PALBA.CZ

Ta páně Kautského kniha musí být učiněný poklad... Zejména zjištění, že atentát nebyl spáchán jen na MRŠ, ale rukou atentátníků zemřel i generál Čeček... A za ním další a další [cituji pana Stanislava Haberu] A desať dní po Čečekovej smrti záhadne zomrel štábny kapitán Malkovský. Predtým plukovník František Dubovan, po ňom ďalší plukovník Zdeněk Kittler, následne štábny kapitán Knjažikovský, no vymenovať všetkých, ktorých spomína Kautský, by bolo opísaním jeho knihy. [konec citace]... Atentát byl spáchán i na Švehlu a dokonce i na Čapka... A za vším stojí ten zlý Beneš, který o sobě prohlásil [cituji pana Kautského] "Púšťam sa do boja, len keď viem, že vyhrám... Viem ísť k cieľu aj cez mŕtvoly, viem aj zabiť..." [konec citace]

Načo tá hystéria Aaron? Kautského závery v časti o smrti Štefánika sa berú ako možná hypotéza, ktorá zatiaľ nie je, a asi ani nikdy nebude, doložená dôkazmi. Nič viac, nič menej - tak je aj táto časť knihy prezentovaná slovenskými historikmi. Zvyšná časť knihy je nimi dosť vysoko cenená.
Kto chce niečo vedieť o Štefánikovi, mal by si túto knihu prečítať, bez ohľadu či hypotéze o jeho vražde verí alebo nie. Preto som ju tu uviedla, pretože tu zatiaľ nebola spomenutá a mala byť.

Nevyjadřoval jsem se k části o Štefánikovi, ale k právě k těm hypotézám.... A ty hypotézy o politickém pozadí smrti nejen Štefánika, ale i Švehly, či dokonce Čapka mi přišly (při vší úctě k tobě i k panu Kautskému) jako hodně mimo.... A to bez jakékoliv hysterie...

Víte co? Lidi, kašlem na pitomosti.

Stuko, četl jsem Tvoji práci ze které jsi vytáhla část o Štefánikovi. Je v ní nemálo svělých fotek. Co kdybys z nich a dalších udělala jen takový obrazový vstup s popisem. Ten člověk procestoval kus světa, tak něco jako fotorepostáž z jeho života?

Já bych rád viděl fotodokument o jeho cestování po světě. Z toho mála co o tom vím, tak tehdy byl mladý, do kapsy hluboko a i tak se dostal do míst, které byly v té době absolutní exotikou, - čechů nebo slováků se tam podívalo jen pár. Jestli se tam dostal vrámci francouzské armády je věc druhotná. Zkrátka to byl dobrodruh a zaslouží si uznání i jen za to.
Štefánik na Tahiti mi přijde jako hodně skvělý námět na fotodokument - fotek je dost (což je skvělé - neuvěřitelné) (!)
tak mě napadá, že je to snad jediný čechoslovák, jehož putování je takto skvěle zmapované

Je potesitelne, ze Stefanik je zde vniman jako clovek z masa a kosti a nikoliv jako myticky polobuh,jenz oplyva pouze ctnostmi a bezne lidske vlastnosti jsou mu na hony vzdaleny. Temer vsechna slovensko-nacionalisticka pojednani o Stefanikovi uvadeji,ze ,,otvaral Masarykovi a Benesovi [absolutni nuly], dvere do vyssej francuzkej spolocnosti,,. Udajne k tomuto vyuzival sve popularity, ziskane v damskych budoirech. Tedy lidove receno,bral to pry prez postele francouzkych dam. Osobne, nic proti tomu. Ucel sveti prostredky. Tim spise, ze to ze Stefanika snima plast bezpohlavniho svetce, jimz asi ve skutecnosti nebyl. Jen by mne zajimalo, zda jsou k tomu nejake prameny, protoze v oficialnich dokumentech to asi nebude. O Stefanikovych schopnostech svedci i zasnoubeni s italskou markyzou? Benzoni, jenz byla snad spriznena s italskou kralovskou rodinou. Je uzasne, co ten chudy chlapec ze slovenskeho venkova dokazal nejenom na poli vedy ci vojenstvi ale i co by dobovy playboy. Smekam.

