PALBA.CZ

Verze R-168-25UE má podle fotky z katalogu Rosoboronexport skoro stejnou skříň jako R-163. Dá se předpokládat, že montáž a kabelisace budou použitelné takže patrně bude stačit povolit pár šroubů, vytáhnout R-163 (a dát jí pionýrům na hraní) a na takto uvolněné místo naroubovat R-168. Bude to především otázka peněz protože aby se cena těchto hraček stala snesitelnou, musí se vyrábět a prodávat ve velkých sériích. V tomto případě prodávat mimo armádu RF.........

Je pravda, že o R-168 sa momentálne píše len v súvislosti s BTR-80 a BTR-90 a niektorých verziách prieskum. vozidiel , ale je málo známi aj typ kmunik. zariadenia v modernizovaných T-72 a T-80 / tento rok vraj cca 186 strojov / , ale to je len dohad.

to Rabo

To je otázka. Když si zákazník v rámci modernisace R-168 objedná, asi není problém jí osadit. Vše se bude točit kolem peněz a schopnosti tuto radiostanici vyrábět a prodávat za cenu, která bude přiměřená srovnatelným zahraničním výrobkům.

Trochu si zarejpu: víš co umí radiostanice RF-13250 vyráběná společností DICOM v Uherském Hradišti? To samé co R-168 a ještě kousek navíc. Umí totiž pracovat i v leteckém pásmu takže jednou škatulí (a ne moc velkou) se domluvíš jak s tankem tak s vrtulníkem či stíhačkou. Umí i horní kousek krátkých vln takže v případě potřeby se domluví i s CB a také umí radioamatérský dvoumetr. Čili je koncipovaná nejen na bojiště ale i pro záchranné účely v případě pohrom všeho druhu.

Trochu si zarejpu: víš co umí radiostanice RF-13250 vyráběná společností DICOM v Uherském Hradišti? To samé co R-168 a ještě kousek navíc. Umí totiž pracovat i v leteckém pásmu takže jednou škatulí (a ne moc velkou) se domluvíš jak s tankem tak s vrtulníkem či stíhačkou. Umí i horní kousek krátkých vln takže v případě potřeby se domluví i s CB a také umí radioamatérský dvoumetr. Čili je koncipovaná nejen na bojiště ale i pro záchranné účely v případě pohrom všeho druhu.

A teraz zarýpem troška aj ja . A vieš ako dlho sa vyrába ? Mám pocit, že ju predstavili na IDET 2007. Tak, že je to podľa všetkého "horúca novinka". Ale jej funkcie a výkon vyzerá perfektne a to som v tom to smere len absolútny amatér.

Ale teraz troška debata, lebo tá možnosť komunikácia tank - lietadlo ma celkom zaujala v tom, že by takouto podstatnou vecou nedisponovali zložky RA. To by bol dosť problém, lebo by to znamenalo dosť komplikovanú komunikáciu a aj flexibilita zložiek by bola dosť problém, okrem iného.

Aké je to letecké pásmo ? U civilných lietadiel 108-137 Mhz, ale nemám predstavu aké je u vojenských lietadiel.

Ale teraz skôr praktická otázka. Na tej stránke "yaroslavského" závodu bolo viacero leteckých rádio staníc, ktoré pracovali na frekvenciách pod 30 Mhz a ich úloha bol komunikácia s pozemnými stanicami. Je možné, aby komunikovali spolu s tankom, ktorý by bol vybavený práve nejakou R-168 -5KNE http://yarz.ru/eng/production/taktic/pr_29/ ?

Dokonca táto je či v prenosnej, alebo vozidlovej verzii je určená na komunikáciu pozemná jednotka - lietadlo alebo pozem. jednotka - loď. R-168-0,5U/D/E http://yarz.ru/eng/production/taktic/pr_39/ . Nemusel by byť problém ich umiestňovať do boj. techniky - keď taká verzia existuje - vozidlová - hmotnosť 2,58kg, keď ju môžu využívať pešiaci - prenosná verzia - 0,39 kg.

No a čo táto R-168-5KDN ? Tá sa mi už zdá celkom zaujímavá. Ide o novinku. A jej výkony vyzerajú celkom dobre.

http://yarz.ru/eng/production/new/pr_144/

to Rabo

RF-13250 jsem poprvé viděl na vlastní oči na Dni spojovacího vojska v Lešanech na konci září loňského roku. Je to moc pěkná věc, v DICOM prostě umí, je to špičková zbrojovka.

