Radiovybaveni letadel WW2

[DarkTatka]

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat místní komunity na celkový pohled na vybavenost tehdejších letadel radiokomunikačními přístroji (vysílačkami).

Především mě zajímají takové věci jako zda bylo možno zároveň mluvit a naslouchat, zda bylo možné aby mluvili 2 lidé na jednom kanále, případně jak se takový střet signálů choval. Dále by mne zajímaly praktické dosahy tehdejších radiostanic montovaných do stíhačů a do bombardérů, zda se nějak lišily. Zda bylo možno mluvit na kanále "s dlouhým dosahem" (se zázemím) a zároveň s krátkým mezi letadly, nebo se tyto způsoby vylučovaly, případně jak to bylo řešeno.

Předem děkuji za případnou odpověď.

[Cassius Chaerea]

Sověti v roce 41 měli většinu svých stíhacích strojů bez vysílaček. Ale již tehdy existovaly jednotky, nebo části jednotek, které měly stroje vybavené přijímačem, přijímač a vysílač měl v takových případech většinou jen velitelský stroj. Dosah prvních sovětských vysílaču na stíhačkách byl opravdu krátký cca do 10km. Samozřejmě stíhači mohli na přijimačích zachycovat zprávy od návodčího, kteří měli na zemi vysílače se silnějším dosahem.
Dle Pokryškina nebyl problém, aby dva lidé mluvili na jednom kanále, když vysílal a kecal mu na stejné frekvenci do toho nějakej fric.
Vybavenost vysílači a přijímači u sovětského bombardovacího letectva byla v roce 41 o něco lepší. Také se zde většinou používaly jiné typy vysílaček s větší velikostí a hmotností. Vysílač pak také nemusel mít jen velitelský stroj.
V polovině roku 43 už můžeme říct, že vybavenost vysílači a přijímači byla i u sovětského stíhacího letectva téměř 100%. Dosah vysílačů na stíhačkách se také v průběhu války zvyšoval.

[VGR_j4ck41]

Především mě zajímají takové věci jako zda bylo možno zároveň mluvit a naslouchat, zda bylo možné aby mluvili 2 lidé na jednom kanále, případně jak se takový střet signálů choval.

neni duvod proc by nemohli byt 2 i vicero lidi na jednom kanale/frekvenci a stejne tak ze by 2 a vicero lidi nemohlo zaroven vysilat ... jedinej problem je v tom jim rozumet ... je to proste stejne jako kdyby mluvili dva lide naraz

zaroven mluvit a vysilat by ale jit nemelo ... vsechny/obe fonicke radiostanice RF-10 i RF-13 se kteryma jsem se na vojne setkal fungovaly na principu Push-to-talk a nemam duvod verit tomu ze by to kdekoliv jinde melo byt jinak ... jde prece o to vysilat kdy je treba a ne zahlcovat frekvenci zbytecnym hlukem kterej by sbiral citlivy mikrofon - takze stanice bud vysila nebo je na prijmu

EDIT:

Zda bylo možno mluvit na kanále "s dlouhým dosahem" (se zázemím) a zároveň s krátkým mezi letadly, nebo se tyto způsoby vylučovaly, případně jak to bylo řešeno.

mozne to je a to proste tak ze by vsechna zucastnena letadla byla na stejne frekvenci jako pozemni kontrola - coz byl urcite pripad stihacich letounu

u bombarderu to ale podle me bylo jinak a to tak ze meli prideleno vicero frekvecni ... nikdy jsem to nejak podrobne nezkoumal ale urcite vsechna letadla jedne vlny/boxu byla na stejny frekvenci, dale by pak mohlo - a asi i bylo - spojeni mezi vedoucimi jednotlivych vln a vedoucim naletu ... pripadna komunikace s pozemni kontrolou byla asi take v rezii vedouciho naletu ... nedomnivam se ze by byla komunikace mezi doprovodnymi stihaci a bombardery, maximalne pres prostrednika ... takze radista v letounu ktery nebyl vedoucim mel urcite naladenou jednu frekvenci a vic nepotreboval, radiste ve vedoucich letounech pak prepinali mezi vicerofrekvencema i kdyz je stale asi primarne zajimala frekvence vlastni vlny a na komunikaci mezi jednotlivyma vlnama/pozemni kontrolou se prepinali v urcenou doby kdyz se blizili k nejakemu dulezitemu waypointu apod. - protoze si stejne asi nemeli moc co rikat, maximalne o neocekavanym spatnym pocasi na ceste a o pripadne uhybne trase

[jersey.se]

VGR: No nevím jestli to tak je i u leteckých stanic. Myslím že se dala už i tenkrát nechat přepnutá na vox. Ale taky mě to docela zajímá, protože si nejsem jistý.

