozdělení Tomáše Durdíka by se tak zařadil mezi bezvěžové hrady s palácem jako hlavní obytnou a obranou stavbou. Tento typ se od klasického hradu s plášťovou zdí liší výškou paláce a svým vztahem k hradbě.
Zdeněk Gardavský se domníval, že parkánová hradba stála již při budování severního paláce a je tedy starší než hlavní plášťová hradba.
Zdroj: https://is.muni.cz/th/d0nxm/bakal__ka_1.pdf
Problematika tvaru věží
Zdroje uvádí, že ve 14. století u nás převládají hranaté věže, ale v pohusitské době se objevují bateriové věže. Občas oktogonální a polygonální věže. Kruhové bergfrity se stavěly cca do poloviny 14. století.
Když se u nás podíváme, jaké měly takové věže základy, tak asi „nejhmatatelnější“ nález, napovídající o způsobu středověkého vytyčování okrouhlých věží je na hradě Lipá. U jiných hradů, pokud není základ kruhový, tak je to obvykle způsobeno tím, že věže byly zasekávány do původní obvodové hradby.
Méně je potom věží čtverhranných, jejichž specifickou skupinou jsou věže se zaoblenými nárožími. Míra zaoblení je značně variabilní a názory na toto řešení se v odborné literatuře různí.
Zajímavostí je plášťová hradbu a štítová zeď. Další informace ve zdrojích...
Díky tomu vznikl poměrně odolný, ale přitom na náklady a pracovní úsilí méně náročný typ hradu.
Co je štítová zeď?
Je to vysoká široká hradba v čele hradu, za níž jsou jako za štítem ukryty ostatní stavby hradu. Štítová hradba může suplovat funkci hlavní věže.
Hrad s plášťovou zdí (Mantelmauerburg) je hrad, který nemá žádnou velkou hlavní věž (např. bergfrit nebo donjon).
Základ obrany hradu tvořila mohutná a vysoká obvodová hradba (plášťová zeď) s ochozem, který umožňoval plynulý pohyb obránců. Pro středověký boj byl rozhodující především střet muže proti muži s chladnými zbraněmi. Primárním úkolem útočníků bylo překonat danou hradbu žebříky či ji za užití metacích strojů nějakým způsobem narušit.
K tomu jen dodám, že u Helfštýnu existovala jedna teorie, že bergfrit měl, ale archeologický průzkum to vyvrátil. Z architektonického hlediska nahlíží na hrad D. Menclová, jejíž výzkum obsahuje dnes už vyvrácenou chybu existence bergfritu, ale jinak její popis není překonaný.
Zdroj: Hrad Helfštýn a osobnost Zdenka Gardavského
Spory se vedly ohledně existence věže tohoto hradu - D. Menclová udává existenci bergfritu chránícího bránu, která se v této době měla nacházet na jihu a později měla ustoupit budově kuchyně. Bergfrit je D. Menclovou situován do jihovýchodní části nádvoří, což je místo, které zůstalo velmi dlouho (až do 15. století) jinak nezastavěno a jeho existence je D. Menclovou spojována se spárou ve zdivu v blízkosti renesančního schodiště.
Vývoj rodových sídel na Moravě jako projev reprezentace ve středověku
Lacek získal hrad Helfštýn a přestavěl jej na důležitou pevnost.
https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg ... 5505585718
Člověk jako budovatel, obyvatel a dobyvatel hradu Helfštýna
O kresebné zpracování stavebně-historického vývoje hradu pokusil Dalibor Figel, který vycházel z poznatků Zdeňka Gardavského, Jiřího Kohoutka a nových výsledků archeologických výzkumů.
Hlavní tíha obrany je přenášena z mohutných hradních věží na samotné hradby.
Pokud budeme vycházet z názoru Dobroslavy Menclové, a helfštýnský palác by převýšil hradbu, podle typologického rozdělení Tomáše Durdíka by se tak zařadil mezi bezvěžové hrady s palácem jako hlavní obytnou a obranou stavbou. Tento typ se od klasického hradu s plášťovou zdí liší výškou paláce a svým vztahem k hradbě.
