- Königsberg - (1905 – 1905 - 1907)
Podtřída Nürnberg:
- Nürnberg – 1906 – 1906 – 1908)
- Stuttgart – (1906 – 1906 – 1908)
Podtřída Stettin:
- Stettin – (1906 – 1907 – 1907)
* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.
Závod v námořním zbrojení mezi Velkou Británii a Německem jel na plné obrátky. Obě velmoci se snažili posílit své námořní flotily všemi dostupnými typy plavidel, včetně lehkých křižníků. Tato plavidla se vyvinula z chráněných křižníků, ze kterých převzala pancéřovou palubu a velikost výzbroje. V prvních letech 20.století tak například císařské Německo spustilo na vodu plavidla třídy Gazelle (1898 – 1902), která se skládala z 10 plavidel. Jak ale rostly požadavky na úlohu lehkých křižníků a jaké se stavěli u konkurence, bylo potřeba neustále zvyšovat výkony nových konstrukcí. Po třídě Gazelle, kde plavidla dosahovala rychlosti 20-21 uzlů. Byla mezi lety 1903-1905 spuštěna na vodu plavidla třídy Bremen (7 plavidel). Nové křižníky umožňovali již rychlost 22 uzlů, ale to stále nestačilo. Křižníky totiž měli kromě domovských vod Severního a Baltského moře také operovat u pobřeží vzdálených německých kolonií v Africe a Oceánii, kde se vyžadovala nejen rychlost, ale i velký akční rádius. Třída Bremen dosahovala dojezdu od 3.800 do 4.700 námořních mil (podle jednotlivých plavidel), ale její rychlost v době převzetí námořnictvem (1904-1907) byla nedostatečná. V roce 1906 totiž byla do stavu britského námořnictva zařazena nejmodernější bitevní loď HMS Dreadnought, která díky své 21 uzlové rychlosti mohla německým křižníkům konkurovat. A je jasné, že lehký křižník by bitevní loď nedokázal ohrozit. Proto v Německu sáhli po modernizovaném projektu třídy Bremen, který dostal název podle své první jednotky třída Königsberg. Všechna plavidla pak v duchu německého císařského námořnictva nesla názvy měst.

KONSTRUKCE
Třída Königsberg tak přímo vycházela z křižníku třídy Bremen. Pro dosažení požadované rychlosti se jednalo o větší plavidla, která navíc měla výrazně redukován příďový kloun tak typický pro předchozí třídu. Vznikla tak elegantní a na svou dobu rychlá a dobře vyzbrojená plavidla světové úrovně.Císařství se rozhodlo postavit celkem čtyři jednotky této třídy. Během stavby Königsbergu, ale došlo k modifikacím na jeho sestrách a tak celou třídu dále dělíme do podtřídy Nürnberg (dvě plavidla) a Stettin. Jednotlivá plavidla se od sebe tedy liší a někdy jsou uváděna jako samostatné třídy. Osobně nepovažuju rozdíly až za tolik markantní na to, abych je rozdělil.
Na první jednotce Königsbergu se začalo v loděnici Kaiserliche Werft v Kielu pracovat v roce 1905. Ve stejném roce také byla zahájena stavba sesterské lodi Stuttgart v loděnici Kaiserliche Werft v Gdaňsku. Stuttgart byl ale nakonec dokončen podle parametrů lodi Nürnberg stavěné v Kaiserliche Werft v Kielu (jako Königsberg) od roku 1906. Patří tedy do stejné podtřídy. Firma Vulcan ve Stětíně pak v roce 1906 začala pracovat na poslední jednotce Stettinu, která ale byla dokončena jako samostatná podtřída.
Königsberg byl plavidlem o délce 115,3 m, šířce 13,2 m a ponoru 5,3 m. Se svým standardním výtlakem 3.390 t (plný 3.814 t) byl nejmenší jednotkou své třídy, včetně podtříd. Podtřídy Nürnberg a Stettin měly stejné rozměry, tedy 118,3 m, šířku 13,3 m a ponor 5,3 m. Pouze loď Stettin měla o něco větší ponor 5,4 m. Standardní výtlak podtřídy Nürnberg byl 3.469 t, plný 3.802 t. Plavidlo Stettin pak mělo standardní výtlak 3.480 t a plný 3.822 t.