[VGR_j4ck41]

jersey: ja taky nevim ... ale prijde me to logicky a jednoduchy zamezeni zahlceni frekvence ruznymi zvuky ... spatne serizenej mikrofon a cela letka i s pozemnim navodcim budou slyset jak Cervena 3 dejcha, pak si zacne Zluta 4 z nudy hvizdat, nehlede na to ze az se potkaj s nepritelem tak bude slyset samy hekani jak se perou s Geckama apod. - nehlede na to ze slyset rev kamose kterej hori a zablokovala se mu kabina asi taky neni zrovna moc prijemny ... vysilaci cudl na kniplu a problemy jsou vyreseny

[jersey.se]

VGR: Jasný, to beru.

[vencour]

Když jsem zkoumal podrobnosti o vysílačkách Luftwaffe pro ověření v rámci Palby 1938, něco jsem našel ... doplnim sem ... až to zase najdu.

Takže, radši to cituju celé ...

Mimochodem, to rádio FuG 3, co mělo být (je) v Heinkelu, je to samý typ, co je dle Fučidy v ponorkách, našel jsem i, že byl v Ju-52 ... ale dosah nevidim :-( ...

Našel jsem i link na mauály k heinkelům, nějaká technická data v tabulce - výkon 70W -bez podrobností ... je uvedenou pouze "miles" (v pdfku níže).

EDIT doplňuju ... pdfko, strana 37, výkon cca 100W. Fug 7 má mít dosah cca 15 mil
Nástupcem FUG 3 je FUG 10 s dosahem 350-500 mil (strana 40 číslování toho pdfka).

Ještě doplňuju ... z pdfka.

Fug 7: use in fighters and dive bombers. Prior to 1943 Fug 7a was fitted in Me-109, Me-109F, FW-190. It is still fitted in Ju-87 and Hs-129.

[Scrat]

... ale prijde me to logicky a jednoduchy zamezeni zahlceni frekvence ruznymi zvuky ... spatne serizenej mikrofon a cela letka i s pozemnim navodcim budou slyset jak Cervena 3 dejcha, pak si zacne Zluta 4 z nudy hvizdat, nehlede na to ze az se potkaj s nepritelem tak bude slyset samy hekani jak se perou s Geckama apod. - nehlede na to ze slyset rev kamose kterej hori a zablokovala se mu kabina asi taky neni zrovna moc prijemny ... vysilaci cudl na kniplu a problemy jsou vyreseny

Tak přesně tyhle problémy popisují účastníci leteckých soubojů v Pacifiku. Prostě každý cítil potřebu se "vykecat", v případě napadení nepřítelem to však znemožňovalo jakékoliv řízení vlastní stíhací ochrany.
Později to bylo řešeno přidělením samostatné frekvence střediskům řízení letového provozu.

Scrat

[DarkTatka]

Dekuji vsem za odpovedi. Zajimalo by mne, zda clovek prave vysilajici mohl zaroven slyset provoz na kanale, nebo kdyz mluvi nemohl nic slyset? Pokud se pro prijem / vysilani pouziva stejna antena, prislo by mi to tak logicke.

[VGR_j4ck41]

Tak přesně tyhle problémy popisují účastníci leteckých soubojů v Pacifiku. Prostě každý cítil potřebu se "vykecat", v případě napadení nepřítelem to však znemožňovalo jakékoliv řízení vlastní stíhací ochrany.
Později to bylo řešeno přidělením samostatné frekvence střediskům řízení letového provozu.

Scrat

tak o tom ze frekvence byla zaplnena kecajicimi piloty pise i Closterman i Fajtl ... urcite se nejednalo o specifikum pouze Pacifickeho bojiste i kdyz se o americkejch pilotech pise ze byli zvlaste ukecani ... ale podle me je dulezity ze tahle zminka o ukecanejch pilotecj je vzdycky ve chvili kdy ti piloti jsou v boji ... jeste nikde jsem nenarazil na zminku o tom, ze by byl "bordel" na frekvenci treba behem letu k cili apod. ... naopak udrzovala se prisne kazen radioprovozu

muzu-li zminit tak kolikrat se da docist i o tom, ze jednotka letela nizko aby se vyhnula radaru a zaroven mela narizeno radiove ticho ... podle me by tohle bylo docela riskantni bez techniky PTT ... de facto staci jeden citlivejsi mikrofon nebo i pouhe krknuti a radiove ticho je poruseno

[kopapaka]

Dekuji vsem za odpovedi. Zajimalo by mne, zda clovek prave vysilajici mohl zaroven slyset provoz na kanale, nebo kdyz mluvi nemohl nic slyset? Pokud se pro prijem / vysilani pouziva stejna antena, prislo by mi to tak logicke.

Skoro určitě ne, duplexní provoz ( tj. jako v mobilu ) se v tehdejších vysílačkách nepoužíval, vyžaduje totiž velice složité zařízení a propojení většího počtu účastníků v tehdejších podmínkách bylo nereálné.
Jde o to, že provoz musí běžet na dvou frekvencích aby se vysílání a příjem navzájem nerušilo.
V normální vysílačce je vysokofrekvenční část ( tj. samotný vysílač ) často aspoň z části společná pro vysílání i příjem a i kdyby byly oddělené, tak vysílání spolehlivě zahltí obvody přijímače a stejně by slyšel jen sám sebe ( po dobu vlastního vysílání ).

