PALBA.CZ

Viděl jsem nedávno na youtube dokument o Kursku od Discovery. Zmínili se tam jednou větou i proč měli rusové nafťáky.

Protože prostě v zimě líp startují. A že Němci měli problémy se svými benzíňáky, když udeřila zima.

Bax píše:Viděl jsem nedávno na youtube dokument o Kursku od Discovery. Zmínili se tam jednou větou i proč měli rusové nafťáky.
Protože prostě v zimě líp startují. A že Němci měli problémy se svými benzíňáky, když udeřila zima.

To je zajímavé tvrzení, a nemohlo to být spíše palivem Jak jsem uváděl v zimě se syntetický benzín rozkládal na dvě nepoužitelný složky.

Navíc pro auta existuje i zimní a letní nafta, i když motory do tanků snesly asi hodně. Nafta s klesající teplotou tuhne, začnou se v ní vylučovat krystalky pevných parafinů a palivový filtr se může lehce ucpat, zvláště pokud není vyhřívaný.

to Lord, obávám se že sem taháš něco nesmyslného, syntetický benzin z uhlí používali jen němci a jen částečně aby nahradili výpadky normálního bezinu z ropy(používali obojí). To jestli se opravdu rozkládal nevím, sice jsem na podobné tvrzení narazil, ale nikdy ne v opravdu odborných publikacích, vždy to bylo jak se ošklivým němcům benzín rozložil a oni s tanky pod Moskvou zamrzli. Jestli se opravdu ten syntetický rozkládá nevím a mám o tom dost pochybnosti. Pokud vím používal se syntetický benzin po válce i u nás a že by se rozložil v mrazu nějak nevím. Je to spíš pro chemika, jak to opravdu bylo. Benzin sám myslím nemrzně, ale obsahuje postupně vodu a ta se má snahu z něj vyloučit, soustředit se v dolní části nádrže a tam zamrznout. Běžně se tomu dřív odpomáhalo přípravkem velflobin, nebo prostě přimísením lihu (ten se s vodou smísí a nezamrzá). Sázet bych se nechtěl, ale myslím že to s rozkladem benzinu je spíš jen legenda byť hodně opakovaná (spíš u nás, jinde jsem na to moc nenarazil. Možná že syntetický benzin tu vodu obsahuje ve větší míře a tak motor s ním snáz zamrzne, ale že by se rozložil ....

badaxe píše:to Lord, obávám se že sem taháš něco nesmyslného, syntetický benzin z uhlí používali jen němci a jen částečně aby nahradili výpadky normálního bezinu z ropy(používali obojí). To jestli se opravdu rozkládal nevím, sice jsem na podobné tvrzení narazil, ale nikdy ne v opravdu odborných publikacích, vždy to bylo jak se ošklivým němcům benzín rozložil a oni s tanky pod Moskvou zamrzli. Jestli se opravdu ten syntetický rozkládá nevím a mám o tom dost pochybnosti. Pokud vím používal se syntetický benzin po válce i u nás a že by se rozložil v mrazu nějak nevím. Je to spíš pro chemika, jak to opravdu bylo. Benzin sám myslím nemrzně, ale obsahuje postupně vodu a ta se má snahu z něj vyloučit, soustředit se v dolní části nádrže a tam zamrznout. Běžně se tomu dřív odpomáhalo přípravkem velflobin, nebo prostě přimísením lihu (ten se s vodou smísí a nezamrzá). Sázet bych se nechtěl, ale myslím že to s rozkladem benzinu je spíš jen legenda byť hodně opakovaná (spíš u nás, jinde jsem na to moc nenarazil. Možná že syntetický benzin tu vodu obsahuje ve větší míře a tak motor s ním snáz zamrzne, ale že by se rozložil ....

Uz jsem tady psal. Ve fabrice delal tankista WH od Stalingradu a povidal co meli za problemy. Vse na benzim jim zlobilo a vic jim to nejezdilo. Takze velky problem byl rozvoz i tech malych zasob co meli. Kone snedli a rusove zasobovali na sanich s konickama a zasobovali prvni linie porad . Ono i ty kone zerou, rusove krmeni meli, nemci ne.
V zime nemcum benzin delal vetsi problem, nez rusum nafta. To je zname a ze to resili obe strany aby jim to nezamrzlo je jasne.

