Palbácký translator a jiné otazníky.

[Zemakt]

A na to jsi přišel prosím tě jak, že o prodejní ceně nejsou spolehlivě zdroje? Vždyť to píší výše, 6 250 liber! Je to snadno dohledatelný a jak se patří i od zdrojovatelný údaj.

[Koba]

Nějak ty počty haprujou. Jestli Legie stála v roce 1920 cca 40 mil Kčs, dělalo to 6 400 000 Švýcarských franků CHF. To v té době dělalo 59 813 Tr Oz. měnového zlata. 154000 Tr Oz je hausnumero. Někde se to ztrácí v těch amerických přepočtech a časovém rozlišení.

Ale 6 250 Lstg v roce 1933 dělalo pouhých 820 Tr OZ = 25,5 kg zlata. Holt celosvětová krize je celosvětová krize. Newyorská burza v indexu DJIA ztratila 89%.

Ale toto je zajímavé:
První dálkové vyšetření
Během plavby roku 1930 zachytila Legie pod Haklovým velením volání z amerického parníku City of Klint, které informovalo o pacientovi s neznámou chorobou. Lodní lékař MUDr. Ivan Roubal byl schopen pacienta prostřednictvím telegrafního spojení vyšetřit, čímž uskutečnil vůbec první vyšetření na dálku. Tento čin vstoupil do námořní historie a je společně s dalšími podobnými činy zmíněn ve vestibulu Střediska pro poskytování pomoci na moři v Římě.

Wiki

[Zemakt]

Nějak ty počty haprujou. Jestli Legie stála v roce 1920 cca 40 mil Kčs, dělalo to 6 400 000 Švýcarských franků CHF. To v té době dělalo 59 813 Tr Oz. měnového zlata. 154000 Tr Oz je hausnumero. Někde se to ztrácí v těch amerických přepočtech a časovém rozlišení.

Ale 6 250 Lstg v roce 1933 dělalo pouhých 820 Tr OZ = 25,5 kg zlata. Holt celosvětová krize je celosvětová krize. Newyorská burza v indexu DJIA ztratila 89%.

Viz výše

Novým majitelem se stala známá řecká loďařská rodina Pateras, která za ni v roce 1933 zaplatila částku 6 250 liber šterlingů. Při přepočtu na hodnotu francouzského franku z roku 1920 byla loď prodána za 325 000 FF. Z důvodu devalvace franku, hospodářské krize a s tím souvisejícího přebytku nabídky – a současně v důsledku jejího stáří, opotřebení a aktuálního technického stavu – činil propad ceny Legie téměř 45 000 000 FF.

Ten propad ceny je zkrátka brutální a proto se ho také snažím ověřit. Matematik nejsem. Přepočet, tak jak ho udělal Bat mi dává smysl. Jednoduché snadno uchopitelné. Samozřejmě nejsem naivní, že by jsme se mohli bavit o halířích, přibližný nástin je zcela dostatečný.

[bat]

On bude problém ne ve výpočtu, ale v datech. Wiki (a odtud asi Zemakt čerpá) říká, že

---
za částku 45 219 763 francouzských franků (cca 40 milionů Kčs)
---

a pokud je 45 Mio FF správně, tak je podle mě správně i ten výpočet. Proč?
a) kurz FF k USD je známý v roce 1920
b) cena oz byla fixní v roce 1920 a to $20.67

Co jistě nevíme je kurz Kčs k FF. Nebo má někdo nějaké čísla? Našel jsem, že se udává, že na začátku existence státu byl kurz dán cca 7 Kčs za dolar, ale reálný na trhu byl desítky. Později cca 30 Kčs za USD. (https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_p ... _mena.html)

Takže ten poměr 45 219 763 francouzských franků je cca 40 milionů Kčs je **krajně divný**. Pokud tedy vezmeme za pravdu, že je správně 40 Mio Kčs a při kurzu třeba 40 Kčs za 1 USD, tak "byvoko" jsme na 50k oz za loď...

Rok 1933 je daný. Známe kurz USD vs. LBS i cenu zlata v USD (tady můžeme trochu spekulovat, protože došlo ke změně kurzu k USD).

[Lord]

Zemakte, pokud na to máš lejstro kupní smlouvy z archivu, tak no problema.

Vzhledem k těm propočtům to je relativně málo, ale možný je všechno na světě.
Za cenu šrotu bych to skoro chápal.
Civilní námořní transportní loď Legie však ještě dál sloužila. Koupil Pateras a Legii přejmenoval na Lilly podle manželky, či později SS Lily.

V roce 1933 se cena lodního šrotu v důsledku Velké hospodářské krize pohybovala na historických minimech.
To všechno je pravda, nebyla to nejlepší doba pro prodej!

Prostornost Legie: 5735 BRT, odhadem to mohlo být až 3500 tun čisté oceli.
Ve 30. letech by se to udalo asi za 9000 liber.

