Obrana SSSR

[Pátrač]

Příčin porážky a klidně řekněme naprosté destrukce většiny Rudé armády, tedy té která čelila náporu protivníka v prvních 6 měsících války bylo povícero. Ale hlavní byl ten, že vlast, za kterou byli rudoarmějci ochotni položit život, zavinila vším svým potenciálem represí, hlouposti a nereálných pohledů na možnosti země, naprostou neschopnost své vlastní armády v boji. Tedy to, že milovaná a obdivovaná vlast udělala vše co mohla proto, aby k této katastrofě došlo. Jde o tyto skutkové podstaty:

Primo:
Stalin a jeho nohlsedi zbavili armádu relativně schopných velitelů, inženýrů a techniků - viz represe v důstojnickém sboru v letech 1937 až 1939

Jistě každý víte o tom, že v letech 1937 až 1938 za pouhých 15 měsíců Stalin nechal značně pozničit velitelský sbor celé armády a vojenského námořnictva. Možná ale nejsou až tak známá čísla. Podle knihy Dmitrie Volkogonova, TRIUMF A TRAGÉDIE, kterou považuji za seriozní pramen, protože jsem zjistil, že většinu faktů zde uvedených lze dohledat i v jiné literatuře, jsou uvedené strašlivé údaje o likvidaci důstojnického sboru Rudé armády.

Bylo popraveno:
3 z 5 maršálů - 60%
13 z 15 velitelů armád -85%
8 z 9 admirálů flotily a admirálů prvního stupně - 88%
50 z 57 velitelů armádních sborů -88%
154 z 186 velitelů divizí – 82 %

Dále byl téměř zlikvidován politický aparát armády a k tomu bylo popraveno 11 z 11 náměstků komisaře obrany, tedy 100% a 98 ze 108 členů nejvyšší vojenské rady tedy 94%.

Dále pak bylo zabito, odsouzeno k dlouholetým trestům a nebo propuštěno z řadové služby 43 285 důstojníků.

Všechno to byli lidé vzdělaní, vojensky zdatní a často s velkými bojovými zkušenostmi. Velení se ujal kdo byl po ruce. Bez nejmenší možnosti získat zkušenosti nebo potřebné vzdělání. Když se na to podíváme takto, vidíme, že slušně vyzbrojeným, ale špatně vycvičeným vojskům vlastně neměl kdo velet v boji. Většina schopných a zkušených velitelů a náčelníků štábů byla postřílena, kácela na Sibiři stromy nbo kutala zlato na Kolymě.

V den německého útoku jen 7,1 % velitelského sboru Rudé armády mělo vysokoškolské vzdělání, 55,9 % středoškolské, 24,6 %, mělo rychlokurzy organizované tak že se vybral civil - třeba učitel a za dva měsíce velel praporu. A byl jeho problém jak si s tím poradí.12,4 % velitelského zboru pak nemělo vojenské vzdělání vůbec. K čemu to vedlo, ukázala válka s Finskem. Na nápravu pak už nebylo dost času.

Ruský historik Roj Medvěděv přímo napsal, že nikdy v historii žádná armáda neutrpěla takové ztráty na důstojnících za války, jako Rudá armáda v době míru. A půjdeme dál.

Secundo:
Stalin a jeho vláda zastavila budování obranných rajonů a hlavně vysunula vojska do nechráněných prostor, bez pro obranu nezbytné infrastruktury

Tertio:
Stalin a jeho vláda svými rozkazy a vyhrožováním persekucí při jejich porušení zabránila chytřejším velitelům vyvést vojska z posádek, opevnit se, rozptýlit letecké síly a rozmístit tankové síly na hlavních směrech do bojových sestav.

Kvarto:
Ale nejhorší, co Stalinova vláda udělala, byl nezabrzditelný gigantismus, který i to, co z dobrých dob zůstalo zachováno, rozředil tak, že výsledek byla čerň ubohosti, nekompetentnosti a zoufalství.