Ono kdyz se nemcum nedarilo, tak je porazil general Blato, general Zima a kdovi jaky dalsi general.

No když se nedařilo rusům tak zastřelili "viníka", osobně mi německý přístup s výmluvou na bláto přijde lepší pro zúčastněné.

Lord píše:Jak jsem uváděl v zimě se syntetický benzín rozkládal na dvě nepoužitelný složky.

Tohle tvrzení jsem už párkrát viděl či slyšel, ale nic k němu, bohužel. Myslím si však, že je to blbost. On se totiž ten "umělý" neboli syntetický benzín nepoužíval paušálně, ale byla to příměs do běžného benzínu, jako třeba dnes ekonafta do nafty nebo v Brazílii alkehól do benzínu. Míchalo se to už v rafinérce, čili i kdyby ten podíl byl dejme tomu 50% (a to naprosto určitě nebyl), tak směs by tyto vlastnosti (nemrazuvzdornost) nemusela přejímat.
Osobně si myslím (kdybychom se soustředili na benzín), že šlo spíše o podíl vody v benzínu. Benzín je totiž výrazně hygroskopický, u nafty se na dně nádrže tvoří kal, který je možno snadno odpustit, nebo jej i prohnat motorem (nafťák pojede i na uhelný mour, když jej dokážeš rozprášit ve válci, jede na jakýkoli uhlovodík, jel by i na vodík, pokud by chytnul teplotou vzniklou stlačením). Benzín (resp. voda v něm), na rozdíl od ní, může mrznout nejen v nádrži, ale i v další soustavě. V karburátoru dokonce může mrznout i za vysokých teplot, paradoxně, za což může výparné teplo z benzínu. Takže při letní teplotě vzduchu, a při zahřátém motoru, může v karb. být teplota díky výparu pod bodem mrazu.
Nerozběhatelnost něm. techniky za mrazů bych viděl jinde. Myslím, že "zaspala" logistika. Prostě bylo Hitlerem předpokládáno, že v zimě už bude "obr na hliněných nohou" poražen. A že tudíž nebude k útvarům nutno dodávat zimní oleje apod. Myslím, že i kdyby měli němci techniku naftovou, pohořeli by stejně, protože by nedodávali zimní naftu, a protože by ty oleje a spol. stejně nevozili - jako u benzínových motorů.
Totéž je u pomocné startovací techniky. Nikde jsem neviděl nic, co by nasvědčovalo tomu, že něm. jednotky měly významné množství pom. start. jednotek, schopných startovat velké stroje. Podotýkám, že na rozdíl od vzduchem startovaných motorů ruských tanků (ten vzduch se cpe do flašek RUČNĚ!!! za pomocí pákového kompresoru, čili může docházek k opakovaným startům bez omezení, pokud máme mužiky na pumpování), je techniku benzínovou nutno buď natočit bateriemi (s kles. tepl. klesá kapacita i vybavitelnost proudu), pomocnými zdroji (a ty je napřed nutno nastarovat ), nebo roztáhnout - ale na to je třeba aspoň něco nastartovat... a jsme v pasti.
Podle mě zde dochází k chybě v diskusi. Pokud se bavíme o tom, že naftové motory jsou či nejsou vhodnější pro těžkou techniku, netřeba argumentovat Němci u Moskvy.
Tam totiž také jde o mystifikace samotných Němců. Oni samozřejmě nelibě nesli, že je "podlidé" porazili - a navíc je zde reálné nebezpečí odplaty ze strany Hitlera, a tak bylo nutno označit nějakého "viníka - neviníka". A šup, máme tu mráz (jak jsem již psal jinde - mráz byl asi jen v Něm. zákopech, o pár metrů vedle, v Ruských, se asi vojáci opalovali ), a také se najednou objevilo "množství" jako největší výhoda Rusů. Čímž netvrdím, že Rusové to tím množstvím neřešili. Jen připomínám, že "u nás" máme takové přísloví - "jak je zrobjune - jam to zrobil, jak je zdupane - oni to zdupali".
Že je nafta vhodnější, je nasnadě (i když se to Badaxemu nelíbí doufám že ses neurazil, nemyslím to ve zlém - ale praxe, tedy "hlasování nohama", už proběhlo). Ale za prohru u Moskvy benzín nemůže. Přiznejme si to, ten podnik byl od samého začátku odsouzen k nezdaru. Jen Hitler to nevěděl. Nebo věděl, a hrál vabank. Musel. Jinak by vyšlo najevo, že celá ta jeho "hospodářská politika" je totální fail.

