Terajší čínsky spôsob riadenia krajiny a hospodárstva.

[M1A2 Abrams]

Známého základní otázka zněla když viděl jak se placatěj na jejich kousíčkách polí s traktory max.o 40ks: to jim nemůže vláda koupit 2-3000 john deere 150-200ks a zcelit pozemky aby to mělo smysl? odpověd- proboha a čím bysme ty zbylý lidi zaměstnali? vždyt se nám nahrnou do měst!!!

Hmm a v tom jako spociva ten rozvoj zemedelstvi v Cine a dokazuje jeji pokrok?
Spise nez "vsemozna podpora venkova" mi to spis pripomina cilene brzdeni rozvoje a podporu prezamestnanosti na venkove, jelikoz stat neni schopen poskytnout temhle lidem dostatecne vzdelani aby se mohli uplatnit nekde jinde. Coz je dle meho spise dukaz slabosti socialniho systemu Ciny nez nejakej prevrat v zemedelstvi.

[Alchymista]

To je jedno možnosť - druhá možnosť je, že sa takýmto spôsobom snažia predísť vzniku "slumov", známych z veľkomiest rozvojových krajín. A veľkomestský slum predstavuje sociálny, bezpečnostný a hygienický problém celkom iného kalibru než nízka efektivita poľnohospodárstva.

Skelet: Na prvý pohľad je to "jasné" - Stalin v čínskej občianskej vojne podporoval Maových komunistov, američania zasa podporovali Kuomitang... Stalin nechal z Mandžuska, na konci vojny zrejme najpriemyselnejšej oblasti Číny, odviesť prakticky všetko demontovateľné priemyslové vybavenie, ktoré sovieti na obsadenom území našli. Zrejme čisto pre ľahší rozbeh čínskej povojnovej ekonomiky nechal tiež zatopiť alebo odstreliť viaceré významné bane. Jediné, čo číňania po odchode sovietov z Mandžska našli, boli zbrane - celé hromady japonských zbraní a streliva, ale inak nič iné...
Lenže - keď to už vyzeralo, že Čankajšek zakrúti Maovy krkom (Čankajšekove vojská mali prevahu zhruba 1:3 a lepšiu výzbroj), američania dotlačili Čankajšeka k zastaveniu ofenzívy a mierovému jednaniu... A to hodne nevyberavým spôsobom.
Proste to vyzerá tak, akoby Stalinovi nestál o víťazstvo komunistov - naopak, podporoval ich len natoľko, aby dokázali viesť v Číne občiansku vojnu. Američania zasa zmietli zo stola Čankajšekov nápad, po zastavení ofenzívy, prenechať Maovi časť územia Mandžuska, kde by si mohol vytvoriť svoj komunistický štát - rozhodne nestáli o možnosť vzniku "nárazníkového" štátu medzi Čínou a ZSSR (podobného ako Mongolsko).

[M1A2 Abrams]

Jenze vzniku slumov to nijak nezabrani, jelikoz k jejich vzniku prijde drive nebo pozdeji. Ve velkomestech ta selekce (chudi vs. bohati) probiha neustale a mene uspesni jsou postupne vytlacovani na periferii.
A k zefektivneni zemedelstvi budou jednou taky nuceni pristoupit, jelikoz si to vyzada potravinova situace u nich doma nebo ve svete. A vsichni ti "zemedelci", kteri ted obrabeji pudu jejich malotraktory zustanou socialnimu systemu viset na krku jako pritez, jestli se je vlada nepokusi integrovat.

[Alchymista]

Ja myslím, že to vzniku slumov zabráni - alebo aspoň účinne spomalí ich rast. Je totiž potrebné sledovať, prečo obyvatelia slumov migrujú.
Prisťahovalci do slumov sa presúvajú jednak v túžbe po lepšom zamestnaní, a potom z nutnosti, buď keď ich poľnohospodarska výroba ďalej dostatočne neuživí alebo v momente, kedy sú zo svojej pôdy viac či menej násilne vytlačený "veľkovýrobou".
Prvá skupina nie je príliš veľká, a presúva sa do mesta "dobrovoľne" a cieľavedomo - sú to vlastne jedinci, ktorý prichádzajú do mesta pracovať.
Pre ďalšie dve skupiny je presun vynúteným riešením existenčných problémov. Mám za to, že Čína sa snaží svojím postupom obmedziť práve tieto dve skupiny - nepresúvajú sa v nich totiž jednotlivci, ale celé rodiny.

