Britský hydroplán WW1
nasazeno 1915 – 1918
VÝVOJ
Jednalo se jednomístný hydroplán, který používala Britská Royal Naval Air Service (RNAS). Vývojově vycházel tento letoun ze svého předchůdce Sopwithu Tabloid a již v dubnu 1914 vyhrál mezinárodní Schneiderův pohár v Monaku (což byl rychlostní závod hydroplánů). Přesto o něj příslušná místa projevila zájem až v době války v roce 1915. To už totiž průběh války ukázal důležitost a potřebu letounů a i jejich speciálních variant, tedy i námořní verze s plováky. Oficiální objednávka na první sériové stroje obdržel výrobce Sopwith Aviation Company v lednu 1915 a první stroj byl zalétán v září 1915. Jelikož byl stroj vcelku dobře propracován, což i ukázalo vítězství na výše uvedené soutěži, nijak zvlášť se tedy od soutěžní verze sériový model nelišil. O výrobu celkem cca 700 strojů se postaraly firmy Sopwith (236 ks), Blackburn (186 ks), Fairey (50 ks) a Parnall (130 ks). Podle výrobce se lišil o název stroje, takže Sopwith vyráběl verzi Schneider a Baby, Blackburn model Baby, Fairey a Parnall vyráběli model Hamble Baby. Licence byla předána i do spřátelené Itálie, kde se hydroplány vyráběly u SA Aeronautica Gio Ansaldo v Turíně. Kromě domovské Velké Británie sloužil Sopwith Baby za války a po ní také v letectvu Kanady, USA, Francie, Chile, Řecka a Norska. Posledně jmenované Norsko také postavilo pár strojů jakožto náhradu za během služby zničené stroje. Několik hydroplánu zde vydrželo sloužit až do roku 1930 což svědčí o úspěšnosti koncepce. Jako zajímavost musím uvést, že několik z těchto Sopwith Baby hydroplánů využil při svých četných polárních expedicích Roald Amundsen (první pokořitel Jižního pólu).
Sopwith Baby 20.dubna 1914 v Monaku, vítěz Schneiderova poháruHydroplán byl poháněn vzduchem chlazeným čtyřdobým rotačním hvězdicovým motorem Clerget 9Z (devítiválec). Výkon motoru byl 110 k (82 kW) a dokázal stroji udělit maximální rychlost 162 km/h (u hladiny moře), což na rok 1915 nebyl vůbec špatný výkon. Některé stroje byly vybaveny motorem Clerget Type 9B o výkonu 96 kW (130 k) a 1.250 otáčkách za minutu. Hmotnost motoru byla 173 kg
Stroj byl vybaven jedním kulometem Lewis ráže 7,7 mm a dvěma pumama o hmotnosti 28 kg každá. U pozdějších modelů byl přidán další kulomet. Hydroplán tak měl v pozdějších letech jeden synchronizovaný kulomet nad motorem a další na horním křídle.
BOJOVÉ NASAZENÍ
Primárně byl hydroplán používán jako stíhací a bombardovací letoun, který operoval z nosičů hydroplánů nebo i z křižníků (kde byl za pomoci jeřábu vykládán a nakládán na vodní hladinu). Někdy byl používán i na menších plavidlech jako trawlerech a minonoskách. Dokonce se uvažovalo o jeho použití na ponorkách, kde by mohl působit v roli průzkumného stroje, vyhledávajícího nepřátelské ponorky a plavidla. Hlavním úkolem pak pro Sopwith Baby byla likvidace německých vzducholodí co nejdál od domácích ostrovů, tedy na moři. Za tímto účelem byl vyzbrojen kulometem a 2 bombama o hmotnosti 28 kg.
plovákTTD - Sopwith Baby
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 7,82 m
* Délka: 7,01 m
* Výška: 3,05 m
* Nosná plocha: 22,30 m2
* Hmotnost prázdného letounu: 557 kg
* Vzletová hmotnost: 779 kg
* Maximální rychlost: 162 km/h (u hladiny moře)
* Výzbroj: 1x kulomet Lewis ráže 7,7 mm, 2x 28 kg puma
* Dostup: 3.050 m
* Stoupavost: 1,45 m/s
* Vytrvalost: 2 h 15 min
* Motor / Výkon: Clerget 9Z / 110 k (82 kW)
* Vyrobeno kusů: cca 700 ks
* Uživatelé: Velká Británie, Francie, Kanada, USA, Chile, Itálie, Norsko, Řecko, Austrálie (pouze 1 stroj, který operoval z paluby křižníku HMAS Brisbane)
Zdroje:
Vojenská letadla – Václav Němeček – 1989
www.militaryfactory.com
http://sopwith-baby.com
www.theaerodrome.com
www.flugzeuginfo.net
www.wikipedia.org
)
