S těmi byrokraty má Cover pravdu, jeden uředník statisticky vzato vychází na 28 obyvatel. Je to "armáda" 50 miliónů lidí. Na druhou stranu je to jejich zažitý model, který s rozvojem jen šíleně nabobnal.
cover72 píše:v USA je nezanedbatelný proud "ekonomického nacionalismu", který roste: prosperují firmy založené na "made in USA" oblečení, průmyslových výrobcích, elektrotechnice a samozřejmě i zbraních; když jsem kupoval malorážku, stálo na ní "kick brass - MADE IN USA!"
Jo s tím patriotismem jsou amíci fakt dobrý, u nás se takto vyhecovat nedovedeme

Většinou taky kupují emerický, tedy svoje auta. Na japonská jsou omezení.
Nu a když nic jiného, tak tlak Číny přinutí trh hledat aspoň jiné cesty. V některých segmentech si je může najít, ale co se týče třeba solárních panelů, tak v USA a v Evropě výrobci zbankrotovali navzdory hi-tech, prostě nižší cena byla rozhodující. Ale může za to i jejich předimenzovaná výrobní kapacita a omezování státní podpory výroby elektřiny ze slunce. Důsledkem je třeba to, že asijský gigant LDK Solar nakoupil levně akcie Sunways a tím firmu převzal.
Vrátím se k tomu, co popisoval Alchymista a trochu to rozvedu.
Alchymista píše:Je totiž potrebné sledovať, prečo obyvatelia slumov migrujú. Prisťahovalci do slumov sa presúvajú jednak v túžbe po lepšom zamestnaní, a potom z nutnosti, buď keď ich poľnohospodarska výroba ďalej dostatočne neuživí alebo v momente, kedy sú zo svojej pôdy viac či menej násilne vytlačený "veľkovýrobou".
Kapitalismus produkuje slumy, ohromné aglomerace, "překrvenou ekonomiku". Socialismus je pro rovnoměrnější rozvoj a
urbanizační proces, který jde ruku v ruce s industrializaci, když se proporčně navyšuje počet obyvatel v místních městkých centrech (města s populací pod sto tisíc obyvatel) vůči snižujícímu se podílu venkova. Tím vznikají samosprávné okresy a menší problémy, na druhou stranu pomalejší rozvoj, musí se budovat infrastruktura, roste počet úředníků a jiné.
Tím se zajištuje
postupná konvergence. Za léta 2000 – 2010 se okresům podařilo navýšit podíl na čínském HDP z původních 46% na dnešních 50.4%. Z toho plyne, že je dost dobře představitelné, že konvergence může díky industrializaci pokračovat i v následující dekádě. Navíc v rurálním bankovnictví a financování je další růstová naděje, ale už jak píše Mirek hlavně v rámci Číny. Je to stále asi okolo 600 miliónů lidí. Dalších 600 miliónů žije ve velkých městech.
Ještě k tomu
zemědělství a není lepší se plahočit někde na políčku a netrpět civilizačními chorobami a potížemi? Člověk je na to od přírody stavěnej

Navíc třeba ruční sázení rýže v mokřadech je typické, těžko to zautomatizovat. Nebo doporučujete, aby si prošli kolektivizací zemědělství? To už zkoušel Kaganovič a způsobil hladomor na Ukrajině. Mao měl v rolnících oporu a myslím, že částečně i dnešní čínské elity.
Mao Ce-tung způsobil smrt okolo 30 miliónů lidí. To byl důsledek tzv. Velkého skoku, který měl rychle vybudovat "novou společnost". Tudy cesta tedy nevedla a Číňané si museli svůj hospodářský vzestup rozložit na několik desetiletí.
Něco málo jsem k tomuto tématu narychlo vygooglil, snad to poskytne lepší obrázek. Číňané nepatřili v historii vždy mezi špatné zemědělce. Situace se relativně zlepšuje, oproti stavu předtím, ale narůstají zase potíže jiného druhu.