Beda píše:

badaxe píše:Ono kdyz se nemcum nedarilo, tak je porazil general Blato, general Zima a kdovi jaky dalsi general.

Títo "generáli" bojovali proti obidvom stranám.Výhoda rusov bola že proti ním bojovali a bojujú celý život.Takže ,to na čo sa nemecký prieskumník(alebo americký SEAL) cvičí dlhé roky(,prežitie v ťažkých podmienkach, je pre rusa životný štandart.
V takých podmienkach sa lahšie udrží v činnosti jednoduchšia technika ako zložitá.Napríklad len taká drobnosť z osobnej skúsenosti(to bolo len -39°C ),pri pokuse utiahnuť skrutku na obímke palivovej hadice sa mi v ruke rozsypala plastová rúčka skrutkovača.Rusovi by sa to nestalo,pretože on mal drevenú rúčku na skrutkovači.
S obdobnými problémami tam bojovali určite aj nemci.

Napřed trochu historie

Počátky vývoje výroby syntetického benzinu hlavně v Německu jsou datovány rokem 1913, kdy profesor Bergiuse, získal patent na technologický postup zkapalňování uhlí. Převod uhlíku z uhlí na uhlovodíky podobné ropě prováděl hydrogenací za vysokých teplot, přičemž jako katalyzátor sloužil oxid železitý. Od roku 1926 byl proces používán v koncernu IG Farben. Produkt však v mírové době nemohl palivům ropného původu konkurovat cenou ani kvalitou a jen přípravy na další válku zajistila další vývoj těchto technologií. V Německu objevila roku 1920 další metoda vyvinutá nějakým Karrickem. Šlo nízkoteplotní karbonizaci což byla obdoba výroby koksu, ale za teplot od 450 do 700 °C. Tím vzniká kapalina tvořená velkým počtem lehkých uhlovodíků a tato jsou potom rektifikačně destilována na kapalná paliva.

Ovšem pro výrobu syntetických PHM byl používán hlavně Fischer-Tropschův proces. Zde se provádí nedokonalé spalovaní uhlí, vzniká kysličník uhelnatý a na ten se katalyticky navazuje vodík. Než se ale vydestiluje benzín vzniká meziprodukt a to plynná směs vodíku a kysličníku uhelnatého, tedy syngas. Z něj se pak vyrábí kapalná paliva nebo jej lze spalovat jako plynné palivo.

Za války se syntetický benzín stal strategickou surovinu, která Německu umožňovala pokračovat v bojích i bez přísunu ropy. Pro nás je důležité že výroba probíhala i na našem území a to až do až do padesátých let.

Má duše vojenského paliváře tiše naříká. Pokud jednou je benzin či jiná pohonná hmota uveden do stavu použitelnosti jako palivo pro spalovací motor, není proces jakým by se mohl rozštěpit na dvě složky. Každá PHM ropného původu nebo vyrobená synteticky z uhlí jsou kapalnou směsí uhlovodíků. A směs uhlovodíků tedy kapalných uhlovodíků se nemůže rozštěpit na dvě směsi kapalných uhlovodíků. Tedy prosím už se k tomu nevracejte, děsně trpím.

Ale abych jen neotravoval palivářskými výplody. Tedy co je nebo není vhodnější, jestli benzin nebo diesel v tanku či obdobné technice.

