PALBA.CZ

Mirek58 píše:Prodeje zbraní se ztrátou.
Tady se naskýtá otázka schopnosti komplexně uspokojit potřeby zákazníka.
Je zajímavé, že u těch států, kde proběhly ony "ztrátové" zbrojní kšefty, jsme jako republika měli ty největší civilní kšefty.

Existuje k tomuto nějaký propočet nebo tabulka obchodní bilance? Protože naopak většina "exotických" států kam jsme vyváželi odebírala zboží ma dluh, připadně nám poskytovali často podřadné suroviny jako protihodnotu.

HONZIK11
Věř že většinou nemám problém pochopit psaný text, ale tady jsem se nechytal od začátku do konce. Například v jakém časovém období se to odehrává nebo jestli je to odehrává v Praze případně Moskvě. Podle upřesnění Černobylu a jeho následků se to ale nejspíš odehrává v Pripjaťi.

Základem je aby podnik xyz nabízel konkurenceschopný produkt a aby koupěchtivý zákazníci měli peníze a ochotu platit férovou kupní cenu = tj. nejen náklady na výrobu, ale taky aby v prodejní ceně byl zisk na rozvoj podniku.
Tj. kdo dokáže vyjmenovat konkurenceschopný produkt obrněné techniky z ČSSR, za který byli zákazníci v první polovině 90.-tých let ochotní platit férovou kupní cenu (tj. včetně zisku). A toto zboží kupovat aspoň aby vytížili polovinu kapacity zbrojovky v ČSSR????

Ale vytížení na polovinu kapacity bylo nereálné, to si možná mysleli Slováci, že by to šlo, že by vyráběli třeba i motory pro zemědělské stroje, ale proč by je měl zrovna západ odebírat, že jo, no a jiné rozpadnuté trhy se musely teprve vzpamatovat.

zzz píše:Ve skutečnosti byly ekonomicky ztrátové dodávky obrněné techniky do evropských zemí Varšavské smlouvy. Neboť tyto dodávky byly dotovány z kapes daňových poplatníků ČSSR = kupní cena placená naší vlasti zahraničním odběratelem přímo řízeného z Kremlu, totiž byla vesměs nižší než výrobní náklady za kterou vláda ČSSR kupovala obrněnou techniky od česko-slovenských zbrojovek.
Výroba obrněné techniky byla zisková v případě dodávek mimo Varšavskou smlouvu, ale to za podmínky, že zákazník za tanky, BVP, atd. zaplatil do státní kasy ČSSR.

Hele tohle nemám čas nějak hlouběji analyzovat, jen ti řeknu, že prostě to byl jinej systém, třeba energie jsme měli zase z Ruska levné, a to bylo ztrátové zase pro ně, takže to bylo něco za něco.

zzz píše:A kdo by během té doby „zakonzervování“ platil podnikové výdaje?

Jakože několik desítek roků budou zakonzervované podniky zaměstnávat lidi, ale nebudou jim vyplácet výplaty?
Jakože několik desítek roků nebudou firmy (bývalé státní/národní podniky) splácet firemní svoje dluhy, které vznikly před rokem 1989 … před rokem 1989 vyřešila česko-slovenská vláda nedostatek státních peněz formou toho, že z podniků.
stáhla zbytky hotovosti.

Zase porovnáváš různé systémy, kapitalismus si může peníze natisknout, to se projeví v inflaci, komunisti chtěli ceny udržovat stabilní, celej systém financování byl něco jako "státní kapitalismus". Zakonzervuješ samozřejmě jen důležitá zařízení, většinu lidí musíš holt propustit.

Protože naopak většina "exotických" států kam jsme vyváželi odebírala zboží ma dluh

Všechny státy obchodují mezi sebou "na dluh".
Je to normální obchodní kredit. Známý minimálně sto let.
To jen teď se význam obchodního kreditu účelově překrucuje.
Jak si myslíte, že bude placena výstavba bloků JE?
Cash?

Statistiku opravdu nemám, ale saldo zahraničního obchodu se dá jistě vyhledat.

Mirek58 píše: To jen teď se význam obchodního kreditu účelově překrucuje.
Jak si myslíte, že bude placena výstavba bloků JE?
Cash?