Příklad si ukážeme na tankových a mechanizovaných silách. Hlavně proto, že se tady o to perete jak vrány o mršinu. Reorganizace těchto sil byla zahájena v roce 1940 pod vlivem ohromujících úspěchů německé panzerwaffe v květnu a červnu 1940 v západní Evropě.

Původně měly být sovětské tankové či lépe snad obrněné síly členěny do samostatných motorizovaných divizí a samostatných tankových brigád. Pod jistým šokem, které z úspěchů německých sil sovětské vrchní velení utrpělo, bylo naprosto neadekvátně rozhodnuto o výstavbě mechanizovaných sborů. Tyto sbory měly postupně integrovat až 50% sovětských ozbrojených sil.

Dne 6. července 1940 bylo vydáno vládní nařízení číslo 1193 - 464, které určovalo početní stavy a organizaci mechanizovaného sboru. Měl být tvořen:
- dvěma tankovými divizemi
- motorizovanou divizí
- motocyklovým plukem
- automobilním praporem
- spojovacím praporem
- letkou pozorovacích letadel
Podle této vize měl mít sbor 1047 tanků, 267 obrněných vozidel a celkově 37 548 vojáků všech kategorií.

Pokud by vše fungovalo podle představ sovětského velení, mělo v krátké době vzniknout 8 mechanizovaných sborů a dvě samostatné tankové divize, které měly sdružit 9148 tanků a 2352 obrněných automobilů.
Mimo tato mohutná seskupení pancířů však nadále mělo existovat 36 tankových brigád s celkovým počtem 8202 tanků. Termín naplnění této vize pak byl 1. leden 1941!!!!!

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!TEDY VŠE MĚLO BÝT REALIZOVÁNO ZA ŠEST MĚSÍCŮ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tehdy mělo být v těchto silách soustředěno až 17 350 tanků. To bylo více než měl celý zbývající svět dohromady. Ale ani zde se to nezastavilo. Každá sovětská jezdecká divize měla mít tankový pluk o 64 tancích a každá střelecká divize tankovou rotu o 16 tancích.
Reálné počty veškeré obrněné techniky k 1.lednu 1941 dosáhly počty tanků 23 367 kusů všech typů podle jiných pramenů k 21.červnu 1941 pak 23 312 kusů. K tomu cca 4350 obrněných automobilů.

Je neuvěřitelné, že sovětský průmysl toto všechno dokázal vyrobit. Nebudu se zabývat kvalitou. Ale kusy byly vyexpedovány. Zásadní problém byl ten, že nebyl k dispozici personál. Podle plánů rozvoje ozbrojených sil měla mít Rudá armáda v roce 1939 kolem 12 000 řidičů tanků první linie - tedy bez započtení záloh. Jen o rok později dvojnásobné počty. Takový skok počtů není možno zajistit v žádné armádě na světě ani dnes s možnostmi, které nám dává dnešní věda a technika.

Ale to není to hlavní. Důležití u tankových jednotek jsou velitelé.V roce 1939 bylo potřeba necelých 150 velitelů na klíčové funkci velitele tankového praporu. O rok později jich bylo potřeba už 450 a k tomu 44 velitelů tankových pluků. Ti měli velet kolosům o počtech více než 200 tanků. Zamysleme se:

Jak dlouho trvá vychovat kvalitního velitel tankového praporu?

A jak dlouho to trvá u velitele pluku?

Praporům pak v době největší krize veleli nadporučíci a kapitáni s dvouletou praxí z velení rotě.

A když potom v lednu 1941 nastoupil do funkce náčelníka generálního štábu Georgij K. Žukov, toto šílení se ještě navýšilo. Nikdo se nezatěžoval tím, jak tyto nesmyslné plány naplnit. Vyrobit tanky ještě šlo. Ale nikdo neřešil jejich servis, logistickou podporu a hlavně výcvik těch, co tuto techniku měli používat v boji. A tak to dopadlo tak, že byl počet sborů navýšen na třicet . Takže podle navýšených plánů měla mít Rudá armáda nakonec až 31 950 tanků. Potřeba velitelů tankových praporů vzrostla na 600 a velitelů tankových pluků na 150.

