Už to je skoro jako nošení dříví do lesa.
Zemakt píše:Bo ač dle výše uvedeného, že Emil byl de facto také shit, přehnal se v diskutovaných létech nad sovětskýma pláněma parní válec. Osel ne Osel. Tudíž Hurri shit, Emil shit, ale Išak kabrňák.
Emil by asi dobrej. V podstatě řekl, že jen některé typy se nedaly srovnávat. Ale vyšší typy byly podle něj lepší, což je na pováženou
Všechny základní typy I-16, typ-10, -17 a -21, byly svými technickými a taktickými vlastnostmi méně schopné než Bf-109E, ale ne o mnoho. Starší typy, -4 a -5, se s nimi samozřejmě nedaly srovnávat. Typy I-16 -28 a -29 byly lepší než Bf-109E. Byly schopny dosáhnout stejné rychlosti a v manévrovatelnosti, ve vertikální rovině, překonávaly Iška model E.
Verze Bf 109 B,C,D o nich dále. VVS měly nevýhodu, že letiště byla zničená, včetně letadel, v součinnosti s tím pronikly německé tankové klíny hluboko do SSSR. Největší výhodou Išaku oproti Bf 109 byla rychlost klopení. Ta je tak vysoká, že ve středních a vysokých rychlostech může I-16 útočníka snadno setřást prudkým přechodem do zatáčky, kterou se můžete rychle dostat za protivníkův ocas. Problém ovšem spočíval v tom, že kvalitních pilotů se Stalinovu letectvu v roce 1941 zoufale nedostávalo. To všechno se tedy zákonitě projevovalo i v poměrech ztrát.
Ve španělské občanské válce byly souboje
Bf-109B a jeho hlavního soupeře I-16 zpočátku velmi vyrovnané. Bf-109B byl rychlejší ve vodorovném letu a při střemhlavém letu, zatímco I-16 měl lepší stoupavost a manévrovací schopnosti.
U Polikarpova I-16 typu 5 (a 10) se uvádí, že se výkonem vyrovná Bf 109B pod 3000 metrů, ale nad touto výškou postupně zaostává.
I-16-5 však měl oproti BF-109B několik důležitých výhod, měl znatelně lepší stoupavost do výšky nejméně 5000 metrů (850 m/min do 3000 metrů a 701 m/min do 5400 metrů oproti 612 m/min do blíže neurčeného att), lepší poměr výkonu a hmotnosti (0,464 k/kg vs. 0,32 k/kg, obojí při bojové hmotnosti), nižší zatížení křídla (103,7 kg/m2 vs. 131 kg/m2), měl lepší náklon, byl celkově menší cíl a jeho radiální motor byl celkově robustnější než řadový motor BF-109.
Messerschmitt Bf 109E-3 Emil & Polikarpov I-16 Typ 24.
Skeptik už napsal:
1) vzdušné boje na Východní frontě probíhaly nejčastěji do 3.000 metrů výšky. Výjimečně do 5.000 metrů;
2) horizontální rychlost Hurricanu MK.II a I-16 Typ 24 byla do 4.000 metrů v podstatě stejná. Cca 10 km/h ve prospěch Hurricanu nehraje roli, zvláště když jeho akcelerace byla pomalejší;
3) vertikální rychlost I-16 Typ 24 byla výrazně vyšší než u Hurricanu;
4) horizontální manévr sice lepší než Bf-109, ale oproti I-16 Typ 24 mnohem slabší ... horizontální zatáčka o 360° ve výšce 1.000 metrů pomalejší o víc jak 3 sekundy (20,8 vs. 17), o poloměru zatáčky ani nemluvě;
5) ve vertikálním manévru Hurricane podstatně rychleji ztrácel rychlost a podstatně pomaleji ji nabíral ... a to přes to, že I-16 měl hvězdicový motor !!! ... to tlusté a velké křídlo to prostě "sabotovalo";
Rádio v mrazech selhalo i u Hurricane, neboť odešla baterka, atd. I když zase, kdo ví jak to bylo

Samozřejmě se to stává v zimě i u automobilů.
Více na
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=343208#p343208
Ale primárně je tohle vlákno o Hurikánu v SSSR ...