Letadlové lodě Sorjú a Hirjú

[cayman]

Noooo ona trieda u Soryu a Hiryu, vraj to boli najmenej podobne lode rovnakej triedy. Ale lodi triedy Unryu planovali postavit 15, to uz by bola trieda ako hrom. Ostatne aj dokoncene 3 bola asi najpocetnejsia trieda japonskych lietadlovych lodi. No ale ajtak, este lietadla by sa na ne nasli, piloti uz nie...

Nikde inde asi nechybal vycvik tak ako u palubneho pilota. Vzlietnut z malej plochy. Letis dlho nad jednotvarnou morskou hladinou, ak mas stastie a najdes lode tak ta napadnu superovi stihaci. prezijes svoj nalet a stenu z protilietadlovych granatov. ked to prezijes poskodeny sa vlecies domov a hladas malu dosku stratenu uprostred oceanu. Ked ju najdes neposkodenu pristan na nej, doplnia ti municiu a vzlietas znova...

[Micuhide Akechi]

Hlavní důvod nejspíš byl organizační. Letadlové lodě byly obyčejně po dvojicích organizovány do divizí a hodilo se, aby měly i podobné vlastnosti. Další důvody mohly být ekonomické, kapacita loděnic, snaha o zúročení poznatků, získaných u předchozí třídy... A k určité unifikaci ve skutečnosti došlo, alespoň u „pravých“ letadlových lodí. Sorjú a Hirjú byly základem nejen pro Unrjú, ale vycházela z nich i Šókaku.
Ostatně, podobně na tom byla i Británie a Amerika – před válkou řada různých tříd, za války soustředění na jednu vybranou koncepci. Japonci se jenom nemohli rozhodnout, které dají přednost. Jestli silně pancéřovaným lodím (Taihó), nebo menším, ale snadněji postavitelným se slušným počtem letadel (Unrjú).

[hydrostar]

No na hodnocení kvalit lodí Unrjú a Taihó si počkám až do vánoc a na tvou rozmluvu o Unrjú.

Ale stejně mně pořád nejde do hlavy, proč dělal problémy můstek jen na levo. Nemože to byt třeba zvykem na můstek v pravo a podvědomím vyrovnáváním z turbulencí z té strany?

[Hans S.]

Ale stejně mně pořád nejde do hlavy, proč dělal problémy můstek jen na levo. Nemože to byt třeba zvykem na můstek v pravo a podvědomím vyrovnáváním z turbulencí z té strany?

Pokud to není legenda, tak na to mohl mít vliv moment vrtule (snad u všech japonských námořních letadel se vrtule točí doprava a tedy opačný moment tlačí letoun vlevo). Letoun pak teoreticky mohl být k můstku vlevo až moc "přisátý". Jiný důvod mě nenapadá.

[Raiden]

Nejlepší zdroj informací o konstrukci letadlové lodě Hirjú co mám je toto:

The Aircraft Carrier Hiryu (Anatomy of The Ship)
https://www.amazon.com/Aircraft-Carrier ... 1472840267

V knize je mimo jiné hromada plánů jednotlivých palub, docela mě zaujalo jak velkou část podpalubí zabíraly hangáry (byl dvoupatrový) a strojovny s kotelnami a jak málo místa zbylo na vše ostatní - hlavně ubikace posádky byly mimořádně stísněné (to se pochopitelně netýká těch pro důstojníky), což však není moc překvapivé protože ubytovací podmínky byly u japonských konstruktérů v podstatě až na posledním místě.

[Lord]

Mohl by jsi z něco z toho oskenovat nebo vyfotit a dát sem?

[Raiden]

Jj, něco sem kdyžtak dám.

[Lord]

Zdravím,

V knize je mimo jiné hromada plánů jednotlivých palub, docela mě zaujalo jak velkou část podpalubí zabíraly hangáry (byl dvoupatrový) a strojovny s kotelnami...

a jak málo místa zbylo na vše ostatní - hlavně ubikace posádky byly mimořádně stísněné (to se pochopitelně netýká těch pro důstojníky), což však není moc překvapivé protože ubytovací podmínky byly u japonských konstruktérů v podstatě až na posledním místě.

Na netu jsem našel např. tohle, ale pokud máš něco více k tomu, aby jsi podpořil svůj výklad výše?

Pokud možno v lepším rozlišení a kvalitě. A v nějakým meřítku, třeba jak měli vysoký dveře?

Japončíci měřili v té době průměrně asi 155 cm, komedie, ale zase ušetřili při stavbě vlastních lodí.

