Jen technická: Z historicky doložených, přímých pozorování víme, že tzv. Indiáni Plání se stěhovali 2x ročně, a to: před tím než začali používat koně, tedy s polo-tažnými polo-nosnými psy, rychlostí cca 20km za den. To je max. zhruba 600 kilometrů tam, na jaře, a zhruba totéž zpět, na podzim. Po počátku používání koní pak cca 50 km za den, tzn. kdyby chtěli, mohli urazit cca 1500 kilometrů! Což neurazili, pouze zkrátili dobu svého tahu. Prostě byli na "letovištích" a "zimovištích" rychleji.
Jistě, zemědělci nemohli "táhnout" tak rychle, neměli celkem dva měsíce času jako lovecko-sběračské kmeny, měli tak max jeden měsíc, mezi polními pracemi, ale myslím, že pokud budeme předpokládat ten jeden měsíc a rychlost 20km/den, pak nám tah za rok vyjde na cca 600km, za generaci (myslím 20 let, do nástupu dalších hospodářů a členů rodin) pak 12000km!!! Stačí se podívat do atlasu, kam se dá dojít, jak daleko je např. z Prahy když namalujeme kruhy o těchto průměrech.
A najednou nám ani Gótové nebo Helvéti až tak chodiví nepřipadnou.
To jsou maxima, aby mě někdo nenapadl že tvrdím, že Indiáni táhli přes celou Ameriku. Ale za vhodných podmínek mohly být i tato maxima překročena - např. právě o Slovanech je známo, že nejraději sídlili u řek. A voda, jak říční tak mořská, se ke zrychlení přepravy zrovínka moooc hodí
takže po řece se mohl takový kmen přesunout klidně i několik desítek kilometrů denně, po proudu, a i proti to mohlo být rychlejší než po svých, z důvodu že člověk více utáhne než unese (Burlaci by mohli vyprávět...
).
Nebavíme se o moderních zemědělcích, kteří by museli sebou tahat traktory, kombajny a pytle s Roundapem. Bavíme se o lidech, kteří si mohli během svého stěhování doplňovat stravu lovem, a tedy stravou dokonce mnohem lepší, kvalitnější a čerstvější, než když "seděli". A tam, kam došli, si postavili provizorní stan, následně vyhloubili polozemnici aby v zimě nezmrzli, stěny omazali blátem... a na rok se zase pohli. Ona ta mazanice z těch stěn stejně opadla, tak naco tu zůstávat, když tam, za kopcem, je země co mlékem a strdím zrovínka přetéká - a místní prořídli, tak jejich hustotu osídlení tak nějak doplníme. Konec konců nás rádi přijmou, máme přeci tak hezké holky!
Tak šup šup, dědku, vstávej, jdeme dál! Přinejhorším si tě hodím na záda!