Letecké pásmo: 108 - 118 jsou majáky VOR, hlasová komunikace začíná na 118 MHz, končí na 137 MHz. Zde komunikují jak vojáci tak i civil. Vojáci mají dále vyhražen segment 240 až 400 MHz, v obou případech se používá stará dobrá AM modulace (tedy pokud se jedná o klasickou nechráněnou komunikaci).

Ty krátkovlnné letecké stanice by samozřejmě s R-168 -5KNE komunikovaly, spíše je otázkou které tanky jsou touto krátkovlnnou stanicí vybaveny, patrně to budou velitelské tanky které potřebují komunikovat na vzdálenost vyšší, než umožňuje standardní VKV stanice.

R-168-5KDN vypadá velmi pěkně, chtělo by to ale trochu víc technických dat. Líbí se mi, že stále zachovává možnost vysílání morse, před lety to vypadalo, že telegraf je pro armádu přežitkem. Ostatně R-150 z DICOM/R&S ho má také, AČR morse používá.

Ty krátkovlnné letecké stanice by samozřejmě s R-168 -5KNE komunikovaly, spíše je otázkou které tanky jsou touto krátkovlnnou stanicí vybaveny, patrně to budou velitelské tanky které potřebují komunikovat na vzdálenost vyšší, než umožňuje standardní VKV stanice.

Keď som si pozrel ponuku "Jaroslavského" závodu na stanice budované do vozidiel, tak s nižšou frekvenciou tam ani nie sú v ponuke. Vždy je min. 1,5 Mhz až po 29,999Mhz a potom od 30 Mhz viac.

Na nižších frekvenciách tam už bola len rs pre jednotlivých vojakov v skupine.

Tak, po nějaké době, kdy mě sabotoval můj EdimacWifiAP jsem zpět.

rabo & AMRAAM home-on-jam:
http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10267.html
"Poslední způsob použití využívá aktivní radiolokační navádění kombinované s funkcí Home on Jam, která umožňuje navést raketu na zdroj elektronického rušení."

http://www.gameland.ro/Lockon/LOFC_Trai ... /0305.html
To je jen implementace v LOMAC; nečekám, že tě to přesvědčí ale je tam hezky vidět jak, kdy.

http://www.globalsecurity.org/military/ ... im-120.htm
"The AIM-120 also has a "home-on-jam" guidance mode to counter electronic jamming."

A teď mi řekneš co?

Ad rušení ič čidel štorou - hezké - ale Apache za kopcem nemá vizuální kontakt na cíl. Kdyby ho měl, tak by ho ty záblesky akorát ještě rychleji na cíl upozornily - a on by je stejně zaměřil radarem.
Navíc má Apache Longbow 4 čidla - a kromě IČ pro navigaci a IČ pro zaměřování má ještě low-light TV a radar. Plus "ájheds" pro boj na blízko.

Ad TankZajedeZakoepc - vidím, že si se rabo poučil a snažil se využít ve svůj prospěch závěr s diskuse o nepraktičnosti 9M119.
Postatný rozdíl: 9M119 je odpalován ze země a letí na cíl rovně -> cíl se mu může schovat za kopec.
Hellfire v LOAL módu (proto jsem vypíchl LOAL, ikdyž LOBL by byl snazší) VYSTOUPÁ do několikasetmetrové výšky, pak se mírně skloní k zemi a čeká na zaměření cíle. Tedy tank napadá shora - čímž padá jak zajetí za kopec, tak neprobití pancíře - pancíř skoro libovolného tanku ti zeshora probije lecos. Tím spíše AGM-114 s tandemovou anti-ERA hlavicí. [proto taky TOW-2B útočí na tank při přeletu a zeshora místo marné snahy o probití čelního pancíře]

Ad cena - právě proto by se na vyplýtvání Areny použily ne Hellfires, ale APKWS (už jsem našel, jak se to jmenuje)
http://en.wikipedia.org/wiki/Advanced_P ... pon_System

Ad zaměření Apache jakožto zdroje - ano, to samozřejmě jde. Víš, v čem je vtip? Radar, vystupující půl metru nad povrch a navíc se pohybující spolu s vrtulníkem se zaměřuje poněkud hůře, než radar na tanku ze vzduchu nebo radar stíhačky - kde je to v obou případech prakticky na volné ploše (z pohledu snímače)
Samozřejmě, při použití hnusárny jako AHEAD se dá i ApacheLongbow za kopcem sundat. Proto se taky longbow dá vypnout a vypíná.

