PALBA.CZ

namornici me kdyztak opravej, ale byl snad Admiral King magor jehoz jednani hranicilo s idiotizmem, kdyz prideloval lode primarne do Atlantiku napr. na podporu Operace Torch na ukor Pacifiku? Chtel bych videt jeho vyraz, az by zjistil ze diky jeho tvrdohlavosti pri prosazovani stanovenych priorit zjistil ze Amici prohravaj bitvu v Pacifiku.

A pritom Pacificka flotila nechtela nic extra, hlavne dostatecny prisun vylodovacich clunu

sahdiko - po boji je každej frajtr generálem. Harris měl zjevně svoje důvody.

Bleu píše:sahdiko - po boji je každej frajtr generálem. Harris měl zjevně svoje důvody.

Lenže ono to nie je niečo čo som si vymyslel ja teraz pár desiatok rokov po vojne. Nie je také ťažké pochopiť, že prvoradé je udržať krajinu vo vojne až potom uskutočňovať nejaké ofenzívne akcie (ako napr. bombardovaciu ofenzívu). Lenže podľa toho ako Harris jednal mu zjavne táto logika unikala, alebo ju jednoducho ignoroval.

namornici me kdyztak opravej, ale byl snad Admiral King magor jehoz jednani hranicilo s idiotizmem, kdyz prideloval lode primarne do Atlantiku napr. na podporu Operace Torch na ukor Pacifiku? Chtel bych videt jeho vyraz, az by zjistil ze diky jeho tvrdohlavosti pri prosazovani stanovenych priorit zjistil ze Amici prohravaj bitvu v Pacifiku.
A pritom Pacificka flotila nechtela nic extra, hlavne dostatecny prisun vylodovacich clunu

Ono to bolo presne naopak. Keďže King preferoval Pacifik a mal kontrolu aj nad pridelovaním tých vyloďovacích plavidiel tak Európske bojisko vždy prichádzalo skrátka. O tom ako museli Kinga doslova prosiť ešte aj v prípade takej operácie akou bol Overlord sa dočítaš prakticky v každej knihe o Dni D.

sahidko píše:Myslím, že minimálne jeho neustále odmietanie poskytnúť potrebné stroje Pobrežnému letectvo ako spomína arten hraničilo s idiotizmom. Keby sa na vec pozeral triezvym pohľadom tak by mu muselo dôjst. že ani tá jeho slávna bombardovacia ofenzíva jednoducho nemôže fungovať bez zásob dopravovaných po mori. Chcel by som vidieť jeho výraz tváre, keď by zistil, že vďaka jeho tvrdohlavosti VB prehrala bitku o Atlantik a tým aj celú vojnu.

Jenže jak víme, nakonec Spojenci "Bitvu o Atlantik" vyhráli. Takže měl vlastně pravdu.
Jedním z jeho argumentů mimo jiné bylo, že Bomber Command už dostatečně podporuje boj proti ponorkám bombardováním jejich základen a kladením min (úkol BC po celou válku).
Harris nebyl všemocný, mohl by odmítat předat letadla Coastal Command jak by chtěl, ale pokud by jeho nadřízení řekli ať jim je dá, nezmohl by vůbec nic. Ti však evidentně usoudili, že je víc potřebuje Harris. Neházel bych všechnu vinu jen na Harrise, už takhle je z něj obětní beránek.

Harris (a s ním jeho nadřízení) měl jasnou vizi - strategickým bombardováním se pokusím donutit Němce ke kapitulaci. Je tedy celkem pochopitelné, že si Harris nechtěl nechat rozkouskovat svoje síly na úkoly, které nesouvisely přímo s jeho cílem. To je normální pro každého velitele, že nechce oslabovat svoje síly.

