Zbrusu nová loď se v období listopad 1938 - leden 1939 vydala k jižní Americe.Navštívila přístavy Port of Spain [Trinidad], Santos [Brazílie], Buenos Aires [Argentina], Montevideo [Uruguay] a San Juan [Portoriko].Po návratu do Philadelphie, v lednu 1939, zůstal Phoenix ještě několik měsíců v Atlantiku.Na jaře se přesunul Panamským průplavem do Tichomoří.Zde nejprve působil z kalifornských základen San Pedro a San Diego.V únoru 1941 se Phoenix přesunul na základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech.
V Pearl Harboru byl Phoenix i 7. prosince 1941, v den kdy byla základna napadena japonskými palubními letouny.Křižník toho rána kotvil v severovýchodní části zátoky, nedaleko menšiho výběžku pevniny u městečka Aiea.V blízkosti Phoenixu nekotvila žádná loď, takže byl poměrně hodně vystaven případnému torpédovému útoku.Japonští piloti však menší lodě, včetně křižníků přehlíželi a zajímali se jen o bitevní lodě u ostrova Ford.Phoenix přestál bez poškození útok dvou vln nepřátelských letounů na přístaviště a krátce po poledni vyplul na volné moře.Po tři dny Phoenix pátral po japonském svazu, 10. prosince byl povolán zpět na základnu.
V druhé polovině prosince Phoenix doprovodil onvoj do San Francisca.Po návratu na Havaj v lednu 1942 eskortoval další konvoj do Kalifornie.Následoval doprovod konvoje ze San Francisca do Melbourne v Austrálii.Z Melbourne se křižník přeplavil do přístavu Fremantle v západní Austrálii a odsud doprovodil konvoj na Cejlon.Naprosto nezáživné konvojové ochraně se v této oblasti věnoval až do konce roku 1942.Phoenix přitom využíval zejména základny Fremantle, Broome, Darwin, Melbourne a Sydney v Austrálii, Colombo a Trincomalee na Cejlonu, atol Addu na Maledivách a rovněž indické přístavy Bombay a Calcutta.Během této doby Phoenix úzce spolupracoval s britským Východním loďstvem, Indickým královským námořnictvem a také s Australským královským námořnictvem.
V lednu 1943 Phoenix dopravil z východního pobřeží USA do Casablanky na konferenci státního sekretáře Cordella Hulla.Poté se okolo Afriky vrátil do Indického oceánu a pokračoval tu v eskortní službě.V červnu 1943 oblast opustil, obeplul z jihu Afriku a posléze dorazil do Philadelphie.Zde během července a srpna podstoupil menší opravy a údržbu.Po skončení oprav zůstal křižník v Atlantiku a věnoval se výcvikovým plavbám u východního pobřeží.V říjnu 1943 byl poslán do Pearl Harboru a odsud do jihozápadního Tichomoří.Na základnu Espiritu Santo [Nové Hebridy] Phoenix připlul 1. prosince 1943.Nezdržel se tu a pokračoval na základnu Milne Bay [východní cíp Nové Guineje] kam dorazil 3. prosince.
V Milne Bay byl Phoenix zařazen do svazu TG 74 [britský kontradmirál V. A. C. Crutchley] se sesterským křižníkem CL 43 Nashville.První akcí svazu bylo krytí výsadku 1. divize USMC u mysu Gloucester na ostrově Nová Británie, dne 26. prosince.Po návratu do Milne Bay bylo uskupení doplněno křižníkem CL 47 Boise a přejmenováno na TF 75.Velení převzal kontradmirál Russell S. Berkey.V lednu 1944 TF 75 hlídkoval v Šalamounově moři, v noci z 15. na 26. ledna Phoenix spolu s CL 47 Boise ostřeloval japonské základny Madang a Alexishafen na severním pobřeží Nové Guineje.Během února uskupení hlídkovalo v Bismarckově moři, koncem měsíce Phoenix využil kontradmirál Berkey k dopravě do Brisbane v Austrálii.Zde zastihl Berkeyho zozkaz ke krytí vylodění na ostrově Los Negros [Admiralitní ostrovy].Křižník opustil 25. února Brisbane a po rychlé plavbě dorazil 27. února do Milne Bay.Od rána 29. února Phoenix a CL 43 Nashville podporoval vojáky 1. jízdní divize při vylodění na Los Negros.Tuto akci z paluby Phoenixu sledoval velitel 7. loďstva, viceadmirál T. C. Kinkaid a také generál Douglas MacArthur.Po návratu na základnu byl TF 75 doplněn australským těžkým křižníkem HMAS Shropshire.Kompletní TF 75 v prvních dnech března 1944 hlídkoval u Admiralitních ostrovů a mezi 4. a 7. březnem občas ostřeloval ostrůvek Hauwei [obsazen USMC 12.3.].V dubnu [22. - 24.] Phoenix spolu