Pohonnou jednotku v případě Königsbergu a podtřídy Nürnberg tvořilo 11 parních kotlů na uhlí, dva vertikální trojčinné parní stroje o celkovém výkonu 9.800 kW (13.200 k). Výkon pohonné jednotky se přenášel na dvě lodní vrtule a lodě dokázali plout maximální rychlostí 23 uzlů (42,6 km/h). Poslední Stettin pak měl rovněž k pohonu 11 kotlů na uhlí, ale na rozdíl od ostatních tří plavidel již měl dvě Parsonovy převodové turbíny, která lodi dívali výkon 10.100 kW (13.500 k). Při zkouškách ale byl dosažen výkon až 16.160 kW (21.670 k). Spaliny byly odváděny do tří komínů. Maximální rychlost Stettinu pak byla nejvyšší z celé třídy a to 24,1 uzlů (44,6 km/h). Výkon pohonné jednotky se přenášel na čtyři lodní vrtule v porovnání se dvěmi u ostatních lodí třídy. Vezená zásoba byla prakticky u všech stejná a to od 400 do 880 tun uhlí. Pouze Königsberg mohl nést max. 820 tun uhlí. Při ekonomické 12 uzlové rychlosti pak byl akční rádius Königsbergu a podtřídy Nürnberg 5.750 námořních mil (cca 10.600 km). Stettin pak měl dojezd 4.170 nm (cca 7.700 km). Díky svému vysokému akčnímu radiusu byl Königsberg před válkou vyčleněn k ochraně Východoafrických německých kolonií, Nürnberg se pak stal součástí Východoasijské eskadry hraběte von Spee. Na Königsbergu sloužilo 322 námořníků, na ostatních plavidlech 321.

Rychlosti a výkony pohonné jednotky dosažené během zkoušek za ideálních podmínek:
Königsberg 13,918 k = 24.1 uzlů
Nürnberg 13,154 k = 23.4 uzlů
Stuttgart 13,146 k = 23.9 uzlů
Stettin 21,670 k = 25.2 uzlů
Pořizovací náklady:
Königsberg – 5,407 Mio Marek
Nürnberg – 5,560 Mio Marek
Stuttgart – 5,488 Mio Marek
Stettin – 6,398 Mio Marek

VÝZBROJ
Výzbroj byla pro všechny plavidla bez ohledu na podtřídy stejná. Skládala se z Kruppových děl ráže 105 mm o délce hlavně L40 (10.5 cm - 4.1" - SK L/40). Děla byla na palubě rozmístěna tak, že vždy na každý bok mířilo celkem 5 děl. Na přídi a zádí pak děla stála vedle sebe a mohla ta obě současně vést palbu v ose lodi. Každé dělo stálo na podstavci typu MPL C/04 s náměrem –6 / +30°. Jednalo se o děla zkonstruovaná kolem roku 1898 a do služby uvedena v roce 1900. Byla použitá již u křižníku třídy Bremen a u následné třídy Dresden a dalších. Hmotnost zbraně při délce 4,475 m byla 1.555 kg. Pro střelbu byly používány dva typy munice HE (vysoce explosivní) o hmotnosti 17,4 kg a AP o hmotnosti 16 kg. Jelikož se nabíjení provádělo ručně tak kadence byla přímo závislá na sehranosti obsluhy. V ideálním případě to mohlo být až 15 ran za minutu. V boji však bývala nižší. Výmetná část měla hmotnost 3,18 kg a úsťová rychlost střely byla 690 m/s. Dostřel s HE projektil o hmotnosti 17,4 kg byla při 30° elevaci 12.200 metrů. Vezená zásoba byla 150 střel na hlaveň. Celkem tedy tato třída na každé jednotce vezla 1.500 kusů munice ráže 105 mm.