Díky těmto naprosto nesmyslným plánům došlo de facto ke zhroucení bojeschopnosti tankových sil. Bylo to dáno rozředěním velitelského sboru, technického personálu a osádek tanků spojených s neschopností zajistit potřebnou logistiku - třeba nikdo nebyl schopen říci jak zajistit potřebný počet kusů cisternové techniky. Tedy jak takovou děsivou sílu napojit palivem, municí a dalšími nezbytnými komoditami.

Jenže vraťme se k části, kde píšu o likvidaci důstojnického sboru. Co myslíte, našel by se mezi těmi 43 285 popravenými, propuštěnými ze služby a zavřenými potřebný počet relativně schopných velitelů pluků a praporů? Možná ano možná ne, ale šance zde byla. Toto vše, co jsem právě uvedl, by mělo snad přesvědčivě prokázat, že zpochybňování osudového dopadu likvidace velitelského sboru Rudé armády na její bojeschopnost, není na místě. Bohužel dnes pod vlivem sraček co píše Víťa Sovorov je to dnes běžné.

Totéž potom můžeme říci o letectvu, dělostřeleckých jednotkách a ženijním zajištění boje.

Když k tomu přidáme zákaz zaujetí válečné bojové sestavy, a je úplně jedno jestli by byla obranná nebo útočná a zákaz jakýchkoliv akci, které by mohly provokovat toho kdo to nepotřeboval, je jasno.

To, jak se na zahájení války proti SSSR díval protivník, ukáže tento citát z hlášení, náčelníka generálního štábu pozemních vojsk Wehrmachtu generálplukovníka Haldera. Napsal:

„ Útok německých vojsk zastihl protivníka nepřipraveného. Bojové sestavy protivníka nebyly připraveny na obranu, v mnoha případech se nedá o bojových sestavách mluvit vůbec.Jeho vojska byla v pohraničním prostoru rozptýlena na rozsáhlém území a připoutána k ubytovacím prostorům. Ochrana hranic byla slabá.“

Důsledek tohoto souboru sraček bylo to, že Rudá armáda utrpěla šok a začala se hroutit. Tempo útočících jednotek bylo takové, že už první den se v hlubokém, německém týlu ocitly desítky tisíc sovětských pohraničníků a vojáků jednotek Rudé armády.

Zdá se, že celé prapory i pluky zmizely z operačních map, aniž by si jejich vojáci užili to poslední štěstí vojáka, vzít s sebou alespoň jednoho nepřátelského vojáka.

Morálka se rozpadala rovnoběžně s rozpadem struktury útvarů a jednotek. To není z mé strany kritika sovětských vojáků. To je smutné konstatování důsledků nadvlády byrokracie, donucování a lží a z toho plynoucího strachu a chybného řízení na všech úrovních.

Vznikalo mnoho kotlů různých velikostí a byly zajaty desítky a poté stovky tisíc vojáků a později toto číslo dosáhlo milionový rozměr. O naprostém kolapsu pak svědčí i to, že padlo několik set a bylo zajato 52 ruských generálů a to dokonce i technických a týlových služeb.

Porážka Rudé armády v létě na podzim roku 1941 není o tom, jakou měla techniku – ta nebyla špatná a kde byla horší, bylo jí několikanásobně více než u protivníka. Porážka Rudé armády je problém politického vedení, kdy Stalin řekl já si válku nepřeji a tedy nebude a personální mizérie velitelského sboru, jakou svět do té doby neviděl.

Buďme normální a řekněme si, či spíše zkusme odhadnout, kolika vojákům, by těch zlikvidovaných 43 285 důstojníků, praporčíků a vojáků v další činné službě mohlo kvalifikovaně velet. Jelikož to byli lidé od velitelů pluků až po velitele čet, lze dovodit, že v průměru by každý mohl velet cca 80 vojákům, a to asi relativně dobře. Tedy můžeme s jistou mírou chyby říci, že toto relativně dobré velení bylo odepřeno 3 462 800 vojáků a to jsou vlastně ztráty na padlých a zajatých do konce listopadu 1941.