V Číne žije ešte stále okolo 60% obyvateľov "na vidieku" - to je nepredstaviteľná masa ľudí (700-800 milionov). Ak by došlo k ich nekontrolovanému presunu do miest, tak v Číne, i v jej okolí, vznikne obrovský problém. Takže z hľadiska vlády a správy štátu je lepším riešením udržať túto masu na vidieku hoci aj udžiavaním prezamestnanosti v málo efektívnom poľnohospodárstve, kde sa aspoň sami nakŕmia a sú rozptýlený po krajine, než riešiť všetky problémy obrovských predmestských slumov.

[skelet]

Alchymisto je jedno jestli byl Čankajšek lepší než Mao nebo jestli byl Mao oproti Čankajškovi boží. Faktem je, že Velkým skokem zařadil Číně dost brutální zpátečku ekonomice a Kulturní revolucí zazdil její intelektuální rozvoj. Stačí to krásně dokumentovat na leteckém průmyslu, kde se projekty z druhé poloviny let šedesátých obnovily koncem sedmdesátých let, a horkotěžko se dokončovaly v první půlce osmdesátých let (a to za pomoci západních firem). Chyběli překladatelé, inženýři, kvalifikovaná pracovní síla.

---

Mirek58 nejde o podceňování Číny, ale o snahu ji nepřecenit. Dvacáté první století sice bude ve znamení Číny, ale nikoliv v její záři nebo stínu. Do značné míry je současný stav daný obrovskou setrvačností smýšlení západní společnosti, ale i to se pozvolna začíná měnit. Navíc Čína má před sebou dost těžké kroky, s kterými se bude muset nějakým způsobem vypořádat + nikde není dáno, že může nastoupit nová čínská politická elita, která nastolí nový směr. Ta může buď Draka zpomalit, nebo naopak probudit z lenosti západního obra. A že se taková politická změna nemůže stát? Klidně může, však to vidíme na EU každý den..

[Mirek58]

Víte ono asi nejde ani tak o dilema podcenit či přecenit, ale pochopit jaký vliv bude mít vývoj vČíně na ostatní svět.Ekonomové se snaží přesvědčit,že vývoj v Číně bude ten kladný startovací moment pro západní ekonomiky, já na základě historie Číny odhaduji, že tyto naděje jsou liché.V současné fázi výoje společnosti je nejvýraznějším rysem snaha o stabilizaci.Tím myslím stav, kdy se tento obr opět bude starat pouze sám o sebe a dění ve světě mu bude volné.A souhlasím s tím ,že tato stabilizace se klidně může nahradit výrazem stagnace.Odhaduji, že svůj vniřní trh si ohlídají a ne zničí jako my.Takže budou kopírovat,dovážet potřebné a luxusní, v nouzi nejvyšší koupí nejnutnější licence. A to bude asi tak všechno.Plyn jim zabezpečí sibiřský plynovod ,ropu mají za humny směrem JV, na dovoz potravin si vydělají exportem a důchody jim budeme platit my. Takže jakékoliv jiné ambice, by toto společenství pouze rozkolísalo a to by bylo nebezpečné a nikdo si to nepřeje.

[Polarfox]

Když to vezmu co nejjednodušeji, tak Čína je momentálně v jednom ze svých historických přerodů...ale její přednosti znamenají zároveň vždy i slabinu (např. obyvatelstvo...ohromná pracovní síla, v současnosti poslušná, ale zároveň obrovská koule na noze a zdroj problémů). Jen čas ukáže, jak se s tím porve. Predikce na nějakých 5 let dopředu dle výsledků 3 roky dozadu nejsou v dlouhodobém hledisku směrodatné. Je nutné se podívat, jaké sociální a ekonomické problémy mají ostatní státy a které z nich se Číny mohou v budoucnu dotýkat a jak to může ovlivnit její vzestup. Je nutno se podívat na motory čínského rozvoje a opět posoudit, zda se mohou v budoucnu zadřít.