Udělal jsi cenové srovnání s lodí SS Morava měla 3463 BRT, původně Kouroussa nebo Little Evy.
Lodě byly také zakoupeny v nevhodném období světové hospodářské krize.

Je možný, že máš k tomu zdroje z nějaké diplomky, co dělali ve Zlíně na počest Bati. Kontrolovat to už nebudu.


ODKAZY:

Po krachu v roce 1929 byl trh se železným šrotem ve Spojených státech během čtyř let zdecimován.
Trh se zotavoval pomalu a skutečně prosperoval až během druhé světové války a poválečné expanze, kdy došlo k růstu zbytku ekonomiky.
https://www.historynewsnetwork.org/arti ... crisis-tra

Mimo to jsem narazil na dobré pojednání trošku z jiného soudku.
ČS. LEGIE V RUSKU, TRANSPORTY Z RUSKA
https://www.csol.cz/wp-content/uploads/ ... c_2020.pdf

Tady něco málo k Wosečkovi.
https://publikace.k.utb.cz/bitstream/ha ... 004237.pdf


P.S. Mimo jiné jsem se podivoval kolik chtějí za Třinec má tonáž 20 596 BRT, kolik by stál odtah, no jsou to desítky miliónů v současnosti.
V podstatě co kdysi stála nová LEGIE. Nejde TO srovnávat, ale jen pro zajímavost.

TEČKA.

[Koba]

Takže znovu, když mi nevěříte: 40 000 000 mil. Kčs bylo v roce 1920 - 1 239 926,- USD = 59 986,72 Tr. Oz - směnitelnost USD za zlato v roce 1920 byl a 20,67 USD/Tr Oz.
Po Rašínově reformě byl kurz CHF 6,25 Kč a USD 32,26 Kčs. Tak si to přepočítejte znovu. V roce 1920 stál 1 francouzský frank v průměru zhruba 2,50 až 3,00 tehdejších Kčs. Ten kurs 1,03 je až z roku 1926! Tak silná tehdy Kčs byla a Frank fórovej!

Musíte počítat všechno ve stejný rok!!! Plést roky 1920, 1926, 1933 - pak vyjdou hausnumera.

[bat]

@koba
Pokud, jak říkáš, v roce 1920 stál 1 francouzský frank v průměru zhruba 2,50 až 3,00 tehdejších Kčs, tak ten přepočet na wiki nesedí pokud se bavíme o roku 1920.
> za částku 45 219 763 francouzských franků (cca 40 milionů Kčs)
Takže kdes to vzal, že 40 000 000 mil. Kčs bylo v roce 1920 - 1 239 926,- USD?

[Zemakt]

Uff. Takže po pořádku:

Když se na jaře objevila v japonském Kóbe tříčlenná skupina zástupců Centrokomise, korvetní kapitán Josef Holub mezi nimi nemohl chybět (dále Ing. Hulín a Václav Parfus). V návaznosti na předchozí vyjednávání se společností Uchida Kisen K. K. si Češi ve zdejším přístavu prohlédli S/S Taikai Maru, 122 metrů dlouhý parník o tonáži 5 735 BRT, na kterém doslova a do písmene zvolna zasychal finální nátěr. S ohledem na skutečnost, že z jokohamského skluzu loděnice Uchida Shipbuilding & Engineering Co. Ltd. v roce 1919 na vodu spuštěná loď se pyšnila pouze pár dní starým záznamem o první zkušební plavbě, nebylo však v podstatě co řešit.6 Na základě červencového nařízení politického plnomocníka ČSR přijel do Japonska ještě Šíp, aby celý obchod po uhrazení prodejní ceny ve výši 45 219 763 francouzských franků formálně uzavřel.

Prodaná byla v roce 1933 v částce a měně, kterou jsem již výše opakovaně uvedl. Píšu to do knihy, takže je vše řádně odzdrojováno a opírám se o fakta. Nejsem debil, o to nikdo nemusí mít strach, ani Lord. Konec konců, proto jsem také vznesl dotaz protože vím, že tady jsou chytré hlavy, že

Osobně bych jinou měnu, než za kterou byla loď koupena neřešil. Ani žádný převod na čs. koruny apod. Zkrátka FF. Vše ostatní může zavádět, nicméně spočítat se dá vše. Podpis kupní smlouvy - červenec 1920. Tečka.

Bat, jo. Tvé zdůvodnění mi přijde logické. A i když to nesouvisí, tak pro zajímavost S/S Morava byla zakoupena přibližně ve stejné době (1932) za 350 000,-Kč. Při tehdejším kurzu, ještě navázaného na zlatý standard, střed cca 4,80 Kč, to vychází na plus minus 73 000,- FF. Nutno podotknout, že Morava byla loď menší a také o osm let starší.