[Cassius Chaerea]

... jeste nikde jsem nenarazil na zminku o tom, ze by byl "bordel" na frekvenci treba behem letu k cili apod. ... naopak udrzovala se prisne kazen radioprovozu

Teď nevím odkud to mám (Kožedub, Pokryškin, nebo Triumf a tragédie), ale nějaký eso co dělalo cover si tam stěžovalo na bombardéry (či transportní letouny, Tb-3 nebo Li-2), kteří letěli zásobovat Leningrad (mám to nějak spojené s cestou Žukova) a po celej čas letu si tam vykecávali, jak Voloďa přefikl Natašu a že ta samohonka od staré Morozovny je strašnej dryák. Myslím, že ta kázeň nebyla vždycky na vysoké úrovni(a to nejen u sovětů).

[Stuka]

FuG 16Z
http://www.agder.net/pictures/la8ak/9ci.jpg
No ale to ti asi o tom jak spolu mluvili nic moc neřekne.

[VGR_j4ck41]

Teď nevím odkud to mám (Kožedub, Pokryškin, nebo Triumf a tragédie), ale nějaký eso co dělalo cover si tam stěžovalo na bombardéry (či transportní letouny, Tb-3 nebo Li-2), kteří letěli zásobovat Leningrad (mám to nějak spojené s cestou Žukova) a po celej čas letu si tam vykecávali, jak Voloďa přefikl Natašu a že ta samohonka od staré Morozovny je strašnej dryák. Myslím, že ta kázeň nebyla vždycky na vysoké úrovni(a to nejen u sovětů).

tak urcite ta kazen nebyla vzdycky na vysoke urovni ... mam vsak predstavu ze to bylo na veliteli ty dany jednotky co jim dovolil, a urcite by takhle nekecali kdyby meli narizeno radiove ticho ... ale pokud jsem pochopil tak se takhle vykecavali bombardaci - to by pak znamenalo ze u VVS byli doprovodni stihaci na stejny frekvenci jako jejich chranenci

[Cassius Chaerea]

Asi ano.

[Vladimír]

ale pokud jsem pochopil tak se takhle vykecavali bombardaci - to by pak znamenalo ze u VVS byli doprovodni stihaci na stejny frekvenci jako jejich chranenci

Tady může být trochu problém, že větší množství es létalo na zahraničních strojích, typickým příkladem je Pokryškyn a Bell Aircobra, u kterých nejspíš bylo radiovybavení poněkud jiné, než u sovětských strojů.

[vencour]

I kdyby lítal s rádiem z venku, tak se musel domluvit s ostatníma a s pozemníma stanovištěma. Takže to bude chtít víc detailů a podrobností.

[kopapaka]

Tady může být trochu problém, že větší množství es létalo na zahraničních strojích, typickým příkladem je Pokryškyn a Bell Aircobra, u kterých nejspíš bylo radiovybavení poněkud jiné, než u sovětských strojů.

Já bych se ani nedivil, kdyby docela velká část strojů vyrobených v SSSR měla radiostanice získané z USA ( tedy za války ), ale podstatné jsou především frekvence. A vzhledem k tomu, že velká většina zahraničních byla upravována, tak bych čekal, že se pořeší i frekvence.

Ještě taková drobnost, využívané frekvence příliš nelišily, v nějaké knížce sem kdysi četl o případu rušení Německých radiostanic ( ve stíhačkách ) od Amerických doprovodných letounů.

[Vladimír]

T

Ještě taková drobnost, využívané frekvence příliš nelišily, v nějaké knížce sem kdysi četl o případu rušení Německých radiostanic ( ve stíhačkách ) od Amerických doprovodných letounů.

S mírným odstupem od tématu, když jsem ještě bránil socialismus tak jsme měli z praporu spojení na hlásky na hranici stanicemi R-103. Bohužel frekvence byly velice podobné používaným Bundeswehrem, takže čeští a němečtí radisté se dost často posílali do pr..le nebo zum Ar..h, když si navzájem lezli do fonického vysílání. Kupodivu, česká strana zvládala docela dobře základní nadávky v němčině a německá v češtině.

[VGR_j4ck41]

tak prece by nemel bejt dulezitej rozdil v tom jestli nekdo pouziva "domaci" a nekdo "zahranicni" radiostanici ... dulezity je kmitoctovy rozsah a pokud ho ty radiostanice maj alespon castecne stajnej tak jsou v tom rozsahu plne kompatibilni

a kdyz uz OT vzpominky: kdyz jsem slouzil v Hledsebi a dostali jsem do ruky novy RF-13 at si s nima trosku pohrajem abychom je trosku dostali do ruky tak jsme jednu stanici nechali na rote, my sli s druhou k autoparku a zacali si hrat ... mno a po chvili se na me ze sluchatka vyvalila divna rec, kterou kamos identifikoval jako madarstina ... chvilku jsme na sebe pokrikovali a pak jsme preladili ... jestli jsme trefili frekvenci kamionaku??