Ad tunguzka - může umřít stejně, jako Tčko. Zpoza kopce.

Ad taktika - samozřejmě, v reálu je to o něčem jiném. Ale v reálu by se obnovila výroba JSOWů verze A (tedy 24ks samostatně naváděné AT munice) a bylo by vymalováno. Ale my jsme se bavili o poněkud nadhodnoceném vidění T-xx s prostředky štora a arena - ne o reálném konfliktu. Ten si nikdo z nás nedokáže plně představit a ani vyhodnotit (tady je na místě se omluvit těm návštěvníkům, kteří to asi dokáží)

EDIT: aaargh, překlepů mnooho

Tak, po nějaké době, kdy mě sabotoval můj EdimacWifiAP jsem zpět.

rabo & AMRAAM home-on-jam:
http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10267.html
"Poslední způsob použití využívá aktivní radiolokační navádění kombinované s funkcí Home on Jam, která umožňuje navést raketu na zdroj elektronického rušení."

http://www.gameland.ro/Lockon/LOFC_Trai ... /0305.html
To je jen implementace v LOMAC; nečekám, že tě to přesvědčí ale je tam hezky vidět jak, kdy.

http://www.globalsecurity.org/military/ ... im-120.htm
"The AIM-120 also has a "home-on-jam" guidance mode to counter electronic jamming."

A teď mi řekneš co?

No čo k tomu dodať. Jediný zdroj, z ktorého čerpá autor na válke, ktorý pokladám za dôveryhodný je http://www.designation-systems.net/dusrm/m-120.html a tam o tom HOJ ani šktr. Dokonca ani na ofic. stránke http://www.raytheon.com/products/amraam/ ani zmienka. A pritom by išlo v dnešnej dobe o super vlastnosť. Ak si dáš do vyhľadávača AIM-120 a home-on-jam tak ti tam vyhodí samé „super zdroje“. Ale druhá vec je, ako to dokáže nejde o nič výnimočné a je to schopná aj R-77, R-27A/AE / s aktýv. radarom /, MICA ...

To je odomňa všetko k tejto téme.

Ad TankZajedeZakoepc - vidím, že si se rabo poučil a snažil se využít ve svůj prospěch závěr s diskuse o nepraktičnosti 9M119.
Postatný rozdíl: 9M119 je odpalován ze země a letí na cíl rovně -> cíl se mu může schovat za kopec.

Nepraktičnosť? V prípade výskytu takejto zbrane na tanku súpera, nepošleš žiadny tank do „akcie“ pokým letectvo a delostrelectvo nezničí 93-95 % týchto zbraní, to mi môžeš veriť. Nikto nebude riskovať stretnutie, kde jeden môže strieľať na vzdialenosť 4-5 km.

100% dobrá zbraň nie je, ale v prípade stretu dvoch tankov / prípadne tanku a iného cieľa / to jednému dáva šancu skôr vystreliť na väčšiu vzdialenosť a to je úloha „ rakiet z hlavne“.

Hellfire v LOAL módu (proto jsem vypíchl LOAL, ikdyž LOBL by byl snazší) VYSTOUPÁ do několikasetmetrové výšky, pak se mírně skloní k zemi a čeká na zaměření cíle. Tedy tank napadá shora - čímž padá jak zajetí za kopec, tak neprobití pancíře - pancíř skoro libovolného tanku ti zeshora probije lecos. Tím spíše AGM-114 s tandemovou anti-ERA hlavicí. [proto taky TOW-2B útočí na tank při přeletu a zeshora místo marné snahy o probití čelního pancíře]

Nespochybňoval som použitie radarom navádzanej strely, lebo v podstate tá jediná má možnosť dostať sa cez „štoru“. Jej nevýhodu však je, že je možné ju použiť iba na zamerateľné ciele / pancierové vozidlá bez maskovania a krytia /.Preto ich vždy dopĺňajú „laserky“ . Druhá vec je, ako si poradí s „Arénou“ a „Drozdom II „ Ale v podstate na osamotený tank ani nepotrebuješ super zbrane, lebo ten bude vždy ťahať za kratší koniec. Na tú „nakidku“ si sa pozrel? Tam by už mohla byť aj „Longbow“ krátky, ale to sa my nedozvieme. Zatiaľ.