To nic nemění na faktu že to byl tvrdohlavý chlapík, který si například neváhal "přiohnout" direktivy tak aby mu vyhovovaly. Na druhou stranu - jeho nadřízení o tom "přiohýbání" věděli a nikdy proti tomu neprotestovali.

sahidko píše: Ono to bolo presne naopak. Keďže King preferoval Pacifik a mal kontrolu aj nad pridelovaním tých vyloďovacích plavidiel tak Európske bojisko vždy prichádzalo skrátka. O tom ako museli Kinga doslova prosiť ešte aj v prípade takej operácie akou bol Overlord sa dočítaš prakticky v každej knihe o Dni D.

oh, vskutku? Co se vsechno novyho clovek nedozvi. A pritom, kdyz cte clovek o Pacifiku a o narkach na pridelovani lodi by si jeden myslel, ze to bylo presne naopak.

osobne jsem si vzdycky myslel ze pro lodni dopravu a jeji ochranu jsou mnohem vic zapotrebi lode nez letadla. Takze kdyz byl Harris magor jehoz s idiotizmem hranicic jednani - ktere spocivalo v tom, ze odmital prevest nekolik desitek stroju, ktere dostal prideleno, pod jine velitelstvi -, dle vasich slov, velmi vyrazne ohrozilo probihajici Bitvu o Atlantik, co pak asi byl admiral King? Mel primo pod palce to pridelovani (narozdil od Harrise) a misto Atlantiku a boji proti Nemcum (coz byla Spojenecka priorita) preferoval Pacifik. Neohrozil tak prubeh Bitvy o Atlantik mnohem vic? A nebyli spis magori pani admiralove a velitele Coastal Command, ze si pro sebe nevydupali tech par desitek bombarderu navic?

Farky píše:Jenže jak víme, nakonec Spojenci "Bitvu o Atlantik" vyhráli. Takže měl vlastně pravdu.

To je pravda, ale ktovie či by ju v prípade pridelenia dostatočného počtu lietadiel nevyhrali skorej. Ale to už zachádzame do oblasti čo by bolo keby..

Farky píše:Jedním z jeho argumentů mimo jiné bylo, že Bomber Command už dostatečně podporuje boj proti ponorkám bombardováním jejich základen a kladením min (úkol BC po celou válku).

Čo boli činnosti viac menej neúčinné a podľa toho čo som sa dočítal už o tom vedeli aj vtedy.

VGR_j4ck41 píše:co pak asi byl admiral King?

Ak ťa to tak veľmi zaujíma na Kinga mám podobný názor ako na Harrisa. Každopádne téma sa volá Spojenecké plošné bombardovanie kam Harris patrí ale King akosi nie čiže naňho ďalej reagovať nebudem.

mno King ma k tematu Spojeneckeho plosneho bombardovani asi tak stejne daleko jako cinnost Coastal Command

Harris se sice vyjadřoval k poskytnutí bombardérů CC, ale to bylo tak vše. Předně v jeho podřízenosti nebyly Liberátory typů o který CC především šlo, ty byly přednostně dány SOE. Navíc, on byl sice velitelem BC, ale o otmhle rozhodovali jeho nadřízení a tedy, pokud se má někomu něco vytýkat, je to především jim. A nakonec, to, že minové operace proti ponorkám jsou efektivnější, než bombardování ukázala až poválečná expertýza a zhodnocení.

CC malo záujem nielen o Liberatory ale aj o Wellingtony a Lancestery, vlastne o čokoľvek s dostatočným doletom na pokrytie medzery v Atlantiku.

Harris spolu s Portalom sa síce k poskytnutiu bombardérov "iba" vyjadrovali, ale ich vplyv na Churchilla bol zjavne dostatočný. Aj na základe ich názorov totiž Churchill požiadal v septembri 1942 o zvýšenie počtu perutí BC z 32 na 50 do konca roka. Ako čerešnička na torte bol fakt, že dve z týchto perutí malo poskytnúť práve CC.

Celkom pekne je podľa mňa celá debata ohľadom vzťahu letectva a námorníctva popísana v knihe Bojujte s nepřítelem zblízka: Britské válečné námorníctvo za druhé světové války v 2. kapitole: Bitka o vzduch.

Moc to s tím pokrytí mezery nechápu. Nedovedu si totiž představit tehdejší model hlídkování letadel závislých na pozemních základnách a neschopných tankovat za letu nad konvoji. Většina typů které přicházely v úvahu měly dolet umožňující přeletět Atlantik, ale ne víc. Tedy škoda letadel, benzínu a posádek.

jersey.se píše:Moc to s tím pokrytí mezery nechápu. Nedovedu si totiž představit tehdejší model hlídkování letadel závislých na pozemních základnách a neschopných tankovat za letu nad konvoji. Většina typů které přicházely v úvahu měly dolet umožňující přeletět Atlantik, ale ne víc.

