Jakékoliv větší cvičení VS znamenalo automaticky DEFCON 4,
Vallune, tohle jsem řešil v tom vstupní článku stran otázek mobilizace a je to pro mne jeden z největších šoků celé této historky s plánem z r. 1986.
Celý život jsem totiž trávil v té představě, že obě armády zcela přesně věděly, co dělá ta druhá, a zrcadlově na to reagovaly. Jedni zmobilizují divizi, druzí ji zmobilizují taky. Nalevo se hnou dva tanky, napravo taky. Družicím nikdo neunikne, zejména v 80tých letech.
Takže pokud se jedna strana rozhodne zaútočit, překvapení může trvat asi tak minutu.
No, a najednou mi tu Pátrač předložil text reálného plánu ČSLA, kde jsou ty úžasné citované věty o skryté mobilizaci bez vyhlášení poplachu, rozvoji z míst dislokace a podobně.
Co si od toho, sakra, slibovali? Byli to snad magoři?
No, a pak začalo vylézat, co západní armády v krizových situacích podobného druhu
opravdu udělaly. Totiž třeba v roce 1968, kdy se před Šumavou (!) sešly okolo 9.00 dne 21.8.1968 jednotky z NDR a jednotky z Maďarska, většinou sovětské, v počtu asi
2800 tanků (!!), tedy daleko víc, než by se tam objevilo při skutečně plánované invazi 1986, a putovaly tam po vlastní ose řádově devět hodin z NDR a Maďarska, takže to mohlo být zjištěno přibližně milionkrát.
Takže, zatímco bych očekával Defcon nevím kolik asi milion, tak realitou bylo, že vojáci Bundeswehru
čerpali obvyklou dovolenou, na které
zůstali i po zjištění, jak se věci mají.
někdo tu ještě dodal neověřené tvrzení, že se
stáhli od hranice, aby nevyprovokovali invazi. S ohledem na předchozí zjištění už tomu i věřím.
A celé to zazdil Pátrač prohlášením, že pakliže jim Brežněv řekl, že je to vnitřní problém, tak jim bylo jasné, že je to vnitřní problém a neplašili se.
Od té doby vím, že lze - navzdory mým dětinským představám - navršit u Šumavy horu techniky, ale když řeknete nepříteli, že je to vnitřní problém a nemá si toho všímat, nebude si toho všímat.
Aby nebylo pochyb, ještě tu máme tu debatu o Krkonoších 1980, kde se splašily skoro přesně dvě divize a nasedly do vlaku, náhodou přesně ty, co při skutečné invazi, nicméně Defcon nevímkolik u toho zjevně nevypukl a událost prošla bez jakéhokoli zájmu. Dokonce je celá tato důležitá příhoda - totiž již rozjetá
bratrská pomoc Polsku - dodnes neznámá širší veřejnosti.
No, a to už se začala moje jistota o superpohotovém Západu pomalu hroutit. Nějak jsem si vzpomněl, jak jsem sám viděl tudéž divizi 1. td vyrazit do vlaku, pro změnu
západním směrem. A k tomu 20. msd, opět jednu z hlavních při invazi. A pak mi taky začalo docházet, že jsem viděl i částečné probuzení 16. td, která se údajně budí jen při mobilizaci. No, houby. Budila se, když si dost vysoký důstojník ČSLA vzpomněl. A velel jsem tomu vlastně zčásti i já sám.
Ve všech případech, jak známo, žádná válka nevypukla. Pes po tom neštěkl.
Pak jsem si uvědomil, jaká je vlastně obecná představa invaze a války - že se začnou nejprve házet atomovky, nastartují letadla a ponorky... a že se vlastně západní představa invaze odvíjí zejména od těchto zbraní; nějaké ty tanky se vlastně u těch bláznivých soudruhů hýbají stále. Nejsou moc důležité.
No, a pak jsem se teprve probral a začal reálně počítat, jak dlouho přesně bude Západu trvat, než odliší cvičení od invaze. Totiž, že dostane několik ověřených zpráv z hranic, že je nějaké jednotky překračují, dost zpráv o tom, že se hýbe vlastně docela hodně divizí. Jak dlouho doopravdy trvá, než obrázek z družice doputuje na stůl nějakého analytika. A nějaký zodpovědný důstojník to vyhodnotí, že to vlastně už není normální.
A bude se muset hádat s deseti analytiky, které mu řeknou, že Gorbačov a vyloučeno (moje vlastní reakce, když jsem četl ten Pátračem předložený plán, stejně reagoval jmodrák o kus dál zpět v debatě a reakce se notoricky vrací.
Došel jsem k číslu Č+2 až Č+4.
Pátrač zcela nezávisle na mně řekl, že jsou to tři hodiny.