s CL 43 Nashville a CL 47 Boise podporoval vylodění 41. pěší divize v Humboldtově zálivu u města Hollandia [Nová Guinea] a poté, 29.4. - 1.5. příležitostně postřeloval prostor ostrůvku Wakde.Později v květnu [14. - 20.] křižník pomáhal 41. pěší divizi která se u Wakde vylodila.Koncem května Phoenix spolu s CL 43 Nashville a CL 47 Boise kral vylodění na ostrově Biak [Schoutenovy ostrovy].Během hlídkování severně od Biaku, na TF 75 dne 4. června zaútočilo 8 japonských letounů.Exploze pumy poblíž zádě Phoenixu způsobila lehké poškození lodních šroubů.Jeden muž byl zabit střepinou.Během následující noci byl Phoenix v průlivu Japen [jižně od Biaku] napaden nepřátelským torpédovým bombardérem.Obranným manévrem se křižník torpédu vyhnul.Po skončení akce u Biaku odplul TF 75 na základnu Manus [Admiralitní ostrovy].Zde byl Phoenix opraven a posléze se s TF 75 účastnil podpory vylodění na ostrově Noemfoor [2. července].Tímto vyloděním bylo prakticky dovršeno tažení na Nové Guineji.Následovat měl útok na Filipíny.Phoenix byl koncem července poslán do Sydney k údržbě.Po návratu na základnu Manus, počátkem září, zde doplnil munici a ve dnech 10. - 25. září podporoval spolu s křižníkem CL 47 Boise vylodění 31. pěší divize na ostrově Morotai [Molucké souostroví].Phoenix také občas ostřeloval blízký ostrov Halmahera obsazený Japonci.Koncem září se křižník vrátil na Manus a posléze odplul do přístavu Holandia na Nové Guineji.
Tady byl Phoenix začátkem října začleněn do Severního útočného svazu [kontradmirál D. E. Barbey], jež měl vylodit X. armádní sbor [24. pěší a 1. jízdní divize] na filipínském ostrově Leyte.V rámci Severního útočného svazu křižník působil v TG 77.3 [kontradmirál R. S. Berkey] spolu s CL 47 Boise a australskými těžkými křižníky HMAS Australia a HMAS Shropshire.Loďstvo odplulo z Hollandie 10. října, vylodění na pobřeží Leyte bylo zahájeno dopoledne 20. října.Phoenix poskytoval na vyžádání dělostřeleckou podporu jednotkám na ostrově.O několik dní později se Phoenix v ranních hodinách 25. října účastnil bitvy v Surigaoském průlivu.V jednostranné bitvě byl 7. loďstvem prakticky zničen japonský Jižní svaz.TG 77.3 setrval v Leytském zálivu i v listopadu.Občasné útoky pilotů kamikaze na Phoenix nebyly naštěstí úspěšné, většinu zásahů inkasovaly doprovodné torpédoborce.
Počátkem prosince byl TG 77.3 začleněn do Visajanského útočného svazu [kontradmirál A. D. Struble] jež měl dopravit 24. pěší divizi na ostrov Mindoro, jižně od Luzonu.Svaz opustil Leytský záliv 12. prosince.Příští den byl jedním kamikaze poškozen křižník CL 43 Nashville.Vylodění na Mindoru bylo zahájeno 15. prosince a proběhlo bez problémů.TG 77.3 se u Mindora zdržel tři dny a pak se vrátil do Leytského zálivu.Zde byl TG 77.3 přejmenován na TG 77.1 [stále pod velením kontradmirála R. S. Berkeyho] se složením Phoenix, CL 47 Boise, CL 57 Montpelier a CL 58 Denver.Na řadě byla invaze na ostrov Luzon.Loďstvo přepravující I. a XIV. sbor US Army opustilo Leytský záliv 5. ledna 1945.Oklikou přes Boholské a Suluské moře uskupení dorazilo 9. ledna do Lingayenského zálivu, na západním pobřeží Luzonu.Přes silnou aktivitu letounů kamikaze setrval Phoenix v zálivu do 13. ledna, přičemž se věnoval palebné podpoře.TG 77.1 pak do konce ledna hlídkoval v Jihočínském moři a v únoru se podílel na osvobozování poloostrova Bataan [13. - 15.] a opevněného ostrova Corregidor [16. - 17.].Po těchto akcích se TG 77.1 vrátil k Leyte.
Během března [8. - 12.] Phoenix spolu s CL 47 Boise podporoval vylodění 41. pěší divize u města Zamboanga na ostrově Mindanao.Posléze ve dnech 26.3. - 29.3. křižník pomáhal divizi Americal pří výsadku na ostrově Cebu.Následovala ve dnech 27.4. - 3.5. vyloďovací akce australské 6. divize na ostrově Tarakan u východního pobřeží Bornea.Během května a června Phoenix hlídkoval u Bornea a následně ve dnech 27.6. - 8.7. chránil americké minolovné lodě, při jejich práci v průlivu Makasar.Dne 15. srpna opustil Phoenix Filipíny a odplul do Pearl Harboru k údržbě.