Hliadkovalo sa zo Severného Írska, Newfoundlandu a Islandu, čiže prelietavať Atlantik nebolo potrebné. Úlohou lietadiel bolo doletieť ku konvoju a potom pomocou radaru pátrať po ponorkách v jeho okolí pokiaľ to zásoby paliva dovolili.

jersey.se píše:Tedy škoda letadel, benzínu a posádek.

Zaujímavé, ale aj taký Donitz mal nato iný názor, konkrétne napísal:...Systematickým zatlačovaním člnov pod hladinu lietadlá spôsobujú, že tie strácajú za večerného súmraku kontakt, čím pokazia najlepšie vyhliadky na útok...s veľkou úzkosťou očakávame deň, keď sa letecké eskorty rozšíria do všetkých častí Atlantiku, čo bude znamenať neúnosné zníženie nádejí na úspech...

VGR_j4ck41 píše: jaky chaoticky a uplne zbytecny bombardovani Prahy mas na mysli?

Myslim februar 45. Tie dalsie na jar uz podla mna boli absolutne zbytocne.

VGR_j4ck41 píše:napad ukonceni vojny znicenim Berlina: za prve Berlin nebyl jedinej cil, ktery mel byt znicen, za druhe predstava ze napadeni a zniceni hlavniho mesta nepritele ho donuti se vzdat byla docela popularni i na druhe strane.

No ale v dobe, ked to Harris navrhol, tak sa o zlomeni moralky znicenim hl. mesta dalo uz velmi uspesne pochybovat. Naopak, neexistoval jeden odvovodneny argument preco by prave znicenie Berlina prinutilo nemcov kapitulovat...

K Harrisovi - jeho pozicia bola tak silna, ze naozaj on si presadil, ze CC nedostalo dostatok lietadiel, aj ked formalne rozhodovali iní. Podotykam, ze to bolo v dobe, ked Britania krvacala na moriach a bombardovanie nemecka este bolo nevyznamne a tie lietadla by boli ovela efektivnejsie pouzite v CC...


K Japonsku:

Aby sme sa spravne pochopili, ja netvrdim, ze Japonci nevedeli, ze ide o jadrovu bombu. Tvrdim, ze nevedeli nic o dalsich nasledkoch oziarenia a zamorenia (co robi ten principialny rozdiel medzi konvencnym bombardovanim a JB). Aj odbornici (na vsetkych stranach) mali o tom velmi hmliste predstavy.

To co ale tvrdim je ze medialne popularne tvrdenie o JB ako prostriedku ktory ukoncil vojnu jednoducho nie je pravdive.
Ako pisem, samotny fakt ze ide o JB nebol tym klucovym pri rozhodovani Japoncov. Ten ocakavany sok sa nedostavil, resp. dostavil sa skor – po Tokiu. Ze jedna bomba urobi taku spust bolo iste impozantne, ale kvalitativne na tom boli Japonci z ich pohladu rovnako ako pri konvencnom bombardovani.

kopapaka píše: Z jejich pohledu je muselo zasáhnout už jen to, že byly zničeny cíle které v pořadí důležitosti nebyly nijak vysoko. Muselo to působit dojmem, že USA těch bomb má mnohem, mnohem víc.

Tie 4 mesta boli vybrate nie kvoli tomu, aby posobili nejaky dojem, ale skratka preto, lebo vsetky ostatne uz boli znicene.

Psychologicky malo vacsi dopad vyhlasenie vojy zo strany ZSSR – aj preto, lebo voci ZSSR podnikali dipl. aktivity a predstavoval pre nich poslednu nadej ako ukoncit vojnu bez prijatia bezp. kapitulacie. To bola posledna kvapka k prijatiu Postupimskych podmienok.

Po tom prikazal cisar zvolat najvyssiu radu kvoli kapitulacii. Teda este pred Nagasaki. A tam, aj ked este par generalov rinčalo zbranami, fakticky uz neslo o to či prijat kapitulaciu, ale ako.

