PALBA.CZ

Jenže v tom případě ta 2% HDP již dávno plníme, ba i překračujeme ... jen si to tam nezapočítáváme, protože to neteče rozpočtem MO.

Skeptik píše:enže v tom případě ta 2% HDP již dávno plníme, ba i překračujeme ... jen si to tam nezapočítáváme, protože to neteče rozpočtem MO.

Ne tak docela, každá armáda členského státu NATO sdílí s ostatními členy plán rozvoje sil, jehož naplňování je každoročně ověřováno ostatními členskými zeměmi. Tento plán rozvoje by měl být v souladu s našimi závazky k NATO na získání deklarovaných schopností ve prospěch kolektivní obrany. V případě jejich neplnění pak opět nastupují jenom slovní výtky a případná neochota ostatních zemí poskytnou prostředky na pomoc v případě napadení. Což samozřejmě zemi využívající bezpečné polohy moc netrápí. Tím, že NATO vstoupilo i do kybernetické domény, se však tato situace výrazně mění.

A poměrně hodně, protože Česká republika deklarovala, že bude plnit nejvyšší roli (1) tedy poskytovatele v rámci informačních domén. Což si nejsem jist, jestli na to máme, protože když to porovnám, tak Slováci a nebo třeba i Maďaři deklarují roli 3, tedy konzumenta. Ale vím, že obecně kyberprostor se v rámci AČR řeší poměrně výrazně a podle různě zveřejněných informací na doktrinální a koncepční úrovni je to velmi dobré.

Dzin píše:A poměrně hodně, protože Česká republika deklarovala, že bude plnit nejvyšší roli (1) tedy poskytovatele v rámci informačních domén. Což si nejsem jist, jestli na to máme, protože když to porovnám, tak Slováci a nebo třeba i Maďaři deklarují roli 3, tedy konzumenta. Ale vím, že obecně kyberprostor se v rámci AČR řeší poměrně výrazně a podle různě zveřejněných informací na doktrinální a koncepční úrovni je to velmi dobré.

Mozem poprosit o hlbsie vysvetlenie?

Lebo kyberpriestor si OSSR potichučky riesia so slovenským ESETom. A to velmi upsesne a na aktívnej baze.
A na poslednom medzinarodnom cviceni nase jednotky kybernetickej obrany skoncili na prvom mieste.

NATO požaduje po svých členech v rámci kyberprostoru 3 role. Nejvyšší je poskytovatel, tedy ten, co je schopen poskytnout všechny požadované služby. Nejnižší je konzument, tedy ten, co naopak všechny služby požaduje. A mezi nimi je potom stupeň, kdy je uživatel schopen si nějaké služby zajistit sám a některé požaduje. Služby se míní třeba bezpečnost, ať už antiviry, helpdesk, IP telefonie, systémy velení a řízení apod.

Jakou roli splňuješ se odvíjí od toho, co jsi schopen "vyvést do pole", tedy i mimo území svého státu. Takže v kasárnách můžeš mít třeba všechno, ale pokud vyjedeš na cvičení a nejsi schopen zajistit nic, máš roli konzumenta. Pokud je mi známo, toto je důvod, proč Slovensko (zatím) deklaruje nejnižší úroveň.

Ďakujem

K navýšení rozpočtu MO na úroveň 2% HDP do roku 2024 není dle vyjádření místopředsedy vlády Hamáčka politická vůle. Navýšení rozpočtu MO o dalších 60 mld. Kč by znamenalo buď omezit výdaje v jiných kapitolách nebo navýšit příjmy (daně). Ani k jednomu není údajně vůle.
https://www.euro.cz/politika/kdy-bude-c ... ite-nebude

Skeptik píše:Takže je to přesně jak napsal Nesher ... plány jsou veliké, financování nezajištěno

Co se rozpočtu 2018 týče, tak pro MO se MF podařilo "vyškrábnout" navíc 5,4 miliardy oproti roku 2017. Z těch 5,4 mld. víc jak polovinu spolknou mandatorní výdaje (platy), další část údržba a na navýšení investic zbude cca 1,2 mld. (co jsem četl). Tedy žádná hitparáda.

Státní rozpočet není nafukovací = je to o prioritách.
S tím by měli počítat všichni ti, kteří se zde snaží tvořit Strategii rozvoje AČR bez jakékoli znalosti o způsobu financování.
Je potřeba si uvědomit, že i připravovaný rozpočet na 2018 je hodně rozmařilý - je to rozpočet tvořený v době, kdy se ekonomice daří a příjmy rozpočtu rostou (přesto má sekyru 50 mld.). A to vše za situace, kdy za údržbu stávajícího dluhu se platí 46 miliard = zadlužení státu dále roste.
Pokud ekonomika přejde do stagnace nebo recese, a příjmy nejen neporostou, ale třeba i klesnou, tak kde se bude "řezat"?
A nezapomínat na to, že v takové situaci roste nezaměstnanost, což znamená nejen pokles příjmů SR, ale i růst jeho výdajů.

ZÁVĚR ... Při stávající úrovni sociálního státu peníze na rozvoj armády nejsou a nebudou

Psáno 14. srpna 2017

Už mě to: "Vždyť jsem vám to říkal", ani moc nebaví

Skeptik
Zvýšení rozpočtu MO na 2% HDP není záležitost téhle vlády. Uvidíme jestli vláda dodrží plán a na příští rok přidělí MO slíbená 1.4% a na rok 2022 1.5% HDP. Žádný další rozpočet už v téhle sestavě schvalovat z největší pravděpodobností nebudou.
Mimochodem to že se stal Hamáček momentálně kritikem zvyšování rozpočtu MO není nic divného. Blíží se volby do krajů a příští rok do parlamentu. V ČSSD hrají o všechno a pochopili že na kritice zvyšování obranného rozpočtu můžou získat nějaké voliče. Nic víc. Mimochodem kdo ví kde bude v roce 2024 Hamáček.Tipuji že ve vládě to nebude.
No a pokud se rozpočet MO ne dvě procenta nedostane tím líp. V tom případě budou počty vrtulníků H-1 dále stoupat.

