O Pražském povstání
O Pražském povstání
5. května 1945 vypuklo Pražské povstání. Druhého května padl Berlín, Hitler byl mrtev od 30. dubna. Bojovat již bylo zbytečné, ostatně Němci ani neměli při vědomí blížícího se konce války zvláštní zájem o boj. Tvrdí někteří dnešní historici. Válka končila. Ale nevědělo se, kdy a jak skončí. Lidé nevěděli přesně co bude, ale už měli války plný zuby. Ve Velichovkách plánoval Schörner, že se v České kotlině udrží alespoň tři neděle, aby se všichni nacističtí hodnostáři mohli uchýlit z Berlína do Alpské pevnosti. Měl k tomu 900 000 mužů, tři tankové armády a tisíc letadel. V samotné Praze přitom bylo asi 35 000 nacistických vojáků, členů Hitlerjugend a ozbrojených německých civilistů.
V Praze to začalo vřít už od 1. máje. Ten den Pražáci kolovali v podvečerní „procházce“ po Václaváku. Přestávaly se brát německé marky. V Plzni stáli Američani. Nikdo netušil, že přijít nesmějí. V pátek 4.5. začali obchodníci a řemeslníci přemalovávat německé nápisy na firmách. Navečer už tramvajáci sundávali německá označení ze stanic i tramvají. Večer padly první výstřely, byli první mrtví.
V sobotu 5.5. 1945 zahájil rozhlasové vysílání hlasatel Zdeněk Mančal: "Je sechs hodin" a pak už mluvil jen česky. V 11:25 vyzval pouliční rozhlas Pražany k povstání. Hlavní jiskrou se stalo zoufalé volání pražského rozhlasu o pomoc v 12:33. Už to prasklo.
Na budově rozhlasu zavlála opět československá vlajka, ale i sovětská, americká a britská. Ve 14:00 se sešla Česká národní rada. Dlouho trvalo, než se její členové dohodli na prvních prohlášeních. Před osmou hodinou večerní vyzvala ČNR v rozhlasovém vysílání obyvatelstvo ke generální stávce. Prohlásila se zástupcem československé vlády v čele s Edvardem Benešem. Vojenské velení Prahy oznámilo, že všechny československé jednotky v Praze se stávají součástí spojeneckých armád. Oficiálně se tak zařadili již bojující čeští policisté, četníci, vládní vojsko, předváleční vojáci ve svých památečních uniformách i civilisté s páskou Revolučních gard. To už bylo po bombardování budovy Rozhlasu na Vinohradské třídě a přesunu vysílacího studia do podzemního bunkru. Ve 23:03 se ozvala výzva k stavění barikád. Pražské povstání začalo.
Lidé převraceli tramvaje, trhali dlažbu, nosili kostky. Přes noc vyrostlo asi 1600 hrází proti esesáckým tankům. Od severu se blížila tanková divize SS REICH, od východu tanková divize SS WIKING a od jihu SS skupina WALLENSTEIN. Ty divize se vůbec netvářily, že by chtěly mírumilovně přejít na západ do amerického zajetí. Klidně se mohly Praze vyhnout, třebaže to byla důležitá křižovatka. Ale Schörner holt nečetl dnešní historiky a počítal ještě s týdny válčení. I tehdy se našli mudrcové, kteří prohlašovali, že je to zbytečné, že se mělo počkat na Amíky, na Rudou armádu, na Marťany.
Po válce začal vytvářet komunistický režim z Pražského povstání mýtus. Nejdřív se likvidovaly vzpomínky na vlasovské obránce Prahy (i samotní Vlasovci), pak přišla řada na některé vojenské velitele československé armády.
Vlasovci
V Praze to začalo vřít už od 1. máje. Ten den Pražáci kolovali v podvečerní „procházce“ po Václaváku. Přestávaly se brát německé marky. V Plzni stáli Američani. Nikdo netušil, že přijít nesmějí. V pátek 4.5. začali obchodníci a řemeslníci přemalovávat německé nápisy na firmách. Navečer už tramvajáci sundávali německá označení ze stanic i tramvají. Večer padly první výstřely, byli první mrtví.
V sobotu 5.5. 1945 zahájil rozhlasové vysílání hlasatel Zdeněk Mančal: "Je sechs hodin" a pak už mluvil jen česky. V 11:25 vyzval pouliční rozhlas Pražany k povstání. Hlavní jiskrou se stalo zoufalé volání pražského rozhlasu o pomoc v 12:33. Už to prasklo.
Na budově rozhlasu zavlála opět československá vlajka, ale i sovětská, americká a britská. Ve 14:00 se sešla Česká národní rada. Dlouho trvalo, než se její členové dohodli na prvních prohlášeních. Před osmou hodinou večerní vyzvala ČNR v rozhlasovém vysílání obyvatelstvo ke generální stávce. Prohlásila se zástupcem československé vlády v čele s Edvardem Benešem. Vojenské velení Prahy oznámilo, že všechny československé jednotky v Praze se stávají součástí spojeneckých armád. Oficiálně se tak zařadili již bojující čeští policisté, četníci, vládní vojsko, předváleční vojáci ve svých památečních uniformách i civilisté s páskou Revolučních gard. To už bylo po bombardování budovy Rozhlasu na Vinohradské třídě a přesunu vysílacího studia do podzemního bunkru. Ve 23:03 se ozvala výzva k stavění barikád. Pražské povstání začalo.