Z tych zaznamov pomerne presvedcivo vyplyva, ze faktor ZSSR bol vaznejsi ako faktor JB. Skusim dohladat kompletny text o celom procese aj s komentarom, zatial tu mame v Cestine len strucny zapis z porady 9.8.:
http://www.valka.cz/clanek_12081.html

Aby to bolo este jasnejsie – kapitulacia Japonska bol postupny proces. Zacalo to vypalovanim miest, znicenim priemyslu a ohromnym dopadom na moralku. V aprili doslo k vymene vlady a nastupila „mierova“ Suzukiho vlada.

20. júna Cisar zvolal radu a dal prikaz hľadať spôsob ako ukončiť vojnu. Teda daleko pred Hirošimou. Už sa len hladal sposob ako, nasledovali pytačky u Rusov atd. Pričom US vedeli o snahe Japonska ukončiť vojnu, pretože odpočúvali komunikáciu s moskovským veľvyslanectvom...

Aj bez pouzitia JB by kapitulácia bola otazka max. dní.

K vojenskej stranke pouzitia JB:

Churchil:
"Bylo by chybou předpokládat, že o osudu Japonska rozhodla atomová bomba. Jeho porážka byla jistá, ještě než byla shozena první bomba. Přivodila ji ohromná námořní síla. Jen ta umožnila dobýt námořní základny, z nichž se mohl zahájit konečný útok a donutit japonskou metropolitní armádu, aby se vzdala bez boje. Japonské obchodní loďstvo už bylo zničeno."

Zpráva amerického průzkumu strategického bombardování (US Strategic Bombing Survey): " Přesto se zdá být jasné, že i bez útoku atomovými bombami mohla vzdušná převaha vyvinout dostatečný tlak, jenž by vedl k bezpodmínečné kapitu¬laci a zamezil by potřebě invaze."

Admirál King, vrchní velitel námořních sil Spojených států, prohlásil, že už jen námořní blokáda "by Japonce vyhladověla tak, že by se podrobili" - neměli by totiž dostatek ropy, rýže a dalších základních potřeb - "kdybychom jen chtěli počkat"

Admirál Leahy má o zbytečnosti atomové bomby ještě důraznější mínění:
"Použití této barbarské zbraně proti Hirošimě a Nagasaki pro nás nepředstavovalo ve válce s Japonskem žádnou materiální podporu. Japonci již byli díky účinné námořní blokádě a úspěšnému bombardování konvenčními zbraněmi poraženi a připraveni kapitulovat."

Sahdko, měl bys prosím po ruce nějakou statistiku úspěšnosti takového počínání? Z Islandu toho moc nelítalo nikdy a hlídky z Irska a NF se vracely zpět na své základny. Tedy uprostřed Atlantiku bylo tak jako tak nepokryté. Škoda všeho toho o čem jsem již psal.

Jersey.se:
Máš pravdu s tou nepokrytou mezerou, ale musíš rozlišovat i datum ke kterému jej vztahuješ.
Po vstupu USA do války a počátečních těžkostech tato byla pokryta jiným způsobem,eskortní let. lodě, protiponorkové stihací skupiny. Stihacích protiponorkových skupin v Atlantiku bylo tuším sedum.
Takže když bylo nehlídané pásmo, němci neměli dost ponorek na utvoření "vlčích" smeček a útočily na konvoj dvě,tři ponorky ,což eskorta zvládala.
Když je vyrobili a vycvičili posádky, zas bylo dost lovců ponorek na druhé straně. A především se ponorky musely dostat na pozice /do operační pozice/a po cestě jim pustili žilou letecké hlídky/Biskaj. záliv, záp. přístupy/.
Takže žádná škoda , ale dobře investované prostředky.
A na Islandu ,byl pěkně hustej let. provoz.Mám takový pocit , že se zkoušelo i lítat z Thule /Gronsko/.

jersey.se píše:Sahdko, měl bys prosím po ruce nějakou statistiku úspěšnosti takového počínání? Z Islandu toho moc nelítalo nikdy a hlídky z Irska a NF se vracely zpět na své základny. Tedy uprostřed Atlantiku bylo tak jako tak nepokryté. Škoda všeho toho o čem jsem již psal.