K tomu zemědělství...je tohle pro moderní stát dlouhodobě udržitelné? Jaká je vzdělanost a ambice tohoto zemědělského venkovského obyvatelstva? Co se stane v momentě, kdy se toto zvýší, kdy se zvýší poptávka po potravinách a bude nutno více automatizovat a přejít k sofistikovanějším metodám? Je to fér vůči venkovanům držet je takto uměle při zemi?

ale pochopit jaký vliv bude mít vývoj vČíně na ostatní svět

Stejně tak je důležité pochopit, jaký vliv bude mít svět na Čínu.

já na základě historie Číny odhaduji, že tyto naděje jsou liché

Co v historii Číny k tomuto tvrzení opravňuje?

Tím myslím stav, kdy se tento obr opět bude starat pouze sám o sebe a dění ve světě mu bude volné.

Okolní svět mu nemůže být volný, okolní svět Číně v posledních desetiletích přinesl všechny ty výdobytky kterými se teď natřásá...z okolního světa tečou peníze a technologie, které může kopírovat. Čína se momentálně na tom laxním okolním světě nese nahoru. A pokud chce hrát roli nějakého hegemona, do kterého je stylizována, tak musí do okolního světa zasahovat a ovlivňovat ho a to dost.

A okolní svět mezitím ovlivňuje Čínu. Pokud se odřízne, bude čelit problémům, pokud ne, tak se bude postupně transformovat.

[kenavf]

V Číne pracuje v polnohospodárstve 36%,priemysle 28%,službách 34% obyvateľstva.Postupným zlepšovaním ekonomiky a produktivity v polnohospodárstve bude klesať počet ľudí pracujúcich na poliach.A to sa asi bude blížiť vo vzdialenej budúcnosti tiež k 2%.Zároveň Čína buduje zámerne veľké megapoly, ktoré odčerpajú obyvateľstvo z vidieka http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/2 ... sveta.html .To je v rozpore s teóriou o snahe udržať prezamestnanosť v polnohospodárstve.
Trh západných krajin sa neníčí.Pri 10% nezamestnanosti a vysokom HDP na obyvateľa nieje dôvod aby pracovníci s priemerne vyššími schopnosťami išli šiť tričká,pri ktorých by nevyrobil na mzdu na ktorú sú zvyknutý.Samozrejme zostane u výroby niečoho, čo sa zatiaľ len tak ľahko nedá transférovať z Číny a to montáž a navrhovanie aut,lietadiel,obrábacích strojov a pod.Až by nezamestnanosť v západných krajinách stúpla na neúnosnú mieru, tak potom asi nastúpia dovozné clá(aj keď u naších politikov človek nikdy nevie).
Tie krízy ktoré u nás vznikli boli len z dôvodu nedodržania základných pravidiel(sedliackeho rozumu).
-Politici si požičiavali aj keď vedeli, že to nebudú schopní vrátiť.
-Požičiavalo sa niekomu o kom banky vedeli, že mu to nebude schopný vrátiť a až to vyšlo na povrch,tak neskrachovali tie špekulujúce banky(väčšinou nemecké a francúzske) ale zaplatil to daňový poplatník.
Je zaujímavé že v dnešnej dobe, keď sú zavedené sofistikované systémy riadenia vo firmách,ktoré maximálne redukujú možnosť vzniku nepodarkov,zbytočných nákladov na výrobu,zvyšujú efektivitu práce(síce sú byrokraticky náročné) a to tak, že sa zlepšujú spätné väzby ako reakcia na vzniknutý problém alebo aj to že sa prípadne odhaduje kde by mohol nejaký problém vzniknúť ,tak v systéme politiky sme na urovni 19. storočia a spätné väzby a zodpovednosť politikov nefunguje,pretože to nieje poriadne podchytené ani v zákonoch.A prečo by to do zákonov dávali keď by to bol vlastne bič na politikov a ich záujmy.
Odvolávanie sa na Sunjatsena a historiu je len rečnícka záležitosť,aby sa obecenstvu predstavil nejaký "príbeh" na obhájenie aktivity ktorú teraz momentálne niektorý politik presadzuje.V skutočnosti aj tak robí len to čo je momentálne preňho dobré.Možno som skeptický alebo pokazený tími našími politikmi a preto im neverím na odvolávanie sa na odkaz M.R.Štefánika alebo T.G.Masaryka.Nie že by ten odkaz nebol ale im neverím že sa podľa neho chovajú.