Lidé převraceli tramvaje, trhali dlažbu, nosili kostky. Přes noc vyrostlo asi 1600 hrází proti esesáckým tankům. Od severu se blížila tanková divize SS REICH, od východu tanková divize SS WIKING a od jihu SS skupina WALLENSTEIN. Ty divize se vůbec netvářily, že by chtěly mírumilovně přejít na západ do amerického zajetí. Klidně se mohly Praze vyhnout, třebaže to byla důležitá křižovatka. Ale Schörner holt nečetl dnešní historiky a počítal ještě s týdny válčení. I tehdy se našli mudrcové, kteří prohlašovali, že je to zbytečné, že se mělo počkat na Amíky, na Rudou armádu, na Marťany.
Po válce začal vytvářet komunistický režim z Pražského povstání mýtus. Nejdřív se likvidovaly vzpomínky na vlasovské obránce Prahy (i samotní Vlasovci), pak přišla řada na některé vojenské velitele československé armády.
Vlasovci
- Radola Gajda
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 407
- Registrován: 10/10/2004, 14:29
- Bydliště: ČR
Ještě bych vzpomenul masakry jednotek SS na českém lidu.Např. masakr na Jelením příkopu u Pražského hradu,kde 8.5. několik příslušníků SS,mezi nimi i jedna žena,nahnalo v poklusu skupinu dvanácti českých povstalců ke stájím Míčovny.Byli to vesměs mladíci okolo dvaceti let.Vrahové těla zastřelených zohavili ranami bodáků a naházeli do hustého křoví ve stráni.
Parlamentáři-dva důstojníci v československých uniformách byli posláni na vyjednávaní s oddílem asi 300 německých vojáků,soustředěných u Krčského lesa.Kapitán Jindřich Freiwald a major Karel Rod,byli nemilosrdně zastřeleni.....majoru Rodovi esesáci ještě rozjeli hlavu tankem-německá inteligence a důslednost...
Vojáci z oddílu Wallenstein u školy ,,Na Zelené lišce" vyvleko z domů 16 neozbrojených satrších mužů žen a dětí a na místě je zastřelili...
Parlamentáři-dva důstojníci v československých uniformách byli posláni na vyjednávaní s oddílem asi 300 německých vojáků,soustředěných u Krčského lesa.Kapitán Jindřich Freiwald a major Karel Rod,byli nemilosrdně zastřeleni.....majoru Rodovi esesáci ještě rozjeli hlavu tankem-německá inteligence a důslednost...
Vojáci z oddílu Wallenstein u školy ,,Na Zelené lišce" vyvleko z domů 16 neozbrojených satrších mužů žen a dětí a na místě je zastřelili...
- Radola Gajda
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 407
- Registrován: 10/10/2004, 14:29
- Bydliště: ČR
- Radola Gajda
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 407
- Registrován: 10/10/2004, 14:29
- Bydliště: ČR
Nevím nic o tom, že bych psal o ostřelovačích, reagoval jsem na Tvůj příspěvek o masakrech prováděných Němci. A mám na mysli ty huráhrdiny, kteří likvidovali, často velice odporným způsobem, nelišícím se od metod SS, např. Sudetské Němce, civilisty, zajatce. Nebo to bylo podle tebe v pořádku?
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
- Radola Gajda
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 407
- Registrován: 10/10/2004, 14:29
- Bydliště: ČR
- Radola Gajda
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 407
- Registrován: 10/10/2004, 14:29
- Bydliště: ČR
Gajdo, bohužel jsi demagog. Násilností se povětšinou dopouštěli úplně jiní lidé, ti, co byli celou válku "hodní", často kolaborovali, a pak si takto "zlepšovali" pověst. A nebo si prostě "užívali", rabovali atd. Mimochodem, naše rodina měla za války oběti, např. prastrýc byl za odboj popraven v Terezíně. A nevím o tom, že by po válce někoho masakrovali jen proto, že je Němec. To, že požadovali a také se dočkali potrestání pachatelů je něco jiného.
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
- Radola Gajda
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 407
- Registrován: 10/10/2004, 14:29
- Bydliště: ČR
Možná ano,ale potom ty nejsi realista,je jisté,že né všichni co rabovali vraždili po válce, se během okupace podíleli na boji proti Němcům,nenmůžeš říct,že všichni co dělali tyto excesy si jen zlepšovali renomé.
Podle mne,bylo to vše co se stalo německému národu a státu ještě dost málo za to,co oni udělali celému světu,obušek,který byl vytáhnut z pytle,měl pracovat mnohem víc!!!
Podle mne,bylo to vše co se stalo německému národu a státu ještě dost málo za to,co oni udělali celému světu,obušek,který byl vytáhnut z pytle,měl pracovat mnohem víc!!!
Já jsem přeci neřekl, že všichni. Ovšem lidé, kteří za nacismu trpěli, z valné části chtěli potrestání zločinců, ne VŠECH němců, možné i proto, že se za věznění setkávali i s německými odpůrci nacistů. Nebo proto, že nechtěli být jako oni. Já tvrdím, že násilí na lidech, jimž není prokázán zločin, je svinstvo, ať ho dělají Němci, Češi nebo kdokoliv jiný. Něco jiného je potrestání zločinců a něco jiného princip kolektivní viny.
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.