Ad zaměření Apache jakožto zdroje - ano, to samozřejmě jde. Víš, v čem je vtip? Radar, vystupující půl metru nad povrch a navíc se pohybující spolu s vrtulníkem se zaměřuje poněkud hůře, než radar na tanku ze vzduchu nebo radar stíhačky - kde je to v obou případech prakticky na volné ploše (z pohledu snímače)
Samozřejmě, při použití hnusárny jako AHEAD se dá i ApacheLongbow za kopcem sundat. Proto se taky longbow dá vypnout a vypíná.

To, že sa umiestnil radar na vrch nebol takýto zámer / skrytie /, ale to že mu nič neclonilo. Vzdialenosť medzi vrcholom radaru a strechou vrtuľníka je minimálna. Preto budeš ťažko lietať dookola cieľovej oblasti, aby si našiel vhodný strom, prípadne kopec za ktorý sa budeš skrývať a to sa nesmieš pri prílete a odlete ani vystrčiť, lebo ...
Ďalšia vec je vieš, aká je odrazová plocha radomu na vzdialenosť cca 6- 7km ? / lebo sa nikdy nestrieľa na maximálne / A vieš ako zhoršuje celkovú odrazovú plochu vrtuľníka ?
Je zaujímavé, že „Apačovi“ vždy dávaš šancu krytia sa a čo ak majú to krytie aj T-80 ? A Apač bude nútený ísť vyššie, aby vôbec niečo zbadal.
Už tu nepleť s kopcami. Fakt sa na to nemôžeš spoliehať.

Ad tunguzka - může umřít stejně, jako Tčko. Zpoza kopce.

A tak isto „Apač“, pokým doletí k tomu kopcu. Kopce kopce kopce.

Ad taktika - samozřejmě, v reálu je to o něčem jiném. Ale v reálu by se obnovila výroba JSOWů verze A (tedy 24ks samostatně naváděné AT munice) a bylo by vymalováno.

No tak na to to mám napísať čo ? Ako sa chceš dostať na vzdialenosť max 70 km / odpal z výšky / k pozem. vojisku súpera, keď je kryté S-300V, alebo frontovým stíhačom? A nemajú Tory a spol. schopnosť postreľovať malorozmerné cieľe až do veľkosti protiradarových rakiet. / táto strela vyzerá o troška väčšia - cca 1x/ Tak, že nie až tak suverénne, lebo zatiaľ si videl a čítal čo sa stane ak sa USA stretne so súperom o 2 triedy slabším.

Ale my jsme se bavili o poněkud nadhodnoceném vidění T-xx s prostředky štora a arena - ne o reálném konfliktu. Ten si nikdo z nás nedokáže plně představit a ani vyhodnotit (tady je na místě se omluvit těm návštěvníkům, kteří to asi dokáží)

Štora a ani Aréna nefungujú ako 100% ochrana, to zatiaľ žiadny test nedokázal. Štora pri testovaní v USA zaznamenala 50% šancu na prežitie tanku a Aréna v Rusku cca 70%. A to je dosť, ale nie 100%. Ich úloha je čo najviac zabrániť, aby sa raketa dostala k tanku. Potom nastupuje pancier. Ale ešte pred pancierom a Arénou a Štorou je to delostrelectvo, letectvo, raketové vojisko....

Prosím, přestaňte zaspamovávat topic těmito teoriemi. Uznejte sami, stejně to k ničemu nevede, vždycky "vymyslíte" proč je to tak nejlepší. Mějte ohled na lidi, které zajímá T-80, AIM-120 hledají jinde.

Home-on-jam: hezké. Poukážeš na ne-zmínku o vlastnosti na stránce, ze které linkuje tra česká... A globalsecurity.org ignoruješ. Nehodí se ti, nebo mi vážně chceš tvrdit, ež si o amerických zbraních vymýšlejí neexistující schopnosti? A dobře si promysli, co mi odpovíš.
P.S.: kdybys četl i ten manuál k LOMAC tak pochopíš, proč se vyrábějí dále i PR rakety jako HARM. Home-on-jam je pro jaksi jiné použití - a jiné vzdálenosti k cíli.