[cover72]

Jen pár poznámek k názorovým proudům této diskuse:
-od konce 80. let začíná být Čína pro západní podniky "drahá" a tak odcházejí do ostatních asijských zemí. Zejména Indonésie a Vietnam. V tomto má pravdu Skelet.

-v USA je nezanedbatelný proud "ekonomického nacionalismu", který roste: prosperují firmy založené na "made in USA" oblečení, průmyslových výrobcích, elektrotechnice a samozřejmě i zbraních; když jsem kupoval malorážku, stálo na ní "kick brass - MADE IN USA!"

-zároveň západní firmy zjišťují, že o zákazníka bojují podporou a že pro řadu lidí není akceptovatelné čekat týden, než jim zavolá nějaký vietnamec. Michael Dell popisoval, jak se bavil s ředitelem HP o tom, jak mu opravili počítač, který nutně potřeboval pro přednášku, do druhého dne v servisním centru v USA a o kolik je to lepší než reklamace přes asii.

-v USA a vyspělých zemích probíhá transformace ekonomiky. Ta má dva směry: jednak restrukturalizace -- v USA fungují velká callcentra a IT vývojářské firmy, které zjistily, že na americkém venkově si mohou vycvičit operátory a programátory za cenu ne o tolik vyšší, než jaké mají reálné náklady v Číně a efektivnost, pracovitost i schopnosti lidí jsou větší. A jednak atomizace: stále více začíná fungovat self-reliant výroby, kdy se lidé začínají orientovat na "prodej svým sousedům" a maloprodej toho, co vyrábí a co umí po internetu. Je to vlastně návrat k americké tradici "co můžeš, kup od sousedů a jen to co nemůžeš od obchoďáků".

-není pravda, že bychom byli co do výroby závislí na Číně; jednak viz výše a jednak máme i dnes a v ČR lidi schopné vyrábět řadu věcí. Technicky není problém do pár měsíců rozjet výrobu prakticky čehokoli co je potřeba: roboti na výrobních linkách jsou již dávno velmi adaptabilní a stačí doplnit zásobníky součástkami a napsat a otestovat nový program a vyrábí se co je libo; v průmyslu stačí vyrobit formy a přípravky a je to zrovna tak. To všechno ovšem stojí nějaké investice -- formy a přípravky nejvíc -- a proto se to jednoduše nevyplatí. Ale poradit si umíme, jak dokazuje chování trhu když jsou v Asii problémy.

-stejně tak není pravda, že by se dnes nevyráběly "věci co vydrží 20 let": vyrábějí se -- ale málokdo na ně má. Jeden můj známý si nechává dělat boty u ševce, který "skutečně vyrobí boty, které ti vydrží po celý život a zdědí je po tobě ještě tvůj vnuk." Cena? 45 až 70 000. Kdo z nás na to má? A skutečně se to vyplatí, když se kvalitní boty Hi-Tec vyrobené se západními kontrolory kvality a výdrží 5 let dají v outletu koupit za 2500, tzn. 500 ročně?