Tak stát, tedy spíš ČEZ, za výstavbu pochopitelně zaplatí. To že vybraná firma bude stavět na dluh je dost naivní předsava. Patrně stát zaplatí 70% a ČEZ zbylích 30%.

kenavf píše:

HONZIK11 píše:

Scotty87 píše:HONZIK11
Nám ostatním by zase pomohly vysvětlivky a zasazení tohoto příběhu do nějakého časoprostorového rámce. Protože jak by řekl Terazky "Ja som majorom a neviem z teho nič".

1987 to to je tvuj datum rozeni?
Vse co jsem popisoval a mohl jsi si to urcit dle zminene udalosti v Cernobylu. Psal se rok 1986. To jsi byl jeste ,,tekuty,, .

No mňa by tiež zaujímalo upresnenie toho čo si napísal.

A pak nám všem slezly vlasy a instalatéři na internáte nestačili měnit syfony sprchovací h koutů. , baby v ročníku potratily.

Ak to bolo vo vzťahu k Černobylu, tak na našom internáte nikomu nezliezli vlasy ani neviem o potratoch a ani o iných kalamitách, ktoré by sa dali spojiť s Černobylom

No tak ja jsem to osobne zazil.Ucpane vlasama byly 4 patra vsech sprch internatu Hliny v Ziline. Vzdycky jsem vozil domu korbaciky a ostiepok. Babky v cernych suknich sedely na spodnim namesti pod schodami naproti Priora. DNES TAM STOJI SOCHA vaseno klerika .Prijely Avie a posbiraly je vsechny i se syrama. Ani mliko nebylo a caj v menze plny jodu. Z nemocnice po prohlidkach nam prisly domu dopisy, ze nemame jezdit na hory ,protoze nas stav je zapricinen castou zmenou prostredi.

Mirek58 píše:

Protože naopak většina "exotických" států kam jsme vyváželi odebírala zboží ma dluh

Všechny státy obchodují mezi sebou "na dluh".
Je to normální obchodní kredit. Známý minimálně sto let.
To jen teď se význam obchodního kreditu účelově překrucuje.
Jak si myslíte, že bude placena výstavba bloků JE?
Cash?

Statistiku opravdu nemám, ale saldo zahraničního obchodu se dá jistě vyhledat.

A jak to dělají ty exotické země asi nyní ? Je sice pravda, že se nejednalo o "tvrdej kapitalismus", tedy že ten co vyvíjí aktivitu, podnik, firma, musí dostat každopádně svoje, ale ve finále se stejně dluh přenáší na lidi. Jak jsem psal byl to trošku jinej systém, ale v globálu v rámci RVHP fungoval. Lidi měli práci, bydlení, atd. Neříkám, že to bylo pro nás extra výhodný, ale je výhodná situace nyní, když většinu podniků nevlastníme a zisk jde jinam? I tu Libyi nakonec západ na čas přijmul, Kaddáfí dodával ropu, a prachy už najednou zase měl Ale zbraně už mu dodali frantíci. Nic jako malej státeček, jsme však na tohle neměli už toliko vlivu.

Scotty87 píše:HONZIK11
Věř že většinou nemám problém pochopit psaný text, ale tady jsem se nechytal od začátku do konce. Například v jakém časovém období se to odehrává nebo jestli je to odehrává v Praze případně Moskvě. Podle upřesnění Černobylu a jeho následků se to ale nejspíš odehrává v Pripjaťi.

Vtipne. Kde se to odehrava prece nema vubec vyznam traba v Pisku. To ze se nechytas neni neobvykle.

Tak jo, když někdo neumí odlišit kredit a dluh je debata marná.

Lord píše:(...)

zzz píše:Ve skutečnosti byly ekonomicky ztrátové dodávky obrněné techniky do evropských zemí Varšavské smlouvy. Neboť tyto dodávky byly dotovány z kapes daňových poplatníků ČSSR = kupní cena placená naší vlasti zahraničním odběratelem přímo řízeného z Kremlu, totiž byla vesměs nižší než výrobní náklady za kterou vláda ČSSR kupovala obrněnou techniky od česko-slovenských zbrojovek.
Výroba obrněné techniky byla zisková v případě dodávek mimo Varšavskou smlouvu, ale to za podmínky, že zákazník za tanky, BVP, atd. zaplatil do státní kasy ČSSR.

Hele tohle nemám čas nějak hlouběji analyzovat, jen ti řeknu, že prostě to byl jinej systém, třeba energie jsme měli zase z Ruska levné, a to bylo ztrátové zase pro ně, takže to bylo něco za něco.
(...)