Zdeněk Gardavský se domníval, že parkánová hradba stála již při budování severního paláce a je tedy starší než hlavní plášťová hradba.
Zdroj: https://is.muni.cz/th/d0nxm/bakal__ka_1.pdf
Problematika tvaru věží
Zdroje uvádí, že ve 14. století u nás převládají hranaté věže, ale v pohusitské době se objevují bateriové věže. Občas oktogonální a polygonální věže. Kruhové bergfrity se stavěly cca do poloviny 14. století.
Když se u nás podíváme, jaké měly takové věže základy, tak asi „nejhmatatelnější“ nález, napovídající o způsobu středověkého vytyčování okrouhlých věží je na hradě Lipá. U jiných hradů, pokud není základ kruhový, tak je to obvykle způsobeno tím, že věže byly zasekávány do původní obvodové hradby.
Méně je potom věží čtverhranných, jejichž specifickou skupinou jsou věže se zaoblenými nárožími. Míra zaoblení je značně variabilní a názory na toto řešení se v odborné literatuře různí.
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
No jo, plášťová zeď. Levná. To se řekne, ale když útočník pronikne na ochoz, tak je po he he.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Po překonání vnější hradby a pak i hlavní hradby, se mohly hypoteticky bránit palác a branská věž navzájem s pokrytím na ochozy... pomocí střelby kuší, pokud by měly dobře umístěné střílny. Ale máš pravdu, že pokud už se tam útočníci dostali, tak hrad byl stejně většinou ztracen a dobytý.
Aby k tomu nedošlo, tak se to řešilo třeba zvýšením parkánu, kde mohla být další řada obranných postů. Případně mohly být přidány nová patra střílen do nově přistavěných věží.
Nebo se stavěl systém hradeb, kde bylo vícero do města otevřených čtverhranných věží.
U nás se uplatnil tento systém třeba v Nymburku.
V zahraničí měla podobné uspořádání například Bělehradská pevnost.
V patřičném tématu jsme ledacos řešili. Tady jsem to pro přehlednost rozdělil.
Edit: Terminologie názorně.
Městské hradby bývaly na rozdíl od opevnění hradů obvykle modernější. Ne že by šlo o nějaký záměr, jenom se častěji přestavovaly a stavitel na ně měl víc místa. Taky některé prvky se až dodatečně projevily jako inovace. Bývalo pravidlem, že věže byly od sebe na dostřel luku, v českých podmínkách zhruba 20-60 metrů. Původně byly věže kruhové nebo půlkruhové, později, aby se lépe stavěly, čtverhranné, a nakonec zase kruhové.
Více k problematice odkaz.
https://www.d20.cz/clanky/historicka-me ... nstvi.html
Aby k tomu nedošlo, tak se to řešilo třeba zvýšením parkánu, kde mohla být další řada obranných postů. Případně mohly být přidány nová patra střílen do nově přistavěných věží.
Nebo se stavěl systém hradeb, kde bylo vícero do města otevřených čtverhranných věží.
U nás se uplatnil tento systém třeba v Nymburku.
V zahraničí měla podobné uspořádání například Bělehradská pevnost.
V patřičném tématu jsme ledacos řešili. Tady jsem to pro přehlednost rozdělil.
Edit: Terminologie názorně.
Městské hradby bývaly na rozdíl od opevnění hradů obvykle modernější. Ne že by šlo o nějaký záměr, jenom se častěji přestavovaly a stavitel na ně měl víc místa. Taky některé prvky se až dodatečně projevily jako inovace. Bývalo pravidlem, že věže byly od sebe na dostřel luku, v českých podmínkách zhruba 20-60 metrů. Původně byly věže kruhové nebo půlkruhové, později, aby se lépe stavěly, čtverhranné, a nakonec zase kruhové.