-skutečná síla Číny spočívá v prvé řadě v její neregulovanosti: v tom, že se vláda ne*ere podnikům do toho, jak a co mají dělat. Jak říkal už u nás Jakeš: "Proto je tak důležitý, aby ta Strana nevstupovala do toho bezprostředního řízení. Aby nerozhodovala. Aby neříkala, jaká má být technologie. Aby se do těhle věcí nemíchala."
Když máte v ČR kozu a chcete prodat mléko sousedce, potřebujete na to od Veteriny bumážku za 10 000. Jiné a mnohanásobně horší a blbější regulace svazují každé odvětví průmyslu. Nemáte šanci přijít s něčím novým, protože vás zruinují, zničí a nechají zavřít za to, že nemáte nějaký idiotský cár papíru, který si zrovna vymyslel nějaký byrokrat protože se nudil a/nebo potřeboval odůvodnit svou existenci a teplé místečko. EU má statisíce až miliony norem -- když je v 90. letech chtěli spočítat, ani to se jim nepovedlo. Nemáte šanci je splnit a přitom vás kdykoli někdo může přijít buzerovat, že nesplňujete normu a plať.

Jako to velmi přesně uvedl Pátrač.

Nejhorším nepřítelem západní ekonomiky není Čína, ale byrokraté. Viz http://cover72.net/home/coveroviny.htm#dogooders1 a ještě tu další odrážku.

[Lord]

S těmi byrokraty má Cover pravdu, jeden uředník statisticky vzato vychází na 28 obyvatel. Je to "armáda" 50 miliónů lidí. Na druhou stranu je to jejich zažitý model, který s rozvojem jen šíleně nabobnal.

v USA je nezanedbatelný proud "ekonomického nacionalismu", který roste: prosperují firmy založené na "made in USA" oblečení, průmyslových výrobcích, elektrotechnice a samozřejmě i zbraních; když jsem kupoval malorážku, stálo na ní "kick brass - MADE IN USA!"

Jo s tím patriotismem jsou amíci fakt dobrý, u nás se takto vyhecovat nedovedeme Většinou taky kupují emerický, tedy svoje auta. Na japonská jsou omezení.
Nu a když nic jiného, tak tlak Číny přinutí trh hledat aspoň jiné cesty. V některých segmentech si je může najít, ale co se týče třeba solárních panelů, tak v USA a v Evropě výrobci zbankrotovali navzdory hi-tech, prostě nižší cena byla rozhodující. Ale může za to i jejich předimenzovaná výrobní kapacita a omezování státní podpory výroby elektřiny ze slunce. Důsledkem je třeba to, že asijský gigant LDK Solar nakoupil levně akcie Sunways a tím firmu převzal.

Vrátím se k tomu, co popisoval Alchymista a trochu to rozvedu.

Je totiž potrebné sledovať, prečo obyvatelia slumov migrujú. Prisťahovalci do slumov sa presúvajú jednak v túžbe po lepšom zamestnaní, a potom z nutnosti, buď keď ich poľnohospodarska výroba ďalej dostatočne neuživí alebo v momente, kedy sú zo svojej pôdy viac či menej násilne vytlačený "veľkovýrobou".

Kapitalismus produkuje slumy, ohromné aglomerace, "překrvenou ekonomiku". Socialismus je pro rovnoměrnější rozvoj a urbanizační proces, který jde ruku v ruce s industrializaci, když se proporčně navyšuje počet obyvatel v místních městkých centrech (města s populací pod sto tisíc obyvatel) vůči snižujícímu se podílu venkova. Tím vznikají samosprávné okresy a menší problémy, na druhou stranu pomalejší rozvoj, musí se budovat infrastruktura, roste počet úředníků a jiné.
Tím se zajištuje postupná konvergence. Za léta 2000 – 2010 se okresům podařilo navýšit podíl na čínském HDP z původních 46% na dnešních 50.4%. Z toho plyne, že je dost dobře představitelné, že konvergence může díky industrializaci pokračovat i v následující dekádě. Navíc v rurálním bankovnictví a financování je další růstová naděje, ale už jak píše Mirek hlavně v rámci Číny. Je to stále asi okolo 600 miliónů lidí. Dalších 600 miliónů žije ve velkých městech.