No priamym dôsledkom bolo 250 ponoriek potopených samotnými lietadlami a ďalších 37 v spolupráci s hladinovými plavidlami, čo je cca 40% podiel na celkových bojových stratách Uboatov. Plus netreba zabúdať, že ponorku nebolo nutné bezpodmienečne zničiť, Spojencom stačilo aj keď lietadlo ponorku donútilo ponoriť sa a zabránilo tak útoku na konvoj. Štatistiku ohľadom tohto som ale ešte nevidel, možno niekto iný bude vedieť pomôcť.

Podľa wiki z Islandu lietali v rokoch 1942-1943, keď sa odohrávali najdôležitejšie boje v Atlantiku, tri perute RAF a jedna od US Navy.

Medzera bola uzavretá v apríli/máji 1943 práve vďaka dodávkam VLR (Very Long Range) Liberátorov. Výsledkom bola porážka Donizových ponoriek a ich stiahnutie zo severného Atlantiku.

Dobrý hoši, až na to, že se to už probíralo jinde, pokud chcete zabíhat do detailů. Tady to vnímám jako OT.

Farky píše:Bylo by pro Coastal Command určitě ideální, kdyby dostávala všechny dostupné B-24 dokud nebude zlikvidována ponorková hrozba. Jenže RAF muselo plnit i jiné úkoly pro které nebylo momentálně dostupné jiné letadlo podobných parametrů.

Otázka Liberátorů pro Coastal Command se probírala ZDE.

Scrat píše:Konečně v lednu 1942 RAF obdržela Liberatory Mk.II které byly začleněny do 159. a 160. eskadry Bomber Command. Oblastí jejich bojových operací bylo Středozemní moře a později oblast CBI (Čína-Barma-Indie). Zakrátko byla Liberatory vyzbrojena 148. a 179. eskadra Bomber Command. Koukám že mimo první dvacetikusové dodávky pro pobřežní velitelství šly další B-24 skutečně výhradně pro Bomber a Ferry Command. A protiponorkové operace se ocitly až na konci hodně dlouhého seznamu zájemců o dálkový bombardér.

Letecké patroly v Biskajském zálivu.

Nejúčinnější způsob, jak z dlouhodobého horizontu eliminovat ponorkovou hrozbu, nejsou ani akce commandos, ba dokonce angláni propásli možnost bombardovat rozestavěné ponorkové základny, ale nejlépe vzdušné patroly. Samozřejmě, že pokrytí celého Atlantiku už vyžadovalo poměrně velké zdroje a čas, ale ze vstupem Ameriky do války se to začalo vyvíjet slibně...
Liberatory plnily funkci námořního hlídkování. Jejich obrovskou výhodou bylo, že mohly létat daleko a tak se hodily i pro zajišťování tzv. bezpečnostní mezery (Air Gap). Bezpečnostní mezera byla v prostoru mezi USA a břehy Anglie. O mezeře věděla Kriegsmarine a tak se velitelé ponorek soustředili na to, aby operovali co nejvíce v tomto prostoru, kde to pro ně bylo relativně bezpečné.

Sahidko píše:Myslím, že minimálne jeho neustále odmietanie poskytnúť potrebné stroje Pobrežnému letectvo ako spomína arten hraničilo s idiotizmom. Keby sa na vec pozeral triezvym pohľadom tak by mu muselo dôjst. že ani tá jeho slávna bombardovacia ofenzíva jednoducho nemôže fungovať bez zásob dopravovaných po mori. A pritom Pobrežné letectvo nežiadalo nič extra, pár desiatok strojov s dostatočným doletom na pokrytie Atlantiku.

Tak jste se konečně dostali k tomu, jaký byl sir Arthur Harris de.ent a ho.ado. Bravo! Skutečně ten člověk trpěl jistou stupiditou, když se na to podíváte ze zpětného pohledu, ale to je každej chytrej. Mám tím na mysli nevědomost, což je stav, kdy relevantní informace v prostředí buď nejsou, nebo jsou, ale jedinec, skupina, případně systém je nejsou schopni rozlišit a vnímat. Harris si hlavně myslel, že k porážce Německa je třeba jen více a více bombardérů.