Tak určitě analýza by byla potřeba, ale myslíš, že změní nynější závěr? Tj.
- že občané ČSSR museli zaplatit východním Němcům, aby kupovali ze např. ZŤS? To není překlep, fakt jsme dotovali východní Němce při prodeji obrněné techniky do NDR. Konkrétně u BVP-1 česko-slovenská vláda proplácela východním němcům zhruba 330 tisíc Kčs když "koupili" 1xBVP-1 (viz "3748 so stratou 1,24 mld. Kčs").
- Zatímco, když BVP-1 naše česko-slovenská vláda prodala na Blízký Východ (Irák, Irán, Sýrie popř. Lybie), tak to bylo se ziskem 1,77 milionu Kčs ... pokud fakt zaplatili (viz "1 318 ks a zisk bol 2,3456 mld. Kčs")... Háček byl v tom, že na Blízkém východu ke konci 80.-tých let už byla minimální poptávka... holt došli jim peníze (a Saddámův nápad získat peníze v Kuvajtu v 1990 se tuze nelíbil sousedům ).
viz https://www.armadninoviny.cz/efektivita ... lizmu.html

Dušan Mihálik pro ArmadniNoviny.cz píše:(...)Rozdiel efektivity vývozu sa dá ľahko demonštrovať podľa vývozu bojových vozidiel pechoty v rokoch 1981-1985.
Do socialistických štátov sa ich vyviezlo asi 3 748 so stratou 1,24 mld. Kčs a do nesocialistických asi 1 318 ks a zisk bol 2,3456 mld. Kčs. Celkový zisk v siedmej päťročnici tak predstavoval 1,105 mld. Kčs.

P.S. To s těmi levnými energemi (ropa a zem. plyn) ze SSSR do ČSSR platilo v 70.-tých letech. V 80.-tých letech (zejména ve druhé polovině) už to neplatilo, ale spíše to bylo naopak - energie ze SSSR byly dováženy do ČSSR na konci 80.-tých let za nadprůměrně vysoké ceny (="za draho")

Timur Kashapov ve své disertační práci z roku 2018 píše: V trendech sovětského vývozu paliv a surovin podíl ČSSR na sovětském vývozu paliv
a surovin stále rostl. U skupiny paliv vzrostl z 11,1% v roce 1985 na 14,8% v roce 1987. Ještě
výraznější růst podílu byl patrný u vývozu ropy, kde podíl exportu dané suroviny do
Československa stoupl z 8,5% v roce 1985 na 14,2% v roce 1988.287 V případě zemního
plynu byl růst v tomto období také značný a dosáhl 10,4% v roce 1988. Mělo na to vliv
několik faktorů:
na rozdíl od cen světového trhu kontraktní ceny paliv a surovin v souladu s
principy tvorby rostly;
Československo (a ostatní evropské státy RVHP) projevil velice malou
schopnost ve využívání alternativních zdrojů energie a v zavádění progresivních
výrob, které by snižovaly surovinovou a energetickou náročnost národního
hospodářství;
z řady objektivních důvodů ČSSR nemohla nakupovat větší množství paliv a
surovin na světovém trhu i při výrazném snížení cen (nedostatek konvertibilních
měn, technologické překážky, nejistá perspektiva obchodně politických
podmínek atd.);
v případě sovětského vývozu paliv a surovin se jednalo o dlouhodobě smluvně
sjednané odběry přesně stanovených množství.

zdroj: str. 89-90 "Vztahy Československa a Sovětského svazu v době úpadku a rozpadu sovětské říše" disertační práce Ing. Timur Kashapov FF UK Praha, 2018.

Kdysi vyšel v HaV článek o naší účasti na výstavbě vojenského školství v Egyptě a dodávky našich zbraní egyptské armádě , autor se tam zmiňuje o tom , že SSSR byl ručitelem půjčky poskytnuté Egyptu vládou ČSR .

Timur Kashapov píše a neví.
Např mu uniklo, nebo přehlíží, že konkretně u zpracování ropy došlo u nás k podstatným technologickým změnám např Litvínově.
Ale zase správně vypíchnul nejistou perspektivu obchodních podmínek volných trhů.
Protože stavět fabriku a nemít zabezpečené vstupy je šílenství.

Mirek58 píše:Tak jo, když někdo neumí odlišit kredit a dluh je debata marná.

OK, tak můžete vysvětlovat jak bude placena výstavba našich budoucích bloků JE.