Ještě k tomu zemědělství a není lepší se plahočit někde na políčku a netrpět civilizačními chorobami a potížemi? Člověk je na to od přírody stavěnej Navíc třeba ruční sázení rýže v mokřadech je typické, těžko to zautomatizovat. Nebo doporučujete, aby si prošli kolektivizací zemědělství? To už zkoušel Kaganovič a způsobil hladomor na Ukrajině. Mao měl v rolnících oporu a myslím, že částečně i dnešní čínské elity.
Mao Ce-tung způsobil smrt okolo 30 miliónů lidí. To byl důsledek tzv. Velkého skoku, který měl rychle vybudovat "novou společnost". Tudy cesta tedy nevedla a Číňané si museli svůj hospodářský vzestup rozložit na několik desetiletí.

Něco málo jsem k tomuto tématu narychlo vygooglil, snad to poskytne lepší obrázek. Číňané nepatřili v historii vždy mezi špatné zemědělce. Situace se relativně zlepšuje, oproti stavu předtím, ale narůstají zase potíže jiného druhu.

Díky úsilí předchozích generací čínské zemědělství dosáhlo poměrně vysoké úrovně; byla používána zdokonalená zavlažovací zařízení. Rolníci disponovali širokými znalostmi, používali jarovizaci, střídání plodin, pečlivé hnojení a zavlažování, zvláštní způsoby obdělávání různých půd, brali v úvahu vztahy mezi plodinami, pěstovali různé plodiny na jednom poli.

Podle průzkumu ČAZV se používání chemických hnojiv v Číně od roku 1980 zvýšilo o 225 procent, přičemž úroda během tohoto období poskočila jen o 40 procent.
Současná spotřeba dusíkatých hnojiv v Číně činí 191 kg na hektar. To je 151 procent spotřeby Francie, 159 Německa a 329 Spojených států. Úroda obilí v Číně nicméně zůstává o 10 – 30 procent nižší než v těchto zemích.
Víc než třetina světové výroby a spotřeby hnojiv připadá na Čínu. V posledních letech se z důvodu zvýšení produkce obilí zvýšilo používání hnojiv a pesticidů, z čehož vyplývají problémy, jako desertifikace půdy, snížení organických látek v půdě, atd.
Víme, že půda nemá dostatek živin, a proto musíme používat hnojiva. Ale musíme je užívat uváženě. Nadbytek hnojiva se pak dostává do ovzduší a vody. A to způsobí znečištění. Neuvážené hnojení na jednu stranu způsobuje nárůst škůdců a používání pesticidů a na druhou stranu způsobuje vážné poválení (zrnin) a to snižuje produkci.
V posledních 30 letech je roční úroda obilí v Jilinu zvýšila z 10 miliard kg na 25 miliard kg. Výroční zpráva statistického úřadu v provincii Jilin ukazuje, že se v Jilinu v roce 1984 použilo asi půl milionu tun hnojiv. V roce 2010 to bylo už 5 milionů tun.

Můžete porovnat zeleninu a ovoce na zahraničních trzích. Ovoce a zelenina v Číně je nižší kvality. Může za to nadměrné užívání hnojiv. Obecně žádáme farmáře, aby používali organický hnůj a zelené hnojení. Pokud to nestačí, mohou to doplnit umělým hnojivem. Kombinace těchto tří prvků může zvýšit hladinu dusíku v půdě a mikrobiologickou činnost. Pokud budeme užívat jen dusíkaté hnojiva nebo je nerozumně míchat, živiny v půdě budou nerovnoměrné a kvalita půdy se bude zhoršovat," vysvětlil Ju.

Statistiky čínského ministerstva zemědělství říkají, že orná půda, která se stala nepoužitelnou, činí víc než 40 procent celkově obdělávatelné plochy v Číně. Hlavními důvody jsou půdní eroze, vyčerpání půdy, zásaditost půdy a její okyselení.