Více k problematice odkaz.
https://www.d20.cz/clanky/historicka-me ... nstvi.html
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Tak zrovna tenhle problém řešily flankovací věže, či? To že na tomto konkrétním hradu nejsou a i vzhledem k jeho rozměrům, bych si tipnul že chybka se kdysi vloudila.Ale máš pravdu, že pokud už se tam útočníci dostali, tak hrad byl stejně většinou ztracen a dobytý.
Spíš bych řekl, že ta vzdálenost byla 100 až 150 metrů. Dostřel kuše a to i ten luk dost podceňuješMěstské hradby bývaly na rozdíl od opevnění hradů obvykle modernější. Ne že by šlo o nějaký záměr, jenom se častěji přestavovaly a stavitel na ně měl víc místa. Taky některé prvky se až dodatečně projevily jako inovace. Bývalo pravidlem, že věže byly od sebe na dostřel luku, v českých podmínkách zhruba 20-60 metrů. Původně byly věže kruhové nebo půlkruhové, později, aby se lépe stavěly, čtverhranné, a nakonec zase kruhové.
EDIT: vztahuješli to tedy na městské hradby
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Zdravím,
Fotografie z Chebu, první fotku chápu, to je rohová flankovací věž. Ta je dobrá!
Další fotky hradby a pak to označení a otazník, tam jako mají být / nebo byly flankovací posty?
Druhá fotka je hradební věž, ale zřejmě už s vybouranými okny, střílny zničili.
Třetí fotka, tam už jsou asi jen střílny v hradbě, obdélníková bašta je patrná až ze satelitního snímku.
Je to myšlenka z Francie, a u nás to zpočátku moc hradů nemělo, uvádí se především Týřov a Konopiště, potom boční palby řešili trošku jinak.
Viz další příspěvek...
P.S. Chtělo by to k tomu možná více vysvětlení, ale CHEB nechám tobě
Toho opevnění tam máte více. Středověké, pak i v roce 1652 byla zahájena stavba barokního opevnění města.
Po třicetileté válce, během níž byl Cheb střídavě dobýván a obsazován švédskými, císařskými či saskými vojsky.
Původně jsem jen zamýšlel, že to budu vztahovat spíše k problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země. ALE JE TO široký obor, a člověk se dozví zajímavé věci.
Fotografie z Chebu, první fotku chápu, to je rohová flankovací věž. Ta je dobrá!
Další fotky hradby a pak to označení a otazník, tam jako mají být / nebo byly flankovací posty?
Druhá fotka je hradební věž, ale zřejmě už s vybouranými okny, střílny zničili.
Třetí fotka, tam už jsou asi jen střílny v hradbě, obdélníková bašta je patrná až ze satelitního snímku.
Je to myšlenka z Francie, a u nás to zpočátku moc hradů nemělo, uvádí se především Týřov a Konopiště, potom boční palby řešili trošku jinak.
Viz další příspěvek...
P.S. Chtělo by to k tomu možná více vysvětlení, ale CHEB nechám tobě
Toho opevnění tam máte více. Středověké, pak i v roce 1652 byla zahájena stavba barokního opevnění města.
Po třicetileté válce, během níž byl Cheb střídavě dobýván a obsazován švédskými, císařskými či saskými vojsky.
Původně jsem jen zamýšlel, že to budu vztahovat spíše k problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země. ALE JE TO široký obor, a člověk se dozví zajímavé věci.
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
K tomu dostřelu, máš asi pravdu, je to z toho zdroje - ale třeba to je myšleno trošku jinak, o tom dále.
Dostřel silnějších raně středověkých luků se pohybuje mezi 200-250 metry, a i na tuto vzdálenost mohou šípy přilétající po balistické křivce a zrychlující vlivem gravitace při návratu k zemi zraňovat a zabíjet.
Je ovšem nasnadě, že tato nepřímá střelba byla použitelná pouze proti větším útvarům protivníků. Vzhledem k primitivnímu způsobu napínání a míření, který je zřetelný prakticky ve všech dobových ikonografických pramenech lze předpokládat, že dobrý lukostřelec si mohl „vybrat“ svůj cíl (čili nepřátelského vojáka) zhruba na vzdálenost mezi 50-70 metry.