Co kdybys z nich a dalších udělala jen takový obrazový vstup s popisem.

Na internete je toho plno, stačí len kliknúť:

Tu sú jeho niektoré fotky, dokumenty, listy, pohľadnice, čo posielal, jeho vizitka, mapy ciest ktoré absolvoval, fotky z jeho domu v Paríži, matematické výpočty, dokonca písal básne atď. Veľmi zaujímavé.
http://dikda.eu/fotografie-zo-zivota-mi ... stefanika/

A literatúra, čo čítal, z jeho osobnej knižnice
http://dikda.eu/osobna-kniznica-m-r-stefanika/

V Múzeu M.R.Štefánika Košariská sú jeho osobné predmety (asi 200 predmetov)
http://www.muzeum.sk/?obj=muzeum&ix=mmrs_gal

Interiér jeho bytu v Paríži bol v roku 1940 prenesený z Prahy na Slovensko a umiestnený v Múzeu v Martine. Súčasťou zbierky sú exotické predmety, ktoré si Štefánik doniesol z ciest napr. vzácne drevorezy a drevoryty od Gauguina z Tahiti
(tie - pretože majú mimoriadnu hodnotu vzhľadom k osobe umelca, ktorý ich vytvoril, ale ostali v Prahe a Pražáci si ich môžu pozrieť v Národnom múzeu, Slováci majú v múzeu len ich kópie - nie je to smutné?),

alebo zbierka chrobákov, či kolibríkov z Ekvádoru, osobné predmety, uniformy, knihy, nábytok. V roku 1937 pozostalosť po Štefánikovi obsahovala 3.082 položiek. Bola o ňu bitka nielen s dedičmi ale aj medzi múzeami a kde čo sa rokmi zničilo a postrácalo a teraz sú jeho veci v rôznych depozitároch.
Viac v zdroji o pozostalosti Štefánika:
http://www.historiarevue.sk/index.php?id=2005kralikova2

Minulý rok v lete v Myjave vystavili jeho leteckú bundu, v ktorej zomrel.
http://nastrencin.sme.sk/c/7920908/vyst ... gedie.html

Niektoré negatívy , ktoré Štefánik po sebe zanechal boli časom zničené, ale veľa ich ostalo zachovaných. Fotil na cestách najmä krajiny a pravdepodobne možno ako prvý Slovák odfotil ženský akt - veľmi decentný (viď obrázok). Zaujímavé je, že v jeho pozostalosti sa nenašla žiadna jeho fotka Čiech alebo Slovenska.
http://www.ocamistefanika.sk/fotografie-m-r-stefanika/



Je naozaj obdivuhodné (a dokazuje to pozostalosť Štefánika), že tento človek bol veľmi inteligentný, vzdelaný a zaujímal sa o mnohé veci a nie je ťažké ho obdivovať. Náš obdiv si naozaj zaslúži. Áno, čo sa týka žien, mal ich okolo seba veľa a vôbec sa tomu nečudujem. Bol fešák, hoci nižšej postavy, mal charizma a že vraj mal výrazné belasé oči. Dostával sa prostredníctvom žien do mnohých salónov a bolo to o ňom známe. Až kým nestretol svoju osudovú lásku markízu Giulianu Benzoni.

Giuliana opísala stretnutie so Štefánikom vo svojej knihe:

"V Ríme som stretla lásku. Prišla ako blesk z jasného neba a zasiahla tak, že sa vo mne všetko zapálilo," napísala o osudovom stretnutí po rokoch Giuliana Benzoni vo svojej knihe Život rebelky.

Meteorológovia majú s dažďami svoje konexie a jeden z nich sa pričinil o to, že Štefánik sa vo večnom meste stretol so svojou životnou láskou. Giuliana v knihe opísala, ako ju rímsky lejak zahnal do prvého suchého azylu, ktorý bol naporúdzi. Zhodou okolností to bol palác Gegého Primoliho, kde práve v salóne hostil viacero prominentných hostí.

Giuliana v opise spomína na pána vo francúzskej vojenskej uniforme, ktorý stál pri kozube a obdivne na ňu hľadel. "Oslepili ma jeho svetlomodré oči," píše markíza.