Čína musí potraviny dovážet ze světa, včetně Jižní Ameriky. Soběstačná asi nikdy nebude. To sebou ponese problémy, zdražování, atd. Živit přes miliardu hladových krků není jen tak! Navíc měla průsery s pančováním, bombony s melaminem, mlékem, a jedné z nejmasovějších dětských otrav v historii.
Na druhou stranu se s tím vypořádali rázně. Tvrdým postihům se nevyhli ani vládní úředníci, kteří v otázce bezpečnosti potravin kryli pachatele a nechávali se podplácet. Trest smrti není neobvyklý.

Částečně se mi líbí Polarův přístup, já Čínu také nechci stavět na piedestal, je to "žlutý nebezpečí", ale líbí se mi jak dělají některé rozvojové věci, že mají pro své domácí podmínky určitou vizi. Nemyslím si, že hospodářské tempo by bylo dlouhodobě udržitelné, to by vysáli všechny zdroje světa a pak by se mohli a my s nimi, resp. naši potomci tak leda pást. Používá se pojem trvale udržitelný rozvoj. Teoreticky ideálně vzato to je takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Jenže všechno má svoje limity

[Mirek58]

Dovolím si pokusit se odpovědět na otázku Polarfoxe. Historie národa Chan je totiž v celosvětovém měřítku atypická.Tento národ vždy akceptoval vládce ,který vzešel z jeho rolnického prostředí. Pokud došlo k situaci že vládce ,myslím tím celou vládnoucí elitu, pocházel zvenčí, byl odstraněn násilně/povražděni jako mongolové , na počátku vlády dynastie ming/nebo asimilováni jako dynastie mandžu.Tento vývoj měl pro jmenované ten následek,že došlo k jejich vojenskému porobení a národ mandžu se rozpustil v čínském moři a na vlastní státnost mohl zapomenout, až na vyjímku pod japonskou kuratelou.Je zajímavý fakt že při eliminaci mongolského nebezpečí čínani využili ideologickou zbran a sice lamaismus,čímž vojensky eliminovali třetinu mongolské mužské populace.Zkrátka vývoj ukázal ,že v Číně může vládnout ten kdo bude ku prospěchu Číny.Sunjatsen a Čankajšek to zkusili přes inteligenci a buržoasii se zahraničními partnery, Mao přes rolníky, historie dala za pravdu Maovi. A co se týká -Velkého skoku- a jeho obětí? Pánové kolik procent obyvatelstva stála průmyslová revoluce v Anglii, podle mě 40proc!!!!!!!!!!!!!!!!!! obyvatelstva irska. Tohoto čísla Mao nikdy nedosahnul.

[skelet]

Rozdíl mezi Čínou za Velkého a Británií za průmyslové revoluce byl ten, že Británie svou ekonomiku prudce zvyšovala, zatímco Čína prudce zpomalila

[Lord]

K Maovi a obětem, když to vememe relativně nemusí se to zdát jako velké číslo, absolutně však docela ano. Další věci je, že i přes fiasko ho nadále uctívají, např. dosud je vyobrazen na čínských bankovkách. V Pekingu na náměstí Tchien-an-men stojí mohutné mauzoleum Mao Ce-tunga. To jako kdyby jsme u nás velebili Gottwalda.
Jenže Mao Ce-tung má pro Číňany dodnes enormní význam. On přece vymanil zemi z cizího područí. Na to jsou Číňané nesmírně hrdí. Po století evropské, americké a japonské nadvlády se vlastními silami osvobodili a 1. října 1949 mohli vyhlásit Čínskou lidovou republiku.

Chanové - je to nejpočetnější etnická skupina a patří do ní skoro každý Číňan, včetně Sunjatsena, nebo Jackie Chana
K historii dodám snad jen toto ... Chanská kultura bývá často spojována s konfucianismem a úřednickou správou, která je pro ně specifická a která se stala převažujícím systémem státu. Do státní správy byli vybíráni úředníci („mandaríni“), kteří museli prokázat své schopnosti složením celé řady zkoušek založených na konfuciánských textech.

Tedy když to promítneme do současnosti tradice přetrvává. Asi se od zakořeněných zvyků jen tak rychle neodprostí. Ze západu je budou samozřejmě kritizovat, že tenhle model je špatný. Jenže výsledkem bude spíše míchanice modelů slučující oba přístupy. Tak tomu bylo i v minulosti.