Hamáček nechce dávat peníze MO na úkor sociálních programů. OK, a kdo chce ???
Myslím fakticky, nikoli opozično-verbálně ?

ČSSD ne, to si zmínil.
ANO také ne, viz vyjádření Babiše a Schillerové, navíc voliči ANO jednoznačně preferují "bude líp".
ODS verbálně ano, ale současně chtějí snižovat daně (příjem rozpočtu) a při posledních jednáních o navyšování sociálních dávek ani jednou neřekli, že je to moc. Naopak, vždy našli nějakou skupinu, na "kterou se zapomnělo"
KSČM ? No ani náhodou. ČSSD v jiné barvě.
PIRÁTI jako správní komsomolci mají stejný program jako KSČM. Jen pro mladší ročníky.
SPD teď sice říká ne, ale tak snad / možná. Přeci jen razí národnostní cítění, a k tomu silná armáda patří.
TRIKOLORA možná, ta se v tomto směru ještě nevyprofilovala.

Ostatní Strany jsou marginální a rozhodovat nebudou.

Podívejme se na výsledky preferencí z ledna 2020



Převedeno na poslance (můj odhad, ± , nechytat za číslo)

ANO ... 80
ODS ... 31
Piráti ... 28
ČSSD ... 16
SPD ... 11
KSČM ... 10
Trikolora ... 9
STAN ... 8
KDU ... 7

Tak, a teď jak z tohoto složit vládu, která lidem "sebere" sociální příspěvky a důchody, aby tyto finance mohla nainvestovat do drahých zbrojních systémů v době, kdy naprostá většina obyvatel nevidí v našem okolí žádnou hrozbu ?

Já vím, že armáda se buduje "pro strýčka Příhodu", že je to cosi jako "protipožární systém". Jenže, kolik lidí si do svého rodinného domu nainstaluje drahou EPS, když u nás rodinné domy prakticky nehoří ?
Kamarád z fotbalu, co montuje EZSky, říkal, že teď co se v okolí Prahy objevila ta banda vykrádající domy, neví kam dřív skočit. Předtím to měl jen jako přivýdělek, teď mu to prý vynáší víc než jeho hlavní zaměstnání.
A s investicemi do AČR je to stejné. Dokud se nezhorší bezpečnostní situace ("strašení" Ruskem evidentně nepomáhá, tomu stejně nikdo nevěří, a Čína je pro Evropu hrozba ekonomická nikoli vojenská), tak budou jakékoliv investice do armády krajně nepopulární. A nové skandály kolem předražených armádních nákupů tomu nepomáhají.

A to vůbec nemluvím o externích vlivech:
- ekonomika zpomaluje, Německo je skoro na Nule;
- koronavirus zbrzdí Činu;
- americké obchodní války s celým světem a chaotické sankce na kdekoho rovněž nepomáhají;
- EU bude mít na přerozdělování méně peněz, protože "UK is gone", a to znamená menší dotace, a to znamená větší tlak na státní rozpočet, aby výpadek "sanoval".

To že zpomalení ekonomiky znamená zastavení růstu platů a vyšší nezaměstnanost, což vše vytváří tlaky na státní rozpočet, snad nemusím zdůrazňovat.

Ale uvidíme, jak se s tím příští politická reprezentace vypořádá.
Rozkaz z USA zní jasně, dvě dávky procenta.

Skeptik
V zásadě souhlasím, až ne takovou drobnost že to co říká Babiš teď, když se blíží volby, nemusí nutně říkat i po volbách. Klíčové bude jaké složení bude mít příští vládní koalice a jak dobré vztahy bude chtít mít Babiš s Trumpem. No a pokud se výdaje na obranu zataví na 1,5-1,6%, tak to dalších 12 vrtulníků možná spraví.

Já to spíš vidím tak (obávám se), že se na těch 1,5% ani nikdy nedostanou ...

Ale souhlas, není důležité kolik budou výdaje celkově jako to, kolik toho od Američanů nakoupíme (resp. kolik jim pošleme jako tribut).

Obrana je schopna rozpočet utratit, řekla náměstkyně
Koštoval: Vláda bourá plány na moderní armádu. Stáváme se nejslabším článkem NATO

U Koštovala je zajímavé, že má kritiku nízkého či žádného rozvoje armády a přitom byl v minulosti sám za toto kritizován. Pokud jsou jeho názory autentické a konzistentní, jak je potom možné, že je nedokázal přetavit ve skutečnost v době, kdy měl potřebné možnosti?

že je nedokázal přetavit ve skutečnost v době, kdy měl potřebné možnosti?

Že by na to měl vliv jako vládní vojsko v Itálii?

V rámci informací z médií vliv měl mít. Nebo alespoň jsem nikde nezaznamenal opačné vyjádření.

Vliv na výši rozpočtů MO? Možná tak na strukturu.

Koštovalovi předhazují, že nebyl schopen dokončit či připravit strategické zakázky MO. Prostředky na ně měly být alokovány takže z tohoto pohledu jejich výše neměla být problém. Buď tedy byl opravdu tím, na kom se to zarazilo a nebo neměl dostatečně silné pověření od ministra na alokaci prostředků (přes veškerá vyjádření o opaku), aby mohl na jejich základě naplánovat další rozvoj.