Tak se tady dále dohadujte tom, kdo měl lepší tanky. Je to naprosto nepodstatné. I kdyby RA měla 10 000 T-34 a 2000 KV, dopadla by úplně stejně.

[Bleu]

K tomu asi není potřeba cokoli dodávat.

[Pátrač]

Dodat se dá ledacos, ale skutečně diskuse kdo má lepší tank je při tom co bylo či nebylo v roce 1941 dne 22. června na východě o ničem. Tank bez schopného řidiče, velitele, střelce, PHM a munice je toliko společnou rakví 4, 5 či jiného počtu členů osádky a tanková jednotka bez tohoto je hřbitov lidí, nadějí a ideí.

[skelet]

To plně souhlasím, a na to "opozice" Mirka58 celou dobu poukazovala

[Mirek58]

Pátrači, máš ve všem pravdu.Stav a následky jsi popsal dokonale. Toto je třeba mít na paměti.A stejně tak i USA doplatily na doktrinu Japonska které jim předvedlo blitz při sestavě lod-letadlo ,na rozdíl od Hitlera,který ho realizoval pomocí spojení tank -letadlo.Tady se zjednodušuje ,že já chci "omlouvat "jednu stranu. Nechci a nebudu to dělat. Já jen poukazuji na hlubší souvislosti vlivu nové taktiky útočníka na obránce.Anžto rozklad armády obránce byl po celém bojišti ww2 stejný, pokud se setkal s komplexním útokem ve stylu blitz.V Evropě i v Asii, a to podle mne není náhoda.Uvědomte si že úroven znalostí dnes,je na naprosto jiné úrovni než na počátku ww2.
P:S: pro Baxe,asi bys chtěl mít závěr krátký,stručný výstižný.V jedné větě, ale bez doslova rozpitvání jednotlivých prvočinitelů nemá význam se o to snažit. Zedník pokud nepochopí "ttd" cihly, vápna, písku tak akorát postaví psí boudu a ještě blbě, a ne dům.
P.S: pro Polarfoxe : pokud zaměníš výraz "přinucen" za "bylo mu umožněno" tak jsme se shodli. Dostal "tah" zadarmo, tak by byl hlupák,kdyby ho nevyužil.
A mám za to ,že na" policejní akci" není nic zajímavého, kromě poruchovosti techniky,ale to jsem už vypíchl.
P:S. pro Pátrače : máte za to že velení armády USA bylo taky k hodné k odsouzení když organizovalo obrněné divize o síle asi 300 tanků ještě v r.45,jako velení RA v r.40?

[Skeptik]

K tomu asi není potřeba cokoli dodávat.

K tomu co napsal Pátrač fakt není co dodávat. RA prostě byla v červnu 1941 větší a lépe vyzbrojená než Wehrmacht a armády satelitů Třetí říše.
To co bylo katastrofální byla její organizace - primárně na vyšších úrovních řízení - a také absolutní nezkušenost při vedení obranných operací.
Nicméně když píši katastrofální organizace, tak ani nemám tak na mysli, že by velitelský sbor nebyl schopen velet, jako to, že:
a) neměl dostatek informací o tom co se děje, a tak nemohl správně rozhodnout ... komunikační systém RA byl slabý i tak a navíc se jej podařilo Němcům téměř dokonale narušit;
b) někteří velitelé se obávali převzít odpovědnost a rozhodnout i bez koordinace se svými nadřízenými (dáno strikně centralizovaným systémem řízení SSSR) ... a ty rozkazy nemohly přijít, protože neměly jak.
Stará pravda, že bez spojení není velení platila v prostorách SSSR desetinásobně.
Nevím, kdo z Vás byl třeba na Ukrajině, ale to je NEUVĚŘITELNÝ prostor. Bez komunikací a u nás běžné infrastruktury. S řídkým osídlením.
S trochou nadsázky lze říci, že je vůbec s podivem, že tam na sebe třeby dva pluky vůbec narazí
No a když se v jednotkách, které nevědí, co se děje, začne šířit panika, že nepřítel je již obešel, je všude kolem a oni jsou de facto obklíčeni a odříznuti ......
Nechci tvrdit, že by např. osádky tanků RA byly kdovíjak skvěle vycvičené, ale úplně katastrofální to zase nebylo.
Ostatně kdesi jsem narazil na informaci (odhad), že pouze asi jeden z deseti tanků ztracených v prvních dvou měsících války byl zničen nepřítelem. Devět z deseti byl prý ztracen proto, že měl poruchu a technická jednotka nikde, protože zmatenou jízdou odtud tam a zase zpět vyjezdil palivo a zásobovací jednotky nikde (sklad paliva zničen LW) a nebo pro to, že jeho osádka, které chyběly jakékoli rozkazy, prostě zdrhla - což jde bez tanku lépe než s ním

