Stavba první jednotky s označením CV-63 a jménem Kitty Hawk byla zahájena 27.12.1956 v New York Shipbuilding, Slavnostní spuštění se konalo 21.5.1960 a předání do služby 21.4.1961. Další plavidla brzy následovala: CV-64 Constellacion (New York Naval Shipyard – 14.9.1957, 8.10.1960, 27.10.1961), CV-66 America (Newport News Shipbuilding – 9.1.1961, 1.2.1964, 23.1.1965) a CV-67 John F. Kennedy (Newport News Shipbuilding – 22.10.1964, 27.5.1967, 7.9.1968).
Vznikla plavidla koncepčně vycházející z předchozí třídy Forrestal. Jsou mírně kratší ale mají odlišně a efektivněji řešenou letovou palubu. Základní schéma je sice stejné tedy ostrov na pravoboku, přistávací letová paluba vyosená na levobok a rozmístění parních katapultů. Ty jsou typu C-13 a jsou schopny poslat do vzduchu stroj o hmotnosti až 35 tun rychlostí 250 km/h Zatímco však na třídě Forrestal byl levoboční výtah umístěn před katapulty, u nových lodí se přesunul na zadní část úhlové paluby a změnilo se také schéma výtahů na pravoboku. Oproti původnímu řešení kdy byly dva za můstkem a jeden před ním jsou nyní dva před ostrovem který se posunul výrazně dozadu. Umožnilo to jednodušší manipulaci s letouny a zvětšil se prostor na přídi kde se pohybují stroje připravené ke startu.
Na lodi je umístěn letecký wing o počtu 80 až 86 letounů a vrtulníků. Opět se jedná o standartní typy amerického námořního letectva.
Rozměry, výtlakem a některými menšími detaily se první tři lodě této třídy navzájem odlišují. Čtvrtá JFK se díky výrazným rozdílům často zařazuje jako podtřída, někdy dokonce jako samostatný typ. Proto se o ní zmíním na konci článku. Délka trupu 323,6 m (CV-64 327 m), šířka trupu 39,6 m, ponor 11,5 m, délka letové paluby 318,8 m, šířka letové paluby 76,8 m (CV-64 max. šířka 86 m), standartní výtlak 61100 tun a maximální výtlak 80900 tun (CV-64 81700 tun).
Byla použita standartní pohonná soustava tedy osm kotlů Foster-Wheeler a čtyři soupravy turbín Westinghouse o výkonu 280000 koní (210 MW). Maximální rychlost lodí se pohybuje kolem hodnoty 33 uzlů. Je zajímavé, že v této podobě měla být dokončena pouze první dvě plavidla, zatímco CV-66 America měla být místo kotlů původně vybavena jaderným reaktorem. Kvůli technickým ale hlavně finančním problémům z tohoto plánu nakonec sešlo.
Původní výzbroj tvořily dvě dvojité odpalovací zařízení protiletadlových střel General Dynamics (Convair) SAM-N-7/RIM-2 Terrier s dosahem 19 km ve verzi 2B a až 75 km verze 2F. V sedmdesátých letech byly sejmuty a nahrazeny třemi odpalovacími zařízeními Raytheon GMLS Mk 29 každé pro osm PLŘS Sea Sparrow naváděných střeleckými radiolokátory Mk 91 a třemi automatickými komplety GE/GD Vulcan-Phalanx Mk 15. pro vedení radioelektronického boje jsou na lodi čtyři šestihlavňové vrhače klamných cílů Loral Hycor SRBOC Mk 36, varovné systémy WLR 3 a WLR 11 a rušiče SLQ-29 nebo 32.
Radiolokační výbava je velmi podobná třídě Forrestal a proto se o ní nebudu zmiňovat, loď je díky ní schopna vést efektivní boj letouny do vzdálenosti téměř 500 km. Potom tuto roli přebírají stroje včasné výstrahy E-2C Hawkey.
Programem SLEP prošly v letech 1989-1993 pouze lodě CV-63 a 64. Z důvodů finanční náročnosti (jedna loď kolem 800 mil. $) do něj nebyla zařazena America. Tu USNavy vyškrtla z aktivní služby 9.8.1996 a zařadila ji k rezervní flotile. 25.2.2005 byla definitivně vyřazena ze služby a překlasifikována na testovací plavidlo. Po skončení testů byla jako cvičný terč potopena při kombinovaném leteckém, dělostřeleckém a torpédovém úderu 14.5.2005.
Také CV-64 byla 7.8 2003 přeřazena k rezervní flotě a očekává svůj další osud v přístavu Bremerton. Oproti tomu CV-63 Kitty Hawk je stále v aktivní službě jako vlajková loď 7. americké flotily se základnou v japonské Yokosuce. I u ní se počítá s vyřazením v nejbližší době.
Také čtvrté plavidlo CV-67 John F. Kennedy měl původně poháně jaderný reaktor A3W. Nakonec kvůli finanční náročnosti došlo k realizaci varianty s klasickým pohonem. Stejně dopadly i plány na vyzbrojení lodi protiletadlovými střelami Bendix SAM-N-8/RIM-50 Typhon LR o dosahu až 370 km. Vývoj této náhrady raket Terrier a Talos byl však v roce 1966 zastaven a JFK byl předán zcela bez výzbroje. Již v roce 1969 však došlo k osazení kontejnerů raket Sea Sparrow a později byla loď dozbrojena podle svých sester. Odlišuje se tvarem letové paluby v zadní části, ostrovem který je výrazně širší a značným vyosením komínového tělesa na nástavbě na pravý bok. Maximální délka je jen 320,6 m, ponor 10,9 m a plný výtlak 80900. Počítá se s vyřazením pravděpodobně do konce roku 2005.
Ještě bych chtěl dodat proč jsou někdy starší letadlové lodě označovány CVA a jindy CV. To A v starém kódu znamenalo attack a označovalo útočnou letadlovou loď určenou hlavně k vybojování letecké převahy v operačním prostoru úderného svazu a k letecké podpoře při vylodění. Modernizované a nové letadlové lodě jsou však schopny účinně bojovat i proti ponorkám, zajišťovat dálkový radiolokační průzkum (letouny E-2C), provádět letecké údery v hlubokém týlu a v případě potřeby jsou schopny provést i taktický nálet jadernými zbraněmi. Nové označení CV tedy znamená v kódu USNavy víceúčelovou letadlovou loď.
John F. Kennedy
Zajímavý snímek - špionážní U2 přistává na palubě CV-66 America
Odstrojená CV-66 America je vlečena na místo svého potopení