Položím vám kolegové zákeřnou podlou otázku. Napadlo vás alespoň na chvíli, že když se před druhou světovou koncipovala tanková technika tak se muselo vycházet z toho co místní průmysl nebo průmysl spřátelené země byl schopen a hlavně ochoten vyprodukovat či dodat?

A bohužel, tedy pro těžkou pozemní tehniku, díky divokému rozvoji letecké techniky došlo k výrazně většímu pokroku ve vývoji benzinových motorů než u dieselů. Takže když byly k dispozici vysoce výkonné, spolehlivé vyrobitelné motory benzinové, došlo k jejich aplikaci na pozemní provoz. Tedy ne, že by sundali motor ze stihačky a strčili ho do tanku. Ale bylo zde širší pole možností než u dieselů. Ale mám pocit, že někdy ty úpravy nebyly až tak složité.

A když už tank jednou je s motorem benzinovým tak už jej lez předělat v době probíhající války jen těžko. Je to dáno tím, že na otáčky, a kroutící moment motoru se u tanků jakož i u jiných vozidel musí na míru postavit i převodovka, koncové náhony a pokud je tank má, i planetová ústrojí. Takže pokud bych se rozhodl, že nechci benzin, ale diesel, tak rozdíl otáček v té době mohl být i 1000 za minutu a v točivém momentu mohl být rozdíl i v desítkách procent. A to je zásadní rozdíl v převodových poměrech dané převodovky.

Takže vyměnit motor nestačilo, muselo by se jít na změnu převodových poměrů a možná i u koncových náhonů. Jinak by to buď jelo špatně, nebo úplně špatně. A toto když jede válka nelze. Před válkou se asi úplně neřešilo jestli bude tank na benál lépe hořet než tank na naftu. Každý řešil co má a co s tím lze dělat. Sověti měli kliku, že kvalitní diesel měli a že s ním šlo ledacos dělat a tak to využili.

Že je nafta praktičtější ukázal čas a myslím, že dnes na světě žádný tank na benzin nejezdí, pokud nemá vícepalivový motor a nejede v nouzovém režimu n náhradní palivo. Tím že píšu praktičtější neznamená, že tvrdím, že je lepší. Já totiž nevím co je opravdu a nade vší pochybnost lepší.

pátrač: budu trošku OT ,ale narazilo se tu na vícepalivové motory , jako kluk jsem si kupoval časopis " Zápisník " tam byla jednou zmínka o mtorech " vetřajsky" , že její motor je prý schopmý jezdit na " cokoliv"

Pátrač píše:A bohužel, díky rozvoji letecké techniky došlo k výrazně většímu pokroku ve vývoji benzinových motorů než u dieselů.

Před spaním 10x Otčenáš a 5x Zdrávas!


Parmezano: někde jsem četl, že motor T-72 je schopný jet jak na naftu, tak i na benzin, nebo kerosin. U vejtřasky by mě benzin nepřekvapil..ostatně asi 4 roky zpátky se nám podařilo 50 let starýho Zetora omylem potrápit plnou nádrží naturalu. Než jsme si omylu všimli, bylo pole zorané. Jen Zetor pak nechtěl chcípnout ani po úplným stažení přípusti