Takže Miloši58, ve vší úctě k Vašim názorům, které nejsou 100% špatné, síla pancíře a průbojnost tankových děl v prvních měsících VVV opravdu nerozhodovaly.
Rozhodovaly TELEFONY a VYSÍLAČKY ... opět s jistou nadsázkou.

Stejně tak jsou strašně přeceňovány "Stalinovy čistky" z let 1937 - 39. Ostatně s trochou nadsázky je opět možno prohlásit, že trocha té "decimace" žádné armádě, která byla dlouho v mírovém prostředí, neuškodí. Vždy je dost důstojníků, pro které je eliminace zkostnatělého velení šancí a výzvou.
Jistě asi není nutné to provádět tak brutálně ... ale: "Taková byla doba" ..... Teď nemluvím jako Skeptik, ale spíš jako Cynik
Nicméně na jednou ruském sajtu jsem našel poměrně zajímavou tabulku. Přeložil jsem ji a přikládám:

Jak je vidět z tabulky, 94% velitelů praporů mělo střední nebo vysoké vojenské vzdělání. 50% velitelů pluků, 82% velitelů divizí a 96% velitelů brigád sloužilo v armádě více než 20 let. Z velitelů praporů pouze 9% sloužilo v armádě méně než 10 let, z velitelů pluků ani jediný. To nevypadá na nezkušené velitele.

Bylo popraveno:
3 z 5 maršálů - 60%
13 z 15 velitelů armád -85%
8 z 9 admirálů flotily a admirálů prvního stupně - 88%
50 z 57 velitelů armádních sborů -88%
154 z 186 velitelů divizí – 82 %

Dále byl téměř zlikvidován politický aparát armády a k tomu bylo popraveno 11 z 11 náměstků komisaře obrany, tedy 100% a 98 ze 108 členů nejvyšší vojenské rady tedy 94%.
Dále pak bylo zabito, odsouzeno k dlouholetým trestům a nebo propuštěno z řadové služby 43 285 důstojníků.

To jsou jistě hrozivá čísla, ale velitelský sbor RA v roce 1937 zahrnoval 208.000 důstojníků a ve stejném roce bylo propuštěno, arestováno a popraveno 2.218 z nich = cca 1%. Neobhajuji to, ale že by to zcela ochromilo důstojnický sbor? Navíc za každého postiženého velitele sboru, divize či pluku nastoupil zástupce velitele sboru, divize či pluku. a navíc nezapomeňme - většina z těch nepostižených důstojníků věřila, že ti postižení skutečně něco provedli, ti otrlejší dokonce svoji šanci přivítali ... to už prostě patří k lidské povaze

[TonyHazard]

......Dále pak bylo zabito, odsouzeno k dlouholetým trestům a nebo propuštěno z řadové služby 43 285 důstojníků.....

.....To jsou jistě hrozivá čísla, ale velitelský sbor RA v roce 1937 zahrnoval 208.000 důstojníků a ve stejném roce bylo propuštěno, arestováno a popraveno 2.218 z nich = cca 1%.

Promiň, ale pokud počítám dobře, porovnání (zvýrazněný text) mi 1% nedělá.