---

Vrátím se zpět k bombardování ...

Alfik píše:A mimochodem, proč si tedy sakra furt něm. vojáci, letci a námořníci stěžovali, že jim to či ono schází??? Od kuličkových ložisek (Schweinfurt), přes naftu a benzín (Ploesti), až třeba po gumu (Hamburk)???

Tohle by samozřejmě bylo na hlubší analýzu. Nálet na Hamburk se povedl, o tom už byla řeč - to byla skoro totální likvidace. Za další spotřeba těch materiálů, když to žere fronta a zvýšena výroba je velká, jednak určité výpadky byly zaznamenány. Podle Alberta Speera se zkrátka projevovala určitá nedůslednost v bombardování, kdy nálety nebyly opakovány. Němci tak měli čas škody opravit a obnovit produkci.
Ostatně poté myslím přemístili výrobu ložisek pryč a snažili se, kde to šlo nahrazovat kluznými. Konkrétně nálet z 17.srpna 1943 na Schweinfurt zasáhl závody kuličkových ložisek relativně málo, za to ztráty bombardérů byly velké. Podobně to bylo s prvním náletem na Ploiesti 1. srpna 1943. Pozdější nálety jsou úspěšnější. Benzín začal nejvíce chybět, až když se muselo vyklidit Rumunsko, a k tomu se v zimě 1944 začalo vážně projevovat poškození rafinérií.

Alfik píše:A zde se dostávám k otázce: Jak to, že ač bylo shozeno menší jak procento, tak i abs. množství zápalných pum, než v jiných městech, došlo k vývinu ohnivé bouře? V Tokiu je to jasné, stejně jako Hirošima, Nagasaki a mnohá jiná města bylo vystavěno převážně z lehkých dřevěných a papírových domků, tzn. snadno zapalitelných. Ale Drážďany ne, tam stály domy sice s kostrou ze dřeva, ale s převl. hmotami z cihel, malty, kamene apod., tedy z materiálů nesnadno zapalitelných až nehořlavých. Podle mě to bylo způsobeno tím, že v D. byla nádraží plná vlaků s pohonnými hmotami a střelivem.

Hmm, zajímavé Alfiku. Píšeš jen o jednom procentu zápalných bomb, to máš odkuď ? Ohnivá bouře vznikne docela normálně, udržují jí vlastní větry a bomby. Z historie třeba požár Říma, Londýna, Chicaga - chytly dřevobaráky. Nálety - zápalné bomby - Hamburk, Drážďany, Pforzheim, Tokio, Stalingrad - jde to uměle vyvolat a byl to záměr. Samozřejmě třeba část Stalingradu - tam skutečně chytly nádrže s palivem. U Drážďan nemá cenu se přít, že zde byly také zásoby pro Wehrmacht, ale i bez toho by ohnivá bouře vznikla jen bombardováním.

Ono se to už povedlo spojencům třeba z 28. na 29. března 1942 v Lübecku. V případě bomb Block buster, které patřily do kategorie HC (High Capacity), to bylo až 75 % celkové hmotnosti. Cílem bylo zničit střechy domů a odkrýt vnitřní dřevěnou konstrukci. Druhá vlna svrhla svazky malých zápalných bomb...
Zdroj: technet

Fosforové bomby o váze kolem 2kg a měly ocelovou hlavici aby pronikly střechou domu. Jakmile začali hořet, tak hořeli na malém prostoru intenzitou přes 2000 Celsia. Vše co bylo jen trochu hořlavé se vznítilo a tak se oheň šířil z domu na dům, z bloku na blok. Hasit je bylo možné pouze pískem. Na Hamburk bylo shozeno též 2000 kanystrů s fosforem, který takto rozprášený se dostával vzduchem doslova kamkoliv.
Více na ANALÝZA SPOJENECKÉHO BOMBARDOVÁNÍ NĚMECKA (1939-1945)