alfik já se neurážím, bohužel ty hlásáš často nesmysly, teď se neuraz ty, ale prostě své pocity bereš za realitu. Konkrétně třeba dnes "On se totiž ten "umělý" neboli syntetický benzín nepoužíval paušálně, ale byla to příměs do běžného benzínu, jako třeba dnes ekonafta do nafty nebo v Brazílii alkehól do benzínu. Míchalo se to už v rafinérce, čili i kdyby ten podíl byl dejme tomu 50% (a to naprosto určitě nebyl), tak směs by tyto vlastnosti (nemrazuvzdornost) nemusela přejímat." Jednak se to nemíchalo (nebyl důvod) a hlavně když se třeba podíváš na net tak zjistíš že když Záluží začalo v roce 1942 produkovat syntetický benzín, nebyl to rozhodně ve směsi s něčím ropným, oni totiž milí výrobci vypravili slavnostní vlak a na cisterně je to přímo napsáno. Ostatně proč by míchali benzin opět se stejným benzinem? Dnes se to dělá (stejně jako tehdy) aby se buď ušetřilo, nebo aby se pozměnily vlastnosti. Protože se v Evropě moc ropy nenachází šly před válkou země dvěma cestami, německá byla cestou syntetického benzinu, kdy to co vyrobili z ropy doplnili výrobou z uhlí po ztrátě rumunska jeli už prakticky hlavně na syntetické palivo (syntetizovat lze i třeba naftu). Francouzská cesta byla naopak smísit benzín s jinými dostupnými produkty, tedy benzolem a lihem a tím ušetřit ten benzín. Tou cestou šlo i ČSR před válkou, kdy v palivu bylo benzínu jen asi 1/3, zbytek byl benzol a líh. Dnes se tam cpe líh jako "ekologická" úlitba. Problém se syntetickým benzinem není ve výrobě, ani v kvalitě, je v ceně, ve 30´letech byl údajně 5x dražší než ten z ropy. A abys neměl pocit že válkou to skončilo, tak Záluží bylo opraveno, z koncernu Göring se staly Stalinovy závody a syntetický benzin se produkoval vesele dál a to až do roku 1972, kdy výroba skončila. Důvodem ukončení bylo to že se do ČSSR dotáhl ropovod Družba, nejdříve do Slovnaftu a později do Záluží. Takže já zřejmě na syntetický benzin ještě jezdil. Opět se benzin nijak nemíchal, prostě šel buď z Kralup a byl syntetický, nebo ze Slovnaftu a byl z ropy. Docela hezky je třeba o syntetickém benzinu psáno zde: http://litvinov.sator.eu/kategorie/zani ... a-v-zaluzi pokud jde o první vlak je na obrázku č. 8
Já se opravdu nemám důvod urážet, spíš mne otravuje vyvracet nesmysly.
to pátrač výroba skončila až v roce 1972, do padesátých let to ale byla zřejmě hlavní dodávka na náš trh. Tvá "zákeřná otázka" je jistě správná. Odpověď na ni je jasná, navíc výrobci se celkem logicky pokoušeli prosadit co bylo po ruce v JEJICH skladech hezký příklad je ten jediný francouzský tank na naftu, FCM, prostě pokud měli vazbu na koncern Berliet, použili jejich motor, byť to pro armádu nebylo nijak výhodné, ale nebylo to zakázané v zadání. Armáda jich objednala jen 100 a tím to skončilo. Přestavět něco na jiný pohon je složité a za války to moc nejde. Sověti také původně plánovali že T-34 zmodernizují na dost jiný tank (třeba s torzními tyčemi) ale válka tomu zabránila a zůstalo u původní jen postupně vylepšované verzi. A jsme zase u toho paliva, je lepší mít dvě, nebo je snažší řešit jen jedno? Netahejte do toho co bylo po válce, tam se postupně zase přešlo na jedno palivo, takže se probém postupně změnil ve výhodu. Stejně jako byl benzín v letadlech nahrazen kerosinem.

Ahoj bráško Hansi

Já věděl že to někomu od letadel udělá radost. Ale co s tím, když je to pravda. Prostě letecká technika jela v desítkách prototypů každý kvartál a ta pozemní byla taková pomalejší. Tedy i souběžné procesy běžely pomalu. Řešit zde, který pohon je dnes lepší má cenu, ale je to o ničem, všechny tanky dnes spalují naftu a jen případě tom, že mají vícepalivový motor nebo turbinu jedou na cokoliv co vyvine potřebné množství energie na kilogram spálené pohonné hmoty.

Bádat nad tím jestli by druhovlečné tanky byly lepší na ten či onen motor je ztráta času, bo ta válka byla vybojována s tím co bylo k dispozici a to co bylo, bylo dáno tím, co jsem napsal výše.

Pátrač končí

Pátrači tohle je zdá se nikdy nekončící debata Občas se zacyklí, občas se přinese aspoň trochu jiný námět. Několika přispěvovateli je stále živena, ale level to má zatím docela slušný.
Hansi k tomu T-72, ano taky jsem to četl, jedná se o motor V-46, čtyřtaktní, vícepalivový, vznětový s kapalinovým chlazením a plnícím odstředivým dmychadlem.