Ad kopce - děláš, jako bychom žili v antarktidě. Já žiju v praze, a dost často jezdím do brna po D1. A světe div se, žeště se mi nestalo, abych neviděl v okruhu 8km od sebe alespoň 1 kopec.

Vzdálenost mezi Longbow a zbytkem helky je asi 0.5 metru - což je docela dost. Apache pak nemusí vidět - to za něj obstarávají Kiowy, ARH a v budoucnu class IV UAV.

Ja som čítal že štora v rusku na testoch mala 70 precent účínnosť a arena okolo 100. Kedy bola štora v usa ?

Prosím, přestaňte zaspamovávat topic těmito teoriemi. Uznejte sami, stejně to k ničemu nevede, vždycky "vymyslíte" proč je to tak nejlepší. Mějte ohled na lidi, které zajímá T-80, AIM-120 hledají jinde.

Ešte chvíľočku nás nechaj a potom to kľudne premaž. Nechceme kvôli tomu robiť novú tému.

Ja som čítal že štora v rusku na testoch mala 70 precent účínnosť a arena okolo 100. Kedy bola štora v usa ?

Niekedy v druhej polke 90 rokov. Dosť ich zaujímali jej vlastnosti. Čo je pochopiteľné. Na stránke Fofanova bol opis testu z roku 99 z 10 rakiet 4 trafili cieľ / trafili, už sa ďalej nepíše či zničili, lebo s ERA to je dosť problém / .

Home-on-jam: hezké. Poukážeš na ne-zmínku o vlastnosti na stránce, ze které linkuje tra česká... A globalsecurity.org ignoruješ. Nehodí se ti, nebo mi vážně chceš tvrdit, ež si o amerických zbraních vymýšlejí neexistující schopnosti? A dobře si promysli, co mi odpovíš.
P.S.: kdybys četl i ten manuál k LOMAC tak pochopíš, proč se vyrábějí dále i PR rakety jako HARM. Home-on-jam je pro jaksi jiné použití - a jiné vzdálenosti k cíli.

No a tu si si sám aj odpovedal. Prečo by sa vyrábali špeciálne PR rakety ak by to isté zvládali aj "bežné" PL streli. Rušička vysiela vlny obdobné tým čo idú z radaru. Nie je pasívna, ale aktívny vysielač. To znamená, že by si mohol útočiť nie len na rušičky,ale aj na samotné radary lietadiel, alebo pozemné radary a pozemné rušiace zariadenia. A to dokážu len špeciálne upravené streli. Mám pocit, že celú tú teóriu o AIM-120 je naozaj len z leteckých simulátorov, lebo ani výrobca sa o nej nezmieňuje. A "nezmienka" o takejto funkcii na dosť relevantnej stránke je celkom slušný dôkaz. Vieš vôbec o akej funkcii píšeš ? To by mali rušiace lietadlá dosť problém. A teraz skôr naopak : počul si o rušičke čo by bola odolná voči HOJ ? Nie.

Ad kopce - děláš, jako bychom žili v antarktidě. Já žiju v praze, a dost často jezdím do brna po D1. A světe div se, žeště se mi nestalo, abych neviděl v okruhu 8km od sebe alespoň 1 kopec.

No čo k tomu dodať, ver tomu, že to tak ako tu píšeš funguje. Dúfaj, že pilot Apača nájde kopec, ktorý mu dovolí rozhľad tak, aby ho nikto nevidel -nezachytil pri lete k tomu kopcu, mal taký rozhľad, že "ciele" budú umiestnené tak , že on len vystrčí radar "preskenuje" okolie a nemusí vyletieť vyššie , "ciele" nebudú ani maskované ani napr zakopané, budú vzdialené max 6-7 km / na 8 km by nestrieľal, lebo by hrozilo, že mu raketa spadne pred, štandardne sa strieľa na polovicu doletu, možno troška vyššie a nepredpokladám, že v USA je to iné /, nebude tam žiadna pl obrana atď. Táto funkcia je možná pri útokoch na ozaj slabého súpera, alebo málo bránené ciele. To, či to pokladáš za výhodu tzn. kopce je na druhej strane práve pre vrtuľníky v lete pri zemi nebezpečenstvo.

Vzdálenost mezi Longbow a zbytkem helky je asi 0.5 metru - což je docela dost. Apache pak nemusí vidět - to za něj obstarávají Kiowy, ARH a v budoucnu class IV UAV.