Díky úsilí předchozích generací čínské zemědělství dosáhlo poměrně vysoké úrovně; byla používána zdokonalená zavlažovací zařízení. Rolníci disponovali širokými znalostmi, používali jarovizaci, střídání plodin, pečlivé hnojení a zavlažování, zvláštní způsoby obdělávání různých půd, brali v úvahu vztahy mezi plodinami, pěstovali různé plodiny na jednom poli.
Podle průzkumu ČAZV se používání chemických hnojiv v Číně od roku 1980 zvýšilo o 225 procent, přičemž úroda během tohoto období poskočila jen o 40 procent.
Současná spotřeba dusíkatých hnojiv v Číně činí 191 kg na hektar. To je 151 procent spotřeby Francie, 159 Německa a 329 Spojených států. Úroda obilí v Číně nicméně zůstává o 10 – 30 procent nižší než v těchto zemích.
Víc než třetina světové výroby a spotřeby hnojiv připadá na Čínu. V posledních letech se z důvodu zvýšení produkce obilí zvýšilo používání hnojiv a pesticidů, z čehož vyplývají problémy, jako desertifikace půdy, snížení organických látek v půdě, atd.
Víme, že půda nemá dostatek živin, a proto musíme používat hnojiva. Ale musíme je užívat uváženě. Nadbytek hnojiva se pak dostává do ovzduší a vody. A to způsobí znečištění. Neuvážené hnojení na jednu stranu způsobuje nárůst škůdců a používání pesticidů a na druhou stranu způsobuje vážné poválení (zrnin) a to snižuje produkci.
V posledních 30 letech je roční úroda obilí v Jilinu zvýšila z 10 miliard kg na 25 miliard kg. Výroční zpráva statistického úřadu v provincii Jilin ukazuje, že se v Jilinu v roce 1984 použilo asi půl milionu tun hnojiv. V roce 2010 to bylo už 5 milionů tun.
Můžete porovnat zeleninu a ovoce na zahraničních trzích. Ovoce a zelenina v Číně je nižší kvality. Může za to nadměrné užívání hnojiv. Obecně žádáme farmáře, aby používali organický hnůj a zelené hnojení. Pokud to nestačí, mohou to doplnit umělým hnojivem. Kombinace těchto tří prvků může zvýšit hladinu dusíku v půdě a mikrobiologickou činnost. Pokud budeme užívat jen dusíkaté hnojiva nebo je nerozumně míchat, živiny v půdě budou nerovnoměrné a kvalita půdy se bude zhoršovat," vysvětlil Ju.
Statistiky čínského ministerstva zemědělství říkají, že orná půda, která se stala nepoužitelnou, činí víc než 40 procent celkově obdělávatelné plochy v Číně. Hlavními důvody jsou půdní eroze, vyčerpání půdy, zásaditost půdy a její okyselení.
Čína musí potraviny dovážet ze světa, včetně Jižní Ameriky. Soběstačná asi nikdy nebude. To sebou ponese problémy, zdražování, atd. Živit přes miliardu hladových krků není jen tak! Navíc měla průsery s pančováním, bombony s melaminem, mlékem, a jedné z nejmasovějších dětských otrav v historii.
Na druhou stranu se s tím vypořádali rázně. Tvrdým postihům se nevyhli ani vládní úředníci, kteří v otázce bezpečnosti potravin kryli pachatele a nechávali se podplácet. Trest smrti není neobvyklý.
Částečně se mi líbí Polarův přístup, já Čínu také nechci stavět na piedestal, je to "žlutý nebezpečí", ale líbí se mi jak dělají některé rozvojové věci, že mají pro své domácí podmínky určitou vizi. Nemyslím si, že hospodářské tempo by bylo dlouhodobě udržitelné, to by vysáli všechny zdroje světa a pak by se mohli a my s nimi, resp. naši potomci tak leda pást. Používá se pojem trvale udržitelný rozvoj. Teoreticky ideálně vzato to je takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Jenže všechno má svoje limity