[Mirek58]

Prosím při porovnávání efektivnosti obou prům. revolucí vezměte do úvahy rozdílnost obou koncepcí. Anglie -budování exportního průmyslu.Čína-budování těžkého průmyslu. V případě Anglie ek. efekt jakmile byly látky utkány a složeny u zámořských odběratelů. Čína vybudování primární ek. sféry,kdy ek. efekt se dostavuje teprve po zpracování vyrobených materiálů v sekundární sféře výroby. podle mne je tam časový rozdíl mim, 15-20let.

[skelet]

Je úplně jedno jaké průmysly porovnáváš. Po Velkém skoku byla Čínská ekonomická síla nižší než před ní.

[Mirek58]

Jistě, to odpovídá základním ekonomickým axiomům.Pokud se prostředky ,které jsou využívané v sekundární sféře, použijí v primární ,nastává krátkodobý pokles,který odpovídá časové prodlevě kterou jsem zminoval.Tedy s vyjímkou situace kdy se použijí volné prostředky a ty Čína neměla.

[skelet]

Jenže k žádnému nastartování ekonomiky nedošlo, pouze došlo k pozvolnému návratu k síle ekonomiky před Velkým skokem. A tento návrat byl zmražen Kulturní revolucí

[Mirek58]

Ano ,to je život. Jak řekl jeden slavný voják -žádný plán nepřežije beze změny první střet s nepřítelem-.Anglii to taky moc nevycházelo, vezměte vliv americké,francouzké revoluce,Napoleonovu kontinentální blokádu, ale ji zachranovaly kolonie a ty Čína neměla.A skokový nárůst ekonomiky je možný pouze vlivem terciální sféry ekonomiky,viz Singapur,jenže ta je fakt specifická.

[skelet]

Ano, byl by to život, kdyby se ten průser stal jednou. Ale on si to ještě jednou zopakoval o deset let později. To je pak blbost z jeho strany

[Polarfox]

Zkrátka vývoj ukázal ,že v Číně může vládnout ten kdo bude ku prospěchu Číny.Sunjatsen a Čankajšek to zkusili přes inteligenci a buržoasii se zahraničními partnery, Mao přes rolníky, historie dala za pravdu Maovi.

Tohle je na mne trošku silné kafe. V tom případě dala historie za pravdu prakticky jakémukoli vládci na světě, který se momentálně dokázal prosadit, ať už byly vnější okolnosti jakékoli...včetně Calliguly, Stalina, Mobutua Sese Seka či Gottwalda.

Historie národa Chan je totiž v celosvětovém měřítku atypická.Tento národ vždy akceptoval vládce ,který vzešel z jeho rolnického prostředí. Pokud došlo k situaci že vládce ,myslím tím celou vládnoucí elitu, pocházel zvenčí, byl odstraněn násilně/povražděni jako mongolové , na počátku vlády dynastie ming/nebo asimilováni jako dynastie mandžu.Tento vývoj měl pro jmenované ten následek,že došlo k jejich vojenskému porobení a národ mandžu se rozpustil v čínském moři a na vlastní státnost mohl zapomenout, až na vyjímku pod japonskou kuratelou.Je zajímavý fakt že při eliminaci mongolského nebezpečí čínani využili ideologickou zbran a sice lamaismus,čímž vojensky eliminovali třetinu mongolské mužské populace.

Mohu se zeptat koho budou momentálně asimilovat a jak přesně se má to výše uvedené promítnout do očekávaného ekonomického zázraku Číny? Ano, národ Chan má jednu obrovskou výhodu...je tak obrovský a homogenní, že je obtížně asimilovatelný, protože jinak by si teď možná už tak nehvízdal, kultura nekultura, atypičnost neatypičnost, rolníci nerolníci. Takže asimilace je problém, ale nepotřebuješ Čínu asimilovat, aby jsi ji v krátko a střednědobém horizontu pokořil.