Dále z 8 rychlopalných děl ráže 52 mm o délce hlavně L55 (5.2 cm/55 SK L/55). Dělostřeleckou výzbroj doplňovalo podle jednotlivých plavidel 4-6 kulometů MG. Torpédová výzbroj pak byla pro všechna plavidla opět stejná a skládala se ze dvou podhladinových torpédometů ráže 450 mm (45 cm - 17.7" - C/03 a C/03 D). Torpédo mělo délku 5,150 metru a ukrývalo v sobě hlavici s náloží TNT o váze 176 kg. Typ C/03 vážil 662 kg, typ C/03D vážil 675 kg. Účinný dojezd byl u typy C/03 3.000 metrů při 26 uzlové rychlosti (1.500 m při 31 uzlech), u typu C/03D již byl dosah 3.700 metrů při 26 uzlech a 1.850 m při 31 uzlech.
Hmotnost boční salvy:
5 x 105 mm = 87 kg

PANCÉŘOVÁNÍ
Pancéřová ochrana odpovídala lehkých křižníkům té doby. Skládala se z pancéřové paluby o síle 18 až 78,7 mm, která kryla nejdůležitější části lodi, tedy kotelnu, strojovnu a muniční sklady. Velitelská loď pak byla kryta z boků 100 mm pancéřem a strop chránila 18 mm deska. Určitou ochranu dělostřelcům pak poskytovali čelní pancéřové štíty o síle až 50 mm. Obsluha tak nebyla úplně vystavena ničivému účinku blízko dopadnuvších projektilů a následných šrapnelů z nich.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TTD - lehký křižník třídy KÖNIGSBERG (Königsberg)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Německo
* Délka: 115,3 m
* Šířka: 13,2 m
* Ponor: 5,3 m
* Výtlak (standardní): 3.390 t
* Výtlak (plný): 3.814 t
* Výzbroj: 10x105 mm L40 (10xI), 8x52mm L55(8xI), 4-6 MG kulomety, 2x450mm Torpédomet (pod hladinový)
* Pancéř paluba: 18 – 78,7 mm
* Pancéř velitelská věž: 100 mm (boky), 18 mm (strop)
* Výkon strojů: 13.200 koňských sil (11 kotlů, 2x parní stroj)
* Počet lodních šroubů: 2 ks
* Dojezd: 5.750 nm (cca 10.600 km) při ekonomické 12 uzlové rychlosti
* Vezená zásoba paliva: 400 – 820 tun uhlí
* Rychlost: 23 uzlů (42,6 km/h)
* Posádka: 322 mužů
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TTD - lehký křižník podtřídy NÜRNBERG (Nürnberg a Stuttgart)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Německo
* Délka: 118,3 m
* Šířka: 13,3 m
* Ponor: 5,3 m
* Výtlak (standardní): 3.469 t
* Výtlak (plný): 3.802 t
* Výzbroj: 10x105 mm L40 (10xI), 8x52mm L55(8xI), 4-6 MG kulomety, 2x450mm Torpédomet (pod hladinový)
* Pancéř paluba: 18 – 78,7 mm
* Pancéř velitelská věž: 100 mm (boky), 18 mm (strop)
* Výkon strojů: 13.200 koňských sil (11 kotlů, 2x parní stroj)
* Počet lodních šroubů: 2 ks
* Dojezd: 5.750 nm (cca 10.600 km) při ekonomické 12 uzlové rychlosti
* Vezená zásoba paliva: 400 – 880 tun uhlí
* Rychlost: 23 uzlů (42,6 km/h)
* Posádka: 321 mužů

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TTD - lehký křižník podtřídy STETTIN (Stettin)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Německo
* Délka: 118,3 m
* Šířka: 13,3 m
* Ponor: 5,4 m
* Výtlak (standardní): 3.480 t
* Výtlak (plný): 3.822 t
* Výzbroj: 10x105 mm L40 (10xI), 8x52mm L55(8xI), 4-6 MG kulomety, 2x450mm Torpédomet (pod hladinový)
* Pancéř paluba: 18 – 78,7 mm
* Pancéř velitelská věž: 100 mm (boky), 18 mm (strop)
* Výkon strojů: 13.500 koňských sil (11 kotlů, 2x parní turbína)
* Počet lodních šroubů: 4 ks
* Dojezd: 4.170 nm (cca 7.700 km) při ekonomické 12 uzlové rychlosti
* Vezená zásoba paliva: 400 – 880 tun uhlí
* Rychlost: 24 uzlů (44,45 km/h)
* Posádka: 321 mužů
BOJOVÁ KARIÉRA
SMS Königsberg
