Vypadá to, že diskuse zamířila do zajímavých oblastí.
PS-05 má dosah na stíhačky 120km, na dopraváky 120-150mil (tedy až 270km). Fakt se budeme v tomto vlákně (opět) bavit o tom, kdo ho bude mít většího?

Skoro jako na mimibazaru komentovat fotky
kdo má větší. Pozor, to byl vtip.
Teď zpátky k serióznější debatě. Byla nahozena zajímavá řečnická otázka, která je do budoucna mnohem důležitější pro provoz nadzvuků v menších evropských zemích než otázky ohledně konkrétního radaru.
Wasp píše:Evropa si za to může sama už od dob F-104, přes F-16 a dnes F-35 (a nově opět F-16). Vždy na ruku USA, důvodů to mělo více než jenom korupce.
1. Podle mého názoru je málo důležitý původ mašin. A dokonce asi není až tak důležité jejich technická úroveň. Nejdůležitější totiž je aby mašiny mohly fungovat pospolu, a to jak z hlediska technického (kompatilita výzbroje, PHM, navádění), politického (spojenectví a ochota pustit část peněz z daní a nasadit krk svých vojáků za souseda) a lidského (=aby si věřili konkrétní lidi když jdou do akce, že lidi kteří pilotují/navádí spojenecké mašiny jsou schopní a ochotní jim zachránit krk).
K čemu byla dosti slušná výzbroj mašin jugoslávské armády na začátku WW2?
Hurricany, Messerschmitty-Emil, domácí IK3, Blenehimy, Dorniery 17, SM-79,.... Invazní armády koalice vedené německými národními socialisty zaútočila téměř ze všech stran, takže za necelé 2 týdny bylo hotovo. Připomínám, že ještě 3 roky před invazí nejbližší jednotky wehrmachtu to do Jugoslávie měli cca 200 kilometrů a v cestě jim stáli Alpy/Dolomity. A ještě připomínám, že v době invaze v 1941 jediní potencionální spojenci Řekové (a Britský expediční sbor) téměř nemohli nijak pomoc Jugoslávcům, neboť neexistovaly žádné plány vzájemné vojenské pomoci a hlavně - případnou vojenskou pomoc komplikovalo, že nikdy se to necvičilo (v předválečné mírové době).
Z tohoto úhlu pohledu je vcelku zbytečné porovnávat jestli maďarské mašiny jsou lepší než polské či než bulharské.
2. Konkrétně jaké mašiny?
Nevím, protože nabídka je relativně široká ale mám pocit, že pro menší evropské země neexistuje plnohodnotná náhrada jako byl F-5 E. Ohledně případné náhrady za F-5 nějakou z mašin, které se oficiálně zúčastnili (či neformálně se hlásili) soutěže
OA-X(pokud bude masivně objednána) postupuji
článek shrnující minulost a zčásti naznačující skeptickou budoucnost
3. Jak to možná dopadne?
Z mého pohledu se bude v budoucnu "lámat chleba" s nadzvuky v Evropě. Na jedné straně čím dál pokročilejší mašiny jako např. rodina F-35 a na druhé straně klesající ekonomická výkonnost v Evropě (např. vlivem toho, že Evropa vesměs vymírá).
Zatímco v minulém století s výjimkou Islandu všechny evropské armády provozovali nadzvuky, tak do budoucna očekávám, že
buďto plnohodnotné nadzvuky zůstanou v arzenálu pouze největších států případně v arzenálu státu několikanásobně bohatších na hlavu (a které budou mít ochotu investovat do armády - patrně Švýcarsko a Izrael a snad i Norsko). Anebo budou v arzenálu spojeného letectva menších států.