Jinak je třeba rozlišovat dostřel kuše, luku po balistické křivce. Pak přímý mířený, který je kratší, a pak mířený účinný dostřel kuše, luku, a ten je nejkratší.
Myslí tím, ale spíše rozestup věží od sebe /min. 20 m/ než účinný dostřel luku, který je kolem těch 60 metrů.
Nicméně u nás se ty věže stavěli blízko sebe, možná až zbytečně, a bylo to drahý, viz Týřov. V době svého postavení byl tento typ hradu ve střední Evropě ojedinělý a výjimečný a notně předběhl dobu.
Pátrač už o této problematice psal.
Boční střelba, ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků původně věží a věžic a později i bašt. Flankování pokrývá tzv. mrtvý prostor, tedy takový, který obránci hradu nemohli z ochozu zasáhnout, pokud by se neměli vyklonit. Flankování představuje výrazné zlepšení obranyschopnosti objektu a najdou se názory, že jde o základní princip aktivní obrany.
K tomu dodám, že aktivní prvek může být i parkán, podsebití, a bašty.
Hrad Týřov byl pokládán za nedobytný i proto, že flankovací věže vystupují jak před hradby, tak mají i palebný vějíř na nádvoří.
U Helfštýna jsou nějaké půlkruhové bašty se střílnami podél hradeb, ale i střílny u věží směřující do nádvoří. Záleží, jakou stavební etapu bereš do úvahy.
V plném rozsahu má několik linií obrany a to už je dobrý
Pokud ale bereš do úvahy nějaký raný stav, tak u něj to bylo výrazně slabší. Ke skutečné změně obranného systému pomocí flankování docházelo v českých zemích až později, na počátku 15. století.
V období let 1420–1550 začínají být převážně pravidelné kvadratické hmoty objektů členěny vedle vyloženého nejvyššího patra s věžičkami a arkýřových prevétů i nárožními rizality či věžicemi.
Dostřel silnějších raně středověkých luků se pohybuje mezi 200-250 metry, a i na tuto vzdálenost mohou šípy přilétající po balistické křivce a zrychlující vlivem gravitace při návratu k zemi zraňovat a zabíjet.
Je ovšem nasnadě, že tato nepřímá střelba byla použitelná pouze proti větším útvarům protivníků. Vzhledem k primitivnímu způsobu napínání a míření, který je zřetelný prakticky ve všech dobových ikonografických pramenech lze předpokládat, že dobrý lukostřelec si mohl „vybrat“ svůj cíl (čili nepřátelského vojáka) zhruba na vzdálenost mezi 50-70 metry.
Jinak je třeba rozlišovat dostřel kuše, luku po balistické křivce. Pak přímý mířený, který je kratší, a pak mířený účinný dostřel kuše, luku, a ten je nejkratší.
Zemakte viz rámeček citace, viz v ní Zdroj a tvoje REAKCE, pak informace nad touto citací kurzívou, a z toho plyne...Zdroj: Bývalo pravidlem, že věže byly od sebe na dostřel luku, v českých podmínkách zhruba 20-60 metrů.
Zemakt: Spíš bych řekl, že ta vzdálenost byla 100 až 150 metrů. Dostřel kuše a to i ten luk dost podceňuješ.
Myslí tím, ale spíše rozestup věží od sebe /min. 20 m/ než účinný dostřel luku, který je kolem těch 60 metrů.
Nicméně u nás se ty věže stavěli blízko sebe, možná až zbytečně, a bylo to drahý, viz Týřov. V době svého postavení byl tento typ hradu ve střední Evropě ojedinělý a výjimečný a notně předběhl dobu.
Ano, stačilo dát do hradby třeba jen jakýsi menší budníky pro flankování, tzv. Flankovací věžice.Tak zrovna tenhle problém řešily flankovací věže, či? To že na tomto konkrétním hradu nejsou, a i vzhledem k jeho rozměrům, bych si tipnul že chybka se kdysi vloudila.