Ropa a plyn z SSSR byly sjednávány na několik (snad na 5)let dopředu. Takže cena byla sjednána i s odběry ještě před ropnou krizí a byla tedy v době krize nízká, jenže další dodávka byla sjednána opět stejně ale za ceny platné v době uzavírání smlouvy a mezi tím se cena na volném trhu snížila a ČSSR kupovalo podle smlouvy "za draho. Prostě hospodářství se plánovalo na několik let a tím pokud se ceny výrazně měnily, vznikaly tyhle disproporce. Bohužel představa jak jsme měli levné energije protože SSSR dodával levně jsou omyl, ceny se měnily v delších intervalech ale zdaleka ne vždy byly pro nás výhodné. Ke konci osmdesátých pokud se pamatuju moc výhodné nebyly. A rozhodně to nebylo rozvíjením nějakých zázračných zdrojů na západě, u nás se stavěly a provozovaly JE a nic jiného jsme ani v dané době vymýšlet nemohli. Prostě v energiích jsme byli vázáni na "svůj"blok.

Lord píše: A jak to dělají ty exotické země asi nyní ? Je sice pravda, že se nejednalo o "tvrdej kapitalismus", tedy že ten co vyvíjí aktivitu, podnik, firma, musí dostat každopádně svoje, ale ve finále se stejně dluh přenáší na lidi.

Jak to dělají nyní už není problém našeho státu. Pokud chtějí nakupovat výrobky vyráběné u nás dojednají podmínky s konkrétní firmou. Pokud odběratel přestane platit tak to není ztráta pro náš stát, ale pro konkrétní firmu.

Jak jsem psal byl to trošku jinej systém, ale v globálu v rámci RVHP fungoval.

Kdyby v globálu fungoval tak tu bude dodnes. Evidentně není.

Lidi měli práci, bydlení, atd.

zato dnes táhnou zpustošenou zení průvody nezaměstnaných a většina národa přespává po lesích.

Neříkám, že to bylo pro nás extra výhodný

To skutečně nebylo.

Ceny ropy (asi i plynu) byly počítány jako 5-leté klouzavé průměry ceny světové, a tak se ropné šoky v Československu neprojevily. Změna nastala až v roce 1986, kdy byly tržní ceny nižší oproti předchozímu ropnému šoku. Ale to už byl stejně u moci Gorbačov, který už nechtěl "střední Evropu" dotovat, a my zase "východní blok", takže to už máte jedno. Paradoxně si možná snížením mezinárodního napětí sami podsekli větev, neboť cena ropy ráda reaguje na napětí a války. Výstavba jaderné elektrárny Temelín začíná v roce 1985 snad jako předzvěst, možná i jako reakce na ropné šoky. Dodávejme Arabům zbraně, ať zavřou kohoutky, dnes už asi sci-fi

Lord píše:[Ceny ropy (asi i plynu) byly počítány jako 5-leté klouzavé průměry ceny světové, a tak se ropné šoky v Československu neprojevily. Změna nastala až v roce 1986, kdy byly tržní ceny nižší oproti předchozímu ropnému šoku. Ale to už byl stejně u moci Gorbačov, který už nechtěl "střední Evropu" dotovat, a my zase "východní blok", takže to už máte jedno. (...)

Lorde....
To cos napsal je pouze (menší) část problému "perverzního" vztahu "obchodování" SSSR - ČSSR
Hlavní změnou v (závěru) 80.-tých letech byl požadavek SSSR, že začal odmítat platbu v rublech za zboží které ČSSR kupovalo ze SSSR. Konkrétně např. se úplné odmítnutí rublů za sovětské zboží týkalo ropy z SSSR do ČSSR... kdy SSSR začal požadovat platbu v devizách (tuším, že v dolarech) viz například:
Jak ropa rozložila sovětské impérium

Tj. konkrétní příklad:
- fabrika (LET Kunovice) vyrobil L-410 (za původní, dřívější, cenu nezohledňující značné vylepšení mezi L-410M/MA na L-410UVP-E)
- česko-slovenská vláda "prodala" objedný L-410UVP do ČSSR a za to ze SSSR dostala "zaplaceno" v rublech
- česko-slovenská vláda v témže roce "koupila" ropu ze SSSR, ale neměla čím zaplatit za tuto ropu , neboť dolarů v ČSSR bylo pomálo (viz např. film o vekslácích "Bony a klid"), takže ČSSR exportovalo např. i hrobní náhrobky z židovských hřbitovů... se zoufalým cílem sehnat co nejvíc dolarů na ropu ze SSSR. Plus problém, že cena ropy dovážené ze SSSR do ČSSR se v závěru 80.-tých let zvyšovala, zatímco mimo sovětské impérium cena ropy klesala. Např. u hnojiva (na jehož výrobu bylo potřeba zemní plyn) to bolestně pocítila SeCheZa v Lovosících (dnes se ta fabrika jmenuje Lovochemie)