Alfik píše:
A mimochodem, proč si tedy sakra furt něm. vojáci, letci a námořníci stěžovali, že jim to či ono schází??? Od kuličkových ložisek (Schweinfurt), přes naftu a benzín (Ploesti), až třeba po gumu (Hamburk)???
XXXXX
Alfik:

Musíš si dát do souvislosti mimo přímé škody při bombardování i nepřímé - přerušení dopravních cest. Jen samotný průmysl v Porůří potřeboval pro svůj denní chod cca 20 000 vagonů nákladu a pokud docházelo k narušení žel. dopravní cesty, tak to bylo na pováženou.A že žel. uzly byly prioritou , nikdo nepochybuje.
Například,když Hitler nařídil v 42 zvýšení výroby munice do pěch.děl, nikdo mu nebyl schopen vysvětlit,že průmysl jich vyrábí dost, ale dopravit je na Kavkaz je neřešitelný problém.
Průmysl vyráběl potřebné, ale hotový produkt bud byl ničen při bombardování na kolejích, nebo byl zablokovaný v dopravních zácpách.To je důvod proč i když výroba jela podle čísel výborně ,ale na frontě byl neustále nedostatek.

Mirku: Přesně tak. K tomu jsem chtěl dojít. Tvrzení že bombardování nemělo dopad na vývoj na frontě (a tudíž bylo "barbarské") je prostě nesmysl dokola omílaný Goebbelsem.
Lorde: Tam není jedno procento. Tam je nižší procento. Dle wiki to bylo 45% v první vlně, v dalších asi nic nebo co (v české je to ponovu napsáno trošku jinak, tam je 45% celkově, bez toho v jaké vlně - asi ztraceno v překladu). I tak je to nižší procento než jinde, protože v některých městech bylo použito až 60% zápalných.
To je ale jedno. Na rovinu: Kdybych velel za WWII na straně Spojenců, a mohl zachránit byť jen jeden jediný život svého podřízeného za životy stovek či tisíc nepřátel, považoval bych nejen za morálně čisté, ale i za svou povinnost pokračovat. I devátého ráno. A mimochodem, k tomu tvrzení že "konec války - už se vědělo kdy TO bude" a podobně. Najděte si, který den se naposledy bojovalo (a nemusíte počítat Banderovce, stačí jen reg. vojska proti sobě). Nebylo to devátého.
A hlavně. Válka trvala už mnoho let. Každá bomba, i kdyby to měla být vodíková, která by slibovala byť jen zkrácení války, byla by mnou osobně použita - a zase, rovněž bych to považoval za správné, morálně bezúhonné a především nutné a potřebné. A tady se (v příp. Japonska) rozhodovalo nikoli jen o USA vojácích, Rozhodovalo se i o osudu milionů (možná dedsítek milionů) lidí v Číně, Barmě, Korei, Indočíně... Chcete hlásat morálku? Hlásejte ji tváří v tvář těm Číňanům, kteří přežili jen a pouze díky atomovým bombám.
Nikdy jste nebyli postaveni před podobnou nutnost rozhodovat o lidech, jak o podřízených tak o nepřátelích. Nesuďte ty, kteří takto rozhodovat museli. Není to lehké.

Poslední alfikův odstavec podepisuji a jeho poslední větu dvakrát

(S tím zbytekem souhlasím vojensky, ale jelikož ze mne bylo sňato břímě advocata diavoli, morálně se zdržuji hlasování).

Alfik píše:....To je ale jedno. Na rovinu: Kdybych velel za WWII na straně Spojenců, a mohl zachránit byť jen jeden jediný život svého podřízeného za životy stovek či tisíc nepřátel, považoval bych nejen za morálně čisté, ale i za svou povinnost pokračovat. I devátého ráno. A mimochodem, k tomu tvrzení že "konec války - už se vědělo kdy TO bude" a podobně. Najděte si, který den se naposledy bojovalo (a nemusíte počítat Banderovce, stačí jen reg. vojska proti sobě). Nebylo to devátého.
.........Nikdy jste nebyli postaveni před podobnou nutnost rozhodovat o lidech, jak o podřízených tak o nepřátelích. Nesuďte ty, kteří takto rozhodovat museli. Není to lehké.

Alfiku, lépe bych to nenapsal, naprosto souhlasím.