Už jsme probírali, viz odkaz
viewtopic.php?p=410686#p410686
jak Japonci byli malí, ale stačilo jím to


2 hangáry HIRJÚ:

horní přibližně 171,3 x 18,3 x 4,6 metrů
dolní přibližně 142,3 x 18,3 x 4,3 metrů

Pokud si vezmu ten spodní hangár, tak po stranách jsou ubikace.
Výška KAJUT bude asi 2 metry, něco zabere paluba mezi, vedení.

[Raiden]

Jj, něco v dobré kvalitě sem zkusím dát.

Jinak ta vzdálenost palub byla kolem těch 2 metrů a když se odečte nosná konstrukce a vedení všemožných potrubí a kabeláže, tak tam na výšku zbývalo cca 1,7 m - pro tehdejšího japonského námořníka v pohodě, ale těžkou hlavu z toho měli po válce Američané když prozkoumávali těch pár japonských lodí co tu válku přežilo, ti vysocí si při pohybu v podpalubí museli dávat sakra pozor

[Lord]

Jinak ta vzdálenost palub byla kolem těch 2 metrů a když se odečte nosná konstrukce a vedení všemožných potrubí a kabeláže,
tak tam na výšku zbývalo cca 1,7 m - pro tehdejšího japonského námořníka v pohodě...

Jj, to bude maximální výška hangáru /z údajů/, či kajut /vypočteno/, a pak tam jsou podélné nosníky a různá vedení.

Když se pak vezme i šířka kajut, tak se to opravdu nezdá moc, ale postel měl asi každý svou?
Takže furt lepší než na ponorkách. A co jiné "modernější" lodě, tam to měli námořníci podobný?

Jj, něco v dobré kvalitě sem zkusím dát.

Kdyby jsi tam zakreslil pomocí nějakého grafického programu třeba i kóty, ale nechci tě zase špičkovat.
Je to jen nápad, přeci jen znáš rozměry lodí a detaily zdá se výborně.

[Raiden]

Jinak ta vzdálenost palub byla kolem těch 2 metrů a když se odečte nosná konstrukce a vedení všemožných potrubí a kabeláže,
tak tam na výšku zbývalo cca 1,7 m - pro tehdejšího japonského námořníka v pohodě...

Jj, to bude maximální výška hangáru /z údajů/, či kajut /vypočteno/, a pak tam jsou podélné nosníky a různá vedení.

Když se pak vezme i šířka kajut, tak se to opravdu nezdá moc, ale postel měl asi každý svou?
Takže furt lepší než na ponorkách. A co jiné "modernější" lodě, tam to měli námořníci podobný?

Paradoxně nejprostornější byly ty staré lodě co si Japonci nechávali stavět přímo v britských loděnicích - ty totiž byly stavěny podle britských standardů. Když pak už byli schopni si ty lodě stavět sami, tak si to přizpůsobili obrazu svému (respektive k velikosti svých námořníků)

[Lord]

Tak to je asi pochopitelné z hlediska výšky, ale myslel jsem to i z hlediska prostoru kolem a komfortu, ale to jsi psal, že bylo taky mizerný no

Paradoxně nejprostornější byly ty staré lodě co si Japonci nechávali stavět přímo v britských loděnicích - ty totiž byly stavěny podle britských standardů.

O Mikase jsme už diskutovali, tam bylo místa více. Nějakou další si nechali taky postavit, co všechno doplním.

Zatímco jejích pět předchůdců bylo chráněno pancířem Harvey z niklové oceli, Mikasa se chlubila nejnovějším cementovaným ocelovým pancířem od společnosti Krupp.
Třída Šikišima byla vylepšenou verzí bitevních lodí britského královského námořnictva třídy Majestic.
Pancíř byl však na obou koncích silný pouze 4 palce, což činilo japonské bitevní lodě zranitelnými vůči minám.
To vedlo k potopení lodí Hatsuse a Yashima u ruské námořní základny v Port Arthur v Číně v květnu 1904 uprostřed rusko-japonské války.

[Raiden]

Ano, životní podmínky posádek byly v japonském císařském námořnictvu mizerné vždy, to u konstruktérů bylo prakticky až na posledním místě. Nejlepší to bylo na bitevních lodích třídy Jamato (díky jejich velikosti) ale i ty v tomto ohledu byly hluboko za standardy US Navy i jiných námořnictev. Jinde to bylo o poznání horší a například na torpédoborcích byli námořníci v ubikacích nacpáni jak sardinky. Důstojníci na tom byli o poznání lépe a jejich ubytovací podmínky příliš nezaostávaly za ostatními námořnictvy. Třeba důstojnické ubikace na Jamatu měly dokonce i klimatizaci