Pravičák má pravdu.
Tankový prapor tp. td.neměl 6 kusů samohybných minometů,ani 2 kusy OT s protiletadlovou četou vyzbrojenou (PPLRK) 9K32 STRELA-2,měl pouze cca 2 střelce STRELA - 2 .
Pokud mohu aktualizovat jeho vzpomínky na stav těsně před koncem studené války, pak neměl prapor ani tohle. I nejlépe vybavená 1. td měla protileteckou techniku nejdříve na úrovni pluku, v podobě STRELA 10. Ten Kub mohl být coby pluk na úrovni divize jako součást divizního kompletu, nicméně u 1. td konkrétně nebyl, místo něho byla OSA (a zřejmě do typu plánovaného boje i vhodnější, na nízkoletící nepřátele). Pokud jsem dobře počítal, ČSLA měla celkem k dispozici jediný pl pluk s OSA a tři pluky s Kubem. Všechny ostatní divize musely přežít na hubenější stravě různých ještěrek a jiných starožitností.
Jinak v řádech existovalo pravidlo, že velitel (zřejmě jakýkoli) si může ke splnění úkolu vyžádat protileteckou ochranu od nadřízených. To by se zřejmě využívalo v reálném boji velmi často, neb některé úkoly bez lepšího PL prostě splnit nešlo. Zřejmě by došlo na mezinárodní výpomoci, jak jsme zjistili při rozboru Operačního plánu ČSLA. Samozřejmě, pokud pluk s technikou chybí, pak prostě chybí a žádným šachováním to vyřešit nejde.
Stejně tak první náznaky pěchoty by byly u čistě tankových jednotek patrné nejníže na stupni pluku, tankový prapor neměl žádné pěšáky (měl jediné BVP pro náčelníka štábu praporu, už si nepamatuju, co tam bylo přesně za partu, ale vešlo se celkem 9 maníků včetně toho náčelníka a řidiče, ne více). Pokud tedy nepočítáte týlaře z ČTZ, a to je prostě jiný druh vojska.
Taktéž dělostřelectvo. Hledat ho má cenu na stupni pluku, ne dřív. U nás to byly konkrétně houfnice Gvozdika.
Stran těch orientačních bodů - obrana se všeobecně "spouštěla dolů" z úrovně velitele frontu na armády a divize, každý nižší stupeň upřesňoval to, co dostal rozkazem shora, takže prostor na nějakou samostatnou tvorbu už nebyl veliký; pozice pluku byla daná úkolem divize, pozice praporu úkolem pluku atd.
Takže orientační body byly dané tím, co bylo vidět; po veliteli roty toho velitel čety mohl doplňovat už jen minimum (palebné sektory svých tanků, kdy ty krajní body byly vlastně dané).
Velitel tanku nevymýšlel skoro nic.
Hodně jinak by to asi bylo v těch "zvláštních způsobech boje", tedy předsunutý odřad, OMS, ČPZ, průzkum apod. Vyšší velení by nebylo na scéně buď vůbec, nebo by bylo příliš daleko na to, aby vidělo nějaké užitečné orientační body. Tam by záleželo zejména na velitelích rot i čet, co opravdu umí. V případě záložáků by to byla jedna velká improvizace.
Já se musím podívat , někde mám ten článek schovaný. A ta lenost mě vede k tomu že máš pravdu. 