Po skončení války, v září 1945 byl křižník poslán z Havaje do Atlantiku.Další služba byla již jen krátká, 28. února 1946 byl Phoenix ve Philadelphii inaktivován.Oficiálně byl křižník vyřazen 3. července 1946.
Po několika letech stání ve Philadelphii, Phoenix dne 9. dubna 1951 zakoupila Argentína.Slavnostní předání proběhlo 5. prosince 1951 a Phoenix byl přejmenován na C 4 Diecisiete do Octobre.
V Argentíně se křižník v září 1955 podílel na vojenském puči který svrhl prezidenta Juana D. Perona.Poté co vládnutí převzala vojenská junta, změnil v roce 1956 křižník znovu své jméno, tentokrát se jmenoval C 4 General Belgrano.Loď po dlouhá léta spolehlivě sloužila, v roce 1967 byla rozsáhle zmodernizována.Až přišel osudný rok 1982.
Zcela neoblíbená vojenská junta se rozhodla získat sympatie národa obsazením Falklandských ostrovů, které spravovala Velká Británie a na něž si Argentina činila odjakživa nároky.Falklandy byly obsazeny 2. dubna 1982 za použití zdrcující převahy sil.Oproti očekávání, byl ale v Anglii rychle sestaven expediční svaz a vyplul do jižního Atlantiku.Vláda Velké Británie také 23. dubna vyhlásila kolem Falkland 200 mílovou zonu ve které budou argentinské válečné lodě potápěny bez varování.Navíc narychlo vyslala k Falklandám útočné atomové ponorky.
Dne 26. dubna opustil General Belgrano spolu s torpédoborci D 26 Hipolito Bouchard a D 29 Piedra Buena základnu Ushuaia na jihu Argentiny.Uskupení mělo hlídkovat jižně od Falkland, v prostoru lavice Burdwood, 20 - 30 mil od hranice válečného pásma které vyhlásila Velká Británie.Svaz byl dne 30. dubna v tomto prostoru vypátrán britskou atomovou ponorkou HMS S 48 Conqueror.Ponorka svaz několik dní opatrně sledovala.Křižník s doprovodem se však stále pohyboval néjméně 20 mil od válečného pásma.Rozhodnutí o osudu Generala Belgrana nakonec padlo v Londýně.Premiérka Margaret Thatcherová vydala svolení k útoku na křižník mimo pásmo.Velitel HMS S 48 Conqueror, Capt. C. Wreford-Brown obdržel rozkaz k útoku zhruba v 15. hodin 2. května.Po náročném manévrování odpálil v 15.57 na křižník tři konvenční torpéda Mk. 8.Krátce před 16. hodinou zasáhla Generala Belgrano dvě torpéda.První zasáhlo přední část lodě, asi 10 metrů za přídí.Usmrtilo 10 mužů a příď totálně zdemolovalo.Druhý zásah byl pro křižník fatální.Torpédo zasáhlo levobok lodě za středem, zničilo zadní strojovnu a silně narušilo trup u zádě.Exploze zabila asi 200 mužů, podpalubí se rychle zaplavovalo.Po patnácti minutách byla situace kritická, General Belgrano se již silně nakláněl na levobok.V 16.24 dal velitel křižníku, Capt. Bonzo povel k opuštění lodě.To bylo provedeno spořádaně, panika nevznikla.Asi v 16.45 se General Belgrano převrátil na levobok a potopil na pozici 55°24" j.š./61°32" z.d., do hloubky zhruba 4000 metrů, asi 90 mil východojihovýchodně od ostrova Estados.Z posádky 1138 mužů potopení nepřežilo 368 mužů, několik desítek z nich následkem podchlazení ve velice studené vodě.
Za svou válečnou službu získal křižník CL 46 Phoenix devět bojových hvězd.Stal se druhou lodí třídy Brooklyn potopenou při válečných akcích a zároveň první válečnou lodí kterou potopila atomová ponorka.
Technická data
Délka maximální - 185,32 m Šířka - 21 m Ponor standard - 6,86 m
Výtlak standard - 9 700 tun Výtlak plný - 12 300 tun
Rychlost - 32,5 uzlu Dosah - 14 500 mil [15 uzlů]
Posádka mírová - 868 mužů Posádka válečná - cca 950 mužů
Výzbroj
15 x 152 mm [5 x 3] 3 věže na přídi, 2 na zádi
8 x 127 mm
20 x 40 mm
20 x 20 mm
4 hydroplány
Technická data v Argentíně
Výtlak standard - 10 800 tun Výtlak plný - 13 645 tun
15 x 152 mm, 8 x 127 mm, 4 x 40 mm, ? x 20 mm, PLŘS Seacat, 2 vrtulníky, Posádka mírová - 1000 mužů Posádka válečná - cca 1150 mužů
Phoenix odplouvá z Pearl Harboru - 7.12. 1941
General Belgrano v 16.30 dne 2. května 1982
Místo potopení