Hostiteľ ich predstavil a Štefánikovi povedal: "Toto je vnučka Ferdinanda Martiniho a môže vám byť veľmi užitočná." Toskánsky prominent Martini bol politikom, novinárom i literátom.

Mladá dáma Štefánika zaujala natoľko, že jej okamžite navrhol ďalšie stretnutie. Vzal to rýchlosťou blesku a termín schôdzky ako hotovú vec navrhol už na druhý deň. Giuliana súhlasila a ako miesto uviedla priestor pred palácom Colonna, kde bývala u starého otca. A z Primoliho paláca ohúrená tempom gavaliera s úžasnými belasými očami po dohode o ďalšom stretnutí doslova ušla.
Štefánikova blesková taktika pokračovala o deň neskôr i pred palácom Colonna, kam sa Giuliana ustanovila, ako vtedajšia etiketa prikazovala v sprievode gardedámy a priateľky Elsy Dallolio.

Muž s očarujúcimi modrými očami vybral, keď sa Elsa po úvodných ceremóniách vzdialila, z vrecka skalku a venoval ju Giuliane s vysvetlením, že vzácny kameň vlastnoručne vylovil z oceána pri brehoch ostrova Tahiti. Nebol to jediný dar. V závratnom tempe nasledoval ďalší. Bol ním prsteň. Milan Rastislav ho Giuliane podával s vysvetlením: "Tento prsteň nosím stále so sebou pre ženu, ktorá bude stáť po mojom boku a stane sa mojou životnou družkou."

Čarovný je Giulianin opis vlastnej reakcie. Spýtala sa energického muža na jeho krstné meno a o pár sekúnd už mala jeho prsteň na ruke. Potom sa, ako píše Giuliana, hodiny vozili na Ríme na koči. Nazývala ho nežne "malý Slovák" - ale to iba kvôli jeho nevysokej postave. Veď konštatovala: "Horel pre všetko, čo nieslo nejaké morálne posolstvo..." A uviedla o ňom aj toto: "Na svete žijú zázrační ľudia, ba priam magickí. Majú dar od Boha meniť skutočnosť na krásny sen a naopak, sen na nekonečnú reťaz čarovných príhod."

Čítajte viac:http://korzar.sme.sk/c/4863890/markiza- ... anika.html

S Giulianou sa mal Štefánik oženiť po svojom návrate roku 1919. Giuliana sa po jeho smrti nikdy nevydala.

Stuka píše:ostali v Prahe a Pražáci si ich môžu pozrieť v Národnom múzeu,

Možná vám to přijde neuvěřitelné, ale představte si, že do Národního muzea mají vstup i mimopražští... Dokonce i občané jiných států... Tedy v tom Národním muzeu si ony dřevořezby a dřevorytiny mohou kupodivu prohlédnout nejen Pražáci, ale kdokoliv (i když nevím, zda-li jsou tyto exponáty ke shlédnutí i nyní, po dobu rekonstrukce)

Z celého odkazu Štefánika, ťa milý Aaron zaujalo iba toto? No, o niečom to svedčí. Povedala by som o určitej tvojej malosti a malichernosti a sklony vždy zaťať pazúriky však? Od zaujímavého života Štefánika a z povznesenej nálady, ktoré mi prinieslo hľadanie po internete, aby som vám priblížila jeho bohatý život, si ma zasa zrazil do špinavého bahna. Ďakujem Aaron.

Naznačila som to predtým pre chápajúcich jemne a teraz to doplním pre nechápajúcich: Je mi úplne jedno, či v Prahe idú do múzea Eskimáci na exkurziu. Podstatou bolo to, že Štefánikova zbierka sa mala celá (CELÁ) vrátiť na Slovensko. Teda aj to najcennejšie z nej.

Ale ty máš určite na vec iný názor Aaron.

Stuka píše:Z celého odkazu Štefánika, ťa milý Aaron zaujalo iba toto?

Nezaujalo mě jenom toto... Ale právě toto mi stálo za reakci....

Stuka píše:Ale ty máš určite na vec iný názor Aaron.

Já mám na to ten názor, že nám to vyčítáš marně... Vyčíst by jsi to měla slovenským politikům, kteří domlouvali rozdělení majetku... Ti by ti jistě fundovaně vysvětlili proč a za co byly tyto exponáty ponechány v Národním muzeu...