Loď byla na vodu slavnostně spuštěna dne 12.prosince 1905 a zařazena do stavu císařského námořnictva 6.dubna 1907. Před vypuknutím První světové války byl Königsberg vyslán k břehům německé Východní Afriky aby bránil tuto císařskou kolonií proti Britům. Ovšem samotný křižník toho ve vzdálených vodách mnoho nemohl svést. Kapitánem lodi byl Max Looff a loď se po vypuknutí války dala na cestu korzárství. Lépe řečeno měla nepříteli zasadit co největší škody na vojenském i hospodářském poli. Jako první ze všech německých lodí (východoasijská eskadra hraběte Spee), které se na začátku války nalézali po všech mořích světa, dostihl svou obět právě Königsberg. A že to byla kořist podstatně větší, než s čím se mohli pochlubit britové. Königsberg potopil loď „Winchester“ (6.600 BRT), která vezla do Anglie téměř celoroční úrodu cejlonského čaje: Tím byl tradiční čaj o páté v britských domácnostech ohrožen. Dne 20.září se znovu objevil Königsberg. Jeho stožáry se nad ránem objevili nad britským přístavem v Zanzibaru. Tupé rachocení palby a výbuchu granátů, probudilo město z nočního spánku. Granáty dopadali na přístav, na záliv. Poté co si Königsberg uvědomil přítomnost anglického křižníku Pegasus (třída Pelorus, výtlak 2.135 t, výzbroj 8x102mm), přenesl palbu na něj a po několika salvách jej vyřadil z boje. Poté opět nerušeně přenesl palbu na přístavní zařízení. Na scéně se však za chvilku objevil ozbrojený vlečný parník, který byl svědkem příjezdu Königsbergu do přístavu. Nestačil však včas varovat spící město. Königsberg byl přeci jenom podstatně rychlejší a modernější loď. Přesto na něj parník zahájil palbu. Po několika minutách však šel ke dnu. Když už Königsberg neměl žádného soupeře, dal se pomalu do systematického likvidování zakotvených parníků v přístavu. Když u neměl Königsberg co v hořícím přístavu zničit, nerušeně se obrátil a zmizel zpět někde v oceánu. Avšak ke konci roku 1914 mizeli ze scény jeden německý pirát za druhým. Bez pomoci z domova neměli šanci vydržet nerovný boj a tak padl Emden v boji s australským křižníkem Sydney, v nerovném boji byla potopená celá eskadra Admirála Spee, z neznámých důvodů vylétl do povětří křižník Karlsruhe, a pro nedostatek paliva vjeli do neutrálních přístavů pomocné křižníky Kronprinz Wilhelm a Prinz Friedrich. Zůstal jen Königsberg po kterém pátrali rozsáhlé britské námořní jednotky. Křižník se jim podařilo vystopovat až na jaře 1915. Ten se ukrýval v deltě řeky Rufiji na východním pobřeží Afriky pár desítek kilometrů od britského Zanzibaru (lépe řečeno, pod svícnem je největší tma). Posádka lodi bránila svůj křižník pomoci odmontovaných lehkých děl s kterými podnikala útoky na Brity snažící se proniknout hlouběji do delty řeky. Dokonce se Britové rozhodli v ústí potopit starou loď, která by Königsbergu znemožnila únik. Ten ale stejně nemohl uniknout pro poruchu strojů. Na straně Britů blokádu Königsbergu ještě posílili křižníky HMS Dartmouth a HMS Weymouth. Dále se ještě přidali monitory HMS Mersey a HMS Severn, oba vyzbrojeny děly ráže 152mm a ještě stará bitevní loď HMS Goliath, vyzbrojený 305mm děly. Osud Königsbergu byl zpečetěn. Za podpory a řízení dělostřelby z hydroplánů, začalo odstřelování, které nakonec loď dne 11.července 1915 poškodilo natolik, že se jej posádka rozhodla sama potopit. Co se z lodi dalo zachránit a odmontovat (včetně děl hlavní ráže) bylo sejmuto a posádka se přidala na stranu oddílů von Lettow-Vorbecka a následující dva roky ještě bojovali proti obrovské spojenecké přesile hluboko v džunglích německé Východní Afriky. (více o korzárské činnosti SMS Königsbergu naleznete ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2548)