Kiowy sa vyraďujú / inak mali len laserový ožiarovač, čo pre štoru nie je až taký problém /, pre ARH sa ešte nenašiel vhodný vrtuľník a podla všetkého sa ani nenájde a pokým bude "to" čo píšeš v aktívnej službe tak sa toho možno Apač ani nedožije. A ako "to" bude fungovať ? Opäť návrat ku klasike laser, alebo zase radar a jeho "neduhy" ?

Ale ano, Apache se toho dožije. Jinak by se teď asi těžko vyčleňovaly prostředky pro upgrade an verzi Block III a nefiguroval by ve videích FCS.

A promiň, ale statický cíl je mrtvý cíl, a moc rád bych viděl, kterak yb Arena působila skrze maskovací síť.
Plus, tanky jsou primárně útočný prostředek - a tank v pohybu jaksi není v zákopu, ani na sobě nemá maskovací síť. Jediná možnost jeho obrany pak je ta nakitka nebo jak se to jmenuje - ale to je co já vím hl. na bázi RAM - a to se dá obejít změnou vln. délky.

Home-on-jam - ale ano, já vím min. o 1 rušičce pravděpodobně schopné to obejít. Můj známý vědec, který dělal v radiotechnice desítky let, aby se pak přesunul do oboru ionizujícího záření mi řekl něco v tom stylu, že samozřejmě není problém jakoukoli rušičku zaměřit - ale že by nebyl ani tak velký problém udělat rušičku, kterou bude nemožné zaměřit v real-time (!) - což je dost důležité. Pro navedení potřebuješ znát pozici v real-time.

Plus, pokud bych na tebe měl použít stejnou logiku o jakou se tu snažíš ty - "proč se vůbec používají radarem naváděné ptřs? vždyť by se mohly používat Sparrow, AMRAAM a ostatní AAM - nebo jaký je rozdíl mezi radarovým navedením na stíhačku a na tank?"

Jedním ze základních rozdílů je statičnost cíle - stíhačka se hejbe. Máš tam fázový posun. Rušička pozemní se tí hýbat nemusí - tedy ahoj.

Plus, my se tu už nebavíme o rušičkách jako onehdy v tom threadu o F-22A - bavíme se o zaměření pozemního VF radárku Areny. A to bezesporu možné je. Aim-120 jsem přidal jen doklad toho, že home-on-jam existuje a že není problém se na rušičku, radar či jiný zdroj EM záření o realtivně stejné frekvenci navést. Samozřejmě rušící obr a lá EA-6B může skákat přes pásma - ale obyč. ECM pod moc ne.

A ad výrobce/důkazy:
globalsecurity.org&homeonjam == true;
fas.org&homeonjam == true;
designationsystems&homeonjam == unknown;
raytheon == unknown;

Pokud to srovnáš se stránkami Lockheedu - kolik se tam toho píše o F-22A? Píše se tam, že má 6 MFD? Ne, nepíše. Znamená to, že je F-22A nemá, když o nich píšou ostatní dobré zdroje?

Tedy naposled a na rovinu: globalsecurity a FAS jsou podle tebe lživé zdroje, které si vymýšlí?

Redboy: tohle se vyvinulo od relevantní diskuse T-xx vs AH-64D, která se pak trochu vyvinula v tohle. Uznávám, že ej to trochu mimo - takže to tu prosím ještě pár dní toleruj a pak to klidně vymaž.

Nebudu to mazat, to je hloupost, ale já nevím, co Vám brání si založit topic?? Té databasi je celkem fuk, kde je příspěvek umístněn a asi by to bylo přehlednější.

globalsecurity a FAS bych raději moc nekomentoval, FAS sem ještě věřil celkem dost, ale bejvávalo. Pryč je bohužel původní směr Federation of American Scientists. A nepovídej, že sis nesrovnalostí nevšim i Ty?? Já sem na těch stránkách hledel dost podkladů k věcem co sem neměl více zdrojů v knížkách..... už to nedělám a některé věci po té době sou ještě na Palbě a rozhodně se nemám čím chlubit. A co se věcí součastnejch týče.... no, i korejský rakety sem tam kdysi hledal Ne že by byly systematicky "lživé zdroje", ale pokud to nenajdu v nějaké knížce, nebo aspoń v jiných zdrojích jdu od nich pryč. Vyplatí se cesta do knihovny.