Kdysi dávno jsem vlastnil a četl svázaný ročník Světa v obrazech z r.1928.
A tam se pobytu Štefánika na exotických destinacích dost psalo.

Stuko děkuji - je to zajímavé a příjemné serfování. A je to lepší než se vyčerpávat v planých diskusích. A nelze než souhlasit - byl to opravdu fešák a vypadal dobře i když byl zarostlý jak Zeus. Ale osobně si myslím, že v uniformě vypadal úplně nejlíp, tedy skvěle.

Aarone - nešil. Ten štulec do Pražáků je štulec nám Moravákům milý. Jsi-li také Pražák, máš smůlu, anžto jsi pragocentrista. To já jsem moravský separatista a nacionalista a mám v tom tedy úplně jasno.

A nyní vážně: Slovensko o celou expozici MRŠ projevilo nesmírný zájem, ale v rámci dělení sbírek společné historie bylo rozhodnuto jak bylo s logickým odůvodněním, že tato osobnost byla i součástí našich dějin a tak došlo k dohodě. Být po mém, dal bych jim všechno, a expozici u nás založil na dokonalé fotodokumentaci.

Pátrač píše: Aarone - nešil. Ten štulec do Pražáků je štulec nám Moravákům milý. Jsi-li také Pražák, máš smůlu, anžto jsi pragocentrista. To já jsem moravský separatista a nacionalista a mám v tom tedy úplně jasno.

Já nešílím... Já to beru jako společenskou hru... Stuka vždy vpreparuje do textu nějakou výtku na utrženou křivdu (tu vlajku, tu lidový výraz pro Slovensko, tu zadrženou sbírku) a ten kdo to rozkóduje má bod... Takže já se ozývám, abych jí udělal radost, že čtu pozorně a výtky si všiml a tím jí dal najevo, že se s tím nepsala nadarmo... A ano, jsem pragocentrista (proto vím, že do muzea mohou i mimopražští)...

Pátrač píše: A nyní vážně: Slovensko o celou expozici MRŠ projevilo nesmírný zájem, ale v rámci dělení sbírek společné historie bylo rozhodnuto jak bylo s logickým odůvodněním, že tato osobnost byla i součástí našich dějin a tak došlo k dohodě. Být po mém, dal bych jim všechno, a expozici u nás založil na dokonalé fotodokumentaci.

Je jasné, že jsme si nic svévolně neponechali, ale že to muselo být výsledkem nějaké domluvy... Předpokládám, že nikdo z nás nebyl přítomen při jednání o dělení majetku, ale dá se vyvozovat, že ani jedna strana nic zadarmo nedostala a ani nic zadarmo nedala.... Odstupem času a naší optikou může připadat logičtější udržení sbírky kompletní, ale tak se nám to může jevit jen a právě proto, že přesný průběh těchto jednání neznáme a nevíme tedy recipročně za co zde byly tyto exponáty ponechány...

Kolegiňa Stuka,
nerád sa Vám tu miešam, ale teší ma, že vlastne aj mojím pričínením sa debata pod Vaším článkom znovu pekne rozbehla a že sa pomaly posúvame ďalej od Vášho „politicky korektného“ ukončenia článku.
Chcem sa ale vrátiť k tomu, že
v mojich pripomienkách k Pátračovmu článku sa prirodzene obraciam na autora. Pokiaľ to nazývate „rýpaním“, predpokladám, že mi chcete obrazne povedať, že sa nemám riadiť starým porekadlom „aký požičaj, taký vráť“, ale byť, vzhľadom na autorové závratné množstvo príspevkov ohľaduplnejší, diplomatickejší.
Snažím sa.
Ale keď niekto očividne klame v štýle „plošne“ poškodiť národ, ako som to dokázal v mojom prvom príspevku k tejto téme, a po upozornení urputne trvá na svojom klamstve, je mi ľúto, ale taký diskutér stráca u mňa kredit, aj keby mal dvojnásobný počet príspevkov.

Pátrač píše:Ten štulec do Pražáků je štulec nám Moravákům milý. Jsi-li také Pražák, máš smůlu, anžto jsi pragocentrista. To já jsem moravský separatista a nacionalista a mám v tom tedy úplně jasno.