SMS Nürnberg
Loď byla na vodu slavnostně spuštěna dne 28.srpna 1906 a zařazena do stavu císařského námořnictva 10.dubna 1908. Křižník Nürnberg se v době zahájení bojů WW1 nalézal ve Východoasijské stanici Tsingtao jakou součást německé východoasijské eskadry hraběte Maxmiliána von Spee (jádrem eskadry byly dva pancéřové křižníky Scharnhorst a Gneisenau). V září 1914 podnikl křižník výpad proti ostrovu Fanning (součást Gilbertových ostrovů), kde posádka přerušila podvodní telegrafický kabel. Během bitvy u Corolenu (podrobnosti ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=667) měl křižník technické problémy a proto se k eskadře hraběte von Spee přidala až v závěrečné fázi, kdy našla těžce poškozený a již neovladatelný pancéřový křižník HMS Monmouth (výzbroj 14x152 mm), který z bezprostřední blízkosti počastovala 75 střelami ráže 105 mm, než obrněnec klesl ke dnu. Konec Nürnberg se ale také již blížil. V následné bitvě u Falkland (podrobnosti ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=672) dne 8.prosince 1914 byla německá eskadra rozstřílena velkou britskou přesilou složenou i z bitevních křižníků. Poté co se německé pancéřové křižníky obětovali a stáhli na sebe palbu silnějšího protivníka, snažili se lehké jednotky uniknout. Všechny křižníky byly ale dostiženy a podařilo se uniknout jen křižníku Dresden. Křižníkům Kent, Glasgow a Cornwall podařilo dostihnout Nürnberg a Leipzig a po těžkém boji, kdy i britská plavidla utrpěla řádu zásahů (Cornwall 18 a Kent dokonce 40) je potopily (Nürnberg v 19.27 a Leipzig v 21.23).

SMS Stuttgart
Loď byla na vodu slavnostně spuštěna dne 22.září 1906 a zařazena do stavu císařského námořnictva 1.února 1908. V době vypuknutí války v srpnu 1914 byl Stuttgart součástí 3.předzvědné skupiny spolu s křižníky Munchen, Danzig, Frauenlob a Hela. Ve dnech 31.5 – 1.6.1916 se účastnil největší moderní námořní bitvy u Jutska. V prosinci 1916 byl odzbrojen a mezi lednem až květnem 1918 na něm byla provedená konverze na nosič hydroplánů. Byl vlajkovou lodí námořních leteckých sil v Severním moři. Po válce byl roku 1919 vydán Velké Británii jako válečná reparace. V roce 1921 byl vyřazen a sešrotován.
SMS Stettin
Loď byla na vodu slavnostně spuštěna dne 7.března 1907 a zařazena do stavu císařského námořnictva 29.října 1907. V době vypuknutí WW1 byl SMS Stettin vlajkovou lodí korvetního kapitána O.Feldmana, velitele 2. ponorkové flotily. Dne 28.srpna 1914 se účastnil bitvy u Helgolandu. Ve dnech 31.5 – 1.6.1916 se účastnil největší moderní námořní bitvy u Jutska. V roce 1917 se stal vlajkovou lodí torpédových člunů. V roce 1918 byl součástí výcvikových jednotek německých ponorek. Po válce byl roku 1920 vydán Velké Británii jako válečná reparace. V roce 1921 byl vyřazen a sešrotován

Zdroje:
http://www.worldwar1.co.uk/cruisers/sms-konigsberg.html
Válečné lodě (3) – Vladimír Hynek a Petr Klučina, Škňouřil
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina
http://www.kaiserliche-marine.de/
http://www.warshipsww2.eu
http://www.navweaps.com
http://www.wikipedia.org