Ale ano, Apache se toho dožije. Jinak by se teď asi těžko vyčleňovaly prostředky pro upgrade an verzi Block III a nefiguroval by ve videích FCS.

A promiň, ale statický cíl je mrtvý cíl, a moc rád bych viděl, kterak yb Arena působila skrze maskovací síť.
Plus, tanky jsou primárně útočný prostředek - a tank v pohybu jaksi není v zákopu, ani na sobě nemá maskovací síť. Jediná možnost jeho obrany pak je ta nakitka nebo jak se to jmenuje - ale to je co já vím hl. na bázi RAM - a to se dá obejít změnou vln. délky.

Home-on-jam - ale ano, já vím min. o 1 rušičce pravděpodobně schopné to obejít. Můj známý vědec, který dělal v radiotechnice desítky let, aby se pak přesunul do oboru ionizujícího záření mi řekl něco v tom stylu, že samozřejmě není problém jakoukoli rušičku zaměřit - ale že by nebyl ani tak velký problém udělat rušičku, kterou bude nemožné zaměřit v real-time (!) - což je dost důležité. Pro navedení potřebuješ znát pozici v real-time.

Plus, pokud bych na tebe měl použít stejnou logiku o jakou se tu snažíš ty - "proč se vůbec používají radarem naváděné ptřs? vždyť by se mohly používat Sparrow, AMRAAM a ostatní AAM - nebo jaký je rozdíl mezi radarovým navedením na stíhačku a na tank?"

Jedním ze základních rozdílů je statičnost cíle - stíhačka se hejbe. Máš tam fázový posun. Rušička pozemní se tí hýbat nemusí - tedy ahoj.

Plus, my se tu už nebavíme o rušičkách jako onehdy v tom threadu o F-22A - bavíme se o zaměření pozemního VF radárku Areny. A to bezesporu možné je. Aim-120 jsem přidal jen doklad toho, že home-on-jam existuje a že není problém se na rušičku, radar či jiný zdroj EM záření o realtivně stejné frekvenci navést. Samozřejmě rušící obr a lá EA-6B může skákat přes pásma - ale obyč. ECM pod moc ne.

Ofic. formou ukončujem moje ďalšie regovanie v tejto téme k obdobným "odborným" príspevkom a sám seba som už vycápal po prstoch za to, že som sa do toho dal vtiahnuť.

redboy píše:Nebudu to mazat, to je hloupost, ale já nevím, co Vám brání si založit topic?? Té databasi je celkem fuk, kde je příspěvek umístněn a asi by to bylo přehlednější.

globalsecurity a FAS bych raději moc nekomentoval, FAS sem ještě věřil celkem dost, ale bejvávalo. Pryč je bohužel původní směr Federation of American Scientists. A nepovídej, že sis nesrovnalostí nevšim i Ty?? Já sem na těch stránkách hledel dost podkladů k věcem co sem neměl více zdrojů v knížkách..... už to nedělám a některé věci po té době sou ještě na Palbě a rozhodně se nemám čím chlubit. A co se věcí součastnejch týče.... no, i korejský rakety sem tam kdysi hledal Ne že by byly systematicky "lživé zdroje", ale pokud to nenajdu v nějaké knížce, nebo aspoń v jiných zdrojích jdu od nich pryč. Vyplatí se cesta do knihovny.

Všiml, ale starší věci jsou většinou stále OK. A znova, tady šlo o to, že rabo tvrdí, že si globalsecurity a FAS vymysleli vlastnost AMRAAMu.
Další zdoje potvrzující home-on-jam jsou třeba i f-16.net nebo jak se to jmenuje - a tam se vyskytuje dost skutečných pilotů F-16 a ti by to podle mě dementovali, kdyby to pravda nebyla. A stejně tak by se i opřela masivní kritika do LockOnu za to, že implementoval neexistující vlastnost.
A OK, dnes snad dokončím práce na jedé věci v C# a napíšu ten článek o Apache. Bylo by to tam pak kdyžtak možné nějak přesunout?

to Cover: už mám ruky doudierané, ale fakt mi to nedalo
otázka:

rabo & AMRAAM home-on-jam:
http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10267.html
"Poslední způsob použití využívá aktivní radiolokační navádění kombinované s funkcí Home on Jam, která umožňuje navést raketu na zdroj elektronického rušení."

http://www.gameland.ro/Lockon/LOFC_Trai ... /0305.html
To je jen implementace v LOMAC; nečekám, že tě to přesvědčí ale je tam hezky vidět jak, kdy.

http://www.globalsecurity.org/military/ ... im-120.htm
"The AIM-120 also has a "home-on-jam" guidance mode to counter electronic jamming."