Pointa příkladu: protože na konci 80.-tých let byl v SSSR zájem o zboží z ČSSR , ale naopak (=dovoz zboží z SSSR do ČSSR) to příliš neplatilo (s výjimkou ropy) ... tak česko-slovenským "cifršpiónům" nezbývalo než si rvát vlasy, neboť v ČSSR v 80.-tých letech přibývalo "bezcenných" rublů, ale nebylo za co je utratit.

Snaha "rozfofrovat bezcenné" rubly je vidět je vidět na katastrofálním rozhodnutí česko-slovenské vlády, že pro potřeby VIP přepravy vlády ČSSR ("Státní letecký útvar") bylo v 80.-tých letech nakoupeno celkem 7 Tu-154 první generace . Pro srovnání - předchůdcem dálkového Tu-154 byl ve Státním leteckém útvaru Il-62 (provozovaný v jednom kuse, zopakuji - jeden Il-62 v provozu vs. celkem 7-Tu-154 první generace).

Moje kritika nemíří jen na nesmyslně naddimenzovaný počet provozovaných letadel, ale také na chybnou úvahu, že po prvotních nedobrých zkušenostech import s Tu-154 (vleklé dětské bolesti atd) pokračoval v 80.-tých letech import první generace Tu-154. Ovšem takoví oslové kupovat nedodělané letadlo byly jen v česko-slovenské vládě. Neboť v ČSA se vzepřeli a počkali si až výrobce vychytá chyby a začne dodávat Tu-154M.

Druhá generace (modernizované) Tu-154M, které v 1988 začalo provozovat ČSA už bylo kvalitativně jinde. Ovšem např. ve východním Německu tamní státní aerolinky Interflug v té době už objednávaly letadla z normálního světa - první Airbus 310 byl dodán do východního Německa v létě 1989 (Berlínská zeď "padla" až o půl roku později). Podobně i v Polsku se rozhodli hlavou a tamní státní aerolinky LOT zařadili Boeing 767 v 1989. Tím netvrdím, že aerolinky ČSA používající Tu-154M byly jediné aerolinky provozující tento typ mimo SSSR.
Poukazuji na ten "perverzní" vztah "obchodnování SSSR-ČSSR"....v ČSSR se hromadily "bezcenné" rubly (neboť za ropu začal SSSR odmítat přijímat platbu v rublech kterými platil za zboží z ČSSR), takže se zoufale hledalo jak ty "bezcenné" rubly utratit.

zzz píše:

Lord píše:[Ceny ropy (asi i plynu) byly počítány jako 5-leté klouzavé průměry ceny světové, a tak se ropné šoky v Československu neprojevily. Změna nastala až v roce 1986, kdy byly tržní ceny nižší oproti předchozímu ropnému šoku. Ale to už byl stejně u moci Gorbačov, který už nechtěl "střední Evropu" dotovat, a my zase "východní blok", takže to už máte jedno. (...)

Lorde....
To cos napsal je pouze (menší) část problému "perverzního" vztahu "obchodování" SSSR - ČSSR
Hlavní změnou v (závěru) 80.-tých letech byl požadavek SSSR, že začal odmítat platbu v rublech za zboží které ČSSR kupovalo ze SSSR. Konkrétně např. se úplné odmítnutí rublů za sovětské zboží týkalo ropy z SSSR do ČSSR... kdy SSSR začal požadovat platbu v devizách (tuším, že v dolarech) viz například:
Jak ropa rozložila sovětské impérium..