[Skeptik]

......Dále pak bylo zabito, odsouzeno k dlouholetým trestům a nebo propuštěno z řadové služby 43 285 důstojníků.....

.....To jsou jistě hrozivá čísla, ale velitelský sbor RA v roce 1937 zahrnoval 208.000 důstojníků a ve stejném roce bylo propuštěno, arestováno a popraveno 2.218 z nich = cca 1%.

Promiň, ale pokud počítám dobře, porovnání (zvýrazněný text) mi 1% nedělá.

Jistě, jsou to dva různé údaje.
208.000 důstojníků a 2.218 perzekuovaných (tj. cca 1%) se vztahuje pouze k roku 1937.
43.285 uváděných Pátračem je z jiného zdroje a pravděpodobně zahrnuje čistky z let 1937 - 39. Asi?

[Alchymista]

Aký bol zhruba početný stav vtedajšej sovietskej armády (1937)?
208 000 dôstojníkov mi totiž pripadá dosť veľa, 208 000 profesionálnych vojakov - budiž... ale nie všetci sú dôstojníci.

[kopapaka]

Ona je otázka, kolik z nich mělo opravdu vojenský výcvik a zkušenosti... A co všechno se do toho počítá - klidně v tom čísle můžou být političtí zástupci, "vnitřní vojska", atd.
Druhá otázka je jak byly tyto "nevojenské" osoby zasaženy čistkami - oproti skutečným vojákům...

[Lucius]

Pátrač
Je známe kolko z tých vyše 40 tisíc perzekuovaných dôstojníkov sa vrátilo po roku 1941 z gulagov späť do armády? Viem o tom, že bolo bežné, že keď Sovietom horal kúdel u prdele tak brali si späť z Gulagov vojakov a aj dôstojníkov odsúdených v čistkách.

[Mirek58]

Dovolím si zde předložit pro Polarfoxe další schematický krok/tezi/:
Ted bych se věnoval otázce dislokaci sil Ra vzhledem k posunu operačního prostoru směrem na západ.
Doktrina RA zůstávala stejná-budeme bránit každý metr území SSSR a přeneseme boj na území protivníka-.Tato vniřně směřovaná teze je určující k pochopení rozmístění sil RA.Musíme brát v úvahu že Stalin musel lavírovat mezi požadavky jeho vnitřních oponentů,i když skrytých, a zdravým rozumem, aby si uchránil své postavení.Včetně výše uvedené teze.Mezi tyto požadavky především patří ochrana území Ukrajiny,před útokem ze západu.Tyto jsou v rozporu s požadavkem obrany centrálních oblastí Ruska, které bylo rozhodující.Zjednodušeně, jako úlitbu ukrajincům /Chruščev/ musel vyčlenit jednotky, z omezeného celkového součtu sil,které byly určeny do skupiny krytí.
O kterých věděl že budou zničeny, vymanévrovány útokem ve středu čáry dotyku.Politicky bylo nemyslitelné říct veřejně soudruzi a soudružky klidně obětujeme západní Ukrajinu, necháme nepřítele at se tam vyřádí v blátě a my se budeme soustředovat na střed.Zde se může namítnout, že vzájemně se mé věty popírají,boj na hranicích a v dalších píšu o předpokládaných bojích v hloubce vlastního území. Pochopte to jako rozpor mezi hlásanou doktrinou a realitou ,kterou prokázalo Německo v Polsku a Francii.A tuto realitu vedení chápalo a rozumělo ji.Takže od května 40 vedení SSSR vědělo že je zle a hledalo cestu jak reagovat na skutečnost. Důkazem je štábní hra kterou si dali někdy na GŠ RA někdy zjara 41.Což zřejmě inicioval Žukov po nástupu do funkce.
Vlastní sily RA měly klasické složení pohraniční vojsko , které krylo čáru styku v jedné linii, bylo opřené o budovanou Molotovovu linii, budovanou přímo na čáře styku a za ním skupina vojsk krytí asi o síle 100 divizí.
Takto rozmístěné síly byly kompromisem ,který je vždy špatný.Skupina vojsk krytí musela být dostatečně silná ,aby se umlčeli vniřní oponenti a zároven musela být dost daleko od čáry styku a na mírových stavech, aby nedráždila Hitlera,takže nemohla splnit svůj úkol.Návrh na jejich uvedení do stavu pohotovosti , byl nepřijatelný vzhledem k mezinárodní situaci/hrozilo označení za agresora/.Toto označení za agresora by vytvořilo možnost vyvázání VB z konfliktu s Německem a to nemohl Stalin dopustit.