[bat]

Jo taky, jsem si říkal, že Japonci by asi v té době nějaké Kčs nebrali a prostě vzali etablovanou měnu jako FF. Takže těch 40 Mio Kčs je jen nějaký přepočet, který může být špatný nebo tehdejší **oficiální** kurz mohl být takový. V té době to bylo hodně dynamické všude.

[Koba]

@koba

Takže kdes to vzal, že 40 000 000 mil. Kčs bylo v roce 1920 - 1 239 926,- USD?

Přepočtem Rašínovým kursem: 40 000 000/32,26 = 1 239 926. Dyť to tam píšu!!!

Nechcete se kluci radši zapojit do nějakého jiného výzkumu:? Třeba tady: Vědci lechtali šimpanze i lidi. Výsledek ukázal, jak moc máme společného.

https://www.bing.com/search?pglt=297&q= ... A1&PC=U531

[bat]

Nechme tedy Legii být, protože tam je cena daná FF a Zemakt bude mít klid.

@Koba důvěřuj, ale prověřuj

Píšeš, že 40 000 000/32,26 = 1 239 926 USD. To je jistě pravda. Ale máš zdroj, že to platí pro rok 1920, o kterém se bavíme?

[Koba]

Jinak neni nic divného, že se v literatuře objevují francouzské franky. Československé legie na Sibiři byly placené Francouzi ve Francích a vzhledem k problémům něco na Sibiři a ve Vladivostoku koupit jich mohli mít přebytek, nehledě na úspory vojáků ve Vojenské spořitelně. A Japonci je určitě brali.
To byl větší problém, čím zaplatit místním vládám a komučím. Ty by asi nejradši viděli stříbrné carské ruble. Takže se tam divoce vekslovalo, hlavně Číňani byli aktivní. Z toho období taky pocházelo hodně zlé krve mezi cifršpióny Legií a francouzské legace a mezi pracovníky čs. orgánů - kdo veksloval líp,

Když se v Legiích začaly upisovat akcie Legiobanky, upisovaly se ve francích, resp později stanoveném úředním kurzu 1 : 1 až do výše 70 000 000 Kč.

[Koba]

Nechme tedy Legii být, protože tam je cena daná FF a Zemakt bude mít klid.

@Koba důvěřuj, ale prověřuj

Píšeš, že 40 000 000/32,26 = 1 239 926 USD. To je jistě pravda. Ale máš zdroj, že to platí pro rok 1920, o kterém se bavíme?

No dovol?!?
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk ... rma_(1919)
V druhé fázi reformy bylo tlačeno na apreciaci měnového kurzu, protože jedním z cílů měnové reformy z pera A. Rašína bylo omezit inflační vývoj a zvýšit kupní sílu československé koruny, a to jak vnitřní, tak vnější. V druhé fázi se tak zaměřil na posilnění vnější kupní síly koruny právě skrze zamýšlenou apreciaci koruny. Kvůli tomu si stát půjčil zahraniční devizy při dosti nevýhodném úroku 8 % ve Velké Británii a USA. Za tyto prostředky následně nakupoval československou korunu na devizových trzích a tak uměle zvyšoval poptávku po ní. Výsledkem byla poměrně silná apreciace koruny z 15,38 Kč za švýcarský frank na pouhých 6,25 Kč či z 76,92 Kč za americký dolar na 32,26 Kč. Z hlediska inflačního vývoje je to právě tato druhá fáze reformy, která opravdu přináší zlom a dochází tak ke značnému snížení cenové hladiny, a to jak skrze levnější importované zboží, tak skrze oslabenou domácí poptávku díky zhoršené situaci československého exportu na zahraničních trzích z důvodu apreciované měny.[5]

Provedení i výsledek reformy je dodnes považován za obdivuhodný. Československá koruna se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.


Reference

KALABIS, Zbyněk. Pracovat a šetřit. Projděte si život a dílo Aloise Rašína. Měšec.cz [online]. Internet Info, 2019-02-13 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
Zákon č. 187/1919 Sb., Zákon, jímž se upravuje oběh a správa platidel v československém státě a doplňuje se zmocnění ministerstva financí dané zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n.. In: Sbírka zákonů. 1919. Dostupné online. § 6. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Rašínova měnová reforma [online]. Česká národní banka [cit. 2018-10-07]. Dostupné online.
ama. Místo koruny mohli Češi platit řepou nebo sokolem. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-04-10 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
VENCOVSKÝ, František. Vzestupy a propady československé koruny. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2003. 248 s. ISBN 80-245-0497-9. S. 29–34, 46-49.
Literatura
Jan Vokrouhlecký: Komparace československých měnových reforem 1919, 1945 a 1953, Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, 2004
Související články
Československý frank
Externí odkazy
Přehled okolkovány českých a slovenských bankovkách (katalog, galerie a další informace)