Když se vrátím zpět, tak mě trošku překvapilo to tvrzení, protože v zimě mají spíše větší problémy diesely než benzínové motory. Proto jsem napsal, že to mohlo být zapříčiněno i jinými faktory. Tedy u automobilů tomu tak bylo. Ale do "hlasování nohama" nejdu Alfik uč něco napsal. Já k tomu jen něco dodám.

Generál "Mráz" jistě nebyl u Moskvy jediným rozhodujícím důvodem. On byl mráz až třeba mínus 40. Na potvoru nejkrutější zima za padesát let. Což je už dost, když u nás je tak mínus 10 až 20. Zda extémní teploty mohly způsobit tím nebo oním způsobem potíže je možný.
Co se týče bláta, tak německý koncept Blitzkriegu spočíval v rychlosti tankových klínů a posléze obklíčení protivníka, který nestihnul včas přisunout zálohy. Bláto či zima, sníh, pochopitelně operace zpomalovaly, a Rusové se mohli mezitím vzpamatovat. Jenže u Moskvy už jeli Němci z posledního, zastavení pohybu, a pak jejich zatlačení zpět. Barbarossa úspěch mít mohla v případě jedné tankové skupiny navíc, dejme tomu kdyby měl Hitler o 500 tanků více, mohl postupovat jak na jihu, tak i na Moskvu a stihnout vše včas. Tedy do zimy dobýt Kyjev, Krasnograd, Moskvu, Leningrad. V případě včasného vyhlášení "totální války" o rok dříve, tedy na počátku roku 1942 se mohlo vyvíjet úspěšně i tažení dál.

Badaxe bohužel detaily ty taky nemůžu poskytnout, neb je toliko neznám. Zda palivo zamrzalo, či se "rozkládalo", Alfik už k tomu taky něco napsal. Každopádně Němci se na zimu nepřipravili, a nemuseli mít tedy "zimní benzín", mazadla, oleje, apod. Dost jste si už odborně odpověděli sami. Já s vámi dišputace na toto téma vést nebudu. Dále dodám jen nějaké řešerše i pro ostatní čtenáře.

Technologie výroby syntetických paliv

Při výrobě syntetického benzínu šlo o chemický proces slučování, takový benzín nemusel obsahovat komponenty potřebné pro chod benzinového motoru bez následků. Alfik píše o přisadách, resp. míchání. Badaxe to zase popírá. Jak kvalitní ten proces byl na přelomu let 1941-42 těžko říct.

Ale vygoolil jsem obecně třeba tohle: Nejznámější z těchto metod je tzv. Fischer-Tropschův proces. Vyvinuli jej roku 1920 Franz Fischer a Hanz Tropsch z Kaiser Wilhelm Institute. Jedná se rovněž o působení vodíku na uhlí (přesněji na oxid uhelnatý vzniklý nedokonalým spalováním uhlí) prostřednictvím katalyzátorů, meziproduktem však je plynná směs vodíku a kysličníku uhelnatého, tzv. syngas. Z něj se pak vyrábí kapalná paliva.

V nacistickém Německu byla použita i druhá metoda tzv. Bergiusův proces při kterém se hydrogenací hnědého uhlí vyrábí kapalné uhlovodíky. Užívané společností IG Farben. Před druhou světovou válkou bylo postaveno několik továren, které vyráběly 4 miliony tun syntetického paliva ročně.

Hnědé uhlí přitom není tak kvalitní jako černé uhlí. Ten odkaz o Záluží dále uvádí. Výzkumné práce se soustředily na uhlí, které poskytovalo potřebný uhlík, jeho zkapalňování a zplyňování, pro které však bylo vhodné především kvalitní černé uhlí a antracit.
Pro zpracování hnědého uhlí byla vyvinuta technologie nízkoteplotní karbonizace, to znamená ohřev za nepřístupu vzduchu, při které se uvolnily obsažené dehtové látky a plyn a zůstal pevný zbytek - polokoks. Severočeské hnědé uhlí obsahovalo zhruba 10 až 12 % dehtů, které se v následném několikastupňovém procesu přeměňovaly na složky leteckých a automobilových benzínů a motorové nafty.