Pátrač už o této problematice psal.
Boční střelba, ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků původně věží a věžic a později i bašt. Flankování pokrývá tzv. mrtvý prostor, tedy takový, který obránci hradu nemohli z ochozu zasáhnout, pokud by se neměli vyklonit. Flankování představuje výrazné zlepšení obranyschopnosti objektu a najdou se názory, že jde o základní princip aktivní obrany.
K tomu dodám, že aktivní prvek může být i parkán, podsebití, a bašty.
No většina flankovacích věží v Čechách mohla postřelovat pouze prostor před a podél hradeb.Vztahuješ-li to tedy na městské hradby.
Hrad Týřov byl pokládán za nedobytný i proto, že flankovací věže vystupují jak před hradby, tak mají i palebný vějíř na nádvoří.
U Helfštýna jsou nějaké půlkruhové bašty se střílnami podél hradeb, ale i střílny u věží směřující do nádvoří. Záleží, jakou stavební etapu bereš do úvahy.
V plném rozsahu má několik linií obrany a to už je dobrý
Pokud ale bereš do úvahy nějaký raný stav, tak u něj to bylo výrazně slabší. Ke skutečné změně obranného systému pomocí flankování docházelo v českých zemích až později, na počátku 15. století.
V období let 1420–1550 začínají být převážně pravidelné kvadratické hmoty objektů členěny vedle vyloženého nejvyššího patra s věžičkami a arkýřových prevétů i nárožními rizality či věžicemi.
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Členitý obvod staveb souvisel jednak s flankováním, jednak s módou ovlivněnou míšeňským palácem Albrechtsburg z konce 15. století.
Tohle uvádí zdroje k boční palbě či k dostřelu…
Zdroje:
Hrad a zámek Jánský vrch - PALBA.CZ
viewtopic.php?p=61151#p61151
Tvrz vypráví: Jak tvrze vypadaly a co byste našli uvnitř?
https://muzeum.zdarns.cz/historie-a-zaj ... sli-uvnitr
Čas války: luky, kuše, praky
https://curiavitkov.cz/2005/10/28/cas-valky-luky/
Je to zajímavý
Tohle uvádí zdroje k boční palbě či k dostřelu…
Zdroje:
Hrad a zámek Jánský vrch - PALBA.CZ
viewtopic.php?p=61151#p61151
Tvrz vypráví: Jak tvrze vypadaly a co byste našli uvnitř?
https://muzeum.zdarns.cz/historie-a-zaj ... sli-uvnitr
Čas války: luky, kuše, praky
https://curiavitkov.cz/2005/10/28/cas-valky-luky/
Je to zajímavý
Re: Hrad Helfštýn - pevnost v Moravské bráně
Dával jsem to sem kvůli tomu, aby si člověk udělal představu o vzdálenosti jednotlivých prvků zesilujících městské hradby a současně o tebou zmiňovaném stavebním vývoji. Ta druhá věž není hradební, ale strážní. Právě z tohoto snímku je patrné, že byla stavebně o dost starší. V této souvislosti je taktéž zajímavé jak jednotlivé zesilující prvky byly od sebe plus minus pravidelně umístěny. No, nicméně jak šel čas, tak to bylo stejně prd platné, viz zde Švédské obléháníFotografie z Chebu, první fotku chápu, to je rohová flankovací věž. Ta je dobrá!
Další fotky hradby a pak to označení a otazník, tam jako mají být / nebo byly flankovací posty?
Druhá fotka je hradební věž, ale zřejmě už s vybouranými okny, střílny zničili.
Třetí fotka, tam už jsou asi jen střílny v hradbě, obdélníková bašta je patrná až ze satelitního snímku.
https://tic.cheb.cz/kronika/svedske-obl ... sta-chebu/
Na Týřově jsem byl loni, člověk musí mít hodně velkou představivost. Jediné co mi utkvělo v paměti je "výborný" přístup. Pro rodiny z dětmi nebo dvěma psi eňoňuňo, obvlášť když potkáš někoho v protisměru
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"