Myslím to tak, že v Evropě je
a) skupina velkých států které zejm. vlivem "úspor z rozsahu" mají na financování pokročilého arzenálu - Turecko, Ruská federace, UK, Německo, Francie, Alžírsko, Španělsko, Itálie
b) pár méně ekonomicky výkonných států které se snaží držet krok s rozsahem arzenálu velkých států - Polsko, Benelux, Egypt, Ukrajina, Řecko a Rumunsko (možná i Maroko, nevím jaký bude vývoj jejich zbrojení s ohledem na případné aktuální změny v Alžírsku)
c) a zbytek který je vesměs tvořený státy o lidnatosti 1 až 10 milionů vesměs aspirujícími na členstí v Evropské unii a popř. v NATO (a ve Východním partnerství). Bavíme se o celkově cca 30 státech s lidnatostí celkem cca 150 milionů obyvatel (=tj. stejně jako vedoucí duo Evropské unie). Nezapočítám Švýcarsko či polofunkční státy jako Podněsteří/Abcházie, Severní Kypr či Kosovo kde občané - plátci daní mají dost jiné starosti než se spojovat do společné armády s podobně velkými sousedy.
Spekuluji, že skupina menších států (viz písm. c) buďto
- se spojí do větších celků a budou mít společné nadzvukové letectvo (a svoje vlastní podzvukové jako např. jednomotorové turbovrtulové bitevníky). Přičemž budou mít možnost si šáhnout po olétaninách jako např. Mirage 2000 nebo F-16 z jiného společného celku -
čtyřlístku evropských armád, které ušetřili mj. na provozu díky
sdílení MRO. Nebo se plácnou přes kapsu a koupí plnohodnotné a moderní mašiny.
- nebo si pospojované státy "koupí" službu nadvzukových mašin. Ovšem vidím zde riziko - aby to nedopadlo jak s půjčovnou deštníků, které " půjčují deštník, když svítí slunce, ale chtějí jej hned vrátit, když začne pršet."
- nulovou variantou nadzvukových letadel. A budou provozovat spíše olétaniny žijící
druhý (či spíše třetí či čtvrtý) život
Která možnost dopadne? Nevím.
Moje spekulace:
Vycházel bych ze zásady "od menšího k většímu, od levnějšího k dražšímu". Tedy záleží jestli se aspoň části z těch 30 států podaří nějak sjednotit na podzvukovém letadle.
Co myslíte pletu se, že otázka nadzvuků v menších evropských státech záleží mj. na tom jestli se nějak dokážou domluvit na budoucí polo-unifikaci podzvuků?
Z mého pohledu bych očekával, že minimálně část z těchto cca 30 menších evropských států se pokusí nějak domluvit a sjednotí platformu jednoduchého jedno- a dvoumístného podzvukového letadla se společným drakem a možností výběru z různých motorů, avioniky, výzbroje.
Je mi více méně jedno jestli turbovrtulové či podzvukové proudové.
Ohledně proudových podzvuků je např. zde na Palbě pěkné vlákno o L-39NG (a o L-39CW), ale nevypadá to, že by se o ně zákazníci prali.
Pokud jde o turbovrtulové,
a) úmyslně nebudu uvádět konkrétní drak, protože se odkážu se např. oficiálně soutěžící (a neformálně se hlásící) mašiny do soutěže o
OA-X.
b) Motorů je na výběr víc - např.:
https://en.wikipedia.org/wiki/Pratt_%26 ... a_PT6#PT6A
https://en.wikipedia.org/wiki/Honeywell_TPE331
a snad i
https://en.wikipedia.org/wiki/General_Electric_H80 nebo
https://en.wikipedia.org/wiki/Ivchenko- ... ch_AI-450S
c) Ohledně koncepce mašin - budu moc rád když povolanější mě vyvedou z omylu
Z mého laického pohledu je většina nebo snad všechny
plnohodnotné drony s tlačnou vrtulí.
Neumím posoudit, zda-li něco jako dvoutrupý, jednomotorový drak by mohl být jak
pilotovaný či
nepilotovaný- jak naznačují pokusy např. z Jižní Afriky. Např. ohledně odstínění radarové stopy (kdy patrně dvoutrupý to má horší) a taky tepelné stopy proti MANPADům (kdy patrně ani noční operace nezaručují bezpečí pilotům v mašině s tlačnou koncepcí).