Kartel IG Farben

V roce 1941 odhalilo vyšetřování kartel mezi John D. Rockefellerovou firmou z USA Standard Oil Co. a IG Farben. Kartel IG Farben vybudoval továrnu (chemický závod Buna) pro produkci syntetického paliva a gumy (z uhlí) v Auschwitzu. Adolf Hitler tento chemický podnik zaníceně podporoval, ačkoliv odčerpával Německu značnou část finančních prostředků. Lukrativní zisky z budování fabriky šly pochopitelně do Ameriky. Tyto zločiny byly spáchány jménem a v zájmu korporačních investičních seskupení a jejich politických chráněnců. Velká část majetku konglomerátu pocházela z práce, krve a utrpení otroků, včetně těch z koncentračního tábora Auschwitz.

Hermann Göring zaplatil jedenáct milionů dolarů Standard Oil za užívací práva k rumunským ropným polím. Standard Oil chtěl v roce 1941 převést svou maďarskou pobočku na IG Farben (nestalo se tak pouze díky zásahu amerického ministerstva financí). V témže roce dostali američtí zpravodajci informaci, že pobočka Standard Oil, sídlící na ostrově Aruba (Nizozemské Antily), dodává nacistům přes Španělsko ropu. Její lodi měly imunitu zajištěnu náměstkem ministra obrany Jamesem Forrestalem.
Ale to už by byla jiná kapitola
http://zidovskelisty.blog.cz/1012/ekono ... tove-valky

to Lord, bohužel alfik popisuje to co si myslí, nikoli to co bylo. Produktem na konci byl benzín (stejně jako v ČSR a ČSSR po válce). A to benzín v tom stavu jaký byl požadován zákazníkem. Mimochodem s čímpak to dle alfika míchali když benzín z ropy už v roce 1944 prakticky nebyl (ztráta ropných polí)? to totiž není o tom co si kdo z nás myslí, ale o tom jak věci fungují. Schválně zkus najít )nebo to třeba někde má alfik schováno) kde se píše o tom že by se syntetický benzin míchal s tím ropným. odkazy na výrobu v Záluží je halda, vždy se mluví jen o výrobě syntetického benzinu nikoli o nějakém míchání, ostatně i ten vlak je popsán jako první vlak se syntetickým benzinem (německý název "Treibstoff") nikoli s nějakou složkou čehosi. Ony i ty procesy včetně F-T dávají jako produkt benzin, nikoli něco jiného, o míchání zmínku nenajdeš. Pro Záluží je víc odkazů, stačí si je najít, třeba tady: http://www.ecmost.cz/cd/data/prumysl/po ... storie.htm
http://www.hornictvi.info/techpam/zaluzi/zaluzi.htm
nikde nenarazíš na jedinou zmínku potvrzující alfikovi představy. Smiřte se s tím že syntetický benzín je prostě plnohodnotná náhrada a nemíchá se, ostatně ani popisy kteréhokoli procesu výroby syntetického benzinu o podobné věci nemluví. Prostě na konci výroby je normální benzín, jen vyrobený nikoli rozdělením ropy na frakce, ale sloučením z uhlí vyrobených částí.
To že bylo hnědé uhlí méně výhodné asi nehrálo takovou roli, důležité že ho bylo dost a právě to bylo i důvodem k volbě místa kde se fabrika postavila.
Hezký (a dobový) popis výroby benzinu z uhlí je i pro laika srozumitelně zde: http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dm ... 35-5_3.pdf

