Německá historička MIRIAM GEBHARDT vydala v březnu 2015 knihu o znásilnění Německých žen vítěznými spojenci, jak Rusy , tak Američany , Brity , Francouzy atd. při osvobozování Německa.
Kniha začíná zjištěnými údaji. Vítězní Spojenci znásilnili v Německu minimálně 860.000 žen, dívek i chlapců. Historička se snažila doložit jak statistiku, tak i příběhy obětí a rozdělila znásilnění do různých skupin podle okolností.
Znásilnění provozovaná Američany jsou doložena většinou zápisy z deníků katolických a evangelických duchovních v oblastech okupovaných armádou USA. Zajímavá byla i praxe amerických vojáků v jižním Bavorsku, která se velice podobala tomu, co známe o Rudé armádě. US-vojáci byli povzbuzováni k tomu, aby si užili tzv. "free nights", kdy beztrestně zneužívali své oběti po dobu 48 hodin po osvobození dané oblasti.
Kniha dokládá, že znásilňování žen na dobytých území se dělo od všech vítězných armád bez rozdílu.
Ze zhruba 860 000 znásilněných Němek připadá podle autorčina výpočtu asi třetina (270 000) na západní vojáky: zhruba 180 000 jich znásilnili Američané, 50 000 Francouzi, 30 000 Britové. Rusové, Ukrajinci , Poláci, a ostatní národy bojující pod Rudou armádou mají podle ní na svědomí zhruba 590 000 znásilnění.
Zarážející fakt je , že v počtu nasazených vojáků na obou stranách fronty proti Německu však počty znásilnění na jednoho vojáka v Německu vyznívají, že znásilňování se dělo na obou stranách totožně!!
Autorka touto odbornou knihou zbourala západem proklamovaný mýtus o hodných Američanech s čokoládou a zlých Rusech v Německu. Vůči Německým ženám se dle autorky všechny osvobozující armády chovali sexuálně barbarsky stejně.
Dílo vydané letos v březnu vyvolalo značný rozruch. O znásilňování ve velkém rozsahu se v Německu vědělo, ale připisovalo se téměř výlučně sovětským vojákům. Případy znásilnění Francouzek americkými vojáky po vylodění v Normandii v červnu 1944 byly zdokumentovány, ale celkově západním spojencům – Američanům, Britům a Francouzům – zůstávala aureola hrdinů bez bázně a hany, kteří porazili nacistické barbarství.
Naopak v německé představivosti i bádání se nadlouho zachoval obraz Stalinových jednotek útočících v dubnu 1945 na Berlín a vrhajících se na ženy jako na sexuální kořist, vysvětlila Gebhardt, která vyučuje na univerzitě v Kostnici na jihozápadě Německa. „Nakolik víme, tak i v jiných částech Německa i jiní spojenečtí vojáci podobným způsobem také znásilňovali Němky,“ tvrdí historička, jejíž výzkum se opíral o dosud neprobádané archivní materiály, vojenské dokumenty, líčení kněžích či žádosti o potrat.
Vzhledem k tomu, že úřady nic nedělaly a oběti mlčely, bylo těžké dokumenty najít, připouští historička. Opírala se tak hlavně o přibližně 500 zpráv bavorských farářů zasílaných biskupovi v Mnichově, které se zmiňují o znásilňování, často hromadném, které „prakticky ve všech vesnicích“ páchali američtí vojáci a „příležitostně“ i Francouzi. Zmiňují se také o „honu na ženy a dívky“, následně znásilněné a někdy i zavražděné, po způsobu Mnichovanky, kterou Američané „obtěžovali a zabili“ přímo na ulici.
http://www.randomhouse.de/Buch/Als-die- ... 449923.rhd