A teď mi řekneš co?

A odpoveď :

Home-on-jam - ale ano, já vím min. o 1 rušičce pravděpodobně schopné to obejít. Můj známý vědec, který dělal v radiotechnice desítky let, aby se pak přesunul do oboru ionizujícího záření mi řekl něco v tom stylu, že samozřejmě není problém jakoukoli rušičku zaměřit - ale že by nebyl ani tak velký problém udělat rušičku, kterou bude nemožné zaměřit v real-time (!) - což je dost důležité. Pro navedení potřebuješ znát pozici v real-time.

Ďakujem za odpoveď.

Čo sa týka leteck. simulátorov ber ich z rerzervou. Robia sa aby sa ľudia zabavili a preto ich robia akčnejšie. Nechelo by sa Ti lietať 1 h na pc a potom ťa bot dostane ani nevieš skade.

rabo: tak takhle se chovají max. tak pseudosimulátory na konzole - LOMAC má fantastický letový model, který se v pásmu subsonických rychlosít real-time propočítává a velmi reálný model avioniky. A div se, ono se dost často stane, že tě něco sundá a ty o tom ani nevíš. Tedy na F-15C - Sučka mají detekci příletu rakety (pokud jí hoří motor). Jinak simy samozřejmě s rezervou beru, stejně jako cokoli jiného.

Anyway, tohle byl O-T - zpět k zaměření rušení. To, co mi popsal ten známý bylo možné na specializovaných rušících platformách jako je EA-6B nebo REB verze Tu-16 - obyčejný kontejner ECM na stíhačce to zenvládne,a právě ten se dá zaměřit.

P.S.: díky, že jsi překonal nechuť a odepsal

rabo píše:

Kolik je délka penetrátoru u munice 120mm/125mm u podobné generace. Například M829A1 vs. 3BM48 nebo M829A3 vs. 3BM44M

Údaje sa hľadajú dosť ťažko a troška sa rozchádzajú, ale najbližšie sú asi tieto

M829A1 vs 3bM48 je 658mm / údaj pre wolfrámovú verziu, uránová je 780mm/ vs 640mm / 3bM44 z roku 86 -574mm/

M829A3 vs 3bM44M je 750- 800mm / údaj nie je k dispozícii / vs 730mm

Konečně jsem se dostal do knihovny a můžu to trochu vyjasnit, včetně mých vlastních nepřesných údajů.
Takže co nám říká Janes Ammunitions Handbook 2001-2002 (novější jsem nesehnal), vybral jsem vše, co mělo alespoň nějaké údaje.

název délka střely/penetrátoru penetrace/vzdálenost/sklon poměr délka/průměr (štíhlost)
ráže 120mm:
DM33 a DM42 A1__neuvádí____560mm/2000m
DM53____________745mm/?_______??
M829 _____________?/615____540mm/2000m
M829A1___________780/?______ ??____________ 30,4:1
GD-OTS 120 KE-W__778/658_____??_____________ 29:1

ráže 125mm
3BM9 ____________517/409___350mm/1000m/60° nebo 245mm/3000m
3BM15____________547/479___250mm/2000m
3BM32_____________486______250mm/2000m/60°
3BM42_____________571______230mm/2000m/60°
M711 (výroba IMI)___678 ___________??
PRONIT ____________542 _____ 460/2000________19,3:1

Prvá oficiálna fotka T-80B s prídavným pancierom Relikt. Podľa všetkého sa už na takejto modernizácii začalo pracovať, lebo tento, konkrétny tank je prezentovaný ako jeden z prvých . / Relikt prijatý do výzbroje v r. 2006 /

Nevidím tam infra svetlomet že by termo kamera ? alebo je len prechodne odmontovaný kvoli testom ?
Dobra trefa rabo tuto fotku som doteraz videl len spredu

Tento tank podla správ prešiel testami minulý rok niekde je o tom správa ale už ju neviem nájsť