Nedá mi ani další info od alfika "Podotýkám, že na rozdíl od vzduchem startovaných motorů ruských tanků" Sovětské tanky byly samozřejmě startovány zcela klasicky, tedy pomocí elektrického startéru. Možnost startování vzduchem je nouzová a rozhodně není ani jednoduchá a ani oblíbená. Nejsem si jist ani tím ručním pumpováním, ale měl jsem možnost se svést jen T-34 naší výroby a notně poválečným, takže to opravdu nevím. Můžeš prosím uvést odkud tuhle informaci bereš? Pokud se někde píše o startu tak pouze o elektrice a nouzově o vzduchu, ale odkud se vzduch bere se nepraví. Startér T-34 je na 24 volt, takže se musí propojit pomocí spínače baterie do série, protože normálně je síť tanku na 12 volt. Pěkně je popsán start tanku zde: http://guns.connect.fi/gow/T34tank1.html jde o finské nadšence a jejich popis nepostrádá krom nadšení a znalostí i trochu humoru.

Ja zazil V3S na letisti a to jezdilo i na letecky pertrolej. Ze by to nekdo zkusil na benzin, nevim.

Ted jsem nasel
http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_ ... e_id=15719
je tam i hone odkazu na prace Radka Havelky zde na Palbe.
Je toho hodne o tankovych motorech v jedne praci.

badaxe: to vzduchové startování bylo samozřejmě nouzové, právě pro případ přílišné zimy. Předpokládám, že u motoru byl kompresor a ruční kompresor byl nejspíš jen tím absolutně nejvíc nouzovým prostředkem. Skoro určitě nebyl součástí tanku. Možná to může znít divně, ale tehdy se palivo hodně často čerpalo ručně a nebo dokonce z plechovek ( no to byla hlavně Anglická specialita ). Nikomu to nepřišlo moc divné...

Startování velkých motorů (vznětových čtyřtaktních) pomocí stlačeného vzduchu bylo standardem ještě hodně dlouho po válce (až do začátku 60-tých let). Z jednoduchého důvodu: Dostatečně výkonný elektromotor použitelný jako starter byl poměrně drahý a ani kapacita tehdejších akumulátorů nebyla na podobné výši jako dnes. Kdežto kompresor byl na téměř každém motoru a vzduchojem není tak rozměrný a hlavně nezamrzne ani při -40°C.
Pozdější motory měly startování pomocí malého (dvoutaktního) motoru, který byl zkonstruován pro nastartování za jakýchkoliv povětrnostních podmínek. Pamětníci si vzpomenou na nejrůznější stavební stroje a elektrocentrály a ti, kteří obcházeli vojenské výprodeje před 10 - 20ti lety si určitě pamatují ty spousty kompresorů a přívěsů s tlakovými zásobníky na stlačený vzduch, které nikdo nechtěl, snad jen kvůli motoru se některé prodaly

V Rusku někdy bejvá i pod minus 50. To se stalo třeba letos v únoru na východní Sibiři.
Kdyby někoho zajímalo - TATRA na SIBIŘI



Pohonnou jednotkou byl naftový, vzduchem chlazený, do „V“ uspořádaný osmiválcový motor s ventilovým rozvodem OHV. Různá provedení automobilů měla různé motory, které byly konstrukčně shodné, ale například vojenské verze se lišily provedením vstřikovacích čerpadel (výkonnostní nebo omezovací regulátor).
Vojenské verze měly též úpravu motoru, která umožňovala provoz na různé druhy paliv (nafta, benzín nebo letecký benzín) a v kabině měly namontované zařízení, které sloužilo k vstřiku lehce zápalné směsi do sacího potrubí a ulehčilo tak startování při velmi nízkých teplotách. Na boku motoru byl namontován vypínatelný chladič motorového oleje.

Tolik asi k těžkým podmínkám a úpravě motoru. Ovšem jsme už v poválečném období, tuto debatu beru obecně, název tématu tak zní.

S dnešními sofistikovanejma motorama, řízených počítači a citlivých na kvalitu paliva, by Rudá armáda žádnou válku nevyhrávala, protože by zůstala někde viset. V polních podmínkách to opravit nelze. Jestli motory víc žraly nebylo tak rozhodující, hlavně to muselo jet za všech klimatických podmínek a s palivem, který se zrovna našlo! Prach, zima, bláto, voda, sníh, parno.