O relevantnosti názorov autora toho článku, pana Zámečnka(ročník 62?) by sa dalo s úspechom polemizovať už len na základe tohto názoru:

Rvačky o čínské barevné televize v pražských obchodech na sklonku starého režimu

Tak neviem kde vtedy žil ale rozhodne sa vtedy nikto v obchode nebil o čínske televízory(a ešte k tomu farebné)
Na našom trhu sa vyskytovali farebné televizory Tesla Color a ruské Rubín, v Tuzexe samozrejme západné. Ale určite nie žiadna čína. Nepamätám si že by sa vtedy vozilo niečo z Číny(prípadne ma opravte).
A v tom článku sa ani nepíše že by sa za tú ruskú ropu aj reálne valutami už platilo. Bola to možno len ídea do budúcna.
Devíz bol vtedy nedostatok a fabriky mali problém ich získať aj na sofistikované/nenahraditeľné zariadenia. Ak by sa pri tých odberových množstvách ropy zo SSSR malo platiť devízami tak IMHO to za mesiac skolabuje(a rusi to vedeli že by to skolabovalo)
Robili sa vtedy dokonca v televízii ČST v jednom programe "medzipodnikové licitácie/burzy dolárov" kde nejaký podnik ak mu "zostali" nejaké devízy tak ich dal najvyššej ponuke. Pamätám si že raz sa dostali až na 70Kčs/USD.

Na rozpad zbrojného priemyslu pôsobili tieto faktory:
-pre západné firmy bolo lepšie ak naša firma skrachovala a uvolnila tak trh pre ne.
-západné firmy mali lepšie páky a fondy ako korumpovať politikov vo svete pre nákup zbraní
-rozpadom východného bloku sa silne zmenila situácia/poptávka na trhu so zbraňami.
-naši manageri sa nevedeli vtedy pohybovať na "voľnom trhu" (a s tými fondami by bol problém)
-naši manageri nemali veľmi záujem zveľaďovať svoju firmu, kde boli zamestnancom, ale potrebovali ju pripraviť do stavu aby sa dala lacno kúpiť alebo rozpredať buď sebe alebo niekomu inému/známemu.

Havel to len o trochu urýchlil, padlo by to aj tak.

Niektoré firmy začali trochu fungovať až sa od privatizérov/zlodejov dostali až k nejakému tretiemu/štvrtému majiteľovi a ten už to s tou firmou myslel naozaj vážne(že ju bude budovať a nie rabovať).

kenavf píše:(...)A v tom článku sa ani nepíše že by sa za tú ruskú ropu aj reálne valutami už platilo. Bola to možno len ídea do budúcna.

Tak ono si stačí dát dohromady 1+1 a hned každému dojde odpověď na otázku: jestli ve druhé polovině 80.-tých let SSSR tvrdou rukou vymáhal co nejvíc dolarů. "Ber kde ber"

23.4.1986 v Černobylu se stala taková nehoda, dle tehdejšího názoru SSSR prý "běžná"

Jenže člověk jíst musí.... takže obilí v Běloruské, Ukrajinské SSR bylo potřeba viz neustálé importy obilí do SSSR https://apnews.com/8a03353442c68ec83fefafe5c7683723. Ovšem čím to obilí nahradit? neboť po Černobylu nebylo možné poživatelné resp. potraviny z kontaminovaných oblastí mohly člověka brzy přivést do hrobu.

Škoda, že nemám statistiky jaký byl dopad rozhodování Kremlu = o kolik (málo či moc) klesla po Černobylu průměrná délka života. V letech předchozích to bylo brutální - viz výše odkázaná disertační práce (str. 34)...

snížení průměrné délky života člověka (ze 66 na 62 let v průběhu období 1980-1984

pozn. autor popisoval situaci v tehdejším SSSR. Nevím jestli nejde o "cinknutá čísla. Tak či onak. Prý to bylo tak, že statistiky v SSSR se prý často týkaly situaci v evropské části SSSR, zatímco v jiných regionech byla situace mnohem horší (a proto nebyla zahrnuta do statistiky, která údajně měla být za celý SSSR). Ví někdo jaká byla skutečná průměrná délka života v SSSR na konci 80.-tých let?

V ČSSR v 1985 době byla "střední" délka života:
- u chlapů cca 67,5
- u ženských cca 74,8
velmi orientační přepočet: zprůměrováno = 67,5+74,8 = průměr 71 roků v ČSSR v 1985 (v ČR v 2017 zhruba 79 roků)
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/um ... 210600_jab

Tj. v SSSR na konci 80.-tých let, kde nebylo dost energie (protože RMBK), kde nebylo dost základních potravin (a proto import obilí např. z USA) ... co asi tak jiného mohli v Kremlu dělat jiného než vymáhat dolary ber kde ber ( pravda - možností by bylo přestat prosazovat do vedení podniků, aby rozhodovali nekvalitní vedoucí = často "nemakačenko" jehož hlavní kvalifikací byla knížka ve ve správné barvě... , takže po čase by SSSR se mohl vrátit k "obilnici Evropy" ... což posléze se stalo).