Martinko - jaký mám či nemám kredit mi sice záleží, ale jestli mi u některých lidí je sděleno, že klesl či zmizel, tak to ve své zatvrzelosti považuji za pozitivní.

Bohužel jsi to vytáhl opět na světlo boží v jiném vláknu než přísluší a to v tom kde to je příslušné, je na tento problém uvaleno embargo.

Nic jsem si nevymyslel a nenapsal ani nepravdu. Jestli zničený pomník se musí řešit dokonce na mezivládní úrovni, lepší důkaz pravdivosti si neumím představit. Navíc to v tomto vláknu nemá co dělat, jsi o krok vedle. Jestli to ve Štefánikovi ještě jednou vytáhneš, příspěvek některý moderátor smaže a budeš mít potíže. Zde to je moderované fórum a tedy platí to, co řekne moderátor.

Jestli máš problém s práci o válce s Maďary, diskutujme tam.

Stuko promiň, ale nějak mi dochází schopnost tuto neřízenou střelu zvládnout. Slušné je odpovědět ale jestli zkrze toho člověka schytnu BAN, neskutečně se naštvu.

Pátrač, s tým Banom už prestaň, ešte nie je 1.apríl.

Aaron, ach, táák, ty si Pražák, preto tá reakcia - žiadny štulec Pražákom to ale odo mňa nebol a ani výčitka ohľadne zanechaného Gauguina v Prahe. Iba konštatovanie, že najvzácnejšia vec zo Štefánikovej pozostalosti bola ponechaná v Prahe. A iba môj názor - že celá jeho zbierka sa mala vrátiť na Slovensko, ale...

ale v rámci dělení sbírek společné historie bylo rozhodnuto jak bylo s logickým odůvodněním, že tato osobnost byla i součástí našich dějin a tak došlo k dohodě.

Z toho je úplne zrejmé, že Česi a Slováci pristúpili k "dohode" - Česi dajú to ostatné, ak si môžu ponechať to najcennejšie a Slováci - čo asi tak mali urobiť ? no, súhlasili, čo iné. Ale pôvodne to bolo úplne inak. Česi si chceli ponechať macíka, s ktorým sa Štefánik hrával keď bol malý len teda vyslyšali prosby Slovákov, aby si ponechali Gauguina.

Aaron to ale zhodnotil celé zasa po svojom

Je jasné, že jsme si nic svévolně neponechali, ale že to muselo být výsledkem nějaké domluvy... Předpokládám, že nikdo z nás nebyl přítomen při jednání o dělení majetku, ale dá se vyvozovat, že ani jedna strana nic zadarmo nedostala a ani nic zadarmo nedala.... Odstupem času a naší optikou může připadat logičtější udržení sbírky kompletní, ale tak se nám to může jevit jen a právě proto, že přesný průběh těchto jednání neznáme a nevíme tedy recipročně za co zde byly tyto exponáty ponechány...

Úplne s tebou súhlasím Aaron ale len v prípade, ak by išlo o toho macíka.

Martinko, je škoda, že stále opakuješ nejaké obvinenia. Nechaj to už tak a zapoj sa do diskusie. Nechávaš mňa vlka - napospas ovciam? Pridaj niečo zaujímavé o Štefánikovi. Veď ten chlap zažil za svoj krátky život oveľa viac, než iní za 500 rokov.

Pridám ešte malú zaujímavosť ku Štefánikovej snúbenici , že Guiliana (1895-1982) dvakrát navštívila rodisko Štefánika a Bradlo. Prvý krát v roku 1938 v sprievode Alici Masarykovej a druhýkrát roku 1968 a vtedy aj prijala čestné občianstvo obce Brezová a má tam pamätnú tabuľu.

Stuka: aby sme byli kvit , tak já Vám dám mýho vycpanýho kocoura , kterýho vycvičil J. Cimrmam svou specialní metodou k chytání myší .

parmezano píše:Stuka: aby sme byli kvit , tak já Vám dám mýho vycpanýho kocoura , kterýho vycvičil J. Cimrmam svou specialní metodou k chytání myší .

No a je po problému...