To, co to udáváš - události 1935, 1936 byl následek politické a vojenské mocenské impotentnosti Francie, který v podstatě funguje dodnes. Británie tehdy sledovala jiné cíle, tj. oslabení Francie a posílení Německa
To je sice hezká fráze a má(do jisté míry) své opodstatnění, ale nic to nemění na tom, že šlo o porušení Versailleské smlouvy. Její platnost tím byla narušena. Není přece možné, abych v jedné věci nad zněním smlouvy mávl rukou, a ve věci jiné na ní trval.
Locarno se dá hodnotit tak či tak, a ve své podstatě snad bylo krokem kupředu, ale v otázce, kterou se tu pokoušíme diskutuvat to není to hlavní.
Hlavní je fakt(opakuji to po 156), že Německo touto smlouvou garantovalo hranice Belgie a Francie, zatímco hranice svých východních sousedů garantovat odmítlo a bylo ochotno přistoupit, v případě sporů, na arbitráž. Odmítnutí garancí bylo nejen porušením Versailleské smlouvy, ale hlavně signálem, že Německo bude, dříve či později, vznášet nějaké nároky.
(První nároky byly vysloveny již v r. 1928 vůči Polsku)
To, že bylo Locarno politickým kompromisem a konsensem není sporu. Otázkou je, za jakou cenu. Výsledek je myslím zřejmý.
Ale Německo si nenárokovalo území, tvrdilo, že lidé kteří na těchto územích žijí, si přejí připojení k Německu. Proč by se měl konat plebiscit na sporných územích?
To je sice pravda ALE! Kdyby opravdu platila Versailleská smlouva(Uznání Československa v hranicích jí určených), pak by sice Německo mohlo navrhnout dohodu s ČSR o připojení oblastí s převážně německým obyvatelstvem, např. na základě plebiscitu atd., ale nemohlo by je ultimativně požadovat pod hrozbou násilí. Protože to už bylo porušením této smouvy a těch rádoby garancí.
Smlouva byla uzavřena souběžně se smlouvou Versailleskou.(ne však jako její součást) Politické dějiny světa v datech, díl 1., kap. mezinárodní vztahy 1917 - 1945. Stačí vyhledat, nalistovat a číst. Je to sice vydáno za bolševika, ale faktograficky velice solidně.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