[Polarfox]

Ano, realitu chápalo vedení velmi dobře. Proto nařizovalo nesmyslné přesuny a útoky, proto stříleli do kebule ty z vlastních řad, kteří měli na tu "realitu" jiný názor (většinou na základě zkušeností z první ruky).

[Mirek58]

Polarfoxi furt se ve svém psaní pohybuji v rámci DO 22.6.41. DO "kebule" se tenkrát střílelo z jiných důvodů.Měj to prosím na mysli.

[Polarfox]

No dobře no, tak za to, že se velitel nechal obklíčit Finy a neprobil se ven...to je opravdu změna.

[Mirek58]

To máš naprostou pravdu.
Ale jak říká na konci postava RudolfaII v Pekařovo císaři-My se jdeme historicky znemožnit-. Každej "jantar" musí dostat svoji šanci se historiky znemožnit, jinak jak by proboha poznalo ,že je "jantar"? No a Vorošilov svoji dostal a dokonale využil.

[Polarfox]

Jen mi uchází, v čem se liší to historické znemožnění před a po červnu 1941. Já myslím, že je tam krásná souvislá linie...

[Mirek58]

No podle mého je tam zřetelná zlomová linie.
Sice není možné ji přesně datovat, ale zlomový okamžik,je zřejmě odstranění Tuchačevského.A následném "boji" o postavení a posty mezi stoupenci stávající koncepce vojenské strategie SSSR a nové, která se pomalu formovala po cirkusu ,kterej předvedl Hitler v Polsku, Francii a na Balkáně.
Bystřejším mozkům došlo že stávající koncepce strategie je sice ek. výhodná, pro obyvatelstvo přijatelná, ale ve střetu s protivníkem, co je čekal, neobstojí. Tak bylo de facto uspořádané "představení",kdy do jednoho konfliktu byl postaven na místo velitele reprezentující "nové, do druhého reprezentant "starých".
Žukov vyhrál vysoko na body,nová koncepce prokázala svoji životaschopnost.
Upozornuji, že o této koncepci se diskutovalo už dlouho.

[Pátrač]

Čísla která jsem uvedl já, jsou k 1. 6. 1939. Je potřeba si uvědomit, že to byla obrovská díra, bylo to cca 20 % velitelského sboru ale hlavně to co bych nazval tom sboru. A nejsou v tom započítáni zlikvidovaní politruci všech úrovní. Tato čísla jsou utajovaná dodnes - zde totiž strana vraždila svoje vlastní hlásné trouby a doposud se za to stydí. Suvorov nějaká čísla zveřejnil ale jeho údajům já moc něvěřím. Je to mizera.

Problém byl v tom, že v této době RA početně rostla a tak nestačilo jen zlikvidované nahradit, ale bylo potřeba celkové počty navýšit. Další vlna vraždění, ale už výrazně, menší nastala po finském dobrodružství. Nejen že hodně oficírů padlo se svými vojáky ale hodně jich bylo postříleno pro všelijaké důvodu. Stav leningradského vojenského okruhu po této válce byl doslova katastrofální.

Poprav vojáků ve finské kampani bylo tolik, že sám Stalin vydal pokyn aby se toto "nadůžívání trestu popravou" zastavilo. Když to začalo vadit i jemu, muselo to být opravdu maso.

[Mirek58]

Zřejmě v reakci Stalina na tenhle"revoluční teror" se vylíhla myšlenka štrafniků a jejich použití jako odepsatelný kanonfutr